Domů Blog Strana 1055

Vláda: V ČR by mohl vzniknout testovací okruh pro auta bez řidiče

[quote]V Česku by mohl vzniknout testovací okruh pro auta jezdící bez řidiče, autonomní vozidla by se do budoucna mohla zkoušet i v běžném provozu na dálnicích, nebo ve městech. Vláda schválila koncepční materiál, z něhož to vyplývá, a který se zabývá rozvojem aut schopných se částečně, nebo zcela řídit samy. Uvedl to Úřad vlády. Před jednáním kabinetu vláda podepsala memorandum se zástupci automobilového průmyslu, které má vývoj moderních technologií českým automobilkám usnadnit.[/quote]

Prvním krokem ke vzniku zvažovaného polygonu pro testování vozidel bez řidiče by měla být studie proveditelnosti, kterou chce ministerstvo dopravy zadat ke zpracování v polovině příštího roku. Materiál by měl mimo jiné zmapovat evropský trh a odhadnout, jaký zájem by ze strany výrobců autonomních vozidel mohl o podobné zařízení v Česku být.

Kromě uzavřeného polygonu by se autonomní vozidla mohla zkoušet v běžném provozu. Podle ministerstva dopravy se nabízí možnost tyto vozy testovat na nově otevřené dálnici D8 mezi Ústím nad Labem a německou hranicí, případně v navazujícím úseku německé A-17 do Drážďan. Zájem projevila i města, umožnit testování autonomních vozů v městském provozu nabídly podle ministerstva Mladá Boleslav a Ústí nad Labem. Další variantou je využití dálnice D2 mezi Brnem a Bratislavou.

Prvky chytrých silnic, které umí komunikovat s vozidlem, se v Česku nyní testují v pilotním provozu. Inteligentní dopravní systémy dokážou mimo jiné varovat řidiče před náhlou nebezpečnou situací. Do budoucna by mohly být využity k brzdění nebo úplnému zastavení vozidla v případě nebezpečí bez toho, aby řidič musel jakkoliv zasahovat do řízení.

Tyto technologie jsou pilotně umístěny na Pražském okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou v rámci projektu C-Roads. Projekt potrvá do roku 2020 a podobné inteligentní prvky by se mohly objevit na dálnicích D1, D5, D11, ale i ve městech a městské hromadné dopravě či na železničních přejezdech. Na vývoji a aplikaci prvků chytrých komunikací spolupracuje úřad například se společnostmi AŽD Praha, Intens Corporation, operátory O2, T-Mobile nebo s pražskou ČVUT.

Zdroj: ČTK

Letecky loni v EU cestovalo rekordních více než 970 milionů lidí

[quote]Rekordní skoro miliardu pasažérů v letecké dopravě zaznamenali v loňském roce statistici Eurostatu. Letadlem totiž v roce 2016 v EU cestovalo 972,7 milionu lidí, tedy o 5,9 procenta více než v roce 2015 a dokonce o 29,1 procenta více než v roce 2009, upozornil Eurostat. Ve stejném roce zemřelo na území unie při nehodách dopravních letadel z EU šest osob.[/quote]

Skoro polovinu – 47 procent – tvořily vnitrounijní lety, mimo EU to bylo 35,6 procent letů a uvnitř jednoho státu unie přes 17 procent.

Nejvíce cestujících v letecké dopravě zaznamenali statistici v roce 2016 v Británii, kde to bylo asi 249 milionů osob. Následuje Německo se skoro 201 milionem, Španělsko se 194 miliony, Francie (145 milionů) a Itálie se 135 miliony cestujících.

U České republiky Eurostat pro loňský roku uvedl přes 13,5 milionu cestujících, tedy meziroční nárůst o skoro osm procent. Přes 9,8 milionu pasažérů v ČR mířilo jinam do EU, necelé čtyři pak mimo unii.

Největší nárůst v letecké dopravě v roce 2016 zaznamenalo Španělsko, a to o 11 procent, následované Británií se 7,1 procenta.

Nejfrekventovanějšími letišti byly v EU loni londýnský Heathrow, pařížské letiště Charlese de Gaullea a amsterodamský Schiphol. Vysoko v tabulce se umístila také letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, Madridu a Barceloně. Pražská Ruzyně, tedy Letiště Václava Havla, bylo na 28. místě za londýnským Lutonem a před varšavským Chopinovým letištěm.

Zdroj: ČTK

Objem maloobchodu poklesl o 0,5% v eurooblasti a zůstal stabilní v EU28

[quote]Podle odhadu Eurostat ze 4. října v srpnu 2017 ve srovnání s červencem 2017 sezónně upravený objem maloobchodu poklesl v eurozóně o 0,5%, v EU28 zůstal stabilní. V červenci poklesl obrat v eurozóně o 0,3% a v EU28 zůstal stabilní. [/quote]

V srpnu 2017 ve srovnání se srpnem 2016 kalendářně upravený objem maloobchodu se zvýšil v oblasti euro o 1,2% a o 2,0 % v EU28.

Měsíční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

Snížení objemu maloobchodu o 0,5 % v eurozóně v srpnu 2017 v porovnání s červencem 2017 je způsobeno poklesem o 0,9 % u pohonných hmot, 0,4 % u nepotravinářských výrobků a 0,3 % u položky  “ nápoje a tabák „. V EU-28 se zvýšil obrat nepotravinářských výrobků o 0,2 %,  u položky “potraviny, nápoje a tabák o 0,5 %  u pohonných hmot o 0,1%.
Z členských států s dostupnými daty byl pokles u Portugalska (-1,3 %), Rakouska (-1,0 %) a Belgie (-0,9 %), zatímco nejvyšší nárůst byl v Rumunsku (+ 2,3 %), Velké Británii (+ 1,9 %) a Maltě (+ 1,5 %).

Roční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

Zvýšení objemu maloobchodu v eurozóně o 1,2 % v srpnu 2017 v porovnání s srpnem 2016 je způsobeno nárůstem o 2,3%, u nepotravinářských výrobků a 1,1 % u „potravin, nápojů a tabáku“, zatímco u paliva pro auta byl pokles  o 0,2 %. V EU-28 je nárůst objemu maloobchodu o 2,0 % způsoben nárůstem o 3,3 % u nepotravinářských výrobků, o 1,2 % u položky „Potraviny, nápoje a tabák“ a o 0,8 % u pohonných hmot.
Z členských států s dostupnými daty byl v Rumunsku nárůst + 15,8 %), Slovinsku + 7,5%), Maltě (+ 6,9 %), Slovensku o + 6,8 % a Polsku o + 6,7%), zatímco poklesy byly zaznamenány v Lucembursku (-25,6 %) a Belgii (-2,4 %).

 

Pražský Signal festival omezí dopravu v centru města

[quote]Kvůli čtyřdennímu Signal festivalu, který začíná ve čtvrtek, bude omezena doprava v centru Prahy. V ulicích, kterými vedou trasy festivalu, bude procházet mnoho chodců a proto zde v čase festivalu bude snížena maximální povolená rychlost na 30 kilometrů v hodině. Program začíná každý den v 19 hodin a pokračuje do půlnoci. Loňský ročník do pražských ulic přilákal 578.000 lidí.[/quote]

Dopravně frekventovaná místa, kudy budou procházet návštěvníci festivalu, jsou Křižovnická ulice, Mánesův most, náměstí Míru a přechod přes Vinohradskou ulici. Řidiči projíždějící Starým Městem, Malou Stranou a Vinohrady by měli dbát zvýšené opatrnosti.

,,Policisté v souvislosti s tímto festivalem připravují opatření, kterého se budou účastnit desítky policistů. Ti budou dohlížet jak na dopravní situaci, tak i na veřejný pořádek,“ sdělil ČTK tiskový mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Na návštěvníky u každé instalace bude dohlížet bezpečnostní služba, kterou zajišťuje pořadatel. Strážníci budou kontrolovat veřejný pořádek v širším okolí.

Pořadatelé letos nově rozdělili festival na dvě trasy. Trasa v centru s 15 zastaveními je dlouhá 5,8 kilometru, pět instalací na Vinohradech je rozmístěno na 2,2 kilometru. Čtyři instalace jsou umístěné také v Galerijní zóně, která zájemce za 100 korun zavede do Colloredo-Mansfeldského paláce, Domu uměleckého průmyslu DUP 39, paláce U Stýblů a do Zrcadlové kaple Klementina.

Na festivalu bude vystavovat svá díla 22 umělců a uměleckých skupin z deseti zemí. Mezi nimi budou tvůrci například ze Španělska, Francie, Austrálie, Japonska a Kanady. K oslavě pěti let festivalu budou každý večer od 23:00 promítány na fasádu kostela sv. Ludmily na náměstí Míru všechny projekce, které zde mohli návštěvníci vidět od roku 2013.

Festival v lednu pražští zastupitelé schválili podporu pro letošní rok 6,5 milionu korun a ve víceletých grantech 6,2 milionu ročně.

Zdroj: ČTK

Dopravce BusLine se rozdělil na devět firem a vytvořil holding

[quote]Semilská dopravní společnost BusLine se od 1. října rozdělila na devět společností a vytvořila holding. Nové firmy byly rozděleny podle regionů, kde dopravce zajišťuje autobusové linky, a také podle služeb, které firmy zajišťují. Pro cestující se nic nemění, vše zůstává pod značkou společnosti BusLine, která je součástí holdingu, a na niž jsou lidé zvyklí, sdělila ČTK mluvčí společnosti Nikola Bradíková.[/quote]

,,Společnost se přeměnila na holdingové uspořádání tak, jak je běžné u největších dopravců v ČR. K rozdělení nás vedlo několik důvodů. Jedním z nich je, že v rámci vyjednávání o mzdách řidičů přistoupil každý objednatel k jinému systému výpočtu mezd řidičů. Tím došlo k situaci, že každý objednatel měl jinou výši prostředků na mzdy řidičů a my jsme museli všechny řidiče odměňovat stejně, bez ohledu na výši příspěvků od objednatelů,“ řekl k důvodům rozdělení ředitel společnosti Radek Chobot.

Reorganizace společnosti podle Chobota také umožní BusLinu pružněji reagovat na požadavky jednotlivých objednatelů. Holding nyní tvoří společnosti BusLine MAD Česká Lípa, BusLine MHD, BusLine LK, BusLine KHK, BusLine, BusLine Support, OverLine, BusLine Technics a EnergoGas Invest. Jízdní řády a smluvní přepravní podmínky zůstávají podle Bradíkové i po rozdělení společnosti v platnosti.

,,Změny budou provedeny souhrnně v prosinci, kdy budou již rozděleny dle uspořádání jednotlivých společností, a cestující budou samozřejmě o této změně včas informováni prostřednictvím webových stránek a dalších informačních zdrojů,“ dodala mluvčí.

Společnost BusLine vznikla spojením společností ČSAD Semily a ČSAD Jablonec nad Nisou v prosinci 2010. Cílem společného projektu bylo snížení provozních nákladů obou společností, zlepšení dopravní obslužnosti regionů a zvýšení komfortu cestujících v autobusové dopravě. Firma zaměstnávající více než tisíc lidí uskutečnila v loňském roce zakázky za 591 milionů korun. Ve srovnání s předchozím obdobím to představuje propad tržeb bezmála o 30 procent. Hospodaření dopravce skončilo loni ztrátou 23,6 milionu korun. Rok před tím hospodařil s více než 15milionovým ziskem při tržbách téměř 829 milionů korun, zjistila ČTK v obchodním rejstříku.

Zdroj: ČTK

Studii k okruhu pro autonomní auta plánuje úřad zadat příští rok

[quote]Prvním krokem ke vzniku zvažovaného polygonu pro testování vozidel bez řidiče by měla být studie proveditelnosti, kterou chce ministerstvo dopravy zadat ke zpracování v polovině příštího roku. Materiál by měl mimo jiné zmapovat evropský trh a odhadnout, jaký zájem by ze strany výrobců autonomních vozidel mohl o podobné zařízení v Česku být. Vyplývá to z materiálu Vize rozvoje autonomní mobility, se kterým na středečním zasedání seznámí vládu ministr dopravy Dan Ťok.[/quote]

Kromě uzavřeného polygonu by se autonomní vozidla mohla zkoušet v běžném provozu. V úvahu podle ministerstva dopravy přichází možnost tyto vozy testovat na nově otevřené dálnici D8 mezi Ústím nad Labem a německou hranicí, případně v navazujícím úseku německé A-17 do Drážďan. Zájem projevila i města, umožnit testování autonomních vozů v městském provozu nabídly podle ministerstva Mladá Boleslav a Ústí nad Labem. Další variantou je využití dálnice D2 mezi Brnem a Bratislavou.

Prvky chytrých silnic, které umí komunikovat s vozidlem, se v Česku nyní testují v pilotním provozu. Inteligentní dopravní systémy dokážou mimo jiné varovat řidiče před náhlou nebezpečnou situací. Do budoucna by mohly být využity k brzdění nebo úplnému zastavení vozidla v případě nebezpečí bez toho, aby řidič musel jakkoliv zasahovat do řízení.

Tyto technologie jsou pilotně umístěny na Pražském okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou v rámci projektu C-Roads, uvedlo dnes v tiskové zprávě ministerstvo dopravy. Projekt potrvá do roku 2020 a podobné inteligentní prvky by se mohly objevit na dálnicích D1, D5, D11, ale i ve městech a městské hromadné dopravě či na železničních přejezdech. Na vývoji a aplikaci prvků chytrých komunikací spolupracuje úřad například se společnostmi AŽD Praha, Intens Corporation, operátory O2, T-Mobile nebo s pražskou ČVUT.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná návrh rozpočtu fondu dopravy

[quote]Vláda projedná návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který by měl napřesrok hospodařit s částkou 72,5 miliardy korun. Na výši peněz, které prostřednictvím fondu půjdou do výstavby a oprav dopravní infrastruktury, se kabinet dohodl už během posledního zasedání, kdy projednával státní rozpočet. Formálně ale tento bod vláda projedná ještě samostatně. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.[/quote]

Z uvedených více než 72 miliard korun připadá 53,8 miliardy na národní peníze a zbylých 18,7 miliardy na dotace z programů EU. Nejvíce peněz půjde podle požadavků investorů na silniční infrastrukturu, návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá s dotací 29,5 miliardy korun, 21,8 miliardy má pak směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,2 miliardy na vodní cesty. Z menších kapitol pak návrh rozpočtu předpokládá například podporu financování výstavby cyklostezek ve výši 150 milionů korun.

Proti letošní výši rozpočtu představuje aktuální návrh pro fond citelné omezení peněz. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami. Poslední podoba vládního návrhu je ale i tak o zhruba 1,4 miliardy korun vyšší, než kolik činil předchozí návrh. Podle ministra dopravy Dana Ťoka tak nebudou napřesrok peníze pro všechny nově zahajované stavby.

,,Nemá cenu šetřit a nezahajovat stavby, které jsou přichystané. Chtěli bychom zahajovat vše, co je nachystáno. A podepisovat smlouvy a deficit prostředků vyřešit půjčkou, když to nepůjde jinak,“ komentoval výši rozpočtu ministr.

Původně požadoval, aby ministerstvo financí do fondu dopravy napřesrok poslalo navíc dalších sedm miliard korun.

Zdroj: ČTK

ČAP: Povinné ručení v průměru zlevnilo o 0,6 procenta na 2764 Kč

[quote]Průměrná cena celého povinného ručení opět klesá, meziročně se snížila o 0,6 procenta na 2764 Kč. Přes očekávané tříprocentní návýšení počtu pojištěných vozidel se růst předepsaného pojistného zpomalil na 2,4 procenta. Na tiskové konferenci to řekl hlavní analytik České asociace pojišťoven Petr Jedlička.[/quote]

Stagnace sazeb povinného ručení podle něj nekoresponduje s vývojem způsobených škod. Náklady na pojistná plnění rostou, což při pokračující stagnaci pojistného nemůže být dlouhodobě udržitelné. Celkovou bilanci ovlivnil nejen nový občanský zákoník, který zvýšil závazky ze škod na zdraví, ale také nejrizikovější klienti působící škody opakovaně.

Průměrná škoda stále roste a aktuálně překračuje 40.000 Kč. Zvyšuje se také počet škod včetně těch se zdravotními nároky.

,,Meziročně stouply náklady na pojistná plnění o 1,3 miliardy Kč na 12,9 miliardy Kč. A kvůli novému občanskému zákoníku dochází také k navýšení dlouhodobých závazků ze škod na zdraví o 1,8 miliardy Kč za rok,“ upozornil Jedlička.

Na nepříznivé bilanci povinného ručení se nejvíce podílí nejrizikovější segmenty tahačů návěsů a ostatních velkých vozidel nad 3,5 tuny.

,,Jejich pojistné nepokrývá závazky ze škody. Ačkoliv pojišťovny meziročně sazby nejrizikovějších segmentů zvýšily, zdražení je nedostatečné vzhledem k tomu, že jejich škody rostou ještě rychleji,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.

Povinné ručení poskytuje 13 pojišťoven. Většina z nich sazby takzvaně segmentuje, tedy stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru a dalších kritérií. Srovnání jednotlivých produktů pojišťoven je tak obtížné. Celkem má povinné ručení v tuzemsku 7,73 milionu vozidel všech kategorií. Nepojištěných vozidel je podle odhadů asociace zhruba 130.000. Registrovaných vozidel bylo podle statistiky Centrálního registru vozidel přes 8,5 milionu.

Zdroj: ČTK

Kapsch zvítězil v mýtném tendru v Bulharsku

[quote]Rakouská společnost Kapsch zvítězila ve výběrovém řízení dodávku mýtného systému v Bulharsku. Firma, která provozuje mýtný systém i v Česku, zůstala ve finále tendru spolu se společností Toll Bulgaria poté, co výběrová komise vyloučila další čtyři uchazeče. Společnost zakázku vyhrála s nižší cenou zhruba 150 milionů leva (1,985 miliardy korun). ČTK to řekl mluvčí tuzemského Kapsche David Šimoník.[/quote]

Na rozdíl od Česka, kde mýtný systém pro stát spravuje soukromá firma, Bulharsko za zhruba dvě miliardy koupí pouze technologie, které bude dále provozovat vlastními silami. Kapsch v bulharském tendru nabídl satelitní systém, kterým půjde zpoplatňovat pohyb kamionů po dálniční síti a rovněž osobních aut prostřednictvím takzvané elektronické viněty.

Kromě Česka a Bulharska se Kapsch účastní výběrových řízení na dodávku mýtného systému i v Polsku a Německu, kde je součástí konsorcia Atlantia/Autostrade. Mimo Evropu pak soutěží například v USA ve státě Maryland, doplnil Šimoník.

V Česku Kapsch spravuje elektronické mýto od roku 2007, využívá ale takzvanou mikrovlnnou technologii, kdy pro kontrolu zaplacení poplatku slouží mýtné brány. Po roce 2019 by se měl systému ujmout vítěz aktuálního výběrového řízení, které ministerstvo dopravy vyhlásilo v polovině letošního roku. Kromě současného správce systému, společnosti Kapsch, se do soutěže přihlásili slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services či německá firma T-Systems. Zakázku za odhadovaných 29 miliard korun už řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), u kterého podmínky soutěže napadl Kapsch i Nadační fond proti korupci miliardáře Karla Janečka.

Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.

Zdroj: ČTK

Čtyři lodě porušily sankce uvalené na KLDR, nesmějí do přístavů

[quote]Rada bezpečnosti OSN zakázala čtyřem lodím, které přepravovaly zboží v rozporu se sankcemi uvalenými na Severní Koreu, vstup do všech světových přístavů. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.[/quote]

,,Je to poprvé v historii OSN, co jsou plavidla, která převážela zboží zakázané rezolucemi OSN, vypovězena z přístavů,“ řekl  novinářům Hugh Griffiths, koordinátor komise OSN dohlížející na uplatňování sankcí vůči KLDR.

Podle BBC se zákaz týká lodí Petrel 8 registrované v souostroví Komory, Hao Fan 6 registrované v ostrovním státě Svatý Kryštof a Nevis a severokorejské lodi Tong San 2. Čtvrtou lodí je Jie Shun, u níž nebyla země registrace uvedena.

Griffiths uvedl, že plavidla vozila zboží do KLDR anebo zboží ze Severní Koreje odvážela.

Rada bezpečnosti OSN minulý měsíc zpřísnila sankce vůči KLDR v reakci na šestý a zatím největší severokorejský jaderný test. Rezoluce zakazuje Pchjongjangu export textilu, což je druhá největší severokorejská vývozní položka po uhlí. Dále například zakazuje dovoz zemního plynu a kondenzátů do KLDR a omezuje Severokorejcům dovoz ropy.

Předchozí sankce RB OSN přijaté počátkem srpna zakazují dovoz severokorejského uhlí, železné rudy, železa, olova a mořských produktů. Export těchto surovin byl pro KLDR jedním z mála zdrojů zahraniční měny.

Jak ale poznamenala televize BBC, opakované uvalování sankcí na Severní Koreu zatím režim v Pchjongjangu nepřimělo, aby se vzdal svého jaderného a raketového zbrojního programu.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář