Středa, 26 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 403

Honduras sonduje, zda by Čína chtěla investovat do železnice za 20 miliard USD

Od
Michal Drha
-

Honduraská vláda hledá investory, kteří by pomohli financovat výstavbu železniční trati za 20 miliard dolarů (bezmála 435 miliard Kč), a obrátila se kvůli tomu na zástupce Číny. Navrhovaná trať má spojovat atlantické a tichomořské pobřeží této středoamerické země. Informovala o tom agentura Reuters. Honduras letos v březnu po desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem a navázal vztahy s Pekingem.

Honduras a Čína jednají o vůbec prvním paktu o volném obchodu, který by propojil jejich ekonomiky. Představitelé obou zemí dále jednali o infrastrukturních projektech týkajících se přehrad a výroby elektřiny, řekl novinářům honduraský ministr hospodářského rozvoje Fredy Cerrato.

„Představili jsme (čínským představitelům) projekty, jež má Honduras zájem financovat a které jsou životně důležité pro rozvoj naší země,“ řekl ministr. „Jednali jsme o výstavbě přehrad a železnice spojující obě pobřeží,“ dodal.

Zástupci Číny, která je druhou největší ekonomikou světa, podle něj projevili zájem o projekty rozvíjené s využitím veřejných i soukromých prostředků. Navrhovaná železnice by mohla být dokončena do zhruba 15 let, odhadl Cerrato.

V březnu honduraské ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že Tegucigalpa uznává pouze jednu Čínu a že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Vztahy Tchaj-wanu s Hondurasem se datovaly do 40. let minulého století.

Čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013 spustil iniciativu nové Hedvábné stezky. Projekt poskytuje rozvíjejícím se zemím poskytuje finanční prostředky na budování infrastruktury, jako jsou přístavy, silnice a mosty. Řada evropských zemí či Spojené státy však tuto iniciativu vnímají jako nezdravé posilování vlivu čínského režimu a chtějí jej vyvážit.

Zdroj  :ČTK

Prodejce letenek Kiwi.com měl loni téměř půlmiliardovou ztrátu

Od
Michaela Drábková
-

Česká společnost Kiwi.com, která se zabývá prodejem letenek, loni zvýšila ztrátu o polovinu na 19,6 milionu eur (468 milionů Kč). Ve ztrátě se pohybuje poslední čtyři roky, tedy včetně předcovidového roku 2019, a dohromady činí ztráta za ty roky téměř dvě miliardy korun.

Vyplývá to z výročních zpráv ve Sbírce listin. Ve ztrátě firma loni skončila i přes to, že trh zaznamenal v prvním čtvrtletí výrazné oživení po pandemii covidu a loňské tržby za prodané letenky byly za deset let existence v rekordní výši 2,1 miliardy eur (50 miliard Kč).

Vedení firmy nepředpokládá ani letos při dalším růstu tržeb ziskové hospodaření. Podle informací ve výroční zprávě s tím počítá v roce 2025. Stejně tak firma předpokládá, že se podaří vrátit do kladných čísel i její kapitál, který byl na konci loňského roku záporný. Nejhůř dopadlo hospodaření firmy v prvním covidovém roce, tedy v roce 2020, kdy ztráta přesáhla miliardu korun.

Lonská provozní ztráta činila šest milionů eur (144 mil. Kč) a byla nižší než o rok dříve. Firmě meziročně rostly osobní náklady z 27 milionů na 44 milionů eur (ze 646 mil. na 1,1 mld Kč), na trojnásobek na 60 milionů eur (1,4 mld Kč) zvýšila výdaje na marketing. Lepšímu hospodářskému výsledku nepomohla ani dotace českého státu ve výši 2,1 milionu eur (50 mil. Kč) na kompenzaci provozních nákladů. Mluvčí Kiwi.com Daniela Chovancová pro ČTK uvedla, že dotaci, kterou společnost získala, byla z operačního programu Podnikání a inovace a výzkum a vývoj inovativního softwaru. Firma loni vynaložila celkově na výzkum a inovace 713 milionů korun, doplnila.

Firma zaměstnává po celém světě 1100 lidí, hlavní pobočka sídlí v Brně. Vznikla v roce 2012, jejím spoluzakladatelem byl Oliver Dlouhý, který dodnes vlastní 22 procent akcií a zároveň je generálním ředitelem. Firma působí na globálním trhu a od počátku se snaží od konkurence odlišovat tím, že nabízí díky svému vyhledávacímu algoritmu i kombinaci nespolupracujících leteckých společností. Loni prodávala průměrně 70.000 míst v letadlech denně.

V roce 2019 vstoupil do firmy majetkově americký investiční fond General Atlantic, který dnes vlastní 53,5 procenta akcií.

Tržby a zisk společnosti (v tis. eur)*

2022 2021
tržby 247.700 (59 mld Kč) 120.500 (29 mld Kč)
zisk -19.600 (468 mil. Kč) -13.000 (311 mil. Kč)

*společnosti od roku 2021 účtuje v eurech

Zdroj: ČTK

O festivalová kola je letos v Karlových Varech zájem, zřejmě díky počasí

Od
Michaela Drábková
-

Půjčovny kol na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech zaznamenaly letos větší zájem o půjčování než v předchozích ročnících. Důvodem je hezké počasí, ale i větší počet návštěvníků festivalu. Kolo nebo elektrokolo si půjčí denně zhruba 650 lidí.

Zatímco letos využívá festivalových kol v průměru 650 zájemců za den, v době epidemie koronaviru před dvěma lety to byla zhruba polovina. Počty výpůjček se blíží k době před epidemií, kdy jich bylo v průměru 700 až 900, ve špičkách až 1300 nebo 1400. Větší návštěvnost festivalu letos potvrzují také jeho pořadatelé, a to podle zvýšeného počtu prodaných vstupenek.

Festivalová půjčovna kol je za dobrého počasí ideální možností rychlé dopravy mezi stanovým městečkem a lázeňským centrem, ve kterém se filmová přehlídka odehrává. Autobusy bývají v době festivalu přeplněné a parkovací místa obsazená. Kolo si lze vypůjčit ve stanovém městečku, u hotelu Thermal a hotelu Pupp. Tradičně největší poptávku evidují půjčovny první festivalový víkend, hlavně ráno a večer.

K zapůjčení kola návštěvníci festivalu potřebují festivalový pas a občanský průkaz. K dispozici jim je 64 kol, z toho 20 elektrických. K zapůjčení je také cyklistická helma a zámek na kolo. První hodina půjčení je zdarma, za každou další hodinu zaplatí lidé 100 korun. Kola si mohou půjčit až na čtyři hodiny. Kolo si mohou lidé půjčit do soboty, kdy festival končí.

Zdroj : ČTK

Nizozemská vláda může snížit kapacitu amsterodamského letiště

Od
Michaela Drábková
-

Nizozemská vláda může snížit počet letů na amsterodamském letišti Schiphol, jak měla v plánu. Rozhodl o tom dnes místní odvolací soud. Rozhodnutí, které vláda hájí nutností omezit hladinu emisí a hluku, dříve u nižšího soudu napadla skupina leteckých společností z Evropy i ze Spojených států. Konečným cílem vlády je počet letů do roku 2024 snížit o 12 procent na 440.000 ročně.

Verdikt je prohrou pro letecké společnosti, včetně nizozemské divize skupiny Air France-KLM a firem Delta Air Lines či easyJet, ale také pro Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Společnost KLM v prohlášení uvedla, že ji rozhodnutí soudu zklamalo a že se jím zabývá.

Vláda oznámila omezení letů v únoru a označila je za dočasné řešení, které má snížit hladinu hluku a řešit i další problémy životního prostředí. Většinovým vlastníkem skupiny Royal Schiphol Group, což je provozovatel amsterodamského letiště, je nizozemský stát. Schiphol patří k nejvytíženějším letištím v Evropě.

Odvolací soud dnešním rozhodnutím zrušil dubnový verdikt soudu nižší instance, podle kterého nizozemská vláda nedodržela správný postup, když letiště Schiphol vyzvala ke snížení počtu letů. Proti dnešnímu rozhodnutí je možné se odvolat k nejvyššímu soudu, uvedla agentura AP.

Odvolací soud v dnešním verdiktu uvedl, že „přikládá značnou váhu zájmu místních obyvatel“. Ti si na hluk z letiště už léta stěžují.

Letiště Schiphol uvedlo, že verdikt akceptuje a doufá, že nizozemské úřady co nejdříve vydají nové nařízení o leteckém provozu s jasnými a vymahatelnými limity z hlediska dopadů na životní prostředí. „Nejdůležitější je pro nás, že Schiphol se stává tišším, čistším a lepším letištěm,“ dodali zástupci letiště.

V loňském roce prošlo amsterodamským letištěm téměř 53 milionů cestujících. Podle sdružení ACI Europe, které zastupuje evropská letiště, má Schiphol nejvíce přímých leteckých spojení ze všech letišť v Evropě. Předstihl v tomto ohledu Istanbul i londýnské letiště Heathrow.

„Narušení provozu je strašné, výkonnost je příšerná a zároveň chtějí zvýšit poplatky,“ řekl v červnu na výročním zasedání sdružení IATA v Istanbulu jeho šéf Willie Walsh. Schiphol podle něj převzal od Heathrow cenu „nejhoršího letiště na světě“.

Zdroj  :ČTK

Revizoři DPP uložili loni 255.115 pokut za jízdu načerno, meziročně o 16 pct víc

Od
Michaela Drábková
-

Revizoři pražského dopravního podniku (DPP) uložili loni 255.115 pokut za jízdu načerno, což bylo meziročně o 16 procent více. Na pokutách pak vybrali 213,7 milionu korun, což je meziročně o téměř 41 procent více.

Většinu pokut lidé zaplatili do 30 dnů od jejich uložení. Vozy DPP loni najezdily zhruba 181,2 milionu kilometrů a přepravily téměř 892 milionů cestujících, což je v obou případech meziročně více. DPP k 31. prosinci 2022 zaměstnával 10.987 lidí. Vyplývá to z výroční zprávy podniku, kterou má ČTK k dispozici. DPP je největší městskou firmou, která má na starosti MHD.

„Díky vyšší efektivitě práce jsme vybrali o 52 procent více přirážek na místě kontroly než v roce 2021, a odbourali tak u značného množství pohledávek nutnost je dále vymáhat soudní cestou. I s přispěním této skutečnosti nám cestující zaplatí 76 procent přirážek do 30 dnů od jejich uložení,“ píše se v dokumentu.

Počet kontrol revizory se meziročně zvýšil o 15.000 a dosáhl více než čtvrt milionu. Naopak se nížil počet pohledávek vymáhaných v exekuci, neboť DPP se připojil k takzvanému milostivému létu, které umožnilo lidem s exekucí zbavit se dluhů u veřejných institucí. Pokud splatili původní dlužnou částku a poplatek 908 korun exekutorovi, tak penále, úroky a další platby jim byly odpuštěny a exekuční řízení se zastavilo. V Praze se většina zastavených exekucí týkala právě pokut za jízdu načerno.

Vozy DPP najezdily na městských a příměstských linkách zařazených do systému pražské integrované dopravy téměř 181,19 milionu takzvaných vozových kilometrů. Oproti roku 2021 to bylo o 5,49 procenta víc. Z celkového počtu 891,7 milionu cestujících jich nejvíc jelo metrem, 338,14 milionu. Zhruba o dvě desítky milionů lidí méně pak využilo tramvaje a lanovku na Petřín a autobusy DPP se svezlo přes 231,67 milionu cestujících. Zbylí jeli trolejbusem či příměstskými autobusy.

Z téměř 11.000 zaměstnanců DPP bylo na konci loňského roku 9371 mužů a 1616 žen. Nejvíce je řidičů, kterých je 39,07 procenta z celkového počtu zaměstnanců. V dělnických profesích pracuje 32,26 procenta z nich. Převažují pak zaměstnanci střední generace se středním vzděláním ukončeným maturitou a středním vzděláním bez maturity. Průměrná mzda dosáhla 50.164 korun.

Ke konci loňského roku podnik evidoval v provozu 730 vozů metra, 769 tramvají a 1192 autobusů. DPP vlastní také historická vozidla, která jsou umístěna v muzeu MHD ve střešovické vozovně.

Írán zabavil v mezinárodních vodách obchodní loď

Od
Michaela Drábková
-

Írán včera zabavil v mezinárodních vodách v Perském zálivu obchodní loď. S odkazem na americké námořnictvo to píše agentura Reuters. To sice situaci monitorovalo, ale nezasáhlo. Je možné, že zabavené plavidlo bylo zapojené do pašeráckých aktivit.

Americké námořnictvo uvedlo, že do oblasti vyslalo své prostředky a vzhledem k okolnostem se rozhodlo nezasáhnout. Podle prohlášení bylo plavidlo, které „silou zabavily“ íránské revoluční gardy, „pravděpodobně zapojeno do aktivit pašeráků“.

Britská společnost Ambrey uvedla, že zaznamenala pokus o zabavení malého tankeru plujícího pod vlajkou Tanzanie. „Írán opakovaně zastavuje malé tankery, které podezřívá z překupnictví ropy,“ uvedla společnost.

Americké bezpečnostní složky uvedly, že situaci v Perském zálivu, který je významnou přepravní tepnou pro ropu, dále monitorují a jsou připraveny zasáhnout při porušení mezinárodního práva. Ve středu námořnictvo USA uvedlo, že zmařilo pokus zabavit dva tankery íránskými plavidly. Teherán dnes sdělil, že jeden z tankerů se pokusil zabavit na základě rozhodnutí soudu. Jednalo se o přepravní loď Richmond Voyager, která sloužila americké ropné společnosti Chevron. Podle Teheránu se tanker srazil s jedním íránským plavidlem.

Podle amerického námořnictva Írán od roku 2021 zaútočil či zabavil zhruba dvacítku mezinárodních přepravních lodí v Perském zálivu a v Hormuzském průlivu.

Brněnská firma vyvíjí moderní zabezpečovací technologii pro železnici

Od
Michaela Drábková
-

Brněnská technologická společnost Betrian ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) vyvíjí zabezpečovací technologii, která sleduje nepřetržitě polohu vlaku s přesností na centimetry a hlásí jeho polohu i vlakům v okolí. V případě hrozící srážky by dokázala nezávisle na strojvůdci vlak i zastavit.

Vyvíjený systém podle zakladatele společnosti Jana Lerche využívá dostupných technologií, které by mohly za minimální náklady zvýšit bezpečnost hlavně na tratích, kam se drahé technologie ETCS nedostanou. A těchto tratí je v EU většina.

„K železnici jsme se dostali před pěti lety, když jsme spolupracovali na funkčním vzorku autonomního vlaku. Zaujalo nás to, hodně jsme nastudovali a najezdili. Snažíme se, aby díky moderním technologiím byla jízda energeticky šetrným vlakem opět levnější než neudržitelné létání po Evropě,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Betrian Petr Sec.

Tratě i vlaky se nyní v Evropě vybavují technologií ETCS, která je 25 let stará. Na jednu lokomotivu stojí 15 milionů korun. V Česku by tak její zavedení, které má trvat desítky let, mělo přijít na 75 miliard korun včetně infrastruktury. Přitom technologie s využitím družicových signálů umožňují sledovat vlak s obrovskou přesností. „Například Švýcaři, kteří stáli v 80. letech u zrodu ETCS, už do současné ETCS neinvestují. Je to paralela souboje mýtných bran a satelitního mýta. Dnes už to pro silniční dopravu není téma stejně jako pro letectví, v němž se satelitní technologie běžně uplatňují. Železnice na tyto inovace stále čeká,“ doplnil Petr Sec.

Systém, který vyvíjí Betrian, se vyrovná i s výpadky, například v tunelu či členitém terénu. Krabičkami, jak vývojáři říkají nevelkému zařízení pro určení přesné polohy, už jsou vybaveny lokomotivy ČD Cargo a vývojáři stále vylepšují jejich vlastnosti. Provoz je úspěšný i na moderních lokomotivách Vectron, jejichž povrch mobilní signál téměř nepropouští. „Součástí je zesilovač a anténa, které umožňují příjem a vyslání signálů i přes odstíněnou lokomotivní skříň,“ řekl Petr Sec.

Dva strojvůdci, kteří jsou vybavení krabičkou a aplikací v tabletu, tak uvidí, že jedou proti sobě. „Software to umí, a pokud by rovnou nezabránil srážce, určitě zmírní následky nevyhnutelných nehod tím, že se strojvůdci dozvědí o protijedoucím vlaku a hrozící kolizi s předstihem. Takové sekundární zabezpečení by řešilo situaci nejprve na jednokolejných tratích,“ řekl Petr Sec.

Dnes už všichni strojvůdci ČD Cargo přes dva roky využívají na svých tabletech aplikaci NavTrain vyvinutou firmou Betrian, do které si mohou nahrávat aktuální data o trati včetně mimořádností, které jim Správa železnic (SŽ) ve stanicích dává vytištěné na papíře. Od loňska v EU platí European Data Act (zákon o přístupnosti k datům), podle kterého se mají taková data sdílet. „Kdyby SŽ data poskytla, mohli by mít strojvůdci všechno v on-line elektronické podobně a jízda by byla bezpečnější,“ řekl Petr Sec.

Aplikaci používají i strojvůdci dalších dopravců, nejnověji se připojil Metrans Rail. Postupně se přizpůsobila tomu, aby s ní mohli jezdit strojvůdci i v osobní dopravě u Českých drah, což bylo původním záměrem, proč NavTrain vznikal. Národní dopravce však výběrové řízení na pořízení aplikace před rokem zrušil. „Na základě získaných informací z tendru a následných konzultací si prý chce podobný software vyvinout interně. Vývoj jde dál a věříme, že jednoho dne svou pozici národní dopravce přehodnotí,“ poznamenal Jan Lerche.

Betrian také Českým drahám poskytl i vyvíjenou satelitní polohovou jednotku, která získala na evropském kolbišti inovací v roce 2022 druhou cenu, aby si ji porovnaly s konkurenčním systémem, který využívá technologie soukromé radiové sítě a komunikace na středních vlnách. „Ty už považujeme za nestandardní a neperspektivní. Jak porovnání dopadlo, nevíme, ale údajně chystají ČD další výběrové řízení, kterého se rádi zúčastníme,“ dodal Petr Sec.

Zmíněné technologie se vyvíjejí i v zahraničí, vždy ve spolupráci s místními dopravci. Podle Evropské komise budou součástí další verze normy ETCS. Tuzemský vývoj již podpořily vesmírné agentury EU. Pokud by se podle Petra Sece přidal i národní dopravce, vznikla by významná reference perspektivní technologie se značkou Made in Czech, která by mohla posílit význam Česka na mezinárodním drážním trhu.

Zdroj  :ČTK

Ceny pohonných hmot po měsíci růstu začaly na začátku prázdnin stagnovat

Od
Michaela Drábková
-

Ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku po měsíci růstu začaly na začátku prázdnin stagnovat. Nejprodávanější benzin Natural 95 v uplynulém týdnu zlevnil v průměru o dva haléře na 37,34 koruny za litr. Nafta stála ve středu průměrně 32,35 Kč/l a byla tak o haléř dražší než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Skokové změny cen analytik v příštích týdnech neočekává, měly by se pohybovat blízko současné úrovně.

Ceny u čerpacích stanic rostly od konce května, před koncem června se dostaly nejvýše za téměř dva měsíce. I když se od té doby příliš nezměnily, jsou nyní výrazně nižší než před rokem. Za litr Naturalu 95 platí motoristé o téměř 11 korun méně než loni touto dobou, cena nafty je na litru nižší o skoro 16 korun.

Ceny na burze v Rotterdamu se drží na stejné úrovni jako před dvěma měsíci, což se odráží i na cenovém vývoji v České republice, poukázal ředitel společnosti 4Trans Jaroslav Ton. „V následujících týdnech se proto předpokládá další stabilizace až mírný pokles cen benzinu, zatímco ceny nafty budou před očekávanou stagnací ještě několik týdnů mírně růst,“ podotkl. Letní prázdniny tak podle něj budou pro české řidiče příznivé, a to s průměrnými cenami pohonných hmot podobnými těm z roku 2021.

Nejlevnější Natural 95 nyní zůstává v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 36,95 Kč. Nafta je nejlevnější v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 31,74 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí už tradičně čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu ve středu stál průměrně 38,25 koruny a nafty 33,72 Kč.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 5. červenci 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 37,34 32,35
Praha 38,25 33,72
Středočeský 37,64 32,71
Jihočeský 36,96 31,74
Plzeňský 37,58 32,45
Karlovarský 37,12 31,92
Ústecký 36,95 32,11
Liberecký 37,29 32,04
Královéhradecký 37,07 31,74
Pardubický 37,17 31,95
Vysočina 37,32 32,85
Jihomoravský 37,47 32,62
Olomoucký 37,54 32,73
Zlínský 37,18 32,11
Moravskoslezský 37,23 32,17

Zdroj: CCS

V Ústí nad Labem vjel nákladní vlak do cesty rychlíku, nikomu se nic nestalo

Od
Michaela Drábková
-

V Ústí nad Labem včera ráno vjel nákladní vlak do cesty rychlíku. Soupravy od sebe zastavily na vzdálenost 15 metrů. Nikomu se nic nestalo. Provoz na trati byl zastaven. ČTK to řekl mluvčí Správy železnic Pavel Tesař.

Mimořádná událost se stala v 07:45 na stanici Sever. „Nákladní vlak projel kolem návěstidla zakazující jízdu a vjel do cesty rychlíku, který směřoval z Děčína do Prahy,“ uvedl Tesař. Provoz na hlavním železničním koridoru 40 minut stál. Následně projížděly místem vlaky s omezením kvůli vyšetřování události. Omezení provozu mezi hlavním nádražím a stanicí Sever skončilo po 13:30.

Elektroauta využívá šest procent firem, téměř pětina se k tomu chystá

Od
Michaela Drábková
-

Auta s elektrickým pohonem nyní při své činnosti využívá v Česku šest procent malých a středních firem a podnikatelů. Dalších více než 17 procent z nich je hodlá do svého vozového parku zařadit, vyplývá z průzkumu ČSOB Index očekávání firem.

„Z výsledků je dobře patrné, že téma elektromobility řeší již každá čtvrtá firma v segmentu malých a středních podniků v ČR, což bylo donedávna těžko představitelné. Jsme rádi, že si firmy stále více uvědomují důležitost tématu ochrany přírody a klimatu,“ uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.

Nejsilnější zájem o elektromobilitu projevují firmy a živnostníci s obratem do tří milionů korun, mezi nimiž počítá s nákupem přes 19 procent z nich. U podniků s tržbami nad 40 milionů korun je to zhruba 13 procent.

„Jezdím v hybridním vozidle a v areálu máme také elektrovozítka. Fandím tomu,“ uvedla například majitelka firmy Velkolosinské pralinky Jana Kašparová. „Letos nainstalujeme fotovoltaiku a příští rok budeme vyměňovat auta,“ doplnila Jana Fišerová z rodinné cukrářské firmy Family Bakery.

Průzkum mezi více než 400 malými a středními firmami a podnikateli v ČR se uskutečnila letos v březnu a dubnu pro banku agentura Datank.

Český trh v prodejích elektroaut za světem výrazně zaostává, zájem brzdí vyšší cena i nedostatečná nabíjecí síť. V loňském roce se v tuzemsku prodalo 32.121 hybridů a elektromobilů, což je necelých 17 procent trhu.

Zdroj  :ČTK

1...402403404...1 151Strana 403 z 1 151

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253