Domů Blog Strana 3

Mercedes-Benz Trucks překonává „zvukovou bariéru“ při elektrickém nabíjení s výkonem1000kW

Vývojáři Mercedes-Benz Trucks během interního testu ve Wörth am Rhein poprvé nabíjejí elektrická nákladní vozidla výkonem 1000 kilowattů.

Vývojáři z Mercedes-Benz Trucks poprvé úspěšně nabili prototyp loni představeného eActrosu 600 na nabíjecí stanici o výkonu jeden megawatt ve vlastním vývojovém a testovacím centru ve Wörth am Rhein. Mercedes-Benz Trucks se rozsáhle podílel na vývoji nového celoodvětvového standardu nabíjení Megawatt Charging System (MCS). To hraje ústřední roli zejména pro veřejné nabíjení podél důležitých dopravních tras.

Další vývoj technologie MCS pro sérii

V další etapě budou vývojoví inženýři Mercedes-Benz Trucks nadále testovat komunikační rozhraní mezi vozidlem a nabíjecí stanicí, definovanou v rámci standardizace MCS, a dále vyvíjet prototypové komponenty směrem k sériové výrobě. Zahájení sériové výroby eActrosu 600 je plánováno na konec roku 2024. Kromě nabíjení CCS s výkonem až 400 kW umožní eActros 600 později také megawattové nabíjení s plnými 1000 kilowatty, jakmile bude k dispozici. Zákazníci si k tomu mohou objednat předvybavení vozidla tak, že vybavení pro nabíjení technologií MCS bude možno do vozidel doplnit, jakmile bude k dispozici.

Foto: Daimler Truck

Megawattové nabíjení je zvláště zajímavé pro veřejnou nabíjecí infrastrukturu

Vysoká kapacita akumulátoru přes 600 kilowatthodin – odtud typové označení 600 – a také nová, výrobcem vozidla vyvinutá elektrická hnací náprava s vysokou účinností, umožňují eActrosu 600 dojezd až 500 kilometrů v soupravě bez mezinabíjení. Elektrický nákladní vůz bude schopen ujet hodně přes 1000 kilometrů denně. Nabíjení během zákonem předepsaných přestávek řidiče – i bez megawattového nabíjení – to umožňuje.

Zhruba 60 procent dálkových cest zákazníků Mercedes-Benz Trucks v Evropě je beztak kratší než 500 kilometrů, takže pro tyto případy stačí dobíjecí infrastruktura v depu a na místech nakládky a vykládky. Pro všechny ostatní aplikace je neustálý rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury nezbytným předpokladem k tomu, aby byl elektrický nákladní vůz plně použitelný pro celoevropskou dálkovou dopravu. Megawattové nabíjení má velký potenciál zejména pro takto náročné aplikace.

Zdroj: Reliant

DRONY VYVINUTÉ NA FEL ČVUT POMÁHAJÍ S POHYBEM BŘEMEN NA VODĚ I S HLEDÁNÍM SINIC A ODPADKŮ

Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci 22. dubna u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech přes 40 létajících robotů a do různých experimentů se zapojilo také kolem 60 expertů a expertek.
Ukázky vycházejí z několika projektů, na nichž skupina z Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracovala s odborníky a odbornicemi z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a firem Fly4Future a Eurosecur.

„Vědecky zajímavé na těchto projektech bylo to, že jsme autonomii dronu a autonomie lodi museli propojit pomocí prediktivního a kooperativního řízení, kdy se model pohybu lodi dynamikou výrazně liší od modelu dronu,“ uvedl doc. Martin Saska, vedoucí skupiny MRS působící na katedře kybernetiky. „To vše bylo třeba provést v reálných podmínkách, kde jsou vítr, vlny a podobně. To byly ty největší výzvy, kterým jsme čelili,“ podotkl výzkumník.

Na Orlíku tým ukázal, jak autonomní drony umí usnadnit a zpřesnit pohyb plovoucího objektu (například měřící bóje) taženého robotickou lodí. „Když loď na dlouhém laně táhne objekt, je obtížné zajistit jeho přesný pohyb po požadované trajektorii. V případě kooperativní manipulace lodí a dronem, lze využít velký výkon lodi a zároveň mnohem agilnější pohyb dronu. Vhodným skládáním sil působících takto různorodým týmem robotů, lze dosáhnout mnohem přesnějšího řízení pohybu vlečeného objektu. Díky tomu se dokážeme vyhýbat překážkám, případně získávat senzorická data v přesně požadovaných lokacích,“ vysvětlil doc. Saska.

Drony z FEL ČVUT ale také hledají odpadky na vodních hladinách. Poté, co je najdou, vyšlou informaci lodi, která připluje a nepořádek na daném místě vysbírá. Což je postup výhodný z hlediska času i nákladů. Spolupracující týmy létajících a plavajících robotů pak s velkou přesností zvládnou i detekovat hranice vodních ploch zasažených sinicemi.

„Motivací k tomuto výzkumu je optimalizovat odběr pitné vody na rezervoárech, které jsou sinicemi zasaženy. Informace o přesné koncentraci sinic a dalšího znečištění získané z více míst přehrady současně umožňují přesně modelovat pohyb znečištění, plánovat odběr vody nebo dokonce i zásah vedoucí ke snížení znečištění. Toto neplatí jen u zdrojů pitné vody, ale i třeba zde na rekreačně hojně využívaném Orlíku, kde je nutné veřejnost o stavu vody pravidelně informovat a kde sinice představují závažný problém,“ vysvětlil doc. Saska.

„Při konkrétní misi je robotická loď vybavena autonomně letícím dronem, který dokáže zcela sám z lodi odstartovat, povrch hladiny rychle analyzovat a potom se zcela sám na loď vrátit a bezpečně přistát. Loď ho sama může vyslat do míst, která potřebuje naskenovat, a na základě v reálném čase zpracovaného měření si naplánuje vlastní trasu do míst, kde je třeba, odebere vzorky, které přinesou přesnější informaci o stavu vody. No a po cestě může navíc sbírat odpadky anebo dokonce zachránit tonoucího,“ s jen mírnou nadsázkou dodal vědec.

Při testování vědeckých výstupů FEL ČVUT na Orlické přehradě tým výzkumníků využíval jak vlastní menší výzkumné modely létajících robotů a autonomního katamaránu, tak i výsledné produkty komerčních partnerů. Během projektu spolupracující firmy Eurosecur Fly4Future vyvinuly a vyrobily autonomní loď reálných rozměrů pro provádění těchto misí na vodních plochách v ČR a speciální voděodolný dron, který umí kromě přistávání na lodi přistát i na vodě. S ČZU pak tým FEL ČVUT a obě firmy spolupracovaly na sběru a zpracování dat pořizovaných multispektrální kamerou.

Skupina FEL ČVUT v těchto dnech také testuje pohyb velmi rychle letících rojů naprogramovaných pro operace v prostředí s překážkami bez GPS signálu a komunikace. Tým rychle letících spolupracujících robotů dokáže využívat palubních senzorů a umělé inteligence pro pohyb těsně nad terénem, ale dokáže i proletět lesem nebo dokonce zaletět do budovy nebo jeskyně. Roje dronů FEL ČVUT se snadno vypořádají s výpadkem GPS signálu nebo komunikace s pilotem. Pilota ani GPS ke svému letu vůbec nepotřebují, v čemž jsou unikátní nejen v rámci Česka.

Zdroj: ČVUT

Šéf výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk přiletěl do Číny

Šéf amerického výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk nečekaně zavítal do Číny. Podle agentury DPA přiletěl ve svém soukromém letadle do Pekingu, kde se nyní koná největší čínský autosalon. Čína je největším automobilovým trhem na světě a druhým největším trhem automobilky Tesla.

„Na pozvání Čínské rady pro rozvoj mezinárodního obchodu (CCPIT) dorazil šéf Tesly Elon Musk do Pekingu,“ uvedla čínská státní televize CCTV. Musk se podle CCTV setkal s čínským premiérem Li Čchiangem, který působení automobilky Tesla v Číně označil za „úspěšný příklad čínsko-americké hospodářské a obchodní spolupráce“.

Čína je pro Teslu důležitým trhem i výrobním centrem. Továrna Tesly v Šanghaji v loňském roce podle agentury Nová Čína dodala zákazníkům téměř 950.000 vozů.

Podle zdroje agentury Reuters by měl Musk s čínskými představiteli jednat mimo jiné o systému Full Self-Driving (FSD), který je nejpokročilejší verzí asistenčního systému pro řidiče Autopilot a který by firma ráda uvedla na čínský trh. Musk tento měsíc uvedl, že FSD by mohl být zákazníkům v Číně již „velmi brzy“ dostupný.

Společnost Tesla se v poslední době potýká se zostřenou konkurencí a zpomalením růstu poptávky po elektromobilech. Její globální odbyt se v letošním prvním čtvrtletí snížil téměř o devět procent na 386.810 vozů ze zhruba 423.000 vozů před rokem. Vykázal tak první meziroční pokles za téměř čtyři roky a výrazně zaostal za očekáváním analytiků.

Musk předloni koupil internetovou síť Twitter, kterou následně přejmenoval na X. Je rovněž zakladatelem společností SpaceX a Neuralink. Podle aktuálního žebříčku miliardářů sestavovaného agenturou Bloomberg je s majetkem v hodnotě 183 miliard dolarů (zhruba 4,3 bilionu Kč) třetím nejbohatším mužem na světě.

Zdroj: ČTK

Výbor SFDI schválil pravidla k poskytování příspěvků pro rok 2024. K dispozici je 1,6 miliardy Kč

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na svém pátečním jednání schválil pravidla pro poskytování příspěvků například na výstavbu a rekonstrukce městské nebo obecní dopravní infrastruktury pro rok 2024 případně 2025. V rozpočtu fondu pro rok 2024 je pro financování bezpečných chodníků, přechodů či cyklostezek vyčleněno více než 1,6 mld. Kč.

 

Podporou těchto projektů chceme pomoci budovat bezpečnou a užitečnou dopravní infrastrukturu pro všechny účastníky silničního provozu tam, kde to lidé v každodenním životě nejvíc potřebují. Typicky jde o cyklostezky, chodníky, lávky či zvýšení bezpečnosti kritických míst,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

O příspěvek z rozpočtu SFDI, který činí nejčastěji 85 %, v některých případech až 100 % uznatelných nákladů akce, tak mohou požádat města a obce, svazky obcí, kraje, ale také například vlastníci letišť. Tímto způsobem se mohou financovat stavby a rekonstrukce chodníků, přechodů pro chodce vč. nasvětlení nebo světelné signalizace, zastávek autobusů a autobusových zálivů, podchodů, lávek a mostů v místech křížení s nadřazenou infrastrukturou, opravy, výstavba a rekonstrukce cyklistických stezek a zřizování jízdních pruhů pro cyklisty.

 

Dále bude v rámci schválených pravidel financováno odstraňování nehodových lokalit na silnicích II. a III. tříd ve vlastnictví krajů a také vybavení letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy.

 

Pro období let 2023 a 2024 fond v rámci předchozího schvalování výzev již na podzim loňského roku podpořil 76 projektů krajů i obcí ze všech částí republiky v celkové výši téměř 796 milionů korun. Největší podíl z celkového objemu tvořily příspěvky zaměřené na výstavbu a rekonstrukce cyklistických stezek i zřizování jízdních pruhů pro cyklisty. „Z rozpočtu SFDI jsme teď již podpořili výstavbu více než 43 kilometrů těchto komunikací pro rozvíjející se cyklodopravu. Síť od silnic oddělených bezpečných stezek se tak zase o něco rozšíří,“ zdůrazňuje ministr Kupka. V únoru 2024 byly schváleny příspěvky zejména na bezbariérové chodníky pro 206 akcí v celkovém objemu cca 1 055 mil. Kč.

 

Přehled nyní schválených pravidel−výzev:

  • Pravidla pro financování opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opatření ke zpřístupňování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace pro rok 2025
  • Pravidla pro financování výstavby nebo oprav cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů pro cyklisty pro rok 2025
  • Pravidla pro financování výstavby, modernizace nebo oprav místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací v místech křížení s nadřazenou dopravní infrastrukturou pro rok 2024
  • Pravidla pro financování opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy na silnicích II. a III. třídy pro rok 2024
  • Pravidla pro financování vybavení letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy pro rok 2024

Zdroj: MDCR

Při oslavách EU na Trojmezí budou lidé podepisovat petici za lepší spojení

Zlepšení kvality železničního dopravního spojení mezi českým Hrádkem nad Nisou a německou Žitavou přes polské území a zřízení nové vlakové zastávky v polském Porajówě žádá petice, kterou mohou podepsat účastníci společných oslav 20 let od rozšíření Evropské unie na Trojmezí, kde se stýkají hranice Česka, Polska a Německa. Určena je petičnímu výboru Evropského parlamentu, řekla ČTK mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková.

„Ani po těch 20 letech se ty tři státy nebyly schopné domluvit ani na smlouvě na rekonstrukci asi 2,5 kilometru železnice. My chceme umožnit obyvatelům, aby se obrátili na Evropský parlament, který snad těm vládám domluví. Třístránková prezidentská dohoda by neměla trvat 20 roků, asi jsme všichni před lety čekali, že mezi Hrádkem na Žitavou se bude jezdit normální cestovní rychlostí a v Porajówě bude zastávka. Tak si myslím, že při oslavách by se nemělo jenom chválit, ale taky mluvit o věcech, které se nepovedly,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Železniční trať z Liberce přes Hrádek nad Nisou do Žitavy patří k nejstarším v Libereckém kraji, vlaky po ní jezdí přes 160 let. Na českém území prošla jednokolejná trať modernizací, desítky milionů investovala Správa železnic i do zabezpečení. Úpravy umožňují jezdit dnes na většině trasy stokilometrovou rychlostí stejně jako v Německu, problémem je jen 2,7 kilometru dlouhý úsek na polském území, který je v havarijním stavu a vlaky tam mohou jet maximálně 40 km/h což omezuje návaznost v přestupních uzlech v Liberci a Žitavě. Poláci navíc nemohou vlaky využít, na jejich území chybí stanice.

Česká strana do zlepšení trati dál investuje. Správa železnic jako součást modernizace trati z Liberce po polskou hranici připravuje rekonstrukce stanic v Hrádku a Chrastavě. Hlavním cílem je zkrácení staničních provozních intervalů, zajištění plynulosti a bezpečnosti železniční dopravy, zvýšení komfortu a bezpečnosti pro cestující. Náklady projektanti odhadli na více než 1,27 miliardy korun bez DPH, Správa železnic teď hledá dodavatele, nabídky je možné podávat do 24. května.

Za 20 let od vstupu do Evropské unie šlo do Libereckého kraje zhruba 48,8 miliardy korun z evropských peněz. Směřovaly do modernizace a výstavby čistíren a úpraven vody, kanalizací a vodovodů, do modernizace železničních tratí, rekonstrukcí a výstavby silnic. Díky evropským penězům se podařilo zrekonstruovat zchátralé liberecké lázně, kde je dnes galerie, nebo Liebiegův palác, který teď slouží jako komunitní centrum. Miliony z EU pomohly zlepšit péči o nemocné i umírající, přispěly také ke zkvalitnění technického vzdělávání. Stamiliony získala z EU na svůj rozvoj liberecká univerzita.
Zdroj: ČTK

ŘSD instaluje další značky se zákazem předjíždění kamionů na dálnici D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo instalovat značky se zákazem předjíždění kamionů na dálnici D1. Jde o druhou etapu, která se týká úseků dálnice mezi 21. a 90. kilometrem a mezi 112. a 141. kilometrem. Od června by měl zákaz předjíždění kamionů na D1 platit na určených místech v rozsahu od 21. kilometru do 230. kilometru. ČTK to řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

„Zákaz platí pro vozidla nad 3,5 tuny. Znamená to, že se netýká pouze kamionů. Vozidla nad 3,5 tuny budou smět předjíždět jen v úsecích, kdy jsou v jednom směru tři pruhy, což platí většinou pro stoupání. Jinak budou muset jet v pomalém pruhu,“ uvedl Rýdl.

Od podzimu platí zákaz předjíždění vozidel nad 3,5 tuny od 90. do 112. kilometru a od 141. do 182. kilometru. Už dříve se stejné nařízení začalo týkat úseku mezi 183. kilometrem až po Brno. Instalace značek na chybějících částech D1, která dnes začala, potrvá do konce května. „Cílem není nějaká šikana řidičů. Ale chceme, aby na dálnici, která je důležitou tepnou pro evropskou dopravu, byl plynulý provoz,“ uvedl Rýdl.

„Kontrolám dodržování zákazu předjíždění kamionů se věnují policisté z dálničního oddělení Velký Beranov a z oddělení silničního dohledu Krajského ředitelství policie kraje Vysočina v rámci běžného výkonu služby nebo při mimořádných dopravněbezpečnostních akcích. Za porušení lze uložit pokutu až 5500 korun a řidič dostane šest trestných bodů,“ uvedla mluvčí policie na Vysočině Dana Čírtková. Dodala, že od ledna policisté z dálničního dopravního oddělení ve Velkém Beranově uložili 757 pokut v příkazním řízení za 3,5 milionu korun.

Zákaz předjíždění kamionů bude platit také na úsecích dálnice D2, D8 a D11. A to vždy především v okruhu Prahy.

Zdroj: ČTK

Odpor proti D52 polevil, ale obce mají podmínky, uvedl ředitel silničářů

Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat. V tiskové zprávě to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.

Mátl očekává, že ministerstvo životního prostředí by mohlo vydat kladné stanovisko letos ve druhé polovině roku a že by se po 23 kilometrů dlouhé dálničním úseku, který propojí Česko s Rakouskem, mohlo jezdit v roce 2031 či 2032. Tedy více než 30 let poté, co vláda rozhodla o propojení jižní Moravy s Rakouskem touto trasou.

Při projednávání se objevilo několik zásadních témat, které musí ŘSD řešit. Prvním je obchvat Nové Vsi, která je součástí Pohořelic. Dnes roli obchvatu zastává právě silnice první třídy, jenže v budoucnu má vést od Pohořelic souběžná silnice, která bude napojená na silnici procházející středem obce. Místní se obávají, že ti, kteří nepojedou po dálnici, budou jezdit přes obec, v níž by tak paradoxně proti současnosti vzrostla intenzita dopravy. Podle starosty Pohořelic Miroslava Nováka (ODS) se snaží obec řešit tuto záležitost s ŘSD neúspěšně už 25 let, aniž by na ni silničáři slyšeli, řekl Českému rozhlasu. „Z jejich strany je to pochopitelné, požadavek chápu a pokusíme se spojit s Jihomoravským krajem a hledat cestu, jak Nové Vsi vyhovět. Ale nechci předbíhat, protože podle hodnocení EIA by měl být vliv na obec naopak pozitivní, přibudou například protihlukové stěny,“ uvedl Mátl.

Dalším problémem jsou odpočívadla pro kamiony, které kvůli obtížnému povolovacímu procesu vůbec nejsou součástí dokumentace a podle Mátla bude ŘSD teprve hledat lokality, kde by odpočívky mohly být. „Problém je, že nikdo je nechce u sebe, ale taky nikdo nechce, aby kamiony sjížděly z dálnice. Jisté je, že jedna odpočívka bude na tomto úseku potřeba,“ řekl Mátl.

Vyřešené zatím není překonání Novomlýnských nádrží. Varianty stále zůstávají dvě, a to dálnice vedená po estakádě, nebo po násypu. Podle dokumentace je pro přírodu příznivější estakáda, ale obce v okolí chtějí násyp. Obávají nárůstu hluku a také toho, že bude z rekreační a brzy i lázeňské zóny narušený výhled na Pálavu, zmínila starostka Pasohlávek Martina Dominová (Moravané). „Budeme čekat na výsledky stanoviska EIA z ministerstva životního prostředí a na základě toho se budeme rozhodovat o dalším postupu. Budeme muset zohlednit nejen vliv stavby na životní prostředí, ale také investiční náklady na jednotlivé varianty a následné provozní náklady,“ uvedl Mátl.

Předpokládá, že by se mohlo začít stavět za dva či tři roky a o dva roky později i část přes nádrže. Náklady na úseky k nádržím a od nádrží se předpokládají dohromady 6,6 miliardy korun, cena za přechod přes nádrže se bude odvíjet od zvolené varianty.

Zdroj: ČTK

Nový model studentského elektrického monopostu je rychlejší a úspornější

Nový model elektrického monopostu, který pro letošní závodní sezonu připravili studenti Vysokého učení technického v Brně, bude nejen rychlejší, ale také úspornější. Mladí konstruktéři z týmu TU Brno Racing se chystají na tři závody seriálu Formula Student a pokusí se obhájit pozici ve světové top dvacítce, kam se probojovali v minulé sezóně. Monopost Dragon e4 představili veřejnosti.

Na první pohled se příliš neliší od svého předchůdce s označením e3. „Největší rozdíly bychom našli v softwaru a vnitřních systémech formule. Zabudovali jsme rekuperaci a také torque vectoring, který se používá pro zlepšení jízdních vlastností řízením stáčivého momentu,“ popsal změny vedoucí technické a mechanické sekce týmu Tomáš Velfl. Při průjezdu zatáčkou působí na každé kolo jiná síla. Algoritmus na základě rychlosti a zatočení volantu dopočítá a následně dorovná rozdíl mezi koly tak, aby zajistil ideální průjezd.

Co zní jako malá změna, slibuje přinést velké výsledky. „Průjezd zatáčkou může být podle našich výpočtů až o sedm kilometrů v hodině rychlejší, což je na závodech citelný rozdíl,“ dodal Velfl.

Rekuperace umožní elektrické formuli znovu využít energii vzniklou při brzdění motoru, která by jinak přišla vniveč. „Největší přínos by měla mít v disciplíně Endurance, tedy jízdě na výdrž na dvaadvacetikilometrové trati. Dosud jsme museli ke konci závodu ubírat na výkonu, aby to baterie vydržela,“ uvedl letošní šéf týmu Marek Viktořík.

Květen a červen jsou zasvěceny testování, léto závodům. „Chystáme se na červencové závody v Rakousku, které se jedou na Red Bull Ringu, což je moc pěkný okruh formule 1. Na začátku srpna jedeme závod na Autodromu Most,“ řekl Viktořík. Poté přichází vrchol sezony v Německu.

Kdo usedne za volant, zatím tým neví, i když na výběru vhodných kandidátů se už několik měsíců pracuje. Mezi zkušené piloty patří i Velfl, který loni odjezdil všechny závody s Dragonem e3. „Je to poměrně náročné, ale dá se na to natrénovat. Nejhorší je vedro,“ řekl.

Pomalu už se rodí i plány na monopost Dragon e5, který dozná řadu konstrukčních změn. Cílem je mít náhon na všechna čtyři kola.

Zdroj: ČTK

Odstartovala školení pro dopravce na téma ETCS

Správa železnic připravila školení pro dopravce, které je zaměřené na provozní chování jednotného evropského zabezpečovače ETCS. První se uskutečnilo toto pondělí, další budou následovat v Praze a Olomouci do 10. května. Zástupci dopravců, kteří se zabývají tvorbou předpisů a školením strojvedoucích, se dozví základní principy fungování celého systému a seznámí se s příslušnými technickými specifikacemi interoperability.

Správa železnic pořádá školení vzhledem k tomu, že se blíží termín, kdy bude na velké části prvního a druhého koridoru zaveden výhradní provoz ETCS. Ten byl stanoven na 1. ledna příštího roku.

Účastníci školení se dozví, jak se provádějí testy kompatibility mobilní a traťové části ETCS. Navíc se seznámí s provozními předpisy Správy železnic, jejich praktickou aplikací a modelovým řešením možných dopravních situací včetně případných poruch.

Zdroj: Reliant

Digitální automatické spřáhlo nebo rébus digitálního věku?

Přinášíme překlad článku z produkce RailFreight.com, který vyšel v placené verzi 12.4.2024 a zejména poslední dvě věty článku naprosto přesně popisují dnešní absurdní situaci.

V současné době se zdá, že společným jmenovatelem týkajícím se zavádění digitálního automatického spřáhla (DAC) v Evropě je zmatek. Třetí konsorcium DAC, přejmenované na DACFIT, bylo právě vytvořeno společností Deutsche Bahn (DB), která také hraje klíčovou roli v dalších dvou. Jasný harmonogram však zatím není k dispozici, přestože EU předpokládá rozsáhlé zavedení DAC do roku 2030.
DACFIT se nyní připojuje k DAC4EU a FP5-TRANS4M-R. Všechna konsorcia se řídí pokyny stanovenými v Evropském programu realizace DAC, ale jejich cíle a role nejsou tak snadno pochopitelné. DAC4EU je projekt zahájený a financovaný německým ministerstvem dopravy a vedený DB. V roce 2020 ministerstvo pověřilo DAC4EU hledáním způsobů, jak urychlit procesy pro demonstraci, testování a schvalování DAC. Konkrétně DAC4EU pracovala na implementaci technologie DAC na vlaku, který byl následně testován v reálných provozních podmínkách.

TRANS4M-R je naproti tomu financován Evropskou unií, dohlíží na něj Evropský společný železniční podnik a koordinuje jej DB. Tato iniciativa se zaměřuje na implementaci plně digitálního provozu nákladních vlaků (FDFTO), jehož klíčovou součástí je DAC. TRANS4M-R tvrdí, že podporuje zavádění této technologie hledáním otevřeného modelu evropského DAC, vypracováním plánů kompatibility mezi zeměmi a identifikací možných zdrojů financování. Nejnovější přírůstek do konsorcia DAC, DACFIT, bude pracovat na analýze „stávajícího vozového parku a dílen nákladní dopravy s cílem posoudit časové a prostorové výzvy migrace napříč Evropou,“ uvedla DB.

Protichůdná tvrzení
Některé z problémů, které vytvářejí zmatek ohledně DAC, mohou být způsobeny poněkud kryptickou komunikací z DB. V květnu 2023 společnost tvrdila, že její digitální nákladní vlak vybavený různými prototypy DAC prošel prvními praktickými testy. Tehdy DB uvedla, že následující krok znamenal, že výrobci přešli do sériové výroby DAC. Německá společnost navíc nedávno uvedla, že její digitální nákladní vlak je připraven k použití u zákazníků.
O něco více než týden později však DB nyní oznamuje vytvoření DACFIT, jehož účely již byly zmíněny. Spontánně tak vyvstává otázka: jak může být DAC připraven k použití zákazníkem, když projekt TRANS4M-R říká, že první velké demonstrace nebudou zahájeny dříve než na konci roku 2024? Je třeba také zmínit, že konec roku 2024 je nejzazším termínem pro rozsáhlá dema DAC4. U DAC5 je nelze očekávat dříve než v prosinci 2025.

DAC4 vs DAC5
DAC4 zahrnuje řešení pro zkoušky brzd, pořadí vagónů a výpočet brzdné dráhy vlaku. DAC5 bude mít kromě těchto komponent také funkci řazení vlaku. Pokud jde o DAC4, protokol o funkční zkoušce již byl dokončen. Zpráva o interoperabilitě a první spřáhla pro laboratorní testování vlaků se očekávají v červnu tohoto roku, zatímco koncept by měl být připraven k rozsáhlým demonstracím v prosinci. Pokud jde o DAC 5, většina jeho vývoje je plánována na rok 2025. Zpráva o funkční zkoušce je plánována na leden, přičemž zpráva o interoperabilitě a spřáhla pro laboratorní zkoušky vlaků jsou v současné době naplánovány na září 2025. Verze DAC5 má být k dispozici pro rozsáhlé demonstrace na konci roku 2025.

Nedávný vývoj DAC
V souvislosti s TRANS4M-R došlo v poslední době ke dvěma hlavním událostem. Prvním z nich je dohoda o celkovém plánu, jehož cílem je mít pilotní vlaky DAC před nasazením do začátku roku 2026. Za účelem dosažení tohoto cíle vyhlásila Evropská komise několik výzev k předkládání návrhů s termínem stanoveným na 7. května 2024. Tyto vlaky před nasazením budou muset být vybaveny balíčkem startovací/základní DAC.

Startovací/základní verze DAC je vybavena tlačítkem pro odpojení na boku vozu a odpojovacím systémem ve vlaku, který umožňuje provádět tyto operace z lokomotivy. Kromě toho může tato verze DAC poskytovat informace o řazení vlaku a pořadí vozů v soupravě a provádět automatizované zkoušky brzd. V neposlední řadě by měl také umožnit automatizovanou technickou kontrolu vozů.

Druhým hlavním vývojem bylo rozhodnutí o konstrukci elektrické spojky, což je krabice obsahující všechny vodiče a připojení pro digitální část DAC. Toto rozhodnutí bylo přijato na konci března, jak vysvětlil Gilles Peterhans, generální tajemník Mezinárodní unie držitelů vozů (UIP).

Celkově vzato, v poslední době došlo k určitému vývoji DAC, ale několik problémů přetrvává. Zdá se, že stále chybí jednotný, synchronizovaný přístup, protože stále existuje mnoho aspektů.

Kromě toho není jasné, kdo bude mít prospěch z rozsáhlého zavedení DAC, protože subjekty, které do něj investují, nejsou tytéž, které mají prospěch z jeho zavedení. Tato diskuse stále probíhá, ale je nezbytná větší srozumitelnost.

Zdroj: ŽESNAD

Logistický kalendář