Správa železnic za loňský rok vykázala ztrátu 5,3 miliardy korun, prohloubila ji meziročně o 3,6 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné výroční zprávy této státní organizace. Investice dosáhly výše 42 miliard Kč, což je o pět miliard více než loni. Výdaje za spotřebu materiálu a energie vzrostly o téměř 40 procent na osm miliard korun.

Správa železnic loni hospodařila se 67 miliardami korun, letos bude mít k dispozici o tři miliardy více. Generální ředitel Jiří Svoboda minulý týden řekl, že je velká ztráta zapříčiněna odpisem poslední části dluhu Českých drah, který spadl na Správu železnic.

„V roce 2003 nám byl převeden kompletně dluh při vzniku akciové společnosti České dráhy ve výši 55 miliard a odepisoval se u Správy železnic. V loňském roce jsme odepsali zbytek dluhu,“ uvedl Svoboda. Oddlužení bylo ve výši 1,3 miliardy Kč. Do hospodaření se podle výroční zprávy negativně promítla tvorba rezerv na soudní spor s firmou ČEZ. Rezervu společnost navýšila na dvojnásobek oproti roku 2021 na 3,2 miliardy Kč. Společnost naopak rozpustila rezervu 771 milionů Kč na proplácení faktur Českým drahám.

Podle Svobody byl jedním z nejnáročnějších úkolů, který nečekaně řešili, nákup energií. „Správa železnic je největším odběratelem elektrické energie v České republice,“ řekl. Nákup trakční energie loni vyšel Správu železnic na pět miliard Kč, což je meziroční nárůst o dvě miliardy. Zároveň však vykázala společnost větší zisky z distribuce této energie dopravcům, a to také téměř o dvě miliardy, ve výši 5,2 miliardy Kč.

Výnosy Správy železnic meziročně klesly o šest miliard na loňských 19 miliard Kč. Nejvíce se na tom podepsalo snížení dotací od Státního fondu dopravní infrastruktury. Od něj dostala Správa železnic na údržbu a provozování drah meziročně o zhruba čtyři miliardy korun méně.

Společnost naopak ulehčila hospodářskému výsledku snížením nákladů na opravné a údržbové práce. Meziročně za tyto služby utratila o zhruba 2,9 miliardy méně, loni asi šest miliard Kč.

Správa železnic loni rekonstruovala 68 nádražních budov, investice v této oblasti přesáhly dvě miliardy Kč. Byly to například chráněné budovy v Českých Budějovicích, na pražském hlavním nádraží či v Pardubicích. Správa železnic za loňský rok zprovoznila 30 kilometrů nové trati z Českých Budějovic do Prahy, čímž dokončila práce na čtvrtém koridoru.

Společnost patří mezi největší zaměstnavatele v dopravním sektoru. V loňském roce zaměstnávala dohromady 17.125 lidí, což je srovnatelné s předchozím rokem. Náklady na zaměstnance pak vzrostly o 700 milionů na 13,7 miliardy korun.

Zdroj : ČTK

 Letní obnovení provozu na úzkokolejce v jižních Čechách a na Vysočině je významně ohrožené, uvedl Krajský soud v Českých Budějovicích. Firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) dodala nekompletní podklady, proto není možné podat žádost o povolení k provozu. Podle insolvenční správkyně rezignovalo vedení firmy na efektivní provoz podniku. Na účtu majetkové podstaty firmy jsou asi čtyři miliony korun, na začátku insolvenčního řízení to bylo 11 milionů. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. JHMD, která je v úpadku, nemá od podzimu povolení k provozování vlaků. V trase úzkokolejky v jižních Čechách a na Vysočině jezdí zatím místo vlaků autobusy.

„Pokud jde o úřední povolení provozovatele dráhy, dlužnice (JHMD) opět předložila nekompletní podklady a žádost tedy takto podat nelze. Dle poradenské společnosti je třeba počítat s tím, že získání rozhodnutí může trvat až tři měsíce. Je tedy zřejmé, že vyřízení všech potřebných povolení a osvědčení nelze vinou dlužnice stihnout do nařízené schůze věřitelů a i letní provoz je již významně ohrožen,“ uvedl soudce Zdeněk Strnad.

O provoz úzkokolejky místo zadlužené JHMD mají zájem brněnská společnost Gepard Express a firma WTT. Druhá zmíněná ale nemá licenci pro provoz osobní dopravy. V rejstříku to uvedla insolvenční správkyně Daniela Urbanová. JHMD avizovala, že požádá Drážní úřad o povolení k železničnímu provozu, a to přes svou dceřinou společnost Správa úzkokolejných drah. Zatím to neudělala. „Přestože dlužnice deklaruje neustále snahu provoz na drahách obnovit, jedná se dle insolvenční správkyně pouze o verbální snahu, nikoliv o snahu skutečnou,“ uvedl soudce.

Firma JHMD jednala se společností WTT a předložila obchodní plán letošního letního provozu. Podle správkyně ale není dokumentace komplexní. Správkyně opakovaně napsala, že JHMD rezignovaly na vedení obchodního závodu.

Měsíční náklady na provoz podniku vyčíslila správkyně na 600.000 až 750.000 Kč. Jediným známým příjmem bude podle soudu nyní fakturace za 127.000 Kč, za zakázku z přelomu února a března. Firma odmítá názor soudu a Urbanové, že s majetkem nakládá nehospodárně. Opakovaně se odvolala proti soudnímu usnesení, že bez vědomí správkyně nesmí nakládat s majetkem.

Firma JHMD je v úpadku od loňského podzimu. Provoz vlaků v říjnu zastavila, protože nemá potřebná povolení Drážního úřadu, aby mohla vlaky provozovat. Podle soudu dluží kolem 360 milionů korun. Firma nemá na splácení dluhů. Argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy. Soud bude znovu posuzovat reorganizační návrh společnosti.

JHMD vlastní a provozuje úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech podle staršího vyjádření firmy přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech. V halách a na nádražích stojí asi 40 vagonů a lokomotiv, uvedl v únoru soud. Dva historické vagony převezl Klub přátel jindřichohradeckých úzkokolejek do muzea v Lužné u Rakovníka. V místech, kudy vedou úzkokolejky, provozují zatím náhradní autobusovou dopravu Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.

Zdroj:ČTK

Dopravce RegioJet podepsal s ministerstvem dopravy smlouvu na provozování vlaků mezi Prahou a Brnem či Jihlavou. Na lince bude společnost jezdit od prosince 2026. RegioJet v tendru předložil lepší nabídku než České dráhy, a to téměř o miliardu korun. Smlouva o zajištění rychlíkové dopravy je uzavřena na 15 let. Dnes to uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

„Cestující se mohou těšit na nové vlaky a lepší dostupnost krajské Jihlavy, protože každých 120 minut pojede přímý vlak z Prahy přes Havlíčkův Brod do Jihlavy,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nyní se z Prahy do Jihlavy jezdí s přestupem v Havlíčkově Brodě. Každé dvě hodiny také pojede vlak z Prahy do Brna přes Havlíčkův Brod.

Provoz na této trase si u dopravců objednává stát. Dosud na ní jezdily České dráhy. Při zahájení tendru byla podle dřívějších informací její odhadovaná cena kolem 6,5 miliardy korun. RegioJet sdělil, že v tendru nabídl cenu zhruba 4,94 miliardy a České dráhy zhruba 5,86 miliardy korun.

Podmínkou ministerstva dopravy pro provozování rychlíků na této lince je nákup nových vlaků s vozidly, které mohou jezdit alespoň 200 km/h. „Vlaky tedy budou moci později využívat i úseků vysokorychlostních tratí, například v části trasy mezi Prahou a Kolínem,“ uvedlo ministerstvo.

RegioJet plánuje obsluhovat linku 18 novými polskými soupravami Pesa, podle společnosti prvními elektrickými jednotkami objednanými na vysokorychlostní tratě. RegioJet bude používat dva typy jednotek, jednu pro 200 a druhou pro 300 cestujících. Každá jednotka pak bude mít 12 procent sedadel v 1. třídě. Podmínkou ministerstva na nové vozy byla také bezbariérovost. Podle Kupky musí být alespoň jedny dveře vlaku z každé strany nízkopodlažní.

Šéf společnosti RegioJet Radim Jančura vidí v přímém spojení s Jihlavou další krok k ekologické dopravě. Přímá železniční linka z Prahy do Jihlavy totiž chyběla, společnost tam dopravovala cestující autobusy. „Malí dopravci, jako je RegioJet, hledají zcela nové trhy a možnosti, jak přesunout silniční dopravu na železnici,“ dodal.

RegioJet patří k největším soukromým provozovatelům železniční a autobusové dopravy ve střední Evropě. Firma vznikla v roce 2009 jako dceřiná společnost Jančurovy Student Agency. Pravidelnou osobní železniční dopravu provozuje RegioJet od roku 2011.

Zdroj : ČTK