Domů Blog Strana 634

Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury

Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích.

Podle ministra dopravy Oleksandra Kubrakova je poničeno 20 až 30 procent dopravní infrastruktury. Rozsah škod se při tom liší od úplné destrukce až po relativně lehce opravitelné škody. Na hlavní národních tazích je podle něj poničeno či úplně zničeno zhruba 300 mostů. Poničeno bylo i na 8000 kilometrů silnic a škody zaznamenala také železnice.

„Mluvíme-li o silnicích, mostech či rezidenčních budovách, tak věřím, že se podaří téměř vše obnovit do dvou let,“ uvedl ministr.

Ukrajina podle něj očekává, že jí s obnovou infrastruktury pomohou západní země. Ministr se domnívá, že existuje mnoho zdrojů, jak financovat stavební práce. „Prvním z nich je majetek Ruské federace, který zmrazily téměř všechny velké země,“ řekl Kubrakov agentuře Reuters.

Podobný názor zastávají i někteří evropští politici, kteří by chtěli použít zabaveny ruský majetek pro financování fondu na obnovu Ukrajiny, který chce zřídit Evropská unie. Západní země v rámci sankcí proti Rusku zmrazily devizové rezervy v hodnotě 300 miliard dolarů.

Zdroj : ČTK

Pobočky Arcadis v České republice a na Slovensku změnily majitele. Přešly do rukou stávajícího tuzemského managementu a mění své jméno na Grinity.

Arcadis, mezinárodní poradenská společnost zaměřená na stavebnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj, se rozhodla ukončit své působení na trzích v České republice a na Slovensku a dohodla se se stávajícím vedením české dceřiné společnosti Arcadis Czech Republic s.r.o. na manažerském odkupu společnosti včetně převzetí veškerých obchodních aktivit a projektů. Společnost bude nově vystupovat po názvem Grinity, pod kterým byla dne 7. dubna 2022 zapsána do Veřejného obchodního rejstříku ČR.

Vlastníky společnosti Grinity se stali dlouholetí členové vrcholového vedení Arcadisu v České republice a na Slovensku:

  • Pavel Čermák, jednatel a ředitel společnosti
  • Zdeněk Trejbal, jednatel
  • Radka Vychroňová, prokurista
  • Jan Podzimek, prokurista
  • Marián Heckl, vedoucí organizační složky společnosti na Slovensku
  • Lenka Matějíčková, vedoucí oddělení Sustainability v ČR a na Slovensku

Měníme pouze název společnosti a nic jiného. Všichni naši zaměstnanci, kterých je v Praze a v Bratislavě více než 100, ve společnosti zůstávají a pokračují na svých projektech. Převzali jsme kompletní lokální klientské a projektové portfolio Arcadisu, abychom dodrželi veškeré závazky vůči našim klientům a mohli naši spolupráci dále dynamicky rozvíjet. Zároveň budeme nadále pokračovat v dosavadní úspěšné spolupráci s Arcadis na stávajících i nových projektech v ČR, SR a v regionu CEE. Zakládáme si na vysoké kvalitě služeb na mezinárodní úrovni, kterou poskytujeme v projektové přípravě a řízení staveb, trvalé udržitelnosti projektů a ESG poradenství, technických a environmentálních auditech, řízení smluvních vztahů a nároků, stavebních nákladů či technických konzultací a dozorů. Spolupracujeme s předními tuzemskými i zahraničními klienty, kteří podnikají nejen na českém a slovenském realitním trhu,“ říká Pavel Čermák, dlouholetý ředitel české pobočky Arcadis a nyní Grinity.

Grinity staví na osvědčených hodnotách v oblasti firemní kultury a wellbeingu. Společnost bude nadále vytvářet a interně sdílet špičkové know-how v rámci stavebního poradenství a nabízet možnost podílet se na předních tuzemských a zahraničních projektech. Sídlo společnosti taktéž zůstává na stávající adrese v centru Prahy, v kancelářích s certifikací LEED Platinum a WELL H-S, a pokračuje v interním programu, který podporuje jak růst jednotlivých zaměstnanců, tak vytváření soudržného týmu.

Zdroj :  Grinity

Manažeři autoprůmyslu čekají do roku 2035 samořízení i létající vozy

Automobilový sektor čekají podle manažerů automobilového průmyslu v příštích pěti až deseti letech převratné změny. Vedle očekávaného masového rozšíření elektromobilů se podle nich do roku 2035 rozšíří i samořízené autonomní vozy a objevovat by se mohly i létající auta. Vyplývá to z průzkumu poradenského společnosti KPMG mezi 1100 manažery v autoprůmyslu v 31 zemích včetně Česka.

„Snad každý aspekt automobilového průmyslu, od vývoje po výrobu až prodej, projde hlubokými změnami. Rozdílné schopnosti přizpůsobit se trendům rozdělí sektor na nové vítěze a poražené. Pro Česko je životně důležité, aby zůstalo v první skupině,“ řekl k očekávaným změnám automobilový expert české pobočky KPMG Jan Linhart.

Oslovení manažeři v průzkumu ve většině případů odhadují, že elektromobily budou postupně přebírat čím dál větší podíl na trhu. V roce 2030 by podle nich elektrická auta měla tvořit přibližně polovinu nově prodaných vozů v USA, západní Evropě, Japonsku i Číně. V Brazílii a Indii by to pak mohlo být 40 procent. Údaj za Česko průzkum neobsahuje.

K rozšíření elektromobilů napomůže podle manažerů jejich zlevňování. Téměř tři čtvrtiny dotázaných uvedlo, že do roku 2030 se náklady na elektromobily sníží na úroveň vozů se spalovacím motorem. Zároveň ale upozornili, že masové prosazení elektromobilů bude záviset také na výrazném zrychlení jejich nabíjení. To u většiny současných nabíjecích stanic trvá přes tři hodiny, v budoucnu by ale podle 77 procent respondentů mělo dobíjení trvat nanejvýš 30 minut.

Kromě elektromobilů ovšem manažeři očekávají postupné rozšiřování, i když zatím v menší míře, také samořízených vozů. Ty podle většiny z nich budou komerčně dostupné na konci tohoto desetiletí ve velkých městech v západní Evropě, USA, Japonsku i Číně. Přes 58 procent oslovených manažerů pak do roku 2035 očekává i první létající auta. Připomněli, že vývoj a testování létajících aut jsou v pokročilých fázích hlavně v Číně, USA, Británii, Německu, ale i na Slovensku.

Manažeři se v průzkumu vyjádřili také k současným problémům v automobilovém průmyslu. Nejvíce se v tomto případě obávali přetrvávání problémů v dodavatelských řetězcích. Více než polovinu respondentů velmi znepokojuje současná nedostupnost čí růst cen oceli, hliníku, mědi a lithia do baterií. Přes polovinu dotázaných zneklidňoval také nedostatek pracovníků, který trápí obzvlášť USA. Další pak měli obavy z nárůstu složitosti a nákladnosti obchodních pravidel a cel. Nadpoloviční většina respondentů naopak v průzkumu věřila, že v autoprůmyslu porostou v příštích pěti letech zisky. Obavy o budoucí ziskovost pak vyjádřilo 38 procent dotázaných.

„Po ruském útoku na Ukrajinu jsou problémy v dodavatelských řetězcích ještě mnohem naléhavější. Rozpadají se obchodní vztahy, které zahrnují ruské či ukrajinské firmy. Už se kvůli tomu omezuje produkce i v Česku. Kromě toho dramaticky stoupají ceny surovin, a to nejen těch dovážených z Ruska i Ukrajiny. Rusko navíc přestalo plnit roli odbytiště a automobilky v něm zastavují distribuci i výrobu. To vše vyvolalo dodatečné obrovské nejistoty napříč celým sektorem,“ vysvětlil Linhart.

Změny očekávají manažeři i ve způsobu prodeje aut. Více se podle nich bude prosazovat sdílení nebo půjčování aut na úkor jejich vlastnictví. Ústup pak podle nich čeká klasické dealery automobilů.

Zdroj : ČTK

Bulharsko a Rumunsko zakázaly lodím pod ruskou vlajkou vstup do svých přístavů

Bulharsko a Rumunsko zakázaly lodím plujícím pod ruskou vlajkou vstup do svých přístavů v Černém moři. Oznámily to dnes podle agentur AP a DPA bulharská a rumunská námořní správa. Agentury upozornily, že opatření je součástí nového balíku sankcí vůči Rusku, který minulý týden přijala Evropská unie.

Zákaz se podle bulharské námořní správy týká námořních i říčních přístavů v Bulharsku. Vztahuje se také na lodě, které po 24. únoru přešly z ruské vlajky pod vlajku jiného státu.

V případě Rumunska se zákaz týká především největšího přístavu v zemi, města Konstanca.

Výjimku ze zákazu budou mít v obou zemích plavidla, která se dostanou do potíží, nebo lodě přepravující do členských zemí EU energetické produkty, potraviny a léky, píše AP.

Rusko se stalo terčem sankcí ze strany západních zemí kvůli útoku na Ukrajinu. EU minulý týden přijala již pátý balík sankcí, který kromě omezení pro ruskou lodní a silniční přepravu zboží zahrnuje také například zákaz dovozu ruského uhlí. Unie se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo.

Zdroj : ČTK

Konflikt na Ukrajině ohrozil železniční spojení Číny s Evropou

Ruská invaze na Ukrajinu ohrozila železniční spojení Číny s Evropou, protože většina tras vede přes Rusko. Vyvolala také vážné otázky ohledně osudu čínského celosvětového infrastrukturního projektu nové Hedvábné stezky, napsala na svém webu zpravodajská společnost Voice of America (VOA).

I kdyby válka brzy skončila, Čína ani Ukrajina nebudou mít zájem v projektech nové Hedvábné stezky na Ukrajině pokračovat, uvedli analytici. „Projekty nové hedvábné stezky na Ukrajině jsou v podstatě mimo hru,“ řekl VOA Jacob Mardell, který se v německém institutu pro čínská studia MERICS zabývá globální infrastrukturou a čínskou zahraniční politikou. „Ani Čína nemusí mít zájem pokračovat v investicích v zemi s vážně poškozenou ekonomikou,“ dodal.

Peking se v posledních letech snaží svými projekty nové Hedvábné stezky posílit vzájemný obchod a zvýšit investice i vliv ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech. Pomoci má vybudování sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Řada evropských zemí či Spojené státy projekt zahájený v roce 2013 vnímají jako nezdravé posilování vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit vlastními iniciativami.

Odhaduje se, že jen v loňském roce Čína investovala do těchto projektů 59,5 miliardy dolarů (přes 1,3 bilionu Kč) a od zahájení programu v roce 2013 více než 800 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč).

Součástí projektu nové Hedvábné stezky je i železniční přeprava kontejnerovými vlaky mezi Čínou a Evropou. Slouží zejména pro čínský export, ale po této síti se přepravuje i menší množství zboží z Evropy do čínských měst. Síť má 73 tras a Čínu spojuje s Kazachstánem, Ruskem, Běloruskem, Polskem, Německem, Českem, Francií a Španělskem.

Podle oficiálních čínských zdrojů vykonaly nákladní vlaky pohybující se po těchto trasách v prvním čtvrtletí letošního roku 3630 jízd. Odborníci mají za to, že počet těchto jízd klesne o polovinu nebo více, pokud budou evropské země pokračovat v izolaci Ruska. Velká část tras totiž vede přes Rusko.

„Vzhledem k tomu, že jsou na Rusko uvaleny sankce, je velmi nepravděpodobné, že by Moskva umožnila tranzit evropského zboží přes své území,“ konstatoval Dexter Robert, autor knihy Myth of Chinese Capitalism (Mýtus o čínském kapitalismu).

„Čína bude muset prozatím výrazně omezit své nadšení pro železniční spojení,“ uvedl Mohammadbagher Forough z německého institutu globálních a teritoriálních studií (GIGA) v Hamburku. Peking se podle něj bude muset na delší než krátkou dobu obejít bez tranzitu přes Rusko, Bělorusko a patrně i přes Ukrajinu.

Čína se může zaměřit na koridor nové Hedvábné stezky Střední Asie – západní Asie, který ji spojuje s Kazachstánem, Uzbekistánem, Tureckem a dalšími zeměmi, a směřovat tak více svého exportu přes středoasijské země, oblast kolem Kaspického moře, Írán a Turecko.

„Železniční koridor přes Turecko má omezenou kapacitu ve srovnání s koridorem vedoucím přes Rusko,“ řekl Mardell. „Kromě toho zahrnuje část cesty po moři. Celkově je to časově náročnější a dražší,“ shrnul.

Někteří kritici o projektu nové Hedvábné stezky tvrdí, že financování nabízené Pekingem je často nevýhodné, netransparentní a některé chudší země, zejména v Africe, si pak kvůli dluhům budují závislost na Číně. Poukazují též na nedostatečné ekologické či stavební normy některých projektů.

Zdroj : ČTK

Bělorusko zakázalo nákladním autům registrovaným v EU vstup na své území

Bělorusko zakázalo nákladním automobilům registrovaným v Evropské unii vstup na své území. Zákaz platí ode dneška, nevztahuje se však například na přepravu pošty. Vozidla, která se v pátek nacházela na běloruském území, mají na odjezd čas do 23. dubna. Informovala o tom polská veřejnoprávní televize na svých internetových stránkách.

Evropská unie tento měsíc zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území. Tyto nákladní vozy měly do dneška čas na opuštění unijního prostoru, připomněl list Financial Times. V pátek podle listu stály ruské a běloruské nákladní vozy mířící pryč z EU v dlouhých frontách na polských hranicích.

Unijní zákaz je součástí pátého balíku sankcí, který EU přijala kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin nebo léků.

Zdroj : ČTK

Velikonoce přináší zvýšená rizika na silnicích spojená s alkoholem a rychlostí

Velikonoční svátky s sebou tradičně přináší bohužel i zvýšenou nehodovost. Na silnicích lze očekávat zvýšený pohyb řidičů pod vlivem alkoholu i svátečních řidičů. Častým problémem každoročně bývají také nehody způsobené nepřiměřenou rychlostí. Letošní Velikonoce jsou navíc unikátní tím, že jim předcházela dvouletá „pauza“, kdy bylo slavení Velikonoc značně omezené, v důsledku Covidu a souvisejících opatření.

Po dvou letech budeme mít možnost prožít velikonoční svátky bez velkých omezení. Již první čtvrt rok ale ukázal, že jak se vrací na silnice více řidičů, tak také dochází k většímu počtu vážných dopravních nehod. Oproti loňsku zemřelo na českých silnicích o 13 lidí více a zvýšil se i počet těžkých zranění o 63 takových případů. Proto bych chtěl motoristy požádat, aby bezpečnosti na silnicích v následujících dnech věnovali co nejvíce pozornosti. Přeju všem, aby Velikonoce prožili v klidu se svými rodinami a nezkomplikovali si je žádnou dopravní nehodou,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

Zatímco nehodovost letošních velikonočních svátků můžeme zatím pouze odhadovat, počet zemřelých za první čtvrtletí tohoto roku bohužel již ukazuje, že došlo k výraznému nárůstu oproti minulému roku. Během ledna až března tohoto roku zemřelo na našich silnicích 98 osob (o 13 více, než loni ve stejném období) a těžce zraněno bylo 286 osob (o 63 osob více, než loni).

Velikonoce jsou každoročně rizikové hned z několika důvodů. Zvýšený počet řidičů, kteří během přesunů o svátcích řídí pod vlivem alkoholu nebo jezdí výrazně nepřiměřenou rychlostí, dále pohyb takzvaných svátečních řidičů a v neposlední řadě návrat motorkářů na silnice. Ti ještě nejsou dost vyježdění, navíc vozovka není kvůli zimě dost přilnavá a je na ní řada nečistot. Řidiči také odvykli tomu, že dopravní prostor více sdílí s motocyklisty a cyklisty,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Plošná omezení, která provázela velikonoční svátky v uplynulých dvou letech, měla příznivý vedlejší efekt, kterým byl nižší počet dopravních nehod a jejich následků. Zatímco v letech 2011–2019 se ve velikonočním období (od Zeleného čtvrtka do Velikonočního pondělí) odehrálo průměrně 1 068 nehod, v roce 2020 to bylo 956 nehod (o 112 míň než průměr) a v roce 2021 dokonce „pouze“ 787 nehod (o 281 míň než průměr). Při loňských Velikonocích zemřelo na našich silnicích 7 osob (2 na Zelený čtvrtek, 3 v sobotu, 1 v neděli a 1 na Velikonoční pondělí), 23 jich bylo těžce zraněno a dalších 146 jich bylo zraněno lehce.

Nehody s účastní alkoholu jako smutná velikonoční tradice, nejtragičtější následky má nepřiměřená rychlost

Na nehodách ve velikonočním období se „tradičně“ velkou měrou podílí alkohol. Tento poměr běžně činí přibližně 5 %, o Velikonocích však stoupá na dvojnásobek. Příčinám nehod potom dominuje nepřiměřená rychlost. Poloprázdné silnice lákají mnohé řidiče k rychlé jízdě. Statistiky ale ukazují, že bohužel právě nepřiměřená rychlost bývá tou nejčastější příčinou smrtelných dopravních nehod, následovaná nedáním přednosti v jízdě.

Mnoho lidí využije nadcházející svátky i k tomu, aby vyrazili na výlet na kole či motorce. Motoristé si tak musí s teplejším počasím zvyknout i na to, že se po zimní pauze opět zvýší pohyb právě motorkářů či cyklistů v silničním provozu. Díky dlouhé zimní pauze řidiči pohybu menších vozidel na silnici velmi snadno odvyknou. „Věnujte proto opravdu zvýšenou pozornost rozhlížení, nečekejte na silnici pouze stejně velký stroj, jako je ten váš. Zároveň nepodceňujte motorky, mají zvýšenou schopnost akcelerace a dojedou vás mnohem rychleji, než běžné auto,“ upozorňuje Tomáš Neřold. Vždy je důležité pamatovat i na to, že motorkář i cyklista jsou těmi zranitelnějšími účastníky silničního provozu. „Ti naopak musí vždy myslet na to, že nesmějí svojí jízdou omezovat ostatní či v případě motorkářů jezdit nepřiměřenou rychlostí,“ dodává Neřold.

Zdroj : BESIP

Dopravci budou mít více času na podání nabídky pro provoz rychlíků mezi Prahou a Jihlavou

Ministerstvo dopravy prodloužilo dopravcům o pět měsíců termín pro předložení nabídek na provoz rychlíků na lince R9 Praha – Jihlava/Brno. Důvodem jsou dopady doznívající pandemie covidu-19 a ruské agrese na Ukrajině. Současná situace může dopravcům komplikovat tvorbu nabídky pro soutěž. Nový nejzazší termín je stanoven na 15. září 2022.

„Jsme přesvědčeni o tom, že prodloužení lhůty vytvoří zájemcům příznivější podmínky pro podání nabídek v takto významné soutěži, která předpokládá nasazení nového vozového parku a plnění zakázky na dobu patnáct let,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Prodloužení může podle ministerstva dopravy pomoci i dodavatelům vozidel pro dopravce v těchto soutěžích, protože i na ně současná situace může dopadat a nemusí pro ně v tuto chvíli být jednoduché garantovat plnění podmínek nabídkového řízení. Veškerá další ustanovení nabídkové dokumentace zůstávají nezměněna.

Státem objednávané rychlíky na lince R9 budou jezdit mezi Prahou, Havlíčkovým Brodem, s větvením na Jihlavu a Brno. Každých 120 minut tak pojede přímý vlak z Prahy přes Havlíčkův Brod do Brna a každých 120 minut pak přímý vlak spojující Prahu a Jihlavu, čímž dojde k výraznému zlepšení dopravního propojení tohoto krajského města.

Zdroj  :MD

Správa železnic zřídí novou organizační jednotku pro vysokorychlostní tratě

Správa železnic zřídí novou organizační jednotku pro vysokorychlostní tratě. Ta bude svým postavením a pravomocemi obdobou například oblastních ředitelství, fungovat však bude centrálně a věnovat se bude přípravě projektů i jejich následnou výstavbou, provozem a údržbou. ČTK o tom dnes informovala Správa železnic. V současnosti správa připravuje pět nových úseků rychlotratí. Stavba prvního by měla začít v roce 2026, provoz pak v roce 2030.

Zřízení nové organizační jednotky, kterou nyní schválila správní rada Správy železnic, podle organizace souvisí s dalšími kroky při přípravě této nové železniční sítě. Nová organizační jednotka, která ještě přesné jméno nemá, má podle správy pomoci zefektivnit řízení celé přípravy, protože její řízení dosáhne vyšší míry autonomie v rámci fungování Správy železnic. „V rámci nové organizační jednotky bude možné koncentrovat potřebné specialisty a efektivněji zajišťovat všechny činnosti související s vysokorychlostními tratěmi v Česku,“ řekl dnes ČTK mluvčí firmy Dušan Gavenda.

V současné době připravují projektanti podrobné dokumentace pro územní rozhodnutí pro pět úseků nových vysokorychlostních tratí. Pro další tři úseky Správa železnic nyní hledá dodavatele těchto materiálů. Letos by podle správy měly pokročit přípravné práce až 300 kilometrů rychlodráh.

Správa železnic při přípravě vysokorychlostních tratí vymezila prioritní úseky, které chystá ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice – Šakvice, Prosenice – Ostrava Svinov, Praha Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice ČR s Německem.

Program rozvoje tzv. Rychlých spojení předpokládá vznik až 700 km nových vysokorychlostních tratí. Součástí sítě budou také terminály vysokorychlostní železnice, na které Správa železnic vyhlašuje architektonicko-urbanistické soutěže. Svou podobu již získaly terminály Praha východ a Roudnice nad Labem.

Zdroj : ČTK

Výbor podpořil pravidelné audity bezpečnosti dálnic a silnic

Podmínky pro kontrolu bezpečnosti dálnic, silnic první třídy a dalších vybraných silnic se asi zpřísní. Vlastníci budou muset každých pět let zajistit posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích. U rizikových úseků pak budou následovat podrobné prohlídky s návrhy vyššího zabezpečení. Větší kontrola by měla fungovat také při projektování a stavbě dálnic a silnic. Příslušnou novelu zákona o pozemních komunikacích dnes podpořil sněmovní hospodářský výbor. Doporučil do ní vložit návrh, který umožní snáze přepravovat těžké a rozměrné pracovní stroje určené pro údržbu silnic a dálnic.

Vládní předloha počítá s tím, že pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti budou kromě komunikací zařazených do transevropské silniční sítě i veškeré dálnice a silnice první třídy vlastněné státem a dále úseky silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví krajů, pokud jsou zcela nebo jen zčásti financované z EU.

Pozměňovací návrh má umožnit přepravu takových pracovních strojů, jejichž rozměry nebo hmotnost překračují hodnoty stanovené zákonem. V současné době potřebují tyto stroje pro přepravu na speciálních vozidlech individuální povolení. Nově už by plošně mělo podmínky stanovit ministerstvo dopravy. Dopravcům by to mělo ulevit od administrativy spojené s podáváním žádostí o tato povolení.

První posouzení komunikací se má uskutečnit v roce 2024 a opakovat se má každých pět let. Česká strana zvolila tuto nejdelší možnou lhůtu, kterou umožňuje evropský předpis, a to kvůli náročnosti posouzení, uvádí důvodová zpráva. Posuzování se má zaměřit na rizika nehod a na závažnost jejich dopadů. Změny v zákoně by měly zlepšit identifikaci rizikových míst na dálnicích a silnicích. Jednotlivé úseky by měly být následně rozděleny na části s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Ministerstvo dopravy bude vést jejich souhrnný seznam. U rizikových úseků budou muset úřady provést podrobné prohlídky a podle nich nastavit opatření ke zvýšení bezpečnosti.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář