Čtvrtek, 29 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 355

Stát vybral v listopadu na mýtném 1,3 miliardy korun, meziročně o 1,4 pct více

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravci za mýtné na českých silnicích v listopadu zaplatili 1,3 miliardy korun. Oproti loňsku jde o mírný nárůst o 1,4 procenta. Počet transakcí naopak meziročně mírně klesl. Od začátku roku stát za jízdu po zpoplatněných komunikacích vybral téměř 13,9 miliardy korun, což je o 0,54 procenta více než za stejné období loni. Podíl mýtného za jízdu po dálnicích je 89 procent, zbylé poplatky jsou za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic I. třídy. V tiskové zprávě o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll.

Letošní listopad měl 21 pracovních dní stejně jako listopad v roce 2022. Růst oproti loňskému roku tedy není způsoben odlišným počtem pracovních dnů v měsíci. Počet mýtných transakcí meziročně klesl o 0,25 procenta na zhruba 100 milionů.

Na konci listopadu bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 823.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 646.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 643.000 kusů palubních jednotek.

Vláda má v plánu od 1. března 2024 zvýšit mýtné o deset až 15 procent. Navyšovat se bude o nový poplatek, který bude odrážet emise kamionů. Roční příjem státu z mýtného je podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo přinést až dvě miliardy korun navíc.

Satelitní mýtný systém CzechToll oslavil 1. prosince čtvrtý rok fungování. Za 48 měsíců v provozu bylo od 1. prosince 2019 jeho prostřednictvím předepsáno na mýtném více než 55 miliard korun. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny tak přesahuje 1,149 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun. Výběr mýtného dlouhodobě stagnuje. Prozatím byl růst mýtného zaznamenán v šesti měsících, pokles v pěti, naposledy zatím v září.

Zdroj: ČTK

Značka VW se dohodla se zástupci zaměstnanců na úsporném programu

Od
Karolína Vágnerová
-
FILED - 10 November 2021, Lower Saxony, Wolfsburg: The Volkswagen logo is seen at a brand pavilion in the Autostadt. Photo: Swen Pförtner/dpa

Německá automobilka Volkswagen se dohodla se zástupci zaměstnanců na klíčových bodech úsporného programu v hlavní značce VW, který by měl už v příštím roce zlepšit její hospodářské výsledky až o čtyři miliardy eur (zhruba 100 miliard Kč). Volkswagen o tom informoval v tiskové zprávě.

Značka VW se v rámci snahy o zlepšení hospodářských výsledků hodlá zaměřit na optimalizaci nákladů na nákup, snížení fixních a výrobních nákladů a zvýšení tržeb. Plánuje také rozšířit program pro předčasné odchody do důchodu a prozatím ponechat v platnosti zmrazení náboru nových pracovníků.

Volkswagen hodlá do roku 2026 snížit náklady ve značce VW o deset miliard eur. Firma už dříve upozornila, že vysoké náklady a nízká produktivita podkopávají konkurenceschopnost osobních vozů VW, píše agentura Reuters.

„Posílíme si teď ekonomické základy, abychom podpořili svůj úspěch v příštích letech,“ uvedl dnes šéf značky VW Thomas Schäfer. „Naše úsilí začne přinášet ovoce už v příštím roce,“ dodal. Opatření jsou podle něj klíčová k tomu, aby značka dokázala čelit čím dál ostřejší konkurenci při mimořádně obtížných podmínkách na trhu.

„Dohodou (se zástupci zaměstnanců) o klíčových opatřeních jsme učinili rozhodující krok k návratu značky Volkswagen na vedoucí pozici,“ uvedl člen představenstva koncernu Volkswagen zodpovědný za lidské zdroje Gunnar Kilian. „To vyžaduje nejen strukturální opatření, ale také personální redukci,“ dodal.

Do koncernu Volkswagen spadá kromě hlavní značky VW také řada dalších značek. Součástí koncernu je mimo jiné automobilka Škoda Auto.

Zdroj: ČTK

Stát bude pokračovat v plánu nahrazení mostu na Výtoni, spolek to kritizuje

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa železnic (SŽ) bude pokračovat v přípravě nového železničního mostu na Výtoni, který by v ideálním případě mohl být hotov v polovině roku 2028. Stávající památkově chráněnou konstrukci chce přesunout jako lávku pro pěší na jiné místo v Praze, zřejmě do Modřan. Stát bude také jednat s organizací UNESCO. To řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), jeho vyjádření obratem kritizovala iniciativa Nebourat, která plán nahrazení mostu spolu s památkáři kritizuje.

Kvůli mostu se v posledním roce vede vyostřená diskuse. V architektonické soutěži, kterou vyhlásila SŽ, uspěl návrh nahrazující nynější vrchní část mostu novou konstrukcí. Proti se postavily občanské spolky, Národní památkový ústav či Centrum světového dědictví UNESCO.

Kupka dnes řekl, že s ohledem na stav mostu a nutnost jeho rozšíření o třetí kolej bude stát respektovat výsledky architektonické soutěže. Zároveň podle něj záměr v dalších měsících čeká takzvaný heritage impact assessment, tedy posouzení vlivu na kulturní dědictví. Čeští zástupci podle Kupky také vstoupí do jednání s UNESCO, aby chystané řešení neohrozilo zápis pražské památkové rezervace na seznam světového kulturního dědictví.

Jelikož původní nýtovaná konstrukce mostu je památkově chráněná, stát ji musí zachovat, což podle ministra plánuje zajistit přesunem na jiné místo. Zástupci Prahy uvedli, že ze zhruba desítky vhodných míst vybrali dvě varianty v Modřanech, a to nad a pod tamním zdymadlem v místě nynějších přívozů P4 a P6. Přesun by podle odhadu vyšel podle lokality na 345 milionů nebo 362 milionů korun. Celkem by podle Kupky nový most i s přesunem podle odhadu vyšel na 2,4 miliardy korun, zatímco rekonstrukce stávajícího s přístavbou třetí koleje by stála 2,8 miliardy korun.

Ministrovo vyjádření ostře odsoudila iniciativa Nebourat, která proti záměru uspořádala mimo jiné on-line petici. Podle spolku není možné kvůli „tuposti jednoho politického rozhodnutí“ nevratně poškodit historické centrum Prahy. Spolek dále uvedl, že v posledním roce ve spolupráci s odborníky nabídl řadu podkladů pro jimi navrhované řešení, kterým je vypsání nové soutěže na rekonstrukci mostu.

Na dnešní tiskovou konferenci reagoval i Český národní komitét Mezinárodní rady památek (ČNK ICOMOS), který uvítal požadavek ministra na posouzení vlivu záměru na kulturní dědictví. Bude však podle něj záležet na tom, kdo ho zpracuje. Komitét ocenil i požadavek ministra na vyjádření UNESCO, zda přesun mostu neohrozí zápis Prahy na seznam světového kulturního dědictví. UNESCO se nicméně podle prezidenta komitétu Václava Girsy k věci už opakovaně vyjádřilo v tom smyslu, že most má být zachován a opraven.

Zdroj: ČTK

Cenu „Logistics Leader of the Year“ za rok 2023 získali Axel Frey a Harald Seifert ze Seifert Logistics Group

Od
Karolína Vágnerová
-
Cenu „Logistics Leader of the Year“, jejímž sponzorujícím partnerem je společnost STILL, získali Axel Frey a Harald Seifert z rodinné firmy Seifert Logistics Group. Ocenění je určeno podnikatelům a podnikatelkám, kteří zásadním způsobem ovlivňují budoucnost intralogistiky.

Hamburský specialista na intralogistiku STILL se od letošního roku stal sponzorem ocenění „Logistics Leader of the Year“. Porotu letošního ročníku nadchla filozofie „zaměstnanci na prvním místě“, kterou v rámci nového strategického směřování rodinné společnosti Seifert Logistic Group uplatňují její generální ředitel Alex Frey a předseda dozorčí rady Harald Seifert.

Oba ocenění se již několik let důsledně a s velkými ekonomickými úspěchy zaměřují na rozvoj svých zaměstnanců, digitalizaci a udržitelný růst. Podle vyjádření poroty je to signál budoucí životaschopnosti celého odvětví, kterým zároveň udávají směr zejména v oblasti logistiky střední velikosti. Prestižní ocenění předal v rámci slavnostního večera v Berlíně Frank Müller, senior vice president sales & service business development STILL.

STILL pomáhá inovátorům posunout se na vyšší úroveň

„Vydávat se novými cestami je součástí DNA společnosti STILL již více než 100 let – jak v oblasti technologií a produktů, tak i s ohledem na vedení společnosti a podnikatelskou zodpovědnost,“ vysvětluje Dr. Florian Heydenreich, executive vice president sales & service STILL EMEA. „O to více nás těší, že můžeme tímto oceněním pomáhat inovátorkám a inovátorům v oboru na jejich cestě a dopřát jim pozornost veřejnosti, kterou si zaslouží,“ doplňuje Frank Müller. Záměrem tohoto ocenění je totiž poskytnout prostor inovátorům v oblasti intralogistiky pro vytváření a rozvíjení svých nápadů a dosáhnout nových úrovní. Zejména v ekonomicky náročném období, jako je toto, jsou podnikatelská odvaha, vize a inovační síla důležitější než kdy jindy. Celé odvětví intralogistiky musí být připraveno na budoucnost.

Zdroj: Reliant

Legendární T3 podpoří první společný nábor žáků Střední průmyslové školy dopravní a zaměstnanců DPP

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Střední průmyslová škola dopravní (SPŠD) vypraví první společnou náborovou tramvaj T3 s designem, jenž má podpořit zájem uchazečů o studium oborů, které škola nabízí pro nadcházející přijímací řízení a zároveň upozornit na možnost uplatnění středoškoláků po absolvování studia v zaměstnaneckých pozicích DPP. Souprava tramvají bude prioritně nasazována na linku č. 10 a 16, které propojují tři školní pracoviště SPŠD, a to budovy školy v Motole a na Vinohradech pro výuku teorie, a bývalou vozovnu v Košířích, kde probíhá odborný výcvik auto oborů.

 

„Podpora DPP jako zřizovatele školy v rámci náborové kampaně školy je pro nás velmi důležitá. Nemáme strach o to, že bychom obory, které žákům ze základních škol nabízíme, nenaplnili. Naším cílem je podpořit volbu uchazečů při výběru oboru tak, abychom byli uvedeni na prvním místě v rámci tzv. prioritizace zájmu o obor. Prioritizace je novinkou v nové legislativní úpravě digitalizace přijímaček, které slibují zjednodušení administrativy a zkrácení doby nejistoty uchazečů. My si navíc slibujeme od této úpravy zvýšení počtu skutečně rozhodnutých zájemců o studium. V loňském roce jsme zavedli pilotně školní zkoušku formou pohovoru u dopravních oborů a velmi se nám to osvědčilo. V prvním ročníku máme motivované žáky, kteří se o obor zajímají a byl jejich jasnou volbou. V těchto třídách je dobrá atmosféra, žáci se velmi rychle adaptovali a už na začátku studia se aktivně zapojují do studentských projektů, školních aktivit. Dá se předpokládat, že budou mít velký zájem nastoupit po absolvování do DPP,“ říká Lukáš Sobotka, ředitel SPŠD.

 

Vypravení „školní“ tramvaje je velmi očekávanou událostí i mezi žáky školy, kteří již ve škole studují v oborech s výučním listem nebo s maturitní zkouškou a zajímají se aktivně o dopravu a vše, co s ní souvisí. Připravují pro fanoušky pražské MHD např. fotosoutěž a jiné zajímavé aktivity. Podíleli se rovněž na připomínkování a výběru grafických návrhů.

Grafika tramvaje vychází z nově připravované „firemní identity školy“, která chce upoutat pozornost výraznými grafickými prvky a zdůraznit propojení školy a zřizovatele v souvislosti s přípravou žáků na specializovaných pracovištích DPP, ale hlavně na následné uplatnění v různých zaměstnaneckých pozicích. Pro prezentaci školy a oborů jsou vytvořeny srozumitelné hashtagy a piktogramy, které budou nadále využívány v komunikaci školy směrem k veřejnosti.  Na polepu je vytvořen prostor pro aktuální téma, které se bude dle potřeby měnit a kterým jsou např. termíny dnů otevřených dveří, přijímaček apod.

Zajímavostí je i skutečnost, že první výjezd „školní“ tramvaje odřídí Vladimír Pušman, který je zástupcem ředitele pro dopravní obory v budově školy v Motole.

Přihlášky do všech oborů středního vzdělání mohou zájemci podat od 1. do 20. února 2024 nejen v digitální, ale po přechodné období ještě i v listinné podobě.

Zdroj: DPP

Komerční nemovitosti v Evropě brzy čeká oživení, do Česka zřejmě dorazí se zpožděním

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Ekonomika příští rok poroste ve všech zemích Evropy, v Česku nejpomalejším tempem v regionu střední Evropy
  • Růst nájmů bude v Evropě pokračovat ve všech sektorech: v logistice průměrně
    o 3,4 %, v kancelářích o 2,1 % a v maloobchodních prostorech o 1,2 %
  • Růst výnosů z komerčních nemovitostí by měl kulminovat v polovině příštího roku

 

Evropský trh s komerčními nemovitostmi se začíná zotavovat. Inflace už dávno nedosahuje hodnot z roku 2022 a blíží se také konec cyklu vysokých úrokových sazeb centrálních bank, což se začne pozitivně projevovat na všech hlavních indikátorech nemovitostního trhu. Realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield přináší výhled pro trh komerčních nemovitostí s názvem EMEA Outlook 2024: Trendy se obrací.

 

Jonathan Hallett, výkonný ředitel pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield:

„Naše předpovědi naznačují, že trhy s komerčními nemovitostmi se po bouřlivějším období konečně blíží k bodu zlomu. Ačkoli hospodářský růst zůstává mírný, zdá se, že trendy se obrací.

Nadále samozřejmě přetrvávají rizika jako dlouhodobější inflace, nicméně základní předpovědi v Evropě ukazují na mírný hospodářský růst namísto recese. Nižší transakční aktivita na mnoha trzích vedla k pomalejšímu stanovování cen, zejména v kancelářském sektoru, nicméně na likvidnějších trzích, jako je Spojené království nebo Nizozemsko, již začínáme pozorovat rychlejší přizpůsobování cen. Trh by měl dosáhnout svého dna kolem třetího čtvrtletí roku 2024, kdy očekáváme konec zvyšování úrokových sazeb.

Z pohledu komerčních nemovitostí byl rok 2023 velmi náročný. Pro ten příští ale vidíme na některých trzích v regionu EMEA dobré předpoklady pro zotavení.

Trh se bude stabilizovat a investoři zaměření na střednědobý horizont opět budou moci sebevědoměji investovat svůj kapitál do nemovitostí, nicméně je třeba se zorientovat ve specificích jednotlivých sektorů a porozumět příležitostem pro nájemce i pro investory.“

Kanceláře: Kvalita před kvantitou

Přestože celková poptávka na evropském kancelářském trhu klesá, více než polovina pronájmů se nyní realizuje v prostorách vyšší kvality, tedy třídy A. S přechodem na hybridní modely práce firmy kladou důraz na kvalitní kancelářské zázemí, a tak převládá preference budov splňujících tři základní parametry: dobrou lokalitu, vynikající vybavení a udržitelnost. Budovy s dobrým hodnocením ESG budou v budoucnu standardem, nikoli výjimkou. Protože velká část kanceláří (v Evropě až 76 %) kvůli nedostatečnému plnění kritérií ESG do roku 2030 zastará, mají zde investoři velký prostor pro jejich transformaci a zhodnocení svého kapitálu. Nutnou podmínkou úspěchu bude také flexibilita kancelářských prostor, které se budou muset přizpůsobovat měnícím se potřebám nájemců.

Podobné trendy vidíme i v České republice. Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield: „Také v Praze vidíme rapidní nárůst poptávky po flexibilním řešení kanceláří, i přesto, že tento typ prostor v Praze stále tvoří jen asi 4 % celkové moderní kancelářské plochy. Nájemci také intenzivně řeší udržitelnost, která z konkurence poptávaných kancelářských projektů může snadno vyřadit ty, jež se včas nepřizpůsobí nové legislativě. Například asi polovina kancelářské plochy v Praze nyní nemá žádný certifikát udržitelnosti.“

 

Logistika: V Evropě se příští rok čeká návrat poptávky na úroveň před pandemií

Výjimečný růst poptávky po logistických plochách v Evropě během pandemie vystřídalo v roce 2023 výrazné zpomalení, když firmy začaly být v důsledku ekonomické nejistoty opatrnější. Středně- až dlouhodobou poptávku zejména po udržitelných skladovacích a výrobních prostorech však i v roce 2024 bude podporovat další posilování e-commerce a nearshoring. Očekává se i výraznější zotavení investiční aktivity, jež souvisí s celkovou důvěrou v sektor průmyslových nemovitostí.

Jiří Kristek, vedoucí týmu pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Český logistický trh zůstává i nadále odolný a stabilní, což se projevuje v nízké neobsazenosti a ve výstavbě prostor vysoké kvality. Mírné přehřátí trhu způsobilo v některých lokalitách růst nájmů, jejž přirozeně vyrovná tržní prostředí. Začátkem příštího roku očekáváme spíše určité zpomalení poptávky a mírný nárůst neobsazenosti na zdravější úroveň. Nájemné by mělo být stabilizované.“

 

Maloobchod: Stabilní poptávka po prémiových nemovitostech v náročném prostředí

Obchodníci v Evropě stále čelí trvalým hospodářským výzvám a stagnujícím reálným tržbám, jejichž zotavení se nečeká dříve než koncem roku 2024. Spotřebitelé se potýkají s vyššími náklady na základní potřeby, a tak jsou stále opatrní a vydávají méně za zbytné zboží, a cestovní ruch, zejména ten zaoceánský, zaostává za předpandemickou úrovní.

Jan Kotrbáček, vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield: „Maloobchodní trh v České republice je obecně v dobré kondici, retaileři stále projevují zájem o další expanzi, i když s opatrností. Mnoho jich vidí zejména na pražské „high street“ a v prémiových obchodních centrech příležitost získat kvalitní a dominantní retailové prostory, které historicky nebyly k dispozici. Trendem je optimalizace prodejen, zaměření na perspektivní prostory s perfektní dispozicí a ve výborné lokalitě – menší počet prostor, zato větších a dominantnějších. Expanzi čekáme hlavně u konceptů levnější módy, zboží pro domácnost a drogerií do regionálních měst a v sektoru rychlého občerstvení.“

 

Rezidenční nemovitosti: V Evropě stabilní poptávka

Demografické faktory, jako je stárnutí populace, klesající míra vlastnického bydlení a urbanizace, v Evropě nadále podporují robustní poptávku po nájemním bydlení, kam patří také domovy pro seniory nebo studentské ubytování. Uvolnění inflace v roce 2024 by mohlo zvrátit trend slabé výstavby, kterou brzdily zejména rostoucí stavební náklady. Přestože investice do rezidenčních nemovitostí v roce 2023 klesly, což platilo pro celý nemovitostní trh, stále tvoří asi 20-25 % investičních objemů v Evropě.

Erik Müller, vedoucí týmu rezidenčních poradenských služeb, Cushman & Wakefield: „V Česku je situace odlišná, neboť institucionalizovaný trh nájemního bydlení zde není zdaleka tak rozvinutý jako v západní Evropě. Vývoj ovlivňují hlavně vysoké úrokové sazby dané politikou centrální banky. Počet zahájených bytů je proto mimořádně nízký, což se v kombinaci s odloženou poptávkou projeví v nedostatku bytů ke koupi v následujících letech. Obzvlášť špatná je situace pro mladé domácnosti, které často ani s pomocí rodičů nedosáhnou na vlastní bydlení. Kombinace rostoucích nájmů, vyššího počtu nabízených developerských projektů ke koupi a v dlouhodobém horizontu očekávaného růstu hodnoty vytváří příležitost pro konzervativní institucionální investory, což se již projevuje v růstu podílu investic do rezidenčních nemovitostí ze 3 % v roce 2022 na téměř 10 % v roce 2023.“

 

Hotely: Optimismus se projeví i v roce 2024

Přes hospodářské a geopolitické výzvy prokázaly hotely větší odolnost než ostatní sektory komerčních nemovitostí. Jejich transakční aktivita sice meziročně klesla o 10 %, nicméně celý trh klesl o 54 %. Investoři nadále cílí na hotely díky jejich potenciálu flexibilního příjmu, proticyklické dynamice a dlouhodobým strukturálním změnám, jež přinášejí preferenci zážitků před zbožím.

David Nath, vedoucího hotelového týmu pro střední, východní a jižní Evropu, Cushman & Wakefield:  „Ve střední Evropě a také v Česku se hotelovému trhu daří ještě lépe: investiční aktivita v prvním pololetí roku 2023 překonala předchozí rok o 52 % a díky zlepšující se výkonnosti celého trhu očekáváme, že optimismus přetrvá do konce tohoto roku i v roce následujícím.“

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

České dráhy koupily pro Liberecký kraj dalších devět vlaků RegioShuttle

Od
Karolína Vágnerová
-

České dráhy koupily v Německu pro Liberecký kraj dalších devět nízkopodlažních motorových vlaků RegioShuttle RSI. Pořízení dalších vozů bylo jednou z podmínek prodloužení smlouvy s dopravcem na provoz Jizerskohorské železnice do roku 2033. České dráhy za vlaky zaplatily bez DPH devět milionů eur (v přepočtu přes 220 milionů Kč), nasadit je plánují nejpozději na konci roku 2026, uvedl v tiskové zprávě mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Tento typ motorových vlaků jezdí v Libereckém kraji od roku 2011, kdy České dráhy zahájily na základě veřejné zakázky provoz na Jizerskohorské železnici. Nasazení moderních nízkopodlažních vlaků bylo už tehdy jednou z podmínek. Dopravce proto před lety pořídil 16 vlaků RegioShuttle švýcarské firmy Stadler, jeden ale shořel a museli ho odepsat. Původně měla smlouva skončit v prosinci 2026, na jaře se ale kraj a České dráhy dohodly na jejím prodloužení. Nová sedmiletá zakázka počítá s ročním objemem dopravy dva miliony kilometrů, průměrná cena je bezmála 235 korun za kilometr.

Jizerskohorská železnice představuje 38 procent rozsahu železniční dopravy v kraji. „Ročně tam vlaky přepraví 3,5 milionu lidí, od zahájení provozu vzrostl počet cestujících o třetinu,“ řekl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). To je podle něj jeden z důvodů, proč byly podmínkou prodloužení smlouvy další vlaky.

„Díky komfortu, který vlaky nabízejí, a také díky některým vylepšením v oblasti infrastruktury roste zájem o cestování na tratích Jizerskohorské železnice a v oblasti Frýdlantského výběžku. Řada vlaků jezdí o dvou motorových vozech a některé spoje vyžadují navýšení kapacity až na tři vozy. Proto jsme se dohodli se zástupci Libereckého kraje na dalším posílení spojů, navýšení kapacity a doplnění zdejšího parku motorových vozů RegioSpider o další motoráky z Německa,“ uvedl náměstek generálního ředitele ČD Jiří Ješeta.

Dalších devět vlaků koupily podle Šťáhlavského ČD od společnosti Alpha Trains, jde o vozy vyrobené v roce 2000 a modernizované v roce 2014, které jezdí v oblasti Berlína a Braniborska. Před nasazením v Libereckém kraji budou všechny motorové vozy upravené pro provoz v České republice a budou na nich provedeny i další úpravy podle požadavku kraje. Půjde například o změnu vnějšího laku, doplnění palubní wi-fi, informačního systému, revitalizaci interiéru včetně přečalounění sedaček nebo doplnění odbavovacích systémů.

Nová smlouva s ČD počítá i s posílením dopravy na Jizerskohorské železnici asi o 20.000 kilometrů ročně, kromě jiného by se mělo zlepšit spojení do Nového Města pod Smrkem, znovu začnou od roku 2026 České dráhy jezdit na trase z Tanvaldu do Železného Brodu. Součástí smlouvy je také linka do polské Sklářské Poreby a výhledově i do německého Zhořelce, a také prodloužení na Mladou Boleslav. Díky pořízení dalších vlaků RegioShuttle už nebudou na Frýdlantsku a v Jizerských horách jezdit vlaky Regionova.

Zdroj: ČTK

Jihomoravští radní schválili rekonstrukce silnic za 328 milionů korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Jihomoravští radní schválili opravy silnice mezi Břeclaví a Lednicí, silnice na hranicích s Vysočinou mezi Žďárcem, Újezdem a Dolními Loučkami a rekonstrukci mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi, celkem to bude stát 328 milionů korun. Vedení kraje o tom informovalo v tiskové zprávě.

Stavební práce na silnici třetí třídy mezi Břeclaví a Lednicí vyjdou na 31 milionů korun a měly by se uskutečnit v průběhu příštího roku. V západní části kraje na hranici s krajem Vysočina je naplánovaná oprava dvou úseků na silnici druhé třídy. Jeden z nich měří 10,1 kilometru a druhý je kilometr dlouhý. Stavební práce, které mají začít v příštím roce a skončit v roce 2025, vyjdou na 67 milionů korun.

Nejnákladnější ze tří schválených oprav bude rekonstrukce 4,2 kilometru silnice mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi na Brněnsku. „U této stavební akce za 230 milionů korun jsou navrženy opěrné zdi v celkové délce 580 m pro zajištění proti sesuvu. Postavíme také nové autobusové zastávky u Stříbského mlýna. Do rekonstrukce úseku spadají i dva mosty – jeden bude rozšířen, druhý přestavěn na propustek,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Jiří Crha (ODS). Práce se mají uskutečnit v letech 2025 až 2026.

Zdroj: ČTK

Německo zrušilo státní podporu nákupu elektrických aut, kvůli úsporám

Od
Karolína Vágnerová
-

V Německu počínaje dneškem skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý nadcházející rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve o uplynulém víkendu, což vyvolalo kritiku. Od roku 2016, kdy s bonusem Německo začalo, vyplatilo na dotacích asi deset miliard eur (245 miliard Kč).

Německo podporu už výrazně omezilo od letošního ledna, kdy se přestala týkat vozů s hybridním pohonem a zúžena byla na čistě elektrická auta. Nejvyšší příspěvek od ledna činil 4500 eur (110.000 Kč) místo předchozích 6000 eur (147.000 Kč). Klíčovou podmínkou bylo, že vůz musel podle čisté ceníkové ceny stát méně než 40.000 eur (980.000 Kč). Nárok na podporu nicméně měli i majitelé dražších aut, pokud vůz nestál více než 65.000 eur (1,6 milionu Kč). V takovém případě od letošního ledna dostávali 3000 eur (73.500 Kč). S tím je ale nyní konec.

„Po uplynutí 17. prosince 2023 nelze u Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA) podávat nové žádosti o ekologický bonus,“ oznámilo v sobotu ministerstvo hospodářství. „Už přislíbených podpor se to netýká, peníze budou vyplaceny,“ dodalo.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že ke zrušení bonusu se vláda odhodlala po listopadovém verdiktu ústavního soudu, po kterém se země ocitla v rozpočtové krizi. Soud totiž konstatoval, že vláda protiústavně převedla do klimatického fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), takže tyto peníze nesmí použít. Ve státní kase tak najednou chyběly desítky miliard eur. Nedostatek peněz pro letošní rok vláda vyřešila rozpočtovým dodatkem, který v pátek parlament schválil.

Kabinet kancléře Olafa Scholze se už také dohodl na podobě upraveného rozpočtu pro rok 2024, který ale poslanci schválí zřejmě na počátku ledna. Německo tak podle všeho bude několik dní v novém roce hospodařit s rozpočtovým provizoriem.

Opoziční konzervativní unie CDU/CSU náhlé ukončení státní podpory kritizovala, protože to podle ní povede k dalšímu útlumu už tak stagnujících prodejů elektrických aut. Výhrady má i parlamentní frakce sociální demokracie (SPD), která ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka vyzvala k méně radikálnímu skončení podpory.

Ministerstvo hospodářství ale uvedlo, že finance již došly a že ekonomický plán čerpání peněz z klimatického fondu pro nadcházející rok musí být přepracován.

Poslední možností, jak o dotaci požádat, bylo podat žádost do půlnoci z neděle na pondělí. Podmínkou bylo, že auto musí být přihlášené k provozu. Ministerstvo hospodářství rozhodnutí podporu ukončit oznámilo v sobotu, takže jedinou cestou bylo podle magazínu Focus elektronické přihlášení auta. Magazín rovněž uvedl, že i přes škrty mohou majitelé elektrických aut ušetřit, neboť do konce roku 2030 jsou vyjmuti z daně za motorová vozidla. To se bude týká elektroaut přihlášených do prosince 2025.

Končící program hodnotí ministerstvo hospodářství jako velmi úspěšný. Uvedlo, že od roku 2016, kdy s ekologickým bonusem začalo, bylo na podpoře vyplaceno asi deset miliard eur (245 miliard Kč) za zhruba 2,1 milionu elektrovozů včetně hybridů.

Bonus sloužil jako jedna z velkých pobídek k naplnění cíle, aby v Německu do roku 2030 jezdilo 15 milionů plně elektrických aut. Podle některých analytiků je tento plán v ohrožení, Scholz však po listopadovém jednání s představiteli automobilek prohlásil, že s ním nadále počítá jako s uskutečnitelným.

V Německu podle Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) k 1. lednu letošního roku jezdil jeden milion čistě elektrických aut, což tehdy odpovídalo zhruba dvěma procentům provozovaných vozů. Od ledna do konce listopadu pak KBA zaregistroval přes 469.000 nově přihlášených plně elektrických aut. Mezi nově registrovanými auty mají bateriové vozy letos podíl 18 procent.

V České republice je situace výrazně odlišná. Elektromobily tvoří jen zhruba tři procenta prodejů nových vozů a jejich celkový počet přesahuje 20.000 vozů. Stát dosud podporoval jen pořízení elektrických a vodíkových vozidel do úřadů a veřejných institucí, teprve letos na začátku prosince vypsal výzvu na podporu pořizování těchto vozidel do firem v celkovém objemu téměř dvě miliardy Kč. Soukromé osoby na žádnou podporu pořízení elektrických vozů stále nedosáhnou, jednou z mála výhod tak zůstává možnost bezplatného parkování v rezidentských zónách.

Zdroj: ČTK

Ministr dopravy musí učinit razantní kroky s ohledem na situaci mostu na Výtoni

Od
Karolína Vágnerová
-

Dne 14. 12. tohoto roku se na náplavce pod pražským Vyšehradským mostem uskutečnil tiskový briefing k situaci ohledně železničního mostu přes řeku Vltavu.

Na náplavce pod pražským Vyšehradským mostem uskutečnil tiskový briefing k situaci ohledně železničního mostu přes řeku Vltavu. Akce se zúčastnili zástupci veřejnosti i železničních dopravců. Přítomen byl prezident Svazu dopravy Oldřich Sládek, prezident Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.CZ Martin Hořínek, výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia Petr Moravec, a také radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký.

 

Požadavky na zkapacitnění a zkvalitnění dopravy přes železniční most na pražské Výtoni zaznívají ze stran dopravců, cestujících i představitelů Středočeského kraje. Ministr dopravy Martin Kupka několikrát avizoval, že definitivní rozhodnutí má padnout do konce letošního roku. Tento termín se blíží velice rychle a v kontextu s nově oznámenými omezeními na tomto úseku, obavy všech dotčených skupin a institucí narůstají. Ministr by měl v tomto případě učinit důrazné kroky, které povedou k finálnímu rozhodnutí a realizaci stavby.

Od roku 2015 vzrostl počet nákladních a osobních spojů v tomto úseku o 100 souprav za jeden pracovní den. „Vycházíme-li z dat o vývoji dopravy na železničním mostu na Výtoni, můžeme v následujících deseti letech očekávat nárůst dopravy o další desítky vlaků. Už teď se propustnost úseku Smíchov – Vyšehrad dotýká hranice únosnosti,“ zdůraznil prezident Svazu dopravy Oldřich Sládek.

Nová omezení se týkají kapacity trati, kdy po mostě může v jeden moment projíždět pouze jedna vlaková souprava. Zároveň došlo k již několikátému snížení provozní rychlosti vlaků. V tomto případě na 20 km/h. „V těchto omezeních nemůžeme dlouhodobě fungovat. Potřebujeme od Ministerstva dopravy jasné stanovisko a konkrétní harmonogram nejbližšího postupu pro realizaci samotné stavby. Plně podporujeme nikoliv rekonstrukci, ale novostavbu mostu, protože je to především nutná dopravní stavba,“ doplnil Sládek.

Situace ohledně mostu na Výtoni dopadá i na další železniční tepnu spojující západ Čech se zbytkem republiky – Branický most. V současné době je nejvíce využíván pro nákladní dopravu. „Pro nás je zásadní, aby most nebyl v budoucnu zatížen vysokou hustotou osobní dopravy, kvůli nutným odklonům. I proto je nutné stanovit přesný harmonogram stavebních prací na obou mostech a zejména výluk s úplným vyloučením provozu na Mostě Inteligence, které se neustále posouvají vpřed, bohužel do zákrytu s omezeními na Železničním mostě na Výtoni. Tím se opět dostáváme ke zmíněným požadavkům na jasné stanovisko od ministerstva, co dál,“ prohlásil prezident ŽESNAD.CZ Martin Hořínek.

Učinění jasných kroků při řešení situace požadují pochopitelně i osobní dopravci. „Naší dlouhodobou prioritou je, aby v úseku Praha hl.n. – Praha Smíchov byla dostatečná dopravní kapacita, tedy alespoň 3 koleje v celé trase nebo alespoň v její podstatné části. Současně požadujeme řešení, které při realizaci a následném udržování nepovede k častým a opakovaným omezením provozu. Pro nás je klíčové, aby přijaté řešení, ať už bude jakékoliv, bylo dlouhodobě udržitelné a ohleduplné, tj. aby omezilo naše cestující co možná nejméně. Rychlé a konkrétní rozhodnutí ministra je proto v tomto ohledu naprosto klíčové,“ uvedl výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec.

  

Potřeby veřejnosti a dopravců vnímá i vedení Středočeského kraje, pro které se jedná o klíčovou železniční tepnu celého regionu. „Pro zcela kapacitně vytíženou trať číslo 171 je most na Výtoni naprosto klíčovou dopravní stavbou. Současná i případná budoucí omezení negativně dopadnou na desetitisíce obyvatel středních Čech, kteří využívají hromadnou železniční dopravu. Už dnes je most ve velmi špatném technickém stavu, nesmí se tu potkat dva vlaky, doprava je silně omezená,“ uvedl Petr Borecký, radní Středočeského kraje pro dopravu s tím, že kraj spolu se zmíněnými svazy a sdruženími vyzval ministra dopravy Kupku k urychlenému řešení celé situace. „Požadujeme zbourání stávajícího mostu a postavení moderního nového, jehož návrh vzešel z architektonické soutěže. Nedělejme z Česka technický skanzen. Ještě připomenu, že nový most by měl disponovat třemi kolejemi, což jistě přispěje k plynulosti dopravy,“ doplnil Petr Borecký.

Uvedení představitelé dopravních i veřejných institucí tedy opět apelují na ministra dopravy Martina Kupku, aby zahájil kroky k řešení situace výtoňského mostu. Zkapacitnění a zkvalitnění železniční dopravy v tomto úseku je zásadní pro regionální i zahraniční trh.

Zdroj: ŽESNAD

1...354355356...1 179Strana 355 z 1 179

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253