Domů Blog Strana 502

Výhled pro odvětví datových center pro rok 2023

Říci, že rok 2022 byl převratný, je slabé slovo. Velká část loňských výhledů pro odvětví datových center se týkala rovnováhy mezi digitálním růstem a udržitelností postupů. Nemohli jsme však tušit, jaký dopad bude mít probíhající masivní narušení geopolitického prostředí – včetně toho, že budeme čelit vážné energetické krizi.

Současná situace klade ostřejší důraz na důležitost řešení otázek nastolených v loňském roce a zároveň upozorňuje na nové výzvy. Není to však jen samá zkáza – například pokračující digitalizace představuje pro odvětví nové příležitosti.

Níže uvádím některé z událostí, ať už dobré či špatné, které můžeme v odvětví datových center očekávat v roce 2023 a v dalších letech.

1 – Energetická nejistota

Největším problémem, kterému v současné době čelíme, je mimořádně vysoká cena energie. Její cena se vyšplhala tak vysoko, že se pro velké spotřebitele energie, jako jsou majitelé datových center, stává skutečným problémem. Mohou tyto náklady přenést na své zákazníky? Budou ceny i nadále růst? Mají cashflow, aby to zvládli v rámci svého obchodního modelu? Zatímco argumentem pro strategii výroby energie z obnovitelných zdrojů byla vždy udržitelnost a životní prostředí, dnes potřebujeme obnovitelné zdroje v rámci regionu, abychom ochránili dodávky pro evropské země především z důvodu energetické bezpečnosti a nákladů. Krok tímto směrem podniká například společnost Microsoft. Její datové centrum v Dublinu je vybaveno lithium-iontovými bateriemi schválenými pro připojení k síti, které mají provozovatelům sítě pomoci zajistit nepřerušované napájení v případě, že obnovitelné zdroje, jako je vítr, slunce a moře, nebudou stačit pokrýt poptávku.

Tato potřeba urychlit výrobu energie z obnovitelných zdrojů je vlastně rozšířením loňského výhledu. Nyní je však mnohem naléhavější. Měla by sloužit jako varovný signál pro vlády v celém regionu EMEA, že se již nemohou spoléhat na tradiční zdroje energie.

2 – Rozbité dodavatelské řetězce

COVID-19 měl obrovský dopad na globální dodavatelské řetězce v mnoha odvětvích. Jakmile však pandemie ustoupila, podniky všude na světě se nechaly ukolébat jakýmsi falešným pocitem bezpečí v domnění, že to nejhorší už mají za sebou.

Nikdo neočekával druhou ránu, geopolitickou krizi, která se ukázala být pro některé dodavatelské řetězce – zejména polovodiče a neušlechtilé kovy, které jsou důležité pro výstavbu datových center – ještě ničivější než COVID. Odvětví datových center je jako rychle rostoucí trh velmi citlivé na narušení dodavatelského řetězce, a to zejména v době, kdy se snaží rozšiřovat.

Celé odvětví se stále potýká s narušením dodavatelského řetězce. A současná geopolitická situace naznačuje, že tento nepříznivý trend bude pravděpodobně pokračovat.

3 – Řešení rostoucí komplexity

Požadavky na digitální růst dosáhly nebývalé úrovně. Byly prozkoumány všechny možné cesty, jak tuto potřebu naplnit jednodušeji, úsporněji a v co nejkratším čase.

Tento přístup však může být v rozporu s povahou mnoha vysoce komplexních, kritických prostředí. Datové centrum je domovem mnoha různých technologií – od systémů HVAC přes mechanické a konstrukční řešení až po IT a jiné výpočetní systémy. Výzvou je snaha o vývojové urychlení takovýchto vysoce komplexních, vzájemně závislých typů prostředí, aby nezaostávaly za současnými trendy v digitalizaci.

Za tímto účelem konstruktéři, provozovatelé a dodavatelé datových center vytvářejí systémy, které tuto komplexitu sníží, přičemž respektují kritickou povahu aplikace. Jedním ze způsobů, jak snížit komplexitu designu a výstavby datového centra a zároveň zajistit rychlejší uvedení na trh, je industrializace neboli modularizace datových center, kdy se na místo dodávají prefabrikované, předem navržené a integrované jednotky.

4 – Překročení tradičních clusterů

Doposud se tradiční klastry datových center nacházely v Londýně, Dublinu, Frankfurtu, Amsterdamu a Paříži. Ať už proto, že v těchto městech sídlí mnoho společností, tak i proto, že se jedná o přirozená ekonomická uskupení s bohatým telekomunikačním připojením a ideálním profilem klientů.

Aby bylo možné poskytovat kvalitní služby a být blíže centrům populace a hospodářské činnosti, je stále výhodnější budovat datová centra v menších městech rozvinutých zemí a v hlavních městech rozvojových zemí. Konkurence mezi poskytovateli datových center je silná, takže mnohá z těchto menších měst a národů zajišťují růst pro stávající provozovatele nebo nabízejí snadnější vstup pro nové provozovatele. Z tohoto důvodu lze pozorovat zvýšenou aktivitu ve městech, jako je Varšava, Vídeň, Istanbul, Nairobi, Lagos a Dubaj.

Tato expanze se však neobejde bez problémů. Například úvahy o dostupnosti vhodných lokalit, energie a technické pracovní síly dále zvyšují komplexitu celkového provozu organizace. A v mnoha z těchto zemí nemusí být dostatek zkušeností nebo pracovníků, kteří by pomohli s designem, výstavbou a provozem nového datového centra.

Překonání těchto problémů bude vyžadovat, aby se majitelé datových center při každém přesunu do nové geografické oblasti znovu učili tomuto odvětví. Bez ohledu na tyto výzvy se však stále otevírají nové trhy a mnoho provozovatelů se snaží získat výhodu prvního hráče na rozvíjejících se sekundárních trzích. Mnohé jurisdikce totiž vítají provozovatele datových center s otevřenou náručí a některé jim dokonce nabízejí lákavé pobídky a dotace.

Letošní rok ukázal, že si nemůžeme být ničím jisti. Následky COVID a současného geopolitického systému způsobily, že odvětví čelí řadě bezprecedentních výzev. Příležitosti k růstu však existují. Trendy naznačují, že prozíravější provozovatelé budou schopni přečkat bouři a čelit všemu, co budoucnost přinese.

Zdroj  :Eaton

Pozor na výluky při pojištění přepravy zásilek

Jednou ze základních (a odesílateli často podceňovaných výluk) v rámci pojištění přepravy zásilek (resp. zbožového pojištění) je výluka škod způsobených nedostatečným, nevhodným, vadným nebo chybějícím obalem.

Tato výluka se v různých obměnách objevuje prakticky ve všech pojistných podmínkách pojišťoven a většinou je doplněná i o výluku škod vzniklých přirozenou povahou zásilky, či nevhodným nebo vadným ložením zásilky. Zároveň je třeba upozornit, že výše uvedeným výlukám se obvykle nevyhneme ani při pojištění zásilek v rozsahu tzv. „All risk“ čili „proti všem rizikům“.

Velká část škod v přepravním řetězci dnes vzniká bez zjevného vnějšího vlivu. Obvykle se jedná o zhroucení zboží na paletě, popraskání plastových pásků fixujících zásilku k paletě a následné vysypání zásilky, případně o promáčknutí spodních vrstev stohovaného zboží. Konkurenční tlaky na snižování či udržování cen zboží se tak často promítají do šetření ze strany odesílatelů, kdy se volí balení, které je sice dostatečné pro statické skladování, avšak nedostatečné pro tak dynamický proces, jakým je přeprava zboží. Případně dochází ke stohování palet se zbožím, ačkoliv toto zboží nemá pro potřeby stohování dostatečně pevný obal.

U vykládky je pak na takto nedostatečně/vadně baleném či loženém zboží zjištěna škoda.

Následný postup bývá obvykle stejný – uplatnění vzniklé škody po dopravci. Avšak odpovědnost dopravce není absolutní, např. v silniční dopravě je vada balení či uložení zásilky odesílatelem výslovně zmiňována v čl. 17 odst. 4 b) a c) Úmluvy CMR jako důvod pro zproštění odpovědnosti. Dopravce se tak často zprostí odpovědnosti a ani jeho pojišťovna pak nemá důvod hradit škodu, za kterou dopravce nenese odpovědnost. A z případně sjednaného pojištění přepravy zásilky pojišťovna takovou škodu obvykle také odmítne plnit, jak jsme si již popsali výše.

Je tedy zřejmé, že přestože je pojištění přepravy zásilek nejlepším nástrojem na krytí nahodilých škod vzniklých na zásilce v průběhu přepravy, tak v případě použití nevhodného, nedostatečného či vadného obalu nemusí pomoci ani to sebelepší pojištění. Je proto extrémně důležité volit vždy pro přepravu takový obal, způsob balení a způsob ložení zásilky v dopravním prostředku, aby byla zásilka maximálně chráněna před dnes již běžnými vlivy dopravy, jako jsou vibrace, akcelerace vozidla či prudké brždění vozidla. V opačném případě je možné, že vzniklá škoda nebude kryta žádným pojištěním a zároveň ani dopravce nebude povinen vzniklou škodu uhradit.

 

Autor: Martin Slečka, DiS.;manažer skupiny oddělení likvidace škod; SATUM CZECH s.r.o.

Česká republika má první nádraží ovládané plně na dálku

Budovy vybavené časovým zámkem a vzdáleným monitoringem vnitřních prostor představují budoucnost nádraží bez výpravčích a pokladních. Pilotním projektem v České republice je nádraží ve Stráži nad Ohří v Karlovarském kraji.

První čistě bezobslužné vlakové nádraží, které je zabezpečené na dálku, testuje Správa železnic (SŽ) s největší bezpečnostní agenturou na českém trhu, společností Securitas ČR. Nachází se ve Stráži nad Ohří v Karlovarském kraji a v rámci pilotního projektu automaticky zamyká a odemyká nádražní budovu a příchod k vlakovým nástupištím na časový zámek. Vnitřní prostory budovy jsou vybaveny monitorovacím kamerovým systémem napojeným na vzdálený pult ostrahy Securitas Operations Center (SOC).

Opozdilce pustí vzdálený operátor

Budova se automaticky zamkne určitou dobu po příjezdu posledního vlakového spoje a po předchozí vizuální kontrole čekárny operátorem SOC a odemyká se s dostatečným časovým předstihem před příjezdem prvního ranního spoje. Před nasazením tohoto řešení budovu odemykali a zamykali pracovníci najaté výjezdové služby, kteří ale mohli být odvoláni na jiný mimořádný výjezd a cestující se pak nemohli dostat do budovy nádraží a k nástupišti. Časový zámek však neznamená, že by opozdilci museli na nádraží nedobrovolně nocovat.

„V případě, že se některý z cestujících zdrží v budově nádraží, operátor SOC ho prostřednictvím reproduktoru v nádražní budově vyzve, aby opustil střežený prostor. Pokud by přeci jenom v budově někdo zůstal zamčený, může mu operátor SOC na dálku odemknout,“ řekl Jan Peroutka, technický ředitel společnosti Securitas ČR. „Pouze v případě, že nelze situaci vyřešit vzdáleně pomocí instrukcí přes mikrofon, operátor SOC povolá mobilní jednotku, která zjedná pořádek. Budovu nádraží se tedy od uzamčení do otevření nepřetržitě monitoruje přes SOC, aniž by byla nutná fyzická přítomnost ostrahy,“ dodal Jan Peroutka.

„S pokračující modernizací české železnice přibývá nádraží, na kterých už nepracují žádní dopravní zaměstnanci. Přesto i v nich chceme nabízet cestujícím příjemné prostředí při čekání na vlak. Proto jsme se rozhodli zapojit do projektu dálkového uzamykání čekáren. Časovač zámků lze vždy nastavit podle místních podmínek, na bezpečí cestujících dohlíží kamerový systém. Věřím, že se díky dobrým zkušenostem ze Stráže nad Ohří podaří rozšířit tento systém i na další naše nádraží,“ řekl ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení Správy železnic Vladimír Abraham.

Levnější než fyzická ostraha budovy

Automatizovaná vzdálená správa a monitoring budovy nádraží umožňují objekt zamykat a odemykat dle potřeby (stabilně se nastaví automatický čas zamykání a odemykání, ale operátor SOC může odemykat a zamykat i mimo tyto určené časy), přičemž prostory čekárny a vstupních dveří jsou v době, kdy je objekt uzamčen, pod neustálou kontrolou monitorovacích kamer. Toto řešení je efektivnější, nezávisí na fyzické přítomnosti mobilní jednotky a je také finančně míň náročné. Vzhledem ke stoupajícímu počtu nádražních objektů bez výpravčích a pokladních je pravděpodobné, že poptávka po podobném řešení bude stoupat.

Pilotní provoz plně automaticky a vzdáleně ovládaného nádraží ve Stráži nad Ohří od společnosti Securitas ČR funguje od roku 2022 a předcházely mu dva a až tři roky diskusí. Po vyhodnocení tohoto řešení ze strany zadavatele uvažuje SŽ o jeho plošném nasazení v celé České republice.

Ropa zlevňuje kvůli vybírání zisků a údajům o velkých ruských dodávkách

Ceny ropy smazaly předchozí zisky a surovina zlevňuje. Obrat způsobilo vybírání zisků a údaje o velkých ruských dodávkách. K růstu cen na počátku seance přispíval lepší než očekávaný hospodářský růst v USA a optimismus ohledně oživení poptávky v Číně.

Cena severomořské ropy Brent kolem 18:35 SEČ vykazovala pokles o 1,4 procenta na 86,29 USD za barel. Cena americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu ztrácela asi 1,7 procenta na 79,66 dolarů za barel.

Podle obchodníků a výpočtů agentury Reuters se nakládky ropy z ruských baltských přístavů tento měsíc zvýší o 50 procent oproti prosinci, protože prodejci se snaží uspokojit silnou poptávku v Asii a těží z rostoucích světových cen energií.

„Pokud ruská nabídka zůstane silná i v příštím měsíci, trend poklesu bude u ropy pravděpodobně pokračovat,“ uvedl analytik John Kilduff ze společnosti Again Capital. Dodal, že k poklesu cen mohlo rovněž vést vybírání zisků před víkendem.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

BURZA TYP KONTRAKT AKTUÁLNÍ CENA PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR
Londýn – ICE Brent březen 86,29 87,47
New York – NYMEX WTI březen 79,66 81,01

Vozidel s povinným ručením loni v Česku přibylo 194.000 na 9,05 milionu

V Česku loni přibylo 194.000 vozidel se sjednaným povinným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Celkem tak má takzvané povinné ručení 9,053 milionu vozidel, vyplývá z aktuálních dat České kanceláře pojistitelů (ČKP). Nepojištěných vozidel je podle jejích dřívějších odhadů v ČR asi 160.000.

„Počet pojištěných vozidel s platným povinným ručením za celý rok 2022 roste tempem o 2,2 procenta, respektive o 193.621 vozidel, což je v celoročním srovnání růstu počtu pojištěných vozidel výrazně méně než v roce 2021 i než během posledních dvou předcovidových let 2018 a 2019,“ řekl ČTK pojistný matematik kanceláře Petr Jedlička.

V roce 2021 se počet pojištěných vozidel zvýšil o 283.750, v roce 2019 o 265.276 a v roce 2018 o 308.301 vozidel. Snížená produkce nových automobilů během covidu a růst jejich ceny se tak se zpožděním začíná projevovat na celkových přírůstcích pojištěných vozidel, uvedl Jedlička.

Škody v rámci povinného ručení podle ČKP opět významně rostou, a to především v souvislosti s eskalací cen za opravy vozidel. Průměrná majetková škoda ke konci loňského září vzrostla meziročně o 17,1 procenta.

To je spojené s aktuální situací vysoké inflace, na růst závazků působí i dlouhodobé postupné navyšování odškodnění za zdravotní následky, které pojišťovny odškodňují někdy i desítky let, upozornil Jedlička.

ČKP hradí prostřednictvím garančního fondu, kam přispívají pojišťovny z vybraného pojistného na povinném ručení, částky, které se jí nepodaří získat od nepojištěných viníků nehod.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Pořízení povinného ručení je ze zákona povinné pro všechny majitele vozidel. Musí je mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

Zdroj  :ČTK

Britské aerolinky Flybe zastavily provoz

Britská regionální letecká společnost Flybe se dostala do insolvence a zrušila všechny své lety z Británie a do Británie. Oznámila to včera firma na svých internetových stránkách. Vyzvala cestující, kteří si u ní koupili letenky, aby nejezdili na letiště, pokud si sami nezajistí alternativní let u jiných aerolinek.

„Flybe bohužel není schopna alternativní lety pro cestující zajistit,“ uvedla firma. Aerolinky Flybe nabízely mimo jiné lety z Londýna, Birminghamu a severoirského Belfastu a provozovaly linky do Amsterodamu a Ženevy, napsala agentura DPA.

Společnost Flybe se dostala do insolvence již v minulosti, a to v březnu 2020. Nedokázala se tehdy vyrovnat s prudkým poklesem poptávky v důsledku šíření koronaviru. Loni na jaře se jí však podařilo provoz obnovit.

Zdroj  :ČTK

Správa železnic vymění šéfa přípravy vysokorychlostních tratí

Státní Správa železnic vymění šéfa přípravy vysokorychlostních tratí. Nynějšího ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Martina Švehlíka na tomto postu vystřídá 1. února Jakub Bazgier. Ten je zatím ve správě náměstkem Stavební správy západ.

„Důvodem této personální změny jsou nastávající kroky v přípravě vysokorychlostních tratí. Ta totiž postupuje do územní fáze,“ řekl serveru mluvčí Správy železnic Jan Nevola. „Jakub Bazgier dosud působil na Stavební správě západ, kde se dlouhodobě věnoval mimo jiné problematice majetkoprávního vypořádání. Má také řadu zkušeností v oblasti projednávání investičních záměrů s partnery z řad samospráv,“ doplnil Nevola.

Bazgier má ve Správě železnic podle serveru na starosti například projekt modernizace trati z Prahy do Kladna. Ten byl jedním z projektů, kvůli nimž loni Správu železnic kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) za značné průtahy a zdražování staveb. Podle vyjádření kontrolorů z loňského srpna se modernizace železnice z Prahy do Kladna posunula o čtyři roky, a měla by tak skončit v roce 2029. Náklady vzrostly oproti původním plánům o 13,1 miliardy korun na 42,7 miliardy Kč, uvedl tehdy NKÚ. Správa železnic a ministerstvo dopravy ale tehdy uvedly, že NKÚ porovnává neporovnatelné. Původní materiál z roku 2013 podle ministerstva pracoval s tehdejšími cenami a tehdy platnou legislativou.

V přípravě vysokorychlostních tras jsou nyní podle předchozích informací Správy železnic prováděny projekční práce na téměř 200 kilometrech tratí. Podle materiálu ministerstva dopravy, zveřejněného loni v dubnu, měla příprava vysokorychlostních železničních tratí v Česku loni stát více než půl miliardy korun a v dalších čtyřech letech dohromady 3,8 miliardy Kč. Se samotnou stavbou prvních úseků tratí se podle materiálu počítá nejdříve od roku 2026. Dříve Správa železnic uváděla rok 2025. Jednotlivé úseky budou podle materiálu stát desítky miliard korun. Stát počítá s tím, že na stavbu využije dotace z evropských fondů.

Zdroj  :ČTK

45 let čekání na elektrizaci v bavorském pohraničí

V roce 1992 Spolkový sněm poprvé zadal elektrizaci železniční tratě mezi Hofem a Marktredwitz v Horních Frankách. Do dnešního dne je však projekt stále ve fázi plánování, stejně jako část „východního koridoru“ jižně od Marktredwitz do Weidenu, Regensburgu a dále do Rakouska. Podle nepotvrzených prohlášení zúčastněných stran nemusí být nepřetržitý elektrický provoz možný dříve než v roce 2037.

Poslanci Spolkového sněmu z regionu si první datum přivezli z jednání s vedením DB v roce 2017. Ke konci roku 2022 projekt ještě nebyl zahájen a v současné době je daleko od realizace.

Železniční doprava v elektrické trakci místo nafty má téměř výhradně výhody: vlaky jsou výkonnější, tišší a vyžadují méně údržby. Spotřeba energie a emise CO2 jsou nižší – v neposlední řadě díky rekuperaci energie do sítě při brzdění. Spolková vláda a DB Netz však budou muset investovat jeden až tři miliony eur na kilometr trati plus připojení k napájecím sítím v nadřazeném vedení.

Stále větší kritika se snáší na spolkovou vládu, že poskytuje příliš málo peněz na elektrizaci a navíc ji ztěžuje výpočty přínosů a nákladů, v nichž ohled na klimatickou neutralitu mobility nehraje prakticky žádnou roli.

Po celá léta se podíl elektrizovaných tratí držel na více než 60% sítě. Osobní i nákladní doprava je často odkláněna na jiné tratě. „Mezery v elektrizaci“ vedou od počátku k provozu na jiných tratích. Neelektrizovaná trať mezi Hofem a Regensburgem nebo Freilassingem a Rosenheimem je největší elektrizační mezerou železnice v Německu. Vytlačuje nákladní dopravu mezi Rakouskem a Bavorskem a přístavy v Severním moři na přetížené trase přes Würzburg, Bebru a Hannover. Chybí také jako součást odklonové trasy mezi severem a Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem, kdy je pravidelná trasa údolím Labe jižně od Drážďan často uzavřena kvůli stavebním pracím.

Spolková vláda a DB Netz však dosud odsouvaly elektrizaci dále a dále do budoucnosti. Ve Spolkovém plánu dopravní infrastruktury z roku 2003 byla elektrizace jižně od Marktredwitz do Regensburgu stanovena jako zkušební mandát, ale nic se nestalo. Ve Spolkovém plánu dopravní infrastruktury 2030, který byl přijat v roce 2016 a v současné době platí, byla trať dokonce zařazena do nejvyšší priority plánování, „Naléhavá potřeba – odstranění úzkého hrdla“. Původní plánování však bylo zastaveno na Spolkovém ministerstvu dopravy, protože nyní má být elektrizace s dalšími opatřeními na trati provedena najednou: od výstavby nových stavědel přes protihluková opatření až po odstranění úrovňového přejezdu a peronizaci.

To však vyžaduje mnohem rozsáhlejší přípravu a projednání, takže na obrat ve východním Bavorsku bude nutné čekat dlouho. Totéž se děje nahoru a dolů po celé zemi s mnoha tratěmi s dieselovým provozem. Za posledních pět let bylo v celém Německu elektrizováno pouze 585 km stávajících státních železničních tratí. Poslední rozšíření sítě elektrizovaných drah je staré pouhé dva dny: deset let po novém přístavu Jade-Weser-Port ve Wilhelmshavenu bylo také uvedeno do provozu 70 km dlouhé trolejové vedení do Oldenburgu. Lepší pozdě než nikdy, ale celkově příliš pomalé pro klimatický obrat v dopravě.

Jako by chtěla dokázat nerozhodnost, vládní koalice před pouhými třemi týdny drasticky snížila „Program elektrických nákladních železnic“ se svým spolkovým rozpočtem na rok 2023. K realizaci je však zapotřebí více a nikoli méně spolkových finančních prostředků. Vláda musí být posuzována podle toho, co skutečně dělá pro přesun přepravy na železnici a zlepšení podmínek v železniční síti pro nákladní a osobní dopravu. Elektrizace by měla být provedena co nejrychleji, aniž by byly prováděny jakékoli další práce, zejména tam, kde budou v nadcházejících letech zapotřebí odklonové trasy za rekonstruované koridory. Plánování se musí zaměřit na chybějící elektrizaci, aby bylo možné vytvořit nová dopravní spojení a přesun přepravy na ekologický druh dopravy. Zřeknutí se rozsáhlých výpočtů přínosů a nákladů je zde snadné.

 

 

Prazdroj otevřel nový, plně automatizovaný sklad

Otevření nového plně automatizovaného skladu Plzeňského Prazdroje na lahvová a plechovková piva, 26. ledna 2023 Plzeň.

Více skladovacího prostoru a rychlejší odbavování lahvového a plechovkového piva. To zajistí Plzeňskému Prazdroji nový, plně automatizovaný sklad, který v těchto dnech zahájil provoz. Největší investice v plzeňském pivovaru od roku 2006 ve výši 780 milionů korun umožní Prazdroji rychleji zásobovat své zákazníky.

 „Plzeňský Prazdroj se během 180 let své existence vždy snažil přinášet inovace, aby mohl poskytovat nejlepší výrobky a služby. Při vaření piva dodržujeme původní receptury i postupy, pro ulehčení práce a hlídání té nejvyšší kvality ale využíváme nejmodernější dostupné technologie, které nám pomáhají při balení našich produktů i v našich skladech. Nový, kompletně automatizovaný sklad je přesně ten případ. Zrychlí procesy, pomůže našim lidem s náročnou prací, a navíc díky použitým technologiím sníží naši celkovou uhlíkovou stopu,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Nový skladovací prostor stojí přímo v areálu plzeňského pivovaru na ploše 10 000 metrů čtverečních, což odpovídá rozloze 1,5 fotbalového hřiště. Hlavní budovu tvoří opláštěný samonosný regálový sklad, který je díky použité technologii nejmodernějším skladem Prazdroje a jedním z nejmodernějších skladů tohoto typu v Česku. Zboží ze stáčecí linky přepravuje automatický paletový pojízdný systém čítající 28 vozíků, tzv. gondol, které se pohybují po kolejích v celkové délce přes půl kilometru.

Lahve a plechovky si přímo ve skladu převezmou automatické jeřábové zakladače. Ty jsou  vybaveny rekuperací a šetří díky tomu elektrickou energii. Unikátní samonosný regálový systém uskladní až 16 000 palet, tedy přibližně 18 000 000 piv. Celková kapacita skladovacích prostor v pivovaru se tak navýšila o více než 20 %. „Díky systému regálů i způsobu přepravy zboží mezi nimi ušetříme nejen prostor a náklady na převoz zboží, ale také snížíme množství vyprodukovaných emisí, což zapadá do naší strategie udržitelnosti. Využití kolejí výrazně omezilo potřebu vysokozdvižných vozíků. Ve skladu je nyní používáme už jen pro samotnou nakládku do kamionů a ty navíc nově místo LPG jezdí na elektřinu. Jen tím ročně nevyprodukujeme přibližně 500 tun CO2,“ říká František Holý, manažer skladů Plzeňského Prazdroje. Do budoucna pak pivovar počítá s umístěním fotovoltaických panelů na střeše budovy, které zajistí až 30 % celkové spotřeby skladu.

Pod zemí jsou zabudované tři retenční nádrže, které zachytí až 838 m3 dešťové vody. Ta by naplnila téměř dva dvaceti pěti metrové plavecké bazény. Pivovar dešťovou vodu znovu využije pro chlazení výrobní technologie ve vedle stojícím pivovaru Gambrinus.

Nový sklad zvýší kapacitu expedice zboží o 50 %. „Díky tomu je nyní možné vyskladnit až 290 palet za hodinu, což odpovídá naložení téměř 9 kamionů. Jsme tak schopní odbavit větší množství závozů a tím rychleji zásobovat naše zákazníky,“ dodává František Holý.

Na místě starého skladu v areálu pivovaru vznikne nová stáčecí linka na vratné skleněné lahve. Právě tento typ obalu je v rámci portfolia Prazdroje dlouhodobě nejprodávanější a z pohledu dopadů na životní prostředí jsou vratné skleněné lahve v segmentu baleného piva nejšetrnější volbou. Proto se na ně chce pivovar soustředit i v budoucnu. Nová linka by měla být uvedena do provozu na konci letošního roku.

 Studii proveditelnosti včetně návrhu plně automatického paletového skladu obsluhovaného jeřábovými zakladači připravila firma Logio, která se dále podílela i na řízení realizace. „Jedním z našich hlavních úkolů bylo dohlédnout na to, aby automatizovaná technologie byla ve shodě s požadavky mnoha profesí, například statiky, požární bezpečností, elektroinstalací, IT, ale také údržbou technologií a dalších,“ shrnuje Roman Černohous senior konzultant Logia.

Přípravné práce pro výstavbu nového skladu včetně demolice toho starého měla na starosti firma APB – Plzeň a.s. Generálním dodavatelem stavební části nového automatizovaného skladu byla firma Swietelsky. „Stavělo se ve složitých geologických podmínkách, v prostoru vzniklém demolicí starších výrobních objekt. Přesto jsme se s tím dokázali vypořádat, stejně jako s řadou velmi specifických požadavků na kvalitu a vybavení stavby z pohledu technologie. Realizací tohoto projektu jsme navázali na dlouholetou úspěšnou spolupráci s Plzeňským Prazdrojem,“ říká Petr Šolc, ředitel závodu Pozemní stavby Západ společnosti Swietelsky.

Dalšími partnery projektu byly System Logistics, hlavní dodavatel technologické části, a Bilfinger Tebodin, který měl na starosti projektovou dokumentaci a následně také stavební dozor.

Zdroj  :Prazdroj

Sedm lidí a dvě firmy čelí obžalobě za ovlivňování zakázek Českých drah

Státní zástupce podal obžalobu na sedm lidí a dvě firmy v kauze, která se týká podezření na ovlivňování zakázek Českých drah. Na webu to dnes uvedlo pražské vrchní státní zastupitelství. Obžaloba tvrdí, že organizovaná skupina využívala neveřejné informace u poptávkových řízení na zajištění náhradní autobusové dopravy při drážních výlukách. Podle dřívějších informací médií je mezi obviněnými fotbalový manažer Roman Rogoz.

Skupina podle státního zástupce poskytovala a zužitkovávala neveřejné informace o cenových nabídkách ostatních uchazečů o zakázky. Jejím cílem bylo upřednostnit vybrané dodavatele, a získat tak majetkový prospěch. Národní centrála proti organizovanému zločinu v minulosti zveřejnila, že skupina v roce 2020 získala informace prostřednictvím bývalého zaměstnance Českých drah a že chtěla ovlivnit celkem osm zakázek v hodnotě 18 milionů korun.

„Rozsah trestné činnosti i její konkrétní právní kvalifikace se u jednotlivých obviněných liší,“ uvedl státní zástupce Jan Scholle. V popsané trestné činnosti spatřuje podvod, zjednání výhody a také pletichy při zadání veřejné zakázky. Obviněným hrozí až osmileté vězení. Případ bude mít na starosti Obvodní soud pro Prahu 1.

Policie se kauzou začala zabývat na základě Rogozových odposlechů v jiném případu s krycím názvem Šváb, který se týká údajného ovlivňování výsledků fotbalových utkání druhé a třetí ligy. Někdejší sportovní manažer Slavoje Vyšehrad Rogoz je blízkým spolupracovníkem bývalého místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra. Vedle Rogoze a Berbra čelí v kauze Šváb obžalobě dalších 19 lidí, soud v Plzni začne kauzu řešit v dubnu.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář