Čtvrtek, 17 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 431

V rakouských vlacích loni lidé zapomínali kočárky, zubní protézy i psy

Od
Michaela Drábková
-

Desítky dětských kočárků, několik zubních protéz, ale i dva psy zapomněli loni cestující v rakouských vlacích a na nádražích v této alpské zemi. V tiskové zprávě o tom informovaly rakouské dráhy ÖBB, v jejichž ztrátách a nálezech se za loňský rok shromáždilo na 27.000 předmětů.

Nejčastěji cestující ztráceli tašky, kufry nebo batohy (celkem 8900) a elektroniku jako mobilní telefony a fotoaparáty (4900). V první trojici tyto skupiny předmětů doplnily peněženky, peníze a cenné papíry (3400).

Cestu do ztrát a nálezů si ale našla i řada výrazně kurióznějších předmětů. Například 38 pomůcek k chůzi, ať už jde o berle, hole nebo chodítka, dále 16 naslouchátek, čtyři rovnátka, tři zubní protézy a dvě kolečková křesla. Lidé při cestování zapomněli i 34 dětských kočárků a dokonce dva psy.

Celkový počet 27.000 předmětů znamená nárůst o 42 procent oproti roku 2021, kdy se ovšem vlakem kvůli pandemii covidu-19 jezdilo méně. O něco více než třetinu – 34 procent – ztracených předmětů si jejich majitelé zase vyzvedli.

Zdroj  :ČTK

Před 20 lety vznikl předchůdce dnešní Správy železnic

Od
Michaela Drábková
-

Před 20 lety, 1. ledna 2003, vznikla státní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která se od ledna 2020 jmenuje Správa železnic (SŽ). Organizace plní funkci vlastníka a provozovatele železniční sítě a regionálních drah ve vlastnictví státu. Stará se rovněž o rozvoj a modernizaci železniční dopravní cesty. SŽ se stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor výstavby tratí.

Firma vznikla v rámci liberalizace dopravního trhu oddělením od původní státní organizace České dráhy (ČD). Patří k největším investorům do stavebnictví v zemi. Výstavbu financuje zejména z veřejných zdrojů, ve velké míře z fondů EU.

Správa železnic loni vykázala ztrátu po zdanění 1,6 miliardy korun, meziročně ji prohloubila o 400 milionů korun. Na ztrátě se v konečném výsledku podle firmy podílelo zejména započtení úroků, zdanění a odpisů. Celkově loni správa hospodařila se 60 miliardami korun, z toho šlo 37 miliard na investice. Správa železnic loni uvedla do provozu 92 kilometrů zrekonstruovaných tratí a kompletně zrekonstruovala 73 výpravních budov.

Rozpočet se příští rok se zvýší na 61,9 miliardy korun. Zároveň jej bude možné navýšit až na 70,4 miliardy korun o úvěr od Evropské investiční banky. Z toho na investice půjde až 48,5 miliardy Kč a na opravy a údržbu zhruba 18 miliard Kč. V roce 2023 chce SŽ pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí, projekční práce běží na téměř 200 kilometrech. Zahájí také práce na úseku Praha – Letiště Václava Havla – Kladno nebo modernizaci úseku Praha Bubny – Výstaviště. Začne také tendry na modernizaci a rozšíření pražského Masarykova nádraží včetně přímého vstupu do metra. V hlavním městě by měla odstartovat modernizace stanice Praha Smíchov a zdvoukolejnění Branického mostu.

V Brně začne modernizace stanice Brno-Královo pole, která mimo jiné počítá s výstavbou nové nádražní budovy. Na třetím koridoru začne úprava úseku Karlštejn – Beroun a naplno se rozběhnou stavby zahájené již na konci letošního roku, mezi které patří modernizace mezi Mstěticemi a Čelákovicemi, což je poslední nerekonstruovaná část trati Praha – Lysá nad Labem, a bude pokračovat elektrizace a výstavba druhé koleje na úseku Střelice – Zastávka u Brna. Do modernizace výpravních budov správa příští rok investuje dvě miliardy Kč.

V čele SŽ stojí od roku 2018 Jiří Svoboda. K loňskému roku zaměstnávala přes 17 000 lidí.

Zdroj : SŽDC

K dnešnímu dni končí po šesti letech elektronická evidence tržeb

Od
Michaela Drábková
-

K dnešnímu dni končí po šesti letech elektronická evidence tržeb (EET), nebude funkční ani pro dobrovolnou evidenci. Od jara 2020 už byla pozastavená kvůli pandemii covidu-19. S koncem samotné evidence zákon ruší i povinnosti s ní spojené, jako zveřejnění informace o EET v provozovnách nebo vydávání speciálních účtenek pro podnikatele, kteří nemohli zajistit stálé připojení svých pokladen k internetu.

Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který EET v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun. Podle odpůrců EET exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců evidence její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Daňoví odborníci již dříve na dotaz ČTK uvedli, že zrušení EET by nemělo přinést státu větší negativa. Soudí také, že evidence by navíc do budoucna měla stále menší smysl, protože roste podíl bezhotovostních plateb. Odpůrci zrušení naopak v debatách poukazovali na to, že naopak přibude obchodníků, kteří budou přijímat pouze hotovost.

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 se rozšířila na podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Pokud by EET nebyla zrušena, platila by ode dneška pro všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Zdroj  :ČTK

V Česku letos ubylo obětí nehod, může jít o druhý nejméně tragický rok

Od
Michaela Drábková
-

V Česku letos proti loňsku ubylo obětí dopravních nehod. Podle dosavadních předběžných údajů policie na silnicích zemřelo 467 lidí, číslo se ale může snížit kvůli výsledkům pitev usmrcených při listopadových nehodách. Loni si dopravní nehody v Česku vyžádaly 470 lidských životů. Letošek by tak mohl být dosud druhým nejméně tragickým rokem na českých silnicích za víc než 60 let policejních statistik.

Za prosinec při dopravních nehodách v Česku zemřelo 32 lidí, což je o 18 méně než před rokem. K pátku bylo podle ředitele dopravní policie 31 obětí, dnes po poledni zahynul v obci Zlonice na Kladensku motocyklista po střetu s osobním autem, řekla ČTK středočeská policejní mluvčí Michaela Richterová. Bilanci mohou ještě zhoršit případné další dnešní tragické nehody. Upřesněná čísla policie obvykle zveřejňuje v první polovině ledna.

Pokud se celoroční údaje potvrdí, šlo by za letošek o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje. Méně obětí dopravních nehod policie eviduje jen za rok 2020, kdy jich bylo 460. Dosud nejtragičtější byl rok 1969 se 1758 usmrcenými, od vzniku České republiky nejvíce lidí při dopravních nehodách zemřelo v roce 1994, kdy bylo obětí 1473. Pod tisícovkou se jejich počet drží od roku 2008.

„Číslo je orientační, protože víme, že v listopadu se budou některé smrtelné dopravní nehody odepisovat z důvodu, protože nám došly výsledky pitev. Číslo teoreticky může být nižší,“ řekl ředitel dopravní policie k celoročnímu počtu obětí. Mezi usmrcené při nehodách se nezapočítávají například lidé, jejichž smrt způsobil zdravotní problém, který nehodě předcházel nebo ji třeba i zavinil.

Výrazně podle Zlého letos přibylo proti loňsku nehod způsobených pod vlivem alkoholu. K pátku jich bylo 4658, tedy o 567 víc než o rok dřív. O víc než 1100 nižší než loni je naopak dosavadní počet nehod, který přesahuje 98.000. Těžce i lehce zraněných je ale víc než před rokem.

Z hlediska měsíců byly v letošním roce na silnicích nejtragičtější červen se 49 a říjen se 48 usmrcenými. Nejméně obětí si vyžádaly nehody v únoru, kdy zemřelo 25 lidí.

Z obětí prosincových nehod bylo podle šéfa dopravní policie 17 řidičů v osobních autech, sedm chodců, tři řidiči nákladních vozů, dva spolujezdci v osobních automobilech a jeden cyklista. Motocyklista zahynul vedle dneška také na Štědrý den. „Hlavní příčiny: nepřiměřená rychlost, přejetí do protisměru nebo vyjetí mimo vozovku,“ uvedl Zlý ke smrtelným nehodám. Za prosinec podle dosavadních čísel ubylo nehod, těžkých i lehkých zranění a také kolizí pod vlivem alkoholu.

Zdroj  :ČTK

Modernizace úseku železniční trati Stod-Domažlice získala kladné stanovisko EIA

Od
Michaela Drábková
-

Připravovaná modernizace 36kilometrového úseku železniční trati Stod – Domažlice získala kladné stanovisko EIA, tedy posudek vlivů stavby na životní prostředí od ministerstva životního prostředí. Půjde o kombinaci novostavby dvoukolejné trati Stod – Holýšov a Blížejov – Domažlice a elektrizaci stávající linie Holýšov – Blížejov za více než 14 miliard Kč. Na části Stod – Holýšov bude kilometrový tunel. Vlaky tam budou jezdit rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Nyní se zpracovává dokumentace pro územní rozhodnut.

Jde o nejdelší a nejsložitější úsek připravované modernizace tratě Plzeň – Domažlice – státní hranice s Německem, která by měla být do roku 2030 dvojkolejná a elektrifikovaná. Stavba, která by měla začít v roce 2024, je rozdělena na čtyři etapy, které už mají kladný posudek EIA. Exministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) loni v srpnu v Plzni slíbil, že trať, na níž se 4. srpna 2021 srazily u Milavčí na Domažlicku dva vlaky a zemřeli tři lidé, má být do roku 2029 dvojkolejná a elektrifikovaná. SŽ tehdy uvedla, že modernizované železniční rameno přijde na 28 miliard Kč. Havlíček se před nehodou dohodl s německým protějškem, že Německo zmodernizuje trať od hranice do bavorského Schwandorfu, která má být také dvojkolejná a elektrifikovaná. Umožní to rychlejší a bezpečnější cestu z Prahy do Mnichova ze současných 5,5 hodiny na více než čtyři hodiny. Trať bude postupně vybavena i evropským zabezpečením ETCS. Po modernizaci by tam měly vlaky jezdit rychlostí 160 až 200 km/h.

Pro první stavbu v ČR, tedy nový 19kilometrový úsek trati z Plzně-Nové Hospody do Stoda asi za deset miliard korun, je zpracovaná a projednaná dokumentace pro územní rozhodnutí a podaná žádost o vydání územního rozhodnutí. Pokud ho SŽ získá do poloviny příštího roku, mohla by stavba začít na podzim 2025. Ve fázi územního řízení je také přestavba staré trati Plzeň-Nová Hospoda – Nýřany – Chotěšov, která bude provozována i po dokončení modernizace celého koridoru. „Vydání územního rozhodnutí se předpokládá na jaře, zároveň už se zpracovává dokumentace pro stavební povolení,“ uvedla mluvčí. Začátek stavby se předpokládá nejdříve, a to v závěru roku 2024. Zároveň s ní by se měl realizovat i projekt elektrizace navazující krátké trati z Nýřan do Heřmanovy Huti, dodala.

Na třetí úsek Stod – Domažlice je dokončené řízení EIA a veřejná představení projektu. „Po zapracování připomínek bude zahájeno veřejnoprávní projednání,“ řekla Pistoriusová. V polovině příštího roku plánuje SŽ zažádat o vydání územního rozhodnutí. Stavba má začít v roce 2027.

Příprava čtvrté stavby, jedné koleje z Domažlic ke státní hranici s Německem, je pozastavena. SŽ čeká na výsledek studie, kterou zpracovává DB Netze ze skupiny Deutsche Bahn na navazující úsek na německé straně trati.

Zdroj  :ČTK

Firma JHMD požádala Drážní úřad, aby přerušil řízení o provozování dráhy

Od
Michal Drha
-

Firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) požádala Drážní úřad, aby přerušil všechna řízení spjatá s provozováním dráhy. Bez těchto osvědčení nelze dopravu na tratích z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně provozovat, uvedla v insolvenčním rejstříku insolvenční správkyně Daniela Urbanová. Firma také podle ní nesplňuje podmínky pro to, aby jí soud povolil reorganizaci. Přerušená jsou tři ze čtyř řízení. O osvědčení o bezpečnosti dopravce firma ani nepožádala.

Firma je od října v úpadku. Provoz vlaků v říjnu zastavila, protože nemá potřebná povolení. JHMD podle přehledu pohledávek dluží kolem 300 milionů korun. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma provozovala do podzimu vlaky na úzkokolejce.

JHMD přišla 2. října o bezpečnostní osvědčení provozovatele dráhy a o dva týdny později o bezpečnostní osvědčení dopravce. Drážní úřad vede s firmou správní řízení o odnětí licence. „Ačkoli dlužník (JHMD) podal žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy a osvědčení dopravce, v řízeních aktuálně nepokračuje, když podal žádost o přerušení všech řízení, která jsou v souvislosti s provozováním dráhy a drážní dopravy u Drážního úřadu vedená,“ uvedla správkyně.

Bez těchto osvědčení nelze dráhu na výše zmíněných tratích provozovat. Tato situace neumožnila správkyni zahájit jednání s Jihočeským krajem a Krajem Vysočina o možných smluvních vztazích a přepravě cestujících pro rok 2023. „Insolvenční správce by uzavření smluv s oběma významnými partnery považoval za zhodnocení majetkové podstaty,“ uvedla Urbanová.

Mluvčí Drážního úřadu dnes ČTK řekla, že přerušená jsou řízení o odejmutí licence a úředního povolení. Řízení spjaté s bezpečností dráhy úřad sám přerušil, protože firma podle Strakové nedodala všechny potřebné podklady. „O osvědčení bezpečnosti dopravce ani nepožádali,“ řekla mluvčí.

Firma podle správkyně ani nesplňuje podmínku možné reorganizace. Podle účetních výkazů měla JHMD za poslední účetní období před tím, než začala insolvence, čistý obrat 11,2 milionu Kč. JHMD zaměstnávala kolem 80 lidí, nyní je to méně než 20 zaměstnanců. Firma teď podle Urbanové neprovozuje žádnou ze svých hlavních činností, v listopadu ukončila provoz kavárny v Jindřichově Hradci.

Provoz podniku je dlouhodobě ztrátový, uvedla správkyně. Situaci by podle firmy změnilo uspokojení pohledávky 108 milionů korun za Krajem Vysočina.

Firma na sebe podala insolvenční návrh v září. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Pohledávky dál přibývají. Raiffeisenbank přihlásila v říjnu vůči firmě pohledávky za 100,5 milionu Kč, v prosinci přihlásil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pohledávky téměř za 78 milionů korun. Fond se domáhá peněz, jež poskytl firmě na investiční akce, u nichž je podle SFDI možné, že dopravce nesplnil smlouvou dané podmínky.

Společnost JHMD nemá na splácení dluhů. Argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy. Náhradní autobusovou dopravu v místě úzkokolejky zajistily Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.

Obnovení provozu na jindřichohradecké úzkokolejce by stálo zhruba 20 milionů korun, řekl ČTK v listopadu Jan Šatava, jeden ze zakladatelů firmy JHMD a někdejší předseda představenstva. Tržby za letní jízdy parními vlaky bývaly v minulosti kolem čtyř milionů korun, což zaplatilo parní provoz. Firma teď vlastní dvě provozuschopné parní lokomotivy, asi deset historických vagonů a řadu běžných vozů, řekl Šatava. Firemní aktiva odhadl na desítky milionů korun. „Potvrzuje to můj názor, že pan (Boris) Čajánek (předseda správní rady JHMD) bude dělat všechno pro to, aby se to už nikdy nerozjelo,“ okomentoval dnes Šatava pro ČTK přerušená řízení u Drážního úřadu.

JHMD vlastní a provozuje úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech podle staršího vyjádření firmy přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech.

Zdroj : ČTK

Mýto na dalších silnicích v Plzeňském kraji nezpůsobilo zahlcení menších silnic

Od
Michaela Drábková
-

Řidiči kamionů v Plzeňském kraji, kteří musí od července platit mýto na dalších dvou silnicích první třídy, nevyužívají víc krajské silnice druhé a třetí třídy, aby se platbám vyhnuli. Těžkých nákladních aut neubývá. Na čtyřech silnicích v regionu se osvědčily zákazové značky pro vozy nad 12 tun, řidiči je respektují. ČTK to zjistila u plzeňské organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a na krajském úřadě.

Řidiči nákladních vozů nad 3,5 tuny platí od 1. července mýto úsecích silnic první třídy – I/27 Plzeň – Klatovy a na I/22 z Klatov do Horažďovic a dál do jižních Čech. Už od ledna 2020 je mýto na I/20 z Plzně na České Budějovice a na I/26 z Plzně do Domažlic. Cedule s černým M ve žlutém kruhu jsou teď na 190 kilometrech ze 450 km silnic první třídy v kraji. Obce na trasách další dva zpoplatněné úseky vítají, cesta z Plzně na jih už se nedá objíždět po „jedničkách“ bez mýta. Počty kamionů na zpoplatněných úsecích zatím neklesají, správci je vyhodnotí na jaře.

„Nemáme informace o tom, že by řidiči kvůli tomu, aby se vyhnuli placení mýtného, přemisťovali tranzit ze silnic první třídy na dvojky a trojky,“ řekl šéf krajského odboru dopravy Dušan Pakandl. Od července se žádná obec neozvala a nepožádala kraj, aby provedl sčítání aut. Vedoucí provozu ŘSD Michal Syřínek potvrdil, že mu krajská správa silnic nesdělila, že by těžká vozidla mýto objížděla nebo že by se provoz někde zahušťoval. Vysvětlil to hlavně tím, že silnice první třídy nemají víceméně žádnou náhradu. „To zjišťujeme dennodenně, když provádíme jakékoliv opravy. Máme obrovské problémy zajistit objízdné trasy. Řidiči kamionů si hodně rozmyslí, aby se někde zasekli,“ řekl.

Řidiči kamionů také podle Pakandla respektují zákazové značky pro nákladní vozy nad 12 tun, které si prosadily obce v minulých třech letech na čtyřech silnicích v kraji. „Je to respektované a kontrolované policií. Ale vymístily jen tranzitující dálkovou nákladní dopravu, která se přesunula na silnice vyšších tříd, tedy dálnici D5 a silnice první třídy. Ale jakýkoliv kamion, který tam musí naložit nebo vyložit náklad, nebo má v místě servis, tak tam stejně pojede,“ řekl. Zákazy teď platí na „staré pražské“, tedy na silnici druhé třídy II/605 od Ejpovic až do Středočeského kraje, dále z Plzně přes Vejprnice, Tlučnou až do Nýřan, také mezi Chotěšovem a Dobřany a v Dobřanech a v okolí Chanovic na Klatovsku. Žádná další obec v kraji teď podle Pakandla nepřipravuje dopravně-inženýrská opatření, tedy žádost o omezení tranzitu.

Zdroj  :ČTK

ŘSD ukázalo, jak náročné je modernizovat dálnici D1 za provozu

Od
Michal Drha
-

Ředitelství silnic a dálnic ČR již před časem uvedlo dokumentární film mapující průběh modernizace dálnice D1. Téměř všechny modernizace nejdůležitější dálnice v ČR probíhají za provozu. Jak náročné to pro silničáře je? To zjistíte v tomto filmu, který vám  může přinést mnoho zajímavostí.

Zdroj : ŘSD

Dopravní podnik města Brna rekapituluje rok 2022

Od
Michaela Drábková
-

Dopravní podnik města Brna se ohlíží za uplynulým rokem. Kromě splněného závazku vůči městu Brnu a jeho obyvatelům, týkajícího se naježděných kilometrů a přepravených cestujících, si připisuje i řadu dalších dokončených projektů a úspěchů.

Dlouho očekávanou posilou vozového parku DPMB je obousměrná tramvaj Škoda ForCity Smart 45T. Vůz do zkušebního provozu s cestujícími vyjel poprvé v rámci charitativní jízdy 8. prosince 2022, v běžném provozu pak 11. prosince. „Aktuálně žádáme o evropskou dotaci na 15 těchto klimatizovaných a nízkopodlažních vozů. Další budeme pořizovat dle finančních možností,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Největší radost

Na nejočekávanější dopravní událost roku 2022 si veřejnost musela počkat až do adventu. V neděli 11. prosince vozy DPMB poprvé svezly cestující po nové trati k univerzitnímu kampusu. Necelý kilometr dlouhá trať s nejdelším tramvajovým tunelem v ČR se stavěla od podzimu 2019. Náklady na ni činí 1,4 miliardy korun, přičemž 80 procent pokryje evropská dotace.

Nejvíce prodaných jízdenek službou Pípni a jeď!

I absolutní rekord v počtu prodaných jízdenek prostřednictvím služby Pípni a jeď! padl až v prosinci. Nejvíce transakcí cestující „napípali“ 16. prosince 2022, a to 58 146.

Největší hrdinové

Řidiči dopravního podniku města Brna zajišťují provoz MHD, ale občas si vyzkouší i roli záchranářů nebo hasičů. V roce 2022 se hrdinskými činy vyznamenali hned čtyři řidiči. Tramvaják David Hrůza 17. ledna zastavil
u hořícího domu v Bystrci a pomohl dvěma seniorům opustit domov v plamenech. Na konci srpna si řidiči trolejbusu Bronislav Kohoutek a Michal Křepela při průjezdu kolem zastávky Podveská všimli kouře stoupajícího z rodinného domu a neváhali vběhnout dovnitř ještě před příjezdem hasičů. Dalším z hrdinů je i řidič Marek Kaštan, který v autobuse na lince 78 pomáhal s resuscitací cestujícího se zástavou srdce. Mimo zmíněné se řada řidičů podílela na navrácení zapomenutých věcí ve vozech I za to jim patří obrovský dík.

Historicky největší obnova vozového parku

DPMB si v letošním roce může připsat historicky největší obnovu vozového parku za 963 miliónů Kč. Dokončil masivní modernizaci vozového parku trolejbusů, se kterou začal v roce 2020. K loňským 20 letos nakoupil dalších 20 trolejbusů Škoda 27Tr s cenou 11,95 mil. Kč za kus. Zároveň se podnik pustil do programu Mario, kdy v komínských dílnách kompletuje trolejbusy SOR TNS 12. „Letos jsme zkompletovali dva trolejbusy, příští rok plánujeme sestavit dalších 10,“ uvedl Miloš Havránek. Obnova vozového parku se dotkla i tramvají – DPMB sestavil 7 tramvají Drak a pořídil zmíněnou obousměrnou tramvaj Škoda ForCity Smart 45T. Postupně do Brna dorazilo i 31 nových klimatizovaných autobusů SOR. Celkem DPMB v roce 2022 pořídil 61 nových vozů.
70 procent z celkové investice se podařilo získat z evropských dotací.

Nejoblíbenější příspěvek na Facebooku DPMB

Jednoznačným favoritem mezi příspěvky na facebookovém profilu DPMB je video z 15. září zachycující průjezd tramvají novým tunelem ke kampusu. Fanoušci na sociálních sítích tak měli poprvé možnost alespoň virtuálně do tunelu nahlédnout. Příspěvek se může chlubit 1,6 tisíci sdílení a viděly jej téměř 2 miliony lidí.

Nejnáročnější oprava vozu

Oprava, která dala pracovníkům DPMB v uplynulém roce nejvíce zabrat, byla důsledkem dopravní nehody z 21. září. Na Žerotínově náměstí nedalo osobní auto přednost tramvaji na lince 12. Poškození vozu MHD bylo tak rozsáhlé, že na jeho rekonvalescenci v medláneckých dílnách pracovali 39 dní.

Největší akce roku 2022

Streetparty Brno 2022 byla jednou z největších akcí města v uplynulém roce. Své síly spojilo sedm městských firem, státní i městská policie a hasiči. Na Lidické ulici představily 3. září během dvou defilé svou činnost, techniku a zajistily zábavu pro více než 55 tisíc lidí. Na programu byly i koncerty Support Lesbiens, Sebastian a soutěž řidičů tramvají. Největší akcí pouze dopravního podniku bylo odpoledne otevřených dveří v tunelu ke kampusu. Necelý měsíc před jeho otevřením (15.11.) měla veřejnost jedinečnou možnost se tunelem projít, zahrát si kvíz a prohlédnout novou tramvaj Škoda ForCity Smart 45T. Na akci přišlo více než 6 tisíc lidí.

Nejlepší den v roce

Dnem, kdy manažerům dopravních podniků skončily bezesné noci a spadl velký kámen ze srdce, byl 5. říjen 2022, kdy vláda schválila zastropování cen energií i pro dopravní podniky. „Díky tomu ušetříme až 500 miliónů korun, což nám umožní zachovat rozsah dopravy a částečně i stavební a strojní investice,“ vysvětlil Miloš Havránek.

Zdroj : DPMB

Kompenzace u cen energií by podle MPO neměly přesáhnout 200 miliard korun

Od
Michaela Drábková
-

Náklady na státní kompenzace zaváděné kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu by příští rok neměly přesáhnout 200 miliard korun. V návrhu vládního nařízení o kompenzacích poskytovaných v souvislosti se stanovením maximálních cen to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Skutečné náklady by ale podle něj měly být nižší. Podle dřívějších prohlášení vlády by náklady na opatření měly vyjít maximálně na 170 miliard korun.

Předlohu MPO poslalo do připomínkového řízení. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden uvedl, že mechanismus kompenzací bude vláda schvalovat na začátku ledna.

Celková kompenzace 200 miliard korun vychází z předpokladu, že průměrná roční cena elektřiny na spotovém trhu nepřesáhne 350 eur (zhruba 8500 Kč) za megawatthodinu (MWh) a u plynu 120 eur (2900 Kč) za MWh. „Téměř třetina české spotřeby elektřiny a plynu bude zajišťována prostřednictvím spotových trhů, a proto bude vývoj cen na těchto trzích zásadním způsobem ovlivňovat celkové dopady nejen předkládaného nařízení vlády na státní rozpočet,“ uvedlo MPO. Pohyb ceny elektřiny a plynu o deset eur za MWh podle něj v čerpání peněz ze státního rozpočtu vyvolává změnu zhruba 1,25 miliardy korun.

Nižší než nyní očekávané náklady na kompenzace předpokládá MPO u velkých průmyslových firem, protože dotace pro ně omezuje dohoda dojednaná v EU. „Z toho důvodu by skutečné náklady na úhradu všech kompenzací měly být nižší než uvedených 200 miliard Kč,“ uvedlo. U případných vyšších nákladů na kompenzace v elektroenergetice ministerstvo očekává, že se jejich dopad se sníží vyššími odvody od výrobců elektřiny do státního rozpočtu. Budou totiž mít vyšší příjmy za prodanou elektřinu.

Vláda na podzim stanovila cenové stropy energií 6000 Kč za MWh elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny kabinet schválil nejdřív pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. V polovině prosince pak vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu na stejné úrovni také pro velké firmy. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má motivovat firmy k úsporám.

Minulý týden Fiala oznámil, že vláda se na podobě kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu dohodla s největšími obchodníky s energiemi. Kompenzace by firmy měly dostávat zálohově za každý měsíc, systém se může během roku změnit.

Zdroj : ČTK

1...430431432...1 091Strana 431 z 1 091

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253