Domů Blog Strana 442

Sněmovna upravila podobu terapeutických programů pro rizikové řidiče

Terapeutické kurzy pro rizikové řidiče zřejmě budou spuštěny až za rok místo od letošního července. Osmiměsíční odklad má zajistit další čas na jejich přípravu a zajištění. Absolvovat tyto kurzy nebudou muset řidiči, kteří by nejzávažnější přestupky či trestné činy v dopravě spáchali do konce letošního června. Počítá s tím poslanecká novela o silničním provozu, kterou dnes Sněmovna schválila už v úvodním kole projednávání. Normu nyní dostane k posouzení Senát.

Účast v terapeutickém programu bude podle platného zákona od července v některých případech podmínkou pro vrácení řidičského průkazu. Absolvování kurzu také budou moci ukládat státní zástupci nebo soudy. Terapeutický kurz budou muset absolvovat lidé, kteří o řidičské oprávnění přišli na dobu delší než 18 měsíců nebo se odmítli podrobit testu na alkohol na omamné látky, uvedl za předkladatele poslanec ODS Stanislav Blaha. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se může jednat o „řádově tisíce lidí, kteří už byli potrestáni za svou pirátskou jízdu“.

Sněmovna schválila poslaneckou novelu navzdory výhradám vlády, aby terapeutické programy mělo na starosti přímo ze zákona Centrum dopravního výzkumu, které spadá pod ministerstvo dopravy. Podle Kupky i Martina Kolovratníka (ANO) je tato námitka lichá. Kritický byl kabinet i ke zrušení možnosti odpustit platbu za absolvování kurzu, což by chudším řidičům omezilo možnost znovu usednout za volant a tím i jejich uplatnění na trhu práce. Podle poslance KDU-ČSL Antonína Tesaříka by odpuštění úhrady za kurz snížilo preventivní účinek zákona.

Novela počítá s tím, že od letošního července začnou v souladu s platným zákonem platit pravidla zejména pro vznik metodického centra, které bude mít na starosti organizaci terapeutických programů a pro vstupní vzdělávání a udělování akreditací lektorům. Pro vedení kurzu má podle novely stačit vždy jen jeden lektor. Kurz potrvá 20 hodin v pěti čtyřhodinových blocích. Zájemce budou moci do programu přihlásit on-line i lektoři. Z pěti na tři roky se zkrátí délka praxe, kterou bude muset lektor doložit pro udělení akreditace, a zmírní se i některé další nyní platné podmínky. Novela stanoví i pravidla dostupnosti programu v případě, že jej některý z lektorů nebude moci dokončit.

Právní úprava terapeutických programů pro rizikové řidiče se dostala do zákona předloni poslaneckým návrhem a měla být původně účinná od letošního ledna. Senát prosadil odklad na letošní červenec, aby byl čas pro vypracování návrhu úprav jejich podoby.

Zdroj  :ČTK

NSS zamítl stížnost samospráv kvůli koridoru okruhu na severu Prahy

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost samospráv, které zpochybnily vymezení několika částí budoucího silničního okruhu na severu Prahy od Ruzyně po Satalice. Koridory jsou zahrnuté v druhé aktualizaci krajských zásad územního rozvoje schválené středočeským zastupitelstvem v roce 2018. Obsáhlé rozhodnutí NSS dočasně zpřístupnil na úřední desce. Severní partie okruhu Prahy je stále ve fázi příprav.

Samosprávy se nejprve neúspěšně obrátily na Krajský soud v Praze, poté na NSS. Pod kasační stížnost se podepsali zástupci městské části Praha-Suchdol a obcí Radonice, Veleň, Přezletice a Podolanka a také jedna obyvatelka Suchdola.

U krajského soudu i NSS poukazovaly samosprávy například na to, že případná stavba v daném koridoru povede k překročení limitů hluku a znečištění. Podobná úvaha je však podle správních soudů předčasná, více prostoru pro posouzení bude v územním řízení.

„Smyslem vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je prověřit, zda není a priori vyloučeno, aby byl daný záměr do území umístěn. Konkrétní prověření limitů je již úkolem územního řízení,“ konstatoval NSS.

Další kontrola zákonnosti jednotlivých záměrů pak přichází ve stavebním a kolaudačním řízení. „Pokud bude shledáno, že nedostály zákonným požadavkům (například z důvodu porušení veřejnoprávních limitů), nebude lze je v těchto řízeních povolit,“ stojí v rozsudku. Obce neuspěly ani s kritikou nedostatečného posouzení synergických a kumulativních vlivů na životní prostředí.

V řízení u správních soudů šlo konkrétně o koridory označené VPS D001 a VPS D011, včetně mimoúrovňových křižovatek, přeložek a souvisejících staveb. Jsou to úseky budoucího silničního okruhu, které se nacházejí na území Středočeského kraje. Zbytek je na území Prahy.

Zdroj : ČTK

Dopravci o Velikonocích posílí spoje o stovky míst

Tuzemští dopravci o velikonočním prodlouženém víkendu posílí spoje napříč Českou republikou. České dráhy o několik set míst, RegioJet vlakové a autobusové spoje dohromady o více než dva tisíce míst. Společnosti to dnes sdělily ve svých tiskových zprávách. V případě cestování v tomto období doporučují cestujícím si včas rezervovat místa.

„Větší zájem o cestování předpokládáme jak na začátku prodlouženého víkendu, zejména čtvrtek a pátek, tak především na jeho konci v pondělí. Zde se bude cestování soustředit hlavně do pondělního odpoledne,“ řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Z Prahy budou jezdit posilové vozy na nejvytíženějších linkách, a to do Ostravy, na Valašsko i Slovácko, do Českých Budějovic, Chebu nebo Hradce Králové. Silnější spoje z Prahy vypraví ČD ve středu a ve čtvrtek, vracet se budou do hlavního města v pondělí odpoledne a v úterý ráno.

RegioJet posílí dálkové spoje z Prahy. „Celkově navýšíme o zhruba 1000 míst kapacity na našich pravidelných linkách z Prahy do Ostravy, Brna, Košic, Bratislavy, Vídně či Budapešti. Posílili jsme také noční spoje z Prahy do Přemyšle. V nadcházejících dnech budeme operativně zvyšovat kapacitu v závislosti na poptávce,” řekl Jiří Jahelka, provozní ředitel vlakové dopravy RegioJetu. Firma posílí také autobusová spojení, na mezinárodních linkách oproti loňskému roku až o 200 procent. „U vnitrostátních linek očekáváme nejvyšší zájem o nákup jízdenek v následujících dnech. Předpokládáme, že posily budeme přidávat celý týden podle potřeby,“ řekla Dita Tomešová, ředitelka autobusové dopravy RegioJetu.

Podle Šťáhlavského jsou aktuálně ve všech vlacích Českých drah k dispozici volná místa, nejméně jich je k dispozici v pondělních spojích ve směru do Prahy. Na většině linek RegioJetu jsou podle tiskové zprávy v prodeji poslední volná místa a není vyloučeno to, že těsně před odjezdem spoje dopravce kapacitu znovu navýší. Obě společnosti nabádají ke včasné rezervaci místenek či využití spojů mimo dopravní špičku, například v pondělí dopoledne či v úterý přes den.

Větší zájem o cestování během velikonočního víkendu je v Česku obvyklé. V předcovidovém roce 2019 České dráhy posílily velikonoční linky o zhruba 10.000 míst, RegioJet o několik tisíc.

Zdroj : ČTK

Nejbezpečněji se loni jezdilo v Hradci Králové, nejhůře v ČB

Nejbezpečnější silnice mezi krajskými městy v Česku byly loni v Hradci Králové. Na druhém místě skončila Olomouc, na třetím Liberec. Vyplývá to z žebříčku Indexu bezpečnosti zpracovaného Generali Českou pojišťovnou. Pojišťovna monitoruje 13 krajských a 206 obcí s rozšířenou působností od roku 2004.

Hodnota indexu udává poměr vážných a smrtelných nehod, tedy havárií s těžkým zraněním nebo úmrtím, k celkovému počtu nehod evidovaných na území uvedených měst za určité období. Čím je vyšší hodnota indexu, tím je dopravněbezpečnostní situace v konkrétním městě horší.

V Hradci Králové byly při 797 dopravních nehodách těžce zraněny tři osoby. Na opačném konci se na 11. místě objevila Plzeň, na 12. pozici Brno a nejhorší, 13. místo, obsadily České Budějovice. Tam byly při 761 dopravních nehodách dvě osoby usmrceny a 28 lidí těžce zraněno.

V šesti krajských městech, v Hradci Králové, Olomouci, Liberci, Karlových Varech, Pardubicích a Jihlavě, se dopravní nehody v loňském roce obešly bez smrtelných následků. V absolutních číslech bylo naopak nejvíce lidí usmrceno v Praze (17), Ostravě (sedm) a Brně (pět).

V hlavním městě byla loni evidována nejvyšší hodnota GČP indexu od roku 2013, když při 15.368 dopravních nehodách 17 lidí zemřelo a 194 osob utrpělo těžké zranění. Celkově na silnicích krajských měst loni přišlo o život 39 osob, meziročně o třetinu méně, a těžce se zranilo 434 osob, meziročně o 35 procent více.

Uvnitř 206 měst bylo evidováno 48.824 dopravních nehod, při nichž bylo usmrceno 69 a těžce zraněno 669 osob. Ve 127 městech se staly vážné nehody, v 31 z nich se smrtelnými následky, ve 117 pak s těžkými zraněními. Nejvyšší hodnota indexu, a tedy nejhorší bezpečnost na tamních silnicích, v roce 2022 zaznamenaly v Trhových Svinech, Týně nad Vltavou a Blovicích.

 

Pořadí 2022 Krajské město Hodnota GČP Indexu Pořadí 2021
1. Hradec Králové 0,38 5.
2. Olomouc 0,50 7.
3. Liberec 0,56 1.
4. Karlovy Vary 0,93 2.
5. Pardubice 0,99 9.
6. Praha 1,31 3.
7. Ostrava 1,31 6.
8. Ústí nad Labem 1,47 4.
9. Jihlava 2,74 10.
10. Zlín 2,87 8.
11. Plzeň 2,92 12.
12. Brno 3,73 13.
13. České Budějovice 3,94 11.

zdroj: Generali Česká pojišťovna

Nová aplikace odhaluje nebezpečná místa na českých silnicích

Nový software vyvinutý vědci z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity dokáže najít místa častých vážných dopravních nehod. Má usnadnit práci především policistům, kteří budou moci problematické úseky snáze identifikovat a přesněji zacílit potřebná opatření. V tiskové zprávě to za Masarykovu univerzitu uvedla Kateřina Eliášová.

„Na silnicích dochází k příliš mnoha nehodám na to, aby je bylo možné analyzovat pouhým okem. Naše aplikace vyhledává shluky závažných nehod, které signalizují možné nebezpečné místo. Pomáháme tedy Policii ČR využít data, která získává při standardním šetření dopravních nehod,“ řekl hlavní autor aplikace Michal Kvasnička. Expertní znalosti policejních analytiků ale podle něj aplikace nahradit nemá, má být spíše užitečným pomocníkem.

Software analyzuje celou silniční síť v Česku, dokáže tedy identifikovat potenciálně nebezpečná místa nejen na nepřerušených úsecích silnic, ale i na křižovatkách. Nabízí také rozlišení dopravních nehod podle jejich závažnosti. „Bez toho by se jako velmi nebezpečná jevila například parkoviště, kde však typicky dochází pouze k mnohem méně závažným nehodám. Systém v porovnání s jinými programy nehledá místa, kde jsou nehody nečekané, ale kde jsou pravděpodobné,“ dodala Eliášová.

Michal Kvasnička a Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity program vyvinuli spolu s Josefem Montagem a Peterem Bolchou z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Věříme, že náš software, který je nyní ve verzi pro veřejnost dostupný komukoli k dalšímu využití, umožní vývoj podobných nástrojů i v jiných zemích a datových oblastech,“ řekl Montag.

Ukázková verze aplikace je dostupná na stránce https://trafficacc.econ.muni.cz. Mapu rizikových míst na silnicích nabízí v současné době i Portalnehod.cz.

Loni zemřelo na českých silnicích 454 lidí. Jde o nejnižší počet obětí dopravních nehod od roku 1961, kdy začala policie vést souhrnné statistiky. Vzrostl ale počet zraněných a také výše celkové hmotné škody, která přesáhla 7,5 miliardy korun. Ve strategii BESIP, tedy bezpečnosti silničního provozu, si Česko pro dekádu 2021-2030 stanovilo jako cíl snížit počet úmrtí na následky dopravních nehod o 50 procent.

Poslední ústeckou historickou tramvaj získal mostecký dopravní podnik

Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova získal za symbolickou jednu korunu historickou tramvaj typu T2 od Dopravního podniku města Ústí nad Labem. Na vrácení tramvaje do provozu budou pracovat zaměstnanci mosteckého dopravního podniku. Mají podle mluvčího podniku Jiřího Holého dostatečné znalosti, zkušenosti i potřebné vybavení. I tak ale může rozsáhlá renovace zabrat několik roků, řekl Holý.

Tramvaj vyrobená v roce 1960 je v podobě, v jaké jezdila po modernizaci v dopravním podniku v Liberci. „My ji chceme dát do historické podoby, to znamená s jedním čelním světlem a s historickým interiérem,“ uvedl dopravně technický náměstek Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova Vladimír Šefr.

V Ústí tramvaj stála několik let. Její osud sledovalo městské muzeum, které bylo jedním z iniciátorů zastřešení vozu v roce 2014. Objevilo se několik nadšenců, kteří chtěli tramvaj zachránit, nenašli ale sponzory a rekonstrukce nezačala.

Zatímco v Mostě jezdí tramvaje, v Ústí nad Labem v současnosti jen autobusy a trolejbusy. „Máme velkou radost, že se podaří tuto tramvaj zachránit a že jsme se s mosteckým dopravním podnikem dohodli na jejím prodeji za symbolickou jednu korunu,“ uvedla Simona Mohacsi, ředitelka Dopravního podniku města Ústí nad Labem, který by se chtěl soustředit na historické trolejbusy a autobusy ve svém vozovém parku. Tramvaje jezdily v Ústí nad Labem od roku 1899, ale v roce 1970 jejich provoz definitivně skončil.

V Mostě bude tramvaj po provedené rekonstrukci jezdit při mimořádném provozu. „Bude jezdit při speciálních příležitostech, bude možné si ji pronajmout a pevně doufáme, že ji budeme běžně vystavovat na dnech otevřených dveří dopravního podniku,“ uvedl Daniel Dunovský, ředitel Dopravního podniku města Mostu a Litvínova.

Zdroj : ČTK

Polské železniční sdružení je „ostře proti“ plánu EU na implementaci DAC

Plán EU implementovat digitální samočinné spřáhlo (DAC) na celý vozový park provozovaný v Unii sklízí kritiku. Článek i o nás z Railfreight.com.

Plán EU implementovat digitální samočinné spřáhlo (DAC) na celý vozový park provozovaný v Unii sklízí kritiku za nedostatečné testování a finanční problémy. Federace nezávislých železničních provozovatelů (ZNPK), polské sdružení železniční nákladní dopravy, poukázalo na to, že „technologie je stále ve fázi testování a projekt vyvolává mnoho obav“.

RailFreight.com vedl rozhovor s generálním ředitelem ZNPK Michalem Litwinem o jeho úvahách o proveditelnosti této iniciativy. Litwin poukázal na to, že projekt zahájený EU se zdá být značně uspěchaný. Zdá se, že časový rámec do roku 2030 nedává železničním společnostem dostatek času na posouzení jejich dalších kroků a ekonomické opodstatnění pro celé odvětví je sporné.

„V současné fázi je technologie ve vývoji a samozřejmě existuje mnoho technických, organizačních a finančních neznámých. Proto bychom v této fázi měli stále klást otázky typu „jestli“, neboť se zdá, že tyto otázky jsme přeskočili a celá diskuze se soustředí na otázky typu „jak“, což je docela předčasné,“ řekl Litwin.

„Je snadné podceňovat náklady a přeceňovat přínosy“

Navíc tvrdí, že příliš silné zaměření na zavádění DAC vynechává z debaty další důležité aspekty. EU by například měla více zvážit otázku poplatků za přístup na dopravní cestu a obecně extrémně nevyvážené systémy mýtného na železnici a silnici. Litwin na závěr uvedl, že ZNPK by mohla být pro implementaci DAC, jakmile bude jisté, že je to výhodné pro všechny zúčastněné strany. „Rádi bychom o tom vedli věcnou diskusi až poté, co bude technologie plně vyvinuta, jinak se může strana nákladů vždy zvýšit a zničit optimistické výpočty podle analýzy nákladů a výnosů“.

Litwin zdůraznil, že při analýze jiných podobných projektů je relativně snadné podcenit náklady a přecenit výnosy. „DAC vypadá dobře na slidech a v prohlášeních, že přispěje ke snížení emisí CO2, ale bohužel jsou to nakonec zákazníci, kdo musí potvrdit hodnotu nových zařízení.“ O případném přesunu nákladní dopravy ze silnice na železnici podle něj rozhodují zákazníci. NZPK má také pochybnosti o případných dotacích pro železniční podniky na zavedení DAC, pochybuje, zda jde o „nejlepší možnou investici daňových poplatníků EU do železnic“.

Před implementací DAC by mělo proběhnout více testů

Jednou z hlavních příčin obav ZNPK je, že technologie nebyla dostatečně důkladně testována, pokud jde o odolnost vůči vlivům prostředí a konkrétní typy vozů. Ověření prováděná pro nakládku a vykládku v extrémních povětrnostních podmínkách a prašném prostředí jsou podle sdružení nedostatečná. Testy navíc nezohlednily různé typy vozů, například pro přepravu silničních vozidel, dodalo ZNPK. Sdružení si také stěžuje na „nedostatek jasných technických a konstrukčních požadavků na instalaci DAC do starších typů vozidel“. To velmi ztěžuje posouzení, zda jsou konkrétní vozidla vhodná pro DAC nebo zda by měla být vyřazena z provozu.

Finanční pomoc ze strany EU je nezbytná

Dalším problémem, na který ZNPK upozornilo, je finanční proveditelnost tohoto rozsáhlého projektu. Generální ředitel Michal Litwin uvedl, že vybavení jednoho nákladního vozu by stálo mezi 30 000 až 40 000 eur. „A jde pouze o hardware, bez celé digitální části a modernizace vozů,“ dodal Litiwn. Vzhledem k tomu, že v Evropě je provozováno zhruba půl milionu vozů, jejich vybavení by stálo kolem 20 miliard eur.

ZNPK proto žádá o plnou finanční záruku za implementaci DAC na vozový park EU. „Bez významné institucionální podpory budou muset být tyto náklady převedeny do sazeb nabízených zákazníkům železniční nákladní dopravy,“ řekl Miroslaw Szczelina, člen představenstva ZNPK. Podle sdružení budou současné odhadované náklady znamenat začátek konce pro mnoho menších dopravců.

Nejen ZNPK zpochybňuje implementační plán EU

ZNPK není jediným sdružením, které má pochybnosti o implementačním plánu EU pro DAC. V únoru uspořádalo Sdružení železničních nákladních dopravců České republiky ŽESNAD.CZ v Praze setkání, kde se jednalo o stejných problémech. Setkání vyústilo ve společné memorandum, kde strany žádaly o další testy, specifikace a finanční prostředky z EU. Konkrétně požadují zajistit na přechodnou dobu provoz vzájemně nekompatibilních vozů a lokomotiv.

Výstavba vodíkové a dobíjecí infrastruktury se zpožďuje za dekarbonizačními plány EU

Evropská unie si v oblasti dekarbonizace dopravy klade velmi ambiciózní cíle a do roku 2035 naplánovala konec spalovacích motorů pro osobní automobily. O několik let později by měly následovat i autobusy a nákladní vozidla. Zatím však provoz jak elektrických vozidel, tak vozidel s vodíkovým článkem, případně přímo spalujících vodík naráží na zcela nedostatečnou infrastrukturu.

Podle dohody mezi Evropskou radou, Komisí a Parlamentem musí být do konce roku 2025 rozmístěna infrastruktura pro elektrické nabíjení určená pro těžká nákladní vozidla (HDV) každých 120 km na 15 % celkové délky sítě TEN-T. Po roce 2025 se tato vzdálenost sníží na 60 km na hlavní síti a na 100 km na globální síti. Mezinárodní unie silniční dopravy IRU ovšem varuje, že cíl 15 % pro infrastrukturu pro nabíjení elektrických vozidel v roce 2025 znamená neúplné pokrytí, které nesplní svůj účel. Ještě horší je situace s vodíkem, návrh Evropského parlamentu na stanovení termínu pro zavedení infrastruktury pro doplňování vodíku do konce roku 2027 se během jednání ztratil. Místo toho budou členské státy připraveny zavést infrastrukturu pro doplňování vodíku až do roku 2030. Ředitelka IRU pro prosazování zájmů dopravců v EU Raluca Marianová tuto situaci hodnotí slovy: „IRU naléhala na to, aby datum zavedení infrastruktury pro nabíjení elektrickým proudem a infrastruktury pro doplňování vodíku bylo co nejtěsněji sladěno. Tato příležitost byla bohužel promarněna.“

Na zpožďování budování výkonné rychlonabíjecí struktury a vodíkových plniček na páteřní evropské dálniční síti už upozorňují i zástupci automobilového průmyslu. Prezidentka německé svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová varuje: „Bez dostatečné veřejně přístupné sítě nabíjení a doplňování stanic „energie“ pro těžká nákladní vozidla v dálkové dopravě bude obtížné realizovat přijaté cíle snížení CO2 v tomto segmentu dopravy. Potřebujeme pro to méně byrokracie, jednodušší a rychlejší postupy plánování a schvalování, neboť bezpečné dodávky energie a surovin jsou stejně nezbytné jako technologicky otevřená, tržně založená politika, která neomezuje společnosti a jejich inovace místo toho, aby je zpomalovala regulacemi.“

ČESMAD BOHEMIA upozorňuje, že tyto problémy se vztahují i na Českou republiku. První veřejná čerpací stanice na vodík zde byla otevřena minulý měsíc, výkonné rychlonabíjecí stanice pro těžká nákladní vozidla zatím nejsou na našich dálnicích žádné, nehledě na chronický nedostatek více než tisícovky parkovacích míst pro kamiony. Zároveň jsou vysoké fixní náklady na provoz dobíjecích stanic, musí být dobře vytíženy. Proto musí být jejich výstavba koordinována i s pořizováním elektrických vozidel. A vzhledem k jejich cenám to bez dotací nepůjde. Sdružení prosazuje, aby bylo akceptováno také přechodné období, než nastoupí elektromobilita. Během deseti příštích let může snížit produkci CO2 i využívání trucků a autobusů na LNG, potažmo na bioLNG a neodmítejme ani syntetická uhlíkově neutrální paliva.

Zdroj : ČESMAD Bohemia

Airbus jedná o další dodávce letadel do Číny, šéf podniku tam jede s Macronem

Evropský výrobce letadel Airbus jedná o další dodávce desítek svých strojů do Číny. S odvoláním na zdroje z francouzské vlády a leteckého odvětví o tom dnes informovala agentura Reuters. Čínu tento týden navštíví francouzský prezident Emmanuel Macron a doprovázet ho bude mimo jiné i šéf Airbusu.

Zhoršující se vztahy mezi Pekingem a Washingtonem vedly k tomu, že Čína se místo tradičně proporcionálních objednávek od Airbusu a Boeingu přiklání v posledních letech k evropskému výrobci.

„Jednání pokračují,“ uvedl zdroj z úřadu francouzského prezidenta. Podle dalšího zdroje z leteckého odvětví strany probírají několik aspektů a detaily ještě nenabraly konečné podoby. Airbus má ve městě Tchien-ťin na severovýchodě Číny jeden ze svých závodů.

Macron v Číně bude od středy do pátku. Doprovázet ho bude i delegace šéfů francouzských podniků, mezi nimiž bude i generální ředitel Airbusu Guillaume Faury.

Návštěvy na vysoké úrovni z Evropy nebo Spojených států podle diplomatů často vedou v Číně k dohodám o dodávkách letadlech, které slouží jako barometr diplomatických vazeb. Loni v červenci si trojice čínských státních aerolinek od Airbusu objednala 292 letadel. Šlo o největší objednávku letadel ze strany čínských aerolinek od začátku pandemie covidu-19.

Zdroj  :ČTK

Ministerstvo dopravy připravuje registr ukrajinských vozidel

Ministerstvo dopravy připravuje registr aut s ukrajinskou poznávací značkou. Má propojit lidi s dočasnou ochranou s konkrétními auty, což úřadům usnadní případné doručování pokut. Registr by měl začít fungovat ve druhé polovině letošního roku. Informují o tom dnešní Lidové noviny (LN). V Česku jezdí zhruba 38.000 aut s ukrajinskou SPZ.

„Zavádíme ho zejména proto, aby byla dohledatelná odpovědnost pachatelů přestupků. Abychom spárovali auto s konkrétním člověkem, což je nyní často složité,“ řekl deníku ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O registr podle ministerstva požádaly radnice města a obcí, které nemají jak řidičům doručit pokutu a přicházejí tím o příjmy. „Pokud se nezjistí totožnost řidiče nebo provozovatele, případ se odkládá,“ sdělil LN mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

České úřady mohou nyní v určitých případech nahlédnout do registrů vozidel ze zemí Evropské unie, to ale v případě Ukrajiny nepomůže. Chystaný registr ukrajinských aut by neměl propojovat data s oficiálními seznamy na Ukrajině. „Chceme, aby byl zákon jednoduchý. V registru má být vazba vozu a člověka s právem dočasné ochrany. Nebyly by v něm všechny technické detaily o vozidle, ale opravdu jen nejnutnější parametry,“ řekl Kupka. Doufá v co nejvíce empatický přístup k ukrajinským provozovatelům aut.

Vozidla z Ukrajiny nemusí momentálně v Česku absolvovat technickou kontrolu, protože jsou považována za auta v mezinárodním provozu. Není je ale také možné pojistit. „Pokud nepojištěné ukrajinské vozidlo v Česku způsobí škodu, uhradíme ji poškozenému a nebudeme po ukrajinských motoristech požadovat náhradu. Tato pomoc platí šest měsíců od opuštění území Ukrajiny,“ sdělil LN ředitel likvidace České kanceláře pojistitelů Vladimír Krejzar. Pokud by řidič ukrajinského vozu způsobil nehodu po uplynutí šestiměsíční lhůty, pak poškozenému řidiči pojišťovna škodu vyplatí, ale po nepojištěném viníkovi bude peníze vymáhat.

Podle pojišťoven se od začátku loňského března do konce letošního února stalo v Česku 2611 nehod, při nichž vznikla nepojištěná škoda. Ukrajinských aut se týkalo 173 nehod. Z Garančního fondu ČKP loni asociace vyplatila více než 250 milionů korun, poměrná část připadla na zaplacení škod způsobených ukrajinskými řidiči.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář