Domů Blog Strana 542

Řecko u svých břehů zadrželo ruský tanker, reaguje tím na protiruské sankce

Řecko zadrželo u svého ostrova Evia ruský tanker pro přepravu ropy. Ministerstvo dopravy dnes oznámilo, že Atény tím reagují na sankce, které proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu zavedla Evropská unie. Informovala o tom agentura Reuters.

Plavidlo s ruskou vlajkou mělo na palubě 19člennou ruskou posádku. Úřady je zadržely blízko přístavního města Karystos. „Zadrželi jsme je v rámci sankcí EU,“ řekl činitel ministerstva dopravy.

Jeden z příslušníků pobřežní stráže řekl, že zadržen byl pouze tanker, nikoliv ropa, kterou převážel.

Ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu 24. února. Od té doby EU zavedla proti Rusku řadu sankcí, a to jak na jednotlivce, tak i na podniky. Naposledy před dvěma týdny schválila pátý soubor sankcí, který zahrnuje zákaz dovozu ruského uhlí do EU s platností od 10. srpna.

Zdroj  :ČTK

Rozšíření sítě Gebrüder Weiss v Turecku

Drone photo of Cargo Containers in a Busy Dock

Logistická společnost Gebrüder Weiss otevírá svoji novou pobočku v tureckém Mersinu na východě Středozemního moře.  Turecko získává na významu pro železniční dopravu na Nové hedvábné stezce mezi Asií a Evropou.

„Díky nové pobočce v Mersinu dochází k rozšíření pobočkové sítě Gebrüder Weiss na jihu Turecka. To je dobrá zpráva i pro klienty z České republiky,“ uvádí Jan Kodada ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

Mersin je ústředním logistickým uzlem u Středozemního moře pro přepravu zásilek na Kavkaz, Blízký východ a do Střední Asie. Zároveň je i druhým nejvýznamnějším přístavem v zemi. Služby místní pobočky Gebrüder Weiss zahrnují služby letecké a námořní nákladní dopravy, stejně jako intermodální pozemní přepravu.

„Turecko je rozvíjejícím se růstovým trhem. Zároveň je díky své poloze u Středozemního moře i důležitým překladištěm pro přepravy mezi Asií a Evropou. Mersin představuje po Istanbulu a Izmiru další region, který rozvíjíme pro naše zákazníky. Příznivé dopravní spojení se středomořským regionem a blízkost průmyslových provozů ve vnitrozemí, jsou výhody, které nová lokalita nabízí,“ říká Wolfram Senger-Weiss, generální ředitel společnosti Gebrüder Weiss.

 

Turecko nabývá na významu jako centrum Hedvábné stezky

Země plní také důležitou funkci brány na takzvaném „středním koridoru“ Nové hedvábné stezky směrem do Střední Asie a Číny. Tato trasa vede z Turecka (Istanbul), Gruzie, Ázerbájdžánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu do Číny. Představuje alternativu k přepravám tzv. severním koridorem, který vede přes Rusko. „Ve většině zemí podél středního koridoru máme vlastní pobočky a známe místní právní a kulturní specifika těchto regionů. Zaznamenáváme také zvýšenou poptávku našich zákazníků po zásilkách na této trase,“ říká Senger-Weiss. Tranzitní doba mezi Asií a Evropou přes „střední koridor“ se v současné době pohybuje mezi 35 a 45 dny, protože trasa vede i přes Kaspické moře.

Posílení pozice Gebrüder Weiss v Turecku je dobrou zprávou i pro zákazníky společnosti v České republice. „Vzhledem k narušení globálních dodavatelských řetězců mezi Asií a Evropou v důsledku nadále pokračujících lockdownů v čínských přístavech je spojení přes Turecko stále významnější. Zejména pro ty společnosti, které do ČR potřebují včas dostat zboží ke svým koncovým spotřebitelům u nás,“ vysvětluje Jan Kodada.

Mersin je vedle Istanbulu a Izmiru třetí pobočkou společnosti Gebrüder Weiss v Turecku, kde společnost se 75 zaměstnanci od roku 2012 organizuje LTL přepravy dílčích nákladů spolu s leteckou a námořní přepravou. Převzetím spediční firmy 3S Transport & Logistik v loňském roce společnost Gebrüder Weiss také dále rozšířila své přepravy z Istanbulu do Německa.

Zdroj : GW

 

Na letní pneumatiky zatím přezula pětina řidičů, dvakrát víc než loni

Na letní pneumatiky zatím přezulo jen 21 procent řidičů a dalších devět procent využívá celoroční pneu. Přesto jde o vyšší číslo než v minulém roce, kdy kvůli uzavřeným okresům přezul na letní pneumatiky jen každý desátý řidič, na celoročních pak jezdila čtyři procenta motoristů. 

Podle ředitele Pneumatiky.cz Vojtěcha Schwangmaiera část řidičů stále váhá s přezutím kvůli chladnějšímu počasí na začátku dubna. „“Po teplém březnu se na začátku dubna výrazně ochladilo, v některých částech republiky dokonce sněžilo. Část řidičů si proto přezouvání odložila, což bylo správné rozhodnutí, protože při teplotách pod sedm stupňů Celsia mají zimní pneumatiky lepší vlastnosti než ty letní,“ dodal. Povinnost mít přezuto na zimní při zhoršených povětrnostních podmínkách skončila na konci března.

V polovině dubna však začínají teploty znovu stoupat a zimní pneumatiky rychle ztrácí přilnavost, čímž se prodlužuje jejich brzdná dráha. Jejich směs také měkne, takže se rychleji sjíždí. “Jelikož zimní pneumatiky musí mít v zimě hloubku vzorku alespoň čtyři milimetry, včasným přezutím na letní pneu řidiči výrazně šetří jejich životnost. Je navíc pravděpodobné, že na podzim porostou ceny zimních pneumatik podobně, jako můžeme v současnosti pozorovat u letních,” dodal Schwangmaier.

Řidiči letos zaplatí za sadu letních či celoročních pneu v průměru 7908 Kč, tedy o 748 Kč více než loni. Podle průzkumu pocítila při nákupu více než polovina řidičů zdražení svého rozměru a 80 procent tento rok očekává ještě další vlnu zdražování pneumatik.

Na podzim se budou podle Schwangmaiera pravděpodobně zvyšovat ceny kvůli nedostatku sazí v minulosti dovážených mimo jiné z Ruska a Ukrajiny a zvyšujícím se cenám energií a dalších výrobních surovin. Najdou se však podle něho i značky, pro které byl ruský, běloruský a ukrajinský trh důležitý z hlediska exportu. Tito výrobci by tak mohli ušetřit část materiálů, které plánovali využít na výrobu produktů určených pro Rusko, a mohou je místo toho využít na výrobu produktů pro evropský trh. Tyto pneu však zvládnou pokrýt jen velmi malou část evropské poptávky, dodal.

Zdroj : ČTK

Recyklace karet 2.0

Když se chce a ví jak na to, lze recyklovat vše. Nejenom obaly,ale třeba i plastové karty, které používáme úplně všichni. Po loňském prvním ročníku, který byl mimořádně úspěšný, spouští společnost Sodexo Benefity opět projekt recyklace propadlých plastových karet. Loni firma během dvou měsíců sesbírala 5654 karet.

 

„Vzhledem k tomu, že sběr probíhal v březnu a dubnu během přísného lockdownu, kdy velký počet zaměstnanců pracoval z domova, to považujeme za mimořádný úspěch, který výrazně předčil naše očekávání,“ hodnotí Tereza Knířová, mluvčí společnosti Sodexo Benefity.

„Představte si, že by Jan Amos Komenský pil z PET lahve, která v jeho době samozřejmě ještě nebyla vynalezená – a tu potom odhodil. Podle odhadů doby rozkladu byste takovou lahev mohli najít ještě dnes,“ vysvětluje Tomáš Kolečář, zakladatel společnosti Plastmakers, která se znovuzpracováním plastového odpadu zabývá a bude mít na starosti i recyklaci Sodexo karet.

Zodpovědné chování začíná u jednotlivce

„Plasty se rozkládají několik století a náš dnešní životní styl tudíž bude mít dopad na mnoho generací po nás. Právě proto jsme se do tohoto projektu jako první v České republice pustili. Navíc nyní po covidu, kdy se využívaly ještě v daleko větší míře, plastů na zeměkouli výrazně přibylo. Stačí si jen připomenout třeba všudypřítomné nádoby s dezinfekcí, jednorázové rukavice a platíčka antigenních testů,“ upozorňuje Tereza Knířová a dodává: „Samozřejmě nás motivovala i loňská mimořádně pozitivní zpětná vazba od našich klientů, z nichž některé jsme dokonce inspirovali k podobnému postupu.“

Do projektu se mohou zapojit jednotlivci i firmy, stačí stravenkové nebo volnočasové karty, kterým skončila platnost, do konce dubna donést nebo poslat do sídla Sodexo Benefity.

Ekologičtější pochopitelně bude, když firmy sesbírají karty od zaměstnanců a hromadně je doručí v jednom balíku. „U klientů, kterým končí platnost největšího množství karet, umístíme speciální sběrné boxy, kam lidé mohou karty házet,“ zdůrazňuje Tereza Knířová to, že se uživatelům karet snaží celý proces co nejvíce usnadnit, aby efekt byl co největší.

Recyklovat budou v Plastmakers, penězmi se zafinancuje výsadba stromů

Všechny karty předá Sodexo společnosti Plastmakers. Ta se postará o co nejefektivnější recyklaci karet. „Iniciativy firmy Sodexo si vážím. Prosím i ostatní firmy a jednotlivce, aby více přemýšleli o cirkulárním oběhu, recyklaci, nebo upcyklaci materiálu všeho druhu,“ říká Tomáš Kolečář. Stejně jako loni i letos Sodexo za každou vrácenou kartu věnuje 10 korun Nadaci Partnerství, která v rámci programu Sázíme budoucnost podporuje po celé republice výsadbu stromů. „Peníze získané díky sběru a recyklaci karet Sodexo použijeme na financování grantů na výsadbu a následnou péči o stromy. Jen loni se díky partnerům jako je Sodexo podařilo podpořit 55 komunitních projektů z celé republiky. Do výsadeb se zapojili dobrovolníci z neziskovek, škol, farností i radnic. Nová zeleň pomůže zadržet vodu v krajině, poskytne úkryt a potravu živočichům a zmírní dopady horka a eroze,“ popisuje Anna Poledňáková, PR manažerka iniciativy Sázíme budoucnost. „Loni jsme jen díky kartám předali Nadaci Partnerství více než 56 tisíc korun. Tak do toho pojďte s nám, ať je to letos výrazně více,“ vyzývá Tereza Knířová.

Zdroj  :SYBA

Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury

Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.

Podle ministra dopravy Oleksandra Kubrakova je poničeno 20 až 30 procent dopravní infrastruktury. Rozsah škod se při tom liší od úplné destrukce až po relativně lehce opravitelné škody. Na hlavní národních tazích je podle něj poničeno či úplně zničeno zhruba 300 mostů. Poničeno bylo i na 8000 kilometrů silnic a škody zaznamenala také železnice.

„Mluvíme-li o silnicích, mostech či rezidenčních budovách, tak věřím, že se podaří téměř vše obnovit do dvou let,“ uvedl ministr.

Ukrajina podle něj očekává, že jí s obnovou infrastruktury pomohou západní země. Ministr se domnívá, že existuje mnoho zdrojů, jak financovat stavební práce. „Prvním z nich je majetek Ruské federace, který zmrazily téměř všechny velké země,“ řekl Kubrakov agentuře Reuters.

Podobný názor zastávají i někteří evropští politici, kteří by chtěli použít zabaveny ruský majetek pro financování fondu na obnovu Ukrajiny, který chce zřídit Evropská unie. Západní země v rámci sankcí proti Rusku zmrazily devizové rezervy v hodnotě 300 miliard dolarů.

Zdroj : ČTK

Pobočky Arcadis v České republice a na Slovensku změnily majitele. Přešly do rukou stávajícího tuzemského managementu a mění své jméno na Grinity.

Arcadis, mezinárodní poradenská společnost zaměřená na stavebnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj, se rozhodla ukončit své působení na trzích v České republice a na Slovensku a dohodla se se stávajícím vedením české dceřiné společnosti Arcadis Czech Republic s.r.o. na manažerském odkupu společnosti včetně převzetí veškerých obchodních aktivit a projektů. Společnost bude nově vystupovat po názvem Grinity, pod kterým byla dne 7. dubna 2022 zapsána do Veřejného obchodního rejstříku ČR.

Vlastníky společnosti Grinity se stali dlouholetí členové vrcholového vedení Arcadisu v České republice a na Slovensku:

  • Pavel Čermák, jednatel a ředitel společnosti
  • Zdeněk Trejbal, jednatel
  • Radka Vychroňová, prokurista
  • Jan Podzimek, prokurista
  • Marián Heckl, vedoucí organizační složky společnosti na Slovensku
  • Lenka Matějíčková, vedoucí oddělení Sustainability v ČR a na Slovensku

Měníme pouze název společnosti a nic jiného. Všichni naši zaměstnanci, kterých je v Praze a v Bratislavě více než 100, ve společnosti zůstávají a pokračují na svých projektech. Převzali jsme kompletní lokální klientské a projektové portfolio Arcadisu, abychom dodrželi veškeré závazky vůči našim klientům a mohli naši spolupráci dále dynamicky rozvíjet. Zároveň budeme nadále pokračovat v dosavadní úspěšné spolupráci s Arcadis na stávajících i nových projektech v ČR, SR a v regionu CEE. Zakládáme si na vysoké kvalitě služeb na mezinárodní úrovni, kterou poskytujeme v projektové přípravě a řízení staveb, trvalé udržitelnosti projektů a ESG poradenství, technických a environmentálních auditech, řízení smluvních vztahů a nároků, stavebních nákladů či technických konzultací a dozorů. Spolupracujeme s předními tuzemskými i zahraničními klienty, kteří podnikají nejen na českém a slovenském realitním trhu,“ říká Pavel Čermák, dlouholetý ředitel české pobočky Arcadis a nyní Grinity.

Grinity staví na osvědčených hodnotách v oblasti firemní kultury a wellbeingu. Společnost bude nadále vytvářet a interně sdílet špičkové know-how v rámci stavebního poradenství a nabízet možnost podílet se na předních tuzemských a zahraničních projektech. Sídlo společnosti taktéž zůstává na stávající adrese v centru Prahy, v kancelářích s certifikací LEED Platinum a WELL H-S, a pokračuje v interním programu, který podporuje jak růst jednotlivých zaměstnanců, tak vytváření soudržného týmu.

Zdroj :  Grinity

Manažeři autoprůmyslu čekají do roku 2035 samořízení i létající vozy

Automobilový sektor čekají podle manažerů automobilového průmyslu v příštích pěti až deseti letech převratné změny. Vedle očekávaného masového rozšíření elektromobilů se podle nich do roku 2035 rozšíří i samořízené autonomní vozy a objevovat by se mohly i létající auta. Vyplývá to z průzkumu poradenského společnosti KPMG mezi 1100 manažery v autoprůmyslu v 31 zemích včetně Česka.

„Snad každý aspekt automobilového průmyslu, od vývoje po výrobu až prodej, projde hlubokými změnami. Rozdílné schopnosti přizpůsobit se trendům rozdělí sektor na nové vítěze a poražené. Pro Česko je životně důležité, aby zůstalo v první skupině,“ řekl k očekávaným změnám automobilový expert české pobočky KPMG Jan Linhart.

Oslovení manažeři v průzkumu ve většině případů odhadují, že elektromobily budou postupně přebírat čím dál větší podíl na trhu. V roce 2030 by podle nich elektrická auta měla tvořit přibližně polovinu nově prodaných vozů v USA, západní Evropě, Japonsku i Číně. V Brazílii a Indii by to pak mohlo být 40 procent. Údaj za Česko průzkum neobsahuje.

K rozšíření elektromobilů napomůže podle manažerů jejich zlevňování. Téměř tři čtvrtiny dotázaných uvedlo, že do roku 2030 se náklady na elektromobily sníží na úroveň vozů se spalovacím motorem. Zároveň ale upozornili, že masové prosazení elektromobilů bude záviset také na výrazném zrychlení jejich nabíjení. To u většiny současných nabíjecích stanic trvá přes tři hodiny, v budoucnu by ale podle 77 procent respondentů mělo dobíjení trvat nanejvýš 30 minut.

Kromě elektromobilů ovšem manažeři očekávají postupné rozšiřování, i když zatím v menší míře, také samořízených vozů. Ty podle většiny z nich budou komerčně dostupné na konci tohoto desetiletí ve velkých městech v západní Evropě, USA, Japonsku i Číně. Přes 58 procent oslovených manažerů pak do roku 2035 očekává i první létající auta. Připomněli, že vývoj a testování létajících aut jsou v pokročilých fázích hlavně v Číně, USA, Británii, Německu, ale i na Slovensku.

Manažeři se v průzkumu vyjádřili také k současným problémům v automobilovém průmyslu. Nejvíce se v tomto případě obávali přetrvávání problémů v dodavatelských řetězcích. Více než polovinu respondentů velmi znepokojuje současná nedostupnost čí růst cen oceli, hliníku, mědi a lithia do baterií. Přes polovinu dotázaných zneklidňoval také nedostatek pracovníků, který trápí obzvlášť USA. Další pak měli obavy z nárůstu složitosti a nákladnosti obchodních pravidel a cel. Nadpoloviční většina respondentů naopak v průzkumu věřila, že v autoprůmyslu porostou v příštích pěti letech zisky. Obavy o budoucí ziskovost pak vyjádřilo 38 procent dotázaných.

„Po ruském útoku na Ukrajinu jsou problémy v dodavatelských řetězcích ještě mnohem naléhavější. Rozpadají se obchodní vztahy, které zahrnují ruské či ukrajinské firmy. Už se kvůli tomu omezuje produkce i v Česku. Kromě toho dramaticky stoupají ceny surovin, a to nejen těch dovážených z Ruska i Ukrajiny. Rusko navíc přestalo plnit roli odbytiště a automobilky v něm zastavují distribuci i výrobu. To vše vyvolalo dodatečné obrovské nejistoty napříč celým sektorem,“ vysvětlil Linhart.

Změny očekávají manažeři i ve způsobu prodeje aut. Více se podle nich bude prosazovat sdílení nebo půjčování aut na úkor jejich vlastnictví. Ústup pak podle nich čeká klasické dealery automobilů.

Zdroj : ČTK

Bulharsko a Rumunsko zakázaly lodím pod ruskou vlajkou vstup do svých přístavů

Bulharsko a Rumunsko zakázaly lodím plujícím pod ruskou vlajkou vstup do svých přístavů v Černém moři. Oznámily to dnes podle agentur AP a DPA bulharská a rumunská námořní správa. Agentury upozornily, že opatření je součástí nového balíku sankcí vůči Rusku, který minulý týden přijala Evropská unie.

Zákaz se podle bulharské námořní správy týká námořních i říčních přístavů v Bulharsku. Vztahuje se také na lodě, které po 24. únoru přešly z ruské vlajky pod vlajku jiného státu.

V případě Rumunska se zákaz týká především největšího přístavu v zemi, města Konstanca.

Výjimku ze zákazu budou mít v obou zemích plavidla, která se dostanou do potíží, nebo lodě přepravující do členských zemí EU energetické produkty, potraviny a léky, píše AP.

Rusko se stalo terčem sankcí ze strany západních zemí kvůli útoku na Ukrajinu. EU minulý týden přijala již pátý balík sankcí, který kromě omezení pro ruskou lodní a silniční přepravu zboží zahrnuje také například zákaz dovozu ruského uhlí. Unie se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo.

Zdroj : ČTK

Konflikt na Ukrajině ohrozil železniční spojení Číny s Evropou

Ruská invaze na Ukrajinu ohrozila železniční spojení Číny s Evropou, protože většina tras vede přes Rusko. Vyvolala také vážné otázky ohledně osudu čínského celosvětového infrastrukturního projektu nové Hedvábné stezky, napsala na svém webu zpravodajská společnost Voice of America (VOA).

I kdyby válka brzy skončila, Čína ani Ukrajina nebudou mít zájem v projektech nové Hedvábné stezky na Ukrajině pokračovat, uvedli analytici. „Projekty nové hedvábné stezky na Ukrajině jsou v podstatě mimo hru,“ řekl VOA Jacob Mardell, který se v německém institutu pro čínská studia MERICS zabývá globální infrastrukturou a čínskou zahraniční politikou. „Ani Čína nemusí mít zájem pokračovat v investicích v zemi s vážně poškozenou ekonomikou,“ dodal.

Peking se v posledních letech snaží svými projekty nové Hedvábné stezky posílit vzájemný obchod a zvýšit investice i vliv ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech. Pomoci má vybudování sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Řada evropských zemí či Spojené státy projekt zahájený v roce 2013 vnímají jako nezdravé posilování vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit vlastními iniciativami.

Odhaduje se, že jen v loňském roce Čína investovala do těchto projektů 59,5 miliardy dolarů (přes 1,3 bilionu Kč) a od zahájení programu v roce 2013 více než 800 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč).

Součástí projektu nové Hedvábné stezky je i železniční přeprava kontejnerovými vlaky mezi Čínou a Evropou. Slouží zejména pro čínský export, ale po této síti se přepravuje i menší množství zboží z Evropy do čínských měst. Síť má 73 tras a Čínu spojuje s Kazachstánem, Ruskem, Běloruskem, Polskem, Německem, Českem, Francií a Španělskem.

Podle oficiálních čínských zdrojů vykonaly nákladní vlaky pohybující se po těchto trasách v prvním čtvrtletí letošního roku 3630 jízd. Odborníci mají za to, že počet těchto jízd klesne o polovinu nebo více, pokud budou evropské země pokračovat v izolaci Ruska. Velká část tras totiž vede přes Rusko.

„Vzhledem k tomu, že jsou na Rusko uvaleny sankce, je velmi nepravděpodobné, že by Moskva umožnila tranzit evropského zboží přes své území,“ konstatoval Dexter Robert, autor knihy Myth of Chinese Capitalism (Mýtus o čínském kapitalismu).

„Čína bude muset prozatím výrazně omezit své nadšení pro železniční spojení,“ uvedl Mohammadbagher Forough z německého institutu globálních a teritoriálních studií (GIGA) v Hamburku. Peking se podle něj bude muset na delší než krátkou dobu obejít bez tranzitu přes Rusko, Bělorusko a patrně i přes Ukrajinu.

Čína se může zaměřit na koridor nové Hedvábné stezky Střední Asie – západní Asie, který ji spojuje s Kazachstánem, Uzbekistánem, Tureckem a dalšími zeměmi, a směřovat tak více svého exportu přes středoasijské země, oblast kolem Kaspického moře, Írán a Turecko.

„Železniční koridor přes Turecko má omezenou kapacitu ve srovnání s koridorem vedoucím přes Rusko,“ řekl Mardell. „Kromě toho zahrnuje část cesty po moři. Celkově je to časově náročnější a dražší,“ shrnul.

Někteří kritici o projektu nové Hedvábné stezky tvrdí, že financování nabízené Pekingem je často nevýhodné, netransparentní a některé chudší země, zejména v Africe, si pak kvůli dluhům budují závislost na Číně. Poukazují též na nedostatečné ekologické či stavební normy některých projektů.

Zdroj : ČTK

Bělorusko zakázalo nákladním autům registrovaným v EU vstup na své území

Bělorusko zakázalo nákladním automobilům registrovaným v Evropské unii vstup na své území. Zákaz platí ode dneška, nevztahuje se však například na přepravu pošty. Vozidla, která se v pátek nacházela na běloruském území, mají na odjezd čas do 23. dubna. Informovala o tom polská veřejnoprávní televize na svých internetových stránkách.

Evropská unie tento měsíc zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území. Tyto nákladní vozy měly do dneška čas na opuštění unijního prostoru, připomněl list Financial Times. V pátek podle listu stály ruské a běloruské nákladní vozy mířící pryč z EU v dlouhých frontách na polských hranicích.

Unijní zákaz je součástí pátého balíku sankcí, který EU přijala kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin nebo léků.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář