Domů Blog Strana 575

Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu

10 March 2022, Hessen, Frankfurt_Main: Christine Lagarde, President of the European Central Bank (ECB), gives a press conference after the European Central Bank Governing Council meeting in Frankfurt. Photo: Daniel Roland/AFP Pool /dpa

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

„Ráda bych viděla, že inflace v říjnu dosáhla svého vrcholu, ale obávám se, že tak daleko to ještě není,“ prohlásila. Existuje podle ní ještě příliš mnoho nejistoty, než aby se dalo předpokládat, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu, a to zvláště v jednom bodě – tam, kde se vysoké náklady na energie na velkoobchodní úrovni promítají do maloobchodních cen.

Celkové tempo růstu spotřebitelských cen v listopadu zřejmě poprvé po roce a půl zpomalilo. Zůstalo ale nad deseti procenty, jak předpovídají téměř všichni ekonomové. Údaje o inflaci v eurozóně statistici zveřejní ve středu.

Investoři nyní hledají jakoukoliv známku toho, že zájem ECB o masivní zvyšování úrokových sazeb po nejrazantnějším zvyšování nákladů na půjčky za dobu její existence by mohl začít slábnout. Navíc v době, kdy se eurozóna připravuje na recesi.

Někteří členové Rady guvernérů ECB již vyzvali ke zpomalení tempa zvyšování úroků, mimo jiné i kvůli plánům začít se zbavovat dluhopisů za pět bilionů eur (121,6 bilionu Kč) nakoupených v době nedávných krizí. Jiní však vidí jen malý prostor pro zmírnění tempa zvyšování úroků, když inflace dosahuje více než pětinásobku dvouprocentního cíle ECB.

Lagardeová dodala, že při rozhodování, jak hodně a na jakou výši úroky porostou, bude ECB vycházet z aktualizovaného výhledu, přetrvávání šoků, reakce mezd a inflačních očekávání. To podle ní může znamenat, že při přetrvávajících cenových tlacích se náklady na půjčky dostanou na úroveň, která omezí hospodářský růst.

 

Německo otevřelo první přístav pro dovoz LNG

Německo je připravené využívat alternativní zdroje energie. V polovině listopadu otevřelo první přístav, který je určený na dovoz LNG. Nový LNG terminál má do značné míry nahradit dodávky fosilních paliv z Ruska. Nachází se ve Wilhelmshavenu, což je pobřeží na severozápadě Německa propojené se Severním mořem.

Přístav by měl v budoucnu sloužit také k importu zeleného vodíku a energie z obnovitelných zdrojů v Severním moři. Wilhelmshaven má roční kapacitu 7,5 mld. m3. První dodávky zkapalněného zemního plynu má terminál zpracovat na počátku roku 2023.

O podíl LNG v některém z německých terminálů má zájem také Česká republika. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck o tom v polovině října jednal s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou. V případě nouze může Německo sdílet plyn s Českem.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) fungovalo k polovině října v Evropě 30 LNG terminálů.

 

Czech Space Week – odstartoval největší tuzemský festival kosmických aktivit

Za hranice Česka a ještě dál se vydá letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week, který pořádá Ministerstvo dopravy společně s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy Planetum a dalšími partnery, a to pod záštitou českého předsednictví v Radě EU. Festival odstartoval dnes 28. listopadu v prostorách Kongresového centra Praha dvoudenní akcí Space2Business a potrvá až do pátku 2. prosince.

Nabídne bohatý program pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a ostatní fanoušky vesmíru. Oslaví úspěchy českých firem podnikajících v kosmickém průmyslu a představí novinky, které hýbou kosmickým odvětvím v České republice. Bude se věnovat také dopadům války na Ukrajině, a to v rámci Českého uživatelského fóra Copernicus. Na stále více propojovaná témata vesmíru a obrany se zaměří seminář “Defending European Interests in Space”. V rámci mezinárodního přesahu se uskuteční také seminář k posílení spolupráce s oblastí Indo-Paciku. Generálním partnerem akce se stala brněnská společnost TRL Space Systems. 

 Česká republika má velký potenciál a talent v oblasti kosmických aktivit. V porovnání s dalšími státy, které do ESA vstoupily v posledních letech, je ČR hodnocena jako nejúspěšnější a může dobře konkurovat i řadě západních zemí. Více než 50 českých firem a další desítky českých subdodavatelů jsou aktivně zapojeny zhruba v 500 projektech pod taktovou ESA. Svůj podíl má Česko také na přípravě 3 nosných raket a 30 vědeckých i ryze komerčních misí ESA.

Kosmický průmysl v České republice každoročně roste, máme desítky firem, které se podílí na stovkách kosmických projektů, solidní akademické a výzkumné zázemí i aktivní startupovou scénu, kde je prostřednictvím Podnikatelského inkubačního centra ESA (ESA BIC) v Praze a Brně inkubováno více než 40 startupů. Je také dobré zdůraznit, že navyšujeme příspěvek do ESA, čímž zvětšujeme prostor pro zapojení českých firem v rámci evropských kosmických projektů, a také, že v letošním roce byly vypuštěny 3 zcela české družice,” říká ministr dopravy, Martin Kupka.

Tuto trojici družic doplní v prosinci, krátce po festivalu Czech Space Week, start čtvrté české družice v letošním roce: BDSAT2, kterou do vesmíru stejně jako ty předchozí vynese raketa Falcon od SpaceX v rámci programu sdílených letů. Třetina všech českých družic v historii tak odstartuje v jednom jediném roce, což ukazuje, jak dynamika českého kosmického průmyslu dále roste.

Posunout obzory kosmického průmyslu se již brzy chystá i brněnská společnost TRL Space Systems, která v polovině roku 2024 vyšle na oběžnou dráhu Země vlastní družici nesoucí název TROLL financovanou čistě ze soukromých investic. Se svou velikostí 6U se bude navíc jednat o největší komerční družici od vzniku České republiky. „Díky této investici se firma zařadí mezi hrstku evropských systémových integrátorů – tedy firem, které jsou schopny stavět kompletní družice. Jedná se o službu s vysokou přidanou hodnotou, která je pro Českou republiku unikátní příležitostí. Na družici si navíc otestujeme i vlastní produkty, které svým zákazníkům nabídneme na všech kontinentech,” říká Petr Kapoun, zakladatel a CEO TRL Space Systems. O poslání mise a produktech, které bude na družici společnost testovat i pro misi LUGO zaměřenou na průzkum Měsíce, bude Petr Kapoun diskutovat společně se svými hosty na panelových diskuzích Space Together a Building Lunar Economy, které jsou součástí Space2Business – hlavní a zahajovací událostí letošního ročníku festivalu Czech Space Week.

Jedná se o průmyslový den kosmických firem společně s mezinárodní konferencí, B2B sekcí, veletrhem a bohatým doprovodným programem pro návštěvníky se zájmem o inovativní vesmírné technologie. Cílem akce je podporovat podnikání v kosmickém průmyslu a vytvářet nová obchodní partnerství. Událost navazuje na sérii úspěšných Kosmických průmyslových dní, které se konaly na předchozích ročnících festivalu. Tentokrát však akce věnuje zvláštní pozornost spolupráci napříč celou Evropou a se státy z Afriky a Blízkého východu.

Součástí akce Space2Business je také Demo Day podnikatelského inkubátoru ESA BIC, během kterého budou představeny nové inkubované startupy. Nejlepší český startup zařazený v projektu ESA BIC se poté utká v tzv. Space startup pitch competition, ve které bude soutěžit spolu se startupy z dalších evropských ESA inkubátorů a ze soutěží EU a EUSPA. Odborná porota následně vybere nejlepší evropský kosmický startup. Ten získá čtvrt milionu korun a podporu v podobě mentoringu.

Usnadnit firmám podnikatelské začátky chce nově i projekt Space Hub, který je součástí Technologické inkubace. Oficiálně má Space Hub odstartovat v lednu příštího roku a jeho cílem bude mimo jiné prohloubit spolupráci akademického sektoru s českými kosmickými firmami. „Velká část poptávky ze strany akademického sektoru směřuje do zahraničí i přesto, že v Česku existuje už více než 100 kosmických firem a některé z nich by mohly umět dodávat komponenty do vědeckých misí. Rádi bychom doplnili chybějící nástroj, který by systematicky a oboustranně propojoval nabídku a poptávku a mohla tak vznikat nová zajímavá spolupráce. Právě tomu bychom rádi pomohli i pomocí letošního Czech Space Weeku,” zakončuje Tereza Kubicová, náměstkyně pro Technologický rozvoj ve společnosti CzechInvest a zakladatelka festivalu Czech Space Week.

Zdroj : MD

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných covidem výrazně přibylo

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

Letištěm Václava Havla v Praze prošlo letos od června do října šest milionů cestujících, přičemž v roce 2019 to bylo ve stejném období 9,2 milionu. Jen za červen až srpen letos letištěm prošlo 3,85 milionu lidí. Letiště podle jeho mluvčí Kláry Diviškové vzhledem k současnému vývoji očekává, že za celý rok 2022 odbaví 10,7 milionu cestujících. To je zhruba o dva miliony více, než byl původní odhad. Divišková ČTK řekla, že kvůli válce na Ukrajině letiště tento rok přišlo asi o 1,6 milionu pasažérů. V příštím roce letiště očekává 12,7 milionu odbavených cestujících. Kvůli covidovým uzávěrám minulý rok přes pražské letiště cestovalo asi 4,4 milionu lidí.

Letištěm Leoše Janáčka v Ostravě podle dnešní zprávy Evropské pojišťovny prošlo během letošního června až října 249.000 pasažérů. Proti roku 2019 bylo na 87 procentech provozu. Letiště Brno -Tuřany za celý rok 2019, který byl rekordním, odbavilo 544.000 cestujících, z nichž 376.000 využilo sezónní lety. Od začátku letošního roku do října pak letištěm prošlo 452.000 cestujících a na sezónní lety jich připadlo 372.000. „Dalo by se říct, že tuřanské letiště může slavit návrat k časům před příchodem pandemie koronaviru a předpokládáme, že do konce roku překročíme číslo 460.000 odbavených pasažérů,“ uvedla mluvčí brněnského letiště Lucie Mareš Heřmanská.

Oproti létům 2020 a 2021 měli letos Češi i větší zájem o cestovní pojištění. Podle zprávy Evropské pojišťovny byl počet škod o 71 procent vyšší než v roce 2019, nejvíce jich bylo v červnu. „Důvodem je i skutečnost, že během června jezdilo do zahraničí více starších lidí, jejichž zranění a léčení bývají náročnější,“ uvedl mluvčí pojišťovny Vlastimil Divoký. Dalším důvodem bylo větší zastoupení zájezdů do exotických zemí.

Evropská pojišťovna se zaměřuje na cestovní pojištění. Její mateřskou firmou je ERGO Reiseversicherung AG. Na evropském trhu působí 30 let.

Zdroj : ČTK

ČD zrušily modernizaci desítek vozů, dodavatel zkrachoval

Státní železniční dopravce České dráhy (ČD) odstoupil od smlouvy na modernizaci desítek osobních vozů řady Bdmtee. Dodavatel prací za stovky milionů korun, firma Tratec – CS z Děčínska, totiž zkrachoval. Rámcová smlouva mezi ČD a Tratec – CS byla uzavřena v roce 2020 na modernizaci 52 vozů. Cena prací za jeden vůz měla činit 13,5 milionu korun. Firma Tratec – CS na sebe letos v únoru podala insolvenční návrh, ve kterém uvedla, že dluží zhruba půl miliardy korun.

„České dráhy byly nuceny od smlouvy s firmou Tratec na modernizaci vozů Bdmtee odstoupit. V současné době probíhá vypořádání vzájemných vztahů,“ sdělila serveru Zdopravy.cz mluvčí drah Vanda Rajnochová.

Tratec – CS podle náměstka generálního ředitele ČD Jiřího Ješety zmodernizoval tři vozy a další dva rozpracoval. U modernizovaných vozů je ale řada závad a vozy jsou často odstaveny. „Další modernizovat nebudeme,“ řekl serveru Ješeta. U rozpracovaných vozů by České dráhy chtěly dokončit úpravy vlastními silami. Komplikuje to ale insolvenční řízení s Tratecem. „Například podvozky v subdodávkách jsou zablokované v rámci insolvence a není možné s nimi disponovat,“ doplnil.

Modernizované vozy měly jezdit hlavně v Pardubickém či Středočeském kraji. Kvůli tomu, že cestující musí déle jezdit v původních, nezmodernizovaných vozech, už Pardubický kraj vyměřil ČD za loňský rok pokutu 494.000 korun. „Sankce za rok 2022 ještě nebyly u dopravce uplatněny. Aktuálně probíhají s dopravcem jednání o náhradě za tyto vozy. Z několika variant řešení byla vybrána varianta s pořízením osmi jednopodlažních elektrických jednotek s pracovní označením EMU140,“ řekl serveru náměstek pardubického hejtmana pro dopravu Michal Kortyš (ODS).

Společnost Tratec – CS působila ve strojírenství a dodávkách interiérů kolejových vozidel. V roce 2019, kdy odevzdala poslední účetní závěrku, měla tržby 291 milionů korun a zisk sedm milionů. V únorovém insolvenčním návrhu bylo uvedeno, že firma dluží přes 498 milionů korun, z toho asi 487 milionů dluhů je už po splatnosti. Majetek firmy měl tehdy podle návrhu hodnotu zhruba 281 milionů korun. V srpnu Krajský soud v Ústí nad Labem povolil reorganizaci firmy. Tratec – CS má nyní vypracovat a předložit soudu reorganizační plán.

Vozy Bdmtee vyráběla v letech 1989 až 1991 východoněmecká vagónka v Budyšíně. Dříve se těmto vlakům říkalo Honeckerova pomsta podle šéfa východoněmeckých komunistů Ericha Honeckera, protože nebyly příliš pohodlné.

Zdroj : ČTK

Šancí letět do vesmíru bude víc, otázkou jsou peníze, míní český astronaut

Pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda na tiskové konferenci, 28. listopadu 2022, Čáslav.

Příležitostí letět do vesmíru bude v příštích deseti letech přibývat, otázkou je ale financování kosmických letů, řekl dnes novinářům na čáslavské letecké základně český armádní pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda. Jistotu, že poletí do vesmíru, nemají podle něj ani vybraní kariérní astronauti.

„Dlouhodobě není jisté vůbec nic… Jistota není ani pro kariérní astronauty,“ uvedl na tiskové konferenci Svoboda. Reagoval tak na dotazy, jak pravděpodobné je, že se do vesmíru jako člen rezervního týmu ESA skutečně podívá. Kosmický program je podle něj specifický a samozřejmě nesmírně finančně náročný.

ESA zatím nestanovila Svobodovi přesné termíny pro dílčí aktivity. Podle smlouvy s ESA má v příštích letech absolvovat různé typy aktivit. „V příštím roce se reálně počítá s jedním až dvěma týdny. Tam se bude zejména jednat o ty povinné věci, aby člověk byl neustále kvalifikovaný v tom týmu být,“ uvedl. Budoucí aktivity astronautů ESA podle něj mají sledovat například vývoj programu pilotovaných kosmických letů robotického průzkumu vesmíru.

Výběr astronautů, který trval rok a půl, měl šest částí. „Jednotlivé části byly zaměřené ať na individuální výkonnostní testy nebo práci v týmu pod časovým tlakem při řešení nějakých komplexních úloh,“ řekl. Uchazeči prošli také sadou zdravotních testů, která mají vyloučit zdravotní riziko při letu do vesmíru. „Nehledá se super zdravý jedinec, ale především to, jestli fyziologické odezvy organismu na nějakou zátěž jsou adekvátní,“ řekl Svoboda.

K úspěchu mu pomohly i zkušenosti bojového pilota. „Výhodou jsou právě operační zkušenosti, člověk je zvyklý pracovat v týmu, vést lidi a komunikovat i ve složitých situacích,“ řekl. Záložním pilotem týmu ESA bude Svoboda až do dalšího výběru, pro který by měl být podle něj zřejmě delší časový odstup. Předchozí výběrové řízení se konalo v roce 2008, tým byl jmenován v roce 2009.

Velitel čáslavské základny taktického letectva Jaroslav Tomaňa prohlásil, že výběr Svobody do evropského týmu astronautů je absolutní úspěch, a to pro samotnou základnu, české letectvo, armádu i celou republiku. Armáda podle něj udělá maximum, aby mohl plnit povinnosti a úkoly vyplývající z nové role. I když bude Svoboda dál létat v Čáslavi na letounech Gripen, prioritou je samozřejmě udělat vše pro to, aby se mohl jako první český kosmonaut po vzniku samostatné republiky podívat do vesmíru, dodal Tomaňa.

Svoboda uspěl v náročném výběru Evropské kosmické agentury, která buduje tým astronautů pro evropský vesmírný program. Stíhací pilot se o místo v týmu ucházel v konkurenci 22.000 kandidátů z celé Evropy i dalších 200 zájemců z Česka.

V hlavním pětičlenném týmu astronautů, který ESA minulý týden představila, jsou dvě ženy a tři muži, kteří budou zaměstnanci agentury. Dalších 12 členů rezervního týmu budou pokračovat ve svých dosavadních zaměstnáních a budou k dispozici jako náhradníci po případném odchodu někoho ze základního týmu.

Někdejší Československo se koncem 70. let stalo po Sovětském svazu a Spojených státech teprve třetí zemí světa, jejíž občan se podíval do vesmíru. Vojenský pilot Vladimír Remek vytvořil v březnu 1978 spolu se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarovem posádku kosmické lodi Sojuz 28. Remek byl dosud prvním a jediným československým kosmonautem.

Zdroj  :ČTK

PROFESNÍ SETKÁNÍ LOGISTIKŮ 2022 – SLOVENSKO

Komora logistický auditorů Slovenské republiky pořádá ve dnech 8. a 9. prosince 2022 PROFESNÍ SETKÁNÍ LOGISTIKŮ v Senci v hotelu Zátoka.

Program je naplněn do poslední minuty zajímavými příspěvky, které určitě stojí za to slyšet a následně o nich diskutovat.

O čem všem se bude dva dny diskutovat se můžete dozvědět na stránkách KLA SR, stejně tak tam naleznete přihlášku – ZDE DETAILY http://www.klasr.sk/  

My za naší KLA přejeme kolegům logistikům ze Slovenska ať se jim akce vydaří a naváží tak na dlouholetou tradici Profesních setkání logistiků, které patří do kalendáře každého logistika.

Zdroj  :KLA

Investice do strojů zvyšuje možnosti pro zákazníky a zaměstnance

Společnost THIMM uvedla v českém závodu na výrobu vlnité lepenky do provozu vysoce výkonnou výrobní linku za cca tři miliony eur. Nový stroj na lepení klopových krabic včetně přídavného agregátu ve srovnání s dosavadními zařízeními zdvojnásobuje výrobní kapacitu. Kromě toho nový stroj snižuje pracovní zátěž personálu ve výrobě z hlediska ergonomie a produktivity. Zařízení je součástí oznámeného velkého investičního programu skupiny THIMM.

Nový stroj Masterfold 230 A4 značky Bobst ve výrobním závodě Všetaty zahájil svůj provoz velmi krátce po demontáži dosavadní lepičky klopových krabic (FKM). Již několik dní se na špičkovém stroji plně automaticky skládají a slepují udržitelné obaly z vlnité lepenky. Nová výrobní linka je v současnosti nejrychlejším zařízením v českém závodě a zvyšuje výrobní kapacitu až na 70 milionů obalů ročně.

FKM rozšiřuje možnosti i kapacitu

Společnost THIMM plánuje používat FKM pro standardní obaly ve velkých nákladech,
například se čtyřbodovým lepením a pracovní šířkou až 2,3 metru, které lze zpracovávat za plného chodu. Navíc lze realizovat komplexní zasilatelské obaly pro oblast e-commerce a Shelf-ReadyPackaging pro průmysl spotřebního zboží. „Díky této investici vzniknou pro naše zákazníky další kapacity na stávajících strojích pro výrobu individuálních speciálních obalů,“ říká Kornelius Thimm, generální ředitel skupiny THIMM. „Tato kombinace maximálně rychlých a efektivních standardů a vysoce kvalitních a sofistikovaných specialit nám pomáhá ještě lépe pokrýt řešení pro naše zákazníky.“ Inteligentní stroj během zpracování neustále kontroluje kvalitu lepení a vadné obaly vyřazuje bez zásahu člověka. Stroj také pracuje tišeji a energeticky úsporněji než jeho předchůdce.

Za lepičkou stojí nový automatický balicí stroj Bobst Speedpack, který zaměstnancům společnosti THIMM ulehčuje těžkou, fyzickou práci, a navíc zvyšuje stupeň automatizace a produktivitu: Ergonomicky navržený balicí stroj počítá a stohuje krabice, dále je stahuje a prostřednictvím nové dopravníkové techniky je automaticky předává k paletizaci. Podle výrobce to vše snižuje pracovní zátěž až o 60 procent a vylučuje zdravotní rizika, která mohou vzniknout z opakované zátěže.

Kornelius Thimm k tomu uvádí: „Kromě hospodárnosti se zaměřujeme také na ulehčení práce našim odborným pracovníkům. Všichni máme velkou radost z technických a ergonomických výhod, které nový stroj nabízí našim zaměstnancům. Doufáme, že díky usnadnění práce se pro perspektivní profesi v obalové branži rozhodne v budoucnu ještě více lidí. V současné době je ve výrobní oblasti skupiny THIMM po celé Evropě ještě mnoho volných pracovních míst.“

Lepší pokrytí regionálních potřeb na trhu
Po posledních velkých investicích tak představuje nový stroj další stavební kámen pro důsledné rozšiřování portfolia na českém trhu: V kombinaci s novou přepravní technikou, nejnověji nainstalovaným zvlňovacím strojem a digitálním laserovým výsekem tvoří stroje silnou jednotku pro rozšíření portfolia obalů pro spotřební průmysl, a tím pro ještě lepší pokrytí regionálních potřeb na trhu. Kromě pobočky ve Wörrstadtu tak ke strategii FKM skupiny THIMM přispívá i pobočka ve Všetatech. Do roku 2023 jsou ve Všetatech naplánovány další investice.

Zdroj  :THIMM

Největší nákladní letadlo světa tankovalo na pražském letišti 130 tisíc litrů leteckého paliva MOL

Nákladní letadlo Antonov An-124-100-150 společnosti Antonov Design Bureau, s přepravní kapacitou do hmotnosti 402 tun na vzdálenost 14 tisíc kilometrů, tankovalo koncem října na pražském letišti letecký petrolej vyrobený v rafinériích Skupiny MOL. Ačkoli společnost MOL v Čechách patří mezi přední dodavatele motorových paliv, je rovněž producentem pohonných hmot pro letecký průmysl a v Česku se řadí mezi nejvýznamnější dodavatele leteckého petroleje nejen pro letiště v Praze a Brně.

Skupina MOL je v dodávce leteckých paliv leaderem s mnohaletou historií. Svá paliva poskytuje do letadel určených k přepravě jak osobní, tak nákladní, ale i do letounů ozbrojených vojenských složek. Nákladní letadlo ukrajinské společnosti Antonov Company, která zajišťuje přepravu objemných nákladů, v Praze naposledy přistálo v roce 2016. A na pražské letiště opět zamířilo letos v říjnu, pro doplnění nádrží letounu leteckým petrolejem JET-A1 v objemu 130 000 litrů. Jednalo se o zatím nejrozsáhlejší plnění jednoho letadla za historii působení společnosti MOL na pražském letišti. Letecký stroj takového objemu vyžadoval plnění třemi autocisternami po dobu 62 minut. Natankování vyžadovaly jak křídlové nádrže, tak i trup stroje.

MOL Česká republika je významným dodavatelem leteckého petroleje na český trh. Zásobuje pražské i brněnské letiště, ale také letiště a letecké společnosti na Slovensku, Maďarsku či Chorvatsku, což jsou současně země, kde Skupina MOL provozuje výrobní závody pro letecká paliva. Kromě pozemní silniční dopravy je takto letecké odvětví dalším důležitým segmentem, pro který MOL zajišťuje mobilitu,” uvedl Jaroslav Dršťka, Sales Aviation Leader, MOL Česká republika.

U leteckých paliv se rozlišuje letecký petrolej (nebo také kerosin) a letecký benzin. Letecký petrolej je po léta znám pod specifikací JET-A1, což je specifická verze petroleje určená pro moderní reaktivní motory letadel. Vyznačuje se vyšším bodem vzplanutí, než je 38 °C (100 °F). Jeho maximální bod tuhnutí se naopak pohybuje velice nízko, okolo -47 °C, což je běžná okolní teplota v letové hladině přibližně 10 tisíc metrů. Zajímavostí je, že letecký petrolej Jet-A1 se svým složením do jisté míry podobá motorové naftě pro arktické klima, tedy takové, kterou zákazníci na servisních stanicích MOL mohou natankovat v případě, že okolní teploty poklesnou pod -20 °C.  Tento petrolej je vhodný pro motory s plynovou turbínou a vznětové motory letadel.

Zdroj : MOL

SŽ připravuje druhou etapu oprav památkově chráněného pardubického nádraží

Správa železnic (SŽ) připravuje druhou etapu rekonstrukce výpravní budovy památkově chráněného pardubického hlavního nádraží. V současnosti stavbaři kromě opravy kolejiště a nástupišť pracují na centrální výškové části s hotelem, kde kromě jiného instalují eskalátory z odbavovací haly do podchodů, vše má být hotové v první polovině příštího roku. Ve druhé etapě je v plánu komplexní rekonstrukce nádražní haly, východního provozního křídla a západního křídla s bytovým domem, uvedl mluvčí SŽ Dušan Gavenda.

„To vše s ohledem na historické prvky a požadavky památkové ochrany. Příprava této etapy projektu by měla být dokončena v příštím roce, termín následné realizace se bude ještě upřesňovat podle schválené podoby rozpočtu,“ uvedl Dušan Gavenda.

Nádraží stojí v místě bývalého cukrovaru, který zničily válečné nálety. Jednu z nejvýznamnějších poválečných funkcionalistických staveb navrhl architekt Karel Řepa společně s Josefem Dandou a Karlem Kalvodou. Státní zakázku projektovali na konci 40. let minulého století, stavební práce trvaly do roku 1958. První vlak přijel 1. května 1958.

Řepa si oblíbil střídání neomítaného a omítaného zdiva a částí obložených keramickými dlaždicemi. Podobně vypadá i nádražní budova, ve spodním partiích jsou černé obklady, další část tvoří cihlově červené dlaždice. Prostornou odbavovací halu prosvětlují zazděné luxfery v horních partiích. Kratší stěny uvnitř zdobí mozaiky zvěrokruhu a mapy s československými městy, které jsou propojené železnicí. Na podélných zdech nad pokladnami jsou novodobé fotografie zajímavých míst Pardubického kraje.

Ve východním křídle je například dopravní kancelář, západní část zahrnuje technické zázemí i nájemní prostory. S výpravní budovou je spojen sedmipatrový hotel, který v současnosti prochází rekonstrukcí. V budoucnu v něm bude školicí středisko SŽ.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář