Bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) bude kandidovat na předsedu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Řekl to serveru E15. Uvedl, že svaz je součástí tripartity, s čímž má jako někdejší předseda vlády zkušenosti. Po odchodu z politiky se pak věnoval hlavně zahraničnímu obchodu. Konkurz na předsedu svazu se uskuteční v květnu 2023, ve funkci po více než deseti letech končí Jaroslav Hanák.

Topolánek podotkl, že vedle tripartity se svaz účastní například i řady obchodních misí do zahraničí. „Musí diskutovat a koordinovat hospodářskou politiku s jakoukoliv vládní garniturou. Asi nikdo nepochybuje, že mám mnoho zkušeností ve všech těchto činnostech,“ řekl.

Kandidovat bude za společnost EGEM ze skupiny EP Industries. Firma je členem Svazu průmyslu a dopravy. „Mám tedy finanční zázemí, protože funkce prezidenta svazu je nehonorovaná. Jsem ochoten tomu věnovat celou svou kapacitu a čas,“ uvedl Topolánek. Do soutěže se přihlásí tento měsíc.

Rodák ze Vsetína Topolánek vystudoval Strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně, poté pracoval jako projektant. Po listopadu 1989 se angažoval v Občanském fóru a v roce 1994 vstoupil do ODS. V prosinci 2002 ho stranický kongres překvapivě zvolil nástupcem Václava Klause v čele strany. O čtyři roky později se Topolánek stal premiérem, v roce 2009 pak poslanci jeho kabinetu vyslovili nedůvěru. V dubnu 2010 pod tlakem nejprve odstoupil z pozice volebního lídra a později rezignoval i na funkci předsedy strany.

Po odchodu z politiky i z ODS se začal angažovat v teplárenství a energetice. Mimo jiné byl předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a předsedou dozorčí rady Elektrárny Opatovice.

Do politiky se pokusil vrátit v lednu 2018, a to rovnou do nejvyšší funkce. V přímé volbě prezidenta, ve které znovu zvítězil Miloš Zeman, skončil v první kole šestý z devíti kandidátů, získal 4,3 procenta hlasů.

Svaz průmyslu a dopravy ČR, který je nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, reprezentuje 11 tisíc firem s více než 1,3 milionu zaměstnanců. Hájí a prosazuje jejich zájmy v evropských a mezinárodních organizacích. Snaží se také ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku české vlády s cílem vytvářet podmínky vhodné pro rozvoj podnikání v ČR.

Volby do řídicích orgánů Svazu průmyslu a dopravy ČR se konají každé čtyři roky. Poslední volby byly na jaře roku 2019.

Zdroj  :ČTK

Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace se proti předchozímu měsíci zvýšilo, v říjnu činila 15,1 procenta. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle České národní banky i podle analytiků údaje o inflaci zkreslují vládní regulace, ve prospěch vyšších hodnot působí loňské odpuštění DPH na energie, zatímco ke snížení směřují letošní úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Celkově patřila inflace v Česku k nejvyšším v Evropě, uvádí analýza společnosti Portu.

Premiér Petr Fiala (ODS) v prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že mírné navýšení tempa inflace bylo očekávané a odpovídá predikcím. „Inflace je ale nižší, než byla v září, jen to ukazuje stagnaci, kterou jsme předpokládali,“ uvedl. V příštím roce by podle něj měla inflace výrazněji klesat. „Protiinflační opatření, která děláme, skutečně fungují. Trend, který teď v ČR máme, je i přes toto drobné navýšení správný,“ dodal Fiala.

Inflaci nyní pohání zejména zdražování potravin, které meziročně zdražily o 27,1 procenta. Vyšší byly zejména ceny mouky o 48 procent, polotučného trvanlivého mléka o 53 procent, vajec o 72 procent, olejů a tuků o 41 procent, brambor o 42 procent a cukru o 109 procent. Ceny zboží v listopadu úhrnem meziročně vzrostly o 18,5 procenta a ceny služeb o 12,7 procenta.

Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. „Hodnota inflace v listopadu byla stejně jako v předchozím měsíci značně ovlivněna započtením dopadu vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií do cenového vývoje. Bez těchto opatření by listopadová inflace byla o 3,6 procentního bodu vyšší,“ upozornil ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Analytici varují před tím, že vysoké hodnoty inflace zůstanou i v příštích měsících. „V prvním čtvrtletí příštího roku je i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny a k viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve druhém čtvrtletí. V souhrnu je však podle mě nutné počítat s tím, že vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po větší část příštího roku,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podle ČNB se inflace sníží na jednocifernou hodnotu kolem poloviny příštího roku, zejména kvůli zmírnění nákladových tlaků, zchlazení zahraničního růstu i domácí poptávky a trhu práce. Do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky by se inflace podle Krále měla vrátit v první polovině roku 2024.

Zatímco v Česku inflace v listopadu zrychlila, v jiných zemích tempo růstu cen zpomalovalo, uvádí analýza Portu. Celkově patřila inflace v Česku k nejvyšším v Evropě, vyšší byla například v Turecku, Moldavsku, na Ukrajině, v Pobaltí či v Maďarsku.

Zdroj : ČTK