Domů Blog Strana 517

K dnešnímu dni končí po šesti letech elektronická evidence tržeb

K dnešnímu dni končí po šesti letech elektronická evidence tržeb (EET), nebude funkční ani pro dobrovolnou evidenci. Od jara 2020 už byla pozastavená kvůli pandemii covidu-19. S koncem samotné evidence zákon ruší i povinnosti s ní spojené, jako zveřejnění informace o EET v provozovnách nebo vydávání speciálních účtenek pro podnikatele, kteří nemohli zajistit stálé připojení svých pokladen k internetu.

Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš, který EET v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun. Podle odpůrců EET exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců evidence její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Daňoví odborníci již dříve na dotaz ČTK uvedli, že zrušení EET by nemělo přinést státu větší negativa. Soudí také, že evidence by navíc do budoucna měla stále menší smysl, protože roste podíl bezhotovostních plateb. Odpůrci zrušení naopak v debatách poukazovali na to, že naopak přibude obchodníků, kteří budou přijímat pouze hotovost.

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 se rozšířila na podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Pokud by EET nebyla zrušena, platila by ode dneška pro všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Zdroj  :ČTK

V Česku letos ubylo obětí nehod, může jít o druhý nejméně tragický rok

V Česku letos proti loňsku ubylo obětí dopravních nehod. Podle dosavadních předběžných údajů policie na silnicích zemřelo 467 lidí, číslo se ale může snížit kvůli výsledkům pitev usmrcených při listopadových nehodách. Loni si dopravní nehody v Česku vyžádaly 470 lidských životů. Letošek by tak mohl být dosud druhým nejméně tragickým rokem na českých silnicích za víc než 60 let policejních statistik.

Za prosinec při dopravních nehodách v Česku zemřelo 32 lidí, což je o 18 méně než před rokem. K pátku bylo podle ředitele dopravní policie 31 obětí, dnes po poledni zahynul v obci Zlonice na Kladensku motocyklista po střetu s osobním autem, řekla ČTK středočeská policejní mluvčí Michaela Richterová. Bilanci mohou ještě zhoršit případné další dnešní tragické nehody. Upřesněná čísla policie obvykle zveřejňuje v první polovině ledna.

Pokud se celoroční údaje potvrdí, šlo by za letošek o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje. Méně obětí dopravních nehod policie eviduje jen za rok 2020, kdy jich bylo 460. Dosud nejtragičtější byl rok 1969 se 1758 usmrcenými, od vzniku České republiky nejvíce lidí při dopravních nehodách zemřelo v roce 1994, kdy bylo obětí 1473. Pod tisícovkou se jejich počet drží od roku 2008.

„Číslo je orientační, protože víme, že v listopadu se budou některé smrtelné dopravní nehody odepisovat z důvodu, protože nám došly výsledky pitev. Číslo teoreticky může být nižší,“ řekl ředitel dopravní policie k celoročnímu počtu obětí. Mezi usmrcené při nehodách se nezapočítávají například lidé, jejichž smrt způsobil zdravotní problém, který nehodě předcházel nebo ji třeba i zavinil.

Výrazně podle Zlého letos přibylo proti loňsku nehod způsobených pod vlivem alkoholu. K pátku jich bylo 4658, tedy o 567 víc než o rok dřív. O víc než 1100 nižší než loni je naopak dosavadní počet nehod, který přesahuje 98.000. Těžce i lehce zraněných je ale víc než před rokem.

Z hlediska měsíců byly v letošním roce na silnicích nejtragičtější červen se 49 a říjen se 48 usmrcenými. Nejméně obětí si vyžádaly nehody v únoru, kdy zemřelo 25 lidí.

Z obětí prosincových nehod bylo podle šéfa dopravní policie 17 řidičů v osobních autech, sedm chodců, tři řidiči nákladních vozů, dva spolujezdci v osobních automobilech a jeden cyklista. Motocyklista zahynul vedle dneška také na Štědrý den. „Hlavní příčiny: nepřiměřená rychlost, přejetí do protisměru nebo vyjetí mimo vozovku,“ uvedl Zlý ke smrtelným nehodám. Za prosinec podle dosavadních čísel ubylo nehod, těžkých i lehkých zranění a také kolizí pod vlivem alkoholu.

Zdroj  :ČTK

Modernizace úseku železniční trati Stod-Domažlice získala kladné stanovisko EIA

Připravovaná modernizace 36kilometrového úseku železniční trati Stod – Domažlice získala kladné stanovisko EIA, tedy posudek vlivů stavby na životní prostředí od ministerstva životního prostředí. Půjde o kombinaci novostavby dvoukolejné trati Stod – Holýšov a Blížejov – Domažlice a elektrizaci stávající linie Holýšov – Blížejov za více než 14 miliard Kč. Na části Stod – Holýšov bude kilometrový tunel. Vlaky tam budou jezdit rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Nyní se zpracovává dokumentace pro územní rozhodnut.

Jde o nejdelší a nejsložitější úsek připravované modernizace tratě Plzeň – Domažlice – státní hranice s Německem, která by měla být do roku 2030 dvojkolejná a elektrifikovaná. Stavba, která by měla začít v roce 2024, je rozdělena na čtyři etapy, které už mají kladný posudek EIA. Exministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) loni v srpnu v Plzni slíbil, že trať, na níž se 4. srpna 2021 srazily u Milavčí na Domažlicku dva vlaky a zemřeli tři lidé, má být do roku 2029 dvojkolejná a elektrifikovaná. SŽ tehdy uvedla, že modernizované železniční rameno přijde na 28 miliard Kč. Havlíček se před nehodou dohodl s německým protějškem, že Německo zmodernizuje trať od hranice do bavorského Schwandorfu, která má být také dvojkolejná a elektrifikovaná. Umožní to rychlejší a bezpečnější cestu z Prahy do Mnichova ze současných 5,5 hodiny na více než čtyři hodiny. Trať bude postupně vybavena i evropským zabezpečením ETCS. Po modernizaci by tam měly vlaky jezdit rychlostí 160 až 200 km/h.

Pro první stavbu v ČR, tedy nový 19kilometrový úsek trati z Plzně-Nové Hospody do Stoda asi za deset miliard korun, je zpracovaná a projednaná dokumentace pro územní rozhodnutí a podaná žádost o vydání územního rozhodnutí. Pokud ho SŽ získá do poloviny příštího roku, mohla by stavba začít na podzim 2025. Ve fázi územního řízení je také přestavba staré trati Plzeň-Nová Hospoda – Nýřany – Chotěšov, která bude provozována i po dokončení modernizace celého koridoru. „Vydání územního rozhodnutí se předpokládá na jaře, zároveň už se zpracovává dokumentace pro stavební povolení,“ uvedla mluvčí. Začátek stavby se předpokládá nejdříve, a to v závěru roku 2024. Zároveň s ní by se měl realizovat i projekt elektrizace navazující krátké trati z Nýřan do Heřmanovy Huti, dodala.

Na třetí úsek Stod – Domažlice je dokončené řízení EIA a veřejná představení projektu. „Po zapracování připomínek bude zahájeno veřejnoprávní projednání,“ řekla Pistoriusová. V polovině příštího roku plánuje SŽ zažádat o vydání územního rozhodnutí. Stavba má začít v roce 2027.

Příprava čtvrté stavby, jedné koleje z Domažlic ke státní hranici s Německem, je pozastavena. SŽ čeká na výsledek studie, kterou zpracovává DB Netze ze skupiny Deutsche Bahn na navazující úsek na německé straně trati.

Zdroj  :ČTK

Firma JHMD požádala Drážní úřad, aby přerušil řízení o provozování dráhy

Firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) požádala Drážní úřad, aby přerušil všechna řízení spjatá s provozováním dráhy. Bez těchto osvědčení nelze dopravu na tratích z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně provozovat, uvedla v insolvenčním rejstříku insolvenční správkyně Daniela Urbanová. Firma také podle ní nesplňuje podmínky pro to, aby jí soud povolil reorganizaci. Přerušená jsou tři ze čtyř řízení. O osvědčení o bezpečnosti dopravce firma ani nepožádala.

Firma je od října v úpadku. Provoz vlaků v říjnu zastavila, protože nemá potřebná povolení. JHMD podle přehledu pohledávek dluží kolem 300 milionů korun. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma provozovala do podzimu vlaky na úzkokolejce.

JHMD přišla 2. října o bezpečnostní osvědčení provozovatele dráhy a o dva týdny později o bezpečnostní osvědčení dopravce. Drážní úřad vede s firmou správní řízení o odnětí licence. „Ačkoli dlužník (JHMD) podal žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy a osvědčení dopravce, v řízeních aktuálně nepokračuje, když podal žádost o přerušení všech řízení, která jsou v souvislosti s provozováním dráhy a drážní dopravy u Drážního úřadu vedená,“ uvedla správkyně.

Bez těchto osvědčení nelze dráhu na výše zmíněných tratích provozovat. Tato situace neumožnila správkyni zahájit jednání s Jihočeským krajem a Krajem Vysočina o možných smluvních vztazích a přepravě cestujících pro rok 2023. „Insolvenční správce by uzavření smluv s oběma významnými partnery považoval za zhodnocení majetkové podstaty,“ uvedla Urbanová.

Mluvčí Drážního úřadu dnes ČTK řekla, že přerušená jsou řízení o odejmutí licence a úředního povolení. Řízení spjaté s bezpečností dráhy úřad sám přerušil, protože firma podle Strakové nedodala všechny potřebné podklady. „O osvědčení bezpečnosti dopravce ani nepožádali,“ řekla mluvčí.

Firma podle správkyně ani nesplňuje podmínku možné reorganizace. Podle účetních výkazů měla JHMD za poslední účetní období před tím, než začala insolvence, čistý obrat 11,2 milionu Kč. JHMD zaměstnávala kolem 80 lidí, nyní je to méně než 20 zaměstnanců. Firma teď podle Urbanové neprovozuje žádnou ze svých hlavních činností, v listopadu ukončila provoz kavárny v Jindřichově Hradci.

Provoz podniku je dlouhodobě ztrátový, uvedla správkyně. Situaci by podle firmy změnilo uspokojení pohledávky 108 milionů korun za Krajem Vysočina.

Firma na sebe podala insolvenční návrh v září. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Pohledávky dál přibývají. Raiffeisenbank přihlásila v říjnu vůči firmě pohledávky za 100,5 milionu Kč, v prosinci přihlásil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pohledávky téměř za 78 milionů korun. Fond se domáhá peněz, jež poskytl firmě na investiční akce, u nichž je podle SFDI možné, že dopravce nesplnil smlouvou dané podmínky.

Společnost JHMD nemá na splácení dluhů. Argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy. Náhradní autobusovou dopravu v místě úzkokolejky zajistily Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.

Obnovení provozu na jindřichohradecké úzkokolejce by stálo zhruba 20 milionů korun, řekl ČTK v listopadu Jan Šatava, jeden ze zakladatelů firmy JHMD a někdejší předseda představenstva. Tržby za letní jízdy parními vlaky bývaly v minulosti kolem čtyř milionů korun, což zaplatilo parní provoz. Firma teď vlastní dvě provozuschopné parní lokomotivy, asi deset historických vagonů a řadu běžných vozů, řekl Šatava. Firemní aktiva odhadl na desítky milionů korun. „Potvrzuje to můj názor, že pan (Boris) Čajánek (předseda správní rady JHMD) bude dělat všechno pro to, aby se to už nikdy nerozjelo,“ okomentoval dnes Šatava pro ČTK přerušená řízení u Drážního úřadu.

JHMD vlastní a provozuje úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech podle staršího vyjádření firmy přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech.

Zdroj : ČTK

Mýto na dalších silnicích v Plzeňském kraji nezpůsobilo zahlcení menších silnic

Řidiči kamionů v Plzeňském kraji, kteří musí od července platit mýto na dalších dvou silnicích první třídy, nevyužívají víc krajské silnice druhé a třetí třídy, aby se platbám vyhnuli. Těžkých nákladních aut neubývá. Na čtyřech silnicích v regionu se osvědčily zákazové značky pro vozy nad 12 tun, řidiči je respektují. ČTK to zjistila u plzeňské organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a na krajském úřadě.

Řidiči nákladních vozů nad 3,5 tuny platí od 1. července mýto úsecích silnic první třídy – I/27 Plzeň – Klatovy a na I/22 z Klatov do Horažďovic a dál do jižních Čech. Už od ledna 2020 je mýto na I/20 z Plzně na České Budějovice a na I/26 z Plzně do Domažlic. Cedule s černým M ve žlutém kruhu jsou teď na 190 kilometrech ze 450 km silnic první třídy v kraji. Obce na trasách další dva zpoplatněné úseky vítají, cesta z Plzně na jih už se nedá objíždět po „jedničkách“ bez mýta. Počty kamionů na zpoplatněných úsecích zatím neklesají, správci je vyhodnotí na jaře.

„Nemáme informace o tom, že by řidiči kvůli tomu, aby se vyhnuli placení mýtného, přemisťovali tranzit ze silnic první třídy na dvojky a trojky,“ řekl šéf krajského odboru dopravy Dušan Pakandl. Od července se žádná obec neozvala a nepožádala kraj, aby provedl sčítání aut. Vedoucí provozu ŘSD Michal Syřínek potvrdil, že mu krajská správa silnic nesdělila, že by těžká vozidla mýto objížděla nebo že by se provoz někde zahušťoval. Vysvětlil to hlavně tím, že silnice první třídy nemají víceméně žádnou náhradu. „To zjišťujeme dennodenně, když provádíme jakékoliv opravy. Máme obrovské problémy zajistit objízdné trasy. Řidiči kamionů si hodně rozmyslí, aby se někde zasekli,“ řekl.

Řidiči kamionů také podle Pakandla respektují zákazové značky pro nákladní vozy nad 12 tun, které si prosadily obce v minulých třech letech na čtyřech silnicích v kraji. „Je to respektované a kontrolované policií. Ale vymístily jen tranzitující dálkovou nákladní dopravu, která se přesunula na silnice vyšších tříd, tedy dálnici D5 a silnice první třídy. Ale jakýkoliv kamion, který tam musí naložit nebo vyložit náklad, nebo má v místě servis, tak tam stejně pojede,“ řekl. Zákazy teď platí na „staré pražské“, tedy na silnici druhé třídy II/605 od Ejpovic až do Středočeského kraje, dále z Plzně přes Vejprnice, Tlučnou až do Nýřan, také mezi Chotěšovem a Dobřany a v Dobřanech a v okolí Chanovic na Klatovsku. Žádná další obec v kraji teď podle Pakandla nepřipravuje dopravně-inženýrská opatření, tedy žádost o omezení tranzitu.

Zdroj  :ČTK

ŘSD ukázalo, jak náročné je modernizovat dálnici D1 za provozu

Ředitelství silnic a dálnic ČR již před časem uvedlo dokumentární film mapující průběh modernizace dálnice D1. Téměř všechny modernizace nejdůležitější dálnice v ČR probíhají za provozu. Jak náročné to pro silničáře je? To zjistíte v tomto filmu, který vám  může přinést mnoho zajímavostí.

Zdroj : ŘSD

Dopravní podnik města Brna rekapituluje rok 2022

Dopravní podnik města Brna se ohlíží za uplynulým rokem. Kromě splněného závazku vůči městu Brnu a jeho obyvatelům, týkajícího se naježděných kilometrů a přepravených cestujících, si připisuje i řadu dalších dokončených projektů a úspěchů.

Dlouho očekávanou posilou vozového parku DPMB je obousměrná tramvaj Škoda ForCity Smart 45T. Vůz do zkušebního provozu s cestujícími vyjel poprvé v rámci charitativní jízdy 8. prosince 2022, v běžném provozu pak 11. prosince. „Aktuálně žádáme o evropskou dotaci na 15 těchto klimatizovaných a nízkopodlažních vozů. Další budeme pořizovat dle finančních možností,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Největší radost

Na nejočekávanější dopravní událost roku 2022 si veřejnost musela počkat až do adventu. V neděli 11. prosince vozy DPMB poprvé svezly cestující po nové trati k univerzitnímu kampusu. Necelý kilometr dlouhá trať s nejdelším tramvajovým tunelem v ČR se stavěla od podzimu 2019. Náklady na ni činí 1,4 miliardy korun, přičemž 80 procent pokryje evropská dotace.

Nejvíce prodaných jízdenek službou Pípni a jeď!

I absolutní rekord v počtu prodaných jízdenek prostřednictvím služby Pípni a jeď! padl až v prosinci. Nejvíce transakcí cestující „napípali“ 16. prosince 2022, a to 58 146.

Největší hrdinové

Řidiči dopravního podniku města Brna zajišťují provoz MHD, ale občas si vyzkouší i roli záchranářů nebo hasičů. V roce 2022 se hrdinskými činy vyznamenali hned čtyři řidiči. Tramvaják David Hrůza 17. ledna zastavil
u hořícího domu v Bystrci a pomohl dvěma seniorům opustit domov v plamenech. Na konci srpna si řidiči trolejbusu Bronislav Kohoutek a Michal Křepela při průjezdu kolem zastávky Podveská všimli kouře stoupajícího z rodinného domu a neváhali vběhnout dovnitř ještě před příjezdem hasičů. Dalším z hrdinů je i řidič Marek Kaštan, který v autobuse na lince 78 pomáhal s resuscitací cestujícího se zástavou srdce. Mimo zmíněné se řada řidičů podílela na navrácení zapomenutých věcí ve vozech I za to jim patří obrovský dík.

Historicky největší obnova vozového parku

DPMB si v letošním roce může připsat historicky největší obnovu vozového parku za 963 miliónů Kč. Dokončil masivní modernizaci vozového parku trolejbusů, se kterou začal v roce 2020. K loňským 20 letos nakoupil dalších 20 trolejbusů Škoda 27Tr s cenou 11,95 mil. Kč za kus. Zároveň se podnik pustil do programu Mario, kdy v komínských dílnách kompletuje trolejbusy SOR TNS 12. „Letos jsme zkompletovali dva trolejbusy, příští rok plánujeme sestavit dalších 10,“ uvedl Miloš Havránek. Obnova vozového parku se dotkla i tramvají – DPMB sestavil 7 tramvají Drak a pořídil zmíněnou obousměrnou tramvaj Škoda ForCity Smart 45T. Postupně do Brna dorazilo i 31 nových klimatizovaných autobusů SOR. Celkem DPMB v roce 2022 pořídil 61 nových vozů.
70 procent z celkové investice se podařilo získat z evropských dotací.

Nejoblíbenější příspěvek na Facebooku DPMB

Jednoznačným favoritem mezi příspěvky na facebookovém profilu DPMB je video z 15. září zachycující průjezd tramvají novým tunelem ke kampusu. Fanoušci na sociálních sítích tak měli poprvé možnost alespoň virtuálně do tunelu nahlédnout. Příspěvek se může chlubit 1,6 tisíci sdílení a viděly jej téměř 2 miliony lidí.

Nejnáročnější oprava vozu

Oprava, která dala pracovníkům DPMB v uplynulém roce nejvíce zabrat, byla důsledkem dopravní nehody z 21. září. Na Žerotínově náměstí nedalo osobní auto přednost tramvaji na lince 12. Poškození vozu MHD bylo tak rozsáhlé, že na jeho rekonvalescenci v medláneckých dílnách pracovali 39 dní.

Největší akce roku 2022

Streetparty Brno 2022 byla jednou z největších akcí města v uplynulém roce. Své síly spojilo sedm městských firem, státní i městská policie a hasiči. Na Lidické ulici představily 3. září během dvou defilé svou činnost, techniku a zajistily zábavu pro více než 55 tisíc lidí. Na programu byly i koncerty Support Lesbiens, Sebastian a soutěž řidičů tramvají. Největší akcí pouze dopravního podniku bylo odpoledne otevřených dveří v tunelu ke kampusu. Necelý měsíc před jeho otevřením (15.11.) měla veřejnost jedinečnou možnost se tunelem projít, zahrát si kvíz a prohlédnout novou tramvaj Škoda ForCity Smart 45T. Na akci přišlo více než 6 tisíc lidí.

Nejlepší den v roce

Dnem, kdy manažerům dopravních podniků skončily bezesné noci a spadl velký kámen ze srdce, byl 5. říjen 2022, kdy vláda schválila zastropování cen energií i pro dopravní podniky. „Díky tomu ušetříme až 500 miliónů korun, což nám umožní zachovat rozsah dopravy a částečně i stavební a strojní investice,“ vysvětlil Miloš Havránek.

Zdroj : DPMB

Kompenzace u cen energií by podle MPO neměly přesáhnout 200 miliard korun

Náklady na státní kompenzace zaváděné kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu by příští rok neměly přesáhnout 200 miliard korun. V návrhu vládního nařízení o kompenzacích poskytovaných v souvislosti se stanovením maximálních cen to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Skutečné náklady by ale podle něj měly být nižší. Podle dřívějších prohlášení vlády by náklady na opatření měly vyjít maximálně na 170 miliard korun.

Předlohu MPO poslalo do připomínkového řízení. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden uvedl, že mechanismus kompenzací bude vláda schvalovat na začátku ledna.

Celková kompenzace 200 miliard korun vychází z předpokladu, že průměrná roční cena elektřiny na spotovém trhu nepřesáhne 350 eur (zhruba 8500 Kč) za megawatthodinu (MWh) a u plynu 120 eur (2900 Kč) za MWh. „Téměř třetina české spotřeby elektřiny a plynu bude zajišťována prostřednictvím spotových trhů, a proto bude vývoj cen na těchto trzích zásadním způsobem ovlivňovat celkové dopady nejen předkládaného nařízení vlády na státní rozpočet,“ uvedlo MPO. Pohyb ceny elektřiny a plynu o deset eur za MWh podle něj v čerpání peněz ze státního rozpočtu vyvolává změnu zhruba 1,25 miliardy korun.

Nižší než nyní očekávané náklady na kompenzace předpokládá MPO u velkých průmyslových firem, protože dotace pro ně omezuje dohoda dojednaná v EU. „Z toho důvodu by skutečné náklady na úhradu všech kompenzací měly být nižší než uvedených 200 miliard Kč,“ uvedlo. U případných vyšších nákladů na kompenzace v elektroenergetice ministerstvo očekává, že se jejich dopad se sníží vyššími odvody od výrobců elektřiny do státního rozpočtu. Budou totiž mít vyšší příjmy za prodanou elektřinu.

Vláda na podzim stanovila cenové stropy energií 6000 Kč za MWh elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Maximální ceny kabinet schválil nejdřív pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. V polovině prosince pak vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu na stejné úrovni také pro velké firmy. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má motivovat firmy k úsporám.

Minulý týden Fiala oznámil, že vláda se na podobě kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu dohodla s největšími obchodníky s energiemi. Kompenzace by firmy měly dostávat zálohově za každý měsíc, systém se může během roku změnit.

Zdroj : ČTK

Logistický rok 2022 v přehledu s AsstrA

Rok 2022 byl v mnoha ohledech velmi zvláštní a odlišný a v této zprávě Anna Smirnova, vedoucí AIPL AsstrA UK shrnuje tento rok v oblasti logistiky. Pokus o shrnutí pozorovaného jevu uplynulého roku se vymyká standardnímu přístupu.

Na začátku roku 2022 COVID-19 a jeho ekonomické a společenské důsledky nadále představovaly kritickou hrozbu pro svět. A aby toho nebylo dost, světová geopolitická situace se v únoru změnila a sankce na významného vývozce ropy a plynu poslaly ceny pohonných hmot ještě nahoru… a to byl teprve únor. Ale zopakujme si krok za krokem.

Leden

Zpětně lze říci, že leden byl velmi klidný. Všichni byli připraveni čelit následkům postpandemické reality. Rok 2022 začal v prostředí, které si dobře pamatujeme. COVID-19 a uzavření mnoha přístavů a továren, což má za následek zpomalení toku zboží po celém světě a zvýšenou spotřebitelskou poptávku. Zpoždění a rostoucí náklady nikoho nepřekvapily. Vážnost situace se ukázala po dlouhých frontách na běloruských hranicích. Přes 40 hodin v Koroszczyně a až 65 hodin v Bobrownikách – tolik museli řidiči kamionů čekat na vjezd do oblasti běloruského východního souseda.

Únor

Pokud pandemie ochromila globální dodavatelský řetězec, vojenské akce na Ukrajině jej srazily na kolena. Kromě nejistoty vytvořila bariéry na trhu a narušila pohyb komodit, jako jsou automobilové díly, ropa a obilí.

Březen

Dodavatelský řetězec je v chaosu – a situace se zhoršuje. Sklady letecké nákladní dopravy na letišti Shanghai Pudong jsou ucpané v důsledku přísných testovacích protokolů Covid-19 uvalených na největší čínské město po místní epidemii. V městském přístavu Šanghaj-Ningbo uvízlo více než 120 kontejnerových lodí. V Shenzhenu, hlavním výrobním uzlu na jihu země, vzrostly náklady na kamionovou dopravu o 300 procent kvůli nahromadění objednávek a nedostatku řidičů po zavedení podobných omezení Covid-19. Velké přístavy po celém světě, které dříve fungovaly jako hodinky, jsou nyní sužovány zpožděními a kontejnerové lodě stojí celé dny ve frontě v nejhorším přetížení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Seznam stále pokračuje.

Duben

Letové trasy jsou vrženy do chaosu s uzavřením ruského vzdušného prostoru. EU zavedla bezprecedentní sankce proti Rusku a naopak.

Květen

Neskutečně vysoké rafinérské marže u nafty a benzínu v Evropě a Spojených státech, způsobené přerušením ruských dodávek, poslaly ceny některých druhů fyzické ropy na historické rekordy.

Červen

Zachováváme klid a pokračujeme – je to jen polovina roku. V červnu byly přístavy v severozápadní Evropě, jako je Rotterdam, Bremerhaven, Hamburk a Antverpy, svědky nebývalé hustoty loděnic a přetížení přístavů. Dále jsou globální plány plavidel nadále narušovány, což způsobuje, že plavidla připlouvají do přístavů mimo oficiální harmonogramy, a proto je řízení plánů kotvišť náročné.

Červenec

Logistické bolesti hlavy zesílí, protože hladiny vody podél klíčové lodní tepny řeky Rýn nadále klesají uprostřed horkého a suchého počasí v severozápadní Evropě.

Srpen

Přístavní stávky ve Velké Británii. Asi 2000 zaměstnanců přístavu Felixstowe, největšího britského kontejnerového přístavu, došlo na 8denní stávku, protože požadovali lepší plat tváří v tvář rostoucí krizi britských nákladů na život. Ceny elektřiny ve Velké Británii vzrostly o 64,2 %.

Září

Raketově rostoucí inflace. Pro svět logistiky to znamená, že se sklady plní zásobami, které podniky nejsou schopny prodat a následně je nahrazují novými produkty. To zase vede k nevyváženosti kontejnerů v přístavech a terminálech po celé Evropě, což má za následek vysoké náklady na zadržení a zdržování a zároveň zpomalení provozu.

Říjen

Ve Fényeslitke byl otevřen největší evropský onshore intermodální logistický terminál. Největší a nejmodernější pozemní intermodální terminál v Evropě s ekologickým konceptem byl postaven v rekordním čase se soukromými investicemi ve výši více než 40 miliard HUF ve Fényeslitke, v bezprostřední blízkosti maďarsko-ukrajinských hranic.

Listopad

Přerušení výroby ve Spojeném království: Ceny elektřiny za dodané výrobky ve Spojeném království meziročně vzrostly o více než 500 %, přičemž jen v srpnu vzrostly ceny o 64,2 %. Spojené království míří do zimy v nejisté situaci v oblasti dodávek energie v Evropě. I když jsou důsledky toho nejisté, je možné, že během zimy dojde k přerušení výroby ve Spojeném království, což sníží objemy silniční nákladní dopravy.

Prosinec

Dosáhli jsme prosince s jeho radostnými slavnostmi protkanými sněhovými srážkami, teplotami pod nulou a četnými průmyslovými akcemi. Tento rok nám dal nejtěžší zkoušky, ale také potvrdil naši víru, že vždy se najde pozitivní řešení. Bez ohledu na to, jak těžké se to může zdát. Děkuji celému týmu AsstrA za podporu během těchto 12 měsíců a těším se na mnoho dalších.

Zdroj  :AsstrA

Řada Schoeller Allibert CircuLine?, kterou si nyní můžete pronajmout i zakoupit.

Společnost Schoeller Allibert Services s potěšením oznamuje, že její řada Magnum Optimum® je nyní ještě udržitelnější.

Kromě toho, že společnost Schoeller Allibert nabízí produkty s neuvěřitelným poměrem skládání, který výrazně šetří místo při zpátečních cestách a při skladování, nyní jsou jejich produkty k dispozici i z materiálu CircuLine®. Zdvojnásobení výhod přináší snížení nákladů na dodavatelský řetězec a snížení daňových nákladů na plastové obaly.

Řada Magnum Optimum® CircuLine® je k dispozici ke koupi i k pronájmu. Díky pronájmu mohou zákazníci společnosti Schoeller Allibert investovat do vysoce kvalitních vratných přepravních obalů společnosti a těžit z nich, aniž by museli investovat značné kapitálové prostředky.

Kromě toho služba pronájmu zvýšila flexibilitu a umožnila zákazníkům rozšířit svůj vozový park podle potřeby. Další výhodou je, že pronajímaný majetek Schoeller Allibert může být vybaven technologií SmartLink®, která umožňuje sledovat a dohledávat majetek, čímž se zvyšuje přehlednost a zpřístupňují cenné datové informace.

Co je CircuLine® ?

Řada výrobků CircuLine® společnosti Schoeller Allibert obsahuje recyklovaný plast – snižuje spotřebu panenského plastu, a tím dává větší možnost opětovného využití přírodních zdrojů Země v plném rozsahu.

CircuLine® poskytuje podnikům jednoduchý způsob, jak snížit celkový dopad na životní prostředí při manipulaci a logistice v dodavatelském řetězci, aniž by to bylo na úkor výkonu.

Dobré vědět

V celé Evropě je změna legislativy žhavým tématem – příkladem je britská daň z plastových obalů. Tato daň zavádí poplatek 200 liber za tunu hotových obalových materiálů, které neobsahují alespoň 30 % recyklovaného materiálu. Očekává se, že další země v Evropě budou následovat tento příklad s fixním zdaněním v závislosti na obsahu recyklovaného materiálu, což podtrhuje význam materiálových inovací a využívání recyklátu.

Díky CircuLine® si firmy mohou být jisté, že všechny výrobky z této řady obsahují minimálně 30 % recyklovaného plastu, takže jsou osvobozeny od britské daně z plastových obalů – společnost Schoeller Allibert však samozřejmě vždy usiluje o ještě větší uzavření pomyslné plastové smyčky.

Pevné paletové kontejnery CircuLine® schválené pro potraviny

Pevné paletové kontejnery (RPC) společnosti Schoeller Allibert, jako jsou MaxiLog®, AgriPlus®, Maximus® a mnoho dalších, jsou nyní k dispozici z recyklovaného HDPE materiálu schváleného pro potravinářské účely. Tyto univerzální RPC jsou vhodné pro širokou škálu využití, včetně ovoce, zeleniny, baleného a nebaleného masa.

Sortiment CircuLine®  

Výrobky CircuLine®, které posilují dobrou pověst společnosti, procházejí stejně přísným testováním jako naše hlavní řady, aby byla zajištěna bezkonkurenční kvalita, kterou zákazníci společnosti Schoeller Allibert očekávají. Cílem společnosti je dále rozšiřovat sortiment CircuLine® a zajistit, aby bez ohledu na požadavek konečného použití byla vždy k dispozici vysoce výkonná a udržitelnější alternativa. V současné době náš sortiment CircuLine® zahrnuje následující výrobky:

  • Pevné paletové kontejnery (RPC)
  • Skládací velké kontejnery (FLC)
  • Palety
  • Stohovatelné kontejnery
  • Stohovatelné a zasouvací kontejnery
  • Skládací malé kontejnery (FSC)
  • Zasouvací kontejnery
  • Nápojové přepravky
  • Kbelíky

Standardní barevné varianty CircuLine®

U výrobků CircuLine® je k dispozici speciální sortiment barev. U některých výrobků může být k dispozici pouze určitý sortiment těchto barev – další informace lze získat od místních obchodních zástupců nebo na adrese info@schoellerallibert.com.

Logistický kalendář