Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný.
Maďarská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesl o 0,4 procenta po propadu o 0,7 procenta v předchozím čtvrtletí. České hospodářství kleslo o 0,3 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí jeho pokles činil 0,2 procenta. Obě země tak splnily definici technické recese.
Polská ekonomika v posledních třech měsících roku klesla o 2,4 procenta. Polsko sice loni zaznamenalo pokles ve dvou čtvrtletích, avšak první pokles byl už ve druhém čtvrtletí, po kterém ve třetím čtvrtletí následoval růst. To znamená, že Polsko se recesi vyhnulo.
Nejlépe si koncem roku vedla slovenská ekonomika. Ta vzrostla o 0,3 procenta, stejným tempem jako ve třetím čtvrtletí. Slovensko jako jediné ze zemí V4 je členem eurozóny. V celé EU hrubý domácí produkt stagnoval, ale například ekonomiky Rumunska, Bulharska a některých dalších zemí na východním křídle unie zaznamenaly růst.
„Růst HDP v zemích střední a východní Evropy byl ve čtvrtém čtvrtletí nižší než v eurozóně. Přesto považujeme nedávné oslabení za dočasné,“ uvedl analytik Polského hospodářského institutu (PIE) Jakub Rybacki. Upozornil, že indexy aktivity naznačují větší expanzi v regionu ve srovnání s Německem, růst by měly podpořit rovněž investiční výdaje.
V letošním roce by ekonomiky zemí střední a východní Evropy měly podle analytiků překonat eurozónu. Analytici podle ankety společnosti Focus Economics očekávají v regionu hospodářský růst skoro o jedno procento, zatímco růst HDP eurozóny odhadují pouze na 0,1 procenta.
Růst v zemích střední a východní Evropy zřejmě podpoří zpracovatelský průmysl a větší výdaje na investice. Firmy ve střední a východní Evropě také pravděpodobně rozšíří investice s cílem snížit spotřebu energií. Největší riziko je spojeno s odvětvím stavebnictví, hlavně kvůli vysokým úrokovým sazbám ve srovnání s eurozónou. To zřejmě utlumí aktivitu na realitním trhu.
Maďarská ekonomika ale navzdory recesi na konci roku vykázala za celý loňský rok vzestup o 4,6 procenta. To byl jeden z nejrychlejších celoročních růstů ve střední Evropě.
Centrální banky zemí střední Evropy začaly úrokové sazby zvyšovat v roce 2021. Ke zpřísňování měnové politiky tak přistoupily dříve, než začaly s inflací bojovat i velké centrální banky ve světě. Postupně ale přešly ke stabilní měnové politice, aby zmírnily zpomalování tempa růstu.
Zdroj :ČTK
