Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV SE kritizoval ministerstvo obrany za to, že při výběru dronů ignoruje tuzemské firmy a chce přímo koupit izraelské letouny Heron 1. Ředitel firmy Ladislav Semetkovský se kvůli tomu obrátil na premiéra Petra Fialu (ODS) se žádostí, aby se zasadil o zapojení českého průmyslu bezpilotních prostředků do nákupu armádních dronů. Uvedl to v otevřeném dopise, který dnes poskytl ČTK. 

Semetkovský uvedl, že společnost Primoco je jediným certifikovaným výrobcem vojenské bezpilotní letecké techniky v České republice, avšak ze strany ministerstva je trvale opomíjena. V rozhovoru pro dnešní Právo také řekl, že izraelské letouny Heron 1, o jejichž koupi armáda jedná, jsou zastaralé, mají největší nehodovost a problém budou mít podle něj i s certifikací v NATO.

Semetkovský premiérovi napsal, že ministerstvo obrany bohužel při výběru bezpilotního letounu zcela ignoruje možnost zapojení českého bezpilotního průmyslu a volí formu akvizice, která není výhodná pro Česko, její armádu ani průmysl. Poukázal na to, že zvažované zapojení státního podniku LOM Praha naráží na skutečnost, že tato firma není oprávněná k podpoře životního cyklu bezpilotních letounů a nemá s nimi ani žádné zkušenosti.

„Vážený pane předsedo vlády, chtěli bychom Vás proto požádat o pokyn ministryni obrany, aby neprodleně zahájila jednání s naší společností jako subjektem se státní účastí, který je v ČR jako jediný nadán oprávněními pro provoz, vývoj a výrobu vojenské bezpilotní techniky ve věci rozsahu průmyslové spolupráce. Paní ministryně totiž není několik měsíců schopná ani odpovědět na naše žádosti a nabídky k jednání,“ uvedl v dopise Semetkovský.

Ministerstvo obrany tento měsíc oznámilo, že zahájí jednání s Izraelem o nákupu tří bezpilotních letounů Heron 1. Smlouva by podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) mohla být uzavřena ještě letos. Deník Právo už dříve uvedl, že tři drony by měly stát 1,5 miliardy korun. Heron 1 může být využíván k průzkumným účelům, ale díky možnosti nést zbraně i k útočným akcím.

Ministerstvo se rozhodlo drony nakoupit formou mezivládního jednání, stejným způsobem chce koupit i nadzvukové stíhací letouny nebo pásová bojová vozidla pěchoty. S Izraelem už Česko uzavřelo smlouvy na nákup mobilních radiolokátorů nebo raketových kompletů SPYDER.

O nákupu dronů ministerstvo mluvilo delší dobu, provedlo i předběžné tržní konzultace. Podle úřadu z nich nejlépe vyšel typ Heron 1 od izraelské státní společnosti Israel Aerospace Industries.

Armáda má nyní ve výzbroji několik menších dronů. Největší z nich je ScanEagle, který čeští vojáci několik let používali v Afghánistánu. Jeho váha je do 22 kilogramů, zvládne doletět přes 100 kilometrů a ve vzduchu vydrží i přes 20 hodin. Heron 1 váží asi 1150 kilogramů a jeho maximální rychlost je asi 200 kilometrů za hodinu. Doba letu překračuje 40 hodin.

Zdroj : ČTK

Po dnešním pádu letadla mezi domy při leteckém dni v Chebu zemřel pilot. Jeden člověk utrpěl lehké zranění. Podle policejní mluvčí Kateřiny Peškové dopadlo letadlo na pole u rodinného domu v městské části Podhrad. Šlo o stíhač z druhé světové války Hawker Hurricane Mk.IV., poslední letuschopný stroj této verze na světě, řekl ČTK mluvčí leteckého dne Jiří Poór. Letecký den byl předčasně ukončen.

Na místě vpodvečer stále zasahují všechny složky záchranného systému. „Je tam vrtulník a bude i dron Letecké služby, která nám pomáhá monitorovat a ohledávat místo události. Dokumentovat místo události bude i 3D scanner. Na vyšetřování příčiny nehody budeme spolupracovat s Úřadem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod,“ řekla ČTK Pešková. Silnice v místě události je uzavřená.

Policie bude přítomna podle mluvčí ještě několik hodin. „Žádáme veřejnost o spolupráci. Pokud někdo viděl pád letadla nebo má kamerové záznamy, volejte na linku 158,“ doplnila.

Letadlo spadlo v 15:30. Na místo záchranná služba vypravila tři vozidla i vrtulník, byl ale odvolán kvůli úmrtí pilota, který utrpěl smrtelná zranění. Záchranáři ošetřili ženu s drobným poraněním, která byla v tu dobu poblíž nehody, uvedl Hes.

Havárie se stala mimo areál letiště. Po nehodě organizátoři akci hned ukončili. Většina návštěvníků prostor letiště v klidu opustila, odjeli svými vozidly, ostatní odvezly autobusy.

Pilot historického letadla byl podle organizátorů Čech. „Ztráta lidská je to obrovská, velmi nás to mrzí. Plno lidí vyjadřuje upřímnou soustrast na sociálních sítích, jsme plni emocí. Bližší informace o nehodě teprve zjišťujeme,“ řekl Poór.

Hawker Hurricane Mk.IV. se ve službách Royal Air Force poprvé objevil v roce 1937 a od začátku světové války létal v osmnácti letkách. Slavným se stal díky své roli v bitvě o Británii, nicméně Hurricane pokračoval ve své službě téměř v každé bitvě během druhé světové války. Do Chebu přiletěl poslední letuschopný stroj ve verzi Mk.IV na světě, který dal vzpomenout na československé piloty v RAF. Britská stíhačka patřila pražskému Leteckému muzeu Točná, na jehož webu se uvádí, že v současné době je z původně vyrobených 14 583 kusů letadla Hawker Hurricane letuschopných méně než 15 letounů a jeden poslední ve verzi Mk.IV. Letoun, respektive celé muzeum vlastní majitel portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič, který je fanouškem letectví a držitelem pilotního průkazu. K události se dnes vyjádřil na twitteru. „To letadlo žilo a přinášelo nám tolik radosti. A Petr žil a všechno bylo fajn. A proč odcházejí zrovna tihle správní chlapi?“ napsal.

Nehody při leteckých dnech či různých přehlídkách nebývají časté, přesto se občas stávají. V některých případech i s tragickými následky. V roce 2018 spadla replika historického letadla při leteckém dni na letišti u Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku. Při havárii zahynul dvaasedmdesátiletý pilot. V červnu 2016 se na nymburském letišti při leteckém dni zřítilo ultralehké letadlo, oba členové posádky zahynuli. O měsíc později havaroval na letišti v Plasích na Plzeňsku větroň, který se účastnil sletu historických kluzáků; pilot vyvázl jen se zraněním nohy. Závody letecké akrobacie v Kroměříži se v červenci 2014 staly osudnými pilotovi malého letadla, které po pádu začalo hořet. V červnu 2006 se na European veteran show v Hradci Králové zřítil historický dvouplošník Tiger Month, nikdo nebyl zraněn. Bez následků se v září 2005 obešla také havárie čtyřmetrového bezpilotního letounu Sojka, který se účastnil přehlídky Dny NATO v Mošnově.

Zdroj : ČTK

 Tranzit ropy do České republiky ropovodem Družba byl v pátek ve 20:00 obnoven. ČTK to sdělila společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu, a firma Unipetrol, která ropu v ČR zpracovává. Dodávky strategické suroviny z Rusky do střední Evropy byly přerušeny od 4. srpna kvůli problému s ruskými platbami za přepravu ropy přes Ukrajinu. Ukrajina dnes potvrdila, že peníze za tranzit obdržela. Večer tak do České republiky přes Slovensko mohla po osmi dnech znovu začít téct ropa. Výpadek se ale podle zástupců vlády i firem provozu tuzemských rafinérií ani trhu s palivy nedotkl.

„Dodávky ruské ropy jižní větví ropovodu Družba byly na území ČR obnoveny dnes ve 20:00. Zásobování tuzemských rafinérií probíhá plynule dle plánu,“ uvedla večer firma Mero, jejímž stoprocentním vlastníkem je ministerstvo financí. Také Unipetropol patřící pod polský PKN Orlen potvrdil, že dodávky ropy přes ropovod Družba do jeho rafinérií byly večer obnoveny. „Situace neměla žádný dopad na naši každodenní činnost. Naší prioritou nadále zůstává zajištění nepřetržitých dodávek palivových produktů na český trh. V současné době mají obě rafinérie skupiny Orlen Unipetrol v Litvínově a Kralupech nad Vltavou zajištěnu surovou ropu pro svůj provoz a produkce je na plánované úrovni,“ sdělil Unipetrol ČTK.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) odpoledne na twitteru informoval, že se podařilo najít po právní i technické stránce nejvhodnější způsob, jak platbu za tranzit, kterou komplikují protiruské sankce, odblokovat. Osmidenní výpadek podle něj nicméně nijak nenarušil fungování rafinérií ani trhu s pohonnými hmotami v České republice.

Přeprava ropy jižní větví Družby se 4. srpna přerušila kvůli problémům s úhradou poplatků za tranzit ropy přes Ukrajinu. Rusko sice peníze za tranzit odeslalo, ale ještě v červenci se mu v důsledku protiruských sankcí vrátily zpět. Dodávky na Slovensko a do Maďarska se obnovily už v uplynulých dnech, protože poplatky za Rusko uhradil Slovnaft a jeho maďarský vlastník, petrochemická skupina MOL. Toto řešení se ale netýkalo dodávek do ČR.

Ruská státní společnost Transněfť, která je monopolním provozovatelem ropovodů v Rusku, dnes dopoledne oznámila, že platba za tranzit ruské ropy do České republiky dorazila do banky příjemce. Odpoledne platbu potvrdila i Ukrajina. Podle informací agentury Reuters se jedna z evropských bank rozhodla platbu za tranzit ruské ropy přes Ukrajinu zpracovat. Odstranila tak příčinu přerušení dodávek ropovodem Družba do střední Evropy.

Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Tranzit ropy severní větví podle dřívějších informací pozastaven nebyl.

Západní země zavedly vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu několik sérií sankcí. Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Přeprava ropy ropovodem Družba bude z embarga dočasně vyňata.

Zdroj : ČTK