Celá akce bude probíhat od 19. dubna do 20. dubna 2018 v Ostravě. Není to žádná nudná konference. Žádné zbytečné promo-materiály. Žádná omáčka kolem. Prostě logistická jízda od začátku do konce, taková je Logistics ride. Případové studie, projekty z praxe, rady a tipy od profesionálních logistiků. Navíc doplněná vydaným networkingem a umocněna jednou velkou živou logistickou afterparty. Tohle je akce logistiků pro logistiky. Tohle je totiž Logistics Ride 2018!
[quote]Společnosti provozující sociální média musí učinit více, aby splnily požadavky týkající se dodržování předpisů EU v oblasti ochrany spotřebitele, které v březnu loňského roku vznesla Evropská komise a orgány na ochranu spotřebitelů v členských státech.[/quote]
Dne 15.2. byly zveřejněny změny, jež ve svých smluvních podmínkách provedly společnosti Facebook, Twitter a Google+, aby dosáhly souladu s předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele. Z těchto změn bude mít již nyní prospěch více než čtvrt miliardy evropských spotřebitelů používajících sociální média: od spotřebitelů v EU se nebude vyžadovat, aby se zřekli svých zaručených práv, jako je např. právo odstoupit od nákupu on-line, budou moci podávat své stížnosti v Evropě, namísto v Kalifornii, a platformy převezmou svůj spravedlivý díl odpovědnosti vůči spotřebitelům v EU, stejně jako off-line poskytovatelé služeb. Uvedené změny však naplňují požadavky spotřebitelského práva EU pouze částečně.
Věra Jourová, evropská komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, při této příležitosti prohlásila:
„Sociální sítě jsou využívány jako reklamní a obchodní platformy, a musí proto plně respektovat předpisy pro ochranu spotřebitele. Těší mě, že vymáhání právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ze strany vnitrostátních orgánů nese své ovoce, neboť některé společnosti nyní své platformy upravily tak, aby byly pro spotřebitele bezpečnější. Je však nepřijatelné, že tento proces není stále ještě ukončen a že trvá tak dlouho. Potvrzuje se tak, že skutečně potřebujeme „novou politiku pro spotřebitele“: předpisy EU pro ochranu spotřebitele by měly být dodržovány, a pokud tak společnosti nečiní, měly by je postihnout sankce.“
Zatímco nejnovější návrhy společnosti Google se zdají být v souladu s požadavky orgánů na ochranu spotřebitelů, Facebook, a především Twitter řeší pouze částečně důležité otázky týkající se jejich odpovědnosti a způsobu informování uživatelů o možném zrušení obsahu nebo ukončení smlouvy.
Pokud jde o „mechanismus pro oznamování a přijímání opatření“, který mají orgány na ochranu spotřebitelů používat k oznamování nezákonného obsahu a žádostem o jeho odstranění, nejsou změny některých společností dostačující. Zatímco Google+ zavedl protokol včetně lhůt pro vyřízení žádostí, provozovatelé Facebooku a Twitteru souhlasili pouze se zřízením zvláštní e-mailové adresy, kterou mohou vnitrostátní orgány používat k ohlášení případů porušení předpisů, avšak nezavázali se k vyřízení takových žádostí v určitých lhůtách.
V návaznosti na četné stížnosti ze strany spotřebitelů, kteří byli při používání těchto internetových stránek podvedeni nebo oklamáni, případně se setkali s některými podmínkami poskytování služeb, jež nejsou v souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele, byla v březnu 2016 zahájena opatření k vymáhání práva.
Provozovatelé sociálních médií mezitím souhlasili s tím, že změní smluvní podmínky, které:
Společnosti se zavázaly k provedení těchto změn jejich smluvních podmínek ve všech jazykových verzích během prvního čtvrtletí roku 2018.
Jak již bylo uvedeno ve sdělení o boji proti nezákonnému obsahu on-line zveřejněném v září 2017, Komise od on-line platforem očekává, že budou rychle a proaktivně odhalovat a odstraňovat nezákonný obsah on-line a zabraňovat jeho opětovnému zobrazení. V současné době Komise pracuje na opatřeních navazujících na toto sdělení.
Vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitelů a Komise budou sledovat provádění slíbených změn a budou aktivně využívat mechanismus pro oznamování nezákonného obsahu a přijímání opatření, který společnosti zavedou. Zaměří se na nezákonný komerční obsah týkající se nevyžádaného předplatného a dalšího klamavého jednání. Kromě toho mohou úřady v případě potřeby podniknout určité kroky, včetně donucovacích opatření.
Komise hodlá v dubnu představit „novou politiku pro spotřebitele“ . Tato reforma bude navrhovat modernizaci stávajících právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů a zajistí, že tyto předpisy budou řádně prosazovány.
Dne 16. března 2017 se zástupci orgánů na ochranu spotřebitelů v EU spolu se zástupci Evropské komise sešli s představiteli společností, aby vyslechli navržená řešení a diskutovali o nich. Na základě tohoto setkání společnosti provedly určité změny svých smluvních podmínek. Komise a orgány na ochranu spotřebitelů se však domnívají, že je třeba neprodleně provést další změny..
Orgány pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele pod vedením francouzského generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, ochranu spotřebitele a boj proti podvodům (DGCCRF) adresovaly společnostem Facebook, Twitter a Google+ v listopadu 2016 společný postoj, v němž požadovaly zlepšení řady smluvních podmínek a zavedení mechanismu k řešení nezákonného komerčního obsahu na základě oznámení[1].
Nařízení EU o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele spojuje vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele do celoevropské sítě pro vymáhání práva. Díky tomuto rámci se může v případě přeshraničního porušení pravidel ochrany spotřebitelů obrátit vnitrostátní orgán jednoho státu EU na svůj protějšek v jiném státě EU a požádat jej, aby zasáhl. Tato spolupráce se týká různých právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, jako je např. směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnice o elektronickém obchodu, směrnice o právech spotřebitelů nebo směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.
V rámci spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele úřady pravidelně vyhodnocují otázky, které jsou z pohledu ochrany spotřebitele na jednotném trhu věcí společného zájmu, a koordinují svoji činnost v oblasti dozoru nad trhem a případná opatření k vymáhání práva. Výměnu informací mezi úřady a jejich koordinaci má na starosti Komise.
On-line platformy musí převzít větší odpovědnost za správu svého obsahu. Sdělení poskytuje společné nástroje k rychlému a proaktivnímu odhalování a odstraňování nezákonného obsahu a k zabránění jeho opětovnému zobrazení.
Další informace
Tabulka obsahující změny smluvních podmínek
[1] Upozorňujeme, že posouzení provedená v rámci tohoto opatření nemají vliv na jakákoli budoucí posouzení souladu smluvních podmínek s právními předpisy ze strany orgánů pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele nebo v rámci soudních řízení.
Jde o reakci na tyto obavy Orgánů spolupráce ochrany spotřebitelů (Consumer Protection Cooperation Authorities) Zřeknutí se povinných spotřebitelských práv
Obavy: Operátoři sociálních médií nemohou spotřebitelům popírají jejich práva v rámci Spotřebitelské ho práva EU.
Vysvětlení: Spotřebitel nesmí být zbaven práv, která se uplatní při neplnění nebo nedostatečném plnění
jeho smluvních nebo zákonných povinností podle práva EU, jako je například prvo spotřebitele zrušit smlouvu s provozovatelem. Libovolný termín, který vyžaduje výjimku z výše uvedené kategorie práv, může být označen za odporující právu EU.
Nezjištění obchodní komunikace
Obavy: Komerční povaha omunikace a sponzorovaný obsah nemůže být skrytý spotřebitelů, ale měl by být identifikovatelný jako takový.
Vysvětlení: Smluvní podmínky musí být navržen jasným způsobem a nevyvolávají pochybnosti o jejich významu, zejména ve vztahu k právu spotřebitelů, kteří mají být prezentováni identifikovatelný komerční obsah. Spotřebitelé musí pochopit případnou obchodní povahu obsahu může být vystaven při použití sociálních mediálních služeb jako u jiných
Povinnost spotřebitele odškodnit poskytovatele a zproštění povinnosti poskytovatele veškeré odpovědnosti
Obavy: provozovatelé sociálních médií nemohou omezit nebo zcela vzdát odpovědnosti
ve vztahu k jejich službám a učinit spotřebitele plně odpovědnými za své činy.
Vysvětlení: Jakýkoli výraz, který vytvoří významnou nevyváženost práv mezi provozovateli a spotřebiteli
může být považováno za porušení spotřebitelského práva EU. Spotřebitelé by měli být schopni vykonávat svá práva, která se týkají nevýkonnosti nebo částečné nevýkonnosti smluvního provozovatele sociálních medií k částečnému nebo částečnému výkonu a dalších právních závazků.
Oprávnění jednostranně měnit smluvní podmínky
Obavy: provozovatelé sociálních médií nemohou jednostranně měnit podmínkya bez jasného informování
spotřebitele o odůvodnění a bez sdělení rozumného upozornění spotřebiteli, možnost
zrušit smlouvu.
Vysvětlení: Jakákoli změna podmínek smlouvy, která nebyla poskytnuta s přiměřeným oznámením a vázala spotřebitele možno pokládat za nespravedlivou
Pravomoc jednostranně ukončit smlouvu z jakéhokoli důvodu
Obavy: provozovatelé sociálních médií by měli vždy poskytnout jasné důvody pro uzavření zakázky a měli by o tom informovat odpovídajícím způsobem spotřebitele.
Vysvětlení: Spotřebitel předtím při podpisu smlouvy, musí být informován o podmínkách, které mohou vést k jejímu ukončení. Tyto podmínky by měly být vysvětleno jasným a srozumitelným způsobem
a nesmí umožňovat ukončení smlouvy podle podmínky, jejíž realizace závisí jen na provozovatelích
sama. Musí být poskytnuto přiměřené oznámení spotřebitelů. Facebook souhlasil s tím, že
Upozornění a postup akce
Jako poskytovatelé služeb informační společnosti operátoři sociálních médií jsou podle legislativy EU povinni aby byly příjemci e snadno a trvale přístupné příjemci služby a příslušným vnitrostátním orgánům a / nebo určenými subjekty ve smyslu nařízení CPC, odpovídající kontaktní informace, včetně e-mailové adresy, aby mohli být „rychle kontaktováni a komunikováni přímým a účinným způsobem“.
Tento požadavek je v zájmu spravedlivého obchodování s elektronickými komunikací poskytuje orgánům pro ochranu spotřebitelů s prostředky pro rychlý signál na sociální media provozovatelům veškeré praxe na sociálních médiích, která může porušovat spotřebitelskou nebo jinou legislativu.
Aby výměna informací byla efektivní a vzájemně prospěšná mezi orgány spotřebitelů a provozovatelů sociálních médií jako hostitelské poskytovatele navrhly orgány CPC zavedení formát, standardizované komunikace který by měl obsahovat termíny pro různou výměnu informací, aby se vypořádaly s otázkami vznesenými protiprávním obsah rychle.
[quote]Objem nákladu odbaveného v nizozemském přístavu Rotterdam se loni zvýšil o 1,3 procenta na 467 milionů tun, zejména díky silnému růstu kontejnerové přepravy. Uvedla to agentura Reuters. Rotterdam je největším evropským přístavem a významným bodem pro tranzit komodit a průmyslového zboží.[/quote]
Objem kontejnerové přepravy se zvýšil o 12,3 procenta. Objem přepravy takzvaného suchého zboží, tedy komodit jako je čaj, cukr a obilí, naopak o 2,6 procenta klesl. Podobně objem přepravy takzvaného mokrého zboží, jako je olej a tekutiny, klesl o 4,1 procenta.
Příjmy přístavu vzrostly o 4,6 procenta na 712 milionů eur (18,1 miliardy Kč). Čistý zisk však o 17 procent klesl a dosáhl 187 milionů eur (4,7 miliardy Kč). Důvodem jsou zejména daně, uvedl provozovatel přístavu.
Většinový podíl má v přístavu město Rotterdam, které drží 70,8 procenta. Zbývajících 29,2 procenta patří státu.
Zdroj: ČTK
[quote]Provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies připravuje prodej svých aktivit v jihovýchodní Asii singapurské společnosti Grab. Na oplátku v ní má získat blíže neurčený, avšak významný podíl. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedl server finanční televize CNBC. Žádná dohoda ale podle zdrojů zatím uzavřena nebyla.[/quote]
Uber se tak zřejmě vydá stejnou cestou jako v Číně. Tam prodal své aktivity konkurenční Didi výměnou za 20procentní podíl. Podobně v Rusku se vzdal svých aktivit ve prospěch firmy Jandeks, za což získal 37procentní podíl v její součásti pro alternativní taxi.
Uber si chce tímto způsobem snížit náklady před vstupem na burzu, který by mohl přijít už příští rok. Šéf Uberu Dara Khosrowshahi, který se funkce ujal v srpnu loňského roku, chce napravit pověst firmy a nastolit finanční disciplínu. Ta by měla Uber vytáhnout do zisku.
Za loňský rok se ztráta Uberu zvýšila o 61 procent na 4,5 miliardy dolarů (92 miliard Kč), v posledním čtvrtletí se ale firmě podařilo ztrátu významně snížit. Činila 1,1 miliardy dolarů a byla o 26 procent nižší než v předchozích třech měsících.
Asijský provozovatel alternativní osobní přepravy Grab nabízí služby ve více než 100 městech jihovýchodní Asie a tvrdí, že na tamním trhu sdílené taxislužby má podíl 95 procent.
Spojení Grabu s Uberem by nahrálo japonské investiční skupině SoftBank, která chce získat větší kontrolu nad světovým trhem sdílených jízd. V lednu vstoupila do Uberu převzetím zhruba 15procentního podílu a drží také akcie společností Grab, Didi, indické Ola a brazilské 99. Zájem vyjádřila rovněž o firmu Lyft, která je hlavním americkým rivalem Uberu.
Zdroj: ČTK
[quote]Téměř 78 procent lidí, kteří dojíždějí do Brna vlakem, dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy. Deset procent by chtělo odsun nádraží do polohy k řece – do míst dnešního dolního nádraží. Zbytku je to lhostejné. Vyplývá to z výzkumu, který provedl vlastními silami ve vlacích Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD). Jeho výsledky svaz zveřejnil v tiskové zprávě. Z výzkumu není zřejmé, do jaké míry byli dotazováni informováni o výhodách a nevýhodách nádraží v té či oné poloze.[/quote]
Jihomoravský kraj v lednu podpořil odsun hlavního nádraží k řece, pro stejnou variantu se tento týden vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed. Brno se vyjádří na konci února, nechává si zpracovat ještě průzkum veřejného mínění mezi obyvateli města. Rozhodnutí kraje a města je pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze nového nádraží rozhodne. Podle ministra dopravy Dana Ťoka se řešení rekonstrukce brněnského železničního uzlu blíží k odsunu nádraží do míst dnešního dolního nákladového nádraží. Po pátečním jednání s vedením Jihomoravského kraje a brněnským primátorem Petrem Vokřálem také řekl, že doufá, že po rozhodnutí už nebudou nespokojené skupiny modernizaci uzlu blokovat.
Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD) je spolek, který vznikl v roce 2010 a je členem Evropského svazu cestujících. Jeho snahou je hájit právo cestujících na kvalitní, spolehlivou a bezpečnou veřejnou dopravu, vyjadřuje se k řadě odborných, především železničních témat.
Výzkum SCVD se uskutečnil mezi 9. a 15. únorem osobním dotazováním v 36 vlacích na území kraje, které jely do Brna, nebo z něj. Tazatelé oslovili 644 lidí starších 15 let.
,,Dotazovali jsme se ve vlacích na všech tratích, které směřují do Brna. Získali jsme dostatečně reprezentativní vzorek,“ uvedl prezident svazu Miroslav Vyka.
Zastupitelé Jihomoravského kraje při lednovém hlasování obdobný výzkum k dispozici neměli. Rozhodli se na základě studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty. Studie za výhody odsunu označuje možnost stavět dříve a s použitím evropských peněz de facto na zelené louce bez zásahu do současné dopravy. Rizikem je to, že se nemusí stihnout postavit městská dopravní infrastruktura, která lidi k nádraží doveze. Zároveň se prodlouží většině dojíždějících cesta z nádraží do cíle a nádraží bude obsluhovat méně linek MHD než současné nádraží.
Tazatelé výzkumu SCVD kladli pět otázek – odkud kdo do Brna jezdí, jak často, jakým způsobem pokračují z nádraží, která varianta nového nádraží je pro ně výhodnější a ve kterém okrese mají bydliště. Z dotazování také vyplynulo, že alespoň čtyřikrát týdně jezdí do Brna 51 procent cestujících, dalších 27 procent alespoň jednou týdně.
,,Je zarážející, že ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty i politici v Jihomoravském kraji řeší budoucnost železničního uzlu v Brně velmi intenzivně již více než 15 let, a do této chvíle se cestujících nikdo neptal, jaký na to mají názor,“ řekl člen prezídia Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miloslav Zítka.
Jihomoravský kraj se dotazoval starostů, město si nechalo zpracovat průzkum veřejného mínění mezi obyvateli Brna. Výsledky dostalo dnes a v pondělí chce jeho výsledky prezentovat.
O poloze nádraží hlasovali obyvatelé Brna také ve dvou referendech v letech 2004 a 2016. Vždy se výrazná většina vyslovila proti odsunu nádraží, avšak účast nedosáhla 35 procent, kdy je výsledek závazný.
V posledních týdnech si dělaly anketu dvě zájmová sdružení. Členové Asociace brněnských architektů a stavitelů se vyslovili téměř všichni pro odsun nádraží stejně jako členové Regionální hospodářské komory Brno. Vzhledem k současným postojům brněnských politiků je pravděpodobné, že i brněnské zastupitelstvo doporučí ministerstvu dopravy odsun nádraží.
Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun.
Zdroj: ČTK
[quote] Tržby z prodeje dálničních známek pro letošní rok do konce ledna vzrostly meziročně o pět procent na 2,32 miliardy korun. Z toho nejvíce, celkem 2,23 miliardy korun, stát inkasoval z prodeje ročních kuponů. Vyplývá to z údajů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které má ČTK k dispozici.[/quote]
,,Tento trend v nárůstu příjmů lze sledovat i v předešlých letech,“ uvedl vedoucí kanceláře ředitele SFDI Ivo Vykydal.
Počet osobních aut na českých silnicích se během loňského roku zvýšil o 224.000 na 5,593 milionu.
Největší nárůst zaznamenal prodej dvouměsíčních kuponů, který stoupl o 19 procent na 27 milionů korun. Prodej desetidenních známek se zvýšil o 17 procent na téměř 68 milionů korun.
Celkově se na poštách, čerpacích stanicích a dalších distribučních místech prodalo 1,486 milionu ročních kuponů. Jejich cena zůstala proti loňsku stejná, tedy 1500 Kč, zároveň motoristé nakoupili 61.767 měsíčních známek v hodnotě 440 Kč a 218.778 desetidenních známek s cenou 310 Kč.
Roční dálniční známky pro rok 2018 se prodávají od začátku loňského prosince. Platit budou do konce ledna příštího roku.
Zdroj: ČTK
[quote]Negrelliho viadukt, který začal sloužit cestujícím v červnu 1850, byl před téměř 170 lety prvním pražským železničním mostem přes Vltavu. Dodnes je po Karlově mostě druhým nejstarším přemostěním Vltavy v Praze a s 1110 metry zůstává navíc nejdelším pražským mostem. Loni v létě se stavba, která spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny, konečně dočkala rozsáhlé rekonstrukce. Dvouletá oprava s rozpočtem téměř 1,5 miliardy korun má mimo jiné zvýšit kapacitu kapacitu zdejší trati.[/quote]
Ještě ve 40. letech 19. století mohli lidé v Praze využít pouze dvou mostů přes Vltavu. Kromě starobylého Karlova mostu to byl Most císaře Františka I., nynější Most Legií, otevřený v listopadu 1841. Prudce se rozvíjející železnice ale potřebovala další přemostění, které bylo nezbytné pro pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. O jeho vybudování rozhodlo ředitelství drah v roce 1842, kdy byla také podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem.
Traduje se, že všemocný kancléř Klemens Metternich to údajně komentoval poznámkou, že téhle vymoženosti využijí především všichni darebáci a revolucionáři, aby svou podvratnou činnost mohli exportovat do všech vzdálených koutů Evropy. Jisté je, že stavba měla být svěřena osvědčenému Janu Pernerovi, který jako vrchní inženýr vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Bohužel jeho předčasná smrt v září 1845 na následky nehody při otevírání choceňského tunelu všechno zmařila.
Na jeho místo byl ovšem jmenován neméně schopný geometr, inženýr Alois Negrelli, který stavěl horské silnice a železniční trati v rakouských a švýcarských Alpách. Ve svém oboru byl uznávaným odborníkem, později se proslavil projektem Suezského průplavu. Práce na empírovém kamenném viaduktu začaly na jaře 1846. Stavbu prováděly firmy Bratři Kleinové a Vojtěch Lanna, náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, na které pracovalo 3000 dělníků české, německé a italské národnosti.
Materiálem, dováženým po vodě z Kamýka nad Vltavou a opracovávaným na místě, se stala žula ze schwarzenberského lomu, který je dnes zatopen Orlickou přehradní nádrží, pilíře měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje. Délka viaduktu byla 1110 m, původní šířka pro dvoukolejnou trať 7,6 m, po odstranění kamenného parapetu rovných devět metrů. Viadukt měl 87 vysokých oblouků, z nichž osm stálo přímo ve Vltavě.
Po dokončení stavby působil viadukt, který je technickou kulturní památkou, impozantním dojmem, jeho elegantní linie připomínala velkolepé akvadukty starověkého Říma. I díky tomu jej zachytili umělci v četných vedutách či fotografických panoramatech. Umělecký historik Zdeněk Wirth nazval viadukt projevem monumentality empírového slohu v oblasti technických staveb. První vlak s cestujícími po něm projel 1. června 1850. V roce 1871 byl k viaduktu připojen ještě cihlový karlínský spojovací viadukt pro přímé spojení Buben a Libně.
Ve 20. století utrpěl ale Negrelliho – někdy též zvaný Kalrínský – viadukt několik necitlivých zásahů. Část oblouků byla přechodně zazděna a přeměněna na sklady. Původní jednotnou podobu stavby narušilo také nahrazení několika oblouků betonovou konstrukcí. V letech 1952 až 1953 zmizely kvůli zlepšení průjezdnosti motorových vozidel tři z oblouků nad Křižíkovou ulicí v Karlíně, v roce 1981 se totéž ze stejných důvodů opakovalo nad Bubenským nábřežím.
Podobně jako Karlův most přestál i Negrelliho železniční viadukt v plném provozu povodeň ze srpna 2002. Navržen byl totiž na základě zkušeností z povodně v roce 1845. Loni zahájená oprava je součástí plánované modernizace trati na Kladno s odbočkou na pražské letiště, která bývá často označována jako rychlodráha. Součástí plánovaných oprav bude kromě výměny železničního svršku a spodku rozebrání dvou mostních oblouků na Štvanici, které poškodily povodně.
Zdroj: ČTK
[quote]Zástupci Nadace Billa a Melindy Gatesových oznámili, že věnují finance pro plán vnějších investic EU.[/quote]
Nadace manželů Gatesových poskytne finanční prostředky ve výši 50 milionů dolarů (40,9 milionu eur) a dalších 12,5 milionu dolarů (10,2 milionu eur) v podobě technické pomoci. Jejich příspěvek bude použit na investiční projekty ve zdravotnictví v Africe v rámci plánu EU pro udržitelné investice na tomto kontinentu. Záměrem slučování zdrojů je povzbudit další soukromé investice v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje; bude tak možné rychleji zvětšit záběr úspěšných projektů. Evropská komise vítá silnou podporu svému úsilí o udržitelný rozvoj v Africe a sama přispěje částkou dalších 50 milionů EUR.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:
„EU představuje třetinu přímých zahraničních investic do Afriky. Ty v současnosti vytvářejí pracovní místa a hospodářský růst na obou našich kontinentech. Musíme ale udělat více pro zlepšení podnikatelského prostředí a vytvořit africkým inovátorům platformu pro růst. To vyžaduje plné zapojení soukromého i charitativního sektoru a já jsem Nadaci Billa a Melindy Gatesových vděčný za její tolik potřebnou aktivitu. Je to investice do naší společné budoucnosti. Partnerství Evropy s Afrikou je partnerstvím, v němž se navzájem podporujeme, pomáháme si, abychom prosperovali a učinili svět bezpečnějším, stabilnějším a udržitelnějším místem k životu.“
Bill Gates uvedl:
„Díky zlepšení zdravotních ukazatelů může společnost dosáhnout větší prosperity a produktivity. Od roku 2000 došlo v subsaharské Africe v této oblasti k velkému pokroku, musíme ale udělat více pro to, abychom motivovali k výzkumu a inovacím, z nichž mají prospěch chudí lidé. Je skvělé, že Evropská komise je v partnerství s africkými zeměmi na předním místě v úsilí o redukování hluboce zakořeněné a globálně přítomné nerovnosti v oblasti zdravotní péče. Tento závazek vytvoří příležitosti, které mnoha lidem pomohou k tomu, aby se vyprostili z chudoby.“
Nové partnerství na téma zdraví navazuje na první společnou iniciativu s EU, jejímž cílem je podpora rozvoje nástrojů a technik ve prospěch drobných zemědělců v rozvojových zemích a která byla 12. prosince 2017 představena na pařížském summitu „Jedna planeta“. Prostřednictvím iniciativy poskytne Komise 270 milionů eur a Nadace Billa a Melindy Gatesových 300 milionů dolarů (244,7 milionu eur) na zemědělský výzkum, který nejchudším zemědělcům světa pomůže lépe se adaptovat na stále obtížnější podmínky pěstování plodin způsobené změnou klimatu. Programu se zúčastní také Francie, Německo, Itálie, Španělsko a další členské státy EU.
Evropská unie a Afrika spolupracují na řešení současných společných úkolů – počínaje investicemi do mládeže, podporou udržitelného rozvoje, posilováním míru a bezpečnosti a podporou investic na africkém kontinentu, podporou řádné správy věcí veřejných a lepším řízením migrace konče.
Plán vnějších investic EU byl přijat v září 2017. Má napomoci zvýšit investice v partnerských zemích v Africe a zemích evropského sousedství – především díky nové záruce Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) ve výši 1,5 miliardy eur.
Tato ambiciózní iniciativa podporuje inovativní finanční nástroje, jako jsou záruky na podporu soukromých investic. Její vklad ve výši 4,1 miliardy eur od EU pomůže do roku 2020 mobilizovat až 44 miliard eur soukromých investic. Ty jsou zaměřeny především na zlepšení sociální a ekonomické
infrastruktury, například komunální infrastruktury a proximitních služeb, na podporu pro malé a střední podniky a na projekty mikrofinancování a tvorby pracovních míst, zejména pro mladé lidi.
[quote]Tempo růstu ekonomiky eurozóny i celé EU vloni předčilo očekávání. Přechod od hospodářského oživení k růstu pokračuje. Ekonomika jak eurozóny, tak EU podle odhadů za rok 2017 vzrostla o 2,4 %, tedy nejrychleji za poslední dekádu.[/quote]
Stejný trend se má v obou případech udržet i v příštích letech, v roce 2018 se očekává růst 2,3 %, v roce 2019 pak 2,0 %.
„Evropská ekonomika překonává očekávání, a i v příštím roce by měla silně růst. Naším úkolem zůstává zajistit, aby výhody, které to s sebou přináší, pocítili všichni naši občané. Měli bychom využít situace a postarat se, aby byly naše ekonomiky odolnější, a prohloubit hospodářskou a měnovou unii,“ prohlásil místopředseda Komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který odpovídá i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů.
Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, dodal:
„Evropská ekonomika solidně ozdravila. Na začátku roku 2018 zažívá eurozóna tempo růstu, které je od začátku krize nebývalé. Nezaměstnanost a deficity nadále padají a investice konečně znatelně rostou. Ekonomický růst je vyrovnanější než před deseti lety a – pokud provedeme rozumné strukturální reformy a zavedeme odpovědnou fiskální politiku – mohl by vydržet i déle. Příležitost k reformám, jakou máme teď, ale nebude trvat věčně. S ambiciózními rozhodnutími potřebnými k upevnění hospodářské a měnové unie bychom neměli otálet.“
Současné odhady počítají s růstem HDP za rok 2017 na úrovni 2,4 %, listopadová ekonomická prognóza ovšem předpokládala jen 2,2 % v eurozóně a 2,3 % v EU. Prognózy na rok 2018 a 2019 jsou nyní oproti listopadu také vyšší, jak pro eurozónu, tak pro EU jako celek: od 2,1 % do 2,3 % v letošním roce a od 1,9 % do 2,0 % v tom příštím. Důvodem je jednak dynamičtější cyklický růst v Evropě, kde se zlepšuje situace na pracovních trzích a vládne obzvláště dobrá ekonomická nálada, jednak oproti očekávání výraznější oživení ekonomické aktivity a obchodu ve světě.
Investicím v časovém horizontu prognózy pomůže silná poptávka, vysoká míra využití kapacit a příznivé podmínky financování.
Jádrová inflace, která nezahrnuje pohyblivé ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla zůstat mírná, neboť stagnace pracovního trhu ustupuje jen pozvolna a tlak na růst mezd je stále omezený. Celkovou inflaci budou nadále značně ovlivňovat ceny energií, přičemž podle prognóz bude lehce stoupat. V eurozóně dosáhla inflace v roce 2017 1,5 %. V roce 2018 by se měla udržet na stejné úrovni a v roce 2019 pak vzrůst na 1,6 %.
Rizika ohrožující tuto prognózu růstu jsou v zásadě vyrovnaná. V krátkodobém horizontu by ekonomický růst mohl překonat očekávání, na což poukazuje velmi dobrá ekonomická nálada. Ve střednědobém horizontu by vysoké globální ceny aktiv mohlo ohrozit přehodnocení rizik a základních ekonomických veličin. Riziko horšího, než předpokládaného růstu v důsledku nejistého výsledku jednání o Brexitu zůstává a stejně tak rizika spojená s geopolitickým napětím a posunem k protekcionistickým a dovnitř obráceným politikám.
Vzhledem k probíhajícím jednáním o podmínkách odchodu Spojeného království z EU vychází prognózy na rok 2019 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Předpoklad je použit pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.
Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů o směnných kurzech, úrokových sazbách a cenách komodit s datem uzávěrky 26. ledna 2018. Všechny ostatní vstupní data zahrnují období až do 30. ledna.
Od letošního roku začne Evropská komise opět každoročně vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012.
Průběžné prognózy budou zahrnovat roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU.
Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu předpovědí a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
2.3. ČESKÁ REPUBLIKA: SILNÝ RŮST A NAPÍNÁNÍ TRHU PRÁCE
Česká republika zažívá hospodářský vzestup. Růst reálného HDP v roce 2017 pravděpodobně překročil potenciální růst značným rozpětím, který je způsoben soukromou spotřebou a investicemi a navzdory zpřísnění trhu práce. (Redakční poznámka: potenciální produkt= možný růst z vysoké zaměstnanosti je ale uměle snižován nenaplněním volných pracovních míst uplatněním podmínek pro pokračování v zaměstnání pracujících s nárokem na důchod, nebo z vnějších zdrojů). Přestože se očekává, že růst bude v letech 2018 a 2019 zpomalen, budou pokračovat inflační tlaky v důsledku kladné produkční mezery.
Předpokládá se, že ekonomika České republiky v roce 2017 vzrostla o 4,5 %, což je výrazně vyšší než v roce 2016, kdy ekonomika vzrostla o 2,6 %. Po nárůstu v první polovině roku 2017 se v druhém pololetí růst HDP pravděpodobně zmírnil s odhadovaným růstem 0,7 % (q-o-q) v posledním čtvrtletí roku 2017, po 0,5 % ve třetím čtvrtletí. Omezení na trhu práce rychle tlačí na mzdy, což se navíc spouští ve spotřebě domácností. Investice začaly opět silně přispívat k růstu s rostoucí podporou fondů EU.
Očekává se, že se růst HDP se v letech 2018 a 2019 zmírní, ale zůstane silný na úrovni 3,2 %, respektive 2,9 %, a to na základě domácí poptávky. Zatímco se očekává, že vývoz bude pokračovat v rostoucím růstu díky silné globální poptávce, bude jeho pozitivní vliv na růst HDP tendenčně neutralizován silným růstem dovozu.
Inflace měřená HICP se v roce 2017 urychlila na 2,4 % z 0,6 % v roce 2016, což bylo způsobeno především vyššími cenami potravin a služeb. Rozhodnutí centrální banky o zrušení měnového kurzu v dubnu 2017 a jejích následných zvýšení úrokových sazeb zřejmě způsobily zmírnění inflačních tlaků na dovážené zboží a služby. Očekává se, že celková inflace zůstane v roce 2018 nezměněna na 2,4 % (k nelibosti především důchodců) a v roce 2019 se bude stabilizovat na 2,0 %. Očekává se, že hlavní příspěvky z roku 2018 budou pocházet z potravin a služeb, přičemž se předpokládá, že ceny energií v první polovině roku rok. Celkově se předpokládá, že roční jádrová inflace se v letech 2018 a 2019 mírně sníží.
