Domů Blog Strana 2

Revizoři DPMB budou vybaveni kamerami. Zjednoduší to vyřizování stížnost

Revizoři Dopravního podniku města Brna (DPMB) budou mít od začátku května ve výbavě kamerový monitorovací systém. Zaznamená průběh jejich pracovní činnosti. Dopravce tak bude mít lepší a přesnější podklady k řešení stížností. Doposud pomáhal systém, který nahrával pouze zvuk.

 

„K pořízení kamerového monitorovacího systému jsme se rozhodli kvůli opakujícím se verbálním útokům ze strany cestujících a množství neoprávněných stížností na výkon pracovníků přepravní kontroly. Budeme tak mít spolehlivé podklady pro vyhodnocení a případné řešení všech podnětů tohoto typu. Dalším důvodem je i součinnost s policií, které záznamy mohou pomoci při objasňování případů trestné činnosti,“ vysvětlil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

 

Kamerové systémy využívají i revizoři jiných dopravních podniků. Kamery mají speciální šifrování a jsou tak zabezpečené proti jakémukoliv zneužití. Pracovníci přepravní kontroly DPMB je budou používat v souladu s platnou legislativou o ochraně osobních údajů.

 

„Pracovník přepravní kontroly při výkonu své práce pořídí video záznam své činnosti. Na konci dne odevzdá záznamové zařízení a všechna data stáhneme do systému. Speciálně kódovaná kamera a šifrovaný přenos dat zajistí přímou ochranu osobních údajů cestujících i našich zaměstnanců,“ popsal Vít Prýgl, vedoucí tarifního odboru DPMB.

 

DPMB od roku 2011 pořizuje v obdobném režimu audiozáznamy práce svých revizorů. Toto opatření přispělo k výraznému snížení počtu fyzických napadení a úrazů revizorů i počtu stížností. Například v roce 2008 cestující zranili revizora ve třiceti případech, o rok později v devatenácti. Od roku 2011 se pohybuje počet těchto úrazů do desíti.

 

„Typickým případem, ve kterém nám kamerový systém pomůže, je okamžik zahájení kontroly. Někteří stěžovatelé tvrdí, že neměli prostor si jízdenku ve voze zakoupit nebo označit. Ze záznamu budeme mít jasnou informaci o postupu cestujícího, zda na to čas měl a opravdu plánoval jízdenku zakoupit,“ dodal Prýgl.

Zdroj: DPMB

Dalších 21 jednotek Desiro ML pro ÖBB od společnosti Siemens Mobility

  • Flotila Desiro ML u Rakouských drah se rozroste na 294 vozidel
  • Celkem 21 nových elektrických jednotek Desiro ML bude uvedeno do provozu v průběhu roku 2026
  • Atraktivní interiér je dílem konstruktérů z pražského pracoviště společnosti Siemens Mobility

 

Společnost Siemens Mobility získala od Rakouských spolkových drah (ÖBB) zakázku na dalších 21 elektrických jednotek Siemens Desiro ML. Objednávka navyšuje počet těchto vozidel ve flotile ÖBB na celkový počet 294 kusů, z nichž 236 je již v provozu po celé zemi. Tato další objednávka jen podtrhuje spolehlivost vozidel Desiro ML, které jsou součástí portfolia kolejových vozidel společnosti Siemens Mobility. Od roku 2026 budou s novými jednotkami obsluhovány linky ve východní části země, zejména hlavní trať mezi vídeňským Meidlingem a Floridsdorfem a linky v Dolním Rakousku.

Vozidla Desiro ML jsou uznávána pro svou vyspělou technologii a špičkovou úroveň pohodlí pro cestující. Splňují nejvyšší standardy pro dopravu a jsou bezbariérové. Atraktivní a esteticky řešený interiér je z velké části dílem konstruktérů z pražského pracoviště Engineringu Siemens Mobility.

Roman Prell, vedoucí Engineeringu Siemens Mobility v České republice, doplnil: „Desiro ML pro ÖBB představuje projekt, ve kterém opět výrazně zanechal stopu český tým konstruktérů. Pod našima rukama vznikala podoba interiéru vozidel. Řešili jsme designovou stránku vozidel s ohledem na funkčnost i pohodlí pro cestující. Ve spolupráci se zákazníkem byly například navrženy některé úpravy, které dále usnadňují cestování osobám se sníženou mobilitou.“

Mezi klíčové prvky vozidel Desiro ML patří 217 pohodlných sedadel, bezbariérový úrovňový nástup a výstup pomocí výsuvných prahů u všech dveří, optimalizované vysokopodlažní prostory pro provoz S-Bahn, automatické vytápění a klimatizaci pro udržení příjemné teploty v interiéru. Vozidla mají pohodlná, nastavitelná, ergonomická sedadla s dostatečným prostorem pro nohy, kombinované elektrické zásuvky s USB porty ve vysokopodlažní části, vyklápěcí stolky pro notebooky a opěrky nohou, prostor pro dětské kočárky v prostředním (vloženém) voze, prostor pro jízdní kola ve víceúčelovém oddíle a optimalizovaný prostor pro osoby se sníženou schopností pohybu a pro invalidní vozíky. Vozidla jsou vybavena moderními informačními displeji, WiFi, palubním portálem a dvěma toaletami (z nichž jedna je bezbariérová a s přebalovacím pultem).

Albrecht Neumann, CEO pro oblast kolejových vozidel v rámci koncernu Siemens Mobility, k zakázce uvedl: „Desiro ML je mezinárodně osvědčené vozidlo pro regionální dopravu, které získává nejvyšší hodnocení spokojenosti od cestujících. Tyto elektrické jednotky se vyznačují působivou moderní technologií a maximálním komfortem. Splňují nejvyšší standardy, včetně podmínek pro cestující se sníženou schopností pohybu, a to díky optimalizovaným nástupním prostorům. Cestující mají k dispozici také čtecí lampičky a USB porty u svých sedadel.“

Zdroj: Siemens Mobility, s.r.o.

V Lysé nad Labem by mohl vzniknout větší veřejný rekreační přístav

V Lysé nad Labem by mohl vzniknout větší rekreační přístav, v němž by lodě mohly kotvit i déle než 48 hodin. Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) začalo s prověřováním lokality, aktuálně bude zadávat technickou studii, která má přinést přesnější návrh přístavu. ČTK to řekl mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Ve Středočeském kraji podle Bukovského podobné místo není. Přístav by měl sloužit pro krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stání malých rekreačních plavidel s ochrannou funkcí při povodních a pro krátkodobé stání osobní lodní dopravy.

„Je velký nedostatek míst pro dlouhodobé kotvení lodí. V současné době jsou v dispozici převážně v menších soukromých klubových přístavech. Vznikly historicky v místech, kde to bylo relativně jednoduché, třeba v Čelákovicích. Hodně lodí kotví na vlastních molech u břehu,“ řekl Bukovský. V Lysé by mohl vzniknout podobný přístav, jaké jsou například na Baťově kanálu.

V regionu buduje ŘVC menší přístaviště pro rekreační lodě, slouží ale jako zastávky na stání do 48 hodin. „Přístav umožňuje i domovské stání půjčovnám, jsou tam servisní centra pro doplňování pohonných hmot, odčerpávání odpadů, někde se i vytahují lodě z vody,“ doplnil Bukovský.

V Lysé nad Labem by podle Bukovského zřejmě nemělo být budování přístavu v rozporu s ochranou přírody. „V řadě velmi pěkných míst na Labi jsme při přípravě narazili na nepřekonatelnou ochranu přírody, zejména slepých ramen – třeba Sadská, Poděbrady a další,“ řekl Bukovský. Prověřování lokality pro přístav v Lysé je podle něj na začátku. Předpokládá, že podrobnější informace o umístění nebo velikosti by měly být známé v září.

Podle starosty města Karla Marka (Lysá nás spojuje) by přístav mohl přinést v Lysé výrazné oživení života na řece. Smlouvu o spolupráci s ŘVC ale nejprve musí schválit zastupitelé, zřejmě na červnovém jednání, řekl ČTK.

Zdroj: ČTK

Liberec si pořídil modernější aplikaci pro bezhotovostní platby parkovného

Liberec si pořídil modernější aplikaci pro bezhotovostní platby parkovného na městských parkovištích. Město k tomu bylo částečně donuceno, dodavatel předchozí ji zřejmě nebude dál provozovat. Nová aplikace je uživatelsky přívětivější, umožňuje načtení přes QR kód, ale jinak se pro řidiče nic nemění. ČTK to řekl náměstek primátora Jiří Šolc (za ANO).

„Je to další možnost, další kanál, kterým lze platit naše parkovné,“ řekl Šolc. Podle něj hrozí, že dodavatel původní aplikace ji vypne. „A nechtěli jsme být vystaveni riziku jenom jednoho dodavatele, tak máme i tu druhou, aby případně její funkci mohla nahradit,“ řekl Šolc.

Další a podstatnější změnu v možnostech hrazení parkovného radnice v Liberci teprve chystá. Zhruba 20 milionů korun má vyčleněno na nákup nových parkovacích automatů, které budou přijímat i platební karty. Nyní používané automaty jsou jen na mince. „Letos bychom skutečně chtěli nějaké první nové automaty nakoupit, ale je to velká zakázka, která má své zákonné povinnosti,“ dodal Šolc. Předpokládá, že zakázku na dodání zhruba 70 parkovacích automatů vypíšou ve druhé polovině letošního roku.

Bezhotovostně mohou řidiči v Liberci za parkování na městských parkovištích platit zatím jen přes mobilní aplikaci či sms zprávy. Radnici stotisícového města patří zhruba 2500 parkovacích míst, z toho skoro 1500 jsou placená stání a zbytek je v předplacených modrých zónách. V posledních letech Liberec na parkovném vybral kolem 28 milionů korun, letos, po zdražení parkovného, očekává nárůst příjmů zhruba o 20 milionů.

Zdroj: ČTK

Mercedes-Benz Trucks překonává „zvukovou bariéru“ při elektrickém nabíjení s výkonem1000kW

Vývojáři Mercedes-Benz Trucks během interního testu ve Wörth am Rhein poprvé nabíjejí elektrická nákladní vozidla výkonem 1000 kilowattů.

Vývojáři z Mercedes-Benz Trucks poprvé úspěšně nabili prototyp loni představeného eActrosu 600 na nabíjecí stanici o výkonu jeden megawatt ve vlastním vývojovém a testovacím centru ve Wörth am Rhein. Mercedes-Benz Trucks se rozsáhle podílel na vývoji nového celoodvětvového standardu nabíjení Megawatt Charging System (MCS). To hraje ústřední roli zejména pro veřejné nabíjení podél důležitých dopravních tras.

Další vývoj technologie MCS pro sérii

V další etapě budou vývojoví inženýři Mercedes-Benz Trucks nadále testovat komunikační rozhraní mezi vozidlem a nabíjecí stanicí, definovanou v rámci standardizace MCS, a dále vyvíjet prototypové komponenty směrem k sériové výrobě. Zahájení sériové výroby eActrosu 600 je plánováno na konec roku 2024. Kromě nabíjení CCS s výkonem až 400 kW umožní eActros 600 později také megawattové nabíjení s plnými 1000 kilowatty, jakmile bude k dispozici. Zákazníci si k tomu mohou objednat předvybavení vozidla tak, že vybavení pro nabíjení technologií MCS bude možno do vozidel doplnit, jakmile bude k dispozici.

Foto: Daimler Truck

Megawattové nabíjení je zvláště zajímavé pro veřejnou nabíjecí infrastrukturu

Vysoká kapacita akumulátoru přes 600 kilowatthodin – odtud typové označení 600 – a také nová, výrobcem vozidla vyvinutá elektrická hnací náprava s vysokou účinností, umožňují eActrosu 600 dojezd až 500 kilometrů v soupravě bez mezinabíjení. Elektrický nákladní vůz bude schopen ujet hodně přes 1000 kilometrů denně. Nabíjení během zákonem předepsaných přestávek řidiče – i bez megawattového nabíjení – to umožňuje.

Zhruba 60 procent dálkových cest zákazníků Mercedes-Benz Trucks v Evropě je beztak kratší než 500 kilometrů, takže pro tyto případy stačí dobíjecí infrastruktura v depu a na místech nakládky a vykládky. Pro všechny ostatní aplikace je neustálý rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury nezbytným předpokladem k tomu, aby byl elektrický nákladní vůz plně použitelný pro celoevropskou dálkovou dopravu. Megawattové nabíjení má velký potenciál zejména pro takto náročné aplikace.

Zdroj: Reliant

DRONY VYVINUTÉ NA FEL ČVUT POMÁHAJÍ S POHYBEM BŘEMEN NA VODĚ I S HLEDÁNÍM SINIC A ODPADKŮ

Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci 22. dubna u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech přes 40 létajících robotů a do různých experimentů se zapojilo také kolem 60 expertů a expertek.
Ukázky vycházejí z několika projektů, na nichž skupina z Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracovala s odborníky a odbornicemi z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a firem Fly4Future a Eurosecur.

„Vědecky zajímavé na těchto projektech bylo to, že jsme autonomii dronu a autonomie lodi museli propojit pomocí prediktivního a kooperativního řízení, kdy se model pohybu lodi dynamikou výrazně liší od modelu dronu,“ uvedl doc. Martin Saska, vedoucí skupiny MRS působící na katedře kybernetiky. „To vše bylo třeba provést v reálných podmínkách, kde jsou vítr, vlny a podobně. To byly ty největší výzvy, kterým jsme čelili,“ podotkl výzkumník.

Na Orlíku tým ukázal, jak autonomní drony umí usnadnit a zpřesnit pohyb plovoucího objektu (například měřící bóje) taženého robotickou lodí. „Když loď na dlouhém laně táhne objekt, je obtížné zajistit jeho přesný pohyb po požadované trajektorii. V případě kooperativní manipulace lodí a dronem, lze využít velký výkon lodi a zároveň mnohem agilnější pohyb dronu. Vhodným skládáním sil působících takto různorodým týmem robotů, lze dosáhnout mnohem přesnějšího řízení pohybu vlečeného objektu. Díky tomu se dokážeme vyhýbat překážkám, případně získávat senzorická data v přesně požadovaných lokacích,“ vysvětlil doc. Saska.

Drony z FEL ČVUT ale také hledají odpadky na vodních hladinách. Poté, co je najdou, vyšlou informaci lodi, která připluje a nepořádek na daném místě vysbírá. Což je postup výhodný z hlediska času i nákladů. Spolupracující týmy létajících a plavajících robotů pak s velkou přesností zvládnou i detekovat hranice vodních ploch zasažených sinicemi.

„Motivací k tomuto výzkumu je optimalizovat odběr pitné vody na rezervoárech, které jsou sinicemi zasaženy. Informace o přesné koncentraci sinic a dalšího znečištění získané z více míst přehrady současně umožňují přesně modelovat pohyb znečištění, plánovat odběr vody nebo dokonce i zásah vedoucí ke snížení znečištění. Toto neplatí jen u zdrojů pitné vody, ale i třeba zde na rekreačně hojně využívaném Orlíku, kde je nutné veřejnost o stavu vody pravidelně informovat a kde sinice představují závažný problém,“ vysvětlil doc. Saska.

„Při konkrétní misi je robotická loď vybavena autonomně letícím dronem, který dokáže zcela sám z lodi odstartovat, povrch hladiny rychle analyzovat a potom se zcela sám na loď vrátit a bezpečně přistát. Loď ho sama může vyslat do míst, která potřebuje naskenovat, a na základě v reálném čase zpracovaného měření si naplánuje vlastní trasu do míst, kde je třeba, odebere vzorky, které přinesou přesnější informaci o stavu vody. No a po cestě může navíc sbírat odpadky anebo dokonce zachránit tonoucího,“ s jen mírnou nadsázkou dodal vědec.

Při testování vědeckých výstupů FEL ČVUT na Orlické přehradě tým výzkumníků využíval jak vlastní menší výzkumné modely létajících robotů a autonomního katamaránu, tak i výsledné produkty komerčních partnerů. Během projektu spolupracující firmy Eurosecur Fly4Future vyvinuly a vyrobily autonomní loď reálných rozměrů pro provádění těchto misí na vodních plochách v ČR a speciální voděodolný dron, který umí kromě přistávání na lodi přistát i na vodě. S ČZU pak tým FEL ČVUT a obě firmy spolupracovaly na sběru a zpracování dat pořizovaných multispektrální kamerou.

Skupina FEL ČVUT v těchto dnech také testuje pohyb velmi rychle letících rojů naprogramovaných pro operace v prostředí s překážkami bez GPS signálu a komunikace. Tým rychle letících spolupracujících robotů dokáže využívat palubních senzorů a umělé inteligence pro pohyb těsně nad terénem, ale dokáže i proletět lesem nebo dokonce zaletět do budovy nebo jeskyně. Roje dronů FEL ČVUT se snadno vypořádají s výpadkem GPS signálu nebo komunikace s pilotem. Pilota ani GPS ke svému letu vůbec nepotřebují, v čemž jsou unikátní nejen v rámci Česka.

Zdroj: ČVUT

Šéf výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk přiletěl do Číny

Šéf amerického výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk nečekaně zavítal do Číny. Podle agentury DPA přiletěl ve svém soukromém letadle do Pekingu, kde se nyní koná největší čínský autosalon. Čína je největším automobilovým trhem na světě a druhým největším trhem automobilky Tesla.

„Na pozvání Čínské rady pro rozvoj mezinárodního obchodu (CCPIT) dorazil šéf Tesly Elon Musk do Pekingu,“ uvedla čínská státní televize CCTV. Musk se podle CCTV setkal s čínským premiérem Li Čchiangem, který působení automobilky Tesla v Číně označil za „úspěšný příklad čínsko-americké hospodářské a obchodní spolupráce“.

Čína je pro Teslu důležitým trhem i výrobním centrem. Továrna Tesly v Šanghaji v loňském roce podle agentury Nová Čína dodala zákazníkům téměř 950.000 vozů.

Podle zdroje agentury Reuters by měl Musk s čínskými představiteli jednat mimo jiné o systému Full Self-Driving (FSD), který je nejpokročilejší verzí asistenčního systému pro řidiče Autopilot a který by firma ráda uvedla na čínský trh. Musk tento měsíc uvedl, že FSD by mohl být zákazníkům v Číně již „velmi brzy“ dostupný.

Společnost Tesla se v poslední době potýká se zostřenou konkurencí a zpomalením růstu poptávky po elektromobilech. Její globální odbyt se v letošním prvním čtvrtletí snížil téměř o devět procent na 386.810 vozů ze zhruba 423.000 vozů před rokem. Vykázal tak první meziroční pokles za téměř čtyři roky a výrazně zaostal za očekáváním analytiků.

Musk předloni koupil internetovou síť Twitter, kterou následně přejmenoval na X. Je rovněž zakladatelem společností SpaceX a Neuralink. Podle aktuálního žebříčku miliardářů sestavovaného agenturou Bloomberg je s majetkem v hodnotě 183 miliard dolarů (zhruba 4,3 bilionu Kč) třetím nejbohatším mužem na světě.

Zdroj: ČTK

Výbor SFDI schválil pravidla k poskytování příspěvků pro rok 2024. K dispozici je 1,6 miliardy Kč

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na svém pátečním jednání schválil pravidla pro poskytování příspěvků například na výstavbu a rekonstrukce městské nebo obecní dopravní infrastruktury pro rok 2024 případně 2025. V rozpočtu fondu pro rok 2024 je pro financování bezpečných chodníků, přechodů či cyklostezek vyčleněno více než 1,6 mld. Kč.

 

Podporou těchto projektů chceme pomoci budovat bezpečnou a užitečnou dopravní infrastrukturu pro všechny účastníky silničního provozu tam, kde to lidé v každodenním životě nejvíc potřebují. Typicky jde o cyklostezky, chodníky, lávky či zvýšení bezpečnosti kritických míst,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

O příspěvek z rozpočtu SFDI, který činí nejčastěji 85 %, v některých případech až 100 % uznatelných nákladů akce, tak mohou požádat města a obce, svazky obcí, kraje, ale také například vlastníci letišť. Tímto způsobem se mohou financovat stavby a rekonstrukce chodníků, přechodů pro chodce vč. nasvětlení nebo světelné signalizace, zastávek autobusů a autobusových zálivů, podchodů, lávek a mostů v místech křížení s nadřazenou infrastrukturou, opravy, výstavba a rekonstrukce cyklistických stezek a zřizování jízdních pruhů pro cyklisty.

 

Dále bude v rámci schválených pravidel financováno odstraňování nehodových lokalit na silnicích II. a III. tříd ve vlastnictví krajů a také vybavení letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy.

 

Pro období let 2023 a 2024 fond v rámci předchozího schvalování výzev již na podzim loňského roku podpořil 76 projektů krajů i obcí ze všech částí republiky v celkové výši téměř 796 milionů korun. Největší podíl z celkového objemu tvořily příspěvky zaměřené na výstavbu a rekonstrukce cyklistických stezek i zřizování jízdních pruhů pro cyklisty. „Z rozpočtu SFDI jsme teď již podpořili výstavbu více než 43 kilometrů těchto komunikací pro rozvíjející se cyklodopravu. Síť od silnic oddělených bezpečných stezek se tak zase o něco rozšíří,“ zdůrazňuje ministr Kupka. V únoru 2024 byly schváleny příspěvky zejména na bezbariérové chodníky pro 206 akcí v celkovém objemu cca 1 055 mil. Kč.

 

Přehled nyní schválených pravidel−výzev:

  • Pravidla pro financování opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opatření ke zpřístupňování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace pro rok 2025
  • Pravidla pro financování výstavby nebo oprav cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů pro cyklisty pro rok 2025
  • Pravidla pro financování výstavby, modernizace nebo oprav místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací v místech křížení s nadřazenou dopravní infrastrukturou pro rok 2024
  • Pravidla pro financování opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy na silnicích II. a III. třídy pro rok 2024
  • Pravidla pro financování vybavení letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy pro rok 2024

Zdroj: MDCR

Při oslavách EU na Trojmezí budou lidé podepisovat petici za lepší spojení

Zlepšení kvality železničního dopravního spojení mezi českým Hrádkem nad Nisou a německou Žitavou přes polské území a zřízení nové vlakové zastávky v polském Porajówě žádá petice, kterou mohou podepsat účastníci společných oslav 20 let od rozšíření Evropské unie na Trojmezí, kde se stýkají hranice Česka, Polska a Německa. Určena je petičnímu výboru Evropského parlamentu, řekla ČTK mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková.

„Ani po těch 20 letech se ty tři státy nebyly schopné domluvit ani na smlouvě na rekonstrukci asi 2,5 kilometru železnice. My chceme umožnit obyvatelům, aby se obrátili na Evropský parlament, který snad těm vládám domluví. Třístránková prezidentská dohoda by neměla trvat 20 roků, asi jsme všichni před lety čekali, že mezi Hrádkem na Žitavou se bude jezdit normální cestovní rychlostí a v Porajówě bude zastávka. Tak si myslím, že při oslavách by se nemělo jenom chválit, ale taky mluvit o věcech, které se nepovedly,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Železniční trať z Liberce přes Hrádek nad Nisou do Žitavy patří k nejstarším v Libereckém kraji, vlaky po ní jezdí přes 160 let. Na českém území prošla jednokolejná trať modernizací, desítky milionů investovala Správa železnic i do zabezpečení. Úpravy umožňují jezdit dnes na většině trasy stokilometrovou rychlostí stejně jako v Německu, problémem je jen 2,7 kilometru dlouhý úsek na polském území, který je v havarijním stavu a vlaky tam mohou jet maximálně 40 km/h což omezuje návaznost v přestupních uzlech v Liberci a Žitavě. Poláci navíc nemohou vlaky využít, na jejich území chybí stanice.

Česká strana do zlepšení trati dál investuje. Správa železnic jako součást modernizace trati z Liberce po polskou hranici připravuje rekonstrukce stanic v Hrádku a Chrastavě. Hlavním cílem je zkrácení staničních provozních intervalů, zajištění plynulosti a bezpečnosti železniční dopravy, zvýšení komfortu a bezpečnosti pro cestující. Náklady projektanti odhadli na více než 1,27 miliardy korun bez DPH, Správa železnic teď hledá dodavatele, nabídky je možné podávat do 24. května.

Za 20 let od vstupu do Evropské unie šlo do Libereckého kraje zhruba 48,8 miliardy korun z evropských peněz. Směřovaly do modernizace a výstavby čistíren a úpraven vody, kanalizací a vodovodů, do modernizace železničních tratí, rekonstrukcí a výstavby silnic. Díky evropským penězům se podařilo zrekonstruovat zchátralé liberecké lázně, kde je dnes galerie, nebo Liebiegův palác, který teď slouží jako komunitní centrum. Miliony z EU pomohly zlepšit péči o nemocné i umírající, přispěly také ke zkvalitnění technického vzdělávání. Stamiliony získala z EU na svůj rozvoj liberecká univerzita.
Zdroj: ČTK

ŘSD instaluje další značky se zákazem předjíždění kamionů na dálnici D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo instalovat značky se zákazem předjíždění kamionů na dálnici D1. Jde o druhou etapu, která se týká úseků dálnice mezi 21. a 90. kilometrem a mezi 112. a 141. kilometrem. Od června by měl zákaz předjíždění kamionů na D1 platit na určených místech v rozsahu od 21. kilometru do 230. kilometru. ČTK to řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

„Zákaz platí pro vozidla nad 3,5 tuny. Znamená to, že se netýká pouze kamionů. Vozidla nad 3,5 tuny budou smět předjíždět jen v úsecích, kdy jsou v jednom směru tři pruhy, což platí většinou pro stoupání. Jinak budou muset jet v pomalém pruhu,“ uvedl Rýdl.

Od podzimu platí zákaz předjíždění vozidel nad 3,5 tuny od 90. do 112. kilometru a od 141. do 182. kilometru. Už dříve se stejné nařízení začalo týkat úseku mezi 183. kilometrem až po Brno. Instalace značek na chybějících částech D1, která dnes začala, potrvá do konce května. „Cílem není nějaká šikana řidičů. Ale chceme, aby na dálnici, která je důležitou tepnou pro evropskou dopravu, byl plynulý provoz,“ uvedl Rýdl.

„Kontrolám dodržování zákazu předjíždění kamionů se věnují policisté z dálničního oddělení Velký Beranov a z oddělení silničního dohledu Krajského ředitelství policie kraje Vysočina v rámci běžného výkonu služby nebo při mimořádných dopravněbezpečnostních akcích. Za porušení lze uložit pokutu až 5500 korun a řidič dostane šest trestných bodů,“ uvedla mluvčí policie na Vysočině Dana Čírtková. Dodala, že od ledna policisté z dálničního dopravního oddělení ve Velkém Beranově uložili 757 pokut v příkazním řízení za 3,5 milionu korun.

Zákaz předjíždění kamionů bude platit také na úsecích dálnice D2, D8 a D11. A to vždy především v okruhu Prahy.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář