Domů Blog Strana 365

Ministr Kupka jednal s ministry dopravy EU o EURO 7

Česká republika, Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Portugalsko mají výhrady k současné podobě návrhu nové emisní normy EURO 7 a budou požadovat odložení její účinnosti a některé země i zmírnění jejich parametrů. To je hlavní závěr dnešního jednání ministrů dopravy ve Štrasburku, které svolal český ministr dopravy Martin Kupka. 

„Od představení návrhu emisní normy EURO 7 intenzivně jednáme s ostatními zeměmi a stále jasněji se ukazuje, že je zde silná koalice podobně smýšlejících států, které mají se současnou podobou návrhu EURO 7 problém. Dnešní jednání je důležité pro další koordinaci našeho společného úsilí,“ říká ministr dopravy Martin Kupka a dodává: „Shodli jsme se na některých základní požadavcích, jakým směrem chceme návrh normy upravit. V následujících dnech připravíme společný dokument s našimi hlavními připomínkami, se kterým následně seznámíme Evropskou komisi a další členské státy. Naším společným cílem je změnit podobu EURO 7 tak, aby byla pro evropský automobilový trh splnitelná, nebude ho poškozovat vůči ostatním světovým konkurentům a zároveň nebude představovat medvědí službu životnímu prostředí a snaze snižovat emise z dopravy.“

Dnes jednající země mají výhrady především proti navrženým datům účinnosti, kdy zejména pro osobní a lehká užitková vozidla neposkytují dostatečný čas na vývoj a adaptaci výroby. Navržené dva roky na zavedení normy také neodpovídají tomu, že právní rámec bude úplný až po přijetí příslušných prováděcích předpisů. „Česká republika navrhuje lhůtu 4 let mezi přijetím posledního prováděcího dokumentu a datem, kdy norma vejde v účinnost. Automobilový průmyslu musí mít čas se připravit,“ uvedl ministr Kupka.

Ministři se dále shodli, že samotné odložení účinnosti neřeší některé problematické technické aspekty normy. Některé navrhované metody měření nejsou známy, navíc naráží na technologické možnosti dnešních automobilů „Nyní neexistuje spolehlivá a dostupná technologie, která by umožnila měřit například emise z brzd nebo není vyvinut palubní monitorovací systém, takzvaná aplikace On-Board-Monitoring, která by v reálném čase měřila emise vozidla,“ doplňuje ministr Kupka. Nutnost přijmout tato opatření by mohla vést k zásadnímu omezení výroby nových modelů vozidel, jejich skokovému zdražení a tím pádem k dalšímu zastarávání vozového parku v Evropě s negativním dopadem na životní prostředí, ale i bezpečnost silničního provozu.

Česká republika dlouhodobě říká své připomínky k návrhu normy EURO 7. Ještě před jejím vydáním tlumočil český negativní postoj k ní ministr dopravy Martin Kupka eurokomisaři pro vnitřní trh Bretonovi. O konkrétních výhradách s ním pak znovu jednal v Bruselu 10. února. Česká vláda byla jednou z prvních, která přijala národní pozic vůči EURO 7, a to ještě v prosinci loňského roku. Ministr dopravy Kupka také vedl řadu bilaterálních jednání i během společného zasedání evropských ministrů dopravy ve Stockholmu na konci února. Průběžně probíhá i jednání na úrovní bruselských velvyslanců. Dnes se zástupci států dohodli na koordinovaném postupu při přípravě společného dokumentu, který by měl shrnout hlavní požadavky zemí na změnu normy EURO 7 směrem k Evropské komisi. Ten by měl být hotový během pár dní a následně s ním bude seznámena Evropská komise i další členské státy.

Zdroj  :MD

WOF SUMMIT – World of Freight

Rádi bychom Vás upozornili na akci pořádanou „World of Freight“ Events.

 Připojte se k nim na WOF SUMMIT 2023 a zúčastněte se inovativního kongresu zaměřeného na logistiku a celý dodavatelský řetězec. Koná se ve dnech 22. – 23. března ve Vídni – Rakousko, která je ideálním místem pro logistický uzel regionu CEE.

 Dva napínavé dny zahrnují špičkové řečníky, panelové diskuze mezi předními odborníky, oblast networkingu a nástroje stimulující obchodní příležitosti, odborné výstavy významných hráčů na trhu a večer WOF Connect & Charity, kde se obchod setkává s charitou!

 VSTUP JE PRO DOPRAVCE ZCELA ZDARMA! Zaregistrujte se na www.wofsummit.com

 Užijte si LAST-MINUTE konferenční vstupenky s 30% slevou z původní ceny a balíček LAST-MINUTE konferenčních vstupenek 1+1.

Vládní letka se rozšíří, ministerstvo obrany řeší specifikace

Vládní letku by v budoucnosti mohly posílit tryskáče. Vláda o jejich nákupu vyjednává s Američany, píšou dnešní Lidové noviny (LN). Mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková nechtěla jednání s Američany komentovat, potvrdila ale, že letka se rozšíří. Resort nyní zpracovává specifikace, následně vypíše zakázku, uvedla. Za nedostatkem leteckých kapacit pro přepravu prezidenta, premiéra a dalších politiků je postupné vyřazování starších strojů.

Ústavní činitele by podle informací LN mohla v budoucnu přepravovat dvojice nových tryskáčů. Česko o to požádalo Spojené státy ve speciálním programu vojenské spolupráce zvaného Foreign Military Sale (FMS), píše deník.

„Jsme v rané fázi jednání s českým ministerstvem obrany o business jetech. Je ale příliš brzy na to, abychom diskutovali o konkrétních letadlech, systémech nebo cenách, protože v současné době spolupracujeme s našimi českými partnery na stanovení jejich požadavků a potenciálním řešení z USA,“ sdělil listu tiskový mluvčí americké ambasády v Praze Griffin Rozell.

Ministerstvo obrany nechtělo jednání s Američany komentovat, mluvčí resortu ale potvrdila, že chce obrana pořídit menší stroje. „241. letka z 24. základny dopravního letectva bude rozšířena o letouny kategorie ´business jet´,“ sdělila Cigánková. Dodala, že v současné době armáda zpracovává a připomínkuje specifikace, následně ministerstvo obrany vypíše veřejnou zakázku na nákup takových letounů, které budou nejvíce splňovat požadavky na přepravu ústavních činitelů.

V současné době politici používají k cestám do vzdálenějších destinací převážně dva Airbusy A-319CJ, každý z nich převeze stovku osob. Do letky spadají ještě vojenské transportní letouny CASA C-295M, avšak vzhledem k nižšímu doletu a především vyšší hlučnosti uvnitř kabiny nejsou vhodné pro cesty do vzdálenějších míst. Náhradu armáda hledá za dvojici letounů Jakovlev Jak-40 pro 26 pasažérů a Bombardier CL-601 (Challenger) pro 17 lidí, které byly vyřazeny.

Zdroj : ČTK

Systém dálničních e-známek je efektivní, optimálního stavu ale nedosáhl

Elektronické dálniční známky jsou ve srovnání s původním systémem papírových vinět efektivní a hospodárné, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zavedení elektronických známek podle jeho zjištění snížilo roční náklady v průměru o 120 milionů korun. Optimálního stavu však ministerstvo dopravy podle kontrolorů nedosáhlo, chybí zejména automatizovaná výměna dat s registrem silničních vozidel. Podle úřadů je její spuštění naplánováno na letošní rok.

Prodej elektronických kuponů začal 1. prosince 2020. Od ledna 2018 do dubna 2022 vynaložily ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na elektronické dálniční známky 329 milionů korun, uvádí NKÚ. V prvních 13 měsících provozu nového systému bylo prodáno 6,1 milionu kusů e-známek za 5,47 miliardy korun.

Průměrná roční nákladovost systému je podle kontrolorů 3,61 procenta. SFDI tak na e-známku za 1500 korun vynakládá zhruba 54 korun, zatímco na klasickou dálniční známku vydával za rok 76 korun. „Kontroloři došli k závěru, že e-známka je ve srovnání s původním systémem dálničních známek efektivní a hospodárná,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě. Zavedení elektronických známek podle něj snížilo roční náklady v průměru o 120 milionů Kč.

Optimálního stavu však zatím ministerstvo, fond dopravy a státní podnik CENDIS nedosáhly, upozornil NKÚ. Z šesti plánovaných napojení informačního systému elektronických dálničních známek na další informační systémy uskutečnil SFDI pouze tři. Chybí zejména automatizovaná výměna dat s registrem silničních vozidel. Proto například ověření, zda je vozidlo osvobozeno od úhrady dálničního poplatku, musí dělat zaměstnanci ručně. Systém také neumí sám vyhodnotit, zda má auto nárok na sníženou cenu známky, určenou pro vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem.

Nefunguje ani automatické vyhodnocování přestupku v případě, že vozidlo nemá zaplacenou známku. Kamerový systém na mýtných branách sice shromažďuje údaje o průjezdech vozidel, ale nezaplacení, a tedy spáchání přestupku, zjišťuje policie nebo Celní správa až po zastavení vozidla, upozorňuje NKÚ. Podle současné právní úpravy totiž odpovědnost za tento přestupek nemá provozovatel vozidla, ale jeho řidič. Ministerstvo zapracování automatizovaného vyhodnocení přestupků do právních předpisů nezávazně odložilo, uvedli kontroloři.

Ministerstvo dopravy, SFDI a firma CENDIS v reakci na zjištění NKÚ uvedly, že při zavádění elektronické dálniční známky před dvěma lety nebylo napojení na registr vozidel reálné. Zavedeno by ale mělo být v letošním roce. Zákazník bude díky němu při nákupu kuponu upozorněn na zadání chybné registrační značky auta. Rovněž bude možné kontrolovat pohon vozidla a skutečnost, zda má vozidlo nárok na sníženou cenu známky.

„Co se týká automatického vyhodnocování a vymáhání přestupku, lze plně souhlasit s konstatováním, že není možné, a to z důvodu stávající platné legislativy,“ uvedlo ve společné tiskové zprávě ministerstvo dopravy, SFDI a CENDIS. Otázka, zda má systém elektronických známek obsahovat automatické vyhodnocování přestupků, je podle nich stále otevřená.

Ceny dálničních známek jsou stejné už přes deset let. Roční stojí 1500 korun, třicetidenní 440 korun a desetidenní 310 korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v polovině února uvedl, že jejich cena stoupne. Podle něj je to nezbytné pro další investice. O kolik známky zdraží a kdy, zatím není jasné, Kupka v minulosti připustil možnost každoročního zdražování o inflaci. Spolu s tím resort připravuje také vznik jednodenní dálniční známky.

Zdroj :  ČTK

Tržby dopravního podniku za prodej jízdenek stoupají. V lednu a v únoru byly nejvyšší v historii DPMB

Dopravní podnik města Brna v uplynulých dvou měsících utržil za prodej jízdného 164,2 milionů korun. Tržby za období leden–únor 2023 jsou nejvyšší v historii DPMB, překonány tak byly rekordní tržby z roku 2020, a to o 790 tisíc korun.

 Po dvou letech, kdy byly tržby z prodeje jízdenek v brněnské MHD výrazně ovlivněny epidemií covidu, zisky opět stoupají. Lednová čísla dokonce překonala 85 milionů korun. Podobně se vyvíjely tržby i v únoru, kdy dosáhly více než 79 milionů.

„Jsem rád, že se po měsících nejistoty lidé do našich tramvají, trolejbusů a autobusů opět vrátili. Ukazuje se, že všechny kroky, které společně s městem Brnem pro návrat našich zákazníků děláme, mají smysl. Kromě pravidelných cestujících evidujeme mezi našimi zákazníky i velké procento uprchlíků z Ukrajiny, kterým od ledna skončila v Brně bezplatná přeprava a nyní mají povinnost platit jízdné,“ shrnul dobré výsledky generální ředitel DPMB Miloš Havránek.  

 V meziročním srovnání (leden, únor) eviduje DPMB nárůst tržeb o více než 27 milionů korun. „Nejvyšší je nárůst u jednorázových jízdenek, u kterých vede „Pípni a jeď“, a to o 12 milionů korun. Dále pak u ročních šalinkaret, kdy nám tržby vzrostly o téměř 9 milionů korun. Právě první měsíce roku, a následně i září, patří každoročně k nejsilnějším měsícům v prodeji předplatních jízdenek,“ popsal vedoucí tarifního odboru Vít Prýgl.

Doposud rekordním byl rok 2012, kdy tržby z prodeje jízdného dosáhly 994 milionů korun.

Zdroj : DPMB

 

Rijád spouští nové aerolinky Riyadh Airlines, mají obsluhovat přes 100 destinací

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán oznámil zahájení provozu nové národní letecké společnosti Riyadh Airlines. Informovala o tom saúdskoarabská agentura SPA. Letecká společnost má do roku 2030 obsluhovat více než stovku destinací po celém světě, chce přitom těžit z polohy království mezi Evropou, Asií a Afrikou.

Počítá se s tím, že díky nové letecké společnosti vznikne 200.000 přímých a nepřímých pracovních míst. K růstu hrubého domácího produktu (HDP) z aktivit mimo ropný sektor by Riyadh Airlines měla přispět sumou 20 miliard dolarů (444,2 miliardy Kč).

Leteckou společnost bude řídit Tony Douglas, bývalý šéf aerolinek Etihad. Firma bude sídlit v metropoli Rijádu. Vlastní ji saúdskoarabský státní investiční fond PIF. Fond má aktiva v hodnotě přesahující 600 miliard dolarů a je hlavním motorem snahy království o diverzifikaci ekonomiky a odklon od ropy.

Nové aerolinky může čekat tvrdé soupeření o cestující s regionálními lídry, jimiž jsou Emirates, Qatar Airways a Turkish Airlines, napsala agentura Reuters.

Zdroj  :ČTK

Produktivita práce v Česku za 30 let podle komory vzrostla o 84,6 procenta

Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla Hospodářská komora ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.

Produktivita práce vyjadřuje hrubý domácí produkt přepočtený na odpracovanou hodinu. V uplynulých 30 letech většinou meziročně rostla, nejvíc v roce 2001, kdy se zvýšila o 7,7 procenta. Pokles produktivity práce zaznamenalo Česko jen čtyřikrát, nejhlubší byl o 2,3 procenta za finanční krize v roce 2009.

Ze zemí Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) mělo Česko na počátku 90. let minulého století v produktivitě práce nejlepší výchozí pozici. V roce 2010 ho ale předstihlo Slovensko. „Česká republika měla v 90. letech ze zemí V4 nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. V současnosti podle něj rychle roste produktivita práce v Polsku, které v roce 2016 předstihlo Maďarsko a blíží se Česku.

Česká produktivita práce se přibližuje západním zemím, zatím ale nedosáhla průměru Evropské unie. Podle Hospodářské komory je to také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nedosahují průměrných mezd v Německu nebo v Rakousku. Pro zlepšení vývoje produktivity práce, a následně i zlepšení výkonnosti ekonomiky jako celku, je podle komory klíčový přechod k ekonomickým činnostem s vyšší přidanou hodnotou.

„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,“ uvedl Dlouhý. Upozornil také, že k nižší produktivitě práce přispívá i neproduktivní agenda, kterou musí firmy věnovat administrativní zátěži.

Zdroj  :ČTK

Belgicko-německý energetický summit potvrdil vznik železničního koridoru pro přepravu vodíku

Přístav Zeebrugge hostil dne 14. února 2023 belgicko-německý energetický summit. Summit, kterého se zúčastnili předsedové vlád obou zemí, zdůraznil spolupráci mezi oběma státy v energetickém sektoru a to, jak se Zeebrugge může v tomto rámci stát „hubem“ pro Německo.

Kromě toho summit potvrdil, že záměr přepravy vodíku formou “ rolling pipeline“ spojující belgický přístav s Německem po železnici je připraven k realizaci.

Obě země podepsaly dohodu o urychlení energetické spolupráce v oblasti elektrizace, LNG, vodíku a zachycování uhlíku, aby se zvýšila jejich energetická nezávislost. A co je nejdůležitější, zřídili kontaktní skupinu pro energetiku složenou z politických a průmyslových subjektů, která se bude každoročně scházet, aby sledovala příslušný vývoj.

Přístav Zeebrugge dále poznamenal, že dvoustranná spolupráce bude rovněž zahrnovat zahájení přeprav mezi zeměmi, kde se bude podílet i ekologická železnice: „Náš přístav je již významným dodavatelem LNG a zemního plynu pro Německo a jsou připraveny konkrétní plány pro přepravu vodíku do Německa různými druhy dopravy, jako jsou plynovody, železnice a vnitrozemská plavba“.

Konkrétní plány pro “ rolling pipeline“

„Přístav Zeebrugge pracuje na konkrétních plánech na přepravu udržitelného vodíku do Německa a dále se etablujeme jako centrum zelené energie a surovin budoucnosti. Abychom uspěli, potřebujeme větší belgicko-německou spolupráci v oblastech, jako je dovoz, infrastruktura, doprava a nákup zelené energie,“ uvedl generální ředitel přístavu Jacques Vandermeiren.

Pravdou je, že o myšlence “ rolling pipeline“, konkrétně železniční přepravě vodíku mezi Belgií a Německem, se mluví již pět měsíců. I bez oficiální mezistátní dohody se přístavy Zeebrugge a Duisport (Duisburger Hafen) v polovině září 2022 dohodly na zavedení přepravy vodíku buď po železnici, nebo vnitrozemskou plavbou. Obě společnosti tehdy zmínily své společné ambice stát se energetickými uzly v Evropě a společně vybudovat dodavatelský řetězec vodíku se spojením přímými nákladními vlaky.

Spojením přístavů Antwerpy a Zeebrugge vznikl kolos na logistickém trhu, který se počtem 13,8 mil. TEU přiblížil Rotterdamu a se 157 mil. tun ho v roce 2019 dokonce překonal.

Zdroj  :Port of Bruggy

Rok 2035 nemusí znamenat konec spalovacích motorů. Bezemisní paliva již existují, problémem je měření emisí

Opatření, které je součástí širšího balíčku Fit for 55, nezakazuje spalovací motory jako takové. Nová legislativa vyžaduje, aby se od roku 2035 prodávaly nové osobní vozy a dodávky s nulovými emisemi. Za předpokladu měření emisí nikoliv pouze „na výfuku“ vozidla se tak otvírá prostor pro pohonné hmoty, které jsou klimaticky neutrální. Způsob, jak garantovat, že by po roce 2035 jezdil nový spalovací motor právě na tato paliva, však zatím chybí, stejně jako nová metodika měření emisí. Pokud zohledníme celý životní cyklus vozu i jeho paliva, není bezemisní ani elektromobil.

Evropský parlament letos v únoru odhlasoval, že od roku 2035 musejí být všechny nové automobily a dodávky bezemisní. Ve skutečnosti tedy nejde o zákaz jejich používání, ale omezení prodeje nových vozidel. A není směrován proti spalovacímu motoru, ale proti emisím. Nejde však jen o emise, která auta vypouštějí během provozu. Evropská komise by také měla do roku 2025 představit metodiku, podle níž se budou emise aut počítat. Měl by být zohledněn celý životní cyklus vozu. O rok později by měl být vyhodnocen potenciál syntetických paliv pro dosažení cíle 100% snížení emisí CO2 u aut a dodávek.

Syntetická paliva či e-paliva představují alternativy benzínu, nafty, ale například i leteckého kerosinu, které nepocházejí z fosilních zdrojů, nevyrábí se rafinací ropy. Vyrábějí se z obnovitelného vodíku a vzdušného CO2. Mohou být volně míchána s klasickými palivy nebo se mohou spalovat zcela samostatně. Výhodou e-paliv je využití stávající čerpací infrastruktury a možnost využívat je v již existujících vozech, v klasických spalovacích motorech. Ztráta energie při jejich výrobě je tak více než kompenzována nulovou potřebou investovat do skladovací a distribuční infrastruktury a možností snižovat emise z dopravy bez nutnosti čekání na postupnou obměnu vozového parku.

Finální hlasování, které mělo novou legislativu původně formálně stvrdit 7. března, však bylo odloženo. A to zejména proto, že vyhodnocení využití e-paliv není v direktivě zakotveno nikterak závazně, což narazilo na odpor některých členských zemí. Jak vyplynulo z nedávného jednání ministrů dopravy Česka a Německa, obě tyto země (stejně jako některé další) nepodpoří schválení omezení spalovacích motorů po roce 2035, pokud nebude stanovena jasná a závazná výjimka pro využití syntetických paliv v dopravě.

Zachování možnosti využívat po roce 2035 uhlíkově neutrální paliva pro spalovací motory je podle Ivana Indráčka, předsedy Unie nezávislých petrolejářů, důležitým impulzem pro jejich další vývoj. „Pokud by byl spalovací motor přímo zakázán nebo by Evropská komise s návrhem budoucí role e-paliv nepřišla, nebude existovat motivace investovat do rozvoje syntetických, případně dalších klimaticky neutrálních paliv, jejichž výrobní proces je v tuto chvíli velmi nákladný,“ říká Ivan Indráček a dodává, že problémem zůstává i měření emisí.

„Využití klimaticky neutrálních paliv je podmíněno tím, že Evropská komise akceptuje, že emise je nutno hodnotit v celém životním cyklu paliva, a nikoli pouze ‚na výfuku‘. Dosavadní přístup Evropské komise a většiny zákonodárců, který zavírá oči před tím, jak která motorová paliva včetně elektřiny vznikají, je pokrytecký. Je třeba si přestat nalhávat, že elektromobil a elektřina jsou bezemisní. To je nezbytný krok k tomu, aby se od ideologického přístupu přešlo k reálnému snižování emisí a dodržování principu technologické neutrality,“ upozorňuje Ivan Indráček.

Prostřednictvím syntetických paliv navíc lze podle Indráčka snižovat emise skleníkových plynů z obrovské flotily vozů se spalovacím motorem, která už je v provozu dnes, ale stejně tak bude v provozu v roce 2030, 2035 i později. Projekty na výrobu e-paliv již existují. Například na konci loňského roku zprovoznila firma Porsche závod na jejich výrobu v Chile, kde je v první fázi v plánu vyrobit zhruba 130 tisíc litrů syntetických paliv ročně. Do poloviny tohoto desetiletí by se měla výrobní kapacita navýšit na 55 milionů litrů ročně a v dalších letech vzrůst na desetinásobek, tedy na 550 milionů litrů. Obdobné závody chystá Porsche v Austrálii i USA. Ve výstavbě jsou již výrobny v Evropě, například v severním Německu a jižním Norsku.

Vedle syntetických paliv může při omezení emisí spalovacích motorů sehrát roli i využití zelených plynů produkovaných z obnovitelných zdrojů. I zde platí, že je lze prakticky ihned použít v běžných spalovacích motorech, aniž by bylo potřeba vysokých nákladů na výměnu celé infrastruktury jako u jiných alternativ. Například biometan by mohl podle společnosti GasNet do roku 2030 nahradit 10 až 15 procent tuzemské spotřeby zemního plynu pro potřeby vytápění i silniční dopravy.

Na český trh se od roku 2020 dodává rovněž bioLPG. Čerpací stanice na severní Moravě jím byly ve všech třech posledních letech zásobovány z plnírny a distribučního centra společnosti Primagas v Horní Suché na Karvinsku. Každoročně se v tuzemsku spotřebují desítky tun této komodity ve formě autoplynu. Celková tuzemská spotřeba LPG pro pohon automobilů se však počítá na desítky tisíc tun ročně, takže zatím jde o zcela minoritní záležitost.

„V průběhu loňského dubna bylo na trh dodáno 45 tun bioLPG, což znamená, že motoristé v tu dobu na vybraných čerpacích stanicích tankovali palivo, jehož fyzický objem pocházel reálně téměř z poloviny z obnovitelných zdrojů,“ uvádí Jiří Karlík, předseda představenstva České asociace LPG. „V některých evropských zemích, kam bylo bioLPG uvedeno na trh už v roce 2018, se však roční spotřeba pohybuje řádově již v desetitisících tun. V tomto roce se předpokládá evropská produkce bioLPG o objemu asi 200 tisíc tun, což by teoreticky pokrylo celkovou spotřebu LPG v Česku. Do roku 2025 by to mělo být asi 500 tisíc tun,“ dodává Jiří Karlík.

Odborníci nicméně zkoumají potenciál dalších ekologických alternativ. Například již v roce 2021 začala v Německu fungovat první čerpací stanice s takzvaným dimethyletherem z obnovitelných zdrojů (rDME). Jde o čisté a nízkouhlíkové palivo, které lze poměrně snadno získat ze široké škály zdrojů, včetně například biomasy nebo odpadů. Mimo jiné je jím možné nahradit naftu u dieselových automobilů za předpokladu nenáročných technických úprav. „Obnovitelný dimethylether je také mísitelný s LPG, může tvořit 20 až 30 procent směsi. Jeho výroba je jednodušší a potenciální objem produkce vyšší než u bioLPG, přitom vykazuje podobnou uhlíkovou úsporu,“ upřesňuje Jiří Karlík.

Největší evropští dodavatelé LPG – SHV Energy (v ČR vlastní společnost Primagas) a UGI International (v ČR vlastní společnost Flaga) – zahájili předloni za účelem urychlení vývoje a produkce rDME spolupráci formou joint venture. Společný podnik s názvem Dimeta počítá s vybudováním šesti výrobních závodů během příštích 5 let s cílem dosáhnout celkové roční výrobní kapacity 300 tisíc tun rDME do roku 2027. První závod pro komerční produkci rDME vzniká ve Spojeném království.

___

Lukáš Pololáník

Třetí nehoda společnosti Norfolk Southern v Ohiu během jednoho měsíce

Situace americké železniční společnosti Norfolk Southern v Ohiu jde „od desíti k pěti“. Již potřetí za poslední zhruba měsíc se jeden z vlaků společnosti stal v „kaštanovém státě“, jak se Ohiu přezdívá, účastníkem nehody. Tentokrát se bohužel nehoda stala osudnou pro jednoho z jejích zaměstnanců.

 K nehodě došlo v úterý 7. března časně ráno v clevelandské průmyslové zóně v severovýchodním Ohiu. Podle prvních zpráv se nákladní vlak srazil se sklápěcím automobilem uvázlým na kolejích poblíž zařízení společnosti Cleveland Cliffs, která vyrábí válcovanou ocel a dodává železnorudné pelety.

Smrt strojvedoucího Norfolk Southern potvrdili úředníci z Cleveland Cliffs, přičemž o osudu řidiče sklápěče žádné informace nejsou. Příčiny nehody nebyly dosud zveřejněny a není tedy jasné, proč stál sklápěč na kolejích.

Tři nehody během měsíce

 Jedná se již o třetí nehodu v Ohiu za posledních 30 dní, ve které byl zúčastněn vlak provozovaný společností Norfolk Southern. První z nich bylo vykolejení u vesnice East Palestine poblíž hranice s Pensylvánií 3. února, které bylo způsobeno ukroucením čepu horkého ložiska. Tato nehoda způsobila únik chemikálií z vykolejených vozů, což vyvolalo u občanů v této oblasti obavy z kontaminace ovzduší a vody.

K druhé nehodě došlo v sobotu 4. března poblíž města Springfield ve středovýchodním Ohiu. Tato nehoda se obešla bez obětí na životech i úniku chemikálií. Společnost Norfolk Southern dostala nařízeno zajistit a uhradit likvidační práce jak v East Palestine, tak ve Springfieldu.

Pokud jde o únorovou nehodu, společnost se nedávno zavázala zaplatit několik milionů eur k pokrytí nákladů způsobených vykolejením. Pět milionů bude vynaloženo na úhradu nákladů hasičům, jeden milion pro okresy Beaver a Lawrence a dalších 1,4 milionu bude vyplaceno státním úřadům.

Norfolk Southern oznámil šestibodový bezpečnostní plán

Bezprostředně po nehodě z počátku února v East Palestine zveřejnila Norfolk Southern šestibodový plán na zvýšení bezpečnosti. Tři ze šesti bodů se zaměřují na detektory horkoběžnosti. Společnost především uvedla, že hledá řešení, jak zkrátit vzdálenosti mezi detektory přidáním dvou set zařízení do klíčových bodů, což umožní důkladnější monitorování.

Kromě toho dopravce spolupracuje s výrobci těchto zařízení na urychlení nasazení detektorů s vícenásobným skenováním horkých ložisek. Tyto skeny, jak vysvětlila Norfolk Southern, mohou monitorovat větší průřez ložiska a dvojkolí železničního vozu. Třetí bod týkající se detektorů horkoběžnosti zahrnuje komplexní přehled norem a postupů pro jejich použití. Jednou z revizí předpisů, kterou Norfolk Southern v tomto ohledu navrhuje, je přehodnocení teplotního limitu, při kterém se spustí varování.

Čtvrtým bodem plánu poukázala společnost Norfolk Southern na to, že chce urychlit implementaci akustických detektorů ložisek. Tyto detektory analyzují akustické příznaky vibrací uvnitř nápravy a mohou identifikovat potenciální problémy, které vizuální dohled neodhalí. Pátá položka nového bezpečnostního plánu společnosti zahrnuje spolupráci s Georgia Tech Research Institute na implementaci umělé inteligence k identifikaci závad a naléhavých oprav. Poslední bod zmiňuje, že Norfolk Southern se připojila k systému „důvěrného oznamování zjištění zaměstnanců“ Federální správě železnic. Tento systém zaměstnance povzbuzuje, aby úřadům nahlašovali nebezpečné jevy.

Zdroj : RailFreight

Logistický kalendář