Domů Blog Strana 492

Výzva k programu Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel v roce 2023

Ministerstvo dopravy dne 14. 2. 2023 vyhlásilo výzvu v rámci programu na obnovu historických železničních vozidel na období 2021 – 2023. Podpora historických železničních vozidel přispívá k zachování technického a kulturního dědictví České republiky a je vyhlašována každý rok. Cílem programu je obnovení provozu historických železničních vozidel nebo jejich vystavování.

Zájemci o finanční podporu mohou letos předkládat své investiční záměry až do 30. dubna 2023. Alokace programu je stanovena ve výši 5 mil. Kč.

Více informací o pravidlech a podmínkách programu naleznete na stránkách Ministerstva dopravy.

 

Schválený program umožňuje kumulaci finanční podpory s veřejnými prostředky i z jiných zdrojů, a to až do výše 80 % uznatelných nákladů. Správcem programu je Odbor drážní dopravy Ministerstva dopravy. Aktuálně probíhající program navazuje na programy předchozí, které fungovaly již od roku 2011. Z programu je každoročně podpořena obnovena cca desítka kusů železniční techniky.

Zdroj  :MD

Evropská komise přitvrzuje pro náklaďáky i autobusy

Současně, co Evropský parlament potvrdil definitivní konec spalovacích motorů pro osobní automobily do roku 2035, se Evropská komise zaměřila na nákladní vozidla a autobusy. Dle jejího návrhu by všechny nově prodávané nákladní automobily nad 5 tun a dálkové autobusy měly od roku 2030 omezit emise CO₂ o 45 % proti stavu v roce 2019. O pět let později by to mělo být o 65 % a v roce 2040 by se měly emise CO₂ snížit o 90 %. U městských autobusů by měl být podíl zcela bezemisních vozidel již v roce 2030 stoprocentní.

Řada odborníků je přesvědčena, že plánovaný zákaz spalovacích motorů v osobních vozech individuální mobilitu zásadně prodraží a omezí, přičemž poškodí celý evropský dopravní průmysl. Svědčí o tom i hlasování Evropského parlamentu o osobních vozech, které zdaleka nebylo jednotné, když skončilo výsledkem 340 europoslanců pro, 279 proti a 21 se zdrželo. Návrh Evropské komise pro sektor profesionální dopravy je ještě daleko kontroverznější, protože dálková nákladní a autobusová doprava zatím nemá za spalovací motor v současné době k dispozici adekvátní náhradu. Návrh nepočítá s využíváním uhlíkově neutrálních paliv, jejichž bilance při výrobě a použití je z hlediska produkce emisí CO₂ nulová.

Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř k tomu dodává: „Projednání návrhu v  orgánech EU bude klíčové. Unie by neměla experimentovat se strategickým odvětvím, jako je silniční nákladní a autobusová doprava, které hrají zásadní roli v pohybu osob a zboží v Evropě. Ve hře by například měla zůstat uhlíkově neutrální paliva, která k dekarbonizaci přispívají stejně jako elektrický či vodíkový pohon. Pro tato paliva jsou vyvinuty vhodné motory i vybudována čerpací infrastruktura a pro dálkovou dopravu jsou podstatně vhodnější. Nechat v roce 2040 prostor pouhých 10 % pro různá speciální vozidla a zbylých 90 % nahradit výhradně jinou technologií, která není připravena pro nasazení na dlouhých trasách je nereálné a nezodpovědné. Co když jde v tomto segmentu dopravy o slepou uličku. Nejsme proti rozumné ekologizaci. Nespoléhal bych jen na „velká“ rozhodnutí a ambiciózní cíle, ale jsou tu stále i menší, ale přínosná řešení. Teprve nyní se dokončují drahé plničky na zkapalněný plyn LNG. V přechodném období několika let by se proto měla ještě podporovat vozidla na LNG s patnáctiprocentní úsporou emisí CO₂, ať se tyto investice zhodnotí. Variantou je také bio LNG. Prosazujeme povolení provozu delších nákladních souprav, kde místo 3 kamionů mohou jet jen 2 a provoz to nekomplikuje, naopak se sníží kongesce. Výrobci stále uvádějí na trh vozidla s úspornějšími spalovacími motory. Systematický trénink řidičů k úsporné jízdě by také přinesl několikaprocentní pokles spotřeby a emisí. I toto je ekologie. Jen není tak mediálně vidět.“

Zdroj  :ČESMAD Bohemia

K úpravě terapeutických kurzů pro rizikové řidiče je vláda neutrální

Úpravy plánovaných terapeutických programů pro rizikové řidiče vláda v Parlamentu nepodpoří, ale ani neodmítne. K poslanecké novele zákona o silničním provozu pošle kabinet zákonodárcům neutrální stanovisko s připomínkami, vyplývá z výsledků jednání na webu vlády. Účast v terapeutickém programu má být podle platného zákona od července v některých případech podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění. Absolvování kurzu také budou moci ukládat státní zástupci nebo soudy.

Kriticky se kabinet staví například k navrhovanému vyškrtnutí možnosti odpuštění úhrady za absolvování kurzu. Klienti by podle novely museli bez výjimek zaplatit. Pro chudší lidi bude úhrada zásadní překážkou pro splnění podmínek pro vrácení řidičského oprávnění a tím v některých případech také pro jejich uplatnění na trhu práce, napsali vládní legislativci. Za omezení hospodářské soutěže pokládají to, že terapeutické programy má mít přímo ze zákona na starosti Centrum dopravního výzkumu, byť spadá pod ministerstvo dopravy.

Skupina poslanců ze všech stran zdůvodnila navrhované úpravy terapeutických programů například tím, že jejich nynější zakotvení nezaručuje dostupnost kurzů. Klade navíc podle nich nepřiměřeně přísné požadavky na lektory i jejich klienty.

Samotné spuštění terapeutických programů předloha odkládá o osm měsíců na duben příštího roku, aby byl čas na jejich zajištění. Od letošního července mají podle novely platit pravidla zejména pro vznik metodického centra, které bude terapeutické programy organizovat, a pro vstupní vzdělávání a udělování akreditací lektorům.

Předkladatelé chtějí také jasně stanovit, že povinnost absolvování kurzu se nebude vztahovat na přestupky či trestné činy, které řidiči spáchali do konce letošního června. U skutků spáchaných od července má platit už tvrdší pravidlo, pokud budou úřady rozhodovat o vrácení řidičského průkazu motoristovi po začátku dubna příštího roku, stojí v předloze.

Pro vedení kurzu postačí podle novely vždy jen jeden lektor, potrvá 20 hodin v pěti čtyřhodinových blocích. Zájemce budou moci do programu přihlásit on-line i lektoři. Z pěti na tři roky se zkrátí délka praxe, kterou bude muset lektor doložit pro udělení akreditace, a zmírní se i některé další nyní platné podmínky. Novela stanoví i pravidla dostupnosti programu v případě, že jen některý z lektorů nebude moci dokončit.

Právní úprava terapeutických programů pro rizikové řidiče se dostala do zákona předloni poslaneckým návrhem a měla být původně účinná od letošního ledna. Senát prosadil odklad na letošní červenec, aby byl čas pro vypracování návrhu úprav jejich podoby.

Zdroj  :ČTK

Soud zamítl žalobu Rencaru na DPP o platnost smlouvy na provoz reklamy

Obvodní soud pro Prahu 9 dnes zamítl žalobu firmy Rencar ze skupiny JCDecaux na pražský dopravní podnik (DPP), kterou se společnost domáhala určení platnosti smlouvy na provoz reklamních ploch v pražské MHD. Neshledal naléhavý právní zájem. Verdikt není pravomocný, Rencar se proti němu může odvolat k pražskému městskému soudu.

„Soud má za to, že naléhavý právní zájem na požadované určení zde není,“ konstatovala soudkyně Andre Höllgeová. U každé plochy či reklamy se podle ní bude muset v dalších soudních sporech vyřešit, zda je smlouva platná s ohledem na konkrétní místo a čas.

Kontrakt z roku 1997 se týká práva pro Rencar provozovat reklamu v pražské MHD, celkem jde o zhruba 130.000 reklamních ploch. Původně měla smlouva platit do roku 2031, od roku 2016 se však obě firmy o její platnost soudí. V září 2019 obvodní soud nepravomocně rozhodl, že smlouva byla od počátku neplatná kvůli neurčitosti předmětu nájmu.

Po odvolání Rencaru věc znovu řešil prvoinstanční soud, který firmu v souladu s výrokem Městského soudu v Praze vyzval k doplnění žaloby. Firma však v doplnění podle usnesení soudu jasně neidentifikovala závazkový vztah, který by měl mezi Rencarem a DPP panovat. Soud z toho důvodu žalobu odmítl, městský soud rozhodnutí potvrdil. Rozsudky ale loni v srpnu zrušil Nejvyšší soud, obvodní soud se tak musel sporem znovu zabývat.

Právní zástupce Rencaru dnes změnil žalobní návrh, soud proto v dnešním verdiktu rozhodoval o určení toho, zda mezi stranami existuje platný závazkový vztah, který odpovídá ustanovením ve smlouvě a dodatcích.

Zástupci firmy dnes u soudu upozorňovali na to, že dopravní podnik se až do roku 2016 choval tak, jako by platný právní poměr mezi společnostmi existoval. Pokud podle smlouvy strany postupovaly, nevidí právníci jediný důvod, proč by ji měl soud prohlásit za neplatnou. Zástupce DPP ale naopak řekl, že je podle něj smlouva neplatná – a to z důvodu neurčitosti a nepřičitatelnosti.

Rencar v roce 1990 založil sám DPP, v roce 2001 většinu akcií koupila mezinárodní skupina JCDecaux. Nyní má podnik ve firmě jen menšinový podíl. JCDecaux měla od roku 1994 také smlouvu s magistrátem na provoz přístřešků MHD, která v polovině roku 2021 skončila. Vedení metropole se rozhodlo ji neprodloužit a stovky přístřešků, které firma vlastní, začala Praha nahrazovat vlastními.

Zdroj  :ČTK

Krajský soud v Brně potvrdil půlmiliardovou pokutu za tendr na armádní vrtulníky

Krajský soud v Brně včera potvrdil pokutu 550 milionů korun, kterou v roce 2021 vyměřil ministerstvu obrany Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za chyby v tendru na armádní vrtulníky. ČTK to řekl mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Mimořádnou výši pokuty ovlivnila cena zakázky. Ministerstvo může ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. 

Podle rozhodnutí úřadu se ministerstvo dopustilo přestupku tím, že v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s americkou vládou dříve, než rozhodlo o námitkách italské společnosti Leonardo, která je výrobcem mimo jiné armádních vrtulníků. Rozhodnutí v dubnu 2021 potvrdil i předseda úřadu Petr Mlsna. Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, do zakázky nemůže zasahovat. Pokutu sice ještě v roce 2021 uhradilo, ale bránilo se podáním správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně. Ten ji dnešním rozhodnutím zamítl.

Podle zákona může ÚOHS uložit pokutu maximálně deset procent hodnoty zakázky. To by v tomto případě, kdy cena vrtulníků podle kurzu koruny k dolaru platného v době uzavření smlouvy byla 17,6 miliardy korun, odpovídalo přibližně 1,5 miliardy korun. Úřad tedy uložil přibližně třetinu možné maximální pokuty.

Ministerstvo se rozhodlo koupit 12 vojenských vrtulníků, které nahradí ve výzbroji české armády ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Českým vojákům je dodá americká firma Bell za 646 milionů dolarů. Armáda dostane osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také italskou vládu. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, neodpovídala ale podle ministerstva armádním požadavkům. Stroje například nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích. Smlouvu o nákupu vrtulníků podepsal za Česko v roce 2019 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Zdroj  :ČTK

Výpadek počítačového systému Lufthansy zkomplikoval plány tisícům lidí

Největší německé aerolinky Lufthansa se včera potýkaly s následky výpadku svého počítačového systému, který zkomplikoval plány tisícům lidí po celém světě. Fungovat ráno přestaly systémy pro odbavení i nástup do letadla. Lufthansa kvůli tomu svolala krizový tým a později oznámila, že za výpadkem byly stavební práce, při kterých byly poškozeny optické kabely.

Frankfurtské letiště kolem poledne uvedlo, že zruší všechny přílety a že letadla začne odklánět na jiná letiště. Odpoledne byly přílety obnoveny a později se přidaly také odlety, jak se začaly systémy vracet k normálu. K běžnému provosu se začal vracet i provoz na letištích v Hamburku a ve Frankfurtu nad Mohanem, už v pátek ho ale má znovu ochromit rozsáhlá stávka.

„Výpadek je vyřešen, letecká doprava ve Frankfurtu a Mnichově se obnovuje,“ řekl agentuře AFP mluvčí Lufthansy poté, co byl letecký provoz přerušen na několik hodin.

Celkem bylo zrušeno nejméně 230 příletů a odletů z celkově plánovaných 1000 příletů a odletů, uvedla agentura DPA. Podle webu FlightAware ale více než 100 letů nabíralo zpoždění.

Velké komplikace zasáhly vedle Frankfurtu zejména cestující na letišti v bavorské metropoli Mnichově. Poškozené kabely patří společnosti Deutsche Telekom, jejich oprava by podle sdělení aerolinek měla být dokončena pozdě odpoledne. Poškozeny byly při stavebních pracích na železnici ve Frankfurtu nad Mohanem.

„Náš technický tým už přes noc opravil dva kabely a mnoho zákazníků je zpět on-line,“ sdělil odpoledne Deutsche Telekom a dodal, že situace se postupně zlepšuje. Železniční dopravce Deutsche Bahn, který stavební práce zadal, se všem cestujícím Lufthansy omluvil za způsobené nepříjemnosti.

Pražské letiště dopoledne evidovalo jeden zrušený let z Frankfurtu přes Prahu zpět do Frankfurtu. „Zatím nic jiného zrušeného není. Doporučujeme sledovat webové stránky dopravce,“ řekla ČTK mluvčí letiště Klára Divíšková. Odpoledne se žádné další zrušené spoje s Frankfurtem ani Mnichovem na webu ruzyňského letiště neobjevily, přílety z Mnichova ale měly naplánované výrazné zpoždění, i více než dvouhodinové.

V Německu Lufthansa dopoledne zrušila všechny domácí lety a cestující vyzvala, aby využili vlaky. Důvodem zrušení příletů ve Frankfurtu bylo zabránit zaplnění dopravního uzlu, uvedl mluvčí řízení letového provozu. Letadla proto byla odkláněna na jiná letiště, například do Norimberku, Kolína nad Rýnem či Düsseldorfu. V případě druhého uzlu společnosti Lufthansa, kterým je letiště v Mnichově, řízení letového provozu k žádnému omezení nepřikročilo. Tato možnost však přicházela v úvahu, pokud by problém trval delší dobu.

Na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem byly přílety později obnoveny, po 13:20 SEČ tam přistálo přes 40 letadel, což se blíží normálnímu stavu. Posléze se obnovily také odlety.

Další výpadky letů se ale v Německu očekávají v pátek. Odborový svaz Verdi vyzval k celodenní stávce na většině velkých německých letišť. Odboráři nejsou spokojeni s kolektivním odměňováním.

Akcie Lufthansy, pod kterou spadají také aerolinky Austrian Airlines, Swiss, Brussels Airlines a Eurowings, přes den odepisovaly kolem dvou procent, odpoledne ale ztráty zmírnily na méně než jedno procento a uzavřely téměř beze změny. Nebyly tak daleko od ročního maxima, kam se postupně dostaly díky zvýšenému zájmu o cestování po zrušení omezení zavedených kvůli pandemii covidu-19.

Zdroj  :ČTK

Automobilky se smířily se zákazem spalovacích motorů, vadí jim Euro 7

Tuzemští výrobci aut i jejich dodavatelé se s úplným zákazem prodeje vozů se spalovacími motory již smířili. Jako hlavní problém v současnosti však vidí navrhovanou emisní normu Euro 7/VII, která podle nich může nastavený proces elektrifikace vozidel zásadním způsobem zkomplikovat. Mohlo by jít například o předčasné vyřazování vozů zejména nižších kategorií z trhu nebo přesměrování omezených zdrojů na vývoj a výzkum. 

Evropský parlament dnes definitivně schválil dohodu s členskými státy EU o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu.

„Formálně je tak potvrzen zákaz prodejů osobních vozidel na tradiční paliva k roku 2035 a tudíž poměrně svižné zavádění bateriových, eventuálně vodíkových vozidel. Jakkoli návrh obsahuje tzv. klauzuli, podle které by Evropská komise měla v roce 2026 vyhodnotit, jak se nařízení daří, či nedaří plnit, odklon od stanovených cílů se neočekává. Fakticky by ani nebyl žádoucí, neboť výrobci vozidel i celý dodavatelský řetězec byli již nuceni realizovat obrovské investice do nového produktového portfolia, které již dnes přivádějí na trh tak, aby nastavené cíle mohli stihnout,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Například automobilka Toyota se na faktický zákaz prodeje aut se spalovacím motorem podle ředitele českého zastoupení Martina Pelešky připravuje vývojem vozů na elektrický i vodíkový pohon, včetně bezemisní varianty spalovacího vodíkového motoru.

„Jsme zastáncem přístupu, že nepřítelem jsou emise, nikoliv technologie. I proto odmítáme vsadit pouze na jeden směr. Za poněkud nesystémový krok považujeme normu Euro 7, jejíž přesné parametry jsou sice známy, ale například není dostupná metodologie měření, a to i přes to, že má vejít v platnost již za dva roky. Navíc její finální verze není stále ještě schválena. Přitom vývojový cyklus nových modelů je tři až pět let. Euro 7 prodraží vozy pro koncové spotřebitele řádově o desítky tisíc korun, přitom ekologický efekt je přinejmenším sporný. Řada lidí si totiž bude v důsledku zdražování nových vozů držet stará auta. V Česku už tak starý vozový park může nakonec zestárnout ještě víc,“ uvedl Peleška.

Pro autoservisy bude zákaz aut se spalovacími motory výzva. „Na jedné straně postupně ubude záručních oprav zánovních benzinových a dieselových vozů, na straně druhé zřejmě přibude práce na starších autech, které se majitelé budou snažit udržet v chodu. Nástup elektromobility si vyžádá novou odbornost servisů, práce však bude méně, protože tyto vozy obsahují méně poruchových dílů,“ podotkl ředitel on-line vyhledávače autoservisů Getfix Stanislav Toman.

Zdroj  :ČTK

Gebrüder Weiss otestoval elektrický nákladní vůz na trase mezi Vídní a západním Slovenskem

Logistická společnost Gebrüder Weiss pokračuje ve svých plánech na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030. Na konci roku zveřejnila zprávu o udržitelnosti, ve které popisuje svůj cíl postupně snižovat uhlíkovou stopu až na nulu. Jedním z hlavních kroků je přitom investice do alternativních pohonů, do jejichž testování a následné implementace chce investovat deset milionů eur. V souvislosti s tím nedávno úspěšně otestovala elektrické nákladní vozidlo Mercedes eActros na trase mezi Vídní a západním Slovenskem. Letos na jaře pak plánuje Gebrüder Weiss ČR otestovat nákladní vozidlo Volvo FL Electric.

 Elektromobilita je žádaná

Elektrické nákladní vozidlo Mercedes eActros nedávno absolvovalo svou zkušební jízdu pro GW Slovensko, která trvala několik dní. V rámci distribuční oblasti Senec na západním Slovensku doručovalo zásilky pro významného zákazníka společnosti. Ujelo bezmála tři sta kilometrů za den a získalo velmi kladné hodnocení především za kilometrový výkon a výbornou dynamiku jízdy. Skvělé je podle řidiče, který se zkušební jízdy zúčastnil, také to, že je vůz velmi tichý.

Model nákladního vozu Mercedes eActros společnost Gebrüder Weiss testovala také při doručování zásilek na trase z Maria Lanzendorf nedaleko Vídně do Sence u Bratislavy a zpět, kde v minulosti proběhly také úspěšné pilotní jízdy elektrického nákladního vozu MAN o nosnosti 24 tun. I zde se vozidlo Mercedes eActros osvědčilo. Díky vyššímu dojezdu byl nákladní vůz schopný absolvovat jízdní trasu, která činila kolem 200 kilometrů, a to bez dobíjení. Elektromobilita se velmi dobře uplatňuje rovněž v městských oblastech. Gebrüder Weiss už 4 roky využívá nákladní elektromobil v oblasti vídeňské městské dopravy.

Alternativní pohon ve službách Gebrüder Weiss

Společnost Gebrüder Weiss dlouhodobě zvyšuje podíl alternativních pohonů v oblasti těžkých nákladních vozidel a vyvíjí nízkoemisní řešení pro poslední míli. Na letošní jaro plánuje testy elektrického nákladního vozidla v běžném provozu česká pobočka Gebrüder Weiss. „Zavádění elektrických vozidel na nové trasy je součástí našeho závazku postupně snižovat emise. Hlavní potenciál vozů na elektrický pohon vidíme především při přepravách v maximální vzdálenosti do 200 kilometrů,“ uvádí Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

Ve Švýcarsku firma od ledna 2021 využívá pro běžný provoz také jeden z prvních vodíkových nákladních automobilů na světě a v letošním roce plánuje nasazení dalších pěti nákladních vozů na vodíkový pohon v Německu.

Do roku 2025 má společnost v úmyslu investovat přibližně deset milionů eur do alternativních pohonných systémů.

Zdroj  :GW

Česko-rakouská kontrolní akce zaměřená na vysílání zaměstnanců kamionové dopravy

Ve čtvrtek 16. února od 13:30 bude na hraničním přechodu Hatě(Znojmo)/Kleinhaugsdorf možná mediální účast na koordinované kontrolní akce se zaměřením na kontrolu vysílání pracovníků v silniční dopravě v Česku a Rakousku. Tato akce zaměřenou na kontrolu řidičů kamionů proběhne na česko-rakouských hraničních přechodech v průběhu několika dní.

 V souvislosti s přijetím nové evropské legislativy (tzv. Balíček mobility – soubor legislativních unijních předpisů v silniční dopravě) se má řidičům v mezinárodní silniční dopravě v EU mj. vyplácet minimální mzda daného státu, ve kterém tito řidiči provádějí dopravní operace, které pod podmínky vysílání spadají. Jsou to zejména kabotážní přepravy (např. polský řidič převeze zboží v rámci ČR – naloží v Ostravě, vyloží v Plzni) a některé třetizemní přepravy (např. český řidič naloží ve Francii, převeze a vyloží v Itálii). Kontroly probíhají od 14.2. do 17.2.  vždy na rakouské a české straně.

Kontrolní akce se koná celkem v deseti evropských zemích, včetně České republiky.

 V ČR se Balíček mobility transponoval do zákona o silniční dopravě, v jehož novele získali experti MEJ (mobilní expertní jednotky) CSPSD (Centrum služeb pro silniční dopravu) oprávnění provádět státní odborný dozor.

Experti MD ČR (CSPSD) budou provádět kontroly samostatně. Samozřejmě se průběh takových kontrol zatím neobejde bez účasti zástupců služby dopravní policie, kteří jsou potřební zejména na svádění vozidel ze silnice a k jejich zastavení. Policie ČR je samozřejmě nadále oprávněna provádět tyto expertní silniční kontroly, nicméně se nyní může PČR více zaměřovat na jiné činnosti.

Kontrol se rovněž účastní zástupci SÚIP (Státní úřad inspekce práce), který má v ČR na starosti vysílání pracovníků obecně, jakož i zástupci ELA (European Labor Authority – Evropský úřad práce). ELA byl zřízen za účelem sjednocování pravidel ohledně vysílání pracovníků v EU, kam spadá i vysílání řidičů v mezinárodní silniční dopravě, a sídlí v Bratislavě.

Zdroj : MD

Ekonomiky zemí V4 ve čtvrtletí převážně klesaly, ČR a Maďarsko jsou v recesi

Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný.

Maďarská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesl o 0,4 procenta po propadu o 0,7 procenta v předchozím čtvrtletí. České hospodářství kleslo o 0,3 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí jeho pokles činil 0,2 procenta. Obě země tak splnily definici technické recese.

Polská ekonomika v posledních třech měsících roku klesla o 2,4 procenta. Polsko sice loni zaznamenalo pokles ve dvou čtvrtletích, avšak první pokles byl už ve druhém čtvrtletí, po kterém ve třetím čtvrtletí následoval růst. To znamená, že Polsko se recesi vyhnulo.

Nejlépe si koncem roku vedla slovenská ekonomika. Ta vzrostla o 0,3 procenta, stejným tempem jako ve třetím čtvrtletí. Slovensko jako jediné ze zemí V4 je členem eurozóny. V celé EU hrubý domácí produkt stagnoval, ale například ekonomiky Rumunska, Bulharska a některých dalších zemí na východním křídle unie zaznamenaly růst.

„Růst HDP v zemích střední a východní Evropy byl ve čtvrtém čtvrtletí nižší než v eurozóně. Přesto považujeme nedávné oslabení za dočasné,“ uvedl analytik Polského hospodářského institutu (PIE) Jakub Rybacki. Upozornil, že indexy aktivity naznačují větší expanzi v regionu ve srovnání s Německem, růst by měly podpořit rovněž investiční výdaje.

V letošním roce by ekonomiky zemí střední a východní Evropy měly podle analytiků překonat eurozónu. Analytici podle ankety společnosti Focus Economics očekávají v regionu hospodářský růst skoro o jedno procento, zatímco růst HDP eurozóny odhadují pouze na 0,1 procenta.

Růst v zemích střední a východní Evropy zřejmě podpoří zpracovatelský průmysl a větší výdaje na investice. Firmy ve střední a východní Evropě také pravděpodobně rozšíří investice s cílem snížit spotřebu energií. Největší riziko je spojeno s odvětvím stavebnictví, hlavně kvůli vysokým úrokovým sazbám ve srovnání s eurozónou. To zřejmě utlumí aktivitu na realitním trhu.

Maďarská ekonomika ale navzdory recesi na konci roku vykázala za celý loňský rok vzestup o 4,6 procenta. To byl jeden z nejrychlejších celoročních růstů ve střední Evropě.

Centrální banky zemí střední Evropy začaly úrokové sazby zvyšovat v roce 2021. Ke zpřísňování měnové politiky tak přistoupily dříve, než začaly s inflací bojovat i velké centrální banky ve světě. Postupně ale přešly ke stabilní měnové politice, aby zmírnily zpomalování tempa růstu.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář