Domů Blog Strana 1064

Japan Airlines v USA investují do vývoje nadzvukového letadla

[quote]Americký start-up Boom Supersonic získal od japonské společnosti Japan Airlines deset milionů dolarů (217 milionů Kč) na vývoj nadzvukových letadel pro osobní přepravu. Firma z Denveru tvrdí, že její stroje budou rychlejší a tišší než Concorde a že letenky budou cenově dostupnější. Trasu z New Yorku do Londýna má zdolat za tři a čtvrt hodiny, informovala dnes agentura Reuters.[/quote]

Na letadlo s 55 sedadly, které má stát 200 milionů dolarů (4,3 miliardy Kč), má Boom už 76 předběžných objednávek. První stroje mají být uvedeny do provozu kolem roku 2025. Létat budou rychlostí Mach 2,2, což je o deset procent rychleji než dosud nejrychlejší britsko-francouzský Concorde, který naposledy odstartoval před 14 lety.

Společnost Japan Airlines je první komerční leteckou společností, která vývoj letadla finančně podpořila. Má opci na nákup až 20 letounů Boom. Japan Airlines je druhou největší leteckou společností v Japonsku.

Denverská firma už od investorů získala 51 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč). Mezi investory jsou podniky soukromého kapitálu 8VC, RRE, Lightbank, Y Combinator a Caffeinated Capital, stejně jako Sam Altman, Paul Graham a Greg McAdoo.

K dodavatelům komponentů patří General Electric, Honeywell International a nizozemská TenCate Advanced Composites.

Firma z Denveru uvedla, že letenky na cestu jejím nadzvukovým letadlem by díky efektivnější spotřebě paliva měly být o 75 procent levnější než letenky do Concordu. Srovnatelné by měly být se současnými cenami třídy business.

Odborníci však stále nejsou zajedno v názoru, zda pravidelné nadzvukové lety, které byly v USA zakázány v roce 1973, nad velká města vůbec patří. Důvodem obav jsou rázové vlny a následný sonický třesk, který vytvářejí. Boom ale tvrdí, že sonický třesk jejich stojů bude v porovnání s Concordem výrazně slabší.

Zdroj: ČTK

V Londýně začaly jezdit první tradiční černé taxíky na elektřinu

Zdroj: pixabay.com

[quote] V Londýně v úterý začaly jezdit první verze tradičních černých taxíků na elektrický pohon. Britská metropole tak začala plnit plán snížení smogu v ulicích. Do roku 2021 má takových vozidel jezdit ve městě zhruba 9000, což je polovina celkového počtu.[/quote]

Továrnu na elektrické verze taxíků otevřel vlastník značky, čínská automobilka Geely, na jaře poblíž Coventry. Firma doufá, že vozy, jejichž počátky sahají do roku 1899, se budou prodávat i jiným městům, která chtějí výrazněji chránit životní prostředí. Geely zachránila londýnského výrobce taxíků firmu London Taxi Company, nyní London Electric Vehicle Company, před krachem před čtyřmi lety.

Elektrické verze vozů se nazývají TX eCity. Jsou podle ředitele britské dceřiné firmy Chrise Gubbeyho mnohem pohodlnější a tiché. Jsou větší než původní verze, mají prosklenou střechu a mohou pojmout až šest cestujících. Jejich dojezdová vzdálenost do nového nabití baterie je bez zapnutí benzínového generátoru skoro 130 kilometrů, s jeho zapnutím přes 600 kilometrů.

Zdroj: ČTK

V Praze funguje v rámci MHD sedm přívozů, dva celoročně

[quote]Výběr informací o přívozech v Praze (magistrát uvažuje o dočasném nahrazení zřícené Trojské lávky přívozem):[/quote]

– Přívozy dnes v Praze fungují spíše jako doplněk veřejné dopravy v místech, kde chybí přímé spojení břehů a cesta ostatními prostředky MHD (autobusy, tramvajemi či metrem) by byla příliš dlouhá. Většina ze sedmi provozovaných linek je ovšem jen sezónní, obvykle jezdí od začátku dubna do konce října, pouze dva z přívozů fungují celý rok. Jsou to linky označené P1 a P2, které na severu města přes Vltavu spojují Sedlec a Zámky a ulice V Podbabě a V Podhoří.

– Uvažovaný přívoz, který by nahradil zřícenou Trojskou lávku, by podobně jako ona spojoval Císařskou louku a Troju a umožnil snadný přístup k zoologické zahradě od Stromovky. V těchto místech přitom převozník v minulosti už fungoval, prám dopravoval cestující přes řeku už koncem 19. století a podle dostupných informací fungoval až do druhé poloviny 60. let. Poté jej nahradilo provizorní ocelové přemostění a v roce 1984 betonová Trojská lávka.

– Přívozy byly v Praze a zejména jejích okrajových částech poměrně běžným způsobem překonávání řeky. Během let jich podle historika pražského dopravního podniku Pavla Fojtíka fungovalo na pět desítek, ještě po druhé světové válce jich bylo v provozu (přes Vltavu i Berounku) více než 20, od konce 50. let ale přišla vlna rušení. Po listopadu 1989 tak fungoval už jen jediný přívoz, a to mezi mezi Sedlecem a Zámky, který poslední cestující přes Vltavu převezl v roce 1992.

– Na stejném místě jako poslední fungující přívoz se tento způsob dopravy dočkal v roce 2005 obnovení, o rok později se přidala druhá dodnes fungující linka P2. Později přibyly další přívozy v centru města nebo Modřanech, jejich podoba i sezónnost se během let měnily. Jako předposlední se do systému pražské MHD zapojil před dvěma roky přívoz, který v sezóně spojuje Holešovickou tržnici s Karlínem (se zastávkou na Štvanici). Letos poprvé pak jako součást systému pražské dopravy fungoval i přívoz přes Berounku z Kazína do Černošic.

– Kromě přívozů byla v nedávné minulosti součástí pražské MHD i lodní linka, ovšem pouze dočasně. V listopadu 2008 nahradila na měsíc loď tramvaje v době, kdy byl kvůli opravám uzavřen Vyšehradský tunel. Parníky tehdy vozily cestují mezi Podolím a Výtoní. Stejný způsob náhradní dopravy kolem vyšehradské skály přitom fungoval již při uzavření Vyšehradského tunelu v letech 1975 a 1982.

Zdroj: ČTK

Studie navrhuje 15 variant vedení silnic a dálnic v Brně a okolí

Source: Freeimages.com

[quote]Projektanti, kteří pracují na územní studii pro aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, doporučili k vyhodnocení 15 možných variant vedení silnic a dálnic v Brně a okolí. Na základě studie a následného projednávání kraj vybere výslednou variantu, díky níž bude možné projektovat a poté postavit silnice a dálnice. Území odlehčí od přetížené dopravy a mají umožnit jeho rozvoj. Aktualizace by mohla být hotova do podzimu 2020, řekl dnes na tiskové konferenci náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu).[/quote]

Varianty kombinují možné vedení dálnice D43, jihozápadní tangenty, rozšíření a napojení dálnice D1 od Černovické terasy po Holubice a také nově navržený velký jižní obchvat kolem Brna. Studie má doporučit tři až čtyři varianty, které budou předmětem projednávané aktualizace zásad. V současném krajském územním plánu jsou komunikace řešeny zatím jen v územních rezervách, schválen byl před volbami v roce 2016 a čelí žalobě usilující o jeho zrušení.

Dosud zpracované výsledky mohou starostové dotčených obcí do konce února připomínkovat, studie má být uzavřena na přelomu srpna a září. Poté chce kraj přistoupit k projednávání aktualizace a jejímu vydání do podzimu 2020. Výsledkem má být jedna varianta, která nahradí současné územní rezervy.

„V diskusi se starosty a zástupci obcí dnes zazněl požadavek, abychom nejprve došli ke konsenzu a pak projektovali, ale myslím, že za dané situace ke konsenzu dojít nelze. Vždy se budou nějaké obce patrně cítit dotčené,“ uvedl Maleček.

Studie zahrnuje varianty vedení D43 přes Bystrc či Boskovickou brázdou. U jihozápadní tangenty prověřuje, zda je vůbec potřeba – v 15 sledovaných variantách se vyskytuje jen v menšině z nich. U dálnice D1 mezi Černovickou terasou a Holubicemi se počítá s rozšířením na šest pruhů a existují čtyři varianty napojení okolních obcí a silnic nižších tříd.

„Na požadavek Brna jsme také zařadili zkoumání varianty jihozápadního obchvatu Brna od dálnice D1 zhruba od Rosic, který by vedl dál severně od Ivančic, kolem Moravských Bránic a Ledců k D52 a dále k exitu D2 u Blučiny,“ uvedl Maleček.

Projektanti kvůli tomu zařadili i jihovýchodní obchvat, jehož část už se dříve prověřovala. Silnice by vedla od Blučiny kolem Újezdu u Brna ke Křenovicím, Slavkovu a k D1 u Holubic.

„Je nutné zdůraznit, že některé komunikace prověřujeme jako dálnice i jako silnice,“ řekl projektant Jakub Kynčl.

Nyní budou projektanti modelovat dopravní zatížení a dopady na životní prostředí.

Zdroj: ČTK

Z havarovaného kamionu uniklo do okolí 100 litrů nafty

[quote]Nehoda kamionu v Nemojově u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku dnes zaměstnala desítky hasičů. Vozidlo dostalo smyk, narazilo do zábradlí a začala z něj unikat nafta. Za kamionem havaroval ještě jeden nákladní automobil. ČTK o tom informovala mluvčí hasičů Martina Götzová.[/quote]

„Nehoda která byla oznámena v 8:02, se obešla bez zranění, ale zkomplikovala na celé dopoledne dopravu na silnici v Nemojově. Hasiči zachytili 700 litrů nafty a zabránili tak masivnímu úniku nafty do okolní přírody,“ uvedla Götzová.

Nafta z havarovaného kamionu s návěsem začala unikat do kanalizace. Na místě zasahovali kromě královédvorských profesionálních hasičů i profesionální hasiči z Trutnova a dobrovolná jednotka z Hostinného. Kromě cisteren dorazil na místo také speciální dekontaminační kontejner ze stanice v Trutnově. Únik nafty se podařilo zastavit po více než hodině.

„I přes okamžitý zásah jednotek stačilo uniknout do okolí asi 100 litrů nafty, asi 50 litrů do místního menšího potoka. Na událost byly upozorněny orgány státní správy,“ uvedla mluvčí Götzová.

Hasiči umístili na vodní hladinu sorpční hady a k jímání uniklé látky využili i speciální sorbent určený k použití na vodní hladině. Před polednem byl provoz na silnici v místě nehody obnoven.

Zdroj: ČTK

Režijní jízdenka na železnici příští rok podraží na 1100 Kč

[quote]Zaměstnancům Českých drah a Správy železniční dopravní cesty v příštím roce stoupne cena roční režijní jízdenky o deset procent na 1100 korun. O stokorunu na 600 Kč podraží pro bývalé zaměstnance a děti zaměstnanců. Z tisícikoruny na 1250 korun se zvedne cena ročních režijních jízdenek pro ostatní rodinné příslušníky. Vyplývá to z memoranda o režijním jízdném, které dnes podepsaly železniční odbory se zástupci ministerstva dopravy, Českých drah a SŽDC.[/quote]

Režijní jízdenky využívá zhruba 110.000 lidí. Memorandum stanovuje cenu na příští dva roky, kdy bude platit schválený tarif ČD, a zároveň obsahuje i rámec pro stanovení režijního jízdného v budoucnosti.

Režijní jízdenky Českých drah nebudou platit na železničních tratích, které stát v příštích letech pomocí veřejných soutěží otevře konkurenci Českých drah. Jízdné zdarma pro železničáře bude rovněž zrušeno v komerčních vlacích, v obou případech ale budou tyto výhody svým zaměstnancům ve formě zaměstnaneckých benefitů poskytovat přímo České dráhy a Správa železniční dopravní cesty.

„Memorandum je nalezením společného řešení, které neznevýhodní České dráhy před konkurencí a neohrozí jejich postavení na trhu,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Podle předsedy Odborového sdružení železničářů Martina Malého odbory vnímají režijní jízdné jako významný zaměstnanecký benefit po desítky let.

„Jsem velmi rád, že výhody nebyly omezeny a rozsah zůstal zachován. Pouze se mění způsob tak, aby vyhovoval novým podmínkám,“ podotkl Malý.

V návaznosti na memorandum dnes oznámil soukromý dopravce Leo Express, že zvažuje uznávání režijních jízdenek ve svých vlacích. Podmínkou je však proplacení jízdného zaměstnavateli či ministerstvem dopravy.

„Uznávání režijního jízdného se nebráníme, musí nám být ale kompenzováno třetí stranou. Stejně, jako je tomu například již nyní u Českých drah, jimž jsou režijky kompenzovány v rámci uznatelné ztráty v rámci závazkové dopravy,“ sdělil generální ředitel Leo Expressu Peter Köhler.

Zdroj: ČTK

Státní podpora malému a střednímu podnikání, podpora EU Africe a zamezení daňových úniků Státní podpora: Komise schvaluje irské podpůrné schéma pro malé a střední podniky v potížích

Evropská komise sdělila 30. listopadu, že shledala irský režim podpory ve výši 10 milionů EUR, který by usnadnil restrukturalizace malých a středních podniků v Irsku, aby byly v souladu s pravidly EU pro státní podpory. Schéma pomůže malým a středním podnikům ve finančních obtížích obnovit svou konkurenceschopnost a zároveň zachovávat pravidla hospodářské soutěžena společném jednotném trhu EU.

Komisařka Margrethe Vestagerová, zodpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla: „Společnosti typu malých a středních podniků jsou páteří naší ekonomiky a je dobré, že jsme mohli podpořit Irský program na podporu malých a středních podniků, které se dostaly do potíží. Tyto menší společnosti zaměstnávají spoustu lidí a tato schéma by měla pomoci zachovat jim pracovní místa bez přílišného narušení hospodářské soutěže. „

Podle plánu, který bude platit do roku 2020, Enterprise Ireland, irská vládní agentura odpovědná za podporu podnikání bude mít právo nabízet podporu na restrukturalizaci malým a středním podnikům
ve finančních potížích. Program bude zejména poskytovat podporu při selhání společnosti s pravděpodobnou ztrátou pracovních míst. Cílem je vyhnout se situacím, kdy vytváření hodnot a životaschopné malé a střední podniky s potenciálem obnovit svou konkurenceschopnost nemají přístup k finančním prostředkům
z úvěrových trhů.

Podpora bude mít formu kapitálových investic a bude dostupná pro malé a střední podniky působící ve všech odvětvích hospodářství, s výjimkou odvětví oceli, uhlí a financí. Program požaduje, aby potenciální příjemci podpory na restrukturalizaci:

– předložili dobrý restrukturalizační plán, který zajistí jejich dlouhodobou životaschopnost;
– tržně přispívali na náklady na restrukturalizaci až na 40 % těchto nákladů v případě středních podniků (až 250 zaměstnanců) nebo až 25 % těchto nákladů v případě malých podniky (do 50 zaměstnanců). Cílem těchto příspěvků je ukázat trhu důvěru v budoucnost společnosti, která obdrží podporu, a rovněž snížit náklady na podporu pro veřejný rozpočet

Irsko oznámilo své plány na zavedení režimu podpor dne 31. října 2017. Komise posoudila v rámci pokynů pro záchranu a restrukturalizaci z roku 2014, které umožní společnostem v obtížích státní podporu pouze za určitých přísných podmínek. Komise zjistila, že veřejná podpora bude transparentní a omezená v čase a rozsahu že irský systém je slučitelný s pravidly EU pro státní podporu.

Souvislosti

Pokyny Komise z roku 2014 o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků
podniky v nesnázích umožňují režimy podpory pro malé a střední podniky. Zahrnují jak (i) středně velké podniky, které zaměstnávají méně než 250 lidí a jejichž roční obrat je nižší než 50 milionů EUR a / nebo
roční bilanční suma pod 43 milionů EUR; a (ii) malé podniky, které zaměstnávají méně než 50 osoba mají roční obrat a / nebo roční rozvahu nižší než 10 milionů EUR.V důsledku schválení režimu Komisí Irsko nemusí oznámit Individuální žádosti o pomoc, ale musí posoudit, zda příslušné podmínky
v pokynech jsou v každém případě splněny. Pokyny vyžadují, aby příjemci vytvořili řádný plán restrukturalizace, který by jim umožnil dosáhnout dlouhodobé životaschopnosti na základě realistických předpokladů, aby bylo možné zajistit, že nebudou nadále hledat veřejnou pomoc místo konkurence na trhu samy o sobězásluhy. Společnost může obdržet pomoc na záchranu a restrukturalizaci pouze jednou za deset let.
Další informace budou k dispozici pod číslem spisu SA.49040 ve veřejném registru případů
na internetových stránkách Komise pro hospodářskou soutěž po vyřešení všech otázek důvěrnosti. Stát
Týdenní e-News pomáhá zveřejňovat nové publikace o rozhodnutích o státní podpoře na internetu a v Úředním věstníku.

V týdnu od 27. listopadu se konalo v Abidjanu 6. podnikatelné fórum EU-Afrika

V zahajovacím projevu zdůraznil místopředseda Evropské komise Ansip základní problém zajistit v Africe dostatečný počet pracovních míst s udržitelnou kvalitou a inkluzivním růstem; tu může zajistit vedle podpůrných fondů EU soukromý sektor.

Do roku 2035 bude mít subsaharská Afrika podle Mezinárodního měnového fondu více lidí v produktivním věku než ostatní regiony světa. Tak rychlý růst by měl být pro tento region povzbudivý. Ale jak vytvořit dostatek pracovních míst absorbujících rostoucí pracovní sílu se stovkami milionů nových pracovníků? Nemluvíme pouze o počtu pracovních míst.  Podle Mezinárodní organizace práce je kvalita pracovních míst hlavním problémem zejména v rozvíjejících se a rozvojových zemích. Pokud se nedodrží, zaměstnání se stává zranitelným. Lidé si myslí, že budou hledat lepší život jinde s lepšími podmínkami.
Zahajované podnikatelské fórum se zaměří na oblasti, kde by se situace mohla zlepšit. Nejen, jak vytvořit nejlepší podmínky pro dlouhodobé soukromé investice, ale také jak podporovat práci pro mladé lid; zejména ženy.

Existuje dlouhý seznam toho, jak může soukromý sektor pomoci. Více přístupu k finančním prostředkům, zlepšení finančních a obchodních poradenských služeb, odborné přípravy, mentorství;   jen proto, aby se mohlo začít. Externí investiční plán EU řeší mnoho otázek týkajících se Afriky. Určuje prioritní oblasti investic, včetně podpory pro podniky všech velikostí, včetně mikropodniků. Zaměřuje se na tři z našich oblastí diskuse: udržitelná energie, zemědělství a digitální ekonomika.

Udržitelná energie má Afrika obrovský potenciál. V současné době je její největší zdroj výroby elektřiny založen na fosilních palivech, přestože je to nejdražší způsob výroby energie na světě.

Význam zemědělství pro africkou ekonomiku je dobře znám. Pokud zahrnujete činnosti po sklizni, odvětví související se zemědělstvím představuje téměř polovinu veškeré ekonomické aktivity v subsaharské Africe. Afrika má obrovské množství plodné a nevyužité půdy. Každoročně ale vynakládá miliardy eur na dovoz potravin.

Digitalizace přetváří Afriku, kde má polovina populace kontinentu nyní mobilní telefon.
V některých zemích má více lidí přístup k mobilnímu telefonu než k čisté vodě, bankovnímu účtu nebo elektřině. Výbuch mobilních plateb vedl k většímu finanční začlenění než kdykoli dříve.
Ale je tu ještě dlouhá cesta. A právě Evropa může pomoci s DSM a naší iniciativou D4D investovat do digitální infrastruktury, rozvíjet správné dovednosti, pomáhat rozvíjejícím se novým technologiím a rozšiřovat je; podporovat meziodvětvové digitální služby, jako je elektronická správa, elektronické zdravotnictví a elektronické zemědělství. Takto můžeme vytvořit digitální partnerství mezi evropskými a africkými digitálními podnikateli. Abychom uspěli ve všech těchto oblastech, potřebujeme zapojení a angažovanost investorů a podnikatelské komunity. Jsou těmi, kteří využívají příležitosti. Ale především: rizika.
To vyžaduje politický závazek vlád a rozhodovacích orgánů vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí založené na spravedlivé hospodářské soutěži. Toto podnikatelské fórum je příležitostí najít nejlepší způsob, jak společně pracovat, budovat naše ekonomiky a vytvářet více pracovních míst pro naši mládež – na obou kontinentech

V dalším vystoupení na konferenci o digitální ekonomice uvedl, že dnes přibližně 7 % HDP Afriky připadá na digitální ekonomiku a tento podíl zřejmě poroste. Pro rok 2017 Světová banka předpovídá, že nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě bude Etiopie. Předpokládá se, že její HDP vzroste ročně o 8,3 %, zatímco prognóza globálního růstu činí 2,7 %.

Růst HDP v Tanzanii se odhaduje na 7,2 % a v dalších pěti zemích: Pobřeží slonoviny, Senegalu, Ghaně, Burkina Faso a Rwandě v rozmezí 6 až 7 %: Digitální technologie může pomoci rozvíjet ekonomiku a rozvíjet podniky, vytvářet hospodářský růst a příležitosti, vytvářet pracovní místa a snižovat sociální nerovnosti. Evropa se může z afrických zkušeností hodně naučit. Ve skutečnosti, pokud jde o digitalizaci, naše dva kontinenty čelí mnoha stejným výzvám a překážkám. Obě strany potřebují rozsáhlý přístup ke konektivitě, získat více lidí online, učit více digitálních dovedností a podporovat startování technologií, protože usilují o zvýšení investic. V Evropě uznáváme dopad digitálních technologií a služeb ve všech zemích, společnostech a ekonomikách.

Proto jsme učinili digitální technologii za nedílnou součást rozvojové politiky EU: pomáhat vytvářet zaměstnanost a stimulovat růst. Tato politika se zaměřuje na čtyři oblasti, které kombinují digitální inovace se širšími rozvojovými cíli EU.

Častý názor hledat v segmentu digitalizace vztahující se vztahu k veřejné správě jako projev nedůvěry by byl  tedy i v Africe unikátní

 

Spravedlivé zdanění: Komise předložila návrh nových opatření proti podvodům v oblasti DPH

Evropská komise představila 30. listopadu nové nástroje, jimiž by se měla zvýšit odolnost evropského systému DPH proti podvodům a jež by odstranily právní mezery, které umožňují rozsáhlé podvody v této oblasti. Nová pravidla mají zvýšit vzájemnou důvěru mezi členskými státy ke sdílení většího objemu informací a prohloubit spolupráci mezi vnitrostátními daňovými orgány a donucovacími orgány.

Podle těch nejmírnějších odhadů může podvodná činnost v oblasti DPH členským státům EU každoročně způsobit ztráty příjmů přesahující 50 miliard EUR. Jde o peníze, které by se jinak mohly investovat do veřejných služeb, jako jsou nemocnice, školy či dopravní infrastruktura. V kauze tzv. Paradise Papers opět vyšlo najevo, jak mohou podniky a zámožní lidé zneužít určité způsoby vyhýbání se daňové povinnosti a obejít pravidla EU pro platbu DPH, a příslušnou daň tak vůbec neodvádět. Z nedávno vydaných zpráv vyplynulo, že lze tyto typy podvodné činnosti dokonce využít k financování zločineckých organizací, včetně teroristických.

Na základě dnes představených opatření by si členské státy mohly snáze vyměňovat příslušné informace a lépe spolupracovat při potírání těchto aktivit.

          Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, uvedl: „Přeshraniční podvodná činnost v oblasti DPH je hlavní příčinou ztráty příjmů do rozpočtu EU i jednotlivých členských zemí. Dnešní návrh má za cíl posílit spolupráci mezi evropskými orgány a úřady působícími na vnitrostátní úrovni, aby mohly tuto problematiku řešit společně, a tudíž i účinněji, a zajistily efektivnější výběr daní.

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, k tomu dodal: „Kauza Paradise Papers opět jasně ukázala, že jsou někteří lidé schopni zneužít poněkud nedůsledného uplatňování  pravidel DPH v EU k tomu, aby odváděli méně DPH než ostatní. Navíc dobře víme, že podvody v oblasti DPH mohou být zdrojem financování trestné činnosti, dokonce i terorismu. Chceme-li tyto praktiky potírat, potřebujeme k tomu efektivnější výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány – a právě to by umožnila dnes navrhovaná opatření. Tak například odborníci z celoevropské sítě pro boj proti podvodům Eurofisc by získali přístup k údajům o registraci vozidel z jiných členských zemí, čímž by se zamezilo častému zneužívání rozdílů v sazbě DPH, jež se odvádí u nových a ojetých automobilů.

Výměna informací mezi úřady daňové správy jednotlivých členských zemí Unie již funguje. Sdílejí se například informace o podnicích a přeshraničních tržbách. Tato spolupráce však do velké míry spoléhá na manuální zpracování informací. Informace o DPH a skupinách podílejících se na těch nejzávažnějších případech organizovaném zločinu v této oblasti ale nejsou systematicky sdíleny s donucovacími orgány EU. V neposlední řadě je třeba zmínit, že nedostatečná koordinace vyšetřování těchto případů, které provádějí daňové a donucovací orgány na vnitrostátní i celoevropské úrovni, má za následek, že tato rychle se rozvíjející činnost není v současné době adekvátně sledována a dostatečně rychle se neřeší.

Na základě dnes předložených návrhů by se posílila spolupráce mezi členskými státy a umožnilo by se jim, aby podvodnou činnost v oblasti DPH řešily rychleji a účinněji, a to včetně podvodů probíhajících online. Všechna navrhovaná opatření by zásadně zlepšila naši schopnost vysledovat osoby dopouštějící se daňového úniku a subjekty, které si daňové příjmy přisvojují k vlastnímu užitku.

Navrhovaná legislativa se zaměřuje na tyto základní otázky:

Posílení spolupráce mezi členskými státy:

K podvodu v oblasti DPH může dojít velice snadno a rychle, a proto musí mít členské státy k dispozici odpovídající nástroje, aby byly schopné zareagovat co nejrychleji. Dnešní návrh předpokládá zřízení online systému pro sdílení informací v rámci stávající sítě „ Eurofisc“, která sdružuje odborníky EU na boj proti podvodům. Tento systém by členským státům umožnil zpracovávat, analyzovat a kontrolovat údaje o přeshraničních činnostech a vyhodnocovat tak riziko podvodu co nejrychleji a nejpřesněji. Schopnost členských států kontrolovat přeshraniční dodávky by se posílila společnými audity, které by úředníkům ze dvou či více daňových orgánů umožnily vytvořit v zájmu potírání podvodné činnosti jediný tým auditorů, což je zvláště důležité u podvodů v odvětví elektronického obchodu. Nové pravomoci by  připadly celoevropské síti Eurofisc, která by přeshraniční vyšetřování koordinovala.

Spolupráce s donucovacími orgány:

Na základě nově přijatých opatření by se mezi daňovými orgány a orgány pro prosazování práva EU vytvořily nové možnosti komunikace a výměny informací o podezřelých přeshraničních aktivitách, které by potenciálně mohly vést k podvodu v oblasti DPH. K uvedeným evropským orgánům patří úřad OLAF, Europol a nově vzniklý Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Spolupráce s evropskými orgány by umožnila kontrolu a porovnání vnitrostátních informací s trestními záznamy, databázemi a jinými informacemi, jimiž

Europol a OLAF disponují, a tím by bylo snadnější identifikovat skutečné pachatele podvodné činnosti a jejich sítě.

Výměna zásadních informací o dovozech ze zemí mimo EU:

Díky sdílení informací mezi daňovými a celními orgány by se zvýšila účinnost určitých celních režimů, které v současné době usnadňují podvodnou činnost v oblasti DPH. V rámci zvláštního režimu se zboží, které pochází ze země mimo EU a jeho konečnou destinací je některý z členských států, může na území EU dostat přes jiný členský stát a dále pokračovat v tranzitu bez DPH. DPH je pak placena až v okamžiku, kdy zboží dorazí do konečné destinace. Tento prvek systému DPH v EU má za cíl usnadnit obchodování pro poctivé podniky, nicméně může být zneužit tak, že se zboží přesměruje na černý trh a platba DPH vůbec neproběhne. Podle nových pravidel by se informace o dováženém zboží sdílely mezi daňovými a celními orgány všech členských zemí a prohloubila by se jejich spolupráce.

Sdílení informací o automobilech:

Obchodování s automobily bývá rovněž předmětem podvodné činnosti, a to v důsledku rozdílů v sazbách DPH u nových a ojetých aut. Nová nebo téměř nová auta, u nichž se DPH uplatňuje na plnou cenu, mohou být prodávána jako použité zboží, u kterého se odvádí DPH pouze ze ziskového rozpětí. V zájmu potírání tohoto typu podvodů by byl pracovníkům sítě Eurofisc umožněn přístup k údajům o registraci vozidel, které mají k dispozici jiné členské země.

Tyto legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu ke konzultaci a Radě k přijetí.

Souvislosti

Navrhovaná opatření navazují na tzv. základní zásady pro dokončení jednotného prostoru DPH v EU,

které byly navrženy v říjnu 2017, a na Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU, jenž byl představen v dubnu 2016.

Společný systém DPH hraje na evropském jednotném trhu důležitou roli. Je významným zdrojem rostoucích příjmů v EU a jeho prostřednictvím se v roce 2015 vybral téměř 1 bilion eur, tedy 7 % unijního HDP. Na DPH je založen i jeden z vlastních zdrojů rozpočtu EU.

Navzdory veškerým minulým reformám není však současný systém DPH s to udržet krok s výzvami dnešní globalizované, digitální a mobilní ekonomiky. Stávající systém pochází z roku 1993 a byl koncipován jako přechodný. Není jednotný a pro rostoucí počet podniků zapojených do přeshraniční činnosti je příliš složitý. Kromě toho otevírá prostor podvodům. Domácí a přeshraniční plnění jsou zdaňována odlišně a zboží i služby lze na jednotném trhu pořídit i bez DPH. Komise se vždy důsledně zasazovala o reformu tohoto systému. Podniky, které obchodují v rámci celé EU, musí kvůli zastaralému systému DPH dodnes brát v úvahu vnitrostátní hranice. Pravidla pro DPH jsou jednou z posledních oblastí práva EU, která není v souladu s principy jednotného trhu.

Další informace

Časté dotazy týkající se navrhovaných nástrojů pro boj proti podvodům v oblasti DPH

Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU

Tisková zpráva o reformě pravidel platby DPH v EU

Časté dotazy týkající se reformy pravidel platby DPH v EU

Informační přehled k reformě pravidel platby DPH v EU

Časté dotazy týkající se DPH v elektronickém obchodu

Zatím stále chybí zmínka, zda byla zavedena statistika pohybu výnosů přes hranice nadnárodních společností k snížení daňové zátěže.

První odhady výdajů na výzkum a vývoj. Výdaje na výzkum a vývoj v EU zůstaly v roce 2016 stabilní na úrovni přesahující 2 % HDP. Téměř dvě třetiny v podnikatelském sektoru

Zdroj: Pixabay.com

Podle prvního odhadu Eurostatu z 1. prosince v roce 2016 všechny členské státy Evropské unie (EU) spolu vynaložily více než 300 miliard EUR na výzkum a vývoj. Intenzita výzkumu a vývoje, tj. výdaje na výzkum a vývoj jako % HDP, zůstaly v roce 2016 stabilní na 2,03 %. Před deseti lety (2006) byla intenzita výzkumu a vývoje 1,76 %.

Pokud jde o ostatní hlavní ekonomiky, intenzita výzkumu a vývoje v EU byla mnohem nižší než v Jižní Koreji (4,23 %   2015), v Japonsku (3,29 % 2015) a ve Spojených státech (2,79 %  2015) téměř stejná jako Čína (2,07 %  2015) a mnohem vyšší než v Rusku (1,10 %  2015) a Turecku (0,88 % 2015). Aby bylo možné podpořit konkurenceschopnost EU, zvýšení intenzity výzkumu a vývoje do roku 2020 na 3 % v EU je jedním z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020.

Sektor podnikání je nadále hlavním odvětvím, ve kterém byly vynaloženy výdaje na výzkum a vývoj, což představuje 65 % celkového výzkumu a vývoje provedeného v roce 2016, následovaný vysokoškolským sektorem (23 %), vládním sektorem (112 %) a soukromým (1 %).
Výzkum a vývoj je hlavní hnací silou inovací a výdaje a intenzita výzkumu a vývoje jsou dva z klíčových ukazatelů používaných ke sledování zdrojů vědy a techniky celosvětově.

¨                                                         

Intenzita výzkumu a vývoje v EU

(Výdaje jako % HDP)

Intenzita R&D nad 3 % ve Švédsku a Rakousku

V roce 2016 byly nejvyšší intenzity výzkumu a vývoje ve Švédsku (3,25 %) a Rakousku (3,09 %). Následovaly Německo (2,94 %), Dánsko (2,87 %), Finsko (2,75 %). Belgie (2,49 %), Francie (2,22 % v roce 2015), Nizozemsko (2,03%) a Slovinsko (2,00%) zaznamenaly výdaje na výzkum a vývoj v rozmezí 2,0 až 2,5 % HDP. Na opačném konci stupnice zaznamenalo deset členských států intenzitu výzkumu a vývoje pod 1 %: Lotyšsko (0,44 %), Rumunsko (0,48 %), Kypr (0,50 %), Malta (0,61 %), Bulharsko (0,78 %), Slovensko (0,79 %), Chorvatsko (0,84 %), Polsko (0,97 %) a Řecko (0,99 %)

Za posledních deset let se intenzita výzkumu a vývoje zvýšila ve dvaceti dvou členských státech, přičemž nejvyšší růst byl v Rakousku (z 2,36 % v roce 2006 na 3,09 % v roce 2016; +0,73 %) a v Belgii (+ 0,68 %). Klesla v šesti členských státech; nejsilněji ve Finsku (z 3,34 % v roce 2006 na 2,75 % v roce 2016,
-0,59 %) a Lucembursku (-0,43 %).

 

Intenzita R&D v členských státech EU, 2016

(Výdaje na R&D jako % HDP)

* Data 2015 místo 2016

 

Nejvyšší podíl výdajů na V@V v podnikatelských sektorech ve Slovinsku, Maďarsku a Bulharsku

Hlavní sektor V@V v roce  2016 byl sektor podnikání ve všech členských státech kromě Kypru, Lotyšska a Litvy (kde dominoval sektor vzdělávání).

Nejvyšší podíly výdajů na V@V v podnikatelském sektoru mělo Slovinsko, (76 %), Maďarsko (74 %), Bulharsko (73 %), Irsko a Rakousko (71 %), Belgie a Švédsko (70 %) a Německo (68 %). Za posledních 10 let se podíl sektoru podnikání na V@V zvýšil ve 20 členských státech klesl v 8 státech,

…. Vládní sektor v Rumunsku a vzdělávací sektor v Litvě a Portugalsku

Podíl vládního sektoru v Rumunsku byl 33 %, v Lotyšsku 32 %, v Lucembursku 30 %. V sektoru vzdělávání to byla Litva a Portugalsko (45 %), Lotyšsko (44 %) a Kypr (42 %).

 

Výdaje na V@V 2006 a 2016

 

Intenzita V&V

(Výdaje na V@V jako % HDP)

Výdade na V@V

(v mil. euro)

2006 2016 2006 2016
EU 1.76 2.03 216 330 302 220
Belgie 1.81 2.49 5 927 10 518
Bulharsko 0.45 0.78 121 375
Česká republika 1.23 1.68 1 527 2 963
Dánsko 2.40 2.87 5 420 7 967
Německo 2.46 2.94 58 779 92 419
Estonsko 1.12 1.28 151 270
Irsko 1.20 1.18 2 217 3 243
Řecko 0.56 0.99 1 223 1 733
Španělsko 1.17 1.19 11 815 13 307
Francie* 2.05 2.22 37 904 48 643
Chorvatsko 0.74 0.84 298 388
Itálie 1.09 1.29 16 831 21 611
Kypr 0.38 0.50 62 91
Lotyšsko 0.65 0.44 112 110
Litva 0.79 0.74 191 286
Lucembursko 1.67 1.24 564 659
Maďarsko 0.98 1.21 900 1 372
Malta 0.58 0.61 31 61
Nizozemí 1.76 2.03 10 175 14 281
Rakousko 2.36 3.09 6 319 10 906
Polsko 0.55 0.97 1 513 4 112
Portugalsko 0.95 1.27 1 587 2 348
Rumunsko 0.45 0.48 444 818
Slovinsko 1.53 2.00 484 809
Slovensko 0.48 0.79 217 641
Finsko 3.34 2.75 5 761 5 926
Švédsko 3.50 3.25 11 722 15 141
Spojené království 1.59 1.69 34 037 40 451
Island 2.92 2.08 398 381
Norsko 1.46 2.04 4 008 6 838
Černá Hora* : 0.38 : 14
BJR Makedonie* : 0.44 : 40
Srbsko : 0.89 : 308
Turecko* 0.56 0.88 2 432 6 814
Čína* 1.37 2.07 30 002 203 202
Japonsko* 3.28 3.29 118 295 129 819
Rusko* 1.01 1.10 8 466 13 437
Jižní Korea* 2.83 4.23 22 815 52 493
USA* 2.55 2.79 281 402 453 261

:     Data nedostupná   Data 2015 místo 2016. 2016 data jsou předběžná za všechny země až na Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko, Island a Srbsko

                 

                             Výdaje na výzkum a vývoj v členských státech EU podle sektorů

(% z celku)

 

Podnikání Vláda Vyšší vzdělání Soukromý neziskový
2006 2016 2006 2016 2006 2016 2006 2016
EU 63 65 13 11 22 23 1 1
Belgie 69 70 8 10 21 20 1 1
Bulharsko 25 73 64 21 10 5 1 0
Česká republika 59 61 22 18 19 20 0 0
Dánsko 67 66 7 2 26 32 1 0
Německo 70 68 14 14 16 18
Estonsko 44 51 13 11 41 36 2 2
Irsko 66 71 7 4 27 25
Řecko 30 42 21 25 48 33 1 1
Španělsko 56 54 17 18 28 27 0 0
Francie* 63 65 16 13 19 20 1 2
Chorvatsko 37 45 27 22 37 33 0
Itálie 49 58 17 13 30 26 4 3
Kypr 23 33 29 11 41 42 7 13
Lotyšsko 50 24 15 32 35 44 0
Litva 28 36 23 19 49 45
Lucembursko 86 51 12 30 2 19
Maďarsko 48 74 25 13 24 11
Malta 66 63 4 1 29 35 0
Nizozemí 54 57 12 12 34 32
Rakousko 70 71 5 5 24 24 0 0
Polsko 32 66 37 3 31 31 0 0
Portugalsko 46 48 11 5 32 45 10 2
Rumunsko 48 55 32 33 18 11 1 0
Slovinsko 60 76 25 13 15 11 0 0
Slovensko 43 50 33 21 24 28 0 0
Finsko 71 66 9 8 19 25 1 1
Švédsko 75 70 4 3 21 27 0 0
Spojené království 62 67 10 6 26 25 2 2

* Údaje 2015 místo 2016

– nepoužito

0 = méně než 0.5%

Podíly nelze s ohledem na zaokrouhlení sčítat do 100 %

Metody a definice

Výzkum a vývoj (zkratka R&D, česká V&V se vztahuje na tvořivou práci prováděnou k navýšení zásoby znalostí (včetně kultury a společnosti) a použití znalostí k novému uplatnění.

Údaje Eurostatu o nákladech na V@V jsou shrnovány podle Frascati Manualu (2002) zveřejněného OECD. Intenzita R&D je definována jako % celkových nákladů na HDP. Vykazuje se výzkum na území států bez ohledu na zdroje

 

 

Židenice čekají dopravní problémy, radnice koupí elektrokola

[quote]Radnice městské často Brno-Židenice v očekávání dalších dopravních komplikací nakoupí dvě elektrokola, koloběžku a elektroskútr. Rozvoj ekologičtější dopravy podpoří také vybudováním sítě nabíjecích míst. Novinářům to dnes řekl místostarosta Židenic Petr Kunc.[/quote]

Na příští rok je v magistrátních plánech velká výluka, která provoz v Židenicích silně ovlivní. Od dubna 2018 do září 2019 bude úsek mezi Vojenskou nemocnicí a Cejlem s mostem přes Svitavu uzavřený.

Úředníci radnice díky novým nákupům získají pro pracovní cesty městem alternativní možnost dopravy.

„Výběrové řízení na vozidlo pro pečovatelskou službu dopadlo lépe, než jsme čekali, a tak jsme se rozhodli za zbylé peníze pořídit pro potřeby úřadu dvě elektrokola, koloběžku a elektroskútr,“ uvedl Kunc.

Na elektroskútr chce městská část žádat dotaci 50.000 korun od Státního fondu životního prostředí, která pokryje 80 procent ceny dopravního prostředku. Dvě elektrokola přijdou na 50.000 korun, kolobežka stojí 6000 korun.

Dalších 60.000 korun ze svého rozpočtu vynaloží městská část na síť nabíjecích míst.

„Využijeme námi vybudované přípojky elektrické energie a doplníme je o nabíjecí stojany pro kola,“ uvedl Kunc.

V první fázi Židenice uvažují o Juliánovském náměstí, Karáskově náměstí a sportovním areálu Bzzzukot.

Zdroj: ČTK

IRU řídí inovace v oblasti logistiky jako součásti systému ALICE

Zdroj: Freeimages.com

[quote]IRU se připojila k Alianci pro logistiku inovací prostřednictvím spolupráce v Evropě (ALICE), jejímž cílem je vyvinout strategii pro výzkum a inovace, aby se logistický sektor EU stal účinnějším, konkurenceschopnějším a udržitelnějším.[/quote]

Výstupy aliance budou řídit a podporovat Evropskou komisi při definování a provádění projektů v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.

Společnost ALICE byla oficiálně uznána Evropskou technologickou platformou (ETP) a Evropskou komisí v červenci 2013. ETP jsou platformami vedenými průmyslem, které Komise považuje za klíčové subjekty v oblasti inovací a sdílení znalostí pro konkurenceschopnější Evropu. Spolu s Evropskou radou pro výzkum silniční dopravy (ERTRAC) je nyní IRU členem dvou předních platformách v oblasti dopravy

Článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE

Zdroj: Eurologport.eu

Logistický kalendář