Domů Blog Strana 459

Digitalizace výroby s ABRA Gen podpořila společnost ELKO EP v získání Ceny za průmysl 4.0.

Společnost ELKO EP se stala vítězem Ceny za Průmysl 4.0, kterou již potřetí udělil Svaz průmyslu. Za vítězstvím stojí inovativní vedení firmy, práce interních týmů a také informační systém ABRA Gen, který poskytl platformu pro plnou digitalizaci výrobního procesu. 

Nasazení systému ABRA Gen totiž umožnilo společnosti ELKO EP digitální transformaci výroby a s tím možnosti sledovat a kontrolovat materiál a komponenty na skladě, výrobu a kompletní identifikaci výrobků až k zákazníkovi. „Jsme moc rádi, že implementace našeho systému pomohla ELKO EP nejen k vítězství, ale hlavně k tomu, aby firma lépe fungovala. To je totiž hlavním smyslem našeho produktu. Pomáhat firmám být efektivnější a dosahovat tak lepších výsledků,“ řekl Petr Vojta, obchodní ředitel ABRA Software. „Digitalizace do oblasti průmyslu proniká postupně. Je ovšem jasné, že nasazení informačních systémů a technologií bude pro úspěch výrobních firem nezbytné. A náš systém je zde právě k tomu, aby jim v této transformaci pomohl,“ dodává Vojta.

 

Výkonný informační systém ABRA Gen, určený pro velké a střední firmy umožňuje efektivně spravovat a řídit chod firmy, od organizace obchodní činnosti přes řízení zásob, výrobu, poskytování služeb až po vedení účetnictví, reporting a podporu rozhodování. ABRA Gen umožňuje spravování všech klíčových oblastí řízení firmy v rámci jednoho systému. Přináší také úspory ve smyslu automatizace ruční práce a uvolnění lidské síly pro činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Díky využití ABRA Gen ve výrobě je také možné dosáhnout energetických a materiálových úspor, protože systém dokáže jejich využití optimalizovat.

Zdroj  :ABRA Software

Počet strojvůdců v Česku loni stoupl na 10.048, přibyli i dopravci

Počet strojvedoucích v Česku pomalu roste. Na konci loňského roku jich Drážní úřad evidoval 10.048, přičemž loni do seznamu přibylo 337 nových strojvedoucích, kteří získali licenci. Rozšířil se i počet dopravců, a to o šest na celkem 134. Vyplývá to výroční zprávy Drážního úřadu. Podle jeho statistik zároveň přetrvává vysoký počet železničních nehod, střetů na přejezdech i nedovoleně projetých návěstidel.

Strojvedoucích byl v minulosti v Česku dlouhodobě nedostatek. V posledních měsících se však i podle dopravců jejich počet postupně zvyšuje. To potvrzují i statistiky Drážního úřadu. Ten loni u zkoušek evidoval 484 uchazečů o licenci strojvedoucího. Z nich licenci získalo 337 nových strojvedoucích. Úřad vydal také 863 průkazů způsobilosti k řízení drážního vozidla na vlečce a 65 průkazů způsobilosti k řízení drážního vozidla na lanové dráze, a to včetně změn a duplikátů.

Drážní úřad je rovněž zodpovědný za tzv. státní dozory, při nichž kontroluje dodržování povinností dopravců a provozovatelů či vlastníků drah. Loni jich vykonal celkem 614. „Při kontrolách nebyly zjištěny zásadní nedostatky, které by měly vliv na ohrožení bezpečnosti železniční dopravy. Na základě závěrů z šetření mimořádných událostí byla přijata bezpečnostní opatření, která v praxi znamenala například úpravy v provozních předpisech, vylepšení defektoskopických metod ke zjišťování skrytých poruch na infrastruktuře nebo zvýšení zabezpečení určitých přejezdů,“ uvedl ředitel úřadu Jiří Kolář.

Úřad také připomněl, že i loni železničáři napočítali vysoký počet incidentů. Počet mimořádných událostí, které zahrnují například nehody nebo nedovolené jízdy, loni podle statistik Drážní inspekce činil 1146, což je o dva méně než o rok dříve. Množství střetů na železničních přejezdech naopak stouplo o 14 na celkem 160. Nedovolených projetí návěstidel na červenou inspekce evidovala 173, meziročně o 20 více.

V loňském roce také naplno začal proces certifikací subjektů odpovědných za údržbu železničních vozidel. Ta byla povinně rozšířena z nákladních vozů i na ostatní. Drážní úřad při auditech a certifikacích poukázal hlavně na často chybné a nedostatečné analýzy a řízení rizik, jehož význam firmy podle úřadu dostatečně nechápou.

Zdroj : ČTK

Tragických nárazů aut do stromů přibylo, nejzávažnější jsou u mladých řidičů

Tragických střetů, kdy řidiči aut narazí do stromu, vloni přibylo. V roce 2021 takovou srážku nepřežilo 69 lidí, což je o čtyři více než o rok dříve. Stoupl i počet těžce zraněných, a to o 31 na 166. Nejvíce závažných případů je mladých řidičů do 24 let. Vyplývá to ze statistik Centra dopravního výzkumu (CDV).

Roční četnost nehod způsobených nárazem do stromu se podle statistik dlouhodobě pohybuje na přibližně podobné úrovni. Střety zpravidla mají vysokou závažnost. „Nejvíce závažných následků dopravních nehod vzniklých nárazem do stromu připadalo v roce 2021 na řidiče ve věkové kategorii 18 až 24 let. V této věkové kategorii bylo usmrceno 13 osob a 39 těžce zraněno,“ řekl vedoucí Besipu Tomáš Neřold.

Nárazy do stromů patří podle nehodových statistik k nejtěžším haváriím, což potvrzují i zkušenosti pojišťoven. „Překážka v podobě stromu neuhne a nedeformuje se. Jde o náraz natvrdo, který bývá fatální hlavně u starších vozidel. Často se stane, že se vůz doslova rozpadne. Motoristé nejsou prakticky chráněni, zvláště když někdy chybí i airbagy,“ vysvětlila Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa. Podle ní jsou nejtragičtější tzv. diskotékové nehody za účasti mladých vracejících se ze zábav. „Havárie aut, často v žalostném technickém stavu, plných rozjařených chlapců a děvčat, patří pravidelně k těm nejtragičtějším vůbec,“ doplnila Svobodová.

Podle dat CDV se tyto nehody stávají nejvíce na silnicích druhé a třetí třídy a také při nich bývá nejvíce lidí usmrceno. V roce 2021 na nich po nárazu do stromu zemřelo 51 z celkového počtu 69 usmrcených. V loňském roce byla nejhorší bilance v Jihočeském kraji, kde náraz do stromu nepřežilo 13 lidí.

V posledních letech přibývá také pádů stromů na jedoucí auta. Podle Svobodové je za tím často narušení jejich stavu, a to jak vlivem jejich špatného stavu a choroby nebo následkem vichřicí. I tyto nehody bývají fatální. K nejtragičtějším nehodám na tuzemských silnicích letošního roku patří například případ z Krkonoš, kde v červnu na cestě do Malé Úpy po pádu stromu na auto zemřeli tři lidé. O necelý měsíc později se v Krkonoších stala další tragická nehoda, kdy po pádu stromu na auto zemřela řidička. Strom tehdy spadl při kácení.

Zdroj : ČTK

Německo zprovoznilo svůj největší lodní výtah, překonává rozdíl 36 metrů

V braniborské obci Niederfinow se dnes po 14 letech výstavby otevřel pro dopravu největší lodní výtah v Německu. Dílo, které spolkový ministr dopravy Volker Wissing označil za vrchol inženýrského a stavitelského umění, překonává výškový rozdíl 36 metrů. Nová stavba, která stojí vedle starého výtahu, odstranila úzké hrdlo na kanálu Havola-Odra, což umožní plavbu velkých říčních nákladních lodí mezi Berlínem a Baltem. Zajímavostí je i to, že na výstavbě se podíleli také Češi.

„Toto nové mistrovské dílo nabízí nejvyšší výkon. Nebude se tudy přepravovat jen obilí či pohonné hmoty, ale také těžký a velký náklad, jako jsou například rotory větrných elektráren, transformátory, turbíny nebo chemická zařízení,“ řekl Wissing na úterní slavnostní ceremonii. Do provozu bylo však lodní zdvihadlo, jak zní odborný název, uvedeno až dnes.

Wissing zdvihadlo považuje za dílo plné superlativů, neboť svou moderností, digitálním řízením a inženýrským umem se stává stavbou století pro lodní dopravu. Výtah je podle něj i německým příspěvkem k ochraně životního prostředí.

„Je to základní kámen pro ještě větší ochranu klimatu. Čím více dopravy přesuneme ze silnic na vodní cesty, tím méně kamionů bude na silnicích,“ řekl. Aby byla lodní doprava skutečně bezemisní, musí se podle něj změnit i pohony lodí. Jako příklad zmínil německý tlačný remorkér Elektra, který kombinuje jako zdroj energie baterie a vodíkové palivové články.

Projekt lodního výtahu ale nedoprovází jen chvála. Stavba, která je dlouhá 133 metrů a vysoká takřka 55 metrů, se totiž značně prodražila a protáhla. Původně měly lodě zdvihadlem proplouvat už před osmi lety. Dodržet se nepodařilo ani rozpočet, který byl plánován na 300 milionů eur. Dílo nakonec přišlo na 520 milionů eur (12,8 miliardy Kč). Vyšší cenu a průtahy političtí představitelé v uplynulých letech zdůvodňovali upřednostňováním kvality nad rychlostí, všeobecným zdražováním materiálu, nedostatkem oceli či unikátností celého díla.

Kvůli problémům se lodnímu výtahu začalo říkat berlínské letiště lodní dopravy. Nový vzdušný přístav, který leží na pomezí Berlína a Braniborska, se totiž se značným prodražením a po devíti letech zpoždění otevřel v říjnu 2020.

Zdvihadlo stojí vedle starého lodního výtahu, který je v provozu od března 1934. Tento lodní výtah je nejstarším dosud fungujícím v Německu. Lodím překonání výškového rozdílu 36 metrů zkrátil asi na 20 minut místo několika hodin, které plavidla potřebovala na zdolání soustavy zdymadel. Nový výtah dobu proplutí zkrátil na 16,5 minuty, samotné vyzvednutí či spuštění vany s lodí pak trvá tři minuty.

Nové zdvihadlo také umožní proplutí výrazně větších lodí. Vana starého výtahu má využitelnou délku 82,5 metru, u nového je to 115 metrů. To otevírá kanál i pro moderní nákladní lodě třídy pět. Pro srovnání, říční tanker této třídy převeze náklad, pro který by bylo potřeba 120 kamionových cisteren.

Čeští rejdaři přímý užitek z lodního výtahu zatím zřejmě mít nebudou. Spolumajitel společnosti Evropská vodní doprava (EVD) Lukáš Hradský ČTK řekl, že by se to však v budoucnu změnit mohlo. „Tím, jak se poslední rok, respektive od událostí na Ukrajině mění zbožové proudy a směry zboží, které míří do naší kotliny a do východní Evropy, tak je docela možné, že potenciálně dojde k tomu, že to začneme využívat,“ řekl. „My jsme dopravce a je to odvislé od toho, jak obchodník obchoduje. Západní přístavy jsou obecně plně vytížené, nestíhají překládat. Suroviny, které dříve chodily z východu, teď jedou ze západu na východ. A je docela možné, že i tohle bude jeden ze střípků, který pomůže tomu, že se třeba zase ta plavba mezi Čechami a Polskem obnoví,“ dodal.

Na stavbě se podílela i strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group, která dodávala odlitky a svařence na takzvané závitové sloupy konstrukce lodního výtahu. Při případné poruše musí tyto závitové sloupy umožnit bezpečné sjetí vany výtahu do dolní polohy. Zmíněná vana má po naplnění vodou hmotnost 9800 tun, prázdná pak 2785 tun. Firma vyráběla i zadržovací zařízení vodní vany výtahu.

Budoucí osud starého výtahu zatím není jasný, zřejmě ale zůstane turistickou atrakcí, kterou je už teď. V provozu prozatím bude pět let jako bezpečnostní pojistka pro případný výpadek nového zařízení.

Zdroj : ČTK

​Pardubický kraj uložil společnosti BusLine první pokutu za neodjeté spoje

Královéhradecký kraj se ani při dnešním třetím jednání nedohodl se semilskou autobusovou společností BusLine na podmínkách pokračování dopravy od 1. dubna 2019. Kraj s firmou bude opět jednat ve středu 6. března. Firma BusLine již dříve uvedla, že věří v dohodu s krajem. Na snímku ze 4. března je autobus firmy BusLine na hradeckém autobusovém terminálu.

Pardubický kraj uložil společnosti BusLine první pokutu za neplnění smlouvy na zajištění regionální autobusové dopravy. Sankci za neodjeté spoje v červnu letošního roku vyčíslil na 3,15 milionu korun. Další pokuty budou následovat, uvedl Michele Vojáček z kanceláře hejtmana.

Společnost BusLine, která zajišťuje dopravu ve čtyřech z osmi oblastí regionu, začala mít kvůli chybějícím řidičům problémy hned po zahájení provozu 12. června. V prvních dnech činily výpadky až 200 spojů denně, později se jejich počet snížil na 40 až 80. Kraj proto cestujícím jako kompenzaci potíží dočasně odpustil jízdné.

„V tuto chvíli ještě řešíme finanční vyrovnání za to, že několik týdnů nebylo kvůli nezvládnuté situaci vybíráno jízdné. To vše chceme proplatit a budeme postupovat přesně v souladu se smlouvou a zákony. Na druhou stranu chci dodat, že v poslední době byly problémy způsobeny například také covidem, nemocní řidiči se pomalu vrací do práce. S dopravcem intenzivně jednáme a snažíme se pomoci, abychom cestujícím zajistili lepší servis,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.

Situace se příliš nezlepšila ani v následujících měsících navzdory tomu že v červenci a srpnu platí redukované prázdninové jízdní řády. Potíže přetrvávaly i v září, Pardubický kraj proto rozsah autobusové dopravy zajišťované firmou BusLine dál snížil.

Od 1. října hejtmanství upravilo některé jízdní řády autobusů a na vybraných linkách přidalo spoje. Přikročilo i k časovým úpravám, aby autobusy lépe navazovaly například na začátek a konec výuky ve školách. „Spoje posilujeme například mezi městy Vysoké Mýto a Chrudim, Česká Třebová a Litomyšl, Lanškroun a Letohrad a Svitavy a Litomyšl. Veškeré úpravy najdou lidé na webech www.oredo.cz a www.idos.cz. V tuto dobu BusLine denně jezdí 1670 spojů, celkem jich Pardubický kraj každý den vypravuje zhruba 3400. Neodjeté jsou jednotky procent,“ uvedl Kortyš.

Od 12. června v kraji jezdí noví autobusoví dopravci, kteří vzešli ze soutěže, hejtmanství má s nimi smlouvy na deset let. Společnost BusLine získala Orlickoústecko a oblasti Lanškrouna, Jevíčka a Litomyšle. Kromě ní přepravní služby v kraji ještě zajišťují firmy Umbrella Services, ZDAR, Arriva autobusy a Car Tour. V jejich oblastech se závažné problémy nevyskytly.

Pardubický kraj ročně zajišťuje dopravní obslužnost v rozsahu 16,5 milionu kilometrů. Tato čísla dlouhodobě rostou, v roce 2010 bylo odjeto 13,14 milionu kilometrů, o pět let později šlo již o 15,82 milionu kilometrů. V roce 2021 dosáhly náklady na autobusovou dopravu 500 milionů korun a s ohledem na inflaci a zvyšování cen bude konečná částka za letošní rok pravděpodobně ještě vyšší. Kvůli nedostatku řidičů, kterých podle odhadů chybí v České republice až 15.000, a neustále se zvyšujícím nákladům je do budoucna možné, že Pardubický kraj bude v příštích letech po dohodě s městy a obcemi snižovat celkový rozsah autobusové dopravy.

Zdroj : ČTK

Stát v příštím roce nejspíš otevře 25,7 km nových dálnic, v roce 2024 skoro 100

Dálniční síť v Česku by se v příštím roce měla podle současných odhadů rozšířit o 25,7 kilometru. Největší část z nich přibude v jižních Čechách na dálnici D3, další nové kilometry pak budou moci řidiči využívat na dálnicích D7 a D48. V roce 2024 by pak stát mohl otevřít téměř 100 nových kilometrů dálnic. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Letos by se mělo zprovoznit přes 25 kilometrů nových dálnic.

Otevření 25,7 kilometru nových dálnic během příštího roku vychází ze současných realistických odhadů státu. Konkrétně půjde o 14,6 kilometru dálnice D4 mezi Hodějovicemi a Třebonínem, dále 6,1 kilometru na obchvatu Loun na dálnici D7 a pět kilometrů na první části dálnice D48 mezi Bělotínem na Přerovsku a Rybím na Novojičínsku. Na D3 pak přibude také nové odpočívadlo u Chotýčan na Českobudějovicku.

Ministerstvo původně pro příští rok počítalo se zprovozněním až 40 kilometrů nových dálnic. Tento předpoklad podle Jemelky ještě úplně vyloučen není, úřad s ním pracuje jako s optimistickou variantou. Muselo by se však urychlit dokončení druhé části stavby na D48 mezi Bělotínem a Rybím, kde stavaři řeší problémy s potenciálním sesuvem půdy. Další zrychlení by pak mohlo nastat na dálnici D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku. „Jde tedy o možnost uvedení stavby do provozu buď na konci roku 2023, anebo v průběhu roku 2024 i s ohledem na provozní spojitost obou staveb,“ vysvětlil Jemelka.

Pokud zůstane u stávajících odhadů silničářů a státu, o to více kilometrů by se mělo v Česku zprovoznit v roce 2024. Podle Jemelky se nyní počítá s otevřením asi 99,4 kilometru. Půjde zejména o pět úseků dálnice D4, kde by se mělo otevřít skoro 32 nových kilometrů, dále 21,4 kilometru na dálnici D55, téměř 14 kilometrů na dálnic D3. Další dokončení staveb se plánuje také na D6 a výše zmíněné druhé stavbě D48.

Za letošní rok by měl stát otevřít kolem 25 kilometrů dálnic. Největší část konkrétně na dálnici D35 mezi Časy a Ostrovem na Pardubicku. Další stavby jsou na dálnicích D48 a D35. Stavaři zároveň nyní budují 239 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Zdroj : ČTK

Zájem o dotace na brownfieldy je obrovský, obce přihlásily rekordní počet projektů

Města a obce mají velký zájem o dotace na regeneraci brownfieldů. Do programu Ministerstva průmyslu a obchodu se přihlásil rekordní počet projektů. Celkem bylo přijato 35 projektů, což je asi čtyřikrát víc než v poslední výzvě předchozího programu. Podpořit lze nově i multifunkční projekty a výstavbu obecních bytů. Připraveno je celkem 500 milionů Kč.

Zájem o renovaci brownfieldů v obcích a městech roste. O dotaci programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití žádá 35 projektů z celé České republiky. V rámci programu bude Ministerstvo průmyslu a obchodu přerozdělovat prostředky z Národního plánu obnovy, tedy evropských peněz určených na obnovu evropských ekonomik po pandemii koronaviru. Připravená je částka 500 milionů korun.

Historicky poprvé nemusí být revitalizovaná nemovitost využita pouze k podnikatelským účelům, ale rovněž k účelům nepodnikatelským. „Letos poprvé podpoříme i tzv. smíšené projekty. Příkladem takového projektu může být rekonstrukce budovy, během které se do přízemí umístí prodejna či jiné zázemí pro služby a do druhého nadzemního podlaží knihovna provozovaná obcí. Tyto typy projektů dosud nebylo možné podpořit z žádných dosavadních programů Ministerstva průmyslu a obchodu ani z programů Ministerstva pro místní rozvoj. Vyslyšeli jsme tak prosby starostů, kteří po multifunkci regenerovaných brownfieldů dlouho volali,“ řekl Zbyněk Pokorný, ředitel odboru brownfields a rozvoje inovačního podnikání z Ministerstva průmyslu a obchodu a dodává, že díky novému nastavení může být financována i výstavba obecních bytů.

Počet přijatých projektů přesáhl stanovený milník v rámci Národního plánu obnovy, který předpokládá podpořit minimálně 20 projektů. „Zájem o program nás nepřekvapuje. Jen v uplynulém roce jsme v rámci krajských konzultačních dnů konzultovali více než 60 potenciálních veřejných projektů na regeneraci brownfieldů v celkové investiční hodnotě přes 30 miliard Kč. Vychází najevo, že zájem výrazně překonává možnosti naší podpory a do budoucna ukazuje na potřebu navýšení,“ řekl David Petr, ředitel oddělení podnikatelské lokalizace agentury CzechInvest, která obcím pomáhá s přípravou projektů. Mezi přihlášenými projekty se nejčastěji objevují plány na přestavbu brownfieldů na kanceláře pro místní podnikatele a živnostníky, coworky, prostory pro služby, restaurace, kavárny, společenské sály nebo obecní bydlení.

„Mezi projekty výrazně převažují rekonstrukce, jedna třetina záměrů pak počítá s demolicí a výstavbou nových energeticky účinných budov. To je novinkou, neboť tento typ projektů dříve podporován nebyl. Nově se také mohly hlásit obce a města z celé ČR včetně Prahy a nikoli pouze z uhelných a hospodářsky problémových regionů, jak tomu bývalo v minulosti. Nejvíce projektových záměrů, konkrétně šest, jsme přijali z Kraje Vysočina,“ řekl Jan Hana, vedoucí oddělení brownfieldů Ministerstva průmyslu a obchodu.

MPO musí při výběru projektů bodově zohlednit energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie, což je v dnešních dobách energetické krize důležitější než kdy předtím. U projektů renovace rovněž musí být doložena úspora primární energie z neobnovitelných zdrojů ve výši minimálně 30 %. Tato úspora může být prokázána prostřednictvím rozdílu ve spotřebě energie v rámci nového provozu a srovnáním s referenční budovou.

Zdroj : ČTK

Ropa zdražuje kvůli vyhlídkám na omezení těžby OPEC+, Brent se vrátil nad 90 USD

Ceny ropy dnes pokračují v silném růstu, za kterým stojí vyhlídky na rozsáhlé omezení těžby skupinou OPEC+. Severomořská ropa Brent si včera  kolem 17:30 SELČ připisovala přes tři procenta a blížila se k 92 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala také více než tříprocentní nárůst a pohybovala nad 86 dolary za barel.

Skupina OPEC+, která sdružuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, bude dnes jednat ve Vídni o své těžební politice. Podle zdrojů agentury Reuters zvažuje OPEC+ snížení těžby o více než milion barelů denně. To by znamenalo největší redukci těžby od začátku pandemie covidu-19.

„Očekáváme výrazné snížení, které nejenže omezí fyzické dodávky, ale také vyšle důležitý signál trhu,“ uvedla společnost Fitch Solutions. Skupina OPEC+ se už minulý měsíc rozhodla snížit těžbu o 100.000 barelů denně.

K růstu cen ropy podle analytiků přispívá rovněž silná poptávka a blížící se embargo Evropské unie na dovoz ropy z Ruska. „Pokud se podíváte na nejnovější údaje, vede si poptávka po ropě stále dobře. Očekávali jsme určitou destrukci poptávky, ta nenastala,“ uvedl analytik Frederic Lasserre ze společnosti Gunvor Group.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

BURZA TYP KONTRAKT AKTUÁLNÍ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR
Londýn – ICE Brent prosinec 91,87 88,86
New York – NYMEX WTI listopad 86,37 83,63

 

Také letos Autoklub ČR přináší velký srovnávací test zimních a celoročních pneumatik

Srovnávací testy funkčních vlastností pneumatik pravidelně přináší výsledky pro různé značky z této oblasti na českém trhu. Letošní navázal na test zimních a také celoročních pneumatik z minulých let, který vznikl na základě podnětů od motoristů. Cílem bylo opět vyhodnotit vlastnosti dezénů v provozu za všech klimatických podmínek, které mohou v průběhu zimy nastat. Celkově bylo zkoumáno osm zimních plášťů rozměru 225/45 R17 a deset celoročních o rozměru 205/55 R16.

Test přináší souhrnnou informaci o vlastnostech testovaných produktů v poměru k referenční pneumatice, která má index 100. Zimní pneumatiky jsou i v nižších oblastech naší republiky stále největší jistotou bezpečného přesunu do cíle. Ovšem i celoroční pneumatiky vykazují podobné hodnoty v testovacích kritériích jako ty zimní a je možné je tedy z pohledu využití v zimě, při hodnotách blíže k nule a bez sněhové pokrývky na silnici, označit za jednu z bezpečných variant. „Tyto pneumatiky by měli využívat ti řidiči, kteří necestují často do hor a v zimě vyrazí na silnice spíše sporadicky. Jeden víkend za lyžařským sportováním do hor lze určitě zvládnout i s celoročními pneumatikami. Stále ale platí, že pro celoroční vášnivé motoristy jsou nejbezpečnější zimní pneumatiky v zimě a letní v létě,“ vysvětlil Libor Budina, ředitel Road Safety Autoklubu ČR.

Pneumatiky musely obstát v celkem 16 disciplínách. Test probíhal za sněhových podmínek na přelomu ledna a února ve Švédsku v polárních podmínkách. Ostatní disciplíny na suchu či mokru během března v Německu. Kritéria byla nastavena tak, aby bylo možné porovnat zimní i celoroční pneumatiky za stejných podmínek. Prostřednictvím záznamové techniky je objektivně zkoumána reakce při akceleraci, brzdění, mezní hranice vzniku aquaplaningu v podélném i příčném směru. Na suché vozovce se měří hlučnost a valivý odpor. Naopak na sněhem pokryté trati se testuje trakce v prokluzu kol. Na kruhové dráze s mokrým povrchem se měří čas vozu v obou směrech. Na okruzích pak v tzv. handlingu licencovaní zkušební jezdci testují ovladatelnost vozu, posuzuje se čas na kolo. Důležité je i subjektivní hodnocení odezvy vozu na řízení a jeho stabilita. Testovací řidiči pochopitelně nevědí, s jakým obutím startují.

V případě zimního testu se nabízí otázka, proč se pneumatiky nezkoušejí také na ledu? Je to z toho důvodu, že na ledovém povrchu je velmi složité simulovat podmínky s vysokou mírou opakovatelnosti. Tento test je uplatňován při testování pneumatik typu Nordic s měkkou směsí nebo hrotovaných pneumatik. Nicméně vybrané pneumatiky do testu jsou nabízeny pro trh střední Evropy, které nemají tak měkkou směs určenou například pro skandinávské země.

„Výsledky testů napomohou spotřebiteli vybrat si takovou pneumatiku, která bude nejvíce vyhovovat jeho potřebám. Spotřebitel by měl sledovat ty parametry, které jsou pro něj klíčové. Jiné preference bude mít řidič, který jezdí povětšinou ve městě, kde panuje spíše mokro nebo suchý mráz, jiné ten, co řídí ve vyšších nadmořských výškách, kde je častěji sníh na vozovkách,“ uzavřel Libor Budina.

Výsledky testu zimních pneumatik 2022 – Rozměr 225/45 R17

  1. Continental WinterContact TS 870
  2. Bridgestone Blizzak LM 005
  3. Michelin Alpin 6
  4. Vredestein Wintrac Pro
  5. Nokian WR Snowproof
  6. Maxxis Premitra Snow WP6
  7. Pirelli Cinturato Winter WTC2
  8. Nexen Winguard Sport 2 WU7

 

Výsledky testu celoročních pneumatik 2022 – Rozměr 205/55 R16

  1. Michelin CrossClimate 2
  2. Bridgestone Weather control A005 EVO / Continental AllSeasonContact
  3. GoodYear Vector 4 Season Gen-3
  4. Pirelli Cinturato All Season SF2
  1. Nokian Seasonproof
  1. Firestone Multiseason 2
  2. Dunlop Sport All Season
  1. Debica Navigator 3
  1. Nexen N´Blue 4 Season WH14

Začal EU Space Week, ukáže budoucnost evropských družicových systémů

Na výstavišti v pražských Holešovicích začala unikátní akce týkající se vesmíru – EU Space Week.  Jejím hlavním cílem je představit současný stav a budoucí rozvoj družicových systémů kosmického programu EU, tedy Galileo, EGNOS a Copernicus.

 Během čtyřdenní akce pořádané od 3. do 6. října proběhne ukázka technologií, které unijní družicové systémy využívají. Uskuteční se také řada networkingových a doprovodných akcí a představení příležitostí pro rozvoj vlastních nápadů na kosmické aplikace a možnosti získání podpory pro jejich překlopení do praxe.

Data a služby družicových systémů se uplatňují v širokém spektru aplikací. S postupným rozvojem kosmických technologií, strojového učení a rychlého přenosu a zpracování dat se otevírají nové možnosti uplatnění družicových služeb i v tradičních oborech, jako je doprava, zemědělství či řízení využití přírodních zdrojů.

Nové perspektivy představí odborníci z Evropské komise, Agentury EU pro kosmický program (EUSPA), se sídlem v Praze a také Evropské kosmické agentury (ESA). Tyto informace jsou klíčové právě pro poskytovatele služeb z řad vesmírného průmyslu a start-upů, kteří se budou moci s odborníky z Evropské komise, EUSPA i ESA také neformálně setkat.

EU Space Week se zaměří rovněž na podporu přenosu nápadů do praxe, podporu start-upů a také představení projektových výzev v Rámcovém programu pro vědu, výzkum a inovace nazvaném Horizon Europe.

Kromě hlavního programu proběhnou také doprovodné akce, jako je panelová výstava českého kosmického průmyslu, již spoluorganizuje CzechInvest a generálním partnerem je česká firma TRL Space.

Během letošního podzimu připravuje české předsednictví v Radě EU ještě další akce zaměřené a kosmické aktivity – velkou businessovou konferenci Space2Business, České národní uživatelské fórum Copernicus, či seminář na spolupráci kosmického a obranného sektoru.

EU Space Week organizuje Evropská komise ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, hlavním městem Prahou, Agenturou EU pro kosmický program (EUSPA) a dalšími partnery. Akce se zúčastní na osm set účastníků z řad firem, institucí a organizací a také uživatelů družicových systémů. Sledovat ji lze také on-line na webu euspaceweek.eu.

Logistický kalendář