[quote]Již zítra se můžete těšit na další rozhovor z rubriky Snídaně s osobností. V nynějším dílu budete moci poznat Danielu Grundelovou z firmy GFA, která se zabývá pojišťovacími službami. V rozhovoru se dozvíme, jak firma vůbec vznikla, jak se vypořádala S GDPR a mnoho dalšího.[/quote]
Češi svět obepluli, objeli autem, na kole i motorce
Příklady známých cest Čechů kolem světa v různých dopravních prostředcích (dnes se očekává přílet československého pilota Romana Kramaříka, který tak jako první Čech dokončí pokus o sólový oblet světa):
LODÍ:
– Prvním Čechem, který údajně uskutečnil lodí cestu kolem světa, byl v letech 1822-1824 českoněmecký cestovatel a přírodovědec Franz Wilhelm Sieber. Pražský rodák, který z cest po Egyptě a Palestině přivezl do Prahy mimo jiné tři mumie, se na cestu kolem světa vydal v březnu 1822: z Prahy jel do Londýna, poté kolem mysu Dobré naděje do Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Vrátil se v roce 1824, o cestě ale nenapsal žádný cestopis.
– Prvním Čechem, který prokázaně obeplul zeměkouli, byl řezník a cestovatel Jan Jílek. Litomyšlský rodák vykonal cestu v letech 1837-1841, když vyplul z Londýna a plavil se do Kapského Města, Bombaje, Singapuru a Sydney. Do Čech se vrátil přes Jižní Ameriku v roce 1841.
– Prvním Čechoslovákem, který obeplul svět sám, byl v letech 1972-1975 Richard Konkolski. Na vlastnoručně vyrobené jachtě Niké I ukončil plavbu po 342 dnech v roce 1975 v Plymouthu a později v polském Štětíně.
AUTEM:
– Prvním československým automobilem, který objel zeměkouli, byla sériově vyráběná Škoda Rapid. V něm objeli svět v roce 1936 Češi Břetislav Jan Procházka s Jindřichem Kubiasem za 97 dní.
– Zajímavostí byla expedice Tatra kolem světa, která koncem 80. let 20. století přitahovala velkou pozornost. Výprava, která vyrazila 18. března 1987 z pražského Staroměstského náměstí, se ale vrátila do úplně jiného prostředí. Do Prahy se výprava vrátila totiž až v květnu 1990 po třech letech, jednom měsíci a 15 dnech, tedy již po pádu komunistického režimu. Na tachometru měla tatrovka téměř 140.000 kilometrů.
NA KOLE:
– První Čech, který na kole objel zeměkouli na jízdním kole, byl v letech 1994-1997 Vítězslav Dostál. Cesta v sedle speciálně upraveného kola značky Velamos mu trvala tři roky a tři dny, za téměř 60.000 kilometrů navštívil Dostál 58 zemí.
NA MOTORCE:
– První Čech, který objel svět na motorce, byl v letech 2013-2014, Pavel Suchý. Na 35 let staré dvoutaktní Jawě 350, vyřazené z autoškoly, Ujel 49.000 kilometrů. Vyrazil koncem června 2013 na východ, jel přes Ukrajinu a Rusko, přejel USA ze Seattlu na jih a celou Ameriku, do Evropy se vrátil z Buenos Aires.
Zdroj: ČTK
Vodní doprava bývala pilířem hospodářství, dnes je v krizi
Vodní doprava zaznamenala během sta let hluboký propad. Zatímco v prvních letech nového československého státu převezly lodě v průměru více než 3,5 milionu tun materiálu ročně a vodní doprava patřila k pilířům tehdejšího hospodářství, v současnosti je roční náklad přepravovaný po vodě o zhruba 42 procent lehčí. Vyplývá to ze statistik Českého statistického úřadu a ministerstva dopravy. Vodní doprava se v současnosti podle rejdařů nachází v nejtěžší krizi od založení samostatného státu.
Podle historika Ivana Jakubce z Univerzity Karlovy byla vodní doprava po vzniku ČSR společně se železniční dopravou jedním z pilířů zahraničního obchodu. Nový stát proto měl podle Jakubce s vodní dopravou velké plány, protože doprava po vodě tehdy představovala obchodní spojení s celým světem.
Jednoznačně nejdůležitějším dědictvím z prvních let samostatného státu jsou podle historiků i rejdařů přístavy v Hamburku, jejichž pronájem na 99 let ČSR dojednalo v roce 1929. Přístavy se okamžitě staly klíčovým prvkem tuzemského námořního obchodu až do současnosti.
Plány nového státu pro vodní dopravu však podle Jakubce byly ještě daleko větší. Patřil mezi ně například průplav Dunaj-Odra-Labe, který v současnosti oživil prezident Miloš Zeman, nebo další námořní přístav ve Štětíně. Tyto projekty se však nepodařilo plně zrealizovat.
Se zrychlující železniční dopravou a rostoucí dopravou na silnici postupně význam vodní dopravy upadal až do současnosti, kdy se rejdaři potýkají s nedostatkem zakázek a veřejné přístavy hlásí stamilionové škody.
S postupným úpadkem vodní dopravy se snižovaly i investice do dopravní infrastruktury na tuzemských řekách. Většina vodních staveb totiž podle historiků pocházela ještě z období monarchie. Podle dlouholetého zaměstnance Správy povodí Labe a nadšence do vodní dopravy Jindřicha Zídka se v období po roce 1945 nejen že nic velkého nepostavilo, ale navíc se přestala efektivně využívat už vybudovaná infrastruktura, což vedlo k dalšímu propadu.
Vedle nedostatečné infrastruktury rejdaře dlouhodobě sužuje i sucho, které snižuje vodní hladinu a znemožňuje po velkou část roku plavbu po Labi. Současná sucha však podle Jakubce nejsou ničím novým. „V průběhu dvacátých let bylo rovněž dlouhodobé sucho a také se mluvilo o krizi,“ řekl. Zároveň však upozornil, že vodní doprava se tehdy nacházela v úplně jiné situaci než dnes, a proto počasí nezpůsobovalo takové škody jako nyní.
Podle Zídka je důvodem krize vodní dopravy také neschopnost ekonomicky uchopit výhody vodního provozu. Česko by se podle něj mělo inspirovat fungováním vodní dopravy v sousedním Německu.
Právě s Německem je podle rejdařů potřeba zintenzivnit provoz na vodě. Upínají se proto k dostavbě vodní infrastruktury na Labi. Stavba plavebních stupňů u Děčína a Přelouče se však dlouhodobě potýká s problémy okolo jejich vlivu na životní prostředí. Obě stavby se ovšem dostaly do přijaté novely zákona, která by měla urychlit výstavbu dopravní, energetické i komunikační infrastruktury.
Zdroj: ČTK
Co se tento týden událo v logistickém světě?
[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]
[feature_slider display=“tag“ tag=“14016″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]
3 zprávy z EU z 5. září
[quote]Ve středu 12. září 2018 přednese předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svou zprávu o stavu Unie v Evropském parlamentu. Letošní projev předchází evropským volbám v roce 2019 a uprostřed probíhající debaty o budoucnosti Evropské unie 27 členských států. Předseda Juncker se očekává, že předloží další konkrétní kroky směřující k budování „větší jednotné, silnější a demokratické unie „, což bylo téma jeho adresy z roku 2017.[/quote]
V minulém roce přednesl prezident Juncker svou vizi o tom, jak by se mohla Evropská unie vyvíjet do roku 2025. Tento projev byl doprovázen konkrétními iniciativami týkajícími se demokracie, obchodu, screeningu investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu a ochrany údajů a okamžitě uvedla slova do činnosti. V letošním roce přednese prezident návrhy, které budou mít pro občany pozitivní výsledky v době kongresu v Sibiu v květnu 2019.
Souvislosti
Předseda Evropské komise každoročně v září předává Evropskému parlamentu své stanovisko o stavu Unie a zhodnotí výsledky minulého roku a předkládá priority pro příští rok. Uvádí také, jak se bude Evropská komise zabývat nejnaléhavějšími výzvami, jimž Evropská unie čelí, a jeho myšlenkami na formování budoucnosti Evropské unie. Po tomto vystoupení následuje plenární rozprava s poslanci Evropského parlamentu. První zpráva o stavu Unie byla doručena v roce 2010 po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.
Tento projev je také začátkem dialogu s Evropským parlamentem a Radou o přípravě pracovního programu Komise na rok 2019. Zakotvená v Lisabonské smlouvě je řeč o stavu Unie stanovena v Rámcové dohodě o vztazích mezi Evropskou unií a Evropskou unií v roce 2010. Evropský parlament a Evropskou komisi, která od prezidenta žádá, aby předal předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady dopis s úmyslem vysvětlit podrobnosti o opatřeních, která Evropská komise hodlá přijmout prostřednictvím právních předpisů a dalších iniciativ.
Ve středu 12. září 20:00 v 9:00 přednese předseda Komise Jean-Claude Juncker svůj projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Událost bude vysílána živě na EbS a rozšířený živý projev bude rovněž k dispozici na stránce Facebooku Komise.
Evropská občanská iniciativa: Komise zaregistruje evropskou občanskou iniciativu „Skoncujme s érou klecí“
Kolegium komisařů rozhodlo 5. září registraci nové evropské občanské iniciativy s názvem „Skoncujme s érou klecí“ („End the Cage Age“). Deklarované cíle navrhované občanské iniciativy usilují o ukončení „nelidského zacházení se zvířaty“ chovanými v klecích. Organizátoři žádají Komisi, aby předložila návrh právních předpisů zakazujících používání: klecí pro nosnice, králíky, kuřice, brojlery, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy, porodních kotců pro prasnice, stání pro prasnice a individuálních kotců pro telata, pokud již nejsou zakázány.
Skutečnost, že se Komise rozhodla iniciativu zaregistrovat, znamená pouze tolik, že je z právního hlediska v pořádku. Komise v této fázi ještě neprovedla analýzu podstaty návrhu.
K registraci této iniciativy dojde 11. září 2018 a začne tak roční proces, během kterého budou organizátoři sbírat podpisy na její podporu. Pokud tato iniciativa během jednoho roku získá jeden milion prohlášení o podpoře z alespoň sedmi členských států, bude na ni muset Komise během tří měsíců reagovat. Komise rozhodne, zda žádosti vyhoví, či nevyhoví, v obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.
Souvislosti
Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě, jímž se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak občanům dala do ruky nástroj, kterým mohou ovlivňovat program Unie. Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může jeden milion občanů EU z alespoň jedné čtvrtiny členských zemí vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní předpisy v určité oblasti, která je v její působnosti.
Podle podmínek přípustnosti, které jsou obsaženy v nařízení o evropské občanské iniciativě, nesmí navrhovaná iniciativa zjevně spadat mimo rámec pravomocí Komise předložit návrh právního aktu, nesmí být zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní a nesmí být zjevně v rozporu s hodnotami Unie.
Rozpočet EU: Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020
Dne 6. září komisařka pro regionální Corina Creţu cestuje do Prahy, kde se setká s českým předsedou vlády Andrejem Babišem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou.
Komisař se rovněž setká s členy Výboru EU a Výboru pro regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Výboru Senátu EU pro. Komisařka Creţu řekla: „Moje návštěva se zaměří na náš návrh politiky soudržnosti na období 2021-2027 a co to znamená pro Českou republiku.“ Fondy EU budou i nadále hnací silou inovací a technologické modernizace v České republice. globální ekonomiky bude politika soudržnosti nadále dává českým regionům správný impuls, aby mohli ještě více růst a utvářet pro své obyvatele lepší budoucnost.
Příloha IP/18/3885 z 29.května
Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhuje modernizovat politiku soudržnosti, což je hlavní investiční politika EU a jeden z jejích nejkonkrétnějších projevů solidarity.
Ekonomika EU nabírá znovu na síle, ale je zapotřebí další investiční úsilí k řešení přetrvávajících rozdílů mezi členskými státy i uvnitř členských států samotných. S rozpočtem ve výši 373 miliard eur[1] v závazcích na období 2021–2027 má budoucí politika soudržnosti investiční sílu pomoci tyto rozdíly překlenout. Zdroje budou nadále směřovat do regionů, které nejvíc potřebují dohnat zbytek EU. Současně zůstane významnou, přímou vazbou mezi EU a jejími regiony a městy.
Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen k tomu uvedl:
„Během příštího desetiletí bude politika soudržnosti pomáhat všem regionům modernizovat jejich průmysl a investovat do inovací a přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku. Kromě toho náš návrh přispěje k dalšímu rozvoji příznivého podnikatelského prostředí v Evropě, protože nastavuje správné podmínky pro růst, vytváření pracovních míst a investice.“
Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu řekla:
„Dnes navrhujeme politiku soudržnosti pro všechny regiony, která nenechá nikoho pozadu. Koncipovali jsme ji pružnější, aby bylo možné přizpůsobit se novým prioritám a lépe chránit naše občany. Rovněž jsme zjednodušili pravidla, což bude ku prospěchu všech, od malých podniků a podnikatelů až po školy a nemocnice, které získají snadnější přístup k finančním prostředkům.“
Hlavní prvky návrhu Komise pro modernizovanou politiku soudržnosti jsou tyto:
- Zaměření na klíčové investiční priority, kde může EU nejvíce pomoci: Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti půjde na inovace, podporu malých podniků, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Rovněž bude směřovat do přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku a na boj proti změně klimatu, což povede k dosažení cílů Pařížské dohody.
- Politika soudržnosti pro všechny regiony a individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji:
- Investice do všech regionů: Regiony, které stále zaostávají, pokud jde o růst nebo příjem – většinou v jižní a východní Evropě – budou i nadále dostávat značnou podporu z prostředků EU. Investice v rámci politiky soudržnosti budou stále směřovat do všech regionů, protože mnoho z nich v různých částech Evropy – i v bohatších členských státech – se potýká s dokončením průmyslové transformace, bojuje proti nezaměstnanosti a vyrovnává se s globalizovanou ekonomikou.
- Individuální přístup:Politika soudržnosti zachovává 3 kategorie regionů: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony. Aby se snížily rozdíly a aby mohly regiony s nízkými příjmy a nízkým růstem dohnat ostatní, zůstává rozhodujícím kritériem pro přidělování prostředků HDP na obyvatele. Kromě toho mají lépe odrážet realitu v praxi nová kritéria – nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.
- Místní vedení:Politika soudržnosti na období 2021–2027 představuje Evropu, která posiluje, díky podpoře lokálně vedených strategií rozvoje. Do řízení finančních prostředků EU budou více zapojeny místní, městské a územní orgány a větší míra spolufinancování zvýší odpovědnost za projekty financované EU v regionech a městech.
- Méně početná, jasnější a stručnější pravidla a pružnější rámec:
- Zjednodušení přístupu k prostředkům:Komise navrhuje v příštím dlouhodobém rozpočtu EU méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU.
- Jeden soubor pravidel: Na 7 fondů EU realizovaných v partnerství s členskými státy (tzv. „sdílené řízení“) se bude vztahovat jen jeden soubor pravidel, což usnadní život programovým správcům fondů EU. Tím se rovněž umožní synergie, například mezi fondy politiky soudržnosti a Azylovým a migračním fondem při tvorbě místních strategií integrace migrantů. Tento rámec rovněž umožňuje účinnější propojení s jinými prostředky ze souboru nástrojů rozpočtu EU; členské státy se mohou například rozhodnout převést část svých zdrojů politiky soudržnosti do programu InvestEU.
- Přizpůsobení se potřebám:Nový rámec rovněž kombinuje stabilitu nezbytnou pro dlouhodobé plánování investic s náležitou úrovní flexibility, aby bylo možné reagovat na nepředvídané události. Přezkumem v polovině období se zjistí, zda jsou pro poslední 2 roky období financování v programech zapotřebí změny a mezi programy fondů EU budou možné omezené převody zdrojů.
- Posílení vazby na evropský semestr pro zlepšení investičního prostředí v Evropě:Komise navrhuje posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a evropským semestrem, vytvořit v Evropě prostředí příznivé pro růst a podnikání, aby investice EU i vnitrostátní investice mohly dosáhnout svého plného potenciálu. Tato větší podpora strukturálních reforem v rámci politiky soudržnosti zajistí plnou doplňkovost a koordinaci s novým, posíleným programem na podporu reforem.
Další kroky
Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, když vůbec poprvé předložila dne 2. května svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise dnes rovněž zveřejňuje příděly na politiku soudržnosti pro členské státy jak v běžných, tak i ve stálých cenách roku 2018 (viz příloha).
Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly přinášet výsledky v praxi co nejdříve.
Zpoždění podobné prodlevám, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by znamenalo, že 100 000 projektů financovaných EU by nemohlo začít včas; mnoho škol, které potřebují renovaci, by na ni muselo čekat, lékařské vybavení by bylo do nemocnic dodáno pozdě nebo malé podniky by musely plánovat investice bez potřebné jistoty.
Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.
Další informace
Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020: Otázky a odpovědi
PŘÍLOHA
Příděly na politiku soudržnosti na období 2017–2020
Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, neboť poprvé předložila svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU dne 2. května v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise rovněž zveřejňuje veškeré relevantní údaje pro různé výdajové programy v běžných cenách (s přihlédnutím k inflaci) a stálých cenách roku 2018.
Síť zpoplatněných komunikací se příští rok rozšíří o 38 kilometrů
[quote]Příští rok se síť zpoplatněných komunikací rozšíří o téměř 38 kilometrů. Dálniční známky si řidiči budou muset nově obstarat pro jízdu na nově zprovozněných úsecích dálnice D3 a D1. Vyplývá to z návrhu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Celkově by tak příští rok mělo být zpoplatněno 1005 kilometrů dálnic.[/quote]
Nově budou dálniční kupony povinné na úseku o délce 24 kilometrů mezi Veselím nad Lužnicí a obcí Úsilné, a také na téměř 14kilometrovém úseku dálnice D1 Žernov-Lipník nad Bečvou.
V minulých letech ministerstvo dopravy rozsah zpoplatněných úseků naopak snižovalo. Od letošního roku mohou řidiči bez dálničního poplatku jezdit například po dálnici D6 z Chebu do Karlových Varů nebo po jihočeské D3 u Veselí nad Lužnicí. Bez poplatku jsou letos také dálnice D55 kolem Otrokovic, D52 u Pohořelic a část D46 u Hněvotína. V předchozích letech se síť snížila o dalších zhruba 145 kilometrů. Celkem je nyní od poplatku osvobozeno 180 kilometrů dálnic, což je 14 procent české dálniční sítě.
Ceny známek zůstanou příští rok stejné jako letos. Motoristé zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní. Z loňské emise dálničních známek stát získal 4,97 miliardy korun.
Ministr dopravy Dan Ťok ve středu uvedl, že od roku 2021 budou klasické kupony nahrazeny elektrickými. Stát by tím mohl ušetřit desítky milionů korun.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012.
Zdroj: ČTK
Dopravní fakulta chystá v Pardubicích studium letecké dopravy
[quote]Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice připravuje otevření nového studijního oboru. V Pardubicích by se měla studovat i letecká doprava. ČTK to řekl při předvedení nové barevné podoby lokomotivy 151.006 k výročí 25 let založení fakulty děkan Libor Švadlenka.[/quote]
,,Zatím jsme jako první počin při rozvoji letecké dopravy na fakultě získali certifikáty na školení techniků údržby a na výcvik pilotů. Jsme schopni na komerční bázi nabízet výcvik této kvalifikace,“ uvedl Švadlenka.
Fakulta může už teď školit zájemce o profesní zkoušky, na jejichž základě pak získají profesní licenci. Teoretickou průpravu zajišťuje škola, praktický výcvik poskytují průmysloví partneři. Fakulta také spolupracuje s výrobci letadel, které praktický výcvik dělají. Teoretické vzdělání mají studenti zdarma, praktickou výuku si musí uhradit. Například pilotní průkaz na dopravní letadlo stojí kolem 800.000 korun.
Podle Švadlenky chce fakulta rozvíjet i dosavadní obory, mezi něž patří kromě silniční a železniční dopravy například dopravní stavitelství nebo elektronické systémy v dopravě. Absolventi se uplatňují u Českých drah a dalších železničních přepravců či v logistických firmách, ale i ve společnostech zabývajících se konstrukcí silničních a drážních vozidel nebo výrobou takzvané elektrické výzbroje dopravních prostředků. Další nacházejí místo ve firmách zaměřených na dopravní stavby.
Dopravní fakulta, která nese jméno projektanta a stavitele železničních tratí z 19. století Jana Pernera, oficiálně zahájila činnost ke dni 1. dubna 1993 na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, dnešní Univerzitě Pardubice. Po vzniku samostatné České republiky byla část výuky a akademického potenciálu z Vysoké školy dopravy a spojů ze Žiliny přenesena do Pardubic, kde vznikla dopravní fakulta.
Zdroj: ČTK
SIG a kompozitní obaly pro mikrovlnný ohřev
[quote]Společnost SIG patří k předním výrobcům kompozitních obalů aseptického i neaseptického provedení. S nápojovými kartony tohoto giganta se ostatně lze běžně setkat i na českém trhu. Inovativní obal na sojové mléko společnost představila na jihokorejském trhu. Kromě inovativního designového provedení, je jeho benefitem i možnost mikrovlnného ohřevu.[/quote]
Jihokorejské mlékárna Seoul Dairy Cooperative (SDC) uvedla na trh nové sojové mléko ‘Achimae’ Soymilk („Ranní“ sojové mléko). Sójový mléčný nápoj s proteinem z cizrny, může být používán jak na teplé snídaně, tak i on-the-go snídaně.
Mléko v aseptickém kompozitním obalu lze ohřívat v mikrovlnce
Jedná se o první produkt aseptické kartonové sady obalů určených pro mikrovlnný ohřev, který se objeví v regálech obchodů v inovativním balení Heat & Go společnosti SIG.
Karton lze ohřát až na 60 ° C, i když pro většinu nápojů je z hlediska jejich chutě optimální ohřev na 50 ° C. Konstrukce obalu počítá i s případnou chybou při ohřevu, takže pokud by byl výrobek v mikrovlnné troubě přehřátý, byl by uvolněn přebytek tlaku s postupným otevřením horního utěsnění, které by zabránilo náhlému roztrhnutí či prasknutí obalu.
Nápoje mohou být plněny do kartónových krabic Heat & Go na standardních plnicích strojích SIG, u kterých se provede pouze jednoduchá úprava.
Asijský tržní potenciál
Poptávka po teplých nápojích, především v Asii, se zvyšuje. Řešení balení Heat & Go přináší tedy nové tržní příležitosti pro nápoje jako mléko, džusy, čaje, náhražky mléka či další inovativní produkty.
Zdroj: Syba
Ligneta v Chodově představila nové autobusy na plyn
[quote]Dopravní společnost Ligneta v Chodově představila osm nových nízkopodlažních autobusů s pohonem na zemní plyn. Nové vozy nahradí starší naftové autobusy ve vozovém parku společnosti. Nové modely jsou ekologičtější a jejich provoz je méně nákladný. Na jejich pořízení získala firma Ligneta dotaci z programu IROP, řekl ČTK ředitel Lignety Petr Schmid. Firma Ligneta zajišťuje pro Chodov linkovou dopravu.[/quote]
,,Jedná se o nejmodernější techniku, vybavenou současnou technologií, která je obvyklá v Evropě. Celková investice byla 50 milionů. Autobusy poprvé vyjedou v září na linky v okolí Chodova,“ řekl Schmid.
Nové autobusy jsou nízkoemisní.
Podle starosty Chodova Patrika Pizingera ocení lidé především to, že nové autobusy jsou velmi tiché a vůbec nezapáchají.
,,Samozřejmě tu bude velký přínos i pro životní prostředí,“ řekl starosta.
Celou investici zajistila firma Ligneta s přispěním dotace, město se na ní nepodílelo. Linkovou dopravu společnost pro město zajišťuje v rámci závazku veřejné služby, ani na ni Chodov nijak nepřispívá.
Ligneta v Chodově dlouhodobě provozuje autobusové nádraží. Zajišťuje spojení do Karlových Varů a přilehlých obcí.
Zdroj: ČTK
Klasické dálniční kupony zmizí, od roku 2021 budou elektronické
[quote]Dálniční kupony nahradí v roce 2021 elektronické známky. Na twitteru to oznámil ministr dopravy Dan Ťok. Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje úsporu za tisk a distribuci kuponů v řádech desítek milionů korun.[/quote]
,,V roce 2021 se s klasickými známkami konečně rozloučíme, dálniční poplatek zaplatíme elektronicky jako na Slovensku nebo v Rakousku,“ uvedl Ťok.
Řidiči tak k úhradě poplatku budou využívat internet a mobilní aplikace. Rovněž odpadne povinnost mít u sebe potvrzení o úhradě. Elektronické kupony by měly zabránit padělání a kontroly pomocí automatických kamer budou mít za úkol zajistit, aby řidiči nejezdili bez zaplacení.
Ťok zároveň na twitteru ukázal podobu kuponů pro příští rok. Ministerstvo dopravy již dříve uvedlo, že jejich ceny zůstanou stejné jako letos. Motoristé tak příští rok zaplatí 1500 korun za roční, 440 korun za měsíční a 310 korun za desetidenní. Z loňské emise dálničních známek stát získal 4,97 miliardy korun.
Dálniční kupony je možné koupit ve všech provozovnách České pošty, na čerpacích stanicích, na hraničních přechodech a na jiných místech poskytujících služby pro motoristy.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012.
Zdroj: ČTK