Ruská invaze na Ukrajinu ohrozila železniční spojení Číny s Evropou, protože většina tras vede přes Rusko. Vyvolala také vážné otázky ohledně osudu čínského celosvětového infrastrukturního projektu nové Hedvábné stezky, napsala na svém webu zpravodajská společnost Voice of America (VOA).

I kdyby válka brzy skončila, Čína ani Ukrajina nebudou mít zájem v projektech nové Hedvábné stezky na Ukrajině pokračovat, uvedli analytici. „Projekty nové hedvábné stezky na Ukrajině jsou v podstatě mimo hru,“ řekl VOA Jacob Mardell, který se v německém institutu pro čínská studia MERICS zabývá globální infrastrukturou a čínskou zahraniční politikou. „Ani Čína nemusí mít zájem pokračovat v investicích v zemi s vážně poškozenou ekonomikou,“ dodal.

Peking se v posledních letech snaží svými projekty nové Hedvábné stezky posílit vzájemný obchod a zvýšit investice i vliv ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech. Pomoci má vybudování sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Řada evropských zemí či Spojené státy projekt zahájený v roce 2013 vnímají jako nezdravé posilování vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit vlastními iniciativami.

Odhaduje se, že jen v loňském roce Čína investovala do těchto projektů 59,5 miliardy dolarů (přes 1,3 bilionu Kč) a od zahájení programu v roce 2013 více než 800 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč).

Součástí projektu nové Hedvábné stezky je i železniční přeprava kontejnerovými vlaky mezi Čínou a Evropou. Slouží zejména pro čínský export, ale po této síti se přepravuje i menší množství zboží z Evropy do čínských měst. Síť má 73 tras a Čínu spojuje s Kazachstánem, Ruskem, Běloruskem, Polskem, Německem, Českem, Francií a Španělskem.

Podle oficiálních čínských zdrojů vykonaly nákladní vlaky pohybující se po těchto trasách v prvním čtvrtletí letošního roku 3630 jízd. Odborníci mají za to, že počet těchto jízd klesne o polovinu nebo více, pokud budou evropské země pokračovat v izolaci Ruska. Velká část tras totiž vede přes Rusko.

„Vzhledem k tomu, že jsou na Rusko uvaleny sankce, je velmi nepravděpodobné, že by Moskva umožnila tranzit evropského zboží přes své území,“ konstatoval Dexter Robert, autor knihy Myth of Chinese Capitalism (Mýtus o čínském kapitalismu).

„Čína bude muset prozatím výrazně omezit své nadšení pro železniční spojení,“ uvedl Mohammadbagher Forough z německého institutu globálních a teritoriálních studií (GIGA) v Hamburku. Peking se podle něj bude muset na delší než krátkou dobu obejít bez tranzitu přes Rusko, Bělorusko a patrně i přes Ukrajinu.

Čína se může zaměřit na koridor nové Hedvábné stezky Střední Asie – západní Asie, který ji spojuje s Kazachstánem, Uzbekistánem, Tureckem a dalšími zeměmi, a směřovat tak více svého exportu přes středoasijské země, oblast kolem Kaspického moře, Írán a Turecko.

„Železniční koridor přes Turecko má omezenou kapacitu ve srovnání s koridorem vedoucím přes Rusko,“ řekl Mardell. „Kromě toho zahrnuje část cesty po moři. Celkově je to časově náročnější a dražší,“ shrnul.

Někteří kritici o projektu nové Hedvábné stezky tvrdí, že financování nabízené Pekingem je často nevýhodné, netransparentní a některé chudší země, zejména v Africe, si pak kvůli dluhům budují závislost na Číně. Poukazují též na nedostatečné ekologické či stavební normy některých projektů.

Zdroj : ČTK

DPP