Ve Štrasburku dnes končí plenární zasedání Evropského parlamentu. Na programu posledního dne mají europoslanci mimo jiné projednání návrhu, jehož cílem je postupně zvyšovat využívání „udržitelných“ paliv v letecké dopravě. Dopoledne bude iniciativa předmětem rozpravy, hlasování by mělo přijít krátce po poledni.
Evropská komise návrh nařízení předložila loni v létě jakožto jednu ze součástí klimatického balíčku s názvem Fit for 55. Ten má Evropskou unii dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století. Jednotlivé části balíčku nyní procházejí unijním legislativním procesem, přičemž u návrhu o „udržitelné letecké dopravě“ se teprve bude dojednávat konečná podoba.
Europoslanci přišli s desítkami pozměňovacích návrhů a mimo jiné se zřejmě budou dožadovat ambicióznějších cílů ohledně přechodu na alternativní paliva, jako je syntetické palivo, použitý kuchyňský olej nebo dokonce vodík. Výbor EP pro dopravu a cestovní ruch chce stanovit minimální podíl udržitelných paliv, která by měla být k dispozici na letištích EU, na 37 procent k roku 2040 a 85 procent o deset let později. Komise navrhla pro tyto termíny 32, respektive 63 procent.
Kromě pravidel pro leteckou dopravu budou europoslanci na závěr zasedání jako obvykle hlasovat o rezolucích týkajících se případů porušování lidských práv a demokratických zásad. Mimo jiné by mohli přijmout usnesení k ochraně práva na potrat v EU v návaznosti na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který minulý měsíc zrušil v USA ústavní právo na přerušení těhotenství.
Italská vláda obdržela ze zahraničí nabídky na převzetí národní letecké společnosti Italia Trasporto Aereo (ITA), nástupce aerolinek Alitalia. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Úspěšný prodej by znamenal velké vítězství pro premiéra Maria Draghiho po sérii neúspěšných pokusů, které v posledních deseti let organizovaly předchozí vlády. Generální ředitel ITA Fabio Lazzerini minulý měsíc uvedl, že očekává, že se podaří prodej uzavřít do konce roku.
Mezi zájemci je konsorcium vedené kontejnerovým přepravním gigantem MSC Mediterranean Shipping a německými aerolinkami Lufthansa, které vyjádřilo zájem již v lednu. Zájem má také americká investiční společnost zaměřená na cestovní ruch Certares Management.
Italská vlajková letecká společnost ITA, nyní ve stoprocentním vlastnictví italského státu, zahájila provoz loni v říjnu a hledá kapitálové partnery. Média v lednu odhadla, že hodnota ITA může být až 1,5 miliardy eur (37,2 miliardy Kč).
Společnost Alitalia byla založena v září 1946, létat ale začala až v květnu 1947. V minulosti bývala symbolem italského stylu. Na cesty si ji vybírali papežové, italské primadony či politická elita. Po roce 2000 byla jen v jednom roce účetně v zisku a vláda jí mnohokrát musela přispěchat na pomoc. Kvůli finančním potížím ji ale od roku 2017 řídili správci, které vybral stát.
Společnost ELTMA provozuje v ČR kolektivní systém, který firmám umožňuje plnění povinností zpětného odběru pneumatik. Jedná se o úspěšný systém, loni se díky němu podařilo splnit povinnosti nad rámec platné legislativy.
Kolektivní systém disponuje téměř 3 600 místy zpětného odběru, kam mohou koneční uživatelé bezplatně pneumatiky odevzdat. Sběrná síť se rozšířila v rámci plnění povinné dostupnosti také o městské a obecní sběrné dvory. Široká síť dopomohla k vysbírání bezmála 52 000 tun opotřebovaných pneumatik.
Trend je vzrůstající oproti loňskému roku, což značí brzký návrat na hodnoty z doby před pandemií. Minimální úroveň zpětného odběru stanovená legislativou pro rok 2021 ve výši 70 % byla kolektivním systémem opět překonána – vysbíral téměř 83 % pneumatik, které jeho účastníci uvedli na trh. V roce 2021 přibylo rekordních 94 nových účastníků a ke konci roku jsme evidovali 182 společností, které se rozhodly plnit své povinnosti s jediným autorizovaným kolektivním systémem, tedy v principu transparentnosti a nediskriminace, a v neposlední řadě řádně v souladu s legislativou.
Úroveň zpětného odběru stanovená legislativou pro rok 2021 ve výši 70 % byla kolektivním systémem opět překonána
V roce 2022 se společnost zaměří na další zlepšení fungování systému, a to hlavně zjednodušením a zefektivněním informační části. To přinese možnost rychlejšího objednávání svozů, efektivní využití personálních zdrojů a vedení evidence tak, jak požaduje nová legislativa. Společně vytváříme lepší svět – a děkujeme tímto všem, kdo nám v tom pomáhají.
Eltma jako autorizovaný kolektivní systém organizuje svoz a zpracování pneumatik. Financování je zajištěno účastnickým poplatkem. Svoz a likvidace je v rukou našich zpracovatelů, vybraných na základě výběrového řízení. Pneumatiky jsou sváženy z jednotlivých sběrných míst a převáženy ke zpracování. Odpadové pneumatiky lze využít energeticky. Zařízení na energetické zpracování pneumatik musí mít povolení ČIŽP, která také provádí kontrolu a monitoring spalování a vzniku emisí. Materiálovému využití předchází separace ocelových kordů, textilu a gumového granulátu. Ocelové kordy jsou dále použity v hutním průmyslu, textil například do izolačních desek. Z gumového granulátu se vyrábí povrchy pro průmysl, jízdárny, tlumící podložky pod koleje, náhrady za kovové poklopy a další produkty.
Skandinávská letecká společnost SAS požádala ve Spojených státech o ochranu před věřiteli a varovala, že stávka pilotů ovlivňuje její finanční situaci a likviditu. Podání žádosti má urychlit transformaci aerolinek, které budou po celou dobu konkurzního řízení nadále poskytovat veškeré služby zákazníkům, i když stávka pilotů zahájená v pondělí ovlivňuje její letový řád, uvedla společnost.
„Aby mohla pokračovat v realizaci důležitých bodů plánu, SAS a její určité dceřiné společnosti dobrovolně požádaly v USA o postup podle kapitoly 11, což je právní proces finanční restrukturalizace prováděný pod dohledem amerického federálního soudu,“ uvádí se v prohlášení.
Aerolinky SAS mají podle vlastního odhadu dostatečnou likviditu, aby v nejbližší době dostály svým obchodním závazkům. Stávka pilotů, která začala v pondělí, má ale negativní dopad na likviditu a finanční situaci a v případě prodloužení by mohl být dopad stávky na hospodaření podstatný.
Společnost očekává, že se jí podaří konkurzní řízení dokončit za devět až 12 měsíců. Za tuto dobu chce uzavřít dohodu s hlavními zúčastněnými stranami, restrukturalizovat dluh, rekonfigurovat letadlový park a získat kapitálovou injekci.
V pondělí zkrachovala mzdová jednání mezi vedením a piloty SAS. Piloti proto vstoupili do stávky, která ohrožuje budoucnost aerolinek a přispívá k chaosu v cestování po celé Evropě v době, kdy začíná vrchol letních dovolených.
Ztrátové aerolinky SAS se snaží o restrukturalizaci svého podnikání rozsáhlými škrty v nákladech, získáním nové hotovosti a přeměnou dluhu na vlastní kapitál. Ve společnosti mají podíly vlády Švédka a Dánska. Kodaň už dříve uvedla, že je ochotna poskytnout SAS další finanční injekci a odepsat dluh pod podmínkou, že aerolinky najdou také soukromé investory. Švédsko další finanční injekci odmítlo, zatímco Norsko, které podíl v aerolinkách v roce 2018 prodalo, ale stále vlastní dluh společnosti, uvedlo, že může přistoupit na přeměnu dluhu na vlastní kapitál.
Analytik společnosti Sydbank Jacob Pedersen odhadl, že stávka by SAS mohla denně stát kolem 80 až 90 milionů dánských korun (266 až 300 milionů Kč). Stávkou podle něj utrpí také prodej letenek společnosti na budoucí lety.
Aerolinky odhadují, že kvůli stávce budou muset zrušit zhruba polovinu pravidelných letů, a že se tak stávka dotkne přibližně 30.000 cestujících denně. Společnost minulý měsíc přepravila v průměru 58.000 cestujících denně a létá do destinací v Asii, Evropě a Spojených státech.
České a polské stíhačky budou při dočasné ochraně vzdušného prostoru Slovenska, kterou by měly převzít na začátku září, startovat přednostně ze základen ve svých zemích. Bratislava chce v probíhajících jednáních s Českem a Polskem také dosáhnout toho, aby si oba spojenci slovenské nebe nerozdělily. ČTK to sdělila mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Kovaľ Kakaščíková.
Český premiér Petr Fiala o uplynulém víkendu řekl, že vláda schválí pomoc při ochraně slovenského vzdušného prostoru. Připravenost Polska k podobnému kroku vyjádřil už v dubnu ministr obrany Mariusz Blaszczak při návštěvě Bratislavy. Slovensko se se žádostí o pomoc obrátilo na sousední země poté, co v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu začalo připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29 a v souvislosti s informacemi, že objednané americké stíhačky dostane oproti plánu později. Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí.
„Polské stíhačky budou prioritně startovat ze základny nacházející se na polském území. V úvahu přichází více letišť polských ozbrojených sil. Stejně české stíhačky budou zajišťovat úkoly ochrany vzdušného prostoru Slovenské republiky ze základny nacházející se na území České republiky,“ uvedla Kakaščíková.
Slovenská strana nechce, aby si Česko a Polsko rozdělily slovenské nebe na dvě části. „Naší snahou je, aby ochrana vzdušného prostoru nebyla dopředu teritoriálně rozdělena, ale probíhala současně, případně podle konkrétní situace by buď vzlétla letadla Česka, nebo Polska ve smyslu stanovených postupů NATO,“ dodala mluvčí.
Polsko i Česko by podle plánu Slovenska měly převzít ochranu jeho nebe od září, kdy Bratislava chce také odstavit své armádní migy.
Slovensko si v roce 2018 objednalo ve Spojených státech 14 nových stíhaček F-16. Jejich dodávky se proti původnímu plánu opozdí o 12 až 14 měsíců, první stroje by tak Slovensko podle Kakaščíkové mělo dostat v první polovině roku 2024.
Ze zprávy Svazu výrobců vlnitých lepenek (SVVL) vyplývá, že prodej vlnité lepenky v České republice vyrostl roce 2021 o 7,8 %. Poptávka po obalech z vlnité lepenky byla ohromná, díky jejím skvělým funkčním a ekologickým parametrům. Obalový průmysl byl dobrým partnerem svým zaměstnancům v ochraně proti Covid a představuje atraktivní prostředí pro všechny talentované lidi. Obalový průmysl je klíčovou součástí ekonomiky.
V roce 2021 dodali čeští výrobci vlnité lepenky celkem 1 285 milionů metrů čtverečních obaly a jiné produkty z vlnité lepenky. Mezi průmyslová odvětví, která požadovala více obalů z vlnité lepenky, patřili subdodavatelé strojů a automobilů, výrobci elektronických součástek, hygieny a papírenských výrobků. Došlo k dalšímu nárůstu online maloobchodu, který k přepravě svých výrobků používá hlavně obaly z vlnité lepenky. Podle dat Heureky utržily e-shopy velkých kamenných hráčů za rok 2021 v porovnání s rokem 2020 o 23 procent více, v porovnání s rokem 2019 dokonce o 149 procent více.
Vytíženost výrobních kapacit
Výrobní kapacity průmyslu byly prakticky naplněné a dodací lhůty se výrazně prodloužily. Současně se výrobci, stejně jako v mnoha jiných odvětvích, potýkali s drastickým nárůstem cen a nedostatkem surovin, v tomto případě papíru, který je základní surovinou průmyslu. Požadavky na množství papíru pro výrobu vlnité lepenky byly na hraně, protože poptávka roste v celé Evropě a výrobní kapacity papíru nelze v krátké době navýšit. Stejně tak byl průmysl ovlivněn dramatickým růstem cen energií a nedostatkem zaměstnanců.
Vysoká míra vytížení výrobních kapacit představovala ve druhém roce pandemie Covid obzvlášť velkou výzvu. Obalový průmysl si vedl skvěle v ochraně svých zaměstnanců před infekcemi a ukázal, že je skvělým partnerem pro své zaměstnance. I přes covidová omezení obalový průmysl ukázal velkou flexibilitu, aby uspokojil vysokou poptávku. Výrobci vlnité lepenky vždy splnili svou roli v tom, že dodavatelské řetězce zůstaly nedotčeny, což dokazuje, že spolehlivost je ve vztahu k jejich zákazníkům nejvyšší prioritou.
Nárůst poptávky po vlnité lepence je ukazatelem toho, že tyto obaly jsou z ekologického hlediska stále preferovaným obalovým materiálem. Zákazníci, kteří se zajímají o udržitelnost svých výrobků, používají tento obalový materiál, protože je sám o sobě cyklický. Je vyroben z obnovitelných zdrojů, po použití je plně recyklován a je biologicky odbouratelný. Papír, a zejména obaly z vlnité lepenky, jsou nejvíce recyklovaným materiálem s mírou recyklace 87 % a obaly z vlnité lepenky jsou vyrobeny z 89 % z recyklovaných použitých obalů a papírů.
Důležitost obalového průmyslu je nezastupitelná
Vzhledem k velkému objemu zakázek je potěšující, že počet zaměstnanců zůstává na vysoké úrovni i přes pokračující racionalizaci a automatizaci. Členové SVVL společně zaměstnávají celkem 3 100 zaměstnanců; celý průmysl s dalšími výrobci lepenkových obalů více než 4 500 lidí. Obalový průmysl je relativně nezávislý na ekonomických výkyvech a je tak stabilním zaměstnavatelem s atraktivními pracovními příležitostmi v oblasti designu/konstrukce, výroby a zákaznického servisu.
Důležitost obalového průmyslu se projevuje hlavně jeho podílem na objemu celého maloobchodního prodeje v ČR kromě motorových vozidel, který je z více než čtvrtiny závislý na obalech z vlnitých a jiných lepenek. Bez kartonových obalů se většina potravin, léků nebo hygienických potřeb nedostane ani do maloobchodů ani ke spotřebiteli.
Evropskou legislativou se zavádí nové požadavky na vybavení automobilů systémy bezpečnosti. Vozidla homologovaná po 6. 7. 2022 musí mít nainstalovány systémy, které mají zvýšit obecnou bezpečnost, ochranu cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu.
O jaké systémy se jedná? Inteligentní regulace rychlosti sledující dopravní značení upozorní řidiče na překročení povolené maximální rychlosti. Systém je možné ze strany uživatele deaktivovat, nicméně při každém nastartování musí být v činnosti. Stejně tak nesmí být dotčena možnost řidiče překročit stanovenou rychlost. „V takovém případě však může vozidlo zareagovat obdobně jako při neužití bezpečnostních pásů. Podobný systém je například již dnes používán ve Spojených arabských emirátech,“ podotkl Ivo Drahotský, dopravní analytik.
Usnadnění montáže alkoholového imobilizéru je prvek se standardizovaným rozhraním, které usnadňuje pozdější montáž alkoholových imobilizérů do motorových vozidel. Upozorňování na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče analýzou systémů vozidla posuzuje řidičovu pozornost a v případě potřeb jej varuje. Úkolem systému Vyspělé upozorňování na rozptýlenost řidiče je napomáhat mu při koncentraci pozornosti na stávající dopravní situaci a upozornit jej, pokud je rozptýlen. „Systémy sledující pozornost řidiče musí být v činnosti neustále, nicméně nemohou uchovávat informace a poskytovat je třetím stranám. Nesmí být zpřístupněny, a zároveň musí být po zpracování okamžitě vymazány,“ vysvětlil Ivo Drahotský.
Signál nouzového brzdění světelně upozorňuje ostatní účastníky silničního provozu za vozidlem, že na něj působí velká zpomalovací síla. Detekce zpětného chodu dává řidiči povědomí o lidech a předmětech za zadní částí vozidla, přičemž hlavním cílem je zabránit kolizím při couvání. „Tyto systémy již známe u moderních automobilů, nyní se zavádí povinnost jejich instalace u všech nových vozidel bez výjimky,“ dodal Ivo Drahotský.
Připomeňme nejdiskutovanější bezpečnostní prvek povinné výbavy vozidel homologovaných po letošním 6. červenci, jedná se o Zapisovač údajů o události. Zaznamenává a uchovává kritické parametry a informace týkající se nárazu krátce před srážkou, v jejím průběhu a bezprostředně po ní. Dá se přirovnat k „černé skříňce,“ jak ji známe z leteckého provozu. „Systém zachycuje rychlost vozidla, brzdění, polohu a náklon vozidla na silnici, stav a míru aktivace všech jeho bezpečnostních systémů a palubního systému eCall s napojením na linku tísňového volání 112, aktivaci brzd a relevantní vstupní parametry z palubních systémů bezpečnosti,“ přiblížil Ivo Drahotský. Zapisovač nesmí být možné deaktivovat. Zavedení „černých skříněk“ v automobilech vyvolalo diskuze o možných rizicích zneužití osobních dat nebo sledování „velkým bratrem.“ Nařízení tak stanovuje, že zaznamenané údaje mohou být zpřístupněny vnitrostátním orgánům pouze pro účely zkoumání a analýzy nehod. Zapisovač údajů o události nesmí být schopen zaznamenávat poslední čtyři čísla identifikačního čísla vozidla ani žádné jiné informace, podle nichž by bylo možné identifikovat jak vozidlo, tak jeho vlastníka nebo držitele. „Informace mohou být využity v rámci technické analýzy dopravní nehody, ale nesmí být užity veřejně, což vyplývá přímo z Obecného nařízení o ochraně osobních údajů GDPR,“ upozornil Ivo Drahotský.
Podle stanoveného časového rámce musí být všechna vozidla homologovaná po polovině roku 2022 vybavena popsanými systémy. Od 7. července 2024 nebude možné v rámci Evropské unie zakoupit vozidlo, které by nebylo danými systémy vybaveno. „Z hlediska výrobců vozidel se jedná o poměrně krátkou dobu pro vývoj příslušných zařízení. Na druhou stranu, řada automobilek tyto systémy již v současné době instaluje. Právě nejvíc diskutované Zapisovače záznamů o události fungují v USA podle tamní legislativy od roku 2012,“ uzavřel Ivo Drahotský.
Co zaznamenává Zapisovač údajů o události (EDR – Event Data Recorder):
Rychlost vozidla;
polohu pedálu akcelerátoru;
užití brzdy;
činnosti systému ABS;
činnosti stabilizačního systému;
užití bezpečnostních pásů;
otáčky motoru;
natočení volantu.
V případě nehody budou k dispozici kromě dat vztahujících se ke kolizi a postřetovému ději rovněž informace týkající se pohybu vozidla a jednání řidiče – zhruba 5 s před střetem.
Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít soudní spor o platnost arbitráže, na jejímž základě České dráhy doplatily strojírenské firmě Škoda Transportation 1,2 miliardy korun za dodávku lokomotiv. České dráhy uspěly s dovoláním. Žalobu, jejímž cílem bylo zrušení rozhodčího nálezu, musí znovu projednat Městský soud v Praze. Justice chybovala, když se odmítla zabývat údajnou podjatostí jednoho z rozhodců. Rozhodnutí NS je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
Arbitráž přiřkla peníze Škodě Transportation. Dráhy chtěly rozhodnutí zvrátit. Uplatnily řadu právních argumentů, včetně údajné podjatosti rozhodce. Vrchní soud v Praze ale dospěl k závěru, že pokud o námitce podjatosti negativně rozhodlo předsednictvo rozhodčího soudu, nelze ji znovu přezkoumávat v řízení o žalobě před obecnými soudy. Nejvyšší instance má opačný názor, který prý vyplývá ze starší judikatury.
„Jedná se o procesní rozhodnutí Nejvyššího soudu, který věc vrátil k projednání Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze bude projednávat již jen jednu zbývající procesní otázku. Všechny ostatní otázky Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch společnosti Škoda Transportation,“ sdělil dnes ČTK Jan Švehla, mluvčí Škody Group, která je součástí skupiny PPF.
„Rozhodnutí odvolacího soudu o nepřipuštění možnosti soudního přezkumu rozhodnutí předsednictva rozhodčího soudu o nepodjatosti rozhodce je nutno považovat za nesprávné,“ stojí v rozhodnutí NS. České dráhy v dovolání uplatnily i některé další námitky, uspěly jen s jedinou, týkající se právě podjatosti. Stačila však ke zrušení verdiktu.
Pro České dráhy je podle mluvčí Vandy Rajnochové potěšující, že Nejvyšší soud dal za pravdu jejich námitce ohledně nesprávného posouzení otázky podjatosti rozhodce ze strany nižších soudů. „Podrobněji se budeme moci vyjádřit po analýze rozsudku Nejvyššího soudu,“ řekla dnes ČTK
Národní dopravce si u Škody objednal 20 lokomotiv zhruba za 2,5 miliardy. Lokomotivy měl převzít roku 2009, první stroje ale dostal až v roce 2013. Škoda obhajovala pozdní dodání změnou předpisů během vývoje lokomotiv a obrátila se na arbitrážní soud s požadavkem na doplatek kupní ceny. Dráhy se naopak dožadovaly miliardové pokuty za pozdní dodávku. Arbitráž nakonec přiznala Škodě Transportation za lokomotivy doplatek 1,2 miliardy.
Dráhy rozhodnutí arbitráže neuznaly a požadovaly u soudu jeho zrušení. Pražský městský soud však uznal rozhodnutí arbitráže za platné. Zabýval se zejména procesní stránkou vedení arbitráže. Dráhy se pak odvolávaly ještě k vrchnímu soudu, ani ten však výtky státního podniku neuznal jako důvodné a potvrdil původní rozhodnutí. Poukázal mimo jiné i na rozhodčí doložku, která byla součástí smlouvy mezi oběma firmami, a jež neumožňovala, aby spor řešil věcně soud.
Koncem května 2022 zástupci Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice v čele se svým děkanem navštívili irský Dublin, kde se setkali jak se zástupci místní municipality, tak i s kolegy z Technologické univerzity v Dublinu, aby sdíleli své zkušenosti s implementacemi různých řešení zaměřených na problematiku doručování e-commerce zásilek v rámci poslední míle.
Ze strany Univerzity Pardubice byl prezentován aktuální stav v projektu TAČR CK01000032 včetně negativních i pozitivních zkušeností, které byly během projektu řešeny. Pro irské kolegy bylo velkým překvapením zjištění, že v Pardubicích máme možnost pracovat s ostrými daty od spolupracujících společností (Česká pošta, Dachser, DPD a PPL), díky kterým můžeme provádět velmi přesné analýzy.
Zástupci města a místní univerzity naopak sdíleli poznatky ze svých aktuálních projektů, kterými jsou: Kerbside projects, Cargo bike – share Schemes a projekt City Centre Transportation.
Sdílení vzájemných informací, které bylo pro všechny zúčastněné natolik zajímavé, vyústilo v pozvání irských odborníků do Pardubic, kde bychom začátkem nového akademického roku mohli v diskuzi pokračovat.
Elektrické nákladní vozidlo eActros LongHaul. Model eActros LongHaul, nákladní vozidlo pro dálkovou dopravu s akumulátorovým elektrickým pohonem, bude v expozici divize Mercedes-Benz Trucks hvězdou letošního veletrhu IAA Transportation, který se uskuteční v září v Hannoveru.
Výrobce informoval o vývoji elektricky poháněného nákladního vozidla s celkovou hmotností 40 tun v roce 2020 a přesně o dva roky později představuje první „koncepční prototyp“.
Na IAA vystavené elektrické nákladní vozidlo eActros LongHaul poskytne výhled na designový styl sériově vyráběného vozidla. Tahač bude navíc součástí zkušební flotily vozidel eActros LongHaul. První prototypy již absolvují intenzivní interní testy a už v letošním roce bude eActros LongHaul testován také na veřejných silnicích. V příštím roce navíc začnou testy prototypů v téměř sériové podobě u zákazníků. Elektricky poháněné nákladní vozidlo by mělo být podle plánů připraveno na zahájení sériové výroby v roce 2024. Model eActros LongHaul ujede na jedno nabití akumulátorů cca 500 kilometrů. U elektricky poháněného nákladního vozidla bude možné využívat vysokovýkonné doplňování elektrické energie – tzv. megawattové nabíjení.
Kromě modelu eActros LongHaul představí Mercedes-Benz Trucks na IAA další nová nákladní vozidla s elektrickým pohonem napájeným z akumulátorů. Již od října 2021 sjíždějí z montážní linky výrobního závodu Wörth vozidla eActros pro těžkou rozvážkovou dopravu. V červenci bude následovat eEconic pro komunální služby. Cílem divize Mercedes-Benz Trucks je zvýšit v Evropě do roku 2030 podíl nových vozidel s neutrální bilancí lokálních emisí CO2 na více než 50 procent.
Karin Rådströmová, předsedkyně představenstva divize Mercedes-Benz Trucks, k tomu říká: „Elektrifikace těžké dálkové dopravy je dalším milníkem na cestě k nákladní dopravě s neutrální bilancí emisí CO2. Model eActros LongHaul bude pro naše zákazníky ekonomicky výhodný i jako vozidlo s elektrickým pohonem napájeným z akumulátorů. Se svým týmem se již těším na září, kdy toto inovativní nákladní vozidlo představíme našim zákazníkům a veřejnosti.“
Divize Mercedes-Benz Trucks zveřejnila v rámci své komunikace před veletrhem IAA první upoutávkové snímky koncepčního prototypu eActros LongHaul a oznámila další technické specifikace plánované pro sériově vyráběnou verzi. V modelu eActros LongHaul naleznou uplatnění sady akumulátorů s technologií lithium-železo-fosfátových akumulátorových článků (LFP), které se vyznačují především dlouhou životností a vyšší využitelnou energetickou kapacitou. Akumulátory lze nabít z 20 na 80 procent za výrazně méně než 30 minut z nabíjecího stojanu s výkonem cca 1 MW. Dlouhý dojezd na jedno nabití akumulátorů ve spojení s megawattovým nabíjením umožní dosahovat celkových dojezdů na úrovni konvenčních nákladních vozidel. Díky tomu bude možné vozidla používat i ve dvousměnném provozu. Pohon vozidla se navíc vyznačuje mimořádně vyváženými vlastnostmi. Výsledkem je velmi příjemná jízda. Model eActros LongHaul kromě toho disponuje velkým počtem bezpečnostních inovací. Divize Mercedes-Benz Trucks založila svůj koncept dálkové dopravy s elektrickým pohonem napájeným z akumulátorů na nabídce komplexního řešení dopravy včetně automobilové techniky, poradenství, nabíjecí infrastruktury a služeb. Model eActros LongHaul se tak má pro zákazníky stát výhodnou volbou z hledisek ziskovosti, trvalé udržitelnosti a spolehlivosti.
Výhody modelu Mercedes-Benz eActros LongHaul
Elektrické pohony napájené z akumulátorů vykazují mezi alternativními pohony nejvyšší účinnost. Model eActros LongHaul s výhradně elektrickým pohonem, který získává elektrickou energii z akumulátorů, proto nabízí vysokou úroveň energetické hospodárnosti. Dopravcům, kteří budou eActros LongHaul používat pro zamýšlené druhy provozu, to přinese významné ekonomické výhody.
Velká část vozidel provozovaných dopravci v dálkové dopravě beztak nevyžaduje na základě absolvovaných tras delší dojezd než cca 500 km, který eActros LongHaul umožní na jedno nabití. V závislosti na konkrétní situaci je nutnost delšího dojezdu navíc limitována legislativními požadavky na dobu souvislého řízení nákladního vozidla jedním řidičem. Například řidiči nákladních vozidel v EU si musejí udělat přestávku k odpočinku dlouhou nejméně 45 minut nejpozději po 4,5 hodiny strávených za volantem. Během této doby lze doplnit elektrickou energii pro pokračování v jízdě. V pravidelném provozu na plánovatelných trasách a při odpovídajících vzdálenostech a možnostech nabíjení tak eActros LongHaul bude pro dopravce vhodným řešením.
Účast s partnery na výstavbě nabíjecí infrastruktury
Společnosti Daimler Truck, TRATON GROUP a Volvo Group podepsaly závaznou smlouvu o založení společného podniku zaměřeného na veřejné nabíjení pro dálkovou dopravu. Jeho cílem bude zajistit v Evropě výstavbu a provoz veřejné sítě pro vysokovýkonné nabíjení nákladních vozidel pro těžkou nákladní dopravu a dálkových autobusů. Nabíjecí síť tří partnerů bude v Evropě k dispozici provozovatelům vozových parků nezávisle na značce. Co se týče nabíjení v depech, spolupracuje Mercedes-Benz Trucks se společnostmi Siemens Smart Infrastructure a ENGIE.
Daimler Truck se kromě toho podílí na projektu HoLa („Hochleistungsladen im Lkw-Fernverkehr“ – vysokovýkonné nabíjení nákladních vozidel pro dálkovou dopravu). Cílem projektu pod záštitou VDA je plánování, výstavba a provozování specifické infrastruktury pro vysokovýkonné nabíjení nákladních vozidel pro dálkovou dopravu s akumulátorovým elektrickým pohonem. Ve čtyřech lokalitách v Německu vzniknou vždy dvě vysokovýkonné nabíjecí přípojky se systémem MCS (Megawatt Charging System), které budou prakticky testovány v reálných podmínkách. Na projektu se podílí konsorcium různých partnerů z průmyslu a výzkumu.
Konečný cíl
Daimler Truck má ambici nabízet nejpozději od roku 2039 v Evropě, Japonsku a Severní Americe už jen nová vozidla s neutrální bilancí emisí CO2 vznikajících při jejich provozu („tank-to-wheel“). Již od roku 2018, resp. 2021 jsou sériově vyráběny modely Mercedes-Benz eCitaro a Mercedes-Benz eActros s akumulátorovým elektrickým pohonem. V letošním roce budou následovat Mercedes-Benz eEconic, FUSO eCanter a Freightliner eCascadia. Další vozidla s neutrální bilancí lokálních emisí CO2 jsou již plánována. Od druhé poloviny tohoto desetiletí hodlá společnost rozšířit svou nabídkou také o sériově vyráběná vozidla poháněná palivovými články na vodík. Konečným cílem je nákladní silniční doprava s neutrální bilancí emisí CO2 do roku 2050.
