[quote]Evropská komise zveřejnila 6. prosince návrh dalších kroků v probíhajícím procesu budování více stabilní a prosperující hospodářské a měnová unie (HMU).[/quote]
Současná silná ekonomická výkonnost je důkazem toho, že již bylo hodně dosaženo. Ale je to také dobrá příležitost dokončit architekturu eurozóny. Opatření, která dnes prezentujeme, budou:
- podporovat členské státy při jejich práci směrem k odolnějším ekonomikám,
- posilovat mechanismy na absorpci šoků a krizové řízení na úrovni EU,
- podporovat proces sbližování jak v rámci členských států, tak mezi nimi.
Tato opatření jsou součástí inkluzivního přístupu k dokončení Hospodářské a měnové unie založené na třech zásadách:
- jednota Evropské unie, která je otevřená a transparentní vůči zemím mimo eurozónu,
- účinnost,
- demokratická odpovědnost.
Nejlepší způsob, jak se připravit na krizi, je zabránit krizi budováním odolné ekonomiky. To vyžaduje strukturální reformy pro modernizaci našich ekonomik a v členských státech již existuje mnoho pozitivních iniciativ. Takže dnes předkládáme dva návrhy, které jim pomohou udržet tempo reforem:
Za prvé, navrhujeme vytvořit nástroj pro realizaci reforem, který by podpořil reformní závazky členských států EU. Nástroj by byl založen na víceletých balíčcích závazků provést reformy, které byly vyjednány mezi členskými státy a Evropskou komisí, s měřitelnými milníky. Byl by to mechanismus založený na poptávce, ale členské státy s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou by byly vyzvány, aby takové reformní závazky předložily.
Nástroj pro realizaci reforem by se snažil podpořit širokou škálu reforem, včetně reformy trhu s produkty a produkty daňových reforem nebo rozvoje kapitálových trhů, abychom jmenovali několik příkladů. Před rokem 2020 by mohl být tento systém testován v pilotní fázi tím, že se členským státům nabídne možnost čerpat z výkonnostní rezervy evropských strukturálních a investičních fondů. Tímto způsobem by tyto fondy mohly podporovat spíše reformy než konkrétní projekty.
Za druhé, navrhujeme zvýšit rozpočet našeho programu na podporu strukturálních reforem na 300 milionů EUR do roku 2020. Tento program poskytuje ochotným členským státům technickou podporu při navrhování a provádění strukturálních reforem. A ukázalo se, že je velmi populární. Rozpočet na rok 2018 může pokrýt pouze pětinu poptávky od více než 20 členských států.
Pro prosperitu musí být euro otevřené a inkluzivní. V minulosti jsme viděli, jak ambice integrace a prosperity přispěly k reformě a sbližování. Měli bychom všemi prostředky podpořit úsilí zemí EU, které chtějí učinit cestu k vstupu do eurozóny.
Na požádání by tyto země mohly získat podporu pro reformy, které jim pomohou připravit se na členství a prosperovat jednou v eurozóně. V krátkodobém horizontu navrhujeme, abychom to uskutečnili prostřednictvím vyhrazeného pracovního toku v programu podpory strukturálních reforem. Pro rok 2020 navrhujeme, abychom to uskutečnili prostřednictvím specializovaného konvergenčního nástroje.
Ale bez ohledu na to, jak moc posilujeme naši odolnost, mohou nás ekonomické šoky ještě zasáhnout. Jakmile tak učiní, závisíme na silném nástroji pro řešení krizových situací, aby se zabránilo šíření a dlouhodobému poškození našich ekonomik. To se stalo v eurozóně jednou dříve, takže ji nemůžeme dovolit, aby se to stalo znovu.
V krátkodobém horizontu je zvýšení soukromého sdílení rizik prostřednictvím finančních trhů nejdůležitější prioritou pro to, aby se hospodářská a měnová unie (EMU) stala odolnější vůči šokům. K tomu potřebujeme dokončení bankovní unie a dosažení skutečné Unie kapitálových trhů. Ve skutečnosti, čím více soukromého sdílení rizik můžeme dosáhnout, tím méně sdílíme veřejné riziko, které potřebujeme v HMU.
Ale i veřejný sektor hraje roli. Od trhů nelze očekávat, že vyrovnávají velké šoky samotné. A jak se stalo během krize, vlády mohou dočasně ztratit schopnost financovat se na veřejných trzích, což vytváří potřebu věřitele poslední instance. Proto dnešní balíček také uvádí dva návrhy opatření v tomto ohledu:
Za prvé, navrhujeme, abychom navázali na úspěch evropského mechanismu stability nebo ESM tím, že jej změníme na Evropský měnový fond. EMS se ukázal jako rozhodující při napomáhání zachování finanční stability eurozóny. Poskytnutím finanční podpory členským státům v nouzi v eurozóně jim umožnilo vytvořit fiskální prostor nezbytný pro reformy a oživení. Přeměna ESM na Evropský měnový fond by pomohla účinněji řešit jakékoli budoucí krize a s větší demokratickou kontrolou.
Jako součást našeho úsilí o dokončení bankovní unie navrhujeme, aby tento nový Evropský měnový fond poskytoval společný zámek pro Fond jednotného řešení. Společná záruka by sloužila k podpoře její důvěryhodnosti tím, že bude působit jako věřitel poslední instance v případě vážné bankovní krize. Posílilo by to důvěru v bankovní systém, a proto by skutečně bylo méně pravděpodobné, že bude vyzván
Zastavení zpětné vazby by bylo ve střednědobém horizontu neutrální ve fiskální oblasti, protože veškeré platby fondu by byly vráceny z bankovního sektoru.
Za druhé, směrem k příštímu víceletému finančnímu rámci navrhujeme nápady na stabilizační funkci. Cílem je zlepšit schopnost vypořádat se s velkými asymetrickými šoky, což znamená velké šoky, které zasáhly jen některé členské státy, nikoliv jiné. Zatímco národní rozpočty by měly zůstat hlavním nástrojem ekonomických úprav, existují určité případy, kdy takový šok může odstranit nebo drasticky snížit fiskální prostor k jednání o něm, aby se jednalo. Tato funkce by byla určena pro eurozónu, ale otevřená všem, kteří se chtějí účastnit.
To, co Komise předpokládá, je stabilizační funkce, která může podpořit úroveň investic. Investice jsou často omezovány nejprve z vnitrostátních rozpočtů v době zatížení, což má škodlivé účinky na dlouhodobější produktivitu a růst. Evropský systém ochrany investic by fungoval s půjčkami a případnými omezenými granty. Neměly by vytvářet nové stálé rozpočtové převody. Aby nedošlo k omezení pobídek pro řádnou hospodářskou a fiskální politiku, byla by stanovena přísně předem definovaná kritéria způsobilosti. Pouze členské státy, které dodržují rámec dohledu EU, by před přistoupením k rozsáhlému asymetrickému šoku měly přístup.
Dalším prvkem makroekonomické stabilizace by mohlo být dočasné zvýšení spolufinancování nebo předběžného financování evropských strukturálních a investičních fondů. To by členským státům, které zasáhla krize, umožnilo udržet úrovně spolufinancovaných investic EU s omezenějšími rozpočtovými prostředky. Tento přístup byl již úspěšně použit v Řecku. Tím by se zajistilo udržení úrovně investic, pokud jsou nejvíce potřebné. Tento návrh neznamená žádné nové trvalé převody, protože by zůstal v rámci vnitrostátních obálek.
A konečně dnešní návrhy se zaměřují na posílení demokratické odpovědnosti tím, že začleňují podstatu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce Unie. Zdravé veřejné finance a fiskální rezervy jsou důležité, aby ekonomiky odolaly budoucím šokům. Fiskální pravidla, jako jsou ustanovení smlouvy z roku 2012, jim pomohla definovat a prosazovat. Současný návrh nemá vliv na pravidla Paktu o stabilitě a růstu.
Také jsme nastínili myšlenky na vytvoření evropského ministra hospodářství a financí ve střednědobém výhledu.
Na závěr, od té doby, co nás krize zasáhla, jsme prošli dlouhou cestu. Museli jsme loď opravit v plné bouři, ale teď se plavíme v klidnějších vodách. Současné zotavení nám dává dobrou šanci vybudovat prosperující ekonomiku na stabilních základech i pro budoucnost. Dnešní balíček je krokem k tomuto cíli.
Těšíme se tedy na konstruktivní a živou diskusi o krocích vpřed v rámci Agendy lídrů, počínaje summitem eurozóny dne 15. prosince.
Komise stanovila plán prohloubení evropské hospodářské a měnové unie
Evropská komise předložením akčního plánu a několika konkrétních opatření 6. prosince plní závazek, který učinil předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 a který je obsažen i ve zprávě pěti předsedů z roku 2015, prohloubit evropskou hospodářskou a měnovou unii.
Evropská komise navazuje na vizi představenou ve zprávě pěti předsedů z června 2015 a v diskusních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie a o budoucnosti financí EU z jara 2017 a stanovila plán prohloubení hospodářské a měnové unie, včetně konkrétních kroků, které mají být podniknuty v příštích 18 měsících. Jako součást tohoto balíčku bylo rovněž předloženo několik iniciativ. Celkovým cílem je posílení evropské hospodářské a měnové unie do roku 2025.
Předseda Juncker prohlásil:
„Po letech krizí je nyní vhodná doba, abychom vzali budoucnost Evropy do svých rukou. Dnešní silný hospodářský růst nám dává impulz dále pokračovat v zajišťování větší jednoty, účinnosti a demokratičnosti naší hospodářské a měnové unie a jejího přínosu pro všechny naše občany. Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce.“
Prohloubení hospodářské a měnové unie (HMU) je prostředkem, který má tyto cíle: více pracovních míst, růst, investice, sociální spravedlnost a makroekonomickou stabilitu. Jednotná měna zajišťuje ochranu a příležitosti pro Evropany a silná a stabilní eurozóna je zásadní pro své členy i pro EU jako celek. V posledních letech dochází k významným institucionálním reformám, které mají posílit HMU v Evropě, avšak její struktura je stále nedokončená. Dnešní plán odráží zbývající výzvy a stanoví další postup.
Hospodářská a finanční krize, jež Evropu zasáhla, nezačala v eurozóně, ale odhalila některé její institucionální nedostatky. Téměř o deset let později, díky odhodlanému úsilí na všech úrovních, Evropa zažívá výrazné oživení a hospodářský růst ve všech členských státech. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od roku 2008. Hospodářské klima je na nejvyšší úrovni od roku 2000. Evropané rovněž projevují nejvyšší úroveň podpory jednotné měně od zavedení eurobankovek a mincí.
To otevírá příležitost k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie. Příštích 18 měsíců by mělo být využito k uskutečnění dalších nutných kroků, jak bylo dohodnuto v agendě lídrů. (summitu).
Kromě časového plánu dnešní balíček obsahuje čtyři hlavní iniciativy:
- Návrh na zřízení Evropského měnového fondu (EMF), zakotveného v právním rámci EU a vycházejícího ze zavedené struktury Evropského mechanismu stability (ESM). V posledních letech hraje ESM rozhodující úlohu při zajišťování stability eurozóny tím, že pomáhá členským státům znovu získat nebo zachovat přístup k trhu se státními dluhopisy. EMF by vycházel ze struktury ESM, přičemž jeho současné finanční a institucionální struktury by zůstaly v zásadě zachovány, a to i pokud jde o úlohu vnitrostátních parlamentů. Měl by tedy pokračovat v pomoci členským státům eurozóny, které se dostanou do finančních potíží. Kromě toho by EMF poskytoval společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a měl funkci půjčovatele poslední instance s cílem usnadnit řádné řešení potíží bank v problémech. Počítá se rovněž s rychlejšími rozhodovacími procesy v naléhavých případech a přímou účastí na řízení programů finanční pomoci. Postupně by EMF mohl rovněž vyvinout nové finanční nástroje, například na podporu možné stabilizační funkce. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tento návrh přijaly do poloviny roku 2019.
- Návrh na začlenění zásadních prvků Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce Unie, s přihlédnutím k přiměřené flexibilitě zakotvené v Paktu o stabilitě a růstu a identifikované Komisí od ledna 2015. V roce 2012 se 25 podepsaných členských států právně zavázalo začlenit zásadní prvky uvedené smlouvy do práva Unie pět let po jejím vstupu v platnost, což odpovídá 1. lednu 2018. Vyzval k tomu i Evropský parlament. Návrh začleňuje do práva Unie hlavní prvky smlouvy s cílem podpořit zdravé rozpočtové rámce na vnitrostátní úrovni a je plně v souladu se stávajícími pravidly definovanými v primárních a sekundárních právních předpisech. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tento návrh přijaly do poloviny roku 2019.
- Sdělení o nových rozpočtových nástrojích pro stabilitu eurozóny v rámci Unie, které předkládá vizi, jak se některé rozpočtové funkce nezbytné pro eurozónu a EU jako celek mohou rozvíjet v rámci veřejných financí EU v současnosti i v budoucnu. Sdělení se zabývá čtyřmi konkrétními funkcemi: a) podporou členským státům na strukturální reformy prostřednictvím nástroje pro provádění reforem a technické podpory na žádost členských států; b) specializovaným konvergenčním nástrojem pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura; c) mechanismem jištění pro bankovní unii, prostřednictvím EMF/ESM, které má být schváleno do poloviny roku 2018 a zavedeno do roku 2019; a d) stabilizační funkcí k udržení úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů. Komise předloží nezbytné iniciativy v květnu 2018 v rámci svých návrhů pro víceletý finanční rámec pro období po roce 2020. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tyto návrhy přijaly do poloviny roku 2019. Na období 2018–2020 Komise rovněž navrhuje posílit program na podporu strukturálních reforem zdvojnásobením dostupných finančních prostředků na činnosti technické podpory, a dosáhnout tak výše 300 milionů eur do roku 2020. Komise také navrhuje vyzkoušet nový nástroj pro provádění reforem v pilotní fázi. Za tím účelem Komise navrhuje cílené změny nařízení o společných ustanoveních, kterými se řídí evropské strukturální a investiční fondy, s cílem rozšířit možnosti využití části jejich výkonnostní rezervy na podporu dohodnutých reforem.
- Sdělení uvádějící možné funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mohl být místopředsedou Komise a předsedou Euroskupiny, což je podle stávajících Smluv EU možné. Sloučením stávajících pravomocí a dostupných odborných znalostí by tento nový post posílil soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu, a to při plném respektování pravomocí členských států. Dosažení společného porozumění, pokud jde o úlohu ministra, do poloviny roku 2019 by umožnilo jeho ustavení v rámci jmenování příští Komise. Euroskupina by pak mohla rovněž rozhodnout, že ministra zvolí jako svého předsedu pro dvě po sobě jdoucí období, aby se sladily oba mandáty.
Dnešní balíček není prvním ani posledním krokem v procesu dokončování evropské hospodářské a měnové unie, která je jednou z hlavních priorit Junckerovy Komise, jak je uvedeno v jeho politických směrech, ve zprávě pěti předsedů a v diskusních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie a budoucnosti financí EU. Všechny reformy byly doposud vedeny potřebou spojit solidaritu a odpovědnost na všech úrovních a to je také hlavní prioritou dnešního balíčku.
„Evropa má znovu vítr v plachtách“, nejen pokud jde o ekonomickou výkonnost, ale rovněž pokud jde o důvěru občanů v jednotnou měnu. Nový bleskový průzkum Eurobarometr týkající se eurozóny, který byl dnes zveřejněn, ukazuje, že podle 64 % respondentů je euro pro jejich zemi dobré.
Souvislosti
Dnešní balíček je součástí širšího plánu předsedy Junckera na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie a navazující agendy lídrů na cestě k Sibiu, představené předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, kde by se dne 9. května 2019 měla přijmout důležitá rozhodnutí o budoucnosti Evropy. Tento balíček, který rovněž vychází z myšlenek vyjádřených Evropským parlamentem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v jeho projevu na Sorbonně v září, byl předložen v souvislosti s nadcházejícím inkluzivním eurosummitem, který se bude konat dne 15. prosince 2017 a kde se setkají vedoucí představitelé EU k prvním debatám o dalších potřebných krocích, a se zvláštním jednáním, které je plánováno na dny 28.–29. června 2018 s cílem přijmout konkrétní rozhodnutí.https://www.consilium.europa.eu/media/21594/leaders-agenda.pdf
