Čtvrtek, 29 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 350

Vláda odložila projednání zákona o obchodování s emisními povolenkami

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda odložila jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami. V zákoně jsou ještě ustanovení, která musí ministři prodiskutovat, kabinet se k němu proto vrátí později v lednu, řekl na tiskové konferenci předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Novela zákona předpokládá, že by měl stát v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Vláda dnes podpořila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek na 30. září.

Zákon by měl převést do českého práva evropskou směrnici, která už měla platit od konce loňského roku. Podle Šalomouna ale není pravděpodobné, že by Česko kvůli pozdnímu přijetí čelilo ze strany EU pokutám, věří, že zákon bude brzy schválen.

Už před jednáním vlády panovaly rozpory mezi jednotlivými ministerstvy o tom, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat. V současné době je část výnosů přerozdělená mezi ministerstvo životního prostředí (MŽP), ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a státní rozpočet. To by však novela měla změnit. Podle MŽP, které návrh zpracovalo, by peníze měly být pod správou Státního fondu životního prostředí. S tím však nesouhlasí MPO, které žádá příjmy z povolenek do vlastní rozpočtové kapitoly, a to kvůli potřebě financovat provozní podporu existujících zdrojů energie. Ministerstva financí a dopravy pak chtějí, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita pouze polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na která bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje.

Nejasnosti ovšem může podle mnohých vyvolat i použití výnosů z emisních povolenek. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka by vláda měla peníze utržených z prodeje emisních povolenek použít například na snížení cen energií. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to však odmítl. Podle něho by to bylo v rozporu s unijními pravidly.

Návrh novely dále počítá s úpravou celkového množství povolenek pro leteckou dopravu a rozšiřuje systém i na námořní dopravu.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Vláda podpořila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek na 30. září

Vláda dnes podpořila posun termínu, do kdy musí firmy vyřadit emisní povolenky za emise vypuštěné v předchozím roce. Jde současně o termín, do kdy si firmy musí příslušný počet povolenek nakoupit. Novinářům to po jednání kabinetu řekl předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Podle něj návrh zmírňuje tlak na průmyslové podniky, které musí povolenky nakupovat.

S návrhem odložit datum z 30. dubna na 30. září přišla ve Sněmovně skupina koaličních poslanců, k nimž se připojili i dva poslanci ANO. Reagovali tak na novelizaci evropské směrnice, která termín posouvá. Návrhem se nyní může začít zabývat Sněmovna. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Povinnost vyřadit emisní povolenky v množství odpovídající vypuštěným emisím ukládá dotčeným firmám zákon. S posunutím data z dubna na září počítá již změněná směrnice EU, překládající poslanci ale uvádějí, že příslušný zákon se dosud nepodařilo předložit.

Pokud by se datum vyřazování povolenek posunulo, mohly by firmy rozložit jejich nákup do delšího období. „Podniky tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího časového období, což bude mít pozitivní vliv na jejich tok hotovosti,“ stojí v důvodové zprávě. Poslanci navrhli, aby Sněmovna jejich návrh schválila zrychleně již v prvním čtení.

Zdroj: ČTK

Německé dráhy DB ve sporu o mzdy zažalovaly odborový svaz strojvedoucích

Od
Karolína Vágnerová
-

Tf bedient Zugfunkgerät im Führerraum

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) zažalovala u pracovního soudu odborovou organizaci strojvedoucích GDL. Chce totiž vyjasnit, zda odborový svaz vůbec může vyjednávat o nových kolektivních smlouvách. Dopravce to oznámil v tiskové zprávě. Spor o vyšší mzdy mezi DB a strojvedoucími sdruženými v GDL se tak ještě více vyhrotil. Dosavadní vyjednávání nebyla úspěšná, proto odboráři už dvakrát vyhlásili výstražnou stávku, která ochromila i spoje mezi Českem a Německem. Po 7. lednu chtějí odbory v protestech pokračovat, vyloučena není ani časově neomezená stávka.

„Svaz GDL vystupuje současně jako zaměstnavatel a odbory. Co teď? Odborový svaz strojvedoucích tuto otázku bohužel dosud u vyjednávacího stolu odmítal vysvětlil. Vzhledem k tomu, že svaz jednání prohlásil za ztroskotaná a další termíny odřekl, jsme nyní k tomuto kroku přinuceni. Musí být právně vyjasněno, zda vůbec máme partnera, který může o kolektivních smlouvách vyjednávat,“ řekl dnes o žalobě personální šéf DB Martin Seiler.

Jádrem nového právního sporu je družstvo Fair Train, které založil odborový svaz GDL k pronajímání strojvedoucích železničním společnostem. Šéf odborů Claus Weselsky o družstvu řekl, že takto železničáři přebírají svůj osud znovu do vlastních rukou. Podle DB se však odbory kvůli propojení s Fair Train dostaly do střetu zájmů.

Odbory GDL nyní s DB vyjednávají o vyšších mzdách. Svaz požaduje zvýšení mezd o 555 eur (13.600 Kč) měsíčně, vyplacení jednorázové protiinflační prémie 3000 eur (73.400 Kč) a zkrácení pracovní doby z 38 na 35 hodin týdně. Dráhy takové požadavky odmítají, protože by to podle nich zvýšilo náklady na personál o 50 procent. Jako kompromis navrhují zvýšení mezd o 11 procent a jednorázový bonus 2850 eur (69.700 Kč). Podle DB si strojvedoucí ročně vydělají včetně příplatků a bonusů 45.000 až 56.000 eur (až 1,36 milionu Kč).

Odbory GDL zatím uspořádaly dvě stávky, a to v polovině loňského listopadu a na začátku prosince. Tehdy nevyjelo přes 80 procent dálkových vlaků, podobně omezena byla i regionální doprava. Nejezdily ani vlaky EuroCity mezi Prahou a Berlínem a spěšné spoje mezi Chebem a Norimberkem. Odboráři si také odhlasovali, že mohou vyhlásit časově neomezenou stávku.

Zatím není jasné, kdy odbory GDL nový protest oznámí. Weselsky nicméně slíbil, že do konce tohoto týdne se žádná stávka konat nebude.

Zdroj: ČTK

Reuters: Airbus loni dodal odběratelům rekordních více než 730 letadel

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropský výrobce letadel Airbus loni dodal klientům rekordních více než 730 letadel. Překonal tak svůj cíl, který počítal s odbytem 720 letadel. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Airbus se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Podle předběžných údajů ze stránek Aviation Flights Group, které sledují předávání letadel, Airbus loni dodal 733 letadel, z toho 579 bylo nejoblíbenějších strojů s jednou uličkou A320neo. Velkých letadel s dvěma uličkami dodal Airbus 57.

Předloni Airbus dodal 661 letadel, což bylo o osm procent více než v roce předchozím. Airbus však byl v roce 2022 nucen dvakrát snížit odbytový cíl kvůli problémům v dodavatelském řetězci. Původně firma už předloni chtěla dodat 720 letadel, pak tento cíl snížila na 700 a nakonec od něj pouze několik týdnů před koncem roku upustila.

Airbus také zřejmě loni zůstal největším výrobcem letadel na světě. Konkurenční americký výrobce Boeing v roce 2022 zvýšil odbyt letadel o 41 procent na 480 letadel. Pro loňský rok si Boeing stanovil cíl dodat alespoň 400 strojů 737 MAX a 70 letadel typu 787. V říjnu ale kvůli problémům s kvalitou u dodavatele Spirit AeroSystems odhad dodávek stroje 737 snížil na 375 až 400 letadel.

Zdroj: ČTK

Statistika bezpečnosti železniční dopravy v EU

Od
Karolína Vágnerová
-

V závěru loňského roku zveřejnil Statistický úřad EU (EUROSTAT) statistická data za bezpečnost železniční dopravy v roce 2022

V roce 2022 bylo v EU hlášeno 1 615 závažných železničních nehod. Celkem bylo při těchto nehodách usmrceno 808 osob, dalších 593 osob bylo těžce zraněno. Na úrovni EU se počet úmrtí při železničních nehodách za poslední desetiletí postupně snižoval, z 1 245 v roce 2010 na 808 v roce 2022, což představuje pokles o 35,1 %. Je však třeba poznamenat, že v roce 2020 se pokles železničních nehod, úmrtí a vážně zraněných osob časově shodoval s prudkým poklesem přepravy cestujících po železnici způsobeným pandemií Covid-19. Velký nárůst práce na dálku a domácího vzdělávání v kombinaci s doporučeními, jak se během pandemie vyhnout zbytečnému cestování, přispěl k tomu, že osobní železniční doprava v EU klesla téměř na polovinu. S ukončením omezení se železniční doprava výrazně zvýšila, což může vysvětlit nárůst počtu nehod a následně i počtu usmrcených v roce 2022 oproti roku 2021 (+18,3 %).

Sebevraždy na železnici se vykazují samostatně. S 2 394 hlášenými případy v roce 2022 počet sebevražd převýšil počet obětí železničních nehod.

Eurostat zveřejňuje data shromážděná Agenturou Evropské unie pro železnice (ERA) ve své databázi bezplatného šíření. Tyto informace také zveřejňuje i samotná ERA.

Pro porovnání data Drážního úřadu ČR z výroční zprávy o bezpečnosti 2022:

Zdroj: ŽESNAD

Dálniční známka skokově podraží, až do konce února se ale dá koupit ještě za starou cenu

Od
Karolína Vágnerová
-
Od 1. 3. 2024 se po mnoha letech změní cena dálničních známek, stát zároveň začne prodávat jednodenní kupón. Až do konce února se však známka prodává za současnou cenu a otálet s nákupem se tak nevyplatí.

Od 1. března 2024 se budou muset řidiči na českých dálnicích připravit na změny v cenách dálničních známek. Zdražení přichází po mnoha letech neměnných cen. Současně přibývají nové možnosti pro ty, kteří chtějí využívat dálniční sít bez ročního závazku.

V období od roku 2012 do roku 2022 přibylo na dálniční síti 226,5 kilometrů nových dálnic. Trend pokračuje i v roce 2023, kdy bylo otevřeno dalších 15,4 kilometrů, a v roce 2024 se plánuje zprovoznit rekordních více než 100 kilometrů nových dálnic. Všechny finanční prostředky z dálničních známek budou směrovány do výstavby a údržby této rozrůstající se sítě.

Cena ročních dálničních kuponů poroste na 2 300 Kč, což odpovídá navýšení o inflaci za posledních deset let, kdy se poplatek neměnil.

Tím, že se cena dálniční známky zvedá až od března, se vyplatí nákup nové vignetty správně načasovat. Do té doby se dá totiž známka koupit za stávající cenu, tady 1 500 Kč a ušetřit tak 800 Kč. Její platnost lze navíc nastavit s až měsíčním odkladem. Za stávající cenu lze proto jezdit ještě od dubna 2024.

Pro ty, kteří nepotřebují roční kupon, bude od března k dispozici nová jednodenní dálniční známka za 200 Kč. To je vítaná možnost pro ty, kteří cestují méně často, ale stále ocení přístup k dálniční síti, aniž by platili za celý rok.

Zároveň přichází i slevy pro některé typy dálničních kuponů. Cena 10denních dálničních kuponů klesne o čtyřicet korun na 270 Kč, zatímco měsíční kupon bude o deset korun levnější, nově za 430 Kč. Plnohodnotné elektromobily jsou od poplatku nadále osvobozeny, automobily na plyn platí polovinu. Řidiči hybridních vozů s emisemi CO2 do 50 g/km budou muset nově zaplatit 570 korun.

Nové ceny dálničních známek jsou součástí vládního konsolidačního balíčku. V něm stát připravil ještě jednu novinku, valorizační mechanismus. Ceny ročních dálničních známek porostou jednou ročně, stát bude zdražení vyhodnocovat vždy na konci června. Cena se bude stanovovat jako součet inflace a přírůstku kilometrů v dálniční síti.

Opatření mají za cíl udržet dálniční síť v dobrém stavu a zároveň přinést flexibilitu pro řidiče, kteří využívají dálnice různými způsoby. Očekává se, že nové ceny a možnosti přispějí k efektivnímu financování a rozvoji dálniční infrastruktury v České republice.

Přehled dálničních známek

Zdroj: Reliant

Kupka: Transformace ŘSD zvýší tlak na jeho efektivitu, zrychlí stavby

Od
Karolína Vágnerová
-

Transformace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které se od nového roku přeměnilo ze státní příspěvkové organizace ve státní podnik, zvýší tlak na efektivitu práce a hospodárnější využívání peněz. To by následně mělo zrychlit přípravu dálničních a silničních staveb a zkvalitnit jejich údržbu. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Samotné ŘSD si od změny slibuje zejména lepší pozici na trhu práce při získávání klíčových expertů.

Motoristé podle Kupky přeměnu poznají zejména v kvalitě dálniční a silniční sítě a v její údržbě. Nová forma uspořádání ŘSD podle něj vytvoří citelný tlak na zvyšování kvality. Smlouvy o údržbě budou nově koncipovány na tři roky s jasně stanovenými standardy práce. „Platba bude navázána na dodržování požadované kvality. V případě nedodržování bude možnost udělování sankcí,“ řekl ministr.

Kupka dále věří, že změna rovněž zrychlí přípravu – a tím i výstavbu staveb. „Budou přesně určeny milníky, které bude muset ŘSD plnit. Půjde například o termíny, v nichž bude muset odevzdat příslušné dokumenty pro stavební povolení,“ uvedl. Dalším pozitivem by pak podle ministra mělo být efektivnější řízení podniku a hospodárnější využívání peněz. Ministerstvo dopravy bude podle Kupky každé tři roky vyhodnocovat, jak se podniku daří zvyšovat kvalitu tuzemské dálniční a silniční sítě.

Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla byla dosavadní forma organizace nešťastná a často komplikovala práce silničářů. Přeměna na státní podnik podle něj ŘSD umožní snadnější získávání a udržení vlastních odborníků na klíčových pozicích. Jsou to například dopravní a hlavní inženýři, specialisté na kyberbezpečnost, právníci, správci staveb a další experti třeba pro technický dozor a specializované činnosti. V minulosti organizace podle Mátla o tyto odborníky vzhledem k omezenému postavení na trhu práce často přicházela.

Mátl dále upozornil na nový systém financování. Rozpočet totiž bude nové sestavován na tři roky. Podle šéfa ŘSD tak odpadnou situace, kdy se organizace snažila urychlovat některé stavby, přestože to nebylo například kvůli klimatickým podmínkám vhodné. Nyní tak bude možné převádění peněz do dalších let.

Kupka dnes také připomněl aktuální stav přípravy a výstavby dálnic a silnic v Česku. V současné době je podle něj rozestavěno 267 kilometrů silnic a dálnic, přičemž letos by mělo být zahájeno dalších 170 kilometrů. V roce 2024 by mělo být otevřeno rekordních 118 kilometrů nových dálnic, loni to bylo kolem 15 kilometrů.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Podle vlády by přípravu měly zrychlit některé už schválené legislativní změny, jako je například novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.

ŘSD vzniklo jako státní příspěvková organizace v roce 1967. Na starost má dálnice a silnice první třídy, zabezpečení správy, údržby a opravy a také jejich výstavbu a modernizaci. Státní podniky slouží k zajištění činností důležitých pro stát, umožňují samostatnou obchodní činnost, ale zároveň ponechávají velké pravomoce zakladateli, v tomto případě ministerstvu dopravy. Podobným způsobem vznikla a je řízena i Správa železnic (SŽ).

Zdroj: ČTK

Monitoring a pasportizaci stavby druhého úseku metra D Olbrachtova – Nové Dvory zajistí sdružení šesti společností

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) na základě rozhodnutí představenstva společnosti podepsal smlouvu s vítězem veřejné zakázky na komplexní geotechnický monitoring a pasportizaci stavby druhého úseku metra D od stanice Olbrachtova po Nové Dvory. Umožnilo to rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl rozklad stěžovatele. Monitoring a pasportizaci druhého úseku metra D bude zajišťovat sdružení „Krtek D monitoring II“ tvořené šesti firmami GeoTec-GS, SG Geotechnika, INSET, GEOtest, Angermeier Engineers a PUDIS, přičemž lídrem je první jmenovaná společnost. Celková hodnota vysoutěžené veřejné zakázky, kterou DPP vypsal v květnu 2022 činí 580 milionů korun, což je o 100 milionů korun méně, než byl předpoklad zadávací dokumentace. Na základě podepsané smlouvy DPP vyzval dodavatele k zahájení prací.

 

„I přesto, že tendry týkající se metra D jsou v řadě médií i u úřadů systematicky napadány, nestranné přezkoumávání Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže opakovaně potvrzuje, že při zadávání těchto strategických veřejných zakázek DPP postupuje v souladu se zákony. Díky uzavření smlouvy s dodavateli geotechnického monitoringu a pasportizace stavby druhého úseku metra D jsme se ve výstavbě metra D posunuli o další krok. Odeslání výzvy dodavatelům k zahájení prací umožní v nejbližších týdnech samotné zahájení vstupní pasportizace objektů v oblasti potenciálně ovlivněné budoucí stavbou. Tento krok musí předcházet zahájení vlastních stavebních prací na tomto úseku,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.

 

Co je úkolem pasportizace?

Úkolem pasportizace je popis a hodnocení stávajícího stavebně-technického stavu budov nadzemní (i podzemní) zástavby, studní, zapuštěných bazénů, zídek, plotů, stávajících tunelů metra
a inženýrských sítí před jejich ovlivněním od výstavby tunelů a stanic metra v dotčeném úseku. Pasportizací bude zjištěn a zdokumentován aktuální stavebně-technický stav konstrukcí budov, stávajících tunelů, inženýrských sítí, resp. povrchů (objektů), stavební změny, stav oprav, rozsah
a závažnost případných poruch stavebních konstrukcí. Dále pak aktuální dynamická odolnost objektu a stanovení přípustného dynamického zatížení vlivem déle působících otřesů a vibrací od stavební činnosti u objektů stávající zástavby nacházejících se v zóně možného ovlivnění ze strany ražby tunelů a stanic a souvisejících stavebních prací na této stavbě. Podrobná pasportizace technického stavu všech objektů v zóně ovlivnění se pořídí bezprostředně před stavbou, případně se ověří opětně těsně před zahájením stavby, zda nedošlo k změnám.

 

Provedení pasportu je nezbytným prvkem k nekonfliktnímu vztahu mezi investorem stavby
a vlastníkem objektu. Klasickou ukázkou nezbytnosti pasportu je například změření hladiny vody ve studni či zachycení stavu objektu ve smyslu trhlin a prasklin v konstrukcích. Při kvalitním pasportu lze v případě negativních dopadů stavby úspěšně požadovat na investorovi zajištění adekvátní opravy či jiné náhrady, například vyvrtání nové studny, provedení zpevnění zdí atd.

 

Co je úkolem geotechnického monitoringu?

Geotechnický monitoring se skládá z monitoringu stávajících objektů a monitoringu raženého díla. Během výstavby trasy metra D v Praze budou v zájmových územích realizovány převáženě činnosti prováděné hornickým způsobem. Z tohoto důvodu musí být během ražeb vyhodnocován vývoj případných deformací na povrchu a v blízké zástavbě. Monitoring je vždy vztažen k jednotlivým fázím výstavby. Součástí monitoringu jsou kontrolní prohlídky, repasportizace, přesná nivelace, 3D měření, náklonoměrná a deformometrická měření, v neposlední řadě měření vibrací a hluku. Zjednodušeně si lze monitoring představit jako osazení měřících bodů na sledovaných objektech a jejich pravidelné či on-line sledování a vyhodnocování. V případě monitoringu raženého díla lze zjednodušeně říci, že se jedná o sledování, resp. měření chování již zhotoveného raženého díla i chování „hory“ v okolí prováděného podzemního díla. V závislosti na kontinuálních výsledcích monitoringů (on-line sledování potřebných hodnot) dochází k úpravám postupů výstavby, například velikost záběru, druh a rozsah injektáží nebo nastavení módu ražby apod.

 

Více informací o metru D je k dispozici na www.dpp.cz/metro-d.

Zdroj: DPP

AXIUM Packaging představil řadu zajímavých novinek

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost AXIUM Packaging, která zahrnuje řadu firem, zaměřených především na výrobu plastových obalů, se nově rozšížila o dceřinou společnost, italskou společnost Silte, výrobce PET a HDPE obalů a lahví. Kromě toho prakticky všechny jeho stávající dceřinné společnosti představily zajímavé novinky v oblasti vývoje obalů.

 

Společně se společností Bayer Crop Science, předním evropským výrobcem přípravků na ochranu rostlin, vyvinula společnost KKT Kaller-Kunststofftechnik  nové typy bariérových obalů.

Nové lahve jsou určeny pro inovativní řadu SmartLine. Jedná se o 2 nové modely o objemu 50 ml a 100 ml, které jsou vyráběny z HDPE extruzí a koextruzí, což umožňuje přidání ochranné bariérové vrstvy.

 

Universální uzávěr

Loire Plastic Industrie rozšířil řadu standardních uzávěrů „Mercure“  o novou verzi. Takže nová řada „Mercure“, která je již k dispozici v průměrech 20 mm, 24 mm a 63 mm, je nyní k dispozici také v průměru 28 mm. Díky PE vložce ve spodní části uzávěru se hodí pro všechna hrdla lahví o průměru 28 mm. Střízlivý design a matný povrch připomínají industriální styl minulosti a dodají vašemu obalu vintage nádech. Lehký uzávěr „Mercure“ 28/410 je k dispozici také v provedení R-PP pro odolnější balení.

 

Opětovné uzavírání a obaly na koření

Novinkou na trhu jsou i opětovně plnitelné obaly na tuhé deodoranty s ekologickým designem přizpůsobitelné našim stávajícím standardním obalům, které jsou k dispozici ve velikostech 40 ml a 50 ml, které na trhu představila společnost Lapac Injection.

15 let spoléhá při dodávkách PET obalů pro balení svého sortimentu koření polská společnost Bella-Bis na Actipack. Standardní model Karla 330 ml je určen pro balení více než 30 produktů: přírodního koření bez konzervačních látek, GMO a glutamátů, stejně jako lyofilizovaných bylinek a ovoce. Nově je úspěšná spolupráce posílena dodávkou dóz s uzávěrem Spoon Cap od sesterské společnosti Loire Plastic Industrie, které jsou pro použití těchto produktů dokonale vhodné.

Zdroj: SYBA

Do projektů infrastruktury pro čistou energii investuje Unie v členských státech další 2 miliardy eur

Od
Karolína Vágnerová
-
V rámci Modernizačního fondu bylo vyplaceno 2,17 miliardy eur na 19 vybraných projektů modernizace energetických soustav v devíti členských státech. Tyto investice mají zemím EU s nižšími příjmy pomoci s plněním klimatických a energetických cílů do roku 2030.

Zároveň přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů z energetiky, průmyslu a dopravy a k celkovému zvýšení energetické účinnosti. Uvedené prostředky pocházejí z příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Od jeho zřízení v roce 2021 se z Modernizačního fondu vyplatilo celkem 9,68 miliardy eur příjmů ze systému EU ETS na pomoc členským státům s urychlením ekologické transformace.

V návaznosti na investice oznámené v červnu ve výši 2,49 miliardy eur, jež byly určeny na 31 projektů, se na základě dnešních dodatečných prostředků ve výši 2,17 miliardy eur na 19 dalších projektů zvyšují celkové investice Modernizačního fondu v roce 2023 na 4,66 miliardy eur. Podporu tak získá celkem 50 projektů. Letos byly poskytnuty prostředky těmto zemím: Bulharsku (197 milionů eur), Chorvatsku (88 milionů eur), Česku (1,848 miliardy eur), Estonsku (66 milionů eur), Lotyšsku (5 milionů eur), Litvě (11 milionů eur), Polsku (221 milionů eur), Rumunsku (2,169 miliardy eur) a Slovensku (60 milionů eur).

Uvedených 50 projektů je zaměřeno na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, modernizaci energetických sítí, energetickou účinnost a nahrazení výroby uhlí palivy s nižší uhlíkovou náročností. Zde uvádíme příklady projektů:

  • Bulharsko: modernizace elektrické rozvodné sítě, díky níž se urychlí elektrifikace dopravy, dále ukládání uhlíku, dekarbonizace a decentralizace spotřeby a výroby energie
  • Chorvatsko: výroba elektřiny z fotovoltaiky subjekty, které zajišťují služby odvozu komunálního odpadu
  • Česko: snížení energetické náročnosti veřejných budov a přechod z uhlí na plyn u centrálních soustav zásobování tepelnou energií
  • Estonsko: zvýšení energetické účinnosti veřejných budov
  • Lotyšsko: zavádění elektrických vozidel a odpovídající dobíjecí infrastruktury
  • Litva: rozvoj kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve velkých a středně velkých průmyslových podnicích
  • Polsko: elektrické sítě pro budoucí dobíjecí stanice pro elektromobily a vysokoúčinná kombinovaná výroba tepla u dálkového vytápění a průmyslu
  • Rumunsko: rozvoj kapacit pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, modernizace elektrické distribuční sítě, modernizace kolejových vozidel a plynárenské infrastruktury s cílem usnadnit nahrazení výroby elektřiny z uhlí
  • Slovensko: modernizace energetických sítí, včetně ukládání energie, a zlepšení energetické účinnosti

Zdroj: ČTK

Skupina Packeta, mateřská firma Zásilkovny, mění majitelskou strukturu. Novým majitelem se během příštího roku stane konsorcium investorů.

Od
Karolína Vágnerová
-
Společníci skupiny Packeta, mateřské společnosti české technologicko-logistické firmy Zásilkovna, uzavřeli smlouvu o prodeji 100% podílu společnosti Packeta s.r.o. konsorciu CVC Capital Partners a Emma Capital; s kapitálovou podporou R2G.

Transakce podléhá souhlasu příslušných regulačních orgánů a její uzavření se očekává v první polovině roku 2024. Podmínky transakce jsou důvěrné. Skupina Packeta je dlouhodobě zisková a v letošním roce dosáhne obratu 7,25 miliardy korun.

„Nejprve bych ráda poděkovala více než 2 000 kolegům za jejich přínos k vybudování skupiny Packeta, která je dnes jednou z předních evropských platforem pro doručování zásilek v oblasti e-commerce. Bez jejich úsilí a schopností by Packeta nebyla tam, kde dnes je a za to všem upřímně děkuji. Dále patří můj dík našim klientům a e-shopům, které nám svěřily své zásilky. Společně jsme se v posledním desetiletí významně zasloužili o výrazný růst moderního odvětví e-commerce ve střední Evropě. Věřím, že noví investoři, kteří nám prokázali znalosti a zkušenosti v odvětví doručování na poslední míli, pomohou skupině Packeta ještě více růst a zvyšovat úroveň služeb pro naše zákazníky a klienty, stejně jako pracovní spokojenost našich skvělých zaměstnanců. Ráda bych také poděkovala našim poradcům a manažerskému týmu za významnou pomoc a asistenci v tomto velmi náročném, mezinárodním a různorodém projektu. V neposlední řadě děkuji také všem společníkům, kteří mi po mnoho let pomáhali firmu řídit a byli mi oporou zejména v posledních náročných letech,“ komentuje Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny, CEO skupiny Packeta a zástupkyně majitele největšího podílu v Packeta Group, JSK Investments.

Proces hledání investorů byl zahájen letos na jaře a vedli jej finanční poradci CORPIN (zastupující JSK Investments) a IMAP REDBAENK (zastupující ostatní společníky). Právními poradci byli Havel Partners (zastupující JSK Investments), HLADKY.LEGAL a AXIALIS LEGAL (zastupující ostatní společníky). Služby Vendor Due Diligence poskytovaly společnosti CMS Cameron McKenna Nabaro Olswang, Ernst&Young a Boston Consulting Group. Výsledkem hledání vhodného investora pro skupinu Packeta, které probíhalo po většinu roku 2023, bylo značné množství investičních nabídek od různých finančních a strategických investorů, převážně významných mezinárodních skupin.

Zásilkovna, dceřiná společnost skupiny Packeta, byla založena v roce 2010 Simonou Kijonkovou. Od té doby se společnost rozrostla do sedmi států v Evropě a zaměstnává přes 2 000 lidí. Skupina Packeta disponuje sítí více než 15 000 vlastními výdejními místy, z toho 6 000 jsou Z-BOXy, automatická výdejní místa. Od svého založení dosáhla společnost několika důležitých milníků a vyhrála řadu prestižních ocenění.

  • V únoru 2018 vznikl holding Packeta.
  • V květnu 2019 se otevřelo první robotické výdejní míst Z-BOT a spustila se služba Mezi námi.
  • V listopadu 2019 vyhrála Zásilkovna první místo v Křišťálové lupě v kategorii E-commerce inspirace.
  • V prosinci 2019 koupila skupina kurýrní službu Zavezu.cz.
  • V lednu 2020 dosáhla aplikace Zásilkovna 1 000 000 stažení, dnes je to přes 8 000 000.
  • V květnu 2020 získala Zásilkovna cenu ZONKY INNOVATION AWARD.
  • V červnu 2020 získala Zásilkovna ocenění BEST MANAGED COMPANIES.
  • V říjnu 2020 se Zásilkovna zařadila mezi TOP 10 nejlepších zaměstnavatelů v Česku.
  • V listopadu 2020 vyhrála Zásilkovna první místo v kategorii Internetové obchodování v anketě Křišťálová lupa.
  • V září 2020 zahájila skupina provoz Z-BOXů.
  • V únoru 2021 získala Zásilkovna ocenění Czech Superbrands 2021.
  • V říjnu 2021 představila Packeta automatické třídičky roboty PackMan.
  • V listopadu 2021 získala Zásilkovna Křišťálovou Lupu za Internetové obchodování.
  • V únoru 2022 vyhrála Zásilkovna 1. místo v ocenění TOP Zaměstnavatelé v kategorii Doprava a logistika.
  • V březnu 2022 došlo k zahájení činnosti Nadačního fondu Simony Kijonkové.
  • V červnu 2022 spustila Packeta minutové doručení na Slovensku.
  • V říjnu 2022 byla spuštěna nová služba Podání přes Z-BOXy.
  • V listopadu 2022 vyhrála Zásilkovna Křišťálovou lupu 2022 za Internetové obchodování.
  • V březnu 2023 se Zásilkovna zařadila mezi tři nejoblíbenější české značky.
  • V listopadu 2023 vyhrála Zásilkovna podruhé ocenění Nejdůvěryhodnější značka.
  • 18. prosince 2023 dosáhla skupina rekordního objemu přepravených zásilek za jediný den a to 880 000 zásilek.

Zdroj: Reliant

1...349350351...1 179Strana 350 z 1 179

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253