Domů Blog Strana 497

Vláda a EUSPA podepsaly memorandum o budově Nové Palmovky

Nová Palmovka v Praze 8 se oficiálně stane sídlem Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA), která rozšiřuje v České republice svou působnost a potřebuje získat nové prostory. Vláda a EUSPA podepsaly společné memorandum o podpoře stěhování agentury do budovy Nové Palmovky, která byla dlouhodobě bez využití. Při podpisu byly též představeny architektonické vizualizace podoby vnějšku a vnitřku budovy. Hotovo má být v roce 2025.

 Aplikace systémů družicové navigace, telekomunikace a pozorování Země využívají stamiliony Evropanů každý den. Kromě využití v dopravě je tu i zemědělství, energetika či nakládání s přírodními zdroji. EUSPA tak nabízí České republice, našim firmám, výzkumným pracovištím i běžným občanům obrovské příležitosti. Proto jsem rád, že agentura posiluje svoji přítomnost v České republice a právě podepsané memorandum je toho důkazem“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka, který za kosmické aktivity v ČR odpovídá.

Dynamický růst Agentury EU pro kosmický program (EUSPA) se sídlem v Praze si během následujících 2 let vyžádá její stěhování do nových prostor. Z pražských Holešovic se bude agentura v roce 2025 stěhovat do nedaleké budovy „Nová Palmovka“.

Působením EUSPA získáváme příležitost podílet se na chodu instituce, která má na evropské úrovni stále větší význam. S novým sídlem budovy se Praha stane prestižním mezinárodním vědeckým centrem evropských kosmických programů s nezanedbatelným ekonomickým významem pro českou ekonomiku. Celkový budoucí přínos pro HDP České republiky do roku 2027 je odhadován na 9 mld. Kč s každoročním přínosem 600 mil. Kč. Nové sídlo EUSPA bude stejně jako celý kosmický program EU velkou příležitostí pro rozvoj evropského technologického průmyslu a tím i pro české technologické firmy, které mají v této oblasti obrovský potenciál,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

V důsledku rozšíření působnosti EUSPA se postupně zvyšuje i počet pracovníků agentury, externích odborníků a konzultantů, kteří v agentuře působí a to až na 550 v roce 2027.

Podepsané memorandum o porozumění mezi vládou ČR a agenturou EUSPA je vyjádřením podpory české vlády agentuře EUSPA a také stvrzením dojednaného harmonogramu stěhování agentury na novou adresu. Budova Nové Palmovky bude agentuře k dispozici od roku 2025, první vizualizace však architekti představil na tiskové konferenci již dnes.

Celkové přínosy z umístění sídla EUSPA v Praze lze za období 2012 – 2027 odhadovat až na 363 mil. EUR.

Za posledních 10 let v Praze agentura roste, rozšiřuje svoji působnost a celkově posiluje. Česká republika jako hostitelská země na tento vývoj náležitě reaguje a její podpora je pro nás velkou motivací. Nová budova a datové centrum nám poskytnou nové příležitosti k dalšímu rozvoji implementace Kosmického programu EU,“ doplnil výkonný ředitel EUSPA Rodrigo da Costa.

Evropská unie přikládá kosmickým aktivitám stále větší význam, což je patrné i z nově založeného programu bezpečného družicového spojení IRIS2 (squared), který byl dojednán během Českého předsednictví v Radě EU. Také v tomto programu bude mít EUSPA významnou roli v bezpečnostní akreditaci a provozu části systému. Počet kosmických odborníků v Praze se tak dále navýší nad rámec aktuálně předpokládaných 550.

Agentura EUSPA vznikla na půdorysu Agentury EU pro evropský družicový globální navigační systém (GSA) v roce 2021. GSA sídlila od září 2012 v pražských Holešovicích. Nad rámec původního zaměření na družicovou navigaci rozšířila svoji působnost i k ostatním unijním družicovým systémům, jako je Copernicus pro pozorování Země a telekomunikační GOVSATCOM pro vládní družicové spojení, a také k ochraně unijních kosmických infrastruktur. K úkolům EUSPA patří zejména bezpečnostní akreditace družicových systémů, rozvoj trhu a využití dat a služeb Kosmického programu EU a také podpora podnikání v této oblasti.

Zdroj  :MD

Bateriové vlaky pro Westerwald dodá Siemens Mobility

Společnost Hessische Landesbahn si pro svůj pilotní inovativní železniční projekt bezemisní mobility vybrala pro tratě v Horním a Dolním Westerwaldu dvouvozové dvouzdrojové elektrické trakční jednotky trolej/akumulátor Mireo Plus B od společnosti Siemens Mobility.

Obě tratě ve Westerwaldu s náročným velkým stoupáním a dlouhými neelektrifikovanými úseky vyžadují vysoce výkonná vozidla. Trakční jednotky Mireo Plus B jsou díky svému vysokému výkonu při trolejovém i akumulátorovém napájení ideálním řešením pro splnění požadovaných vlastností. Výměnou naftových vozidel za dvouzdrojová vozidla trolej/akumulátor je možné v regionu dosáhnout výrazných úspor emisí CO2, snížení hladiny hluku i emisí zdraví škodlivých výfukových plynů.

Technické řešení bezemisních vozidel Mireo Plus B

Pro Westerwald vyrobí a dodá společnost Siemens Mobility tři dvouvozové elektrické trakční jednotky trolej/akumulátor Mireo Plus B. Každá jednotka má v nízkopodlažním prostoru troje dvoukřídlé dveře po obou stranách, které umožní rychlý nástup a výstup cestujících. Vozidla jsou vybavena sběrači proudu pro provoz pod trakčním vedením a trakčními akumulátorovými bateriemi pro provoz na neelektrifikovaných úsecích. Při napájení z akumulátorové baterie je dojezd vozidla Mireo Plus B na sklonově náročných tratích přibližně 80 kilometrů bez dobíjení. Technologie polovodičových měničů se spínači na bázi karbidu křemíku, použitá ve vozidlech Mireo Plus B, přispívá k výrazným úsporám energie. Prostorné vozidlo nabízí 126 míst k sezení a přepravu jízdních kol, dětských kočárků i osob na vozíku.

Provoz a systém napájení

Nová bezemisní vozidla budou jezdit na trati Oberwesterwaldbahn (OWB) z Limburgu do Altenkirchenu, Au a Siegenu a na trati Unterwesterwaldbahn (UWB) mezi Limburgem, Montabaurem a Siershahnem. Trať OWB je dlouhá 115 kilometrů a zahrnuje 75kilometrový úsek bez elektrického trakčního vedení. Nabíjení vozidlových akumulátorových baterií se plánuje staticky za stání v Limburgu a dynamicky za jízdy v úseku Au – Siegen. Neelektrifikovaný úsek na trati UWB je dlouhý přibližně 35 kilometrů, a tak mohou vlaky jezdit tam i zpět bez statického dobíjení v obratové koncové stanici. Vlaky budou na obou tratích zastavovat ve více než 50 zastávkách. Jak pří jízdě po spádu, tak i při zastavovaní budou využívat vysoce výkonnou elektrodynamickou rekuperační brzdu, a tím významně šetřit elektrickou energii a prodlužovat dojezd vozidla z akumulátorové baterie.

Vozidla pro Westerwald pod rukama českého týmu Siemens Mobility
Na návrhu technického řešení těchto dvouzdrojových vozidel trolej/akumulátor Mireo Plus B se významně podílejí i vývojová pracoviště Engineeringu Siemens Mobility v České republice. Řeší konstrukční skupiny v mechanické i elektrické části vozidla včetně jeho nadřazeného řízení. Jejich vedoucí, Roman Prell, uvádí: „Bezemisní kolejová vozidla pro městskou hromadnou dopravu, konvenční i vysokorychlostní železnici jsou a v dalších letech budou spojena s liniovým elektrickým napájením. To dává vozidlům vysokou výkonnost, nízkou energetickou náročnost a bezemisní provoz, který je nezávislý na importu fosilních paliv. Přicházejí však nové technické možnosti – kombinace trolejového napájení a lithiových akumulátorů umožňuje odstranit emise a zvyšovat rychlost dopravy i na železničních tratích, které nejsou vybaveny liniovým trakčním vedením. Dvouzdrojová vozidla trolej/akumulátor (BEMU), typu Mireo Plus B, které vyvíjíme v Siemens Mobility, jsou proto vhodným řešením pro zajištění udržitelné bezemisní rychlé a pohodlné železniční dopravy v částečně liniově elektrizované železniční síti. Ta je v evropských zemích obvyklá.“

Zdroj  :Siemens Mobility

Výzvy v odvětví energetických služeb v roce 2023

solar-farm-aerial-view-getty-1176906954

Tlak na zvýšení energetické bezpečnosti Evropy při současném snižování emisí uhlíku stále sílí. Rok 2023 se tak stane klíčovým rokem v odvětví energetických služeb. Dirk Kaisers ze společnosti Eaton, globální společnosti pro řízení elektrické energie, zkoumá některé z těchto výzev.

Turbulentní rok 2022 zůstane těm z nás, kteří pracují v sektoru energetických služeb, dlouho v paměti. Divoce kolísající ceny energií dominovaly globálním titulkům a dodaly nový impuls snaze o větší zapojení obnovitelných zdrojů do systému.

Energetický přechod je již nějakou dobu na pořadu dne a v roce 2023 se zvýší dynamika směřující k novým vzorcům výroby energie. Provozovatelé přenosových a distribučních soustav musí v zájmu modernizace sítě přijmout dekarbonizaci, decentralizaci a digitalizaci a zároveň nezbytně zaujmout důsledný přístup ke kybernetické bezpečnosti a udržitelnosti.

Výzev je mnoho a toto jsou trendy, které podle mého názoru budou určovat příští rok:

Trend č. 1 = Decentralizovaná výroba energie

Energetický přechod stírá hranici rozvodné sítě. Ti, kteří jsou tradičně označováni jako „za elektroměrem“ – tzn. domácnosti, podniky a průmyslová odvětví, která spotřebovávají energii – stále častěji vystupují „před elektroměrem“ a vyrábějí část vlastní energie z prostředků, jako jsou solární panely, a také řídí vlastní dodávky a poptávku pomocí systémů skladování energie.

Jejich rostoucí zapojení do trhů s energií je známé jako „prosumers“, protože vyrábějí a spotřebovávají energii, a je považováno za pravděpodobnou cestu vpřed v energetickém odvětví, které se musí zbavit silné závislosti na fosilních palivech, aby zmírnilo změnu klimatu. Pro národní ekonomiky snižuje domácí výroba energie, a to i v malých dávkách, závislost na dovozu, čímž se zvyšuje i energetická bezpečnost.

Decentralizace je zřejmá, ale pro sektor veřejných služeb představuje výzvu, jak vyvážit proměnlivý příliv energie od profesionálních spotřebitelů a komerčních obnovitelných zdrojů a zároveň udržet stabilní dodávky, zejména v době špičkové poptávky v síti. Není pochyb o tom, že decentralizace bude v roce 2023 rostoucím trendem.

Trend č. 2 = Flexibilita na straně poptávky

Očekávejte, že v roce 2023 budou stále hlasitěji znít výzvy, aby provozovatelé okresních sítí (DNO) umožňovali větší míru flexibility na straně poptávky. S tím, jak se prozumenti budou stále více seznamovat s výrobou energie, uvidí, jak by mohli vydělávat na obchodování s ní prostřednictvím sítě a nabízet k prodeji také svou kapacitu pro skladování energie (včetně baterií pro elektromobily).

Provozovatelé rozvodných sítí se však jen těžko přizpůsobují vznikající realitě, kdy je třeba zvládat obousměrné toky energie v sítích vyvinutých pro jednosměrný tok od několika výrobců k mnoha spotřebitelům. DNO se budou muset podobat provozovatelům okresních systémů (DSO), aby pomohli zvládat problémy, jako je přetížení sítě, které mohou způsobit velké toky decentralizované výroby energie.

V průběhu roku 2023 vykrystalizuje debata o podobě provozovatelů distribučních sítí a provozovatelů distribučních systémů. V neposlední řadě proto, že jak ukazuje nová studie DNV zveřejněná společností SmartEn, uvolnění plné aktivace flexibility budov, elektromobilů a průmyslu v roce 2030 by ročně snížilo výdaje na investice do distribučních sítí až o 29,1 miliardy EUR, spotřebu obnovitelných zdrojů o 15,5 terawatthodin, náklady na výrobu ve špičce v hodnotě 2,7 mld. EUR a zabránilo by vzniku 37,5 mil. tun emisí skleníkových plynů.

Trend č. 3 = Digitalizace

Komplexní energetický model, který zahrnuje mnoho proměnlivých míst dodávek a spotřeby, musí být řízen digitálně, ale energetické společnosti jsou rozpolceny mezi skutečný digitální pokrok svých sítí a pouhou aktualizaci stávající infrastruktury.

Dceřiná společnost spadající pod S&P Global Market Intelligence s názvem 451 Research dospěla na základě mezinárodního výzkumu k závěru, že sektor veřejných služeb se nachází v kritickém bodě přechodu. Stojí před výzvou udržet stávající úroveň sítí a služeb navzdory rostoucím nárokům a stárnoucí starší infrastruktuře, zároveň čelit potřebě změnit modely služeb a aplikovat poznatky z analýzy dat k optimalizaci provozu.

Digitalizaci mohou utility vnímat buď jako klíč k úspěchu, nebo jako konkurenta toho, co považují za naléhavější výzvy: v roce 2023 bude tlak na volbu větší než kdy jindy.

Trend č. 4 = Kybernetická bezpečnost

Decentralizace a digitalizace zahrnují zpracování obrovského množství dat, což vyvolává obavy o kybernetickou bezpečnost, protože začlenění většího množství dat do systému zvyšuje jeho zranitelnost. Existuje kolektivní odpovědnost při přípravě sítě na energetický přechod a zajištění, aby budovy nebyly ohroženy kybernetickými útoky.

V roce 2023 očekávejte úzkou spolupráci energetického sektoru a sektoru kybernetické bezpečnosti při ochraně sítě k zajištění, že ambice čisté nulové spotřeby nebudou zmařeny kybernetickými útoky. Také vlády musí za tímto účelem úzce spolupracovat s energetickým sektorem, aby zajistily robustní strategii. Ta musí zahrnovat přijetí soukromých investic a nových inovativních technologií, které připraví půdu pro lepší procesy a struktury řízení rizik.

Trend č. 5 = Rozváděče bez obsahu SF6

EU a další evropské země včetně Spojeného království mají kolem roku 2025 zakázat používání skleníkového plynu SF6 v rozváděčích středního napětí. Energetické podniky spolu s mnoha dalšími odvětvími, která tento typ rozváděčů používají, budou muset pro budoucí projekty zvolit alternativy. Pokud k tomu dojde, bude používání plynu SF6 v rozváděčích v EU zcela zakázáno, což bude mít pravděpodobně za následek zvýšení cen za náplně do rozváděčů SF6 a zdraží se také vyřazování z provozu a recyklace po skončení životnosti.

Vzhledem k tomu, že decentralizovaná síť s vysokým podílem obnovitelných zdrojů bude vyžadovat častější spínání, evropský trh s novými spínacími přístroji i jejich výměnou roste. Technologie středněnapěťových rozváděčů bez obsahu SF6 je naštěstí vyspělá a široce dostupná v rozsahu do 24 kV včetně. Díky tomu by mělo být rozhodnutí o přechodu na rozváděče bez obsahu SF6 v roce 2023 a v následujících letech snadné. Udržitelnější budoucnost bude přínosem pro nás všechny.

Zdroj  :EATON

Už potřetí v řadě získal Gebrüder Weiss certifikát Czech Business Superbrands

Prestižní certifikát Czech Business Superbrands za rok 2023 s podtitulem Hvězdy mezi značkami ČR převzali zástupci Gebrüder Weiss od odborné komise Business Brand Council. Její členové ocenili hlavně vynikající pověst logistické společnosti, se kterou si zákazníci spojují významné hodnoty a ke které mají osobní vztah. „Pečeť Business Superbrands 2023 vnímáme jako významné ocenění našeho úsilí poskytovat vysoký standard služeb našim zákazníkům a být pro ně spolehlivým partnerem,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

Superbrands je nejuznávanější nezávislou globální autoritou v oblasti hodnocení a oceňování obchodních značek. Konečné slovo při udílení pečetí mají experti z oblasti byznysu, komunikace, marketingu, médií a marketingového výzkumu. „Již třetí ocenění v řadě vnímáme jako potvrzení, že dlouhodobě děláme naši práci dobře, a současně je to pro nás závazek do budoucna udržet kvalitu poskytovaných služeb na vysoké úrovni,“ dodává Jan Kodada.

Proces udělování pečetí Superbrands má tři kola a jednotlivé značky se do nominace nemohou samy přihlásit. Vychází z databáze všech registrovaných obchodních značek, kterých je v České republice registrováno přibližně 2,1 milionu. Pro tento účel databázi uvolní Úřad průmyslového vlastnictví a teprve na jejím základě je sestaven seznam nominovaných kandidátů. Dalším krokem výběrového řízení je spotřebitelský průzkum, který na základě známosti a obliby u zákazníků zúží výběr na seznam semifinalistů. Konečné slovo při udělování titulů Superbrands má odborná komise Brand Council.

Cílem organizace Superbrands je nejen vzdát hold nejúspěšnějším značkám, ale také o získaném ocenění v co největší míře informovat spotřebitele a obchodní partnery.

Zdroj  :GW

Ekologové žalují Albánii kvůli výstavbě letiště v říční deltě

Ochránci životního prostředí podali žalobu proti kontroverzní stavbě letiště u jihoalbánského města Vlora. Podle nich projekt zničí přilehlou rezervaci v říční deltě, informovala agentura DPA.

Letiště má být vybudováno v deltě řeky Vjosa, která se zde vlévá do Jaderského moře. Ohrožena je také laguna Narta – jedinečný mokřad, který je domovem plameňáků, pelikánů, volavek a dalších druhů vzácného ptactva.

Stavební práce na letišti vzdáleném asi 150 kilometrů jižně od Tirany začaly loni v listopadu. Vláda premiéra Ediho Ramy asi od něj slibuje nový impuls pro rozvoj cestovního ruchu. Očekává se, že letiště po dokončení odbaví až dva miliony cestujících ročně.

Výstavba letiště Vlora hrozí znehodnotit „poslední neporušený přírodní klenot Evropy“, řekl na pondělním brífinku v albánském hlavním městě Tiraně ředitel ekologické organizace PPNEA Aleksandër Trajçe. „Ničíme však právě ty hodnoty, o nichž předpokládáme, že za nimi turisté budou přijíždět,“ dodal.

Podle PPNEA vláda při schvalování výstavby porušila řadu zákonů a mezinárodních závazků týkajících se ochrany přírodních rezervací. Rozhodnutí vlády, kterým snížila stupeň ochrany území určeného pro letiště uprostřed delty Vjosy, bylo podle ní rovněž nezákonné.

PPNEA napadla rozhodnutí vlády u albánského správního soudu, přičemž soudní řízení má začít ještě tento týden. Další žaloba proti výstavbě letiště byla soudem prvního stupně zamítnuta s odůvodněním, že PPNEA nemá ve věci postavení žalobce. O odvolání proti tomuto verdiktu rozhodne soud vyšší instance.

Zdroj  :ČTK

IATA: Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 pct. úrovně před pandemií

Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostla o 64,4 procenta. Letecké společnosti přišly v letech 2020 a 2021 o desítky miliard dolarů kvůli omezením zavedeným ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Situace se začala lepšit v roce 2022 s obnovou leteckého cestování, zejména v letních měsících, připomíná agentura Reuters.

Vlivem nedávného obnovení provozu v Číně bude oživení odvětví pokračovat, konstatoval šéf IATA Willie Walsh. „Očekává se, že tato dynamika bude pokračovat i v novém roce, a to navzdory přehnaným reakcím některých vlád na znovuotevření Číny,“ uvedl Walsh. Čína ode dneška obnovuje skupinové zájezdy svých občanů do dvou desítek zemí organizované cestovními kancelářemi.

Zatímco evropští dopravci loni zaznamenali meziroční nárůst dopravy o 132,2 procenta, severoamerické letecké společnosti vykázaly zvýšení o 130,2 procenta. Návrat na předpandemickou úroveň závisí na tom, jak rychle se podaří obnovit cestování do Číny a z ní, opakují analytici a zástupci odvětví.

„Je nezbytné, aby si vlády vzaly ponaučení, že omezení cestování a uzavření hranic mají na zpomalení šíření infekčních nemocí v globálně propojeném světě jen malý pozitivní dopad,“ zdůraznil v tomto ohledu Walsh.

Řada zemí, mimo jiné Francie, zavedla povinné testování na covid-19 pro cestující z Číny. To v leteckém odvětví vyvolalo protesty.

Některé letecké společnosti uvedly, že v příštích měsících začnou znovu otevírat některé linky do Číny. Lety však budou méně časté než před pandemií. Například aerolinky Air France-KLM začátkem tohoto měsíce informovaly, že od července začnou provozovat každodenní lety do Hongkongu, Šanghaje a Pekingu. British Airways zase od 23. dubna zahájí lety mezi Londýnem a Šanghají.

Podle aktuálních letových řádů by v roce 2023 mohlo být mezi Asií a Evropou stále podstatně méně letů než v roce 2019, vyplývá z údajů společnosti Cirium.

Zdroj  :ČTK

Moře u jihu Španělska se stává oblíbeným překladištěm pro ruskou ropu

Část Středozemního moře mezi Španělskem a Marokem se stává oblíbeným překladištěm ruské ropy z menších plavidel na velké tankery, které pak míří do Asie. Lodě s ruskou ropou nepřečerpávají ropu v přístavech kvůli sankcím a také, aby ušetřily na poplatcích, píše dnes deník El País. Španělsko nemůže těmto operacím v mezinárodních vodách nijak zabránit, uvedly námořní úřady.

Podle španělského listu se od poloviny prosince moře u jihu Španělska a u španělského města Ceuta v severní Africe stalo oblastí, kde lodě s ruskou ropou, které vypluly z baltských ropných terminálů, přečerpávají svůj náklad na větší tanky typu VLCC. Většinou je zapotřebí tří menších lodí typu Aframax, které přepravují až 700.000 barelů ropy, na naplnění jednoho tankeru VLCC s kapacitou dvou milionů barelů ropy.

Podle údajů společnosti Vortexa, které cituje El País, předalo svůj náklad u jihu Španělska od poloviny prosince nejméně 15 lodí typu Aframax a dalších šest lodí tak učinilo u řeckých břehů. Celkově Středozemním mořem proplulo na 20 procent exportu ruské ropu za toto období.

Lodě s ruskou ropou začaly provádět tyto operace poté, co vstoupily v platnost unijní sankce na ruskou ropu na začátku prosince. Před válkou se polovina předávek ropy z ruských terminálů na baltském pobřeží uskutečňovala u Dánska. „Pobřeží u jihu Španělska je perfektním místem z logistického a ekonomického hlediska,“ píše deník El País. Větší tankery pak směřují většinou do Indie a Číny. Prodeje ruské ropy do těchto zemí se po zavedení sankcí výrazně zvýšily.

Přečerpávání ruské ropy se děje v mezinárodních vodách, díky čemuž lodě neporušují zákony a sankce. Vedle toho lodě ušetří za poplatky v přístavech a vyhnou se dohledu místních úřadů. Ekologové kritizují přečerpávání ropy na moři jako vysoce rizikové. „Oblastí často proplovají kosatky, velryby a delfíni a slouží také pro migraci tuňáka červeného,“ uvedla Celia Ojedová z organizace Greenpeace.

Španělské úřady deníku El País sdělily, že o předávkách vědí. Protože se dějí v mezinárodních vodách, nemohou jim zabránit či jinak ovlivnit lodě, které jsou do nich zapojené. Mohou je pouze sledovat a odmítnout technickou asistenci ve španělských přístavech.

Zdroj  :ČTK

České dráhy chystají stavbu nového sídla

Vedení Českých drah (ČD) zvažuje stavbu vlastního sídla, kam by se firma přestěhovala z nájmu v budově ministerstva dopravy. V příštích měsících dopravce předloží resortu návrh na vložení svých nevyužívaných pozemků v Praze do společného projektu s developerem. Ten by na nich by postavil sídla pro dráhy i jednu či dvě další budovy, které by prodal. Dráhy by díky tomu získaly nové sídlo levněji, případně zcela bez vložení vlastních peněz. 

Dráhy podle serveru vytipovaly dvě hlavní lokality v Praze, kde by nové sídlo mohlo vzniknout. První je vedle autobusového nádraží na Florenci v ulici Prvního pluku, druhá v Holešovicích mezi vlakovým nádražím a řekou v ulici Pod Dráhou. Obě parcely mají hodnotu stovek milionů korun.

Dráhy by pozemky vložily do společného projektu s developerem, který by vzešel z veřejné soutěže. „Developer by zde postavil budovu našeho sídla a další jednu či dvě komerční či rezidenční budovy, například s byty či kancelářemi. Developer by postavil a financoval tři budovy – dvě by prodal a realizoval zisk,“ uvedl Krapinec. Po odečtení nákladů na stavbu sídla ČD a přiměřeného zisku developera by jedna strana transakce vyplatila zbytek té druhé. Vzhledem ke značné hodnotě pozemků podle Krapince připadá v úvahu i možnost, že by dopravce nemusel do projektu investovat žádné peníze.

Dráhy nyní zpracovávají návrh, který v příštích měsících předloží ministerstvu dopravy. „Prostřednictvím dozorčí rady jsme byli informováni o tom, že představenstvo společnosti zvažuje různé možnosti řešení otázky svého případného nového sídla,“ řekl E15 mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Zatím není jasné, zda by se do nového sídla přestěhoval pouze osobní dopravce, nebo celá skupina ČD, tedy včetně dceřiných společností. Za ideální Krapinec považuje druhou zmíněnou variantu. Optimistický scénář podle něj počítá se stěhováním za pět let, uvádí E15. Celá skupina ČD zaměstnává téměř 22.000 lidí.

Z budovy ministerstva dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody, kde ČD platí za nájem nižší desítky milionů korun, se dopravce neúspěšně pokoušel odstěhovat už v minulosti. Do tendru na patnáctiletý pronájem téměř 10.000 metrů čtverečních kancelářských ploch se ale nikdo nepřihlásil.

Zdroj  :ČTK

Fond dopravní infrastruktury by mohl získat právo k vydávání dluhopisů

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), jenž hradí dopravní stavby, možná získá právo vydávat dluhopisy jako další zdroj peněz k pokrytí svých výdajů. V novele zákona o SFDI to navrhla skupina poslanců všech koaličních stran včetně ministra dopravy Martina Kupky (ODS). Fond podle předkladatelů potřebuje rozšířit možnosti získávání příjmů s ohledem na výrazné omezení výnosů ze silniční daně a na nynější celkový stav veřejných rozpočtů.

Navrhované změny umožní fondu získávání dodatečných peněz zejména vzhledem k finančním potřebám investorů, tedy Ředitelství silnic a dálnic, Správy železnic a Ředitelství vodních cest, uvádí důvodová zpráva. Fond navíc bude moci uzavírat také smlouvy o zápůjčkách, které nemusí být na rozdíl od úvěrů úročené.

Letos hospodaří SFDI podle schváleného rozpočtu se 150,9 miliardy korun. Částka je o 23,3 miliardy korun vyšší, než byla ve schváleném rozpočtu fondu na loňský rok. K plnému pokrytí výdajů fond letos potřebuje asi 30,7 miliardy korun. Vládní podklad k návrhu letošního rozpočtu SFDI uváděl, že fond by je měl získat úvěrem od Evropské investiční banky, případně z vlastních vydaných dluhopisů, k čemuž by ale byla nutná změna zákona.

Za dluhy souvisejícími s úvěry, zápůjčkami nebo dluhopisy SFDI by podle novely ručil stát. Fondu by to mělo podle předkladatelů přinést výhodnější smluvní nebo emisní podmínky a nižší výdaje spojené se splácením závazků. SFDI navíc nebude muset odvádět do státního rozpočtu půl procenta ze zaručené částky, jak nyní obecně stanoví rozpočtová pravidla.

Předlohu, která také rozšiřuje možnosti využití soukromých peněz v dopravních stavbách, nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Předkladatelé navrhli, aby Sněmovna novelu schválila vzhledem navrhované účinnosti od letošního července zrychleně už v prvním čtení.

Zdroj  :ČTK

Skupina H&M otevře v České republice nové vysoce automatizované logistické centrum

Posílená integrace prodejních kanálů na podporu co nejlepší zákaznické zkušenosti Plánováno více než 1 000 nových pracovních míst Pokročilá automatizační technologie Spuštění do provozu plánováno na konec roku 2025 S novým logistickým centrem v Chebu, Západní Čechy, činí skupina H&M Group další kroky na podporu logistické sítě.

Jeho design, vysoký stupeň automatizace a integrované technologie podporující procesy
potvrzují závazek skupiny H&M zajistit nejlepší zákaznickou zkušenost. Tato strategická investice vytvoří dodatečnou flexibilitu, transparentnost a rychlost mezi prodejními kanály a také zlepší dostupnost výrobků.

Očekává se, že budoucí otevření vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, což bude mít pozitivní dopad na místní komunitu v Karlových Varech. Nové logistické centrum bude provozovat společnost H&M a jeho spuštění je plánováno na konec roku 2025.
Výběr lokality posílí online dodávky H&M v jižní části střední Evropy a optimalizuje flexibilní distribuci do obchodů, čímž se sníží čas a náklady na dopravu i emise CO2. Tato provozovna bude jednou z největších v síti H&M s celkovou rozlohou přes 230 000 metrů čtverečních.
„Nové plánované logistické centrum podtrhuje naše celkové směřování zaměřené na co nejlepší zákaznickou zkušenost a další závazek k inovacím a flexibilitě. Naše procesy a výkonnost budou podpořeny optimalizovanou týmovou prací a technologiemi. Jsme velmi rádi, že jsme díky úzké spolupráci s místními úřady a strategickými partnery mohli položit základy pro podporu budoucích požadavků,“ uvedl Martin Schinko, regionální manažer
logistiky H&M pro střední Evropu.

„Jsme velmi rádi, že si skupina H&M vybrala pro zřízení svého distribučního centra právě Karlovarský kraj. Takové investory vždy vítáme. Jsem si jistý, že tento významný a rozsáhlý projekt bude mít vysokou přidanou hodnotu pro všechny zúčastněné strany, a vidím přínos pro společnost i region na mnoha úrovních. Nazval bych to situací win-win,“ řekl Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje.

Na stavbě bude integrováno několik udržitelných řešení, design a vlastnosti budovy dokládají ambici skupiny H&M dosáhnout do roku 2040 čistých nulových emisí. Budova například nebude obsahovat PVC a na střeše budou umístěny fotovoltaické panely, což povede ke zvýšení energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů energie. Budova navíc usiluje o splnění jedné z nejvyšších úrovní certifikátu* pro udržitelnější projektování, výstavbu a provoz budov.

Logistický kalendář