Zdroj: Pixabay.com

Evropská komise navrhla 23. dubna nový právní předpis, který posílí ochranu oznamovatelů v celé EU. Nedávné aféry jako Dieselgate, LuxLeaks, Panama Papers nebo probíhající odhalení postupů společnosti Cambridge Analytica ukazují, že oznamovatelé mohou hrát důležitou úlohu při odhalování nezákonných činností, které poškozují veřejný zájem a životní podmínky našich občanů a naší společnosti.

Předložený návrh zaručí vysokou úroveň ochrany oznamovatelů, kteří oznámí porušení práva EU, jak to stanoví nové celounijní normy. Novým předpisem se zřídí bezpečné kanály pro oznamování v rámci organizací i podání veřejným orgánům. Oznamovatelé budou rovněž chráněni před propuštěním, zařazením na nižší pozici a jinými formami odvetných opatření a vnitrostátní orgány budou mít povinnost informovat občany a proškolit veřejné orgány v tom, jak jednat s oznamovateli.

První místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „Mnoho skandálů z poslední doby by možná nikdy nevyšlo najevo, kdyby zasvěcené osoby neměly odvahu promluvit. V důsledku toho však podstoupily obrovské riziko. To znamená, že pokud budeme lépe chránit oznamovatele, můžeme úspěšněji odhalovat ohrožení veřejného zájmu, jako jsou podvody, korupce, vyhýbání se dani z příjmů právnických osob nebo poškozování zdraví lidí a životního prostředí, a takovým ohrožením bránit. Lidé by neměli být trestáni za to, že udělali správnou věc. Dnešní návrhy navíc chrání i ty, kdo poskytují informace investigativním novinářům, a tím pomáhají hájit svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků v Evropě.“

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová dodala: „Nová pravidla na ochranu oznamovatelů představují zásadní obrat ve hře. V globalizovaném světě, kde je někdy pokušení maximalizovat svůj zisk na úkor práva reálné, musíme podporovat lidi, kteří jsou ochotni riskovat, aby odhalili závažná porušení práva EU. Dlužíme to všem čestným Evropanům.“

Oznamovatelé mohou pomoci odhalovat, vyšetřovat a postihovat zneužívání také významnou roli umožněním  novinářům a svobodnému tisku plnit jejich zásadní úkoly v našich demokraciích. Proto oznamovatelé potřebují řádnou ochranu před zastrašováním a/nebo odvetnými opatřeními. Občané, kteří odhalí nezákonné činnosti, by za tyto činy neměli být trestáni. Ve skutečnosti však za to mnozí z nich zaplatí ztrátou svého zaměstnání, své pověsti nebo dokonce svým zdravím. Celkem 36 % zaměstnanců, kteří nahlásili pochybení, se následně stalo obětí represí (průzkum Global Business Ethics z roku 2016). Ochrana oznamovatelů pomůže rovněž zajistit svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků a má zásadní význam pro ochranu právního státu a demokracie v Evropě.

Ochrana při oznamování řady způsobů porušení práva EU

Předložený návrh zaručuje celounijní ochranu pro oznamování porušení právních předpisů EU v oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek, finanční služby, praní peněz a financování terorismu, bezpečnost výrobků, bezpečnost dopravy, ochrana životního prostředí, jaderná bezpečnost, bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, veřejné zdraví, ochrana spotřebitele, soukromí, ochrana údajů a zabezpečení sítí a informačních systémů. Vztahuje se rovněž na porušování unijních pravidel hospodářské soutěže, porušování a zneužívání pravidel pro daně z příjmů právnických osob a poškozování finančních zájmů EU. Komise vyzývá členské státy, aby kromě minimálních norem zavedly i komplexní rámce pro ochranu oznamovatelů, které budou z těchto norem vycházet.

Jasné mechanismy a povinnosti zaměstnavatelů

Všechny společnosti s více než 50 zaměstnanci nebo s ročním obratem nad 10 milionů eur budou muset stanovit interní postup pro zpracovávání zpráv oznamovatelů. Tento nový právní předpis se bude vztahovat na všechny celostátní a regionální správní orgány a obce s více než 10 000 obyvateli.

Ochranné mechanismy musí obsahovat tyto prvky:

  • Jasné kanály pro oznamování v rámci organizace i mimo ni, které zajistí důvěrnost.

–  Třístupňový systém oznamování:

  • Interní kanály pro oznamování.
  • Oznamování příslušným orgánům – pokud interní kanály nefungují nebo nelze rozumně očekávat, že budou fungovat (např. kdyby využití interních kanálů mohlo ohrozit účinnost vyšetřování ze strany odpovědných orgánů).
  • Oznamování veřejnosti / sdělovacím prostředkům – pokud nebylo po oznámení prostřednictvím jiných kanálů přijato vhodné opatření, nebo v případě bezprostředně hrozícího nebo zjevného nebezpečí pro veřejný zájem nebo nevratné škody.
  • Povinnosti týkající se zpětné vazby pro orgány a společnosti, které budou muset v případě interních kanálů do tří měsíců reagovat na zprávy oznamovatelů a učinit odpovídající
  • Zabránění odvetným opatřením a účinná ochrana: veškeré formy odvetných opatření jsou zakázány a měly by být postihovány. Pokud se oznamovatel stane obětí represe, mělo by se mu dostat bezplatného poradenství a vhodných opravných prostředků (např. aby již nebyl obtěžován na pracovišti nebo aby nebyl propuštěn). Důkazní břemeno bude v takových případech obráceno tak, že osoba nebo organizace musí prokázat, že jejich jednání nepředstavuje odvetná opatření proti oznamovateli. Oznamovatelé budou chráněni i při soudních řízeních, zejména tím, že budou osvobozeni od odpovědnosti za odhalení informací.

Účinné záruky

Návrh chrání zodpovědné oznamování informací, které má skutečně chránit veřejný zájem. Obsahuje proto záruky, které budou odrazovat od zlovolných nebo nekalých oznámení a zabraňovat neodůvodněnému poškození dobré pověsti. Na osoby uvedené ve zprávě oznamovatele se plně vztahuje presumpce neviny, mají právo na účinnou právní ochranu, spravedlivý proces a právo

na obhajobu.

Souvislosti

Ochrana oznamovatelů v EU je v současné době roztříštěná a nerovnoměrná. Pouze 10 členských států EU v současné době zajišťuje jejich úplnou ochranu. Ve zbývajících zemích se poskytuje pouze částečná ochrana, která se vztahuje pouze na určitá odvětví nebo určité kategorie zaměstnanců.

Návrh Komise vychází z doporučení Rady Evropy z roku 2014 o ochraně oznamovatelů, v němž se uvádí, že „členské státy by měly mít k dispozici normativní, institucionální a soudní rámec pro ochranu jednotlivců, kteří v rámci svého pracovněprávního vztahu ohlásí nebo zveřejní informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu“, a který pro jednotlivé státy stanoví zásady pro zavádění nebo revizi těchto rámců.

Rada ve svých závěrech o daňové transparentnosti ze dne 11. října 2016 vyzvala Komisi, aby zvážila možnost budoucího opatření na úrovni EU. Organizace občanské společnosti a odborové organizace soustavně požadovaly, aby byl přijat právní předpis EU na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu.

Na druhém výročním kolokviu o základních právech, které se konalo v listopadu 2016 a jehož tématem byla „Pluralita sdělovacích prostředků a demokracie“, se Komise zavázala jednat v zájmu ochrany oznamovatelů jako novinářských zdrojů.

Posílením ochrany oznamovatelů Komise rovněž plní svůj závazek klást větší důraz na prosazování práva EU, jak je stanoveno ve sdělení z roku 2016 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“.

 

A ještě poznámka k zvýšení životního optimismu

           Dne 23. dubna vydal Eurostat první oznámení o zlepšení salda vládních schodků a vládních dluhů v eurozóně a EU 28

V roce 2017 se schodek veřejných financí a zadlužení eurozóny (EA19) a EU28 v relativním vyjádření oproti roku 2016 snížily. V eurozóně se poměr vládního schodku k HDP snížil z 1,5 % v roce 2016 na 0,9 % v roce 2017 a v EU28 z 1,6 % na 1,0 %. V eurozóně se poměr vládního dluhu k HDP snížil z 89,0 % na konci roku 2016 na 86,7 % na konci roku 2017 a v EU28 z 83,3 % na 81,6 %.

 

  2014 2015 2016 2017
Eurozóna (EA19)          
HDP v tržních cenách (mp) (milion euro) 10 159 695 10 520 039 10 789 787 11 168 356
Vládní schodek (-) / přebytek (+) (milion euro) -253 404 -213 577 -159 015 -98 925
  (% HDP) -2.5 -2.0 -1.5 -0.9
Vládní výdaje (% HDP) 49.2 48.3 47.6 47.1
Vládní příjmy (% of GDP) 46.7 46.3 46.1 46.2
Vládní dluh (milion euro) 9 334 844 9 462 000 9 601 613 9 685 501
  (% HDP) 91.9 89.9 89.0 86.7
EU28          
HDP v tržních cenách (mp) (milion euro) 14 046 788 14 802 343 14 908 783 15 326 971
Vládní schodek (-) / přebytek (+) (milion euro) -408 781 -345 702 -241 796 -146 589
  (% HDP) -2.9 -2.3 -1.6 -1.0
Vládní výdaje (% HDP) 48.0 47.0 46.3 45.8
Vládní příjmy (% of GDP) 45.0 44.7 44.7 44.9
Vládní dluh (milion euro) 12 151 728 12 512 303 12 412 599 12 504 712
  (% HDP) 86.5 84.5 83.3 81.6

 

V roce 2017 měly přebytek Malta (+ 3,9 %), Kypr (+ 1,8 %), Česká republika (+ 1,6%), , Lucembursko (+1,5 %, Švédsko a Německo (+ 1,3%), Nizozemsko (+1,1 %), Dánsko (+1,0 %), Bulharsko (+ 0,9 %), Řecko a Chorvatsko (0.8%), a Litva 0,5%). Slovinsko vykázalo vyrovnané saldo. Nejnižší schodky veřejných financí jako % HDP byly v Irsku a Estonsku ( -0,3 %), Lotyšsko (-0,5%) a Finsko (-0,6 %). Jen dva členské státy měly schodek 3 % a vyšší měly deficity rovnající se nebo vyšší než 3 % HDP: Španělsko (-3,1 %) a Portugalsko (-3,0 %).

Na konci roku 2017 zaznamenaly nejnižší podíly vládního dluhu v poměru k k HDP Estonsko (9,0 %), Lucembursko (23,0 %), Bulharsko (25,4 %), Česká republika (34,6 %), Rumunsko (35,0 %), Dánsko (36,4%). Patnáct členských států mělo poměr vládního dluhu vyšší než 60 % HDP, nejvyšší v Řecku (178,6 %), Itálii (131,8 %), Portugalsku (125,7 %), Belgii (103,1 %) a Španělsku (98,3 %).
V roce 2017 se vládní výdaje v eurozóně rovnaly 47,1 % HDP a vládní výnosy 46,2 %. Údaje za EU28 činily 45,8 % a 44,9 %. V obou zónách se poměr vládních výdajů mezi roky 2016 a 2017 snížil, zatímco poměr vládních příjmů se zvýšil.

Česká republika z více než 45% podílu vládního dluhu na HDP za pravicové koalice se dostat na 34,6 %. Není již krize, nikdo ji však škrty potřebných výdajů nevyvolával, ani neprohluboval. To, co požadovali marně sociální partneři na vládní tripartitě od roku 2010.

 

Česká republika   2014 2015 2016 2017
HDP v tržních cenách (milion Kč) 4 313 789 4 595 783 4 773 240 5 055 029
Vládní schodek (-) / přebytek (+) (milion CZK) -90 561 -27 929 34 642 80 621
  (% HDP) -2.1 -0.6 0.7 1.6
Vládní výdaje (% HDP) 42.4 41.7 39.4 38.8
Vládní příjmy (% HDP) 40.3 41.1 40.2 40.4
Vládní dluh (milion Kč) 1 819 098 1 836 255 1 754 883 1 749 141
  (% HDP) 42.2 40.0 36.8 34.6

 

 

 

 

 

 

DPP