Domů Blog Strana 2

Od prosince 2029 by měly v Pardubickém kraji jezdit na bateriové vlaky

Od prosince 2029 by měly v Pardubickém kraji jezdit bateriové vlaky (BEMU). Pardubický kraj dnes podepsal pětiletou smlouvu s Českými drahami o zajištění regionální železniční dopravy na trati 024, která není plně elektrizovaná. Hejtmanství získalo na elektricko-bateriové vlaky dotaci asi miliardu korun z Modernizačního fondu, což pokryje zhruba polovinu nákladů na nákup. Druhou zaplatí kraj. Novinářům to dnes řekl krajský radní pro dopravu a dopravní obslužnost Ladislav Valtr (ODS).

Bateriové vlaky budou nasazeny nejdříve na trati Ústí nad Orlicí – Letohrad – Králíky. Úsek z Letohradu do Králík není elektrizovaný, jezdit bude možné i dál do Moravského Karlova. V budoucnu se objeví i na trati Moravská Třebová – Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl, na níž dopravu zatím zajišťují motorové dieselové soupravy.

Cestujícím podle Valtra nové jednotky přinesou vyšší komfort a hejtmanství jako objednateli regionální dopravy provozní úspory. „Hlavní výhodou je bezpřestupní cestování, to znamená, že je využijeme na tratích, které přijíždějí z koridoru a vedou do směrů, kde elektrizace není nebo není výhledově reálná,“ řekl Valtr.

Smlouva je uzavřená do prosince 2034. Vlaky mají garantovaný dojezd 80 kilometrů, reálně podle radního ujedou víc. Pro zahájení provozu bude třeba připravit technické zázemí, zejména vybudovat napájecí stojany pro denní a noční odstavování jednotek v Moravské Třebové a Litomyšli.

Celkem má být v kraji pořízeno 11 dotovaných bateriových elektrických jednotek. Budou moci jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině při jízdě pod trolejí a 120 kilometrů v hodině v bateriovém režimu. Ve srovnání s dieselovými soupravami je provoz elektrických bateriových vlaků znatelně levnější, uvedli zástupci kraje a firmy.

Dnes předvedená bateriová souprava slouží v Moravskoslezském kraji. Baterie o celkové hmotnosti deset tun má na střeše, v přední části je sběrač, který umožňuje napájení a dobíjení z trakčního vedení. České dráhy pro Pardubický kraj zatím vybírají dodavatele bateriových vlaků v soutěži. Měla by být uzavřena do konce roku.

Zdroj: ČTK

Dopravní nehody stály Česko loni téměř 156 miliard korun

Osobní auta a cisterna na dálnici při západu slunce
Foto: Matthieu Gouin / Unsplash

Společenské ztráty ze silničních dopravních nehod dosáhly v Česku v roce 2025 celkem 155,98 miliardy korun. Téměř 64 % připadá na netržní dopady, jako je ztráta kvality života nebo ztracené roky života. Vyplývá to z analýzy Centra dopravního výzkumu (CDV).

Netržní dopady, tedy například ztráta kvality života, bolestné následky zranění nebo ztracené roky života, představovaly v roce 2025 přibližně 99,6 miliardy korun. Přestože Policie ČR evidovala meziročně o 7 % méně dopravních nehod, jejich závažnost mírně vzrostla. Jedna usmrcená osoba představuje podle CDV společenskou ztrátu 81,5 milionu korun. Výpočet nezahrnuje jen přímé finanční náklady, ale i dlouhodobé dopady na život a zdraví člověka, jeho pracovní produktivitu i jeho blízké.

Méně nehod, ale vyšší závažnost

Policie ČR evidovala v roce 2025 celkem 85 518 dopravních nehod, o 6 698 méně než v roce 2024. Do 30 dnů od nehody bylo usmrceno 475 osob (v roce 2024 to bylo 494). Počet těžce zraněných však vzrostl z 1 561 na 1 597 a lehce zraněných z 23 963 na 25 010. Na 1 000 nehod připadalo 5,55 usmrcených osob, o rok dříve 5,36.

Rozdíl ukazuje i časový horizont sledování: do 24 hodin od nehody zemřelo 421 osob, do 30 dnů o 13 % více. Právě třicetidenní období odpovídá mezinárodní metodice hodnocení následků nehod.

Ztráty bez tržní ceny

Ve srovnání s rokem 2024, kdy ztráty činily 149,39 miliardy korun, jde o nominální nárůst přibližně o 4 %. Netržní dopady tvořily 63,9 % všech socioekonomických ztrát. U nehod s osobními následky představují více než 90 % celkových ztrát – u usmrcených osob 95,5 %, u těžce zraněných 93 % a u lehce zraněných 95,8 %.

„Výpočet nezahrnuje pouze náklady, které lze přímo vyčíslit například podle výdajů na zdravotní péči, hmotných škod nebo zásahů záchranných složek. Oceňuje také dlouhodobé dopady dopravních nehod na život, zdraví a ekonomickou produktivitu osob,“ uvedla Alena Daňková, vedoucí Oblasti hodnocení dopadů dopravy CDV.

Výpočet podle revidované metodiky zahrnuje dvě skupiny položek. První tvoří ztráty spojené s usmrcením a zraněním osob, tedy náklady na zdravotní péči, sociální výdaje, ztráty produktivity a lidské ztráty. Druhá zahrnuje hmotné škody na vozidlech a infrastruktuře, náklady na činnost policie a hasičů, soudní a přestupková řízení, administrativní náklady pojišťoven nebo ztráty způsobené dopravními kongescemi. Započítány jsou i nehody, které Policie ČR neeviduje.

Celkové ztráty spojené s usmrcenými osobami dosáhly 38,75 miliardy korun, na těžce zraněné připadá 26,34 miliardy a na lehce zraněné 19,11 miliardy korun.

Roli hraje i inflace

Jednotlivé položky se oceňují v běžných cenách roku, ve kterém k nehodě došlo, a průměrná inflace v Česku dosáhla v roce 2025 hodnoty 2,5 %. „Po přepočtu do stálých cen roku 2024 by ztráty za rok 2025 dosáhly 145,14 miliardy korun, tedy méně než v předchozím roce,“ upozornil Jan Tecl, výzkumník Oblasti hodnocení dopadů dopravy CDV.

Socioekonomické ztráty za rok 2025 odpovídají 1,82 % hrubého domácího produktu, srovnání je však třeba brát s opatrností, protože zahrnuje i netržní dopady, které se do HDP nezapočítávají. Strategie BESIP 2021–2030 si klade za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných na pozemních komunikacích na polovinu oproti průměru let 2017 až 2019.

Zdroj: CDV

Jen desetina zásilek z Asie do Evropy dorazila v září včas

Kontejnerová loď naložená kontejnery pluje po moři

Námořní kontejnerová přeprava z Asie do Evropy se v září potýkala s prudkým propadem spolehlivosti. Včas dorazilo jen 9,9 procenta zásilek, zatímco v srpnu to bylo 22,9 procenta. Místa na lodích přitom nechybějí, dopravci ale nedokážou dodržet jízdní řády. Potíže se spolehlivostí má i trasa přes Tichý oceán do Severní Ameriky.

Vyplývá to ze čtyřtýdenního přehledu rizik na hlavních kontejnerových trasách, který sestavuje australská softwarová společnost WiseTech Global, autor systému CargoWise pro speditéry. Přehled kombinuje prognózu poptávky, plánovanou kapacitu dopravců, reakce na rezervace, skutečné časy příjezdů a situaci v přístavech. Trasu z Asie do Evropy i trasu z Asie do Severní Ameriky hodnotí celkově jako vysoce rizikové, spojení z Evropy do Severní Ameriky jako málo rizikové.

Na lodích z Asie do Evropy se zářijový podíl včasných příjezdů propadl na 9,9 procenta a v posledním sledovaném týdnu činil 11,5 procenta. Ve stejném týdnu mělo 45,5 procenta přepraveného objemu zpoždění osm a více dní. Plánované doby plavby se pohybují mezi 37,8 a 39,9 dne, tedy pod výchozí hodnotou 40,7 dne. Kratší plán ale podle společnosti neznamená vyšší spolehlivost. Kapacity je dost: plánovaná nabídka dopravců převyšuje očekávanou poptávku a riziko, že firma nezíská místo na lodi, je hluboko pod dlouhodobým průměrem.

Za zpožděními stojí podle společnosti hlavně přetížené asijské přístavy a časté změny tras, kdy dopravci střídají plavbu přes Suezský průplav a Rudé moře s delší cestou kolem Afriky. Slabé výsledky mají v poslední době i dopravci, kteří patří k těm spolehlivějším, takže samotná volba rejdaře před zpožděním chrání jen omezeně.

Na trase z Asie do Severní Ameriky je situace opačná – kromě nespolehlivosti hrozí i nedostatek místa. Dopravci omezují plánovanou kapacitu a přibývá odmítnutých rezervací. Ukazatel rizika nezajištění rezervace měl podle výhledu během tří týdnů vzrůst z 54 na 63 procent, přičemž jeho historický průměr je 38 procent. Včas zde dorazilo 26,9 procenta zásilek proti 33,9 procenta v srpnu. Plánované doby plavby (26,2 až 27,6 dne) jsou sice kratší než výchozích 28 dní, příjezd je však nejistý. Tlak zvýšilo i volno Zlatého týdne v Číně na začátku října.

Nejstabilnější z trojice je spojení z Evropy do Severní Ameriky. Volných kapacit je dost a doby plavby (17,7 až 19,5 dne) se drží blízko výchozích 19,1 dne. Včas tu ale v září připlulo jen 39,2 procenta zásilek a výsledky jednotlivých dopravců se lišily od zhruba 14 do 61 procent. Výběr rejdaře proto hraje roli u zboží, u něhož záleží na přesném termínu.

Firmám dovážejícím z Asie společnost doporučuje počítat v dodacích lhůtách s časovou rezervou a při výběru služeb upřednostnit spolehlivost dopravce. Na trase z Asie do Severní Ameriky radí rezervovat s předstihem v rámci smluvně zajištěných kapacit. Pro české dovozce, jejichž zboží z Asie přichází převážně přes severomořské přístavy a dál pokračuje po železnici nebo silnici, znamená týdenní zpoždění na moři posun celého navazujícího řetězce – od přistavení vlaku či kamionu až po doplnění skladových zásob.

Zdroj: eLogistika.info

Nákupy podle rad umělé inteligence často končí vrácením zboží

Předávání kartonové krabice se zásilkou mezi dvěma lidmi

Zhruba čtvrtina amerických zákazníků už koupila zboží na doporučení umělé inteligence a téměř polovina z nich za poslední rok něco vrátila. Nejčastěji proto, že výrobek neodpovídal popisu. Vyplývá to z průzkumu softwarové firmy Blue Yonder mezi více než 5 000 spotřebiteli z USA, Austrálie, Francie, Německa a Velké Británie.

Americká společnost Blue Yonder, která dodává software pro řízení dodavatelských řetězců, zveřejnila čtvrtý ročník svého průzkumu o vracení zboží v maloobchodě. Zúčastnilo se ho přes 5 000 spotřebitelů z pěti zemí, z toho 2 000 ze Spojených států. Zveřejněné výsledky se týkají právě amerických respondentů. Podle nich už 24 % zákazníků koupilo výrobek, který jim doporučil nástroj umělé inteligence. Z této skupiny pak 46 % během posledního roku nějaké zboží vrátilo.

Zajímavé je složení důvodů. U zboží vybraného s pomocí umělé inteligence vede jako příčina vrácení to, že výrobek neodpovídal popisu (36 %), teprve za ním je nevhodná velikost nebo střih (23 %). U všech vratek dohromady je pořadí opačné: velikost a střih uvádí 42 % lidí, odlišnost od popisu 20 %. Výsledek naznačuje, že nákupní asistenti dokážou zákazníka rychle dovést k nákupu, ale pokud pracují s nepřesnými produktovými daty, zvyšují riziko, že očekávání nebude odpovídat skutečnosti.

Průzkum zároveň potvrzuje, že podmínky vracení jsou pro zákazníky silným argumentem. Celkem 51 % dotázaných si vybralo obchodníka jen proto, že nabízel výhodnější pravidla pro vrácení. Naopak 29 % přestalo nakupovat u obchodníka, který podmínky v posledním roce zpřísnil. Nejcitlivěji reaguje mladší generace: z generace Z takto odešlo 47 % zákazníků, z mileniálů 40 %, z generace X 24 % a z ročníků poválečné populační exploze 17 %.

Obchodníci se snaží náklady na vratky krotit i pomocí umělé inteligence, například nástroji, které upozorňují na zákazníky vracející zboží příliš často. Spotřebitelé jsou k tomu rozpolcení. Za férový způsob kontroly nákladů to považuje 30 % dotázaných, 25 % tvrdí, že by to jejich nakupování neovlivnilo, a 24 % to vnímá jako zásah do soukromí, kvůli kterému by nakupovali jinde.

Rostoucí roli hraje také praxe, kdy obchodník zákazníkovi nabídne, aby si zboží místo vrácení ponechal. Takovou zkušenost má 55 % amerických respondentů, stejně jako v loňském ročníku. Dvě třetiny z nich (67 %) uvedly, že je to přimělo k dalšímu nákupu u stejného obchodníka. Jako alternativu k vrácení peněz by zákazníci nejčastěji přijali kredit do obchodu (51 %), slevu nebo částečnou refundaci (31 %) či slevu na příští nákup (28 %). Žádnou náhradu by nepřijalo 21 % dotázaných.

Pro evropské e-shopy a jejich logistické partnery jsou výsledky důležité i přesto, že se týkají amerického trhu. Spotřebitelé v EU mají při nákupu na dálku zákonné právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu, takže prostor pro zpřísňování podmínek je zde menší. O to větší význam má přesnost produktových informací, ze kterých vycházejí i nákupní asistenti, a efektivní zpětná logistika, která rozhoduje o tom, kolik každá vratka obchodníka skutečně stojí.

Zdroj: eLogistika.info

Veřejná doprava online na Czechbusu probere data, C-ITS i AI

Konference – Logistický kalendář eLogistika.info

Konference Veřejná doprava „on-line“ se uskuteční 24. listopadu 2026 od 9.30 do 15.15 v pražském PVA EXPO v Letňanech jako součást doprovodného programu veletrhu Czechbus. Pořádá ji Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) a letošní podtitul zní Současné trendy a výzvy městské inteligentní mobility.

Akce je určena dopravcům, objednatelům veřejné dopravy, zástupcům měst a krajů i dodavatelům technologií. Program tvoří čtyři hodinové panelové diskuse, každou otevře krátký úvodní příspěvek. Celý den moderuje Jiří Matějec ze SDT.

Od jízdenky v mobilu po sdílená data

První blok (10.00–11.00) se ptá, jak budou za pět až deset let vypadat odbavovací a informační systémy veřejné dopravy. Řeč bude o cestě od čipových karet přes mobilní aplikace k integrovaným vozidlovým systémům, o ticketingu, palubních počítačích, dispečincích a fleet managementu. Úvodní příspěvek přednese Milan Sliacky z Fakulty dopravní ČVUT.

Druhý panel (11.15–12.15) se věnuje ekosystému dopravních dat a informací – tedy tomu, jak z nových datových povinností udělat systém užitečný pro města, dopravce i stát. Diskutovat se bude o standardech, interoperabilitě a rolích jednotlivých aktérů s využitím zkušeností měst, která datové prostředí už budují.

C-ITS ve městech a automatizovaná vozidla

Odpoledne (13.00–14.00) přijdou na řadu městské aplikace kooperativních inteligentních dopravních systémů C-ITS – preference veřejné dopravy a vozidel IZS, bezpečnější křižovatky a komunikace vozidel s infrastrukturou. Součástí bloku bude představení příručky „C-ITS ve městě: Praktický průvodce pro ty, kdo rozhodují“. Závěrečný panel (14.15–15.15) zmapuje, kde už dnes v dopravě pomáhá umělá inteligence a jak blízko jsou automatizovaná vozidla úrovně SAE 3–4 běžnému provozu. Úvodní příspěvky ke druhému až čtvrtému bloku má Roman Srp ze SDT.

Konference navazuje na evropský projekt C-Roads spolufinancovaný Evropskou unií. Návštěvníci mohou spojit účast s prohlídkou veletrhu Czechbus, který v PVA EXPO probíhá od 24. do 26. listopadu.

Kdy / Kde / Registrace

Kdy: úterý 24. 11. 2026, 9.30–15.15
Kde: PVA EXPO Praha, Beranových 667, Praha 9 – Letňany
Registrace: závazná přihláška na webu SDT do 17. 11. 2026 nebo do naplnění kapacity sálu.

Akce v Logistickém kalendáři: Veřejná doprava „on-line“. Oficiální web: sdt.cz.

Zdroj: eLogistika.info

Sklady v USA zdražují, přestože přibývá volných ploch

Palety se zbožím ve vysokých regálech skladu
Foto: Arum Visuals / Unsplash

Americký trh skladů zažívá to, čemu provozovatel platformy Flexe říká skladová stagflace: volných ploch mírně přibývá, ale nájmy i ceny krátkodobého skladování dál rostou. Poptávka se zároveň přesouvá od přístavů do vnitrozemských logistických uzlů.

Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o spotovém skladování za třetí čtvrtletí, kterou vydala seattleská společnost Flexe. Ta provozuje největší tržiště flexibilních skladových kapacit na vyžádání v Severní Americe. Zpráva vychází z indexu Flexe Spot Warehousing Index, který firma spustila v červenci jako první měřítko krátkodobého skladování v USA založené na skutečných transakcích. Plánovači dodavatelských řetězců s ním mohou pracovat podobně jako s indexy spotových sazeb v kamionové nebo námořní přepravě.

Růst běžných skladových nájmů se podle dat společnosti CoStar zpomalil na 1,3 % ročně, tedy pod zářijovou inflaci 3,7 %. Celkové náklady na skladování ale zůstávají vysoko, protože dražší je provoz skladů, držení zásob i doprava. Flexe proto ve čtvrtém čtvrtletí očekává další růst spotových i nájemních sazeb. Podle generálního ředitele a spoluzakladatele Flexe Karla Siebrechta trvá tento vývoj už zhruba dva roky: neobsazenost skladů roste, i když pomaleji, a požadované nájmy se přesto zvyšují.

Dlouhodobé nájmy reagují na změny trhu jen pomalu. Developer počítá s výnosy na desítky let a průměrná délka nájemní smlouvy v USA přesahuje podle CoStar pět let, takže pronajímatelé ceny nesnižují ani při slabší poptávce. Spotový trh je pružnější. Kapacit je v něm stále dost, ceny však podle Siebrechta táhne nahoru hlavně inflace provozních vstupů, například vyšší úroky z leasingu vysokozdvižných vozíků. Krátkodobé skladování přesto zůstává výhodné: ze 21 regionů, které index sleduje, je spotová sazba v 17 z nich stále nižší než požadovaný nájem.

Výrazně se mění geografie poptávky. Intenzita poptávky klesla v pěti ze šesti přístavních bran – v Seattlu z 34 na 24 bodů, v pobřežní části Los Angeles z 29 na 20 a v Savannah ze 48 na 38. Naopak ve čtyřech z pěti vnitrozemských uzlů se trh zpřísnil, nejvíce v Chicagu, kde spotová cena vzrostla o 5 % na zhruba 11,50 dolaru za paletu. Firma to přičítá návratu výroby do USA a dovozům, které z přístavů míří rovnou po železnici do vnitrozemí.

Na ceny působí i cla. Zvyšují nákladový tlak především v odvětvích závislých na dovozu, jako je hliník, a soustřeďují poptávku po skladech k hranici s Kanadou. Ve třetím čtvrtletí rostly spotové ceny zejména na severovýchodě a středozápadě USA. Flexe proto firmám doporučuje budovat v dodavatelských řetězcích větší pružnost a zajišťovat si skladové kapacity ve vnitrozemí.

Kombinace dlouhodobých nájmů s flexibilní kapacitou na sezonní špičky nebo nečekané výpadky je téma i pro evropské logistiky. Také v Česku řada firem doplňuje vlastní nebo dlouhodobě pronajaté sklady krátkodobými službami poskytovatelů logistických služeb.

Zdroj: eLogistika.info

V Kroměříži vzniká přístaviště, první stavba prodloužení Baťova kanálu

Malé lodě zakotvené u kamenného nábřeží klidné řeky
Foto: Denis Gorbuleac / Unsplash

Ředitelství vodních cest ČR zahájilo 5. listopadu stavbu veřejného přístaviště pro rekreační plavidla na Erbenově nábřeží v Kroměříži. Molo na pravém břehu Moravy pojme až devět malých lodí, přistávat u něj budou moci i lodě osobní lodní dopravy. Dokončení je plánováno na červen 2027.

Stavbu symbolicky zahájili ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) Lubomír Fojtů a místostarosta Kroměříže Pavel Motyčka. Přístaviště vznikne v bezprostřední blízkosti centra města a přístup na molo bude bezbariérový.

„Přístaviště v Kroměříži je první stavbou zastřešujícího projektu prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže. Po loňském prodloužení splavnosti Baťova kanálu na jižním konci vodní cesty až do Hodonína pracujeme na jejím druhém konci na napojení také této části Moravy na souvisle splavnou vodní cestu. Klíčovým krokem pro splavnění bude vybudování plavební komory Bělov,“ uvedl Lubomír Fojtů. Koncové přístaviště podle něj ŘVC buduje v předstihu, aby se už příští sezonu zlepšily podmínky pro plavbu na dosud izolovaném úseku řeky.

Přístaviště bude tvořit pevná přístavní hrana o délce 60 metrů a šířce 2,5 metru, u které se vyváže tři až devět plavidel o rozměrech až 20 × 5 metrů. Čtyři výškové úrovně usnadní přístup k lodím různých velikostí při nízkých i vyšších vodních stavech. Část mola bude vyhrazena pro osobní lodní dopravu.

Bezbariérový přístup z cyklostezky zajistí 72 metrů dlouhá rampa zakončená ocelovou lávkou a schodiště. Součástí stavby budou také pacholata a vyvazovací tyče, žebříky, plavební značení, záchranný kruh a informační systém. Dno podél přístavní hrany bude upraveno na minimální plavební hloubku 1,5 metru. Mobilní hrazení vstupů zachová ochranu území za hrází před velkou vodou.

Stání u přístaviště bude bezplatné, nejdéle na 24 hodin. Za poplatek bude k dispozici připojení plavidel k elektrické energii přes odběrný sloupek ovládaný Přístavní kartou ŘVC.

Cyklostezka bude v místě stavby zhruba za měsíc z bezpečnostních důvodů zcela uzavřena a objízdná trasa povede přilehlými ulicemi. Po přípravných pracích začne v lednu instalace štětové stěny, následovat bude betonáž mola a dalších objektů, přístupová lávka se bude instalovat v dubnu a květnu.

Stavbu provádí sdružení „Skupina pro Přístaviště Kroměříž“ společností STANTER a LABSKÁ, strojní a stavební společnost. Náklady ve výši 45,9 milionu korun bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

„Nové přístaviště přispěje k vyššímu komfortu rekreační plavby v Kroměříži. Umožní posádkám hladké a bezpečné přistání a krátkodobé stání lodí. A pro Kroměříž je to důležitý krok pro rozvoj cestovního ruchu ve městě, na který bude, jak pevně doufáme, v dalších letech navazovat stavba přístavu,“ dodal místostarosta Pavel Motyčka.

Zdroj: MD ČR

V Olomouckém kraji bude letos chemicky udržována sjízdnost více silnic

Správa silnic Olomouckého kraje bude v nadcházející zimní sezoně ošetřovat chemickým posypem 2248 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, meziročně o zhruba 20 kilometrů více. Celkem se krajští cestáři starají o 3127 kilometrů vozovek. Štěrk budou sypat na 610 kilometrů silnic a pouze pluhováním zajistí sjízdnost 77 kilometrů cest. Ve skladech krajské správy silnic je před zimou několik tisíc tun posypového materiálu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Bohuslav Hudec (ANO).

Délka silnic udržovaných v zimě pomocí chemického posypu se v Olomouckém kraji postupně zvyšuje. Například v zimní sezoně 2017/2018 byl chemický posyp použit na 1926 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, o rok později délka takto ošetřovaných cest vzrostla na 1967 kilometrů. V sezoně 2024/2025 silničáři používali sůl na 2093 kilometrech silnic a loni na 2228 kilometrech.

„Posypovou sůl má správa silnic zajištěnou v dostatečném množství. Pokud jde o zimní údržbu silnic v chráněných územích, tam samozřejmě postupujeme s mimořádným ohledem na okolní přírodu,“ uvedl Hudec.

Bez zimní údržby v Olomouckém kraji letos zůstane zhruba 190 kilometrů vozovek. Jde hlavně o silnice třetí třídy, které jsou velmi málo využívané nebo vedou do míst, kam se lze dostat po jiných komunikacích. Jejich údržba posypem či pluhováním by proto byla neefektivní.

V kraji je zhruba dalších 400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. O většinu dálnic v kraji se stará Ředitelství silnic a dálnic, sjízdnost silnic první třídy mají na starost dodavatelské firmy. „Naše střediska údržby Přerov, Ivanovice a Kocourovec jsou plně připravena od kalibrovaných strojů po kolegy ve dvousměnných provozech. Pro 34 moderních sypačů máme ve skladech cca 7400 tun soli a stovky litrů účinných roztoků,“ uvedl Miroslav Mazal z olomouckého pracoviště ŘSD.

Zdroj: ČTK

Renault Twingo je vítězem soutěže v energetické účinnosti

Osm kilometrů a tři sta třicet metrů zvládne v reálném provozu na jednu kilowatthodinu ujet nový malý francouzský elektromobil Renault Twingo. Zjistilo se to při testu patnácti plně elektrických vozidel, který pořádala společnost AutoBest.

Mezi sebou soupeřily vozy Audi Q4 e-tron, BMW iX3, BYD Atto 2, Citroën ë-C5 Aircross, Kia EV2, Leapmotor B10, Mazda6e, Mercedes-Benz CLA/508 Electric, Peugeot 2508 Electric, Opelaux-508, BYD Atto 2 Renault Twingo, Tesla Model Y, Volvo EX60, Xpeng P7+, Zeekr 7GT.
Nakonec se jediný Renault Twingo dokázal dostat přes hranici osmi kilometrů na jednu spotřebovanou kilowathodinu elektrické energie.

Na druhé pozici skončila Tesla Model Y, která dokáže na stejné množství elektřiny ujet 7,77 kilometru. Třetí příčku obsadil Mercedes-Benz CLA se 7,21 kilometry.

Všechna ostatní auta již byla pod hranicí sedmi kilometrů a na kilowatthodinu.

Až na úplně poslední pozici se po skončení testu zařadil čínský Zeekr 7 GT, který nedokázal ujet ani celých pět kilometrů. Jen o trošku lepší bylo Volvo EX60.

Zdroj: ČTK

DPMB se připravuje na zimu. Prověřuje techniku, vytápění vozů a připravuje servisní vozy

Dopravní podnik města Brna dokončuje přípravy na zimu. Technici ve všech vozovnách kontrolují stav vozidel, přezkoušejí vytápění, doplňují provozní kapaliny a připravují speciální protinámrazová opatření, aby brněnská MHD spolehlivě jezdila i v těžších podmínkách.

„Zimní měsíce vždy představují pro městskou hromadnou dopravu zatěžkávací zkoušku. Naším cílem je zajistit cestujícím maximální komfort, a především bezpečný a spolehlivý provoz i při mrazech či sněžení. Proto ještě před příchodem prvních mrazů pečlivě prověřujeme vytápění, technický stav celého vozového parku i protinámrazovou techniku,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel DPMB.

Přípravy na tramvajových vozovnách

Do konce října musely mít všechny vozy zkontrolované veškerá zařízení související s vytápěním vozů a podsedáková topení. Vzhledem k hrozícím námrazám instalují pracovníci vozoven na vybrané tramvaje speciální uhlíkové lišty tzv. IceBreakery. Ty jsou určeny k mechanickému srážení a odstraňování námrazy z trolejového vedení. Zabraňují tak poškození pantografů i výpadkům proudového odběru během mrazivých dnů, zejména při ranních výjezdech. Tramvaje vybavené těmito lištami vyrážejí z vozoven ráno jako první, aby zlepšily průjezdnost pro další spoje.

Na další sezónu se chystá i speciální tramvaj „mazačka“ (ev.č. 1544), která při hrozící námraze jezdí v nočních hodinách po Brně a nanáší na trolejové vedení nemrznoucí směs. Během noci najezdí mazací šalina 70 – 100 kilometrů a spotřebuje 10 – 15 litrů glycerinové nemrznoucí směsi.

Samozřejmostí je zvýšená zásoba písku, kterým si řidiči tramvají podsypávají koleje, aby kola při brzdění na mokrém nebo namrzlém povrchu neprokluzovala. Ročně ho DPMB spotřebuje asi 400 tun, nejvíce v období od října do března.

Po celý rok je nutné udržovat průjezdné výhybky, aby mohly tramvaje bez problémů odbočit. Na podzim a v zimě, kdy situaci komplikuje sněžení, dispečink zapíná vyhřívání výhybek, které sníh rozpouští. K tomuto kroku se přistupuje i při silných mrazech – pokud teplota klesne pod – 12 stupňů Celsia.

Zimní opatření se nevyhýbají ani autobusům a trolejbusům

I na autobusech a trolejbusech mechanici dokončili kontrolu topných systémů a předehřívačů, doplnili nemrznoucí směs do ostřikovačů, a především vyměňují pneumatiky, a to až 2500 kusů. U autobusů kontrolují pracovníci vozoven startovací baterie případně provádí jejich výměnu.  Zimní příprava trolejbusů obnáší navíc kontrolu elektrické výbavy vozů – jejich funkčnosti a utěsnění. Do provozu technici připravují také dva servisní vozy, které stejně jako tramvaj „mazačka“, v případě rizika námrazy nanášejí nemrznoucí směs na dráty trolejového vedení. Nejhorší je v tomto směru vysoká vlhkost a teplota kolem nuly nebo mrznoucí déšť. Během noci každý trolejbus projede 160 – 180 kilometrů trati.

Zdroj: DPMB

Logistický kalendář