Sobota, 29 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 310

C.S.CARGO koupila firmu PUMR & RYBA, akvizice rozšíří vozový park a přepravní služby společnosti

Od
Karolína Vágnerová
-
Dopravní a logistická společnost C.S.CARGO pokračuje v posilování své pozice na českém trhu.

Společnost nově koupila stoprocentní podíl ve firmě PUMR & RYBA, TRANSPORT-SPEDITION, spol. s r.o., která se zabývá mezinárodní silniční dopravou a spedicí zaměřenou zejména na přepravu sypkých materiálů. Akvizice byla dokončena na konci roku 2023.

Společnost PUMR & RYBA se specializuje na poskytování služeb v oblasti silniční dopravy a disponuje speciální návěsovou technikou. Jedná se o flotilu silo návěsů přepravujících nejrůznější druhy sypkých materiálů, jako jsou například gumárenské saze, granuláty či rašelina, a také potravinářských výrobků a surovin, například mouka a cukr. Zkušenosti společnosti zejména v oblasti mezinárodní přepravy sypkých materiálů nyní posílí nabídku služeb C.S.CARGO, která firmu plně akvírovala do své struktury.

Akvizice je v souladu s dlouhodobou strategií C.S.CARGO. Jedním z jejích cílů je začlenit do vozového parku firmy se specializovanou technikou, díky čemuž může rozšiřovat svá logistická řešení a nabízet klientům ještě komplexnější služby. Jedná se o další krok na cestě k upevnění pozice C.S.CARGO jako jednoho z vedoucích poskytovatelů silniční, letecké a námořní dopravy ve střední Evropě.

„Věříme, že tato akvizice přinese pestrost do našich přepravních služeb a společně s našim novým partnerem zajistíme klientům flexibilitu a komplexnost. V následujících měsících budeme aktivně integrovat společnost PUMR & RYBA do našich procesů a naší firemní kultury, abychom co nejdříve dosáhli optimálního propojení obou společností,“ okomentoval Aleš Willert, generální ředitel skupiny CS CARGO.

Zdroj: Reliant

Vlaky na úzkokolejce by mohly jezdit od června, zájem má i zahraniční dopravce

Od
Karolína Vágnerová
-

Vlaky na úzkokolejce v jižních Čechách a na Vysočině by mohly opět jezdit od 1. června. ČTK to řekl insolvenční správce zadlužené firmy Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) David Jánošík. Včera měla firma Správa úzkokolejných drah podat k Drážnímu úřadu žádost o bezpečnostní osvědčení k provozu dráhy. Zájem jezdit na úzkokolejce má vedle firem Gepard Express a WTT i jeden zahraniční dopravce, řekl správce.

Věřitelé JHMD ve středu při schůzi na Krajském soudu v Českých Budějovicích rozhodnou, zda firma skončí v konkurzu, nebo se zreorganizuje. Firma JHMD je od podzimu 2022 v úpadku, provoz vlaků na úzkokolejce předloni v říjnu zastavila. Dluží 350 milionů korun, vyplývá z přehledu pohledávek. Jihočeský kraj a Vysočina zajišťují v trase drah náhradní autobusovou dopravu.

„Předpokládám, že to (podání žádosti Drážnímu úřadu) dnes dopadne. Myslím si, že reálné datum, kdy by mohly vlaky vyjet, je 1. června. Bude záležet na dopravci. Možnosti jsou od víkendového turistického provozu jednoho páru vlaků v sobotu a jednoho v neděli až po standardní dopravní obslužnost, dva páry vlaků na každé větvi,“ řekl dnes ČTK Jánošík.

O provoz na tratích projevily zájem společnosti Gepard Express a WTT. O údržbu tratí, ne však o dopravu samotnou projevila zájem také firma Swietelsky Rail CZ. „Jsem i v kontaktu s dalším zahraničním subjektem, který o to (dopravu) projevuje zájem, ale zatím se nechce nikde zveřejnit,“ řekl dnes správce.

Jánošík očekává, že dnes na Drážní úřad dorazí žádost o bezpečnostní osvědčení k provozu dráhy. Díky tomu bude možné na tratích provozovat vlaky. Drážní úřad má na rozhodnutí o osvědčení lhůtu až pět měsíců. Část nákladů na vydání osvědčení by měl uhradit Nadační fond města Jindřichův Hradec, uvedl již dříve správce.

O osudu firmy JHMD rozhodnou ve středu její věřitelé na schůzi v Českých Budějovicích. Buď zvolí konkurz, nebo reorganizaci. Vrchní soud v Praze loni dvakrát zrušil konkurz, který krajský soud v Budějovicích na firmu prohlásil. Krajský soud opakovaně uváděl, že firma reorganizačním návrhem sleduje nepoctivý záměr. Vrchní soud uvedl, že rozhodnutí krajského soudu o konkurzu bylo předčasné.

Věřitel Jan Kysela zveřejnil v pondělí v insolvenčním rejstříku reorganizační návrh. Uvedl, že cílem je obnovit provoz úzkokolejky a předat aktiva k tomu nezbytná do rukou „veřejnoprávního subjektu, čímž bude zaručená dlouhodobá udržitelnost“. Kysela napsal, že vybraný strategický investor by koupil od JHMD část aktiv, nemovitosti a stoprocentní podíl v dceřiné firmě JHMD, společnosti Správa úzkokolejných drah.

Firma JHMD již dříve uvedla, že nemá na splácení dluhů. Argumentovala tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy. Firma JHMD by se dala prodat až za 121 milionů Kč. Vyplývá to ze znaleckého posudku zveřejněného v rejstříku. Prodej kolejí úzkokolejné dráhy v jižních Čechách a na Vysočině by mohl přinést až 370 milionů Kč. V reakci na posudek to uvedl předseda správní rady firmy JHMD Boris Čajánek.

JHMD vlastní úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech. V halách a na nádražích stojí asi 40 vagonů a lokomotiv, uvedl v únoru soud.

Zdroj: ČTK

Zlínský kraj letos zahájí čtyři rozsáhlé silniční stavby asi za 885 milionů Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Zlínský kraj letos zahájí čtyři rozsáhlé silniční stavby přibližně za 885 milionů korun. S jejich financováním hejtmanství pomohou peníze z evropských a státních fondů. Pracovat se bude na silnicích mezi Bystřicí pod Hostýnem a Hlinskem pod Hostýnem, Uherským Hradištěm a Bílovicemi a Prostřední Bečvou a Velkými Karlovicemi. Stavbaři opraví i most v Napajedlech. Uvedl to v tiskové zprávě Jan Vandík z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Práce na všech čtyřech stavbách by podle náměstka hejtmana pro dopravu Radka Doležela (ANO) měly začít na jaře letošního roku. „Vzhledem ke své rozsáhlosti budou pokračovat ještě v roce 2025,“ uvedl Doležel.

Mezi Bystřicí pod Hostýnem a místní částí Hlinsko pod Hostýnem na Kroměřížsku zahájí silničáři za 236 milionů korun opravu 3,4 kilometru dlouhého úseku silnice II/438. Mezi Uherským Hradištěm a Bílovicemi na Uherskohradišťsku začne obnova silnice II/497 v délce 2,5 kilometru za 264 milionů korun. V Napajedlech na Zlínsku stavbaři za 135 milionů korun zrekonstruují most, který vede přes řeku Moravu a spojuje město s podnikem Fatra. Na Vsetínsku opraví téměř desetikilometrový úsek silnice II/481 z Prostřední Bečvy přes Soláň do Velkých Karlovic s předpokládanou hodnotou 250 milionů korun.

U rekonstruovaných silnic získal kraj evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu, které pokryjí 85 procent celkových nákladů. V případě mostu v Napajedlech dostal příspěvek 55 milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Hejtman Radim Holiš (ANO) ocenil, že se podařilo na tyto dopravní stavby získat peníze i z externích zdrojů. „Do oprav silnic totiž investujeme nejvíce v historii, a díky tomu se nám daří snižovat počty úseků, které jsou v havarijním stavu. Silnice máme v nejlepší kondici za posledních deset let,“ uvedl Holiš.

Na seznamu oprav silnic Zlínského kraje jsou letos i další menší plánované investice v hodnotě zhruba od deseti do 40 milionů korun. Například rekonstrukce silnice III/36740 v Bělově na Zlínsku, výstavba okružní křižovatky na silnicích II/432 a II/438 v Holešově-Všetulech na Kroměřížsku, přestavba dvou mostů na silnici III/05735 ve Vsetíně a jednoho mostu na silnici III/01877 v Zubří na Vsetínsku nebo rekonstrukce silničních úseků III/36740 v Halenkovicích na Zlínsku a III/4972 ve Zlíně-Malenovicích.

„Celkové náklady na uvedených šest staveb činí podle investičních záměrů 126,5 milionu korun,“ uvedl Vandík. Všechny zajistí krajská příspěvková organizace Ředitelství silnic Zlínského kraje, která se o silnice druhé a třetí třídy v regionu stará.

Zdroj: ČTK

Čepro koupilo síť čerpacích stanic Robin Oil, podle E15 za 4,5 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Státní podnik Čepro koupil od podnikatele Jiřího Zoubka konkurenční síť čerpacích stanic Robin Oil, od níž získal 75 benzinových pump. Zařadí je do své sítě EuroOil, která tak bude nově mít 285 stanic, což ji řadí na třetí místo v ČR. Čepro o tom informovalo ČTK. Cenu transakce společnost neuvedla, deník e15 s odkazem na dva na sobě nezávislé zdroje napsal, že dosáhla 4,5 miliardy korun. Transakci nedávno posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

„Pro další růst a rozvoj služeb v příštích letech se nabídka nákupu konkurenční sítě jeví jako další cesta pro zvyšování přidané hodnoty. Nákup Robin Oil znamená pro Čepro přímý ekonomický efekt i tržní podíl, který má specifickou hodnotu,“ zdůvodnil akvizici generální ředitel Čepra Jan Duspěva.

Robin Oil byl dosud odběratelem pohonných hmot od Čepra s prodejem 150 milionů litrů ročně. Nákupem 75 stanic získá síť EuroOil podle Čepra mnohem více míst na frekventovaných místech. Zároveň se podle podniku umístění stanic obou sítí překrývá jen minimálně. „Robin Oil má k tomu mnohem větší prodejny s vysokou úrovní gastroslužeb, které nám doposud chyběly,“ podotkl Duspěva.

Podle něj má koupená síť také potenciál v oblasti alternativních energií, které dosud EuroOil neměl v nabídce. Podle mluvčího Marka Rolla má Čepro v tomto směru zájem hlavně o dobíjecí stanice pro elektromobily, pracovat ale chce se všemi zdroji včetně CNG. „Ve spojení hledáme i další synergie, ať už jde o logistiku, širší využití fleetových karet nebo nabídku doplňkových služeb,“ dodal Duspěva.

Společnost Čepro se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů a provozuje v Česku sít čerpacích stanic EuroOil. Vlastní ji stát, jediným akcionářem je ministerstvo financí. Podle výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin, mělo Čepro v roce 2022 obrat 91 miliard korun, zisk po zdanění dosáhl 1,6 miliardy korun.

Společnost Robin Oil patřila podnikateli Jiřímu Zoubkovi, do obchodního rejstříku byla zapsána v roce 1994. Podle účetní závěrky zveřejněné ve Sbírce listin měla firma předloni obrat 5,5 miliardy korun, čistý zisk 83 milionů korun a zisk před zdaněním 103,5 milionu korun.

„Akvizice nebude financována ze státního rozpočtu, ale z finančních prostředků společnosti Čepro,“ sdělil e15 tiskový mluvčí Čepra Marek Roll. Deník podotkl, že cena 4,5 miliardy výrazně převyšuje odhady, které počítaly s několikanásobkem EBITDA, tedy ziskem před zdaněním, úroky a odpisy. „Osobně jsem očekával hodnotu transakce ve vyšších stovkách milionů korun, se stropem někde kolem miliardy, možná lehce přes. Částka v jednotkách miliard se mi zdá velmi vysoká,“ sdělil e15 analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Obě firmy patří mezi sedm největších vlastníků čerpacích stanic v ČR, ani po spojení ale jejich podíl na trhu nedosáhne 15 procent. Největším provozovatelem čerpacích stanic je se 436 pumpami síť Orlen Benzina, která patří do polské skupiny PKN Orlen. Celkem 303 stanic má na druhém místě maďarský MOL. Za třetím EuroOil následují s více než stovkou stanic britsko-nizozemský Shell (181 stanic) a rakouský OMV (138 stanic).

Zdroj: ČTK

Švýcarská vláda a SBB investují jednu miliardu CHF do staré horské ztratě přes Gotthard

Od
Karolína Vágnerová
-

Gotthardský základní tunel je od srpna částečně uzavřen. Jen díky staré trati není Ticino odříznuto od dopravy.

Gotthardský základní tunel je od srpna částečně uzavřen. Jen díky staré trati není Ticino odříznuto od železniční dopravy. Nyní by měla být trať dlouhodobě zachována.Ve spirálovitých tunelech kolem kostela ve Wassen (Uri) je opět rušno – jak bylo po desetiletí obvyklé. Z důvodu částečné uzavírky Gotthardského úpatního tunelu přes horskou trasu jezdí prakticky všechny dálkové vlaky SBB do Ticina. Jednotlivé osobní vlaky projíždějí základním tunelem pouze mezi pátečním večerem a nedělním večerem. SBB také vede některé nákladní vlaky přes horskou trasu. Spolkové dráhy odhadují, že základní tunel bude znovu plně k dispozici až v září.

Vykolejení nákladního vlaku v základním tunelu v srpnu 2023 dalo všem jasně najevo, jak důležitá zůstává stará trať jako odklonová trasa. Federální vláda to chce nyní zachovat v delším časovém horizontu, jak je patrné z rozhodnutí, kterému se dosud věnovala jen malá pozornost. V reakci na interpelace radních Uri Josefa Dittliho (FDP) a Heidi Z’graggen (Mitte) zemská vláda koncem loňského roku prozradila, že spolková vláda a SBB chtějí do Gotthardské horské železnice investovat miliardu franků. Ta by měla být v příštích desetiletích kompletně zrekonstruována.

Švýcarská vláda a SBB o investici rozhodly již před vykolejením vlaku. „Přerušení provozu jen potvrdilo, že alternativní trasa na Gotthard je důležitá,“ říká Michael Müller, mluvčí Spolkového úřadu pro dopravu (BAV). Jde o obnovu tunelů, mostů a dráhy po celé trase. Větší investice jsou plánovány od roku 2029 do roku 2032 ze smlouvy o provedení práce s SBB.

Velká část technologických systémů dráhy se blíží ke konci své životnosti, říká mluvčí SBB Reto Schärli. Týká se to zejména četných inženýrských staveb a další železniční techniky. Spolkové dráhy chtějí v letech 2025 až 2050 investovat dvoucifernou milionovou částku ročně. Peníze pocházejí z fondu železniční infrastruktury. Železnice by podle Schärliho měla zůstat dvoukolejná.

Ještě před několika lety to bylo všechno, jen ne samozřejmé. Dálková doprava nyní prochází úpatním tunelem, řekl tehdejší šéf SBB Andreas Meyer v roce 2016 při jeho otevření. „Nemůžeme nabízet něco,co nikdo nevyužije.“ Všichni zákazníci by museli platit za předimenzovanou horskou trasu.SBB začaly odstraňovat drážní infrastrukturu, čehož po uzavření základního tunelu náhle hořce všichni zalitovali. Všude, kde to bylo možné, se v krátké době uvedly výhybky zpět do provozu, jak informoval odborný časopis „Schweizer Eisenbahn-Revue“ v prosinci.

Částečná demontáž infrastruktury byla způsobena tlakem na náklady. Úsilí potřebné k provozování horské trasy je však velké. Trasu s mnoha tunely a mosty je potřeba nejen udržovat, ale také chránit před přírodními nebezpečími, jako jsou laviny. V roce 2012 byla Gotthardská cesta několik dní uzavřena kvůli sesuvu hornin u Gurtnellen.

Kanton Uri byl potěšen rozhodnutím federální vlády a SBB. Je to „důležitý milník“, nedávno oznámil ekonomický ředitel Uri Urban Camenzind. Zachování horské železnice bylo vždy hlavním zájmem kantonu.

Investicemi je budoucnost Gotthardské horské dráhy zajištěna. Svým dílem přispěla i Südostbahn (SOB). Od roku 2020 provozuje „Treno Gottardo“ s dálkovými vlaky z Curychu a Basileje/Luzernu do Locarna v rámci koncese SBB na dálkovou dopravu, a to až do roku 2029. V letech po otevření základního tunelu nebyla původní železnice příliš atraktivní. Na horské trase se zpočátku využívaly pouze regionální vlaky, jejichž cestující museli přestupovat v Erstfeldu. „Treno Gottardo“, které SOB nabízí také turistům, je ale úspěšné. „Vlaky jsou velmi obsazené,“ říká na dotaz Thomas Küchler. SBB tento měsíc oznámila, že chce ve spolupráci se SOB pokračovat i po roce 2029.

Alternantivní trasy železniční sítě nejsou problémem pouze na Gotthardu. V roce 2021 byla nejdůležitější železniční trať v západním Švýcarsku, trať Lausanne-Ženeva, na několik dní přerušena poblíž vesnice Vaud Allaman. Spolková rada chce nyní vytvořit objízdné trasy i zde. Loni se rozhodlo na prvním úseku postavit nový tunel v oblasti Morges místo plánované třetí koleje.

Objízdnost tras je také problémem silničního provozu. V září byl Gotthardský silniční tunel na několik dnů uzavřen kvůli poškození stropu. Existuje sice alternativní trasa  A 13 přes San Bernardino, ale zlepšení přinese až druhý tubus Gotthardského tunelu, který je právě ve výstavbě. Tím by se snížila rizika, protože doprava by byla při problémech oddělena různými trasami, píše Spolková rada v reakci na interpelaci Josefa Dittliho. Riziková situace ovšem zatím zůstává nezměněna. Než se doprava v Gotthardském tunelu rozdělí případně do různých směrů, bude to chvíli trvat: Po otevření druhého tubusu bude totiž nejprve zrekonstruován ten stávající.

Ve srovnání s jinými alpskými přechody jsou odklonové trasy ve Švýcarsku poměrně komplikované. Loňský sesuv půdy v srpnu u Maurienne v Savojsku přerušil hlavní železniční spojení mezi Francií a Itálií (Lyon-Modane-Turin) a i silniční. Vlaky byly zrušeny bez odklonů, protože železniční trať je stále uzavřena. Teprve od tohoto měsíce existuje alespoň náhradní spoj za vlaky TGV z Paříže do Milána s přestupem na autobus na jednom úseku.

Zdroj: ŽESNAD

Maersk a Hapag-Lloyd navazují obchodní spolupráci

Od
Karolína Vágnerová
-
Společnosti Hapag-Lloyd AG (Hapag-Lloyd) a Maersk A/S, subjekt spadající pod společnost A.P. Moller – Maersk (Maersk), podepsaly dohodu o nové dlouhodobé obchodní spolupráci nazvané „Gemini Cooperation“, která odstartuje v únoru 2025. Ambicí je vytvořit flexibilní a propojenou námořní síť s nejlepší spolehlivostí v oboru.

„Spojení se společností Maersk nám pomůže dále zvýšit úroveň kvality služeb, které poskytujeme našim zákazníkům. Kromě toho budeme těžit ze zvýšení efektivity našich aktivit a ze společného úsilí o další urychlení dekarbonizace našeho odvětví,“ říká Rolf Habben Jansen, generální ředitel společnosti Hapag-Lloyd.

Nová spolupráce mezi společnostmi Hapag-Lloyd a Maersk bude zahrnovat flotilu přibližně 290 plavidel s celkovou kapacitou 3,4 milionu kontejnerů (TEU); Maersk nasadí 60 % a Hapag-Lloyd 40 %.

„Jsme rádi, že můžeme navázat spolupráci se společností Hapag-Lloyd, která je ideálním námořním partnerem pro naše strategické cíle. Uzavřením této spolupráce nabídneme našim zákazníkům flexibilní námořní síť, která bude zvyšovat laťku spolehlivosti v oboru. Tím posílíme naši integrovanou logistickou nabídku a uspokojíme potřeby našich zákazníků,“ říká Vincent Clerc, generální ředitel společnosti Maersk.

V rámci dohody si obě společnosti stanovily ambiciózní cíl zajistit po plném zprovoznění sítě spolehlivost vyšší než 90 %. Kromě lepší kvality služeb budou zákazníci těžit také ze zlepšení přepravních časů v řadě hlavních koridorů a z přístupu k některým z nejlépe propojených námořních uzlů na světě.

Obě společnosti se zavázaly k dekarbonizaci svých flotil a stanovily si jedny z nejambicióznějších dekarbonizačních cílů v oboru: Maersk chce dosáhnout nulových emisí v roce 2040 a Hapag-Lloyd v roce 2045.

V souvislosti s navázáním této spolupráce opustí společnost Hapag-Lloyd alianci THE Alliance na konci ledna 2025. V lednu 2023 společnosti Maersk a MSC oznámily, že aliance 2M skončí v lednu 2025.

V průběhu roku 2024 budou společnosti Maersk a Hapag-Lloyd pečlivě plánovat přechod ze svých současných aliancí na novou provozní spolupráci. Současně budou služby zákazníkům pokračovat podle stávajících dohod.

Další podrobnosti o „Gemini Cooperation“, včetně nových lodních řádů, budou včas ohlášeny hned jak budou k dispozici.

Zdroj: Reliant

Ve Francii stále hrozí blokády hlavních tahů a Paříže

Od
Karolína Vágnerová
-
Nespokojení francouzští zemědělci stále blokují řadu úseků dálnic a mýtné brány po celé zemi.

Zemědělské svazy nepovažují páteční ústupky francouzské vlády za dostatečné, aby zrušily mobilizaci, a vyzvaly k pokračování blokád. Během soboty byly sice odstraněny zátarasy na několika dálnicích, na A13, A6 a RN14 byl obnoven provoz, ale na řadě míst v jihozápadní, jihovýchodní i severní Francii blokády zemědělců trvají. Některé svazy teď vyzývají k blokádě Paříže, a to od pondělí 29. 1. na dobu neurčitou. Plánují obsadit všechny hlavní silnice vedoucí do hlavního města.

Při cestách do Francie nebo přes její území proto doporučujeme vyhnout se hlavním tahům a sledovat média.

Informace a přehled konkrétních blokád najdete ZDE nebo ZDE. V prohlížeči Google je možné stránky přeložit do češtiny.

Zdroj: Reliant

Dálnice D4 vstupuje do závěrečného roku výstavby, dokončeno je téměř 80 %

Od
Karolína Vágnerová
-

Výstavba dálnice D4, prvního českého infrastrukturního PPP projektu, vstoupila letos do závěrečné sezóny. V prosinci loňského roku úspěšně dosáhla hranice téměř 80 % stavebních prací. V prosinci 2024 bude po 43 měsících prací dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem dokončena.

 

Závěrečné práce budou zahájeny po zimní přestávce, v závislosti na klimatických podmínkách. Většina zemních prací již byla dokončena, a tak mezi klíčové letošní úkoly patří příprava vozovkových vrstev a kompletního vybavení dálnice.

„Zkušenosti s právě probíhající dostavbou dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás, ukázaly, že PPP projekty jako doplňkový nástroj k zajištění výstavby dopravní infrastruktury fungují. V příštích deseti letech budeme potřebovat investovat do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy a údržbu 2,8 bilionu korun v cenách roku 2022. K zajištění těchto prostředků proto počítáme rovněž s větším zapojením soukromého kapitálu, s tzv. PPP projekty,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

„Pozitivní spolupráce s naším zadavatelem, Ministerstvem dopravy ČR, a naším zhotovitelem, společností DIVIA stavební, která je součástí skupiny VINCI Construction CS, byla klíčovým faktorem, který nám umožnil dosáhnout tohoto významného milníku 80 % dokončení. Jsme připraveni v tomto tempu pokračovat i při dokončování zbývajících prací,“ dodal Christian Biegert, generální ředitel Via Salis a výkonný ředitel VINCI Highways pro střední Evropu.

Chystané stavební práce na D4

V první polovině roku budou na trase D4 postupně připraveny všechny vozovky. Kromě podkladních vrstev ze štěrku a kamení budou položeny asfaltové vrstvy. Finální vrstva, po které budou jezdit automobily, budou položeny až v závěrečné fázi, aby nedošlo k jejich zatížení nebo poškození stavební technikou.

Zatímco v loňském roce vyrostla většina ze 40 mostních konstrukcí na trase do fáze hrubé stavby, letos na nich budou pokračovat další práce: například proběhne pokládka izolací, budou se klást jednotlivé vrstvy vozovky nebo dodělávat zábradlí.

Podzimní měsíce budou věnovány desítkám dokončovacích prací, testování a ověřování funkčnosti všech prvků dálnice.

„Naše strojní i lidské nasazení na tomto projektu je extrémní. Řidiči, kteří stavbu míjí, vidí, jak jim nový úsek D4 roste přímo před očima. Byť aktuálně klimatické podmínky nedovolují plné nasazení, práce přesto postupují dle plánu tak, aby jej řidiči mohli začít využívat na konci tohoto roku,“ uvedl Martin Borovka, generální ředitel Skupiny VINCI Construction CS.

Operační centrum

Operační centrum (SSÚK) u křižovatky Lety je v současné době ve fázi hrubé stavby. Bude v něm umístěno středisko řízení provozu, hlídkové a technické stroje a zařízení pro zimní údržbu, jako je sklad soli a zařízení na výrobu solanky.

Informační systém

 

Důležitou součást této stavby představuje komplexní informační systém. V roce 2024 budou instalovány kabelové rozvody, které se budou sbíhat do operačního střediska v Letech. Informační systém umožní poskytovat řadu technologických služeb včetně úsekového měření, kamerového dohledu (195 kamer), který pokryje 100 % dálnice i přilehlých oblastí, SOS tísňových telefonů (48), vysokorychlostních vah, meteostanic (10), variabilních dopravních značek a informačních panelů (34) a analyzátorů dopravního proudu. Systém bude komplexně testován, aby byl bezchybně připraven na otevření dálnice.

BIM

Dostavba D4 mezi Příbramí a Pískem je největší liniovou stavbou v České republice, která využívá technologii BIM. Díky BIM má dálnice D4 digitální dvojče, které obsahuje veškeré informace o jednotlivých součástech dálnice a klíčovou dokumentaci, jako jsou kolaudační rozhodnutí a manuály. Technologie BIM se podílí i na plynulém přechodu mezi fází výstavby a provozu a zajistí vysoce kvalitní údržbu dálnice D4 po celou dobu 25 let trvání koncese.

Odpočívky Krsice

Na jaře budou rovněž zahájeny hlavní práce na stavbě odpočívek u Krsic, které nabídnou kompletní zázemí pro odpočinek řidičů, mimo jiné celkem 246 parkovacích míst. Souběžně se začnou stavět dvě čerpací stanice s restauracemi.

Motýlí dálnice

Podél celé trasy budované dálnice D4 se na jaře po obou stranách začne vysévat speciální obohacená travní směs, v níž je vedle tradiční trávy vysoký podíl lučních bylin a květin, které jsou přirozené pro tuto oblast a podpoří rozvoj biodiverzity v této lokalitě. Současně se budou i nahrazovat dřeviny, které byly vykáceny při vytyčení trasy dálnice.

Zadavatelem projektu je Ministerstvo dopravy ČR, PPP projekt realizuje sdružení Via Salis. Investice zahrnuje projektování, financování a stavbu 32 km dálnice D4 z Příbrami do Písku a modernizaci a údržbu dalších 16 kilometrů již zprovozněných navazujících úseků. Stavba bude podle smlouvy se státem hotova v prosinci 2024 a dalších 25 let bude konsorcium dálnici provozovat. Všechny stavební práce provádějí společnosti ze Skupiny VINCI Construction CS pod vedením její společnosti DIVia stavební.

Zdroj: MDCR

České dráhy loni přepravily 164,4 milionu cestujících, meziročně o 5 procent víc

Od
Karolína Vágnerová
-

České dráhy (ČD) loni přepravily 164,4 milionu cestujících, meziročně o pět procent více. Dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě. Jde o zhruba 90 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících. Celková čísla ale nelze podle člena představenstva a náměstka pro osobní dopravu ČD Jiřího Ješety srovnávat, protože se změnili dopravci na některých linkách.

„Šlo především o trasy, které zákazníci využívají pro cesty na kratší vzdálenosti. To ilustruje loňská průměrná cestovní vzdálenost, která je vyšší než v roce 2019,“ řekl. Přepravní výkon dosáhl 8,1 milionu takzvaných osobokilometrů, tedy počtu kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdily. Meziročně je to o 4,6 procenta více. Průměrná přepravní vzdálenost je stejná jako v roce 2022, činí 49,1 kilometru.

„Vytížení většiny našich vlaků je už na předcovidové úrovni, a na některých linkách, hlavně těch mezinárodních, už dokonce přepravujeme více cestujících než v roce 2019,“ dodal Ješeta. Nejrychleji podle generálního ředitele ČD Michala Krapince rostl počet cestujících na mezistátních linkách a tam, kde dráhy nasadily nové vozy nebo se zkrátil cestovní čas.

Zlepšení nastalo i u některých regionálních spojů. „Takovým příkladem úspěšné linky jsou spěšné vlaky mezi Plzní a Karlovými Vary, pro které v příštích letech pořídíme další dvě elektrické jednotky pro zvládnutí rostoucího zájmu cestujících,“ dodal Krapinec.

Zdroj: ČTK

Odborníci posoudí průzkum Libeňského mostu, závěry zveřejní až v dalších dnech

Od
Karolína Vágnerová
-

Odborníci včera projednali výsledky průzkumu Libeňského mostu přes Vltavu a takzvaného inundačního mostu u Palmovky. Závěry dnes projednají interně s Technickou správou komunikací (TSK) a městem, teprve poté závěry zveřejní. ČTK to sdělila mluvčí TSK Barbora Lišková. Generální ředitel TSK Jozef Sinčák minulý týden ČTK řekl, že pokud odborníci prohlásí stav nyní uzavřeného inundačního mostu za havarijní, TSK zahájí přípravu jeho demolice a výstavbu nového. Historický most přes Vltavu zůstane otevřený.

TSK před dvěma týdny kvůli závadě způsobené mrazy uzavřela inundační most pro tramvaje, pěší i cyklisty. Odborníci objevili závady na vrcholovém kloubu. Klouby zajišťují přenos sil z mostní konstrukce do podpěr, pilířů. Most v části přes Vltavu nevykazuje zásadní problémy a není potřeba jej uzavírat.

Libeňský most je soumostí tvořené šesti mosty a byl postaven podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928. Most nebyl nikdy opravován a je ve velmi špatném stavu.

„Rada monitoringu k Libeňskému mostu zasedá dnes v odpoledních hodinách a zabývat se bude výsledky měření z minulých dní na hlavním mostě přes Vltavu a inundačním mostě. Závěry odborné rady projednají interně zástupci TSK na úterním jednání a výsledky s dalším postupem prací zveřejníme v následujících dnech,“ uvedla Lišková.

Radu monitoringu, tedy odbornou skupinu tvoří projektanti, odborníci z Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně a zástupci TSK a zhotovitele.

Pokud odborníci prohlásí, že inundační most je v havarijním stavu, TSK zahájí přípravu jeho demolice, která by mohla začít v březnu a trvat zhruba tři až čtyři měsíce. Poté by TSK zahájila stavbu nového inundačního mostu. Výstavbu nové konstrukce má TSK už nyní v plánu celkové rekonstrukce libeňského soumostí. Demolice ani výstavba neovlivní provoz na hlavním mostě přes řeku. Nový inundační most půjde na ten historický až do jeho oprav bez problémů napojit.

Přes most v celé jeho délce nyní nejezdí tramvaje a na inundační most, který slouží jako preventivní ochrana cesty před povodní, nesmějí ani chodci, cyklisté a automobily. Most přes Vltavu uzavřen není. Uzavřený úsek mohou chodci a cyklisté obejít po lávce ke komplexu Dock a Štorchovou ulicí po rampě na most.

Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčová (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním Libeňského mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale rozhodli o opravě. Konsorcium firem, které most opraví, vede společnost Metrostav TBR a tvoří jej ještě mateřský Metrostav a projekční firmy SATRA a SHP. Práce by podle dřívějšího vyjádření Sinčáka mohly začít na jaře 2025.

Zdroj: ČTK

1...309310311...1 152Strana 310 z 1 152

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253