Domů Blog Strana 25

EK vydá pokyny ohledně letecké dopravy a práv cestujících, uvedl komisař

Evropská komise poskytne členským státům pokyny, jak postupovat v otázkách letištních slotů, omezení takzvaného tankování navíc, ale i jak nakládat s právy cestujících v případě nedostatku leteckého paliva v důsledku války v Íránu. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů dopravy prostřednictvím videokonference to uvedl eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Česko na schůzce zastupoval ministr Ivan Bednárik.

Tzitzikostas uvedl, že „k dnešnímu dni“ k žádnému nedostatku paliva nedochází, avšak důsledky pokračující blokády Hormuzského průlivu by byly „katastrofální“ pro Evropu i pro celý svět.

Komise podle něj doporučí, že by měly země EU urychleně zvýšit svou produkci udržitelného leteckého paliva (SAF) a syntetických paliv, aby tak snížily svou závislost na dovozu z Blízkého východu. Unijní exekutiva rovněž zkoumá možnost dovozu alternativ, jako je americké letecké palivo typu Jet A, uvedla agentura Reuters.

Balíček doporučení týkajících se energetiky a dopravy komise zveřejní tento týden ve středu a hned ve čtvrtek a v pátek o něm budou debatovat unijní lídři na neformálním summitu EU na Kypru. Podle Tzitzikostase bude například zřízena nová platforma, která bude monitorovat dodávky, počínaje leteckým palivem.

„Jestliže nastanou skutečné problémy se zásobami, musí být naše nouzové zásoby co nejlépe využity. Jakékoli uvolnění paliva na národní úrovni musí probíhat zcela transparentně, aby se zabránilo narušení trhu,“ řekl eurokomisař novinářům. „V tuto chvíli není třeba zasahovat do toho, jak lidé žijí, pracují nebo cestují… Evropa je připravena přivítat všechny turisty a hosty během letního období,“ dodal. Vysoké ceny paliva podle něj nijak neosvobozují letecké společnosti od případných kompenzací pro cestující za zrušení či zpoždění letu.

Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před začátkem války procházela zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu Hormuzským průlivem, který přiléhá k íránským břehům. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy a silnému kolísání cen plynu. EU dováží asi 30 až 40 procent svého leteckého paliva, z čehož polovina pochází z Blízkého východu.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) už před pár dny představila desetibodový seznam návrhů na snížení poptávky. Hovoří se v něm například o podpoře práce z domova, snížení maximální rychlosti na dálnicích o alespoň deset kilometrů za hodinu, podpoře veřejné dopravy, zvýšení sdílení aut a rovněž vyhýbání se letecké dopravě, jestliže existuje alternativa.

Zdroj: ČTK

Vážná zranění cyklistů v EU rostou, Česko zaznamenává opačný trend

Zásadní zpráva zveřejněná Evropskou radou pro bezpečnost dopravy (ETSC) odhaluje, že počet úmrtí cyklistů v Evropské unii za poslední desetiletí téměř neklesl – zatímco počet úmrtí mezi cestujícími v automobilech klesal čtyřikrát rychleji. Zpráva vyzývá k urgentním opatřením ke snížení rychlosti motorových vozidel a k budování oddělené cyklistické infrastruktury, aby se uzavřela prohlubující se bezpečnostní mezera.

V roce 2024 zahynulo na silnicích EU 1 926 cyklistů. V období 2014–2024 klesl počet úmrtí cyklistů pouze o 8 %, což představuje průměrný roční pokles jen 0,5 %. Naproti tomu úmrtí mezi motorovými účastníky silničního provozu klesala ročně o 2 %, tedy čtyřikrát rychleji.

Aby bylo dosaženo cíle EU snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích na polovinu, bylo by potřeba celkové roční snížení o 6,5 % – což je třináctkrát více než současné tempo poklesu u cyklistů. Cyklisté nyní tvoří 10 % všech úmrtí na silnicích v EU. Bez zásadního zlepšení bezpečnosti bude tento podíl dále růst.

Počet vážných zranění cyklistů hlášených policií se ve stejném období zvýšil o 12 %. Data z nemocnic naznačují, že skutečný rozsah je mnohem vyšší – v některých zemích se v policejních statistikách objeví méně než 10 % zraněných cyklistů.

 

Zaznamenaná vážná zranění cyklistů v EU27 se v období 2014–2024 zvyšovala v průměru o 1,9 % ročně (viz obrázek) ve srovnání s průměrným ročním poklesem úmrtí cyklistů o 0,5 %. Zaznamenaná vážná zranění cyklistů při dopravních nehodách se ročně snižovala v průměru o 7 % na Kypru, o 6 % v Česku a o 5 % v Řecku. Na druhou stranu se vážná zranění cyklistů zvyšovala v průměru o 13 % ročně v Lucembursku, o 8 % v Irsku, o 6 % v Estonsku a o 4 % ve Švédsku, Francii, Rakousku a Nizozemsku.

Zpráva jasně ukazuje, kde hrozí největší nebezpečí: 65 % úmrtí cyklistů v EU je důsledkem střetů s motorovými vozidly. Kolize s osobními automobily představují 44 % úmrtí cyklistů, významně se podílejí i nákladní vozidla (9 %) a dodávky (7 %).

ETSC vyzývá národní vlády a Evropskou komisi, aby snížení rychlosti stanovily jako prioritu. Nižší rychlost motorových vozidel je jedním z nejúčinnějších opatření na ochranu cyklistů: riziko úmrtí cyklisty sraženého při rychlosti 50 km/h je mnohonásobně vyšší než při 30 km/h.

 

Zpráva také uvádí, že nejméně 28 % úmrtí cyklistů zahrnuje nehody bez účasti jiného vozidla, například pády nebo střety s obrubníky či pevnými překážkami. Většina vážných zranění vzniká právě při těchto typech nehod.

Dopady mikromobility a alkoholu na zranění cyklistů v České republice

Cyklisté jsou jedním z klíčových ukazatelů Strategie BESIP 2021-2030. „Pozitivní zprávou je, že ve snižování těžkých zranění cyklistů patří Česká republika k evropské špičce. V období účinnosti Strategie, tedy mezi lety 2021 a 2025, bylo zaznamenáno o 7 % méně těžkých zranění cyklistů, než předpokládaly cíle Strategie. Naopak znepokojivý je počet více než 200 usmrcených cyklistů za posledních pět let, který o 29 % překračuje stanovené hodnoty,“ uvádí Pavel Havránek, ředitel divize mobility a bezpečnosti Centra dopravního výzkumu.

Podle Havránka tento vývoj do určité míry souvisí s nástupem elektrické mikromobility, což potvrzují i závěry zprávy ETSC. V letech 2023 až 2025 bylo při jízdě na elektrokolech a elektrokoloběžkách v České republice usmrceno 40 osob a dalších 248 bylo těžce zraněno. V roce 2025 již uživatelé těchto prostředků tvořili více než třetinu (38,4 %) všech usmrcených cyklistů. Data zároveň potvrzují výrazný nárůst nehodovosti – počet nehod na elektrokolech i elektrokoloběžkách se v posledních letech významně zvýšil.

V prvním čtvrtletí roku 2026 již bylo usmrceno 10 cyklistů (z toho 2 na elektrokolech [20 %] a 2 na elektrokoloběžkách [20 %]) a 29 cyklistů bylo těžce zraněno (z toho 6 na elektrokolech [21 %] a 7 na elektrokoloběžkách [24 %]). Předpoklady Strategie tak nebyly splněny ani v jednom ze sledovaných ukazatelů.

Alkohol nebo drogová intoxikace představují významný faktor u smrtelných a vážných nehod cyklistů. Zákonné limity koncentrace alkoholu v krvi (BAC) jsou důležitým nástrojem prevence jízdy pod vlivem. Ve 20 zemích PIN je pro cyklisty stanoven limit BAC, který se pohybuje od 1,6 g/l v Německu až po 0,0 g/l v České republice. Většina těchto zemí uplatňuje limit 0,5 g/l, tři země mají limit 0,2 g/l a šest zemí žádný limit pro cyklisty nestanovuje.

 

Přestože je Česká republika jedinou ze sledovaných zemí s nulovou tolerancí alkoholu a jiných návykových látek u cyklistů, byla v uplynulém roce jejich přítomnost zjištěna u 31 % cyklistů – viníků těchto nehod. Stejný podíl byl zaznamenán i u jezdců na elektrokolech. Ještě vyšší podíl byl zjištěn u jezdců na elektrokoloběžkách, kde alkohol nebo drogy figurovaly ve 43 % jimi zaviněných dopravních nehod,“ dodává Havránek.

Argumenty pro kvalitní oddělenou cyklistickou infrastrukturu

Zpráva zdůrazňuje, že fyzické oddělení cyklistů od rychle jedoucí motorové dopravy je klíčové pro dosažení významného zlepšení bezpečnosti. Tam, kde oddělení není možné, musí být důsledně prosazovány bezpečné rychlostní limity. Investice do kvalitní oddělené cyklistické infrastruktury – chráněné pruhy, cyklostezky a bezpečná křižovatková řešení – je nutné v Evropě urychleně navýšit.

Hladké, dostatečně široké cyklostezky bez překážek mohou také snížit počet zranění a úmrtí způsobených pády nebo nárazy do objektů na vozovce.

V době, kdy vlády po celé Evropě podporují přechod od automobilové dopravy k cyklistice z důvodů ochrany životního prostředí a zdraví, představuje nedostatek bezpečné infrastruktury zásadní rozpor v dopravní politice.

Jenny Carson, spoluautorka zprávy za ETSC, uvedla: „Vlády aktivně podporují více lidí v cyklistice – kvůli klimatu, snížení spotřeby fosilních paliv a dopravních zácp, pro veřejné zdraví i kvalitu života ve městech. Neposkytují však bezpečné podmínky, které cyklisté potřebují a na které mají nárok. Nemůžete vyzývat lidi, aby jezdili na kole, a zároveň je nechránit před rychlou dopravou. Potřebujeme nižší rychlosti tam, kde cyklisté sdílejí prostor s motorovými vozidly, a oddělenou infrastrukturu tam, kde jsou limity nad 30 km/h. Data jsou jednoznačná: bez urgentních opatření budou cyklisté nadále platit životy.

Zatímco nedostatek bezpečné infrastruktury a rychlost motorových vozidel zůstávají hlavními problémy, výzkum citovaný ve zprávě ukazuje, že přilby mohou snížit poranění hlavy o 51 % a smrtelná poranění hlavy o 72 %.

Další zjištění

Starší cyklisté jsou nepřiměřeně ohroženi, přičemž úmrtnost prudce roste u osob nad 80 let. Rostoucí využívání elektrokol, zejména mezi staršími jezdci, dále zvyšuje riziko nehod.

Muži tvoří 80 % úmrtí cyklistů, pravděpodobně kvůli rozdílům v ujeté vzdálenosti a rizikovém chování.

V zemích, které rozlišují typy jízdních kol, roste počet úmrtí uživatelů elektrokol, zatímco u klasických cyklistů klesá.

Klíčová doporučení ETSC

  • Zavést a vymáhat rychlostní limit 30 km/h na městských komunikacích, kde cyklisté sdílejí prostor s motorovou dopravou.
  • Výrazně zvýšit investice do kvalitní oddělené cyklistické infrastruktury, včetně chráněných pruhů, cyklostezek a bezpečných křižovatek. Zlepšit kvalitu povrchu a odstranit překážky pro prevenci nehod jednotlivých cyklistů.
  • Vyzvat Evropskou komisi k vydání odborných pokynů pro kvalitní infrastrukturu pro zranitelné účastníky silničního provozu.
  • Urychlit zavádění bezpečnostních technologií ve vozidlech – včetně automatického nouzového brzdění s detekcí cyklistů.
  • Zlepšit sběr dat o zraněních cyklistů, včetně povinného hlášení z nemocnic, pro lepší pochopení skutečného rozsahu problému.
  • Zavést klíčové ukazatele výkonnosti pro bezpečnost cyklistů v rámci národních i evropských strategií.
  • Podpořit vlády v tvorbě národních cyklistických strategií s cíli a opatřeními v oblasti bezpečnosti.
  • Zvýšit používání cyklistických přileb.

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Vláda schválila strategii rozvoje C-ITS. Chytrá doprava má přinést více informací pro řidiče, rychlejší průjezd záchranářů i bezpečnější provoz

Vláda schválila Strategii rozvoje služeb využívajících infrastrukturu kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS) v České republice na období 2026–2031. Dokument počítá s rozvojem kooperativních inteligentních dopravních systémů, které propojují vozidla, infrastrukturu a další účastníky provozu. Cílem je zvýšit bezpečnost, zlepšit plynulost dopravy a snížit její dopady na životní prostředí.

„Schválená strategie C-ITS je dalším krokem k dopravě, která je bezpečnější, chytřejší a praktičtější pro každodenní život. Chceme, aby se důležité informace o dění na silnici dostávaly co nejrychleji k řidičům, ať už přímo do vozidel, nebo přes nástroje, které běžně používají. Stejně důležité je ale i to, že lépe propojená doprava pomůže záchranářům, městům i správcům infrastruktury a vytvoří podmínky pro další rozvoj moderní mobility v České republice,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Strategický dokument pro období 2026 až 2031 stanovuje směr dalšího rozvoje C-ITS v Česku a navazuje na dosavadní pilotní projekty, díky nimž už dnes v tuzemsku funguje robustní a otevřený ekosystém propojující vozidla, dopravní infrastrukturu a další systémy v reálném čase.

Cílem strategie je vytvořit do roku 2031 plně funkční prostředí pro služby C-ITS na celém území České republiky. Dokument stojí na třech hlavních přínosech:

  • vyšší bezpečnosti dopravy,
  • lepší plynulosti a efektivitě provozu,
  • snížení negativních environmentálních dopadů dopravy.

Strategie současně počítá s využitím kombinace technologií krátkého dosahu ITS-G5 a mobilních sítí 5G či LTE tak, aby se důležité dopravní informace dostávaly k co nejširšímu okruhu uživatelů.

Vedle rozšíření počtu uživatelů a lepší dostupnosti služeb počítá materiál například s vybudováním národního systému podpory průjezdu vozidel integrovaného záchranného systému, s propojením a zkvalitněním datových zdrojů, s podporou datově propojených a automatizovaných vozidel, s pilotním nasazením C-ITS v železniční dopravě i s využitím nových technologií včetně předpovídání dopravních toků prostřednictvím AI. Součástí je také ukotvení rolí jednotlivých aktérů, certifikace a informační servis pro další rozvoj celého ekosystému.

Pro běžné řidiče má strategie konkrétní přínosy. Počítá s tím, že důležité dopravní informace se budou dostávat nejen do vozidel vybavených jednotkou C-ITS, ale také do infotainmentů, navigačních a městských aplikací prostřednictvím rozvoje Public API*. To pomůže rychleji upozorňovat například na nehody, kolony, práce na silnici, nebezpečné situace nebo blížící se vozidla IZS. Strategie vychází i z toho, že navigaci používá při jízdě významná část řidičů, a právě proto může být tento kanál účinným způsobem, jak dostat důležité informace přímo k lidem na cestách.

Významnou součástí schváleného materiálu je také větší bezpečnost na železničních přejezdech a podpora budoucí automatizované mobility. Strategie počítá s pilotním ověřováním scénářů C-ITS na přejezdech a s novými datovými a senzorickými vstupy, které mají v budoucnu pomáhat i při rozhodování propojených a automatizovaných vozidel. Vedle vyšší bezpečnosti má rozvoj C-ITS přinést i plynulejší provoz, lepší práci s dopravními daty a nižší ekologickou zátěž způsobenou dopravními zácpami.

Strategie navazuje na už existující infrastrukturu v Česku. ŘSD už vybudovalo infrastrukturu C-ITS na vybraných úsecích dálnic D0, D1, D5 a D11 a dále ji rozšiřuje také na D2, D8 a D10. Rozvoj probíhá také v řadě měst. Už dnes tak systém poskytuje dynamické informace o dopravních omezeních, nehodách, kolonách nebo mimořádných meteorologických jevech a vytváří základ pro další rozvoj služeb v celostátním měřítku.

Zdroj: MDCR

Krize nebo příležitost? Rozhovor našeho prezidenta pro web dopravadnes.cz

Na pardubické konferenci předminulý týden poskytl náš prezident , pan Martin Hořínek (METRANS Rail) rozhovor médiu Doprava Dnes.cz .

Vy si ho můžete pustit na Youtube na tomto odkazu.

Zdroj: ŽESNAD

Olomouc bude mít osm nových tramvají, dodavatel má na jejich výrobu dva roky

Kupní smlouvu na osm plně nízkopodlažních tramvají podepsalo v těchto dnech vedení olomouckého dopravního podniku. Dodavatel má na výrobu a dodání vozů dva roky, samozřejmostí u nových tramvají bude klimatizace a vozy budou vybaveny i pokročilými technologiemi v oblasti bezpečnosti.

Vítězem veřejné zakázky na výrobu tramvají se stala společnost Pragoimex s vozy typu EVO1. Tento typ vozu už cestující v Olomouci dobře znají, jedná se o stejné tramvaje, které nyní jezdí s evidenčními čísly 211, 212, 213, 214 a 215.

Tramvaje EVO1 jsou vozy s jednostranným odbavením a jejich kapacita je 32 sedících a 75 stojících cestujících. Vozy jsou plně nízkopodlažní, mají klimatizaci a umožňují nabíjení elektronických zařízení. Interiér chrání nástřik nanotechnologií proti zápachu a bakteriím a ochranná folie proti vandalismu. Nové vozy budou také mít aktivní antikolizní systém.

Tento krok je součástí širší obnovy vozového parku, kdy se plánuje postupné vyřazení vozů typu T3, které v už v současné době nesplňují požadavky cestujících, a to především z důvodu chybějící bezbariérovosti.

Pořizovací cena osmi vozů je 289 milionů Kč bez DPH. Financování vozů bude zajištěno pomocí dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V rámci poslední zakázky na nákup tramvají z roku 2023 byla pořizovací cena devíti vozů 314,5 miliónů Kč bez DPH.

 

Zdroj: DPMO

Vypsali jsme sérii seminářů k PPWR

Připravili sérii odborných seminářů zaměřených na PPWR – nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech, které v následujících letech zásadně ovlivní výrobce obalů, plniče, dovozce, obchod i další články dodavatelského řetězce.

Cílem seminářů je nabídnout firmám praktický a srozumitelný výklad nové legislativy a pomoci jim zorientovat se v tom, co už z PPWR skutečně vyplývá, co se teprve upřesňuje a na co je potřeba se začít připravovat už nyní. Právě v této fázi totiž na trhu vzniká nejvíce nejistoty – ne proto, že by firmy o PPWR neslyšely, ale proto, že potřebují správně převést legislativní text do konkrétních rozhodnutí v praxi.

V rámci seminářů se účastníci zaměří například na to, koho se nové povinnosti týkají, jak správně určit roli jednotlivých subjektů v řetězci, jak přistupovat k požadavkům na recyklovatelnost, minimalizaci obalů, značení, opakované použití nebo látky jako PFAS, a také jaké podklady a informace si mají firmy vyžádat od svých dodavatelů.

Semináře jsou určeny jak pro výrobce obalů, tak pro potravináře, výrobce kosmetiky, retail, e-commerce i další společnosti, které obaly uvádějí na trh nebo je používají v rámci svých výrobků a logistických procesů. Důraz je kladen na praktické dopady do firemní reality, nikoli jen na obecný popis legislativy.

Aktuální přehled seminářů a workshopů zveřejňuje Obalová akademie, vzdělávací projekt zaměřený na obalový průmysl, výrobce baleného zboží a poskytovatele logistických služeb.

https://obalovaakademie.cz/konference-seminare

Zdroj: SYBA

Rozšíření Pražského okruhu nad Počernickým rybníkem bude stát skoro 1,5 mld

Téměř 1,5 miliardy korun bude nakonec zřejmě stát rozšíření Pražského okruhu nad Počernickým rybníkem. Původní odhad ceny byl 1,3 miliardy. Nejvýhodnější cenu nabídlo sdružení firem Metrostav TBR a FIRESTA-Fišer. Na síti X to včera večer sdělil generální ředitel státního Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Radek Mátl.

Ředitelství dostalo podle něj celkem pět nabídek. Nejvýhodnější z nich od sdružení Metrostav TBR a FIRESTA-Fišer činila 1,483 miliardy korun bez DPH. Tyto firmy také nabídly nejkratší dobu výstavby. Délku stavby ale Mátl neupřesnil.

Nad rybníkem má podle předchozích informací ŘSD vzniknout zcela nový most v šestipruhovém uspořádání s přídatnými pruhy. Původní most čeká demolice. Podle dřívějších informací by měla stavba začít letos a trvat asi 15 měsíců.

Nový most má navazovat na nový úsek Pražského okruhu od Běchovic po dálnici D1. Stavba tohoto úseku začala v prosinci 2024 a řidičům se má otevřít koncem roku 2027.

Zdroj: ČTK

Bednárik očekává na podzim rozhodnutí o penězích z EU na vysokorychlostní tratě

O výši spolufinancování vysokorychlostních tratí (VRT) z evropských fondů by mělo být jasno letos na podzim. Tato informace bude klíčová pro stanovení harmonogramu výstavby jednotlivých úseků. V tiskové zprávě ministerstva dopravy to dnes uvedl ministr Ivan Bednárik (za SPD). Ministerstvo předložilo vládě informaci o stavu příprav. Předpokládané náklady na páteřní síť VRT jsou podle šéfa Správy železnic (SŽ) Tomáše Tótha zhruba 600 miliard korun.

Na evropské úrovni pokračuje vyjednávání ohledně rozpočtového rámce evropských fondů po roce 2028. „Členské státy už nebudou dostávat peníze pro své vlastní projekty, ale vznikne mezi nimi konkurence v evropském měřítku. Proto musíme nyní napnout síly do přípravy takových projektů, které mají největší ekonomický i mezinárodní přínos a mohou v tvrdé konkurenci obstát,“ uvedl Bednárik. Vybudování systému rychlých železnic v nové stopě označuje jako jeden z nejambicióznějších projektů v historii země.

Příprava se zaměřuje na páteřní síť, na trať směrem od Drážďan přes Prahu, Brno, Ostravu do Katovic a na trať z Brna do Bratislavy nebo Vídně. U VRT Moravská brána směrem na polské Katovice stát počítá se zapojením soukromého kapitálu formou PPP projektu.

Tyto větve, které spolu tvoří tvar ypsilon, považuje stát za prioritní, propojí Česko se všemi sousedními státy. Hospodářská strategie vlády počítá s dokončením základní sítě vysokorychlostních tratí v hlavní ose do roku 2040. Cílem je kromě zkrácení cestovních dob také uvolnění kapacity na stávajících tratích.

SŽ letos do přípravy investuje 1,49 miliardy korun, z toho 0,53 miliardy z dotací EU. „Letos bude pokračovat systematická příprava vybraných vysokorychlostních úseků se zaměřením na klíčové průzkumy v terénu, dokončení územní přípravy a projednávání dokumentací EIA. Očekáváme také posun v majetkoprávní přípravě a další dopracování projektové dokumentace. Budeme také pokračovat v přípravě PPP projektů a komunikaci s veřejností,“ uvedl Tóth.

Kvůli nutnosti soustředit prostředky na prioritní stavby dochází k útlumu přípravy vedlejších tras. Jde o spojení mezi městy Kralupy nad Vltavou a Most a také o osu na Hradec Králové pokračující do Podkrkonoší.

Místo toho se SŽ zaměří na zvýšení kapacity stávajících tratí, ztrojkolejní úsek Poříčany – Kolín, zdvoukolejní trať Libice nad Cidlinou – Hradec Králové – Choceň – Ústí nad Orlicí a zmodernizuje spojení z Hradce Králové přes Jaroměř a Náchod směrem na Vratislav.

Zdroj: ČTK

Registrace elektromobilů v EU rostou s tím, jak se zvyšují ceny benzinu

Počet nových registrací elektromobilů na hlavních evropských trzích se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 29,4 procenta na téměř 560.000 vozů. Řidiči hledají alternativu ke spalovacím motorům v době, kdy konflikt na Blízkém východě způsobil nejvyšší růst cen benzinu za poslední roky. V Česku počet registrací vzrostl o více než desetinu. Vyplývá to z údajů sdružení E-Mobility Europe a výzkumné společnosti New Automotive.

Jen za březen se prodej elektromobilů na 15 evropských trzích zvýšil o 51,3 procenta na 240.000. Tyto trhy mají na celkovém prodeji aut v EU podíl 90 procent.

„Březnový nárůst prodeje elektromobilů je jedním z největších nedávných úspěchů Evropy v oblasti energetické bezpečnosti, a to v měsíci, kdy se závislost na ropě stala skutečně zranitelnou,“ uvedl generální tajemník E-Mobility Europe Chris Heron. Podle jeho prohlášení více než půl milionů elektromobilů registrovaných v prvním čtvrtletí stačí na snížení spotřeby ropy o dva miliony barelů ročně.

Mezi pět největších trhů s elektromobily v regionu patří Německo, Francie, Španělsko, Itálie a Polsko. Všechny tyto země zaznamenaly ve čtvrtletí růst prodeje o více než 40 procent.

V České republice podle zprávy počet registrací elektromobilů v prvním čtvrtletí vzrostl o 10,5 procenta na 3439. Podíl elektromobilů na celkovém počtu registrací činil 5,7 procenta.

V samostatné zprávě zveřejněné začátkem dubna společnost New Automotive uvedla, že registrace čistě elektrických vozů v Británii v prvním čtvrtletí vzrostly o 12,8 procenta, na celkovém prodeji automobilů v zemi pak měly elektromobily podíl 22,5 procenta. Británie je druhým největším trhem s elektromobily v Evropě po Německu, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Světový den veřejné dopravy: V ČR veřejná doprava meziročně roste. Stát se podílí na jejím financování a organizaci

V pátek 17. dubna 2026 si připomínáme Světový den veřejné dopravy. Jde o rostoucí oblast přepravy osob, na níž se v České republice podílí i Ministerstvo dopravy, a to především v segmentu hromadné železniční a autobusové osobní přepravy. Resort objednává rychlíkové vlakové linky a vybírá na nich dopravce. Dále hradí kompenzace za slevy na jízdném studentů a seniorů ve vlacích i autobusech, které se mají dle programového prohlášení vlády zvýšit z 50 na 75%. Kromě toho přispívá krajům na zajištění železniční regionální dopravní obslužnosti.

„Veřejná doprava je páteří moderní mobility a klíčovou součástí našich měst i regionů. Každý den pomáhá milionům lidí dostat se do práce, do školy i za zážitky. Chceme ji dál zpřístupňovat, a proto se od 1. 1. 2027 vrátí sleva na jízdné pro studenty a seniory na úroveň 75 %,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

V roce 2025 došlo v meziročním srovnání k nárůstu počtu přepravených cestujících celkem i ke zvýšení přepravního výkonu. V případě přepravního objemu veřejná doprava rostla z 345,248 mil. osob na 349,132 mil. osob a u přepravního výkonu je nárůst z 9 046 mil. osobo kilometrů na 10 284 mil. osobo kilometrů.

V rámci veřejné linkové autobusové dopravy se v roce 2024 ujelo přes 372 milionů km při zajištění základní dopravní obslužnosti (ostatní dopr. obslužnost je pak cca 10 mil. km), u vlaků to potom bylo za stejný rok přes 95 milionů km dle jízdních řádů (+ ostatní obslužnost cca 3,7 mil. km).

Finanční podpora veřejné dopravy na celostátní i regionální úrovni

Ze státního rozpočtu byla v roce 2024 podpořena veřejná doprava bezmála pěti miliardami Kč (4 990 015 tis. Kč) na kompenzace slev v dopravě a 6,66 mld. Kč, což byly prostředky na státem objednávané rychlíky. K tomu je třeba ještě přidat 3,91. mld Kč, státní dotaci na podporu krajské regionální vlakové dopravy.

V roce 2025 potom stát podpořil cestování kompenzací slev částkou 5 035 180 tis. Kč, na státem objednávané rychlíky bylo alokováno 7,49 mld. Kč a na dotace na podporu krajské regionální vlakové dopravy bylo vyčleněno 4,33 mld Kč.

Zajištění rychlíkových vlaků

Do výčtu aktivit státu v oblasti veřejné dopravy patří objednávání rychlíkové dopravy v tuzemsku a výběr dopravců, kteří zde na jednotlivých linkách zajišťují provoz. Stát tak prakticky zajišťuje rychlou vlakovou nadregionální dopravu v celé ČR, vyjma spojení Prahy s Ostravou, kde jezdí vlakoví dopravci výhradně na své komerční riziko. K usnadnění cestování ve veřejné dopravě slouží státní jednotná jízdenka One Ticket, která zatím umožňuje cestování ve vlacích po ČR bez ohledu na dopravce.

V oblasti veřejné dopravy též stát stanovuje pravidla provozování taxi, včetně přepravních služeb objednávaných prostřednictvím aplikací.

Zdroj: MDCR

Logistický kalendář