Domů Blog Strana 1061

Komise vítá dohodu členských států o Evropském aktu

[quote]Evropská komise vítá obecný přístup, který členské státy na dnešním zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele zaujaly k návrhu Komise na zpřístupnění řady každodenních výrobků a služeb osobám se zdravotním postižením (Evropský akt přístupnosti).[/quote]

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen po dosažení dohody uvedla:

„Minulou neděli jsme slavili Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Není pochyb o tom, že pro zajištění rovných příležitostí pro narůstající počet osob se zdravotním postižením v Evropě musíme podnikat další kroky.“

Dva roky po přeložení návrhu dosáhly členské státy konečně dohody. Dnešní obecný přístup představuje pro 80 milionů osob se zdravotním postižením v Evropské unii velmi důležitý signál. Akt přístupnosti vytvoří největší světový trh s přístupnými výrobky, který přinese nejenom snížení cen, ale též pomůže zdravotně postiženým osobám zapojit se do společnosti a do trhu práce. Akt rovněž reaguje na naší společnou odpovědnost provádět Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Přesto bych si přála, aby byl přístup členských států ambicióznější. Zejména mne mrzí, že dohoda nezahrnuje harmonizované požadavky, které by při nákupu přístupných výrobků nebo služeb nebo při využívání finančních prostředků EU uplatňovaly veřejné orgány, ani požadavek na celoplošné zavedení tísňového čísla 112. Veřejné orgány tak přišly o příležitost ujmout se vedení na poli přístupnosti.

Touto dohodou samozřejmě proces nekončí a já se těším, až budou co nejdříve zahájena závěrečná jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Tato iniciativa konkrétním způsobem zlepší život mnoha lidí. Rok 2018 proto musí být rokem plnění aktu přístupnosti.

          ,,V neposlední řadě pak jsem velice ráda, že Rada na základě dohody z července s konečnou platností schválila přidání třinácti nových či přísnějších limitů expozice do právních předpisů EU, které zlepší ochranu pracovníků před rakovinotvornými látkami. Jedná se o milník v ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků, zejména pokud jde o boj s nádorovými onemocněními na pracovišti, která představují hlavní příčinu úmrtí v EU v souvislosti s výkonem práce. Nyní s potěšením očekávám rychlou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou v otázce druhého seznamu látek, který byl předložen v lednu 2017.“

Další kroky

Dohoda o aktu přístupnosti mezi členskými státy otevírá cestu k závěrečným jednáním s Evropským parlamentem, který svůj postoj přijal již v září 2017.

Pokud jde o konečné přijetí první revize směrnice o karcinogenech a mutagenech, směrnice bude nyní vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie. V platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení. Členské státy budou mít následně dva roky na to, aby aktualizovaná pravidla provedly ve svém vnitrostátním právu.

Poznámky místopředsedy Dombrovskise na tiskové konferenci k hospodářské a měnové unii

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise zveřejnila 6. prosince návrh dalších kroků v probíhajícím procesu budování více stabilní a prosperující hospodářské a měnová unie (HMU).[/quote]

Současná silná ekonomická výkonnost je důkazem toho, že již bylo hodně dosaženo. Ale je to také dobrá příležitost dokončit architekturu eurozóny. Opatření, která dnes prezentujeme, budou:

  • podporovat členské státy při jejich práci směrem k odolnějším ekonomikám,
  •  posilovat mechanismy na absorpci šoků a krizové řízení na úrovni EU,
  • podporovat proces sbližování jak v rámci členských států, tak mezi nimi.

Tato opatření jsou součástí inkluzivního přístupu k dokončení Hospodářské a měnové unie založené na třech zásadách:

  • jednota Evropské unie, která je otevřená a transparentní vůči zemím mimo eurozónu,
  • účinnost,
  • demokratická odpovědnost.

Nejlepší způsob, jak se připravit na krizi, je zabránit krizi budováním odolné ekonomiky. To vyžaduje strukturální reformy pro modernizaci našich ekonomik a v členských státech již existuje mnoho pozitivních iniciativ. Takže dnes předkládáme dva návrhy, které jim pomohou udržet tempo reforem:

Za prvé, navrhujeme vytvořit nástroj pro realizaci reforem, který by podpořil reformní závazky členských států EU. Nástroj by byl založen na víceletých balíčcích závazků provést reformy, které byly vyjednány mezi členskými státy a Evropskou komisí, s měřitelnými milníky. Byl by to mechanismus založený na poptávce, ale členské státy s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou by byly vyzvány, aby takové reformní závazky předložily.

Nástroj pro realizaci reforem by se snažil podpořit širokou škálu reforem, včetně reformy trhu s produkty a produkty daňových reforem nebo rozvoje kapitálových trhů, abychom jmenovali několik příkladů. Před rokem 2020 by mohl být tento systém testován v pilotní fázi tím, že se členským státům nabídne možnost čerpat z výkonnostní rezervy evropských strukturálních a investičních fondů. Tímto způsobem by tyto fondy mohly podporovat spíše reformy než konkrétní projekty.

Za druhé, navrhujeme zvýšit rozpočet našeho programu na podporu strukturálních reforem na 300 milionů EUR do roku 2020. Tento program poskytuje ochotným členským státům technickou podporu při navrhování a provádění strukturálních reforem. A ukázalo se, že je velmi populární. Rozpočet na rok 2018 může pokrýt pouze pětinu poptávky od více než 20 členských států.
Pro prosperitu musí být euro otevřené a inkluzivní. V minulosti jsme viděli, jak ambice integrace a prosperity přispěly k reformě a sbližování. Měli bychom všemi prostředky podpořit úsilí zemí EU, které chtějí učinit cestu k vstupu do eurozóny.

Na požádání by tyto země mohly získat podporu pro reformy, které jim pomohou připravit se na členství a prosperovat jednou v eurozóně. V krátkodobém horizontu navrhujeme, abychom to uskutečnili prostřednictvím vyhrazeného pracovního toku v programu podpory strukturálních reforem. Pro rok 2020 navrhujeme, abychom to uskutečnili prostřednictvím specializovaného konvergenčního nástroje.

Ale bez ohledu na to, jak moc posilujeme naši odolnost, mohou nás ekonomické šoky ještě zasáhnout. Jakmile tak učiní, závisíme na silném nástroji pro řešení krizových situací, aby se zabránilo šíření a dlouhodobému poškození našich ekonomik. To se stalo v eurozóně jednou dříve, takže ji nemůžeme dovolit, aby se to stalo znovu.

V krátkodobém horizontu je zvýšení soukromého sdílení rizik prostřednictvím finančních trhů nejdůležitější prioritou pro to, aby se hospodářská a měnová unie (EMU) stala odolnější vůči šokům. K tomu potřebujeme dokončení bankovní unie a dosažení skutečné Unie kapitálových trhů. Ve skutečnosti, čím více soukromého sdílení rizik můžeme dosáhnout, tím méně sdílíme veřejné riziko, které potřebujeme v HMU.

Ale i veřejný sektor hraje roli. Od trhů nelze očekávat, že vyrovnávají velké šoky samotné. A jak se stalo během krize, vlády mohou dočasně ztratit schopnost financovat se na veřejných trzích, což vytváří potřebu věřitele poslední instance. Proto dnešní balíček také uvádí dva návrhy opatření v tomto ohledu:

Za prvé, navrhujeme, abychom navázali na úspěch evropského mechanismu stability nebo ESM tím, že jej změníme na Evropský měnový fond. EMS se ukázal jako rozhodující při napomáhání zachování finanční stability eurozóny. Poskytnutím finanční podpory členským státům v nouzi v eurozóně jim umožnilo vytvořit fiskální prostor nezbytný pro reformy a oživení. Přeměna ESM na Evropský měnový fond by pomohla účinněji řešit jakékoli budoucí krize a s větší demokratickou kontrolou.

Jako součást našeho úsilí o dokončení bankovní unie navrhujeme, aby tento nový Evropský měnový fond poskytoval společný zámek pro Fond jednotného řešení. Společná záruka by sloužila k podpoře její důvěryhodnosti tím, že bude působit jako věřitel poslední instance v případě vážné bankovní krize. Posílilo by to důvěru v bankovní systém, a proto by skutečně bylo méně pravděpodobné, že bude vyzván

Zastavení zpětné vazby by bylo ve střednědobém horizontu neutrální ve fiskální oblasti, protože veškeré platby fondu by byly vráceny z bankovního sektoru.

Za druhé, směrem k příštímu víceletému finančnímu rámci navrhujeme nápady na stabilizační funkci. Cílem je zlepšit schopnost vypořádat se s velkými asymetrickými šoky, což znamená velké šoky, které zasáhly jen některé členské státy, nikoliv jiné. Zatímco národní rozpočty by měly zůstat hlavním nástrojem ekonomických úprav, existují určité případy, kdy takový šok může odstranit nebo drasticky snížit fiskální prostor k jednání o něm, aby se jednalo. Tato funkce by byla určena pro eurozónu, ale otevřená všem, kteří se chtějí účastnit.

To, co Komise předpokládá, je stabilizační funkce, která může podpořit úroveň investic. Investice jsou často omezovány nejprve z vnitrostátních rozpočtů v době zatížení, což má škodlivé účinky na dlouhodobější produktivitu a růst. Evropský systém ochrany investic by fungoval s půjčkami a případnými omezenými granty. Neměly by vytvářet nové stálé rozpočtové převody. Aby nedošlo k omezení pobídek pro řádnou hospodářskou a fiskální politiku, byla by stanovena přísně předem definovaná kritéria způsobilosti. Pouze členské státy, které dodržují rámec dohledu EU, by před přistoupením k rozsáhlému asymetrickému šoku měly přístup.

Dalším prvkem makroekonomické stabilizace by mohlo být dočasné zvýšení spolufinancování nebo předběžného financování evropských strukturálních a investičních fondů. To by členským státům, které zasáhla krize, umožnilo udržet úrovně spolufinancovaných investic EU s omezenějšími rozpočtovými prostředky. Tento přístup byl již úspěšně použit v Řecku. Tím by se zajistilo udržení úrovně investic, pokud jsou nejvíce potřebné. Tento návrh neznamená žádné nové trvalé převody, protože by zůstal v rámci vnitrostátních obálek.

A konečně dnešní návrhy se zaměřují na posílení demokratické odpovědnosti tím, že začleňují podstatu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce Unie. Zdravé veřejné finance a fiskální rezervy jsou důležité, aby ekonomiky odolaly budoucím šokům. Fiskální pravidla, jako jsou ustanovení smlouvy z roku 2012, jim pomohla definovat a prosazovat. Současný návrh nemá vliv na pravidla Paktu o stabilitě a růstu.

Také jsme nastínili myšlenky na vytvoření evropského ministra hospodářství a financí ve střednědobém výhledu.

Na závěr, od té doby, co nás krize zasáhla, jsme prošli dlouhou cestu. Museli jsme loď opravit v plné bouři, ale teď se plavíme v klidnějších vodách. Současné zotavení nám dává dobrou šanci vybudovat prosperující ekonomiku na stabilních základech i pro budoucnost. Dnešní balíček je krokem k tomuto cíli.

Těšíme se tedy na konstruktivní a živou diskusi o krocích vpřed v rámci Agendy lídrů, počínaje summitem eurozóny dne 15. prosince.

Komise stanovila plán prohloubení evropské hospodářské a měnové unie

Evropská komise předložením akčního plánu a několika konkrétních opatření 6. prosince plní závazek, který učinil předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 a který je obsažen i ve zprávě pěti předsedů z roku 2015, prohloubit evropskou hospodářskou a měnovou unii.

Evropská komise navazuje na vizi představenou ve zprávě pěti předsedů z června 2015 a v diskusních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie a o budoucnosti financí EU z jara 2017 a stanovila plán prohloubení hospodářské a měnové unie, včetně konkrétních kroků, které mají být podniknuty v příštích 18 měsících. Jako součást tohoto balíčku bylo rovněž předloženo několik iniciativ. Celkovým cílem je posílení   evropské hospodářské a měnové unie do roku 2025.

Předseda Juncker prohlásil:

„Po letech krizí je nyní vhodná doba, abychom vzali budoucnost Evropy do svých rukou. Dnešní silný hospodářský růst nám dává impulz dále pokračovat v zajišťování větší jednoty, účinnosti a demokratičnosti naší hospodářské a měnové unie a jejího přínosu pro všechny naše občany. Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce.“

Prohloubení hospodářské a měnové unie (HMU) je prostředkem, který má tyto cíle: více pracovních míst, růst, investice, sociální spravedlnost a makroekonomickou stabilitu. Jednotná měna zajišťuje ochranu a příležitosti pro Evropany a silná a stabilní eurozóna je zásadní pro své členy i pro EU jako celek. V posledních letech dochází k významným institucionálním reformám, které mají posílit HMU v Evropě, avšak její struktura je stále nedokončená. Dnešní plán odráží zbývající výzvy a stanoví další postup.

Hospodářská a finanční krize, jež Evropu zasáhla, nezačala v eurozóně, ale odhalila některé její institucionální nedostatky. Téměř o deset let později, díky odhodlanému úsilí na všech úrovních, Evropa zažívá výrazné oživení a hospodářský růst ve všech členských státech. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od roku 2008. Hospodářské klima je na nejvyšší úrovni od roku 2000. Evropané rovněž projevují nejvyšší úroveň podpory jednotné měně od zavedení eurobankovek a mincí.

To otevírá příležitost k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie. Příštích 18 měsíců by mělo být využito k uskutečnění dalších nutných kroků, jak bylo dohodnuto v agendě lídrů. (summitu).

Kromě časového plánu dnešní balíček obsahuje čtyři hlavní iniciativy:

  1. Návrh na zřízení Evropského měnového fondu (EMF), zakotveného v právním rámci EU a vycházejícího ze zavedené struktury Evropského mechanismu stability (ESM). V posledních letech hraje ESM rozhodující úlohu při zajišťování stability eurozóny tím, že pomáhá členským státům znovu získat nebo zachovat přístup k trhu se státními dluhopisy. EMF by vycházel ze struktury ESM, přičemž jeho současné finanční a institucionální struktury by zůstaly v zásadě zachovány, a to i pokud jde o úlohu vnitrostátních parlamentů. Měl by tedy pokračovat v pomoci členským státům eurozóny, které se dostanou do finančních potíží. Kromě toho by EMF poskytoval společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a měl funkci půjčovatele poslední instance s cílem usnadnit řádné řešení potíží bank v problémech. Počítá se rovněž s rychlejšími rozhodovacími procesy v naléhavých případech a přímou účastí na řízení programů finanční pomoci. Postupně by EMF mohl rovněž vyvinout nové finanční nástroje, například na podporu možné stabilizační funkce. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tento návrh přijaly do poloviny roku 2019.
  2. Návrh na začlenění zásadních prvků Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce Unie, s přihlédnutím k přiměřené flexibilitě zakotvené v Paktu o stabilitě a růstu a identifikované Komisí od ledna 2015. V roce 2012 se 25 podepsaných členských států právně zavázalo začlenit zásadní prvky uvedené smlouvy do práva Unie pět let po jejím vstupu v platnost, což odpovídá 1. lednu 2018. Vyzval k tomu i Evropský parlament. Návrh začleňuje do práva Unie hlavní prvky smlouvy s cílem podpořit zdravé rozpočtové rámce na vnitrostátní úrovni a je plně v souladu se stávajícími pravidly definovanými v primárních a sekundárních právních předpisech. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tento návrh přijaly do poloviny roku 2019.
  3. Sdělení o nových rozpočtových nástrojích pro stabilitu eurozóny v rámci Unie, které předkládá vizi, jak se některé rozpočtové funkce nezbytné pro eurozónu a EU jako celek mohou rozvíjet v rámci veřejných financí EU v současnosti i v budoucnu. Sdělení se zabývá čtyřmi konkrétními funkcemi: a) podporou členským státům na strukturální reformy prostřednictvím nástroje pro provádění reforem a technické podpory na žádost členských států; b) specializovaným konvergenčním nástrojem pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura; c) mechanismem jištění pro bankovní unii, prostřednictvím EMF/ESM, které má být schváleno do poloviny roku 2018 a zavedeno do roku 2019; a d) stabilizační funkcí k udržení úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů. Komise předloží nezbytné iniciativy v květnu 2018 v rámci svých návrhů pro víceletý finanční rámec pro období po roce 2020. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tyto návrhy přijaly do poloviny roku 2019. Na období 2018–2020 Komise rovněž navrhuje posílit program na podporu strukturálních reforem zdvojnásobením dostupných finančních prostředků na činnosti technické podpory, a dosáhnout tak výše 300 milionů eur do roku 2020. Komise také navrhuje vyzkoušet nový nástroj pro provádění reforem v pilotní fázi. Za tím účelem Komise navrhuje cílené změny nařízení o společných ustanoveních, kterými se řídí evropské strukturální a investiční fondy, s cílem rozšířit možnosti využití části jejich výkonnostní rezervy na podporu dohodnutých reforem.
  4. Sdělení uvádějící možné funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mohl být místopředsedou Komise a předsedou Euroskupiny, což je podle stávajících Smluv EU možné. Sloučením stávajících pravomocí a dostupných odborných znalostí by tento nový post posílil soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu, a to při plném respektování pravomocí členských států. Dosažení společného porozumění, pokud jde o úlohu ministra, do poloviny roku 2019 by umožnilo jeho ustavení v rámci jmenování příští Komise. Euroskupina by pak mohla rovněž rozhodnout, že ministra zvolí jako svého předsedu pro dvě po sobě jdoucí období, aby se sladily oba mandáty.

Dnešní balíček není prvním ani posledním krokem v procesu dokončování evropské hospodářské a měnové unie, která je jednou z hlavních priorit Junckerovy Komise, jak je uvedeno v jeho politických směrech, ve zprávě pěti předsedů a v diskusních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie a budoucnosti financí EU. Všechny reformy byly doposud vedeny potřebou spojit solidaritu a odpovědnost na všech úrovních a to je také hlavní prioritou dnešního balíčku.

Evropa má znovu vítr v plachtách“, nejen pokud jde o ekonomickou výkonnost, ale rovněž pokud jde o důvěru občanů v jednotnou měnu. Nový bleskový průzkum Eurobarometr týkající se eurozóny, který byl dnes zveřejněn, ukazuje, že podle 64 % respondentů je euro pro jejich zemi dobré.

Souvislosti

Dnešní balíček je součástí širšího plánu předsedy Junckera na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie a navazující agendy lídrů na cestě k Sibiu, představené předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, kde by se dne 9. května 2019 měla přijmout důležitá rozhodnutí o budoucnosti Evropy. Tento balíček, který rovněž vychází z myšlenek vyjádřených Evropským parlamentem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v jeho projevu na Sorbonně v září, byl předložen v souvislosti s nadcházejícím inkluzivním eurosummitem, který se bude konat dne 15. prosince 2017 a kde se setkají vedoucí představitelé EU k prvním debatám o dalších potřebných krocích, a se zvláštním jednáním, které je plánováno na dny 28.–29. června 2018 s cílem přijmout konkrétní rozhodnutí.https://www.consilium.europa.eu/media/21594/leaders-agenda.pdf

Většina Čechů dojíždí do práce maximálně půl hodiny

Zdroj: pixabay.com

[quote]Většina Čechů dojíždí do práce maximálně půl hodiny, nejčastěji do zaměstnání jezdí osobním autem. Vyplývá to z průzkumu, který pro dopravní firmu Icom Transport zpracovala společnost Instant Research. Více než třetina respondentů uvedla, že jim cesta do zaměstnání zabere maximálně 15 minut, za půl hodiny se do práce dopraví dalších 32 procent dotazovaných. Zhruba hodinu dojíždí šest procent lidí.[/quote]

Hlavním dopravním prostředkem pro cestu do zaměstnání jsou osobní auta, využívá je 40 procent dotazovaných. Pětina cestujících jezdí veřejnou hromadnou dopravu.

,,Bezmála 14 procent českých zaměstnanců chodí do zaměstnání pěšky a 6,3 procenta využívá jízdní kolo. Z toho vyplývá, že počet těch, kteří se vypravují do práce pěšky či na kole, je prakticky stejný, jako těch, kteří spoléhají na veřejnou dopravu,“ řekl ředitel Icom Transport Zdeněk Kratochvíl.

Využití dopravních prostředků souvisí s hlavními požadavky, které lidé na ranní cestování do práce mají. Pro zhruba polovinu je hlavním kritériem rychlost. Zhruba 19 procent dotazovaných za hlavní výběrové kritérium uvedlo spolehlivost. Cena dopravy je upřednostňována 16,7 procenta dotazovaných. Ekologicky šetrnou dopravu preferuje 4,2 procenta účastníků šetření.

Více než třetina lidí za dojíždění utratí měsíčně méně než 500 korun. Náklady do jednoho tisíce korun uvedlo 25 procent dotazovaných a zhruba 18 procent lidí nestojí doprava do práce nic. Zhruba 11 procentům lidí na dojíždění přispívá zaměstnavatel.

Nejčastěji lidé jezdí do práce osobním autem v Jihočeském kraji, jde o 60 procent osob. Nejméně v Praze, a to čtvrtina. To koresponduje se spokojeností lidí s dopravními možnostmi. Nejméně spokojení s dopravu jsou obyvatelé Jihočeského kraje, zatímco Pražané patří mezi lidi, kteří jsou s dopravním spojením spokojení nejvíce. Jako uspokojivé je uvádí téměř 60 procent lidí. Ještě výrazněji spokojení jsou lidé v Plzeňském a Karlovarském kraji, kde je spokojených 80 procent.

Zdroj: ČTK

E-shopy: Zásilky se před Vánocemi zpožďují v řádu dní

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Kapacity kurýrních firem jsou již nyní, dva týdny před Štědrým dnem, na maximu, což se projevuje ve zpožďování zásilek. Vyplývá to z ankety ČTK mezi internetovými obchodníky. Některé objednávky přicházejí až s týdenním zpožděním. Největší nápor se čeká od dnešního dne.[/quote]

Mall.cz eviduje problémy s kapacitami přepravců.

,,Proto také všechny naše zákazníky vybízíme k využívání našich výdejních míst. Naše provozovny zároveň zavážíme vlastní páteřní přepravou, díky čemuž má zákazník jistotu doručení zboží v požadovaném termínu,“ uvedl mluvčí Jan Řezáč.

Například v Praze e-shop zaváží čtyřikrát denně.

,,Kapacity přepravních společností jsou již nyní na maximu, což v případě některých z nich vyústilo v první problémy během týdenní výprodejové akce Black Friday. Ten největší nápor je přitom čeká – dle našich očekávání přijde v týdnu od 11. do 17. prosince,“ uvedl marketingový ředitel CZC.cz Milan Duda.

Zpoždění až pět dní v některých regionech je podle mluvčí Datartu Ivy Pavlouskové každoroční předvánoční realitou u všech přepravců.

,,Naše logistika v tuto chvíli nápor stíhá, protože máme mnoholeté zkušenosti s vánoční sezónou. Nyní expedujeme denně desítky tisíc kusů zboží v nonstop režimu,“ dodala.

Podle internetové platformy Clever Monitor, která zajišťuje obchodní a logistické procesy pro desítky e-shopů, na vině nejsou pouze dopravci, ale také provozovatelé internetových obchodů.

,,Nijak totiž nepoužívají funkce plánování logistiky. Navíc ani v tak nabitém a exponovaném čase, jako je prosinec. Pokud se totiž plánují kampaně manuálně, musíme počítat i s možností problémů s doručitelností,“ uvedl šéf vývoje inovací Clever Monitor Lukáš Hakoš.

Kurýrní služba DPD s odkazem na problémy s doručováním u konkurence a vysoký příliv nových zákazníků přijala opatření, podle něhož do konce prosince nepřijímá nové zákazníky a reguluje balíčky s platbou v hotovosti u stávajících klientů. Ti mohou za své zásilky zaplatit pouze bankovním převodem. Opatření má usnadnit činnost výdejních míst a předejít možnému přetížení před Vánoci.

Část obchodníků se na začátku předvánoční sezony potýká s nedostatkem brigádníků a sezónních zaměstnanců, kteří obvykle pomáhají zejména ve skladech. Některé obchody poslaly do skladů i úředníky z centrály.

E-shopy letos čekají rekordní vánoční tržby až 38 miliard korun. Posledním dnem, kdy je možné objednat zboží z e-shopu, aby dorazilo do Štědrého dne, je pondělí 18. prosince. Při objednávce v tento den garantuje doručení 90 procent internetových obchodů. O den později slibuje včasné dodání 74 procent e-shopů. Vyplývá to z údajů srovnávače cen Heureka.cz.

,,Do toho, jestli zboží dorazí včas nebo ne, vstupuje v období vánoční špičky mnoho faktorů, včetně počasí. Navíc letošní rok bude opět rekordní. Čekat s objednávkou do poslední chvíle se nemusí vyplatit, dárek pod stromeček, který dorazí až po Vánocích, není úplně příjemný zážitek,“ dodal šéf Heureky Tomáš Braverman.

S novým jízdním řádem přibude vlaků, České dráhy zdražily jízdné

[quote]V Česku včera začal platit nový jízdní řád na železnici. České dráhy zrychlí spojení z Prahy do Plzně a dalších měst na západě Čech i z Brna do Hodonína a Jihlavy, nově zavedly víkendové noční vlaky vyjíždějící z Prahy a Brna. Státní dopravce ale také zdražil jízdenky v průměru o dvě procenta. Konkurenční RegioJet přidá třeba spojení mezi Prahou a Vídní. Dopravu na takzvaných šumavských lokálkách začne místo Českých drah zajišťovat firma GW Train Regio.[/quote]

České dráhy s novým jízdním řádem zavedou 8925 vlaků, dosud jich bylo o 160 méně. Nejvíc změn čeká obyvatele západní a severozápadní části Česka. Nové expresy zrychlí spojení z Prahy do Plzně, Mariánských Lázní, Chebu a Domažlic. Tyto spoje z Prahy přes Ústí nad Labem do Mostu, Karlových Varů a Chebu navíc dopravce sestaví z komfortnějších vozů.

Kolem Prahy posílí linky do Kolína, Berouna i Benešova, do těchto tří i dalších středočeských měst vyjely už včera ve 02:30 z hlavního nádraží víkendové noční vlaky. Z Brna jedou nově po páteční a sobotní půlnoci noční spoje do Hodonína a Břeclavi. Na jižní Moravě také zrychlí vlaky mezi Břeclaví a Mikulovem.

Na jihu Čech začnou vlaky zastavovat v nové zastávce Tábor-Měšice, jezdit budou nově přímé vlaky z Českých Budějovic do Písku. GW Train Regio začne provozovat dopravu na tratích České Budějovice – Černý Kříž, Číčenice – Nové Údolí a Strakonice – Volary. Spojů tam ubude o 6,5 procenta, jízdné se nezmění.

Víc spojů bude naopak na východě Čech do Lanškrouna a mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, tam pojedou nově hlavně večerní spěšné vlaky. Zrychlit se má díky opravené trati spojení mezi Zábřehem na Šumpersku a Jeseníkem. Více přímých spojů pojede na trati z Kroměříže do Zlína a dále do Vizovic. Na Vysočině přibudou odpolední vlaky na Žďársku, které zlepší spojení do Křižanova a Velkého Meziříčí.

Kraj Vysočina od jara do podzimu objedná víkendové vlaky na trati Jemnice – Moravské Budějovice na Třebíčsku. Stejně tak od jara budou víkendové rychlíky Českých drah z Prahy do Tanvaldu na Jablonecku prodlouženy do krkonošského Harrachova. Od jara do podzimu o víkendech a svátcích pojedou nově také přímé spoje mezi Ústím nad Labem a Drážďany.

Jízdné Českých drah se u cest do 70 kilometrů zvýší o jednu až dvě koruny, důvodem je očekávaný růst inflace. Zlevní naopak skupinové jízdenky pro šest a více cestujících.

Konkurenční RegioJet přidá nové spojení mezi Prahou a Vídní a také mezi českým hlavním městem a Opavou. Noční spoj na Ostravsko prodlouží do východoslovenského Humenného. Některé vlaky mezi Prahou a Brnem zastaví nově v Adamově, Blansku, Letovicích, Svitavách a Brně-Židenicích.

Díky otevření nového železničního rychlostního koridoru do Mnichova bude spojení mezi Berlínem a Vídní s přestupem v Norimberku trvat osm hodin 15 minut. Bude tak rychlejší než kratší trasa přes Prahu a Břeclav, kterou vlaky nejrychleji zvládnou za osm hodin a třicet minut.

Zdroj: ČTK

Strnadův holding CSG koupil výrobce radarů Eldis

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Jaroslava Strnada koupil výrobce letištních radarových systémů Eldis Pardubice. ČTK o tom informoval mediální zástupce CSG Andrej Čírtek. Výši transakce nezveřejnil. CSG už vlastní v Pardubicích firmu Retia, která má obdobný výrobní program, vyrábí a vyvíjí radary a elektronické záznamové systémy.[/quote]

,,Eldis Pardubice je významný podnik českého radarového průmyslu s kvalitním týmem zaměstnanců a silným rozvojovým potenciálem. Řízení podniku je záležitostí jeho managementu, na nás je, abychom podniku díky silným obchodním schopnostem naší skupiny přinesli nové příležitosti a projekty,“ uvedl generální ředitel holdingu Michal Strnad.

Společnost Eldis vznikla v roce 1991. Vychází z odkazu bývalého elektrotechnického podniku Tesla. Hlavní produkcí společnosti jsou letištní přehledové radary, přesné přistávací radary a systémy pro řízení letového provozu. Holding CSG koupil stoprocentní podíl firmy od jejích majitelů a zakladatelů.

Eldis většinu své výroby exportuje a má zákazníky ve více než 20 zemích. V poslední době dodávala radarové systémy například do Indie nebo Polska. Mezi zákazníky ale patří i české ministerstvo obrany, které nakoupilo radarové systémy pro svá vojenská letiště.

Holding Czechoslovak Group ovládá podnikatel Jaroslav Strnad. Portfolio holdingu zahrnuje výrobu a prodej vojenských a speciálních vozidel, terénních nákladních automobilů, zbraní a zbraňových systémů, munice, strojírenských produktů pro automobilový, železniční a letecký průmysl či brzdových systémů pro kolejová vozidla, stejně jako silniční dopravní a logistické služby.

Do skupiny patří například automobilky Tatra Trucks a Avia Motors, pardubická firma Retia, společnost Elton hodinářská, která vyrábí luxusní hodinky Prim, a letecké opravny Job Air Technic na letišti Mošnov u Ostravy. Podniky holdingu letos zaměstnávají více než 8000 lidí a v minulém roce vygenerovaly tržby v hodnotě 15,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Světová banka půjčí Bosně na restrukturalizaci železnice

[quote]Světová banka (SB) schválila půjčku 51,3 milionu eur (1,3 miliardy Kč) na restrukturalizaci regionální železnice v Bosně. Je to její první úvěr na podporu veřejné společnosti v této balkánské zemi, informovala agentura Reuters.[/quote]

Peníze jsou určeny pro srbskou firmu Željeznice Republike Srpske, která je už dlouho ztrátová a vláda ji subvencuje. Restrukturalizace je plánována na léta 2018 až 2021.

,,Cílem projektu je zlepšit efektivitu provozu a finanční udržitelnost státní železnice prostřednictvím finanční, pracovní a organizační restrukturalizace,“ uvedla Světová banka.

Potenciál Željeznice RS podle banky spočívá v nákladní dopravě, kde by firma měla snížit ceny, aby byla konkurenceschopnější vůči silniční přepravě.

Zdroj: ČTK

Soud nařídil firmě euroAWK odstranit z metra reklamní nosiče

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Soud přikázal společnosti euroAWK, aby odstranila z metra reklamní nosiče. Vyhověl tak žalobě pražského dopravního podniku (DPP). Úterní nepravomocný rozsudek ukládá firmě, aby si poutače odvezla do jednoho měsíce od právní moci verdiktu, sdělila ČTK mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 10 Lenka Marynková. Společnost vzkázala, že panely zůstanou, kde jsou.[/quote]

Dopravní podnik vypověděl firmě euroAWK smlouvu k dubnu 2013. Firma ale výpověď neakceptovala a dál inkasovala peníze od inzerentů. Proto na ni podnik podal žalobu, kterou se domáhá vyklizení ploch.

DPP, který na rozsudek upozornil tiskovou zprávou, uvedl, že soud firmě uložil i náhradu nákladů řízení.

,,Smlouva mezi DPP a euroAWK podle našeho právního názoru a soudního verdiktu již zanikla v roce 2013. Společnost euroAWK tedy bohužel už více než čtyři roky užívá majetek DPP neoprávněně,“ uvedl vedoucí marketingového oddělení DPP Josef Voltr.

Žalovaná firma se proti verdiktu odvolá a žádné kroky ohledně odstranění vitrín nyní podnikat nebude.

,,Ne, určitě je nebudeme odstraňovat. Máme platnou smlouvu. Soud to v další instanci potvrdí,“ sdělila ČTK jednatelka euröAWK Bärbel Nieten.

Dopravní podnik po firmě požaduje také vydání „bezdůvodného obohacení“, které vyčíslil na více než 100 milionů korun. DPP se soudí i s další reklamní společností Rencar, s níž uzavřel v roce 1997 ohledně reklamy v MHD dohodu, která má trvat do roku 2031. Podle DPP je smlouva neplatná a po firmě chce peníze za neoprávněné využívání ploch. Rencar s tím nesouhlasí.

Společnost euroAWK s.r.o. je pobočkou mezinárodní sítě společnosti AWK, se sídlem v Německu. Podniká v oblasti venkovní reklamy v České republice.

Zdroj: ČTK

Bellingcat prý identifikoval klíčovou osobu v katastrofě MH17

[quote]Nezávislé investigativní skupině Bellingcat se podařilo identifikovat osobu, která údajně sehrála klíčovou roli při katastrofě dopravního letadla nad Donbasem v červenci 2014, při níž zahynulo téměř 300 lidí. Skupina to dnes oznámila na svých webových stránkách. Z odposlechu tehdejších telefonních rozhovorů prý vyplynulo, že jde o penzionovaného ruského generála Nikolaje Tkačova, který teď působí jako hlavní inspektor centrálního vojenského okruhu ruské armády.[/quote]

Přesná role Tkačova, který v odposleších figuruje jako „Delfín“, podle skupiny Bellingcat není jasná. O „Delfína“ se údajně zajímá mezinárodní vyšetřovací skupina, která má nahrávky telefonátů k dispozici a požádala o pomoc s identifikací hovořících osob. Hlasová analýza provedená v USA a Litvě podle Bellingcat s vysokou pravděpodobností ukázala, že jde o Tkačova. Ten popírá, že by v kritické době na východě Ukrajiny pobýval.

Letoun Boeing 777 při letu na lince MH17 z Amsterodamu do Kuala Lumpuru podle vyšetřovatelů zničila raketa země – vzduch odpálená z území, které mají pod kontrolou proruští separatisté. Povstalci jakýkoli podíl na sestřelení civilního letadla popírají, tvrzení vyšetřovací skupiny se snaží vyvrátit i Moskva.

Podle ruských a ukrajinských médií řídil Tkačov boj povstalců z města Krasnodon v Luhanské oblasti. Informaci potvrdil i bývalý „ministr obrany“ doněckých povstalců Igor Strelkov-Girkin. Tkačov získal zásluhy v čečenských válkách, které vedla Moskva proti severokavkazským vzbouřencům, demobilizován byl v roce 2010. V letech 2011-2012 působil jako hlavní vojenský poradce režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

V rozhovoru s investigativním časopisem The Insider generálplukovník Tkačov tvrdí, že po návratu ze Sýrie se stal hlavním inspektorem centrálního vojenského okruhu ruské armády. Od roku 2012 se údajně z Ruska nevzdálil a na Ukrajině v roce 2014 nebyl.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář