Domů Blog Strana 395

Pražskému letišti v pololetí vzrostl počet cestujících o třetinu na 5,8 milionu

Letiště Praha za první pololetí letošního roku odbavilo 5,8 milionu cestujících, meziročně zhruba o 36 procent více. Nejžádanější destinací byl tradičně Londýn. Vyplývá to ze statistik, které zveřejňuje Letiště Praha. I přes meziroční růst letiště nevyrovnalo čísla z předcovidového roku 2019, kdy za půlrok odbavilo 7,8 milionu lidí. Podle Řízení letového provozu ČR letos také vzrostl letecký provoz nad Českou republikou.

Nejvíce se z Prahy létalo do Londýna, dohromady tam odcestovalo přes půl milionu lidí. Na druhém místě je Paříž se zhruba 335.000 cestujícími, dále Milán, Amsterodam či Istanbul. Z pohledu států bylo za pololetí nejžádanější Spojené království, poté Itálie a Španělsko. V samotném červnu se nejvíce létalo do tradičních dovolenkových destinací. Nejvíce lidí zamířilo do Itálie, asi 145.000 lidí, následuje Řecko, kam letělo o 4000 lidí méně.

V samotném červnu cestovalo z pražského letiště bezmála 1,4 milionu lidí, zhruba o pětinu více než v loňském červnu. Nejsilnější měsíce jsou pro letiště každoročně v letní sezoně, což se ukázalo už první červencový víkend, kdy letiště odbavilo asi 159.000 lidí.

Předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos na svém twitteru uvedl, že 4. července překonalo letiště hranici šesti milionů. „Čas dovolených se projevuje i v našich výkonech. Skoro polovinu cestujících tvoří obyvatelé ČR,“ napsal. Hranici sedmi milionů letiště překonalo 24. července. „Zatím nejrušnější den byl pátek 14. července s 55.930 cestujícími,“ napsal Pos na twitter.

Podle Řízení letového provozu ČR nad Českou republikou letecký provoz vzrostl v prvním pololetí o 12,2 procenta na 268.765 pohybů. Pražské letiště z nich obstaralo asi 52.000, meziročně asi o 16 procent více.

Z Letiště Praha se během letního letového řádu, který bude platit do konce října, létá do 152 destinací přímou linkou. Letiště Praha letos cílí na odbavení 13,5 milionu cestujících, řekl nedávno Pos. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026.

Zdroj: ČTK

„Změnil jsem se, mám jiné hodnoty i priority,“ říká logistik po misích v Afghánistánu

„Chtěl jsem svět poznat z trochu jiné perspektivy, než když cestuji jako běžný turista. Výjezd na misi pro mě znamenal možnost zažít nová dobrodružství, ale také příležitost získat zkušenosti,“ vypráví Jan Pouza, který jako logistik Lékařů bez hranic pomáhal na dvou misích v Afghánistánu.

Lékaři bez hranic jsou známí tím, že ve více než 70 zemích světa poskytují zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních oblastech, místech zasažených přírodními katastrofami nebo při nebezpečných epidemiích. Málokdo však ví, že zdravotnický personál tvoří asi jenom polovinu spolupracovníků organizace. Bez odborníků v oblasti lidských zdrojů, financí, zásobování a dalších technických profesí by se totiž naše projekty neobešly.

Co jste se na misích naučil? Využijete některé nové zkušenosti i při práci doma?

Naučil jsem se řadu věcí – třeba perfektně smlouvat na tržišti v Kábulu. To jsem následně využil i při vyřizování smluv se stálými dodavateli. Dnes mě smlouvání tak baví, že si to občas neodpustím ani tady doma. Někdy jsem sám překvapen, co dokážu usmlouvat. Při tom platí stále jedno pravidlo: na konci obchodu musí být spokojené všechny strany.

 Kdyby se Vás někdo zeptal, proč jet jako logistik na misi s Lékaři bez hranic, co byste mu odpověděl?

Změní tě to! Je to jako další fáze dospívání. Možná se dostaneš na samé dno svých sil, možná budou chvíle, kdy si řekneš, že jsi na sebe naložil těžký břemeno, ale tyto zkušenosti ti již nikdo nevezme. Otevřou se ti nové perspektivy a příležitosti v pracovním i osobním životě.

Jaký byl nejsilnější moment, který jste na misi zažil?

Když jsme s kolegou zajistili setkání otce s novorozeným synem na porodním oddělení v laškargážské nemocnici, kam bylo mužům přísně zakázáno vstoupit. Byl to velmi emotivní okamžik. Matka dítěte bohužel zemřela po porodu. Zdravotníci dítě umístili do inkubátoru s predikcí, že zemře během několika hodin. Setkání s miminkem přineslo otci alespoň částečné zmírnění jeho dalšího očekávaného utrpení.

Díky tomu, že mohl svého syna pojmenovat, věděl, že po smrti odejde ke svému Bohu. Dítě brzy poté, co dostalo jméno, zemřelo.

Zeptal jsem se kolegy, zda by matka a syn přežili, kdyby měli přístup k zdravotní péči, jakou máme na Západě. „Matka by s velkou pravděpodobností přežila a syn by měl také šanci,“ odpověděl mi. Ten večer to na mě celé dolehlo.

  1. Jaká byla spolupráce s týmem mezinárodních a místních spolupracovníků?

Díky této misi jsem se setkal s úžasnými inspirativními lidmi. Třeba s Ahmadem. Ahmad si přál být zaměstnán jako elektrikář. Tehdy jsme v projektu takovou pozici vůbec neměli, tak se Ahmad přihlásil do výběrového řízení na strážného. Práci získal a během své pracovní doby začal příležitostně opravovat cokoliv, co mu přišlo pod ruku. Brzy jsme si uvědomili, že máme mnoho věcí, které je třeba opravit, a tak jsme Ahmadovi nabídli povýšení a vyšší plat.

Byl velmi pilný, ale jak rostl projekt, přibývalo i práce. Brzy jí bylo tolik, že to časově nemohl zvládnout. Jednou jsem ho dokonce přistihl, jak se tajně vloudil do práce i o víkendu, jen aby dokončil něco důležitého.

Nově jsme vyhlásili výběrové řízení na několik pozic, mezi nimi byl i elektrikář. Ahmad se mě zeptal, co má udělat pro to, aby práci získal. Odpověděl jsem mu, že musí projít technickým testem. Nabídl jsem mu i osobní doučování, ale odmítl to.

Výsledek jeho testu byl velkým překvapením – byl o dvě úrovně lepší než ostatní. Dodnes mi nevěří, že ve výběrovém řízení prošel jako suverénní vítěz bez mého zásahu. Občas si uvědomuji, jak moc mi schází lidé jako on, a jindy mi chybí jen Ahmad.

  1. Co pro Vás osobně bylo největším přínosem?

Každý máme více či méně etnocentrické vidění světa. To znamená, že se na svět kolem díváme z určité perspektivy a to, jak ho chápeme my, považujeme za normální. Odpovídá to tomu, v čem jsme byli vychováni a tomu, co známe.

Na kurzu před misí nám to popisovali takhle: „Můžete si to představit jako brýle – například ve své domovině nosíte brýle s modrými skly a těmi se díváte na svět kolem. Když ale potom přijedete do jiného prostředí, zjistíte, že místní lidé mají skla žlutá. Stejnou situaci chápou jinak než vy, protože máte na nose modré brýle.

Nějakou dobu to trvá, ale časem začnete vnímat svět „žlutě“, přizpůsobíte se perspektivě místních. Samozřejmě, že ten váš odstín žluté nebude nikdy úplně stejný jako ten, skrze který se dívají ti, kteří v daném prostředí vyrostli. Ale zjistíte, že nově máte k dispozici možnost vidět věci z více úhlů, ve více barvách. Více barev, více perspektiv. Ani ta vaše původní modrá po tomhle zážitku nezůstane úplně stejná.”

Změnil jsem se. Vnímám jiné hodnoty, mám jiné priority. Je pravda, že jsem se trochu odcizil některým lidem a přátelům, ale to mi nikdy nevadilo. Taktéž jsem se stal vybíravějším při výběru nových přátel. Moje partnerka také pochází z kulturně pestrého prostředí. Nyní spolu očekáváme potomka, který bude mluvit přinejmenším dvěma jazyky.

Zaujala vás možnost vyjet na misi s Lékaři bez hranic? Zúčastněte se informačního večera, kde se dozvíte více podrobností. Přihlásit se můžete zde: https://www.lekari-bez-hranic.cz/informacni-vecery?utm_source=elogistika&utm_medium=clanek&utm_campaign=hr2023

Zdroj : Lékaři bez hranic

Český železniční průmysl zažil rekordní rok a navýšil export na 60 miliard Kč

Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) zveřejnila výsledky odvětví za rok 2022. Obrat přesáhl úroveň 121 miliard Kč a export byl více než 60 miliard Kč. Celkově podniky rostly o více než 20 %. Jedním z aspektů tohoto růstu je zvýšená poptávka po udržitelné dopravě v rámci politiky snižování dopadů na životní prostředí. V železničním průmyslu jsou výrazně vidět multiplikační efekty, kdy jedno pracovní místo vytváří několik dalších ve službách. Český železniční průmysl zaměstnává aktuálně více než 21 tisíc lidí

„Z dlouhodobého pohledu na výsledky firem je zřejmé, že železniční průmyslu je stabilní odvětví, které se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V loňském roce se našim členským firmám obrat zvýšil o 20 % na 121 miliard korun. Téměř polovinou se na obratu podílí export, který překonal za rok 2022 hranici 60 miliard korun. Pokud se podíváme na čísla před deseti lety, tak je to téměř 70% nárůst. Export je pro rozvoj českého železničního průmyslu klíčový,“ komentuje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Velmi významný je dopad železničního průmyslu v regionech, kde firmy působí. U průmyslu je více než jinde vidět, že tvoří multiplikační efekty. Díky tomu pak v regionech v průměru na jednoho pracovníka v průmyslu vytvoří dvě až tři další pracovní místa ve službách

 

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců

Nicméně vysoká zaměstnanost znamená pro firmy také to, že není dostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu. „Za posledních 10 let vzrostl obrat našich firem o polovinu, ale počet zaměstnanců zůstává víceméně na stejné úrovni. Naše firmy nejsou montovny, ale zaměstnávají především kvalifikované pracovníky, kteří vyrábí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. V této situaci na trhu práce, je tedy velmi složité tyto zaměstnance najít. Firmy se tak dlouhodobě soustředí na výrazné navýšení efektivity výroby, protože na trhu práce nelze očekávat v krátkodobém ohledu výrazné zlepšení,“ popisuje situaci Marie Vopálenská.

 

Agresivní asijská konkurence

Železniční průmysl je stabilní odvětví, které do statní kasy odvádí miliardy korun ročně a jeho přínos je výrazný i na poli inovací. ať už se jedná o tišší a ekologičtější dvojkolí, výkonné trakční motory, zabezpečení železnice, drobné i větší komponent nebo kolejnice. Firmy investují miliardy ročně, aby dokázaly čelit konkurenci, a to nejen té evropské. V posledních letech jsou firmy stále častěji   čelí agresivní asijské konkurenci, která na trhu vytváří neférové podmínky. Tomuto tématu se v posledních letech stále více věnují i UNIFE (Asociace Evropského železničního průmyslu) a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

 

Ve studii Světového trhu železniční dopravy, kterou pro UNIFE zpracoval Roland Berger se uvádí, že dlouhodobě klesá celková dostupnost železničního trhu -70 % v roce 2008 versus 61 % v roce 2021. Výrazně k tomu přispívá zejména Čína, která se uzavírá před zahraničními výrobci a podporuje místní firmy, a to především výhodnými úvěry, dotacemi, daňovými úlevami apod. Mezi lety 2017–2019 byl čínský trh přístupný pouze ze 17 % ve srovnání s 19 % za období 2015–2017 a 63 % za období 2009–2011. Situace v Číně, Indii a dalších zemích se v posledních letech zhoršila, zejména kvůli požadavkům společného podniku, zvyšujícím se požadavkům domácího podílu a diskriminaci v postupech zadávání veřejných zakázek.

 

„Pro železniční průmysl je klíčové, aby státy EU dávaly větší šanci domácím firmám, které získané peníze zpátky investují a kapitál tedy zůstává v zemi původu a pomáhá vytvářet další kvalifikovaná pracovní místa a kapitál. Mohou využít nové nástroje při zadávaní veřejných zakázek, a to požadavkem na EU podíl, či využitím kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT). To umožňuje zadavateli při rozhodování o zadání zakázky zohlednit kritéria, která odrážejí kvalitativní, technické a udržitelné aspekty předložené nabídky a nej jen cenu. Pomoci může i nový nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (tzv. IPI), jehož cílem je reagovat na restriktivní praktiky třetích zemí na jejich trzích s veřejnými zakázkami a snažit se tyto trhy otevírat. Asijská konkurence má však na mnoha trzích výhodnější podmínky. Například CRRC dostala mezi roky 2016 a 2020 více než 60 % půjček pod tržní cenou, což je zejména v Asii poměrně běžné. Naše firmy však takto levné peníze jen tak nezískají,“ doplňuje Marie Vopálenská.

 

Státní podpora v Asii tlačí byznys

Dle studie OECD, která se týká nepoměru na trhu veřejných zakázek na železnici, poskytly v období 2016-2020 vlády železničnímu sektoru přibližně 5 miliard dolarů. Většina z těchto peněz putoval k firmám formou vládních dotací a daňových úlev, což je jedna z nejčastějších diskriminačních praktik. V některých případech má diskriminační politika podobu požadavku na místní výrobu. Mnoho zemí na světě představilo programy jako Made in „XX“ apod. Ty mají za cíl se zaměřit na to, že výrobky a služby dodávané do jejich země budou mít domácí původ a státní finance nebudou ve větší míře odcházet do zahraničí. Příkladem zde může být Indie či Turecko.

*Zdroj studie OECD

Noví členové

Počet členů ACRI stoupl od letošního roku na 48, kdy se novými členy staly firmy Faiveley Transport Czech, TTC Controls a Ferrivia con.

 

Zdroj : ACRI

Obhájili svoje funkce, ředitelé Drážní inspekce, Drážního úřadu a Státní plavební správy zůstávají

Vláda znovu jmenovala na pět let do funkce generálního inspektora Drážní inspekce Jana Kučeru. Státní tajemník Ministerstva dopravy zároveň od 1. srpna potvrdil na pětileté funkční období v pozici ředitele Drážního úřadu Jiřího Koláře a ředitelku Státní plavební správy Kláru Němcovou. Všichni uspěli ve výběrových řízeních na tyto pozice.

„Svoje pozice obhájili profesionálové, kteří mají mou důvěru. Věřím, že stejně jako doposud budou spravovat svoje úřady odpovědně, budou hledat další nutné provozní úspory, zjednodušovat a redukovat agendy a přispívat k další digitalizaci v dopravě,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Výběrová řízení byla vypsána 16. března letošního roku. Důvodem byla novela služebního zákona, která stanovila povinnost přesoutěžení pozic vedoucích státních úředníků po uplynutí pětiletého funkčního období.

Mgr. Jan Kučera vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na Drážní inspekci nastoupil v roce 2003, od roku 2016 zastává pozici generálního inspektora.

Drážní inspekce je správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Zřízen byl 1. ledna 2003 na základě zákona o drahách. Vykonává roli nezávislého národního úřadu pro šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na drahách.

Doc. Ing. Jiří Kolář, Ph.D. vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů Žilina. V Drážním úřadu pracuje od roku 2014, a to na pozici ředitele.

Drážní úřad je správní úřad s celostátní působností podřízený Ministerstvu dopravy. Drážní úřad byl zřízen zákonem o dráhách 1. ledna 1995. Vykonává činnosti národního bezpečnostního úřadu pro provozování drah a drážní dopravy.

Mgr. Klára Němcová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Ve Státní plavební správě pracuje od roku 2000, od roku 2016 zastává pozici ředitelky.

Státní plavební správa je správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Zřízen byl zákonem o vnitrozemské plavbě 1. října 1995. Vykonává státní správu a státní dozor při provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách a šetření nehod v plavebním provozu.

 

Zdroj : MD

Škoda Group dodá 22 obousměrných tramvají pro německý Kassel za 2,1 mld. Kč

Škoda Group, výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, dodá do německého města Kassel 22 obousměrných tramvají za 88 milionů eur, tedy v přepočtu 2,1 miliardy korun. Dalších až 18 tramvají může kasselský dopravní podnik objednat v rámci opce, informovala dnes v tiskové zprávě plzeňská strojírenská skupina. Dodávka prvních třicetimetrových tramvají je podle ní naplánována na rok 2026 a o rok později by vozy mohly být po schválení tamního technického dozorového orgánu nasazeny do pravidelného provozu.

S výrobou tramvají pro Kassel chce Škoda Group začít koncem příštího roku. Tramvaje budou podle firmy vybaveny jejím pokročilý antikolizním systémem, který zvyšuje bezpečnost a chrání cestující i chodce. „Nový antikolizní systém Škoda Group vytvoří před tramvají virtuální tunel, ve kterém detekuje všechny statické i dynamické překážky a v případě, že nějakou zachytí, upozorní řidiče a aktivuje záchrannou brzdu,“ uvedli zástupci Škoda Group.

Škoda Group v minulosti dodala do Německa tramvaje například do Saské Kamenice a města Schöneiche a do další sedmi měst je v současnosti vyrábí.

Škoda Group s 8000 zaměstnanci, dříve Škoda Transportation, vyrábí vedle tramvají také elektrické lokomotivy, příměstské vlaky, soupravy metra, elektrobusy a trolejbusy. Do výzkumu a vývoje ročně investuje přes dvě miliardy Kč. Za rok 2021 utržila skupina 15,5 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Analýza: Česko má v OECD desáté nejvyšší tempo růstu HDP za odpracovanou hodinu

Spoleènost Nordic Steel, která se zabývá zpracováním plechu a další strojírenskou výrobou, uvedla ve Fulneku na Novojièínsku do provozu novou výrobní a skladovací halu. Její vybudování stálo zhruba 60 milionù korun. Firma letos navýšila poèet zamìstnancù o 15 a nyní má 170 pracovníkù. ÈTK to dnes øekl jednatel spoleènosti Petr Klimek. Snímek je z 30. srpna 2019.

Česká republika má desáté nejvyšší tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) za odpracovanou hodinu z 38 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádí to analýza odborníků na hledání zaměstnání společnosti Lensa, která zkoumala roky 1995 až 2021. Česko se tak sice nachází v první čtvrtině, ale vyšší růst hodnoty vykazují všechny zbývající státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Slovensko, Maďarsko i Polsko.

Studie zjistila, že produktivita zemí v posledních desetiletích stabilně roste, přičemž HDP na odpracovanou hodinu se zvýšil téměř po celém světě. Hrubý domácí produkt za odpracovanou hodinu je měřítkem produktivity práce.

Pokud jde o země s největším nárůstem zákonné hrubé měsíční mzdy, je na prvním místě Lotyšsko s průměrným nárůstem o 10,17 procenta v letech 1998 až 2021. Třeba v Kanadě se pak nejvíce změnila zákonná pracovní doba – v letech 1996 až 2020 se snížila ze 48 na 40 hodin.

Země s největším rozdílem v HDP na odpracovanou hodinu:

Pořadí Země Průměrný růst HDP 1995-2021 (na odpracovanou hodinu)
1. Lotyšsko 4,63 procenta
2. Irsko 4,37 procenta
3. Jižní Korea 4,27 procenta
4. Litva 4,21 procenta
5. Polsko 3,80 procenta
6. Slovensko 3,67 procenta
7. Turecko 3,44 procenta
8. Chile 3,00 procenta
9. Maďarsko 2,88 procenta
10. Česká republika 2,55 procenta

Zdroj: ČTK

Důvěra v českou ekonomiku v červenci po dvou měsících poklesu stoupla

Důvěra v českou ekonomiku v červenci po dvou měsících poklesu stoupla. Meziměsíčně vzrostla o 1,1 bodu na 91,4 bodu. Optimističtější byli podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně je celková důvěra ale nižší, loni v červenci činila 95,9 bodu.

Podnikatelská důvěra v červenci proti předchozímu měsíci stoupla o 0,1 bodu na 91,1 bodu. Nejvýrazněji, o 2,9 bodu na 88,1 bodu, vzrostla v průmyslu, zatímco ve stavebnictví klesla o 4,2 bodu na 99 bodů.

„Po dvouměsíčním výraznějším poklesu se v červenci zvýšila důvěra podnikatelů v ekonomiku v odvětví průmyslu. Podnikatelé očekávají v příštích měsících zvýšení tempa růstu výrobní činnosti i přesto, že přibližně třetinu z nich limituje nedostatečná poptávka. Nejen v průmyslu, ale i ve stavebnictví se pak výrazněji snížil počet podnikatelů, kteří jako bariéru růstu produkce uvádějí omezenou dostupnost vstupů,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Zlepšení v průmyslu bylo taženo méně negativními vyhlídkami na výrobu v příštích měsících, což podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera patrně indikuje zlepšení výhledů zejména v automobilovém sektoru. „I přes červencové zlepšení však zůstává důvěra v průmyslu spolu s červnem nejnižší od pandemických uzávěr v druhém čtvrtletí 2020,“ doplnil Seidler.

U podnikatelů v obchodě statistici v červenci zaznamenali nárůst důvěry o 1,7 bodu na 95,3 bodu. Ve vybraných službách podobně jako ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku snížila, ale méně výrazně, a to o 2,5 bodu na 92,8 bodu.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila o 5,9 bodu na 92,7 bodu, vliv na to měly podle statistiků mnohem menší obavy lidí ze zhoršení celkové hospodářské situace v Česku. „Pozitivní je i skutečnost, že stále více domácností hodnotí svou současnou finanční situaci lépe než v předchozích dvanácti měsících,“ doplnila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podle statistiků tak ubylo nejen lidí, kteří očekávají zhoršení ekonomické situace v Česku v následujících 12 měsících, ale i těch, kteří svou finanční situaci hodnotí ve srovnání s předchozím rokem hůře a kteří se obávají zhoršení své finanční situace v příštích 12 měsících.

Podle Seidlera se důvěra u domácností sice zvýšila relativně silně a celkový indikátor důvěry se dostal na úroveň ze začátku roku 2022, celkově ale zůstává na výrazně podprůměrných hodnotách.

Analytik Banky Creditas Petr Dufek soudí, že celkově červencový průzkum ani nenaznačuje, že by se česká ekonomika konečně pořádně odrazila ode dna. Dosavadní indikátory ekonomické důvěry potvrzují domněnku, že česká ekonomika letos nezažije pokles ani výraznější růst a nejpravděpodobnějším scénářem je přibližná stagnace, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Srovnání indikátorů důvěry v ekonomiku ČR:

Indikátory červenec 2023 červen 2023 červenec 2022
Průmysl 88,1 85,2 99,0
Stavebnictví 99,0 103,2 117,6
Obchod 95,3 93,6 97,6
Vybrané služby 92,8 95,3 100,1
Podnikatelé celkem 91,1 91,0 100,3
Spotřebitelé 92,7 86,8 74,4
Souhrnný 91,4 90,3 95,9

Zdroj: ČTK

Musk chce změnit logo Twitteru na písmeno X

Miliardář Elon Musk oznámil, že plánuje změnit logo Twitteru z proslulého modrého ptáčka na písmeno X, což by byla další velká změna od doby, kdy loni v říjnu koupil tuto platformu sociálních médií za 44 miliard dolarů (asi 930 miliard Kč). V sérii příspěvků na svém účtu majitel Twitteru uvedl, že se chystá provést změnu celosvětově nejdříve už dnes, napsala agentura AP. „Brzy se rozloučíme se značkou twitteru a postupně se všemi ptáky,“ napsal Musk.

Tato změna není překvapivá vzhledem k Muskově dlouhé historii s X, řekl AP Allen Adamson, spoluzakladatel marketingové konzultační společnosti Metaforce.

Miliardář už loni v říjnu uvedl, že „koupě Twitteru je akcelerátorem k vytvoření aplikace X“. Muskova raketová společnost Space Exploration Technologies Corp. je běžně známá jako SpaceX. A v roce 1999 Musk založil startup s názvem X.com. Tato společnost poskytující online finanční služby je nyní známa jako PayPal.

„Nejsem si jistý, jaká důvtipná vodítka to prozradila, ale líbí se mi písmeno X,“ napsal Musk.

Avizovaná změna se na twitteru setkala s kritikou. Změna bude velmi matoucí pro obrovskou část veřejnosti na twitteru, která je již naštvaná, protože Musk provedl spoustu dalších velkých úprav, uvedl Adamson. „Je to trefný konec fenomenálního vzestupu ikonické značky a podnikání,“ řekl.

Musk začátkem tohoto měsíce na své platformě zavedl nové limity, což vyvolalo námitky, že tento krok mohl odehnat zadavatele reklamy a podkopat kulturní vliv twitteru jako tvůrce trendů. Přístup do rozhraní TweetDeck, které mimo jiné umožňuje monitorovat několik twitterových seznamů naráz, budou nově mít pouze ověření uživatelé, kteří musí za ověření svého účtu platit osm dolarů (174 Kč) měsíčně, zatímco organizace to vyjde na 1000 dolarů měsíčně (21.800 Kč). Tento krok má zvýšit příjmy Twitteru. Jeho tržby prudce klesly od doby, kdy Musk převzal společnost a propustil zhruba tři čtvrtiny pracovních sil, aby snížil náklady a vyhnul se bankrotu.

Lákání inzerentů je pro Muska a Twitter zásadní poté, co mnozí zákazníci odešli v prvních měsících po jeho převzetí platformy v obavě z poškození značky v chaosu provázejícím převzetí. Inzerenti omezili výdaje také kvůli změnám, které Musk provedl a které umožnily publikovat nenávistnější obsah, urážející širší část publika platformy.

Musk na konci dubna uvedl, že inzerenti se vrátili, ale neuvedl žádné podrobnosti.

Muskův krok signalizující změnu loga Twitteru také přichází v době, kdy Twitter čelí nové konkurenci v podobě nové aplikace společnosti Meta, komunikační sítě Threads, která odstartovala začátkem tohoto měsíce. Je považována za alternativu pro ty, kteří se ve zlém rozešli s twitterem.

Threads je pokládán za textovou verzi aplikace Meta pro sdílení fotografií Instagram. Během prvních pěti dnů od spuštění se do Threads zaregistrovalo 100 milionů lidí, alespoň podle šéfa Instagramu Adama Mosseriho.

Musk, který je rovněž výkonným ředitelem automobilky Tesla, je nyní nejbohatším člověkem na světě. Podle žebříčku, který sestavuje agentura Bloomberg, dosahuje aktuální hodnota jeho majetku 231 miliard dolarů (zhruba pět bilionů Kč).

Zdroj: ČTK

Liberecký kraj opraví za víc než 131 milionů další tři úseky krajských silnic

Liberecký kraj vybral dodavatele pro rekonstrukci dalších tří úseků krajských komunikací, dohromady za více než 131 milionů korun včetně DPH. Další soutěže připravuje. Začít by tak měly práce na obnově silnic v Tuhani na Českolipsku, ze Stružince na Lomnici nad Popelkou na Semilsku a v Jablonném v Podještědí na Liberecku. V současné době se už v kraji pracuje na 18 silničních stavbách, dalších deset se předává a 13 dalších se soutěží, uvedl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

Liberecký kraj dá letos do obnovy svých komunikací rekordních 1,178 miliardy korun, o polovinu víc než loni. Rozpočet resortu dopravy kraj výrazně posílil penězi z vyšších daňových příjmů v loňském roce, poprvé rozděloval i vyšší příjmy za první čtvrtletí. „Vzhledem k vysoké inflaci jsme se rozhodli, že nebudeme čekat a zapojíme zvýšené příjmy už v průběhu roku. I když máme dobré sedmiprocentní úročení na účtech, tak inflace je významně vyšší,“ doplnil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Doprava tak získala navíc 600 milionů korun, většina šla právě do investic.

Všechny tři nové zakázky by měly být hotové ještě letos, většinou jde o poměrně krátké úseky. Třeba v Žandově projde obnovou něco přes kilometr komunikace, kraj za to ale zaplatí včetně DPH bezmála 58 milionů korun. Součástí oprav je totiž most, propustky, opěrné zdi a nábřeží. „Zpřísnily se požadavky policie, všude musí být svodidla, a jak jsou tam svodidla, tak tam musí být piloty nebo opěrné zdi, a to stavbu prodražuje. Proto také u některých silnic nižších tříd zvažujeme, zda rekonstrukci dělat,“ dodal Sviták.

Kraj letos investuje do obnovy silnic hlavně na Semilsku. „Jedná se například o silnici v Benešově u Semil za 180 milionů, komunikaci vedoucí z Lomnice nad Popelkou do Košťálova za zhruba 65 milionů anebo z Kořenova do Roprachtic za přibližně 131 milionů korun. Rekonstrukce se dočká také silnice v Rokytnici nad Jizerou za 185 milionů korun. Jedná se o stavební akce, které budou trvat dvě sezony. Hotovo bude nejpozději v roce 2024. Pomohou nám v tom také finance z evropských fondů,“ dodal hejtmanův náměstek.

Liberecký kraj vlastní 2061 kilometrů silnic druhých a třetích tříd, jejich stav se postupně zlepšuje. V opravách komunikací chce kraj pokračovat, dodavatele teď podle Svitáka hledá například pro připravovanou rekonstrukci silnice třetí třídy z Nové Vsi nad Nisou do Smržovky na Jablonecku, opravit plánuje silnice třetích tříd také v Šimonovicích na Liberecku nebo v Harrachově na Jablonecku.

 

Celkové investice do silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji (v korunách):

  rozpočet LK (mil.) EU (mil.) SFDI (mil.) celkem (mil.)
2020 333,620 472,310 234,545 1.040,475
2021 466.970 294,302 244,979 1.006,251
2022 401,692 358,970 165,231 925,893
2023 (předpoklad) 762,240 233,059 182,646 1.177,945

Zdroj: ČTK

Na solidárních příspěvcích se podle MPSV vyplatilo celkem asi 2,66 mld. Kč

Úřady práce na solidárním příspěvku na ubytování uprchlíků vyplatily celkem asi 2,66 miliardy korun. Podporu mohli získat lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě přijali běžence zdarma či za úhradu energií nejméně na 16 dní v měsíci v kuse. V červnu jim stát poskytl 17.500 dávek za celkem 164,2 milionu korun. Vyplývá to z údajů o vyplácených dávkách, které zveřejnilo ministerstvo práce. Solidární příspěvek se poskytoval do konce června, od července se podpora uprchlíků změnila.

Příspěvek zavedl takzvaný lex Ukrajina. Pravidla a výši nastavila vláda v nařízení. O dávku bylo možné žádat zhruba od půlky loňského dubna. Do konce loňského června se dalo získat na ubytovanou osobu na měsíc 3000 korun, nejvýš 12.000 korun. Za poslední rok se pak na ubytovaného v samostatném bytě vyplácelo 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12.000 korun, na čtyři 14.000 korun a na pět a více osob 15.000 korun. Pokud lidé měli příchozí u sebe doma, mohli pobírat 3000 korun na měsíc na osobu, nejvýš ale 9000 korun.

Loni solidární ubytovatelé od státu dostali 1,62 miliardy korun a letos v prvním pololetí 1,04 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných příchozích měly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech.

V červnu úřady práce vyplatily 17.500 příspěvků za 164,2 milionu korun. Průměrná podpora dosahovala 9384 korun. Nejnižší byl počet dávek v březnu. Bylo jich 15.600 za 142 milionů korun. Loni v červnu se poskytlo 26.100 příspěvků za 217,6 milionu korun. Průměrná částka činila 8337 korun. Do října počet podpořených domácností klesal, snížil se na 19.400. V dalších dvou měsících se pohyboval kolem 20.500, v lednu a únoru přesáhl 23.100. Poté se znovu snížil.

Příspěvky se daly vyřizovat jen on-line. Systém měl zpočátku technické problémy. Letos v zimě pak kvůli podezření na případné podvody úřady práce řadu žádostí zamítaly a žadatelé museli po vyzvání do poboček přinést doklady o ubytovaných či bytě. Na možné zneužívání digitalizovaných dávek a nedostatečnou kontrolu poukazovaly odbory. Hospodářské noviny před časem napsaly, že úřad práce vyplatil přes 600.000 korun skupině žadatelů s jedním společným účtem. Ředitel ministerské sekce informačních technologií a pověřený šéf úřadů práce Karel Trpkoš v polovině dubna řekl, že úřady podaly dvě desítky trestních oznámení, kontroly „masivní zneužívání“ neprokázaly a počet zamítaných žádostí se výrazně nezvedl.

Podpora na bydlení uprchlíků se od července změnila. Solidární příspěvek se přestal vyplácet. Nouzové ubytování v zařízeních těm, kteří mohou pracovat, hradí stát pět měsíců. Běženci si mají živobytí a bydlení pak platit sami. Získat na to mohou případně humanitární dávku, ale jen tehdy, pokud je jejich příjem a úspory nižší než životní minimum a stanovené náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím poukazují na omezení pomoci, podle nich je pro uprchlíky obtížné vyžít a bydlení hradit.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář