Kvůli neoprávněnému použití nouzových rádiových signálů se dnes v Polsku zastavilo 25 vlaků. S odvoláním na polské dráhy PKP PLK o tom informuje server Interia nebo TVN 24. Vlaková doprava byla narušena ve čtyřech vojvodstvích – Lodžském, Mazovském, Opolském a Pomořanském. Jde zatím o poslední ze série podobných incidentů, které se v Polsku odehrály. Případy vyšetřuje i kontrarozvědka ABW.

„Všechny incidenty byly nahlášeny příslušným službám, jejichž úkolem je zjistit okolnosti,“ uvedly dnes polské dráhy v tiskové zprávě. Cestující nebyli v ohrožení, píše server Interia, podle kterého je železniční síť v Polsku nyní průjezdná.

Agentura PAP uvedla, že dnešní incidenty se odehrály navzdory faktu, že bezpečnostní složky už dříve zadržely dva lidi v souvislosti s podobnými případy. Učinily tak poté, co železniční doprava v některých regionech země byla o víkendu narušena kvůli tomu, že někdo vyslal nouzové rádiové signály k zastavení. V některých případech byla podle polských médií na pozadí signálu slyšet ruská hymna.

Případy narušení vlakové dopravy se zabývá i polská kontrarozvědka ABW. Pověřenec vlády pro bezpečnost informačního prostoru Stanislaw Žaryn v pondělí uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by víkendové problémy se zastavováním vlaků v Polsku kvůli falešným rádiovým signálům nastaly na popud cizího státu. Zdůraznil, že případy je nicméně vzhledem ke „geopolitické situaci“ nutné pečlivě prošetřit. O víkendu hovořil o pokusech o destabilizaci Polska ze strany Ruska.

„Víme, že se už měsíce dějí pokusy destabilizovat Polsko. Ty podnikala Ruská federace ve spolupráci s Běloruskem,“ sdělil.

Polsko zvýšilo bezpečnost na svých železničních tratích, když předtím zmařilo spiknutí ruských zpravodajských služeb, jehož cílem bylo monitorovat železniční sítě a vykolejit vlak převážející zbraně pro Ukrajinu, napsal v pondělí americký list The Washington Post. Deník minulý týden informoval, že ruské zpravodajské agentury vybudovaly v Polsku síť amatérských agentů, kteří měli provádět různé operace včetně sabotáží nebo atentátů. Cílem bylo narušit tok západních zbraní přes Polsko na Ukrajinu.

Přibližně 80 procent západních dodávek zbraní pro Kyjev putuje přes Polsko, což z této země činí nejdůležitější tranzitní uzel pro logistickou podporu Ukrajiny. Ta se už více než rok a půl brání ruské vojenské agresi.

Polská kontrarozvědka ABW rovněž vyšetřuje šíření nákazy bakterií legionella, která si v Polsku v poslední době vyžádala 14 lidských životů. Podle zjištění hygieniků se bakterie našla v některých z dosud prozkoumaných vzorků vody z vodovodů v dosavadním ohnisku nákazy, městě Rzeszów na jihovýchodě země, které je klíčovým tranzitním uzlem pro mezinárodní vojenskou pomoc Ukrajině. Podle stanice Rádio RMF pracovníci ABW dosud nenašli nic, co by nasvědčovalo sabotáži. Nákaza se mezitím objevila i v dalších regionech.

Zdroj: ČTK

Drážní úřad vydá koncem srpna povolení pro provozování úzkokolejných drah v jižních Čechách a na Vysočině. Díky povolení se budou moci po dráze pohybovat stroje určené k údržbě trati. Nebude ale možné provozovat veřejnou dopravu cestujících. K tomu je nutné jiné povolení, o něž dosud nikdo nepožádal. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčího Drážního úřadu Pavlína Straková. Na úzkokolejce od podzimu vlaky nejezdí, firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) je v konkurzu, podle soudu dluží přes 360 milionů korun.

Drážní úřad předpokládá, že na konci srpna vydá povolení pro provozování obou úzkokolejných drah, regionální dráhy Jindřichův Hradec – Obrataň a regionální dráhy Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. O povolení požádala firma Správa úzkokolejných drah. „Vydání povolení znamená, že se po tratích budou moci v případě potřeby pohybovat pracovní stroje určené pro údržbu dráhy, ale není možné na nich provozovat jakoukoli veřejnou přepravu osob, ani třeba ve formě drezín. K tomu je potřeba získat osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, o které zatím v této souvislosti nikdo nepožádal a jehož vydání trvá řádově pět měsíců,“ uvedla Straková. Správa úzkokolejných drah je dceřiná firma společnosti JHMD.

Letos v květnu prohlásil soud na firmu JHMD konkurz. Firma je v úpadku a provoz vlaků na úzkokolejce loni v říjnu zastavila. V místech, kudy vedou úzkokolejky, provozují zatím náhradní autobusovou dopravu Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. O provoz úzkokolejky místo zadlužené JHMD měly před prázdninami zájem brněnská společnost Gepard Express a firma WTT. O provoz tratí, ne však o dopravu samotnou, projevila zájem také firma Swietelsky Rail CZ, potvrdil ČTK v květnu mluvčí této firmy Michal Sirovátka. Swietelsky Rail nechce být dopravce, ale provozovatel, jde mu o infrastrukturu a údržbu. Jihočeský kraj je ochoten jednat o finanční spoluúčasti na dopravě, ale pro období jízdního řádu 2023/2024.

JHMD již dříve uvedla, že nemá na splácení dluhů. Argumentovala tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy.

JHMD vlastní úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech. V halách a na nádražích stojí asi 40 vagonů a lokomotiv, uvedl v únoru soud. Dva historické vagony převezl Klub přátel jindřichohradeckých úzkokolejek do muzea v Lužné u Rakovníka.

Zdroj: ČTK

DKV Mobility tak nabízí společně s dceřinou firmou GreenFlux přístup do jedné z největších evropských sítí pro nabíjení elektromobilů.

Společnost DKV Mobility, přední evropská B2B platforma pro platby a řešení na cestách, překonala významný milník 500 000 dobíjecích bodů v Evropě. Zákazníci společnosti DKV Mobility mohou s kartou DKV +Charge nebo aplikací DKV Mobility využívat pro nabíjení svých elektricky poháněných vozidel přibližně 509 000 dobíjecích bodů.

„Překročením hranice 500 000 dobíjecích bodů jsme upevnili své postavení mezi největšími poskytovateli služeb pro nabíjení v Evropě. Jen v letošním roce jsme společně s naší dceřinou firmou GreenFlux zařadili do naší sítě již více než 100 000 dobíjecích bodů. Na tento pokrok jsme hrdí a naši přítomnost na tomto trhu chceme dále rozšiřovat, aby bylo nabíjení v celé Evropě pro naše zákazníky co nejjednodušší,“ říká Sven Mehringer, generální ředitel divize Energy & Vehicle Services ve společnosti DKV Mobility.

GreenFlux, dceřiná firma společnosti DKV Mobility, má na starosti nabídku společnosti DKV Mobility u veřejných dobíjecích stanic a zaměřuje se v této oblasti na spolupráci s partnery. Od září 2020, kdy společnost DKV Mobility zařadila do své akceptační sítě stotisící dobíjecí bod, se jejich počet již zpětinásobil.

Zdroj: Reliant