Čtvrtek, 10 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1062

Před 20 lety byla snížena povolená rychlost v obci na 50 km/h

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Před 20 lety si museli řidiči zvyknou na snížení maximální rychlosti v obci na 50 km/h. Naopak na dálnicích mohli nově přišlápnou plyn až k dosažení rychlosti 130 km/h. Důvodem ke snížení povolené rychlosti v obcích ze 60 km/h byly podle ministerstva vnitra zkušenosti z jiných zemí, kde snížení rychlosti o deset km/h vedlo k poměrně značnému poklesu počtu nehod se smrtelnými následky pro chodce.[/quote]

Snížením povolené rychlosti v obci se situace vrátila o 20 let zpátky, „padesátka“ platila v obcích do roku 1976. O deset km/h povolenou rychlost v obci zvýšila vyhláška číslo 100 z roku 1975, která vstoupila v platnost 1. ledna 1976. V obcích se tak od ledna 1976 mohlo jet v době od pěti do 23 hodin až šedesátkou. Vyhláška dále uváděla, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, nejvýše však 110 km za hodinu na dálnici a 90 km/h na ostatních silnicích (na motocyklu nejvýše 80 km/h).

Různé úpravy povolené rychlosti se objevují od počátku motorismu. V roce 1900 vydal c. k. místodržitel v království Českém nařízení „o jízdě vozy automobilními a koly motorovými na veřejných silnicích a cestách“, podle kterého rychlost jízdy v uzavřených osadách nesměla být větší, než kolik obnáší rychlost koně v čerstvém klusu. Nařízení také vyjmenovávalo úseky silnic (úzké silnice, prudké zatáčky, některé křižovatky a mosty), kde „nesmí se jezditi rychleji, než jak jde chodec“, což platilo například i pro průjezd trhy.

O pět let později stanovilo nařízení ministerstva vnitra maximální rychlost v obci na 15 km/h. Mimo „uzavřené osady“ pak směli řidiči jet nejvýše 45 km/h, za mlhy, na nepřehledných úsecích, na mostech či „při kromobyčejné živosti cesty“ pak nejvýše šest kilometrů v hodině. V roce 1935 byla nejvyšší rychlost v uzavřených osadách stanovena na 35 km/h.

Na „padesátku“ rychlost v obci zvýšila od ledna 1961 vyhláška z roku 1960. Omezení platilo od pěti do 23 hodin. Mimo obec byl řidič povinen rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla a stavu a povaze silnice.

Od roku 1971, kdy byl otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa, neplatilo na dálnici žádné obecné omezení rychlosti. Nejvyšší povolenou rychlost na dálnici 110 km/h zavedla až vyhláška č. 100 z roku 1975.

V současnosti platí „padesátka“ v obci ve většině evropských zemích, výjimkou jsou postsovětské a některé balkánské země (Bosna a Hercegovina, Makedonie), kde je povolena rychlost 60 km/h. Mimo obec je v Evropě rychlost omezena s řadou místních specifik většinou v rozmezí 80 až 100 km/h. Na dálnicích se smí převážně 100 až 130 km/h, například v Německu je rychlost 130 km/h na dálnici pouze doporučená.

Zdroj: ČTK

Berlíňané se vyslovili pro zachování provozu na letišti Tegel

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Obyvatelé německé metropole se v nedělním referendu, které provázelo volby do Spolkového sněmu, rozhodli pro zachování provozu na berlínském letišti Tegel. Hlasování ovšem nebylo závazné, a podle většiny pozorovatelů je tak stejně pravděpodobné, že Tegel nezůstane otevřený déle než pár let.[/quote]

V německém hlavním městě jsou nyní v provozu dvě letiště – Tegel v bývalé západní části Berlína a Schönefeld v bývalé východní části metropole. Už před několika lety je mělo nahradit nové letiště Willyho Brandta, jehož otevření se ale kvůli technickým obtížím a nedostatkům v protipožární ochraně léta odkládá a není vůbec jisté, jestli k němu dojde alespoň v příštím roce. Tegel musí být na základě současných dohod uzavřen nejpozději šest měsíců po zprovoznění nového letiště.

V nedělním lidovém hlasování se pro zachování provozu na letišti Tegel vyslovila jasná většina 56,1 procenta hlasujících. Uzavřít vzdušný přístav po zprovoznění nového letiště chtělo 41,7 procenta voličů. Zbytek hlasů byl neplatný.

Podporovatelé prodloužení provozu na Tegelu zdůrazňovali, že i po otevření nového letiště budou potřeba jeho kapacity. Vyzdvihovali také fakt, že je letiště nedaleko berlínského centra. Zastánci uzavření vzdušného přístavu argumentovali nyní platnými dohodami, hlučností a zastaralostí letiště.

Referendum bylo nezávazné, podle agentury DPA jej lze ale vnímat jako apel na vedení berlínské radnice, aby se zasazovalo o zachování provozu na letišti. Metropole však nemůže o Tegelu rozhodovat sama, kromě ní je totiž z části také v majetku spolkové země Braniborsko a spolkové vlády. Kancléřka Angela Merkelová přitom už dříve dala najevo, že k uzavření letiště nevidí žádnou alternativu.

Zdroj: ČTK

První modernizované pendolino včera svezlo cestující

Od
Michaela Drábková
-

[quote]První modernizovaná souprava pendolina včera svezla cestující na trase z Prahy do Košic. Zároveň v pražském opravárenském depu začali technici pracovat na interiéru druhé soupravy rychlovlaku. Na včerejším setkání s novináři to řekl Michal Štěpán, člen představenstva Českých drah zodpovědný za osobní dopravu. Modernizace jedné soupravy vyjde zhruba na 35 milionů korun, doplnil ředitel odboru obchodu osobní dopravy Jiří Ješeta.[/quote]

Všechny soupravy pendolina, které jezdí 12 let, dostanou nová sedadla, vizuální informační systém, dětské kino, nové obložení stěn a zmodernizovné WC. Druhá souprava by podle Štěpána měla být hotová v polovině listopadu, do Vánoc chce dopravce modernizovat interiér třetí ze sedmi souprav.

Kvůli postupným opravám pendolin nahrazuje dopravce část spojů provozovaných těmito soupravami vlaky v podobě klasické soupravy vedené lokomotivou. Jedno pendolino je navíc trvale vyřazeno z provozu od nehody ve Studénce z léta 2015. Tato souprava by se na koleje měla vrátit začátkem příštího roku, kdy jí italský výrobce Alstom vyrobí nový řídící vůz. Původní byl při střetu s nákladním vozidlem zcela zdemolován.

Rekonstrukci interiéru pendolin zadaly České dráhy své dceřiné společnosti poté, co původní otevřené výběrové řízení na jejich rekonstrukci zrušily. Od využití vlastních techniků si České dráhy slibovaly zkrácení času projektu o zákonné lhůty vyplývající z výběrového řízení. Podle Štěpána navíc práce na obnově interiéru skončily s velice dobrým výsledkem.

Pendolina dodávala Českým drahám od roku 2003 italská společnost Fiat Ferroviaria, která nyní patří mezinárodnímu koncernu Alstom. Běžný provoz zahájily rychlovlaky v Česku v listopadu 2005. Dopravce za sedm souprav podle médií zaplatil 4,4 miliardy korun, poslední splátku poslal koncem roku 2014. Oficiálně je stroj schopen vyvinout rychlost až 230 kilometrů v hodině. Na českých kolejích ale musí dodržovat rychlostní omezení na 160 kilometrů v hodině. Proti jiným soupravám v tuzemsku využívá pendolino systém vyklápěcí skříně, který mu umožňuje projíždět zatáčky až o 30 procent vyšší rychlostí, než je tomu u konvenčních vlaků.

Zdroj: ČTK

Šéf Uberu nabízí Londýnu změny, aby si udržel licenci

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Šéf alternativní taxislužby Uber Dara Khosrowshahi se omluvil Londýňanům za chyby a slíbil učinit změny. Snaží se tak zvrátit rozhodnutí o odebrání provozní licence na jednom z velkých trhů firmy, napsala agentura Reuters.[/quote]

Londýnský úřad zodpovědný za dopravní systém (TfL) v pátek oznámil, Uberu neobnoví provozní licenci, která vyprší na konci září. Praktiky Uberu podle úřadu představují bezpečnostní riziko pro veřejnost. Aplikaci Uberu v Londýně využívá zhruba 40.000 řidičů a 3,5 milionu cestujících.

Londýnský starosta Sadiq Khan v reakci na omluvu a slíbené změny požádal TfL, aby se setkal s šéfem Uberu. Khan v minulosti firmu kritizoval.

Firma se proti rozhodnutí může odvolat do 14. října. Řidiči Uberu zatím budou moci pokračovat v přepravě cestujících, dokud nebude ukončen odvolací proces. To může trvat několik měsíců.

Londýnská policie si letos stěžovala, že aplikace Uberu vůbec neodhaluje vážné zločiny, včetně sexuálních útoků, nebo jí to trvá příliš dlouho. To podle ní ohrožuje veřejnost.

,,Je pravda, že na cestě došlo k problémům. Jménem všech lidí v Uberu po celém světě se omlouvám za chyby, které jsme udělali,“ napsal Khosrowshahi v otevřeném dopise Londýňanům.

,,Odvoláme se proti rozhodnutí jménem milionů Londýňanů, ale učiníme tak s vědomím, že se musíme také změnit,“ dodal.

Neupřesnil však, jaké chyby myslí. Šéf Uberu pro Británii Fred Jones uvedl, že firma pracuje s policií na vyřešení toho, jak by mohla lépe hlásit incidenty.

Uber začal působit v Londýně v roce 2012. Firma čelí po celém světě regulačním a právním překážkám kvůli odporu provozovatelů tradičních taxislužeb. Byla již také donucena opustit některé země, jako Dánsko a Maďarsko. Na druhé straně se jí však podařilo také zvrátit zákazy a další zábrany v jiných zemích. Na počátku letošního roku Itálie krátce zablokovala provoz Uberu kvůli nepoctivé konkurenci, o týden později však zákaz zrušila. V dubnu také po dvou měsících obnovil Uber své služby na Tchaj-wanu.

Petice, která vyzývá TfL ke zrušení rozhodnutí o neobnovení licence Uberu, měla dnes v poledne již více než 750.000 podpisů.

Uber čelí problémům rovněž v České republice, kde ho taxikáři považují za nekalou konkurenci. Minulý týden taxikáři protestovali proti společnosti Uber na ruzyňském letišti.

Zdroj: ČTK

 

Na dopravní stavby půjde 72,5 miliardy Kč, schválila vláda

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Na dopravní stavby půjde podle vládního návrhu příští rok 72,5 miliardy korun. ČTK to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Aktuální vládou schválená výše rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je o zhruba 1,4 miliardy korun vyšší, než kolik činil předchozí návrh. I tak je ale rozpočet fondu na příští rok nižší, než ministerstvo dopravy předpokládalo. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun, napřesrok tak nebude dost peněz na zahájení všech rozpracovaných stavebních projektů, varoval šéf resortu dopravy.[/quote]

,,Nemá cenu šetřit a nezahajovat stavby, které jsou přichystané. Chtěli bychom zahajovat vše, co je nachystáno. A podepisovat smlouvy a deficit prostředků vyřešit půjčkou, když to nepůjde jinak,“ řekl novinářům Ťok.

Ten původně požadoval, aby ministerstvo dopravy dostalo na dopravní stavby navíc dalších sedm miliard korun.

Kromě fondu dopravy hospodaří resort ještě s penězi z takzvané kapitoly ministerstva. V té by po včerejším jednání vlády mělo být příští rok 54 miliard korun, uvedl dále Ťok. Ministerstvo dopravy ze svého rozpočtu financuje kromě svého provozu například objednávku rychlíkových spojů, správu registrů včetně registru aut či pořizování registračních značek. Na výstavbu a opravy dálnic, silnic prvních tříd a železnic pak slouží peníze putující do resortu přes SFDI. Ten kromě toho financuje projekty na zvyšování bezpečnosti v obcích a v posledních letech i přispívá na opravy komunikacích nižších tříd patřící krajům.

Proti prvním návrhům z letošního jara zaznamenalo ministerstvo dopravy částečné navýšení peněz pro příští rok. Podle původního návrhu měl v roce 2018 fond dopravy hospodařit s částkou o sedm miliard Kč nižší, kapitole ministerstva původní návrh meziročně snížil financování o 12 miliard na 43 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Zájem o stavbu D6 z Nového Strašecí do Řevničova má 11 uchazečů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Zájem o stavbu dálnice D6 z Nového Strašecí do Řevničova má 11 firem a sdružení. Nejblíže k vítězství v zakázce má sdružení Berger Bohemia, Habau, Alpine Bau a Berger Bau. To za stavbu 5,5 kilometru dlouhého úseku požaduje 745 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Všechny zakázky nyní posoudí výběrová komise stanovená vládou, která doporučí vítěze soutěže, uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.[/quote]

Uvedená nabídková cena je nižší, než kolik ministerstvo dopravy předpokládalo. Podle Neřolda dosahuje 53 procent odhadované ceny. Za nabídkou sdružení vedeného firmou Berger Bohemia se umístily nabídky společností Porr a sdružení vedené firmou VHS.

Nové úseky D6 patří mezi prioritní stavby státu, u nichž ČR vyjednala s Evropskou komisí výjimku, a nemusel se tak znovu opakovat celý proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Mezi ně patří rovněž dvojice úseků D11 z Hradce Králové do Jaroměře, u nichž ministerstvo obdrželo nabídky firem před týdnem.

Kromě úseku z Nového Strašecí do Řevničova pracuje ministerstvo na karlovarské D6 rovněž na vybudování obchvatů Řevničova a Lubence.

,,Zatím nepravomocně jsou již vydána povolení na části staveb Nové Strašecí – Řevničov a Řevničov, obchvat. Všechny pozemky jsou smluvně zajištěny. Pokud tedy nedojde k účelovým odvoláním proti stavebnímu povolení či výběru zhotovitele, může výstavba nových částí D6 začít ještě letos,“ uvedlo ve zprávě ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Syrie a investice EU v USA

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Dne 22. září oznámila vysoká představitelka/místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherini během akce OSN na vysoké úrovni ke krizi v Sýrii, že Evropská unie uspořádá na jaře roku 2018 druhou bruselskou konferenci o podpoře budoucnosti Sýrie a regionu. Místopředsedkyně Komise oznámila tuto zprávu na průvodní akci konané k 72. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku; této newyorské doprovodné akce  se zúčastnilo téměř 50 zemí a partnerů.[/quote]

Konference v roce 2018 bude následovat po Bruselské konferenci v roce 2017 a bude se snažit udržet pozornost a reakci mezinárodního společenství na syrskou krizi na nejvyšší úrovni
mezinárodního programu a podpoří úplné splnění závazků přijatých v Bruselu v dubnu roku 2017. To zahrnuje pokračující podporu procesu vyjednávání politického řešení pod vedením OSN v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2254 a zajištění odpovídajících potřeb Syřanů uvnitř Sýrie a v sousedních zemích.

 „Sýrie zůstává pro EU nejvyšší prioritou. EU je předním humanitárním dárcem pro Syřany, a to jak v Sýrii, tak v celém regionu. Jsme ti, kteří podporují Syřany, a jsme připraveni pomoci ještě více, abychom viděli, jak můžeme pomoci obnovit normální život v oblastech, kde se násilnost vystupňovala, a začít pracovat na rekonstrukci, až bude dosažena politická dohoda v Ženevě. Proto budeme na jaře hostit druhou bruselskou konferenci. Tímto způsobem zahájíme bruselský proces, který dá naši svolávací sílu ve službách syrského lidu – všem těm, kteří jsou stále uvnitř země a těm, kteří jsou v regionu, „uvedla Federica Mogherini.

„Konflikt v Sýrii i nadále způsobuje velké utrpení milionům lidí, a to jak v Sýrii, tak v celém regionu. Konflikt je stále charakterizován velkou nedostatečnou ochranou civilistů, nedodržením mezinárodního humanitárního práva a překážkou přístupu humanitární; mezinárodní společenství musí pokračovat v řešení nejnaléhavějších humanitárních a odolných civilních potřeb.“ dodal komisař Christos Stylianides.

Evropská unie bude i nadále mobilizovat veškeré své zdroje – politické, diplomatické a humanitární
– podporovat úsilí OSN o ukončení krize, napomáhat stabilizaci a plánování po ukončení dohody a pokračovat v poskytování zásadní humanitární a nehumanistické pomoci syrskému lidu a jeho hostitelským komunitám.

Podrobnosti

V New Yorku 22. září účastníci setkání opětovně potvrdili svůj závazek realizovat historické přísliby udělené na konferenci v Bruselu v roce 2017 v hodnotě 5,6 miliardy €, z čehož dvě třetiny, tj.
3,7 miliardy € (4 miliardy dolarů) pocházelo z EU a jejích členských států.

Evropská komise také poskytla pro Sýrii, Jordánsko a Libanon dalších 560 milionů EUR (601 milionů dolarů) do roku 2018, a tak zachovala úroveň své angažovanosti v těchto zemích. EU sleduje plnění závazků mezinárodního společenství přijatých na bruselské konferenci a do poloviny října zveřejní první zprávu o průběhu financování.

Evropská unie je hlavním dárcem pro syrskou zemi a téměř 10 milionů EUR se dohromady od počátku konfliktu mobilizovalo k humanitární, rozvojové, ekonomické a stabilizační pomoci syrským obyvatelům v Sýrii a v sousedních zemích.

V New Yorku účastníci akce navazující na plénum OSN opětovně potvrdili svůj závazek realizovat historické přísliby udělené na konferenci v Bruselu v roce 2017 v hodnotě 5,6 miliardy eur, z čehož dvě třetiny, tj.3,7 miliardy EUR (4 miliardy dolarů) pocházelo z EU a jejích členských států.
Evropská komise také poskytla pro Sýrii, Jordánsko a Libanon další 560 milionů EUR (601 milionů dolarů) do roku 2018, a tak zachovala úroveň své angažovanosti s těmito zeměmi. EU sleduje plnění závazků mezinárodního společenství přijatých na bruselské konferenci a do poloviny října zveřejní první zprávu o finančním sledování.

Evropská unie je hlavním dárcem pro syrské země a mobilizovalo se společně téměř 10 milionů EUR na humanitární, rozvojové, ekonomické a stabilizační pomoci syrským obyvatelům v Sýrii a v sousedních zemích od počátku konfliktu.

Dohoda mezi EU a USA o pojištění a zajištění

Dohodu z 22. 9. připravily orgány USA a Evropská Komise.  Dohoda bude především prospěšná pro zajistitele EU působící v USA postupným odstraňováním požadavků na zajištění. Několik desetiletí zajistitelé EU museli při podpisu zajistných smluv ve Spojených státech poskytovat kolaterál, zatímco američtí zajišťovatelé takovým požadavkům nepodléhají. Objem zajištění poskytnutých zajistiteli EU činí dnes 40 miliard USD, který by mohl být investován do produktivnějších částí ekonomiky. To představuje náklady příležitostí ve výši 400 milionů USD ročně. Dohoda bude rovněž prospěšná pro pojišťovací a zajišťovací příležitosti firem působících v USA tím, že se vyjasní odpovědnost za celosvětový dohled nad skupinou závazků.

Obě strany – EU a USA- se budou pravidelně scházet ve společném výboru, aby projednaly provádění dohody. Dohoda předpokládá mechanismus konzultací v případě rozdílů. Obě strany budou vyzvány k provádění dohody tak, aby jejich odvětví mohla využívat preferenčních postupů dohledu.
Některé části dohody, například o dohledu nad skupinou a zřízení smíšeného výboru, budou “prozatímně uplatňovány “rychle po podpisu. Po souhlasu Evropského parlamentu a Rady se dohoda plně vztahuje na obě strany 60 měsíců po podpisu.

1.  Zajištění

Dohodou se USA zavázaly povzbudit americké státy, aby od podpisu a prozatímního uplatňování dohody vyloučily požadavky na zajištění. Požadavky na kolaterál budou odstraněny do 60 měsíců od podpisu smlouvy. Zajišťovatelé musí splňovat řadu podmínek finanční stability a podnikatelského chování, které jsou konkrétně uvedeny v dohodě. Dohoda bude využívat zajistné smlouvy, které jsou uzavřeny, pozměněny nebo obnoveny po datu účinku vyloučení kolaterálu v dotyčném státě USA. Zajišťovací smlouvy se typicky obnovují na ročním základě, takže po uplynutí jednoho roku by měly být kryty veškeré zajistné smlouvy.

Dohoda nepředpokládá žádnou povinnost výměnou za odstranění zajištění. Naopak, dohoda zajišťuje odstranění jakýchkoli požadavků na přítomnost místních, jakož i závazek zavést takový požadavek.

2. Dohled nad skupinou

Orgány dohledu EU budou plně pověřeny celosvětovým dohledem nad skupinami EU působícími v USA. To znamená například, že skupiny EU budou muset předložit pouze jednomu vlastnímu skupinovému dohledu posouzení rizik a solventnosti (ORSA) svými supervizory skupiny v EU. US supervizoři ji použijí a nevyžadují od této skupiny místní ORSA.

Americké skupiny působící v EU nebudou podléhat požadavkům Solventnosti II na úrovni konečného mateřského podniku pro své mimoevropské činnosti. Kromě toho nebudou existovat žádné požadavky na to, aby americké zajistitelé působící v EU zajistili místní přítomnost v EU.

3.Výměna informací mezi orgány dohledu

Zvýšené toky informací mezi orgány dohledu v EU a USA sníží potřebu shromažďovat informace dvakrát od pojišťoven nebo zajistitelů v EU, kteří jsou aktivní v USA, při současném dodržování přiměřených pravidel důvěrnosti. Spotřebitelé v EU budou také lépe chráněni, protože orgány dohledu budou mít lepší přístup k informacím o dohledu nad americkými skupinami působícími v EU.
Dohoda obsahuje vzorové ustanovení pro případné budoucí memorandum o porozumění o výměně informací mezi orgány dohledu.

 

Lodě na lodi

Od
Michaela Drábková
-

Ministerstvo plánuje do vodní dopravy investovat 14 miliard korun

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Do rozvoje vodní dopravy v Česku by se do roku 2023 mělo investovat zhruba 14 miliard korun. Předpokládá to koncepce vodní dopravy, kterou v pondělí projedná vláda. Materiál předkládaný ministerstvem dopravy předpokládá prodloužení vltavské a labské vodní cesty na 338 kilometrů. Velké nákladní lodě by tak mohly proplouvat Prahou až do přístavu v Radotíně, na Labi by pak končily v Pardubicích. Mezi nejvýznamnější stavby patří známé jezy na Labi v Děčíně a Přelouči, lodní zdvihadla na Orlické a Slapské přehradě nebo výstavba nové plavební komory na pražském Smíchově.[/quote]

,,Vypadá to jako vysoké číslo. Nicméně jsou to všechno projekty, které sektor vodní dopravy potřebuje, k tomu, aby se stabilizoval,“ řekl ČTK mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský.

Pokud se zmíněné investice podaří uskutečnit, vltavská a labská vodní cesta se zbaví všech úzkých hrdel, které v současnosti ohrožují konkurenceschopnost lodní dopravy vůči silniční a železniční dopravě. Kromě nákladní dopravy jde také o významné projekty pro rozvoj osobní lodní dopravy, která je významnou součástí turistického ruchu.

Největší částku, kolem čtyř miliard korun, představuje výstavba jezu v Děčíně, který má zvýšit hloubku Labe v přeshraničním úseku mezi státní hranicí a Děčínem. O půl miliardy korun méně by podle Bukovského měly přijít další úpravy Labe u Přelouče. Stejnou částku si pak vyžádá výstavba zdvihadel pro rekreační lodě na vltavských přehradách.

Další 1,6 miliardy korun ŘVC předpokládá využít na úpravy Vltavy před Prahou a v hlavním městě, kde jde primárně o přestavby mostů tak, aby zde mohly podplouvat objemnější lodě. Na 650 milionů korun pak připadá na stavbu nové plavební komory na Smíchově a dalších půl miliardy připadá na modernizaci takzvaného Baťova kanálu mezi Otrokovicemi a Rohatcem.

Největší plavidla, se kterými počítá modernizace vodních cest, jsou lodě s délkou do 137 metrů a s ponorem 2,2 metru. Tato plavidla by po roce 2023 měla bez problémů zajíždět na Labi do Mělníka a na Vltavě dále až k hlavnímu městu. Dále by až k Radotínu mohly pokračovat lodě do délky 110 metrů a 91 metrů dlouhá plavidla k Slapské přehradě. Na Labi mezi Mělníkem a Pardubicemi by podle koncepce měly bez potíží projet lodě dlouhé do 84 metrů s ponorem 2,2 metru.

V současnosti představuje lodní nákladní doprava pouze jedno procento všech nákladních přeprav v ČR. Důvodem je časté klesání hladiny řek, kvůli kterému nemohou lodě plout, a tedy i problém s délkou přeprav a nemožnost zaručit přesný termín dodání zboží. Rozvoj lodní dopravy tak předpokládá využití hlavně u přeprav, u kterých není rychlost nejdůležitějším faktorem. Ideálním řešením je tak podle koncepce svoz komunálního odpadu z velkých měst.

Například pražská Ústřední čistička odpadních vod denně vyprodukuje na 200 tun kalů, které jsou nyní odváženy nákladními vozidly. Využití lodní dopravy v tomto případě nahrává umístění čističky na Císařském ostrově, transport loděmi by ulevil dopravnímu provozu ve městě, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

Zdroj: ČTK

Před 165 lety vzlétla první motorová vzducholoď

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Obyvatelé Paříže žasli, když se jim 24. září 1852 nad hlavy vznesla první motorová řiditelná vzducholoď. Jejím pilotem a zároveň konstruktérem byl Francouz Henri Giffard.[/quote]

Ve stroji, který sám postavil, uletěl 27 kilometrů přes Versailles do Trappes při průměrné cestovní rychlosti osm kilometrů za hodinu.

Pohon zajišťoval 45 kilogramů těžký parní stroj, který otáčel třílistou vrtulí. Loď řídil nastavitelný kýl, což byla svislá trojúhelníková plachta na zádi. Prakticky použitelnou vzdušnou loď s benzinovým motorem postavil až Brazilec Santos-Dumont v roce 1898. Zlatý věk řiditelných vzducholodí, na jehož počátku stál legendární hrabě Zeppelin, skončil v roce 1937 tragickým požárem kolosu Hindenburg.

Zdroj: ČTK

1...1 0611 0621 063...1 087Strana 1 062 z 1 087

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253