Za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou nemusí být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů, ale snaha snížit daňové odvody. Vyplývá to z odpovědí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Poplatky podle bank nerostou. Banky i karetní společnosti zároveň tvrdí, že počet míst přijímajících karty stále roste.
„Za rozhodnutím obchodníka nepřijímat platební karty může být směs více různých motivů. Obchodník může mít pocit, že práce s hotovostí je pro něj levnější než provoz terminálu, nebo že zájem ze strany klientů o platbu kartou není dost velký. Ale také může jít o obchodníkovu snahu snížit svou daňovou povinnost,“ řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa.
„Byla by to opravdu zvláštní shoda okolností, kdyby restaurace a obchody ve zvýšené míře přestaly přijímat karty krátce po zrušení elektronické evidence tržeb. Zrušení EET byla zbytečná chyba,“ doplnil analytik Deloitte David Marek.
Ze všech dat vyplývá, že bezhotovostní platby jsou dlouhodobě na vzestupu, upozornil ředitel rozvoje prodeje Mastercard pro ČR a Slovensko Martin Dolejš. Podle statistik bank jak akceptační síť, tak objemy a počty bezhotovostních transakcí každoročně rostou. Na konci roku 2022 bylo podle něj přes 307.000 platebních terminálů, o rok dříve 293.000 a na konci roku 2018?jen 199.000.
Za posledních pět let vzrostl počet platebních terminálů od České spořitelny mezi obchodníky o téměř 40 procent, uvedl mluvčí ČS Lukáš Kropík. „Podle našich dat k žádnému poklesu míst přijímající platební karty nedochází, naopak se počet obchodníků dále rozšiřuje,“ souhlasila mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Jde podle ní spíše o jednotlivé případy, kdy se obchodník rozhodne karty přestat přijímat. „Ať už ho k tomu vedou jakékoliv důvody, tak hlavním důvodem podle nás není ani poplatek za přijímání platebních karet, protože ani jeho výše se v poslední době nijak nezvýšila,“ podotkla.
Poplatek za bezhotovostní platby je předmětem dohody obchodníka s konkrétním poskytovatelem terminálů. „Tyto poplatky jsou transparentní a snadno spočítatelné, zatímco náklady na hotovostní platby, třeba převoz peněz do banky nebo samotnou manipulaci s hotovostí, se počítají velmi složitě. Na konci dne jsou významně vyšší než náklady na bezhotovostní platby,“ míní Dolejš.
U společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systém v 8000 podnicích v ČR, se poplatky za transakci pohybují mezi 0,6 až jedním procentem. Podniky s nadstandardními objemy plateb mohou mít poplatek i nižší. Firma uvedla, že poplatek záleží na druhu karty a bance. Typická je pro transakce pomocí jejího systému platba kartou Mastercard, kdy při transakci v hodnotě 1000 korun zaplatí na všech poplatcích obchodník 9,82 koruny.
Pokud proti možnosti platit kartou restauratéři argumentují vysokým poplatkem bankám nebo poskytovatelům platebních terminálů, jde jen o výmluvy. Pravým důvodem je spíše snaha o optimalizaci tržeb, řekl ČTK Luboš Kastner z Českého gastronomického institutu. Placení kartou by mělo být běžnou praxí v každém moderním podniku, dodal. Znovu zavést systém EET podle něj není dobrý nápad, místo toho by provozovatelům uložil povinnost přijímat digitální platby. Stížnosti o tom, jak některé restaurace přestaly přijímat karty, se k nám dostávají denně, doplnil Kastner.
Průzkum: Každý čtvrtý Čech se setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat karty
Každý čtvrtý Čech se setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Hotovost používá alespoň jednou týdně 94 procent lidí, o pět procentních bodů více než v loňském roce. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet mezi 509 respondenty.
Denně vytáhne bankovku třetina Čechů, loni to byla čtvrtina. Alespoň jednou denně platí hotově 37 procent mužů a 28 procent žen. „V minimálně týdenní frekvenci hotovostí platí téměř každý Čech. Podle našich interních dat vidíme, že lidé využívají dennodenně ke svým platbám hotovost. Větší potřeba hotovosti značí i to, že průměrná částka, které lidé vybírají, roste. Letos se vyšplhala až na 5000 korun,“ uvedl výkonný ředitel Euronetu Ondřej Kozák.
Za nárůstem používání hotovosti stojí také menší ochota obchodníků přijímat platby kartou. Čtvrtina respondentů se setkala s tím, že v obchodě přestali přijímat karty. Nejčastěji takový problém uvádějí obyvatelé Moravy, a to ve 32 procentech. Téměř polovina lidí, kteří v posledním roce nemohli u obchodníka zaplatit kartou, deklaruje, že u sebe obvykle nosí dostatek hotovosti. Třetina respondentů se naopak snažila najít bankomat, aby si mohli hotovost obstarat, a pětina šla tam, kde karty přijímají.
Velká bankomatová síť především v malých obcích podle Kozáka stále chybí. „Jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích vůbec zvažovali bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení EET, a tím i vynucený krok směrem k určité úrovni digitalizace. Obraty v těchto podnicích nebývají velké a poplatky za platební terminály a jednorázové zařízení EET pokladen mohly být až devastační,“ dodal Kozák.
