Domů Blog Strana 543

Na hraničním přechodě Lanžhot – Kúty policie zdvojnásobí kapacitu odbavování kamionů

Od nedělní 22. hodiny policie na hraničním přechodu Lanžhot – Kúty mezi Slovenskou a Českou republikou zdvojnásobí kapacitu odbavení nákladních vozidel. Je to výsledek jednání mezi ministrem dopravy Martinem Kupkou, policejním prezidentem Martinem Vondráškem, I. náměstkem policejního prezidenta Tomášem Lerchem a zástupci sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia.

Potřebujeme zdvojnásobit kapacitu odbavování kamionů při hraničních kontrolách, které byly zavedeny kvůli ochraně před nelegální migrací. Reagujeme tím také na vyjádření sdružení slovenských dopravců, kteří kvůli probíhajícím kontrolám a čekacím dobám hrozí od začátku příštího týdne blokací dálnice,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Přes víkend Ředitelství silnic a dálnic ve spolupráci s policií na dálnici D2 zajistí dopravně-inženýrskou úpravu značení, která zdvojnásobí kapacitu odbavovaných nákladních vozidel při hraničních kontrolách. Zajištěna bude i nadále dostatečná ochrana před nelegální migrací.

Věřím, že ohlášené opatření pomůže zkrátit kolony a dopravci nebudou dálnici D2 na hranicích blokovat,“ dodává ministr Kupka s tím, že o chystaném opatření již informoval i slovenského ministra dopravy Andreje Doležala.

Zdroj : MD

Barometr nákladní dopravy ČESMAD BOHEMIA predikuje hospodářské potíže

Sdružení ČESMAD BOHEMIA publikuje na svých webových stránkách další vydání Barometru nákladní dopravy – čtvrtletní hodnocení situace v oboru silniční nákladní dopravy samotnými dopravními firmami. Výsledky jsou na www.odoprave.cz .

Třetí čtvrtletí přineslo dvě zásadní informace. Razantně se v mezinárodní dopravě snížil optimismus při výhledu na zakázky na půl roku dopředu. Nyní je vidí pozitivně pouze 40 % dopravců v mezinárodní kamionové dopravě, to je o hrozivých 20 procentních bodů méně než minule. V dopravě vnitrostátní se s optimismem na zakázky dívá dokonce jen 31 % respondentů, to je o 18 procentních bodů méně než před třemi měsíci. Nálada a optimismus při výhledu na budoucí zakázky tedy mezi dopravci zcela zásadně poklesly. Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř k tomu dodává: „Ten rozdíl je veliký. Čísla znamenající pokles optimismu ohledně budoucího objemu zakázek nejsou pouze znepokojivým ukazatelem pro dopravu. Dle našich zkušeností tento trend vždy znamenal blížící se potíže pro celou ekonomiku. To pokaždé silniční doprava velmi citlivě predikuje.“

Druhé důležité zjištění se týká zaměstnávání řidičů z třetích zemí a průměrného věku řidičů v nákladní dopravě. Data byla vyhodnocena celkem za 311 firem a 8 950 zaměstnaných řidičů. 81 firem (26 %) zaměstnává třetizemní řidiče, zbývajících 230 zatím k této možnosti nepřistoupilo. 4 firmy dokonce mají výhradně třetizemní řidiče. Ve vzorku necelých 9 tisíc řidičů je 1 013 řidičů z třetích zemí, to je 11,3 %. Průměrný věk řidičů v uvedené skupině je 47,1 let. Mediánový průměrný věk ve firmě je 48 let, má-li tedy dopravce ve vlastní firmě  průměrný věk řidičů nižší, patří mezi polovinu těch „mladších“ firem a naopak, s vyšším průměrem do té „starší“ půlky. Rozpětí průměrů za jednotlivé firmy je od 24 do 64 let.

Řidiči z třetích zemí jsou velmi důležitou a nutnou posilou pro náš pracovní trh. A to s přihlédnutím k uvedeným průměrným věkům ve firmách a obtížnému zapojování mladých adeptů této profese.

Zdroj: ČESMAD

Průzkum: Zvýšení mzdy chce žádat 32 procent zaměstnanců

Žádat zvýšení mzdy chce v následujících měsících podle průzkumu společnosti Up Česká republika 32 procent zaměstnanců. Plánují si říci také o navýšení benefitů nebo podpory stravování. Jen pět procent lidí ale očekává, že jim zaměstnavatel vyjde vstříc v plném rozsahu. Kolem 29 procent předpokládá, že jim vyhoví částečně. Většina lidí požadavky na zaměstnavatele v nadcházející době nechystá. Vyplývá to z průzkumu Barometr zaměstnanců mezi tisícovkou respondentů z českých firem.

Podle výsledků průzkumu čeká přes 41 procent lidí, kteří chtějí žádat o vyšší mzdu nebo zvýšení benefitů, že jim zaměstnavatel spíše nevyhoví. Téměř devět procent uvedlo, že jejich žádost zaměstnavatel rozhodně odmítne.

Nejžádanější je podle generálního ředitele UP ČR Stéphana Nicolettiho mezi zaměstnanci taková pomoc, která dokáže rychle ulevit rodinnému rozpočtu. „V případě stravování to představuje navýšení hodnoty papírové stravenky či eStravenky, u dopravy se může jednat například o účelový příspěvek na pohonné hmoty nebo poskytnutí služebního auta pro soukromé účely,“ uvedl.

V případě, že firma požadavkům nevyjde vstříc, chce si zhruba čtvrtina respondentů začít hledat jiné místo, i když by zatím setrvali na tom současném. Kolem 18 procent by zůstalo u stejného zaměstnavatele, ale omezilo k němu svou vstřícnost. Téměř 20 procent lidí odpovědělo, že by si v budoucnu řekli o zvýšení mzdy nebo další benefity znovu. Pět procent lidí by dalo výpověď a hned si začalo hledat jinou práci, 1,8 procenta by ze zaměstnání odešlo, i kdyby museli na Úřadu práce.

Zdroj  :ČTK

Aktivisté v Amsterodamu bránili vzletu soukromých letadel, zasáhla policie

Stovky ekologických aktivistů v sobotu vnikly na plochu amsterodamského letiště Schiphol, kde po několik hodin bránily vzletu soukromých letadel. Proti aktivistům zasáhla vojenská policie, podle místních médií byla více než stovka osob zadržena, napsala agentura Reuters. Protest byl součástí demonstrací organizovaných skupinami Greenpeace a Extinction Rebellion proti plánovanému rozšíření letiště a proti emisím ze soukromé letecké dopravy.

„Schiphol by měl omezovat provoz, ale ve skutečnosti plánuje stavbu nového terminálu a bohatí tady stále častěji létají soukromými letadly, což je druh letecké dopravy, který způsobuje největší znečištění,“ uvedla Dewi Zlochová z Greenpeace. Podle této organizace je letiště Schiphol největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v Nizozemsku.

Podle agentury DPA se zhruba pěti stovkám aktivistů podařilo prolomit plot na parkovišti a dostat se na letištní plochu. Další pak demonstrovali v budově letiště. Do protestů se zapojili také místní obyvatelé, kterým vadí hluk z letiště,

Aktivisté na letištní ploše blokovali několik soukromých letadel, která tak nemohla startovat. Provoz linkových spojů protest neomezil a letiště nehlásí žádná zpoždění, uvedla agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

Dopravní podnik Ostrava poslal na Ukrajinu sedm autobusů

Z Ostravy dnes odjelo do města Konotop na severovýchodě Ukrajiny sedm dieselových autobusů. Jde o dar Dopravního podniku Ostrava (DPO). Autobusy navíc byly naplněny další humanitární pomocí. ČTK to sdělila mluvčí DPO Tereza Šnoblová. Starosta Konotopu podle ní pomoc vítá, protože autobusy vyřeší možné výpadky tramvají způsobené narušenými dodávkami proudu.

„Vozy budou sloužit k přepravě cestujících ve městě Konotop. Navíc díky spolupráci dobrovolníků z nejrůznějších organizací napříč regionem neodjely autobusy prázdné. Na sedadlech nebo v uličkách vozů je lékařský materiál, potraviny, spacáky, hygienické pomůcky, nebo například i elektrocentrály,“ uvedla Šnoblová.

DPO pro pomoc Ukrajině vyčlenil sedm starších dieselových autobusů, které stále byly v dobrém stavu, ale podnik s nimi už v provozu nepočítal. „Můžeme si proto dovolit je nabídnout tam, kde jsou nyní potřeba a kde mohou smysluplně pomoci. Jsme i nadále v přímé komunikaci s vedením města Konotop a zástupci tamního dopravního podniku. Jednáme s nimi i o darování tramvají, které budeme z našeho vozového parku vyřazovat,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel DPO Daniel Morys.

Město Ostrava už v březnu na pomoc Ukrajině schválilo 15 milionů korun. Peníze byly rozděleny rovným dílem a směřovaly do tří oblastí. Třetinu peněz město darovalo na pořízení vojenského materiálu, dalších pět milionů korun na humanitární pomoc ukrajinským obyvatelům postiženým válkou a stejnou částku pak na podporu uprchlíků na území krajského města. Město se ale zapojilo také do pomoci lidem, kteří před válkou uprchli do krajské metropole. Zřídilo například sběrné místo humanitární pomoci, v prostorách Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině zřídilo komunitní centrum. Do konce června pak mohly ukrajinské děti zdarma navštěvovat kroužky a kurzy ve střediscích volného času. Město pomohlo zajistit i příměstské tábory či bydlení pro běžence. Až do konce září mohli uprchlíci bezplatně cestovat městskou hromadnou dopravou nebo mohli využít zvýhodněné korunové vstupy do sportovních zařízení Sareza, zoologické zahrady či bezplatný vstup na věž Nové radnice. „Aktuální dar sedmi autobusů navazuje na jarní pomoc v podobě tří autobusů Solaris a hasičského speciálu Magirus, jež byly dodány do Lvova,“ uvedl primátor Tomáš Macura (ANO). Už dříve ČTK řekl, že odhadní cena autobusů je dva miliony korun, účetní zůstatková hodnota 208.000 korun.

„Jménem celé komunity v Konotopu, zejména nejmenších dětí a starších lidí, jsme vděčni za tak silnou pomoc. Tím se vyřeší akutní problém dopravy ve městě obecně, protože máme jeden městský autobus a devět tramvají, ale v příštích několika týdnech nebudeme moci tramvaje používat kvůli neustálým výpadkům proudu způsobeným ostřelováním kritické infrastruktury v zemi. Autobusy nás prostě zachrání,“ uvedl starosta Konotopu Artem Semenichin.

Zdroj : ČTK

Izraelské aerolinky Israir nabídly 44 milionů eur za Smartwings

Izraelská letecká společnost Israir nabídla 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč) za české aerolinky Smartwings. Informují o tom dnes některé specializované weby, které se odvolávají na povinné informace určené pro akciovou burzu v Tel Avivu. Mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková ČTK sdělila, že akcionáři společnosti se k publikovaným informacím nebudou vyjadřovat.

Aerolinky Smartwings poskytují i lety pro jiné letecké společnosti a s firmou Israir mají dohodu o sdílení kódů. Součástí skupiny Smartwings jsou i České aerolinie (ČSA).

Kvůli vysokým dluhům se ČSA ocitly v úpadku, soud následně povolil jejich reorganizaci, která skončila letos v létě. Novým investorem se stala společnost Prague City Air majitelů Smartwings Group Jiřího Šimáně a Romana Vika.

Zdroj : ČTK

Ve Francii otevřeli první úsek dálnice s automatizovanými mýtnými branami

Ve Francii se otevřel první úsek dálnice, kde řidiči kvůli platbě mýta nemusí zastavit, protože v provozu jsou automatizované mýtné brány. Nové mýtnice na dálnici A79 registrují poznávací značky a řidiči mají na zaplacení tři dny.

Ve Francii neexistuje dlouhodobé předplatné pro uživatele dálniční sítě jako je tomu například v České republice a řidiči platí při každém vjezdu. Provozovatelé nákladních i osobních aut mohou mít za čelním sklem přístroj, který jim započítává jednotlivé průjezdy, v takovém případě je ale nezbytné zpomalení.

Otevření 80kilometrového úseku mezi městy Montmarault a Digoin v regionu Auvergne-Rhône-Alpes předcházela dvouletá rekonstrukce. Rychlostní komunikaci se kvůli častým dopravním nehodám přezdívalo „silnice smrti“. Rekonstrukci i provoz nové dálnice A79 má na starost APRR, dceřiná společnost firmy Eiffage.

Dálnice je osazená mýtnými branami a řidiči mohou projíždět nejvyšší povolenou rychlostí 130 kilometrů v hodině. Pokud mají i jinde používaný přístroj pro systém télépeáge, platba se jim odečte z účtu bezprostředně po průjezdu. Ostatní řidiči musí zaplatit v aplikaci, na webu provozovatele dálnice nebo v pobočkách u trasy. Na platbu mají 72 hodin od průjezdu, jinak jim hrozí pokuta až 375 eur (zhruba 9200 korun).

„Tento systém je výhodný. Zamezuje dopravním zácpám u mýtných stanic a snižuje emise oxidu uhličitého vznikající při zpomalování nebo opětovném rozjíždění vozidel,“ uvedl Christophe Boutin, šéf Asfa (Asociace francouzských dálničních společností). Mohl by také přispět k lepší pověsti provozovatelů dálnic, dodal.

Zdroj : ČTK

Aircraft Industries dodá 17 letadel L 410 NG třem asijským společnostem

Kunovický výrobce letadel Aircraft Industries ze skupiny Omnipol dodá 17 letounů L 410 NG, tedy nové generace, třem asijským leteckým společnostem. Dohody o budoucím nákupu strojů byly se společnostmi WISE Air, Starwisata Air a Sulut Airways Indonesia podepsány dnes v indonéské Jakartě na výstavě INDO Defence. V tiskové zprávě to ČTK sdělila vedoucí marketingu Aircraft Industries Denisa Zapletalová. Cenové podmínky transakce nezveřejnila.

Společnosti WISE Air a Starwisata Air jsou civilními provozovateli osobní vnitrostátní přepravy v Indonésii. Společnost Sulut Airways obsluhuje letadly území Papui-Nové Guineji. „Jednání o detailních podmínkách budoucích dodávek probíhají a budou dokončena v nejbližších týdnech,“ uvedla Zapletalová.

Letouny L 410 v regionu od roku 2017 provozuje společnost Susi Air. Na základě pozitivních zkušeností operátorů i letovým vlastnostem strojů projevili podle zástupců Aircraft Industries zájem o pořízení těchto letadel i další indonéští zákazníci. „Indonésie je pro nás významným zákazníkem a jsme rádi, že zástupci zmíněných společností vyjádřili svůj zájem o nákup letounů tohoto typu. L 410 jsou zde oblíbené, neboť vynikají svojí spolehlivostí, bezpečností a schopností provozu v extrémních klimatických podmínkách,“ řekl prezident Omnipolu Jiří Podpěra.

Letoun L 410 NG představuje modernizovanou verzi stroje L 410. Zvládne zdolat téměř dvojnásobnou vzdálenost než starší verze bez nutnosti tankování. Uveze až 19 pasažérů, případně přes dvě tuny nákladu. Na výstavě INDO Defence si jej zájemci budou moci prohlédnout do soboty 5. listopadu, v Indonésii poté ještě několik dní zůstane pro prezentaci dalším zákazníkům.

Letos na jaře koupila Aircraft Industries od jejího ruského majitele, firmy Ostov, skupina Omnipol. „Hlavním cílem akvizice byla záchrana společnosti před krachem a udržení výroby legendárních letounů. Společným budoucím zájmem je expandovat na další trhy a nacházet nové země pro uplatnění vysokých kvalit tohoto ryze českého produktu, což se skupině úspěšně daří,“ uvedla Zapletalová.

Aircraft Industries je největším českým výrobcem civilní letecké techniky. Navazuje na více než osmdesátiletou tradici letecké výroby v Kunovicích. Hlavním produktem závodu jsou dvoumotorové turbovrtulové letouny řady L 410, kterých bylo vyrobeno a do celého světa dodáno více než 1200. Loni podnik utržil přes 1,807 miliardy korun, zhruba o 474,6 milionu korun méně než v roce 2020. Zákazníkům loni dodal 11 letadel, předloni to bylo 15 strojů. Zisk společnosti za rok 2021 činil zhruba 54 milionů korun, o rok dříve přesáhl 271 milionů korun.

Zdroj : ČTK

Británie svým službám zakáže pomáhat s přepravou ruské ropy

Británie se snaží zabránit jiným zemím, aby využívaly její služby k přepravě ruské ropy. Používat je budou moci jen v případě, pokud ji nakoupí za stejnou nebo nižší cenu, než stanovily západní vlády v rámci sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na britskou vládu, podle které zákaz vstoupí v platnost od 5. prosince a vztahuje se mimo jiné na pojišťovnictví, makléřství a lodní dopravu.

„Zakázali jsme dovoz ruské ropy do Spojeného království a děláme dobrý pokrok v jeho postupném úplném ukončení,“ uvedl v prohlášení ministr financí Jeremy Hunt. „Tímto novým opatřením pokračujeme v utahování šroubů Putinově válečné mašinérii a ještě více mu ztěžujeme profitování z jeho nezákonné války,“ dodal.

Británie již v březnu oznámila, že do konce letošního roku postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů. Firmy mají do konce roku čas přejít na jiné zdroje, přičemž s tímto přechodem jim vláda pomůže.

Zdroj : ČTK

Maersk bude ve Španělsku vyrábět zelený metanol, projekt vyjde na deset mld. eur

Společnost Maersk plánuje do roku 2030 vyrábět ve Španělsku pro svou flotilu až dva miliony tun zeleného metanolu (bývá označován též jako e-metanol) ročně. Chce jím zásobovat svou flotilu nákladních lodí a snížit svou uhlíkovou stopu. S odvoláním na dnešní oznámení dánského námořního dopravce a španělské vlády o tom informovala agentura Reuters. Projekt si podle výpočtů Madridu vyžádá investici přibližně deset miliard eur (244,6 miliardy Kč) a Španělsko do něj může vstoupit jako strategický investor. Celosvětová lodní doprava se podílí na globálních emisích oxidu uhličitého téměř třemi procenty.

Dohodu o projektu, který bude částečně financován z unijního fondu obnovy, podepsali dnes v Madridu generální ředitel společnosti Maersk Sören Skou a španělský premiér Pedro Sánchez.

Projekt je součástí cíle námořního dopravce dosáhnout do roku 2040 nulových emisí. Dánská firma je druhým největším kontejnerovým dopravcem na světě.

V letech 2023 až 2025 hodlá uvést do provozu 19 lodí schopných provozu na zelený metanol, což si vyžádá přibližně 750.000 tun tohoto paliva. K dosažení svého emisního cíle stanoveného na 2030 bude Maersk potřebovat zhruba šest milionů tun ekologického metanolu ročně.

Sánchez uvedl, že plán „je dokonale v souladu“ se strategií průmyslové a energetické transformace Španělska a že pomůže splnit závazek EU týkající se dekarbonizaci. Projekt bude zahájen ve druhé polovině roku 2024 a nyní se zajišťuje financování od bank a investorů. „Pokud do něj vstoupíme, bude to signál pro další společnosti a investory,“ uvedl vysoce postavený vládní zdroj.

Loni Maersk oznámil, že v roce 2023 uvede do provozu první linkovou loď na světě s nulovými emisemi uhlíku. Informoval dále, že všechny jeho budoucí lodě budou mít instalovanou technologii, díky níž budou moci jako palivo používat jak zelený metanol, tak mazut s nízkým obsahem síry.

Zelený metanol se vyrábí pomocí obnovitelných zdrojů. Základním zdrojem je biomasa, popřípadě se může produkovat prostřednictvím elektrolýzy. Ta štěpí vodu na kyslík a vodík, který se pak slučuje oxidem uhličitým. Elektřina by měla při tomto postupu pocházet z obnovitelných zdrojů.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář