Domů Blog Strana 642

ICAO viní běloruské činitele z podvodu kvůli incidentu s letadlem Ryanair

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) obvinila vysoce postavené běloruské činitele z podvodu v souvislosti s incidentem, při kterém Bělorusko loni v květnu přinutilo přistát v Minsku letoun společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu. Informovala o tom agentura Reuters. Na palubě cestoval také opoziční novinář Raman Pratasevič s jeho tehdejší přítelkyní, které poté běloruské bezpečnostní složky zatkly. Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada západních zemí, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu.

„Rada ICAO (…) ukončila své projednávání incidentu z května 2021 v běloruském vzdušném prostoru, který se týkal letu FR4978 společnosti Ryanair, a odsoudila jednání běloruské vlády, která se dopustila protiprávního zásahu,“ uvedla v úterý podle agentury AFP Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která sídlí v kanadském Montrealu.

Letadlo mířilo přes běloruský vzdušný prostor z Atén do Vilniusu, když mu běloruské řízení letového provozu nařídilo přistát v Minsku, tvrdilo přitom, že je na palubě bomba. „Rada ICAO uznala, že bombová hrozba… byla záměrně falešná a ohrozila bezpečnost (letu), a navíc že tato hrozba byla posádce letu sdělena na pokyn vysokých vládních představitelů Běloruska,“ uvedla nyní organizace v prohlášení, přičemž se podle Reuters odvolala na nové informace. Podle AFP prostudovala zvukové záznamy běloruského řízení letového provozu.

Posláním ICAO je přijímat pravidla, jimiž se řídí celosvětová civilní letecká doprava, nemá však pravomoc ukládat sankce, poznamenala AFP. Rada ICAO, jíž tvoří zástupci 36 zemí, požádala svého předsedu, aby závěry vyšetřování předal generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Zástupce Ruska se proti závěru organizace důrazně ohradil, běloruské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo, píše Reuters.

Minsk už dříve uvedl, že jednal legálně a v souladu s mezinárodními normami, přičemž obvinil Západ, že incident využívá ve snaze podkopat autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Pratasevič stával v čele populárního zpravodajského kanálu Nexta, podrobně informujícího o předloňských rozsáhlých povolebních protestech proti Lukašenkově režimu. Nyní se nachází v domácím vězení v Minsku a čeká na soud. Podle dřívějších informací stanice BBC je obviněn z organizování masových nepokojů, hrubého narušení veřejného pořádku a podněcování ke společenským svárům. Jeho někdejší ruskou přítelkyni Sofiju Sapegaovou běloruský soud letos v květnu poslal na šest let do vězení.

Zdroj : ČTK

ČR má nejhustší železniční síť v EU, v kvalitě silnic je mezi posledními

Česko má nejhustší železniční síť ze zemí Evropské unie, v hodnocení stavu silnic se ale propadá až do poslední pětice unijních států. Infrastrukturu oslabuje malé pokrytí rychlým internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy, v jejímž hodnocení skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Celkově se Česká republika v indexu zaměřeném na úroveň infrastruktury a digitalizace umístila na 12. místě z 27 zemí EU.

„Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale naopak v rámci EU patří k těm zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť,“ uvedl Milan Mařík z analytického projektu Evropa v datech.

V Česku připadá na tisíc čtverečních kilometrů 121,25 kilometru železnic, zatímco ve druhé Belgii je to 118,15 kilometru a v třetím Německu 107 kilometrů. Nejhůře Česko dopadlo v hodnocení kvality silnic, v němž skončilo až na 23. místě. Indikátor nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z toho, jak ho hodnotí občané dané země. Češi tak patří k nejméně spokojeným občanům v EU, co se týká kvality silnic.

Podle zástupců indexu jde o paradoxní situaci, protože Česko se současně v podílu výdajů na dopravu umístilo mezi nejlepšími. ČR na ni ročně vynaloží 3,6 procenta HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v EU. Takřka totožná situace je i u Slovenska a Maďarska, které na silnice vynaloží ještě větší podíl HDP než ČR, ale v hodnocení kvality silnic jsou také v poslední desítce. Podle někdejšího ministra dopravy a současného člena vědecké rady na Dopravní fakultě ČVUT Petra Moose je jednou z možných příčin takto nesourodé situace nesystematický přístup českých vlád. Dodal, že českou silniční infrastrukturu trápí i nízká propojenost.

Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají. V Česku je vysokorychlostní připojení k internetu dostupné na 52,5 procenta území, což odpovídá 22. místu v EU. Například v sousedním Německu, které se umístilo na 14. místě, vysokorychlostní internet pokrývá 74,9 procenta území. Tristní je v Česku podle indexu dostupnost vysokorychlostního internetu v nízko osídlených oblastech. V tomto případě pokrytí dosahuje pouhých sedm procent, přičemž horší situace nastává už jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU přitom dosahuje 37 procent, nejlépe si vedou státy jako Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 procentům. Podle operátorů je v tomto případě překážkou stavební legislativa, svou roli hraje ale také nedostatečná poptávka. „Mnoha uživatelům mohou sítě s ´ne velmi vysokou kapacitou´ pro jejich potřeby dostačovat,“ sdělil bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák

V digitalizaci státní správy skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z dat z indexu DESI, v nichž bylo jednotlivým státům uděleno skóre v kategoriích, jako jsou otevřená data, úroveň eGovernmentu pro občany i firmy či možnosti automatického předvyplnění on-line formulářů. Česko v tomto hodnocení získalo 58,6 bodu, zatímco první Estonsko 91,7 bodu, a poslední Rumunsko 21,5 bodu.

Přesto se však Češi učí komunikovat se státem on-line, eGovernment využívá 68 procent obyvatel, což odpovídá 15. místu v EU. „Z dlouhodobého hlediska se situace u nás zlepšuje. Například ještě v roce 2013 s úřady on-line komunikovalo jen 29 procent Čechů,“ uvedli zástupci indexu. Velkým krokem vpřed bylo pro Česko zavedení bankovní identity, kterou pro přihlašování a ověřování totožnosti při komunikaci se státem či soukromými firmami využívá přes 1,3 milionu uživatelů.

Zdroj : ČTK

Nová dohoda usnadní českým rejdařům přístup na německé vodní cesty

Česká republika a Německo uzavřely dohodu o možnostech konání zkoušek pro úseky se zvláštními riziky vyhlášenými v Německu, a to v češtině na pobočkách Státní plavební správy v ČR. Novinka se dotkne několika set českých občanů. Zmíněnou dohodu v Hřensku slavnostně podepsali zástupci české Státní plavební správy a německého Generálního ředitelství vodních cest a plavby (Generaldirektion der Wasserstraßen und Schifffahrt).

 

 „Tato dohoda je pro Českou republiku velmi důležitá a značně usnadní život zaměstnancům plavebních společností. Je také důkazem důvěry mezi oběma stranami a dobré spolupráce,“ řekla při podpisu ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

„Jsme si vědomi, že skládání zkoušky v mateřském jazyce pomůže českým rejdařům ve snazším přístupu na německé vodní cesty. Chceme, aby plavba na Labi mezi Českou republikou a Německem mohla probíhat co nejjednodušeji,“ dodal prezident německého Generálního ředitelství vodních cest a plavby Hans-Heinrich Witte.

 Pro vůdce plavidel pohybujících se ve Spolkové republice Německo je získání tohoto osvědčení existenční nutnost. Zkoušky jsou navíc v Německu poměrně nákladné, takže vznikne i nemalá finanční úspora na straně uchazečů, potažmo rejdařů.

Tyto zkoušky se nebudou týkat jen německého úseku Labe, ale bude je možné skládat také pro úseky Rýna, Vezery a Dunaje.

Mít takzvané zvláštní osvědčení vůdce plavidla je nutné pro plavbu na úsecích se zvláštními riziky. Vydává se na základě zkoušky, kterou organizuje stát, na jehož území se úsek se zvláštními riziky nachází, v tomto případě Německo. Nová dohoda ale umožní skládat tuto zkoušku v češtině, v České republice, a to na pobočkách Státní plavební správy.

Forma této zkoušky je ústní. Její složení je podmíněno absolvováním určitého počtu plaveb v daném úseku.

Jako úseky se zvláštními riziky se označují ty oblasti, kde je zvýšený výskyt plavebních nehod, složité morfologické poměry mající dopad na manévrování plavidel nebo problematická komunikace. Tyto úseky může vyhlásit členský stát EU, na jehož území se nacházejí, a to po předchozím oznámení Evropské komisi.

Podpis je významným úspěchem zahraničních vztahů v oblasti vnitrozemské vodní dopravy mezi ČR a SRN. Česká strana vnímá současný postup Německa jako krok, který pozitivně ovlivní přístup českých společností na celoevropský trh.

Spolupodepisující osobou byl prezident GDWS, tedy německé instituce, která spravuje spolkové vodní cesty, zastává úlohu plavebního úřadu v oblasti způsobilosti plavidel a osob a zároveň plní úkoly, které v ČR patří Ředitelství vodních cest a státním podnikům povodí.

Za Německo se podpisu zúčastnila také vedoucí územní pobočky GDWS v Magdeburgu a zástupkyně Spolkového ministerstva pro digitalizaci a dopravu. Za českou stranu to pak bylo vedení Státní plavební správy a její zaměstnanci, kteří se na zkouškách budou přímo podílet.

Zdroj : MD

Na výzkum a inovace v dopravě jde přes 1,3 miliardy korun, podpora bude pokračovat i nadále

Více než 1,3 miliardy korun jde na podporu vědy a výzkumu v dopravě a mobilitě. Peníze získalo 118 projektů zaměřených na inovace. Podpora bude pokračovat i nadále, a to s důrazem na bezpečnou mobilitu, její automatizaci nebo modernizaci.

 „Naše ministerstvo hraje v podpoře inovací a modernizaci celého sektoru velmi důležitou roli. Dopravu dnes ovlivňují nové trendy jako digitalizace a podstatná je její udržitelnost, dostupnost a také minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. Vidím i řadu příležitostí v rozvoji takzvaných chytrých řešení a automatizace, kde je prioritou hlavně zvyšování bezpečnosti a přístupnosti dopravy,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

V současností resort dopravy podporuje výzkum a inovace díky programu DOPRAVA 2020+, který uvádí do praxe Technologická agentura ČR. Zaměřený je hlavně na zvyšování dostupnosti dopravy, její udržitelnost a bezpečnost. Podpora směřuje rovněž na projekty věnované digitalizaci, automatizaci, nízkoemisní mobilitě nebo využití družicové navigace. Od začátku programu v roce 2020 bylo podpořeno 118 projektů částkou větší než 1,3 miliardy korun.

„Technologická agentura České republiky podporuje aplikovaný výzkum v rozličných oblastech života společnosti. Díky spolupráci s Ministerstvem dopravy vznikl program DOPRAVA 2020+, který umožňuje vyhlašovat specifické výzvy v oblasti dopravy a reagovat na potřeby České republiky například v automobilitě, dopravní infrastruktuře nebo kosmických a leteckých technologiích,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.

Mezinárodní spolupráce

 Důležitá je také mezinárodní spolupráce. Ministerstvo proto bude výzkum a inovace akcentovat i při současném předsednictví v Radě EU. Využít hodlá rovněž zasedání výzkumného partnerství pro autonomní mobilitu v Praze. Česká republika posiluje i spolupráci v regionu, a to hlavně s Německem a dalšími středoevropskými státy.

 Ministerstvo dopravy dlouhodobě podporuje také spolupráci s agenturou CzechInvest, jejímž výsledkem je inkubátor pro rozvoj start-upů v oblasti vesmírných technologií. Činnost nyní zahájil Mobility Innovation Hub, který bude v příštích letech důležitým prvkem v celém systému podpory inovací v oblasti dopravy a jejích aktuálních trendů.

„Technologická inkubace je zatím největší projekt agentury CzechInvest. Vychází ze zkušeností s úspěšným kosmickým inkubátorem ESA BIC, na kterém úzce spolupracuje také Ministerstvo dopravy. Společně jsme zároveň připravili i jednu z oblastí projektu Technologická inkubace, a to mobilitu. Mobility Innovation Hub se bude věnovat klíčovým tématům, která hýbou současným globálním trhem. Díky naším regionálním kancelářím a díky spolupráci s inovačními centry a experty v krajích máme příležitosti optimalizovat státní podporu a zapojit do rozvoje více subjektů,“ říká náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko, který má nyní CzechInvest na starosti.

Věda, výzkum a inovace hrají významnou roli také v autoprůmyslu, největším průmyslovém oboru České republiky. „Automobilový průmysl prochází historickou transformací. Je před námi celá řada výzev – od přechodu na čistou mobilitu, přes digitalizaci a automatizaci výroby až po technologické změny přinášející prvky autonomní mobility, rozvoj datové a digitální infrastruktury a další. Všechny tyto oblasti budou vyžadovat úzkou spolupráci veřejné a soukromé sféry napříč resorty a sektory. Vítáme proto aktivity Ministerstva dopravy a dalších subjektů, které na inovace a výzkum kladou důraz,“ hodnotí Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

Nový program DOPRAVA 2030

Podpora bude pokračovat i nadále, a to díky chystanému novému programu DOPRAVA 2030, který se zaměří převážně na udržitelnou, přístupnou a bezpečnou mobilitu, automatizaci, digitalizaci a také na nízkoemisní a ekologickou dopravu. Na jeho vytváření se podíleli jak dopravní experti, tak zástupci akademické sféry. Ti také stanovili měřitelné ukazatele, které se pro jednotlivé oblasti budou vyhodnocovat a díky kterým bude možné sledovat přínosy inovativních projektů.

Nový program počítá s výdaji 2,6 miliardy korun a fungovat by měl od příštího roku. Jeho plánovaná délka trvání je sedm let, veřejné soutěže se budou vyhlašovat každý rok.

Ministerstvo dopravy také podporuje rozvoj svého resortního Centra dopravního výzkumu (CDV), které funguje jako expertní organizace a ve spolupráci s dalšími instituci přispívá k rozvoji klíčových dopravních oblastí v České republice.

Zdroj : MD

Využívání veřejné dopravy v západní Evropě je stále nižší než před covidem

Využívání veřejné dopravy v západní Evropě zůstává v průměru pod úrovní z doby před příchodem pandemie covidu-19. V jednotlivých zemích se však situace výrazně liší, v Německu a ve Francii se například využívání veřejné dopravy v důsledku vládních opatření zvýšilo. Vyplývá to ze studie nizozemské finanční skupiny ING.

„Dojíždění do práce se po pandemii skutečně změnilo,“ uvedl ekonom ING Rico Luman, který je spoluautorem studie. „Pracujeme z domova více než dříve, což se v údajích (o využívání veřejné dopravy) projevuje,“ dodal.

Studie zkoumá situaci v letošním druhém čtvrtletí. Nejvýraznější pokles oproti období před příchodem pandemie podle studie zaznamenalo využívání veřejné dopravy v Británii, které se snížilo o 21 procent.

V Německu však využívání veřejné dopravy stouplo o osm procent; podpořilo ho zavedení výhodné prázdninové jízdenky za devět eur (zhruba 220 Kč) měsíčně, která lidem umožňuje cestovat regionální hromadnou dopravou po celé zemi. Ve Francii činil nárůst devět procent, kromě vládních opatření k tomu podle studie mohlo přispět například menší využívání práce z domova, napsala agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

SAS se dohodla na kolektivní smlouvě s piloty, po 15 dnech končí stávka

Skandinávská letecká společnost SAS dnes ráno oznámila, že uzavřela s odborovými organizacemi dohodu o nové kolektivní smlouvě. Po 15 dnech tak končí stávka, ke které se přidala většina pilotů společnosti, uvedla agentura Reuters s odkazem na prohlášení společnosti. O dohodě s vedením společnosti budou ještě hlasovat členové odborových organizací a musí jí také schválit soud ve Spojených státech, kde společnost požádala o ochranu před věřiteli. Společnost očekává, že se tak stane za několik týdnů.

„S radostí mohu oznámit, že jsme uzavřeli dohodu se všemi čtyřmi odborovými organizacemi pilotů v SAS Scandinavia a že stávka skončila,“ uvedl prezident společnosti Anko van der Werff.

Odbory a vedení společnosti podepsaly kolektivní smlouvu na 5,5 roku. Dohoda podle prohlášení vedení umožní zvýšit produktivitu práce pilotů, jejich flexibilitu a povede k snížení nákladů na jednoho pilota. Piloti a odboráři také slíbili, že stáhnou některé žaloby podané na leteckou společnost. Ta se zavázala, že do roku 2024 znovu zaměstná na plný úvazek 450 pilotů.

SAS začne znovu obsluhovat své lety, co nejdříve to bude možné. I v příštích dnech však cestující musí počítat s problémy. Během stávky, která začala 4. července a dotkla se rušné letní sezóny, bylo podle vedení společnosti zrušeno na 3700 letů a protest se dotkl zhruba 380.000 cestujících.

Finanční dopad protestu vedení společnosti vyčíslilo na více než 1,5 miliardy švédských korun (3,5 miliard korun). Uzavření dohody ale umožní společnosti pokračovat ve svém plánu úspor.

Ztrátové aerolinky SAS se snaží o restrukturalizaci svého podnikání rozsáhlými škrty v nákladech, získáním nové hotovosti a přeměnou dluhu na vlastní kapitál. Ve společnosti mají podíly vlády Švédka a Dánska. Kodaň už dříve uvedla, že je ochotna poskytnout SAS další finanční injekci a odepsat dluh pod podmínkou, že aerolinky najdou také soukromé investory. Švédsko další finanční injekci odmítlo, zatímco Norsko, které podíl v aerolinkách v roce 2018 prodalo, ale stále vlastní dluh společnosti, uvedlo, že může přistoupit na přeměnu dluhu na vlastní kapitál.

Zdroj : ČTK

Aerolinky Delta koupí 100 letadel Boeing 737 MAX 10 s opcí na dalších 30

Americká letecká společnost Delta Air Lines koupí 100 letadel Boeing 737 MAX 10 a má opci na nákup dalších 30 strojů. Aerolinky to dnes oznámily na aerosalonu, který se koná na letišti ve Farnborough u Londýna. Cena kontraktu činí podle katalogových cen 13,5 miliardy dolarů (zhruba 326 miliard Kč), u velkých zakázek ale dostávají letecké společnosti zpravidla výraznou slevu. Podle agentury Reuters se očekává, že Delta v úterý podepíše objednávku také na více než deset letadel Airbusu A320.

Delta začne objednané stroje odebírat v roce 2025. Flotila Boeingů 737 se letecké společnosti rozšíří na 300 strojů a bude druhou největší rodinou letadel po Airbusu A220.

Boeing musí do konce roku získat pro letadlo 737 MAX 10 certifikaci od amerických úřadů. Pokud se tak nestane a nedostane od Kongresu výjimku, bude už stroj podléhat novým bezpečnostním pravidlům pro varovné systémy v kokpitu. To by znamenalo vyšší náklady jak na modernizaci letadla, tak na školení pilotů, kteří létají se staršími verzemi letadel MAX.

Delta uvedla, že pro případ zpoždění certifikace „je ve smlouvě zakotvena odpovídající ochrana, včetně toho, že Delta může v případě potřeby přejít na jiný model rodiny MAX“.

Letadla Boeing MAX 10 budou o 20 až 30 procent úspornější než dosluhující letadla společnosti Delta, která nové stroje nahradí.

Zdroj : ČTK

FM Logistic oznamuje roční výsledky: nárůst tržeb v oblasti omnichannel a městské logistiky

Společnost FM Logistic zveřejnila své finanční výsledky za rok končící 31. března 2022. Kompletní auditované výsledky jsou k dispozici ve výroční zprávě. FM Logistic dosáhla ve fiskálním roce 2021–2022 tržeb ve výši 1 518 milionů eur, což představuje nárůst o 10,7 % (při konstantních směnných kurzech) oproti předchozímu roku. Tento růst byl způsoben silnou dynamikou omnichannel prodeje, přičemž v nově uzavřených smlouvách se rozšířily aktivity v oblasti e-commerce.

Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) činil 31,5 milionu eur. Rok 2021–2022 byl ve znamení významných investic na podporu komplexních projektů v oblasti start-upů a automatizace, jejichž přínosy se budou měřit v dlouhodobém horizontu.

„Navzdory ekonomickým vzestupům a pádům a napětí v globálních dodavatelských řetězcích společnost FM Logistic opět dokázala svou sílu a odolnost. Srovnatelné tržby vzrostly o 10,7 % a podepsali jsme nové zakázky v hodnotě 262 milionů eur, z nichž 60 % tvořil omnichannel. Zvláště bych chtěl vyzdvihnout neuvěřitelnou houževnatost našich týmů, které prokázaly i přes několik výluk neochvějné odhodlání dokončit pro naše klienty ty nejsložitější projekty. A konečně rok 2021 byl ve znamení realizace našeho strategického plánu Powering 2030, který je zaměřen na podporu udržitelného omnichannel dodavatelského řetězce pro naše zákazníky. Otázka klimatu se týká každého z nás a my chceme být mezi těmi, kdo se zaslouží o jeho ochranu,“ řekl Jean-Christophe Machet, prezident společnosti FM Logistic.

Vývoj společnosti FM Logistic ve střední Evropě

Tržby společnosti ve středoevropském regionu (Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko) rostly na podobné úrovni jako celosvětově, tj. o 10,6 %.

Růst obchodu byl zajištěn především rostoucími operacemi v odvětví e-commerce. Počet objednávek, které poskytovatel v tomto sektoru vyřídil, se meziročně zvýšil přibližně o 30 %. Je to důsledek zahájení činnosti pro nové zákazníky, např. pro Yves Rocher, Maxi Zoo v Polsku, a prodloužení smluv se stávajícími zákazníky, např. babymarkt.de a Bauhaus v České republice. Celkový obrat všech nově uzavřených smluv, a to pro všechny produkty poskytovatele (smluvní logistika, omnichannel, doprava, co-packing), činil 62 milionů eur. Zahájení některých operací je však naplánováno až na finanční rok 2022/2023.

Vzhledem k rychlému růstu se zvýšil i počet provozoven, které FM Logistic v regionu provozuje. V loňském roce přibyly další tři: v Lędzinách ve Slezsku, kde provozovatel obsluhuje velkého maloobchodního zákazníka; Wiskitki mezi Lodží a Varšavou – vlastní sklad společnosti, kde byl v únoru letošního roku zahájen logistický provoz a zároveň byla zahájena výstavba dalšího modulu; a Głogów v Dolním Slezsku – investice realizovaná společností Panattoni. Dokončeno bylo také rozšíření skladu FM Logistic v Błonie u Varšavy, který má nyní 85 000 m2 a je největším distribučním centrem pro farmaceutický průmysl ve střední Evropě. O dalších 11 000 m2 byla rozšířena také logistická platforma v Będzinu a v České republice se zdvojnásobila skladová plocha závodu v Lovosicích. Celkem tak FM Logistic ve střední Evropě získala k dispozici dalších 200 000 m2 skladových prostor.

Rostoucí poptávka po omnichannel a urbanistických logistických řešeních

Nové zakázky v hodnotě 262 milionů eur získané v roce 2021/2022 svědčí o dynamice růstu v Evropě a Asii, zejména u mezinárodních zákazníků z oblasti rychloobrátkového zboží.

Aby podpořil svůj silný růst, svěřil řetězec obchodů se zvířaty Maxi Zoo společnosti FM Logistic zásobování svých 263 prodejen ve Francii, jakož i přípravu a expedici svých objednávek v rámci e-commerce. Provozovna (57 000 m2) v Savigny-sur-Clairis (Francie) spravuje skladové zásoby 15 000 kusů zboží a ročně vyřídí téměř 5 milionů objednávek, z toho 1,2 milionu objednávek podaných jednotlivci prostřednictvím internetových stránek. Od prosince 2021 spravuje společnost FM Logistic také online objednávky německých a polských zákazníků společnosti Maxi Zoo, přičemž objem objednávek by měl do roku 2022 dosáhnout 3 milionů. Pro tuto činnost bude brzy vyhrazen nový sklad o rozloze 35 000 m2 v polském Głogowě.

Rozmach dodávek do domácností je však doprovázen zvýšeným znečištěním, dopravními zácpami a nedostatkem místních skladovacích prostor. Zvýšila se poptávka po řešeních městské logistiky a Španělsko je v jejím čele:

  • Společnost CITYlogin, která ve Španělsku řídí městskou logistiku, v roce 2021 zdvojnásobila svůj obrat a překročila hranici 600 zaměstnanců. Otevřela pobočky ve třech nových městech, v Barceloně, Huelvě a Badajozu, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 13. Její vozový park se rozrůstá, má více než 370 vozidel, z nichž 120 má alternativní motory.
  • Logistické centrum pod náměstím Plaza Mayor vzniklo ve spolupráci s madridským dopravním úřadem (EMT). Od října 2021 rozváží společnost CITYlogin jménem giganta v oblasti e-commerce zásilky z prostoru o rozloze 200 m2, který se nachází v podzemním parkovišti na slavném náměstí. Sedm elektrických tříkolových vozů Scoobic doručuje zásilky v hlavním městě za méně než dvě hodiny. Uvezou 420 kg zboží a na jedno nabití ujedou 80 km. Elektrické dodávky zásobují minicentrum ze skladu za městem.

Stále udržitelnější a odolnější dodavatelské řetězce

V souladu s ambicemi definovanými ve strategickém plánu Powering 2030 pokračuje společnost FM Logistic v dalším rozvoji udržitelnějších dodavatelských řetězců. Mezi nejvýznamnější úspěchy tohoto roku patří například:

  • V Brazílii společnost FM Logistic podporuje společnost Henkel ve snižování emisí CO2 díky dodávkám elektrickými vozidly ze svého závodu vybaveného solárními panely. Společnost Kraft nahradila plast v obalech. Výsledek: o 94 % méně plastu
    a o 30 % nižší provozní náklady.
  • Stanice na výrobu ekologického vodíku: společnost FM Logistic ve svém logistickém areálu na předměstí Madridu instalovala stanici na výrobu ekologického vodíku, která je poháněna solární energií. Potřebná elektřina pochází z fotovoltaických panelů na střeše budovy. Stanice vyvinutá společností H2B2 dokáže vyrobit až 45 kg zeleného vodíku týdně.
  • Zpráva o dynamickém dopadu: Společnost FM Logistic vyvinula ve spolupráci
    s poradenskou firmou EY nástroj pro podávání zpráv o sociálních
    a environmentálních dopadech své činnosti. Měřením pozitivních a negativních dopadů svých činností chce společnost FM Logistic poskytnout svým zákazníkům, zaměstnancům a partnerům jasné informace, které jim pomohou při rozhodování.

„Je to další krok směrem k udržitelnější logistice a hmatatelná ukázka naší touhy vytvářet pozitivní změny pro naše zaměstnance, zákazníky a společnost,“ dodal Jean-Christophe Machet.

Prognózy na rok 2022/23

Geopolitické a ekonomické napětí, stejně jako inflace, budou mít vliv na provozní příjmy a výnosy. Obchodní model společnosti FM Logistic spolu se silnou obchodní dynamikou a posílenou kontrolou nákladů však umožní skupině zmírnit dopady a zachovat plán v rámci projektu Powering 2030.

Zdroj : FM Logistic

Pokuty za prohřešky na silnicích stoupnou až pětinásobně na 25.000 Kč

Pokuty u závažných dopravních přestupků by se od roku 2024 mohly zvýšit až na 25.000 korun, tedy v některých případech až pětinásobně. Trestné body naopak v některých případech klesnou a sjednotí se na šesti. Počítá s tím návrh novely zákona o silničním provozu, který z ministerstva dopravy míří do připomínkového řízení. Mezi další novinky patří možnost řídit auto od 17 let pod dohledem nebo řidičský průkaz pro nového držitele na dvouletou zkoušku. Informovali o tom dnes na tiskové konferenci zástupci ministerstva dopravy.

Návrh zákona vychází z předlohy, kterou ministerstvo zpracovalo již v minulém volebním období, nyní ale bere více v úvahu statistiku závažnosti dopravních nehod. „Nově pak do zákona přidáváme zejména možnost řídit vozidlo pod dohledem mentora už od 17 let a řidičák na zkoušku, který se v prvních dvou letech bude týkat všech čerstvých řidičů,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Možnost řídit osobní auto pod dohledem mentora od 17 let má přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Smyslem je získávání řidičských dovedností pod dohledem zkušeného bezúhonného řidiče-mentora. Za porušení povinností bude mentorovi nahlášenému na dopravním úřadě hrozit pokuta až 25.000 Kč. Od 18 let bude moci mladý řidič jezdit sám.

U řidičského průkazu na zkoušku jde o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně-psychologickou přednášku a tzv. evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jak jim předcházet a také čtyřhodinovou teorii a jízdu v autoškole.

Nynější systém trestných bodů by se měl zjednodušit z pěti sazeb na tři, tedy odebrání dvou, čtyř nebo šesti bodů. Například u řízení pod vlivem alkoholu řidič přijde o šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25.000 Kč namísto dnešních až 20.000. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu až 75.000 Kč. Maximální ztráta šesti bodů a pokuta 25.000 Kč hrozí vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší z 5000 Kč, tedy pětinásobně.

Pokuta na místě se u závažných přestupků zdvojnásobí na 5000 Kč. Za způsobení dopravní nehody se sankce zdvojnásobí. Prodlužuje se také doba pro zákaz řízení z 12 až na 18 měsíců za jízdu pod vlivem alkoholu či výrazné překročení rychlosti.

Tresty se zmírňují u bagatelních prohřešků, jako je porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do deseti kilometrů v hodině nad povolený limit, kde se snižuje horní hranice pokuty na místě z 2000 Kč na 1500 Kč, a body se nezapisují.

Návrh se také snaží korigovat nedávno zavedenou novinku o odstupu 1,5 metru mezi předjížděným cyklistou a autem. Nově by odstup mohl být menší, pokud vůz nepojede rychleji než 30 kilometrů v hodině.

„V oblasti bezpečnosti silničního provozu má aktualizace sankčního systému podporu. Bodový systém od roku 2006 a od té doby prakticky žádné změny a to ani ve výši pokut,“ uvedl ředitel BESIP Tomáš Neřold.

Za 40 procenty všech přestupků v bodovém hodnocení řidičů je nepřiměřená rychlost, následuje nepoužití bezpečnostního pásu či helmy a nevěnování se řízení.

Novinky v zákoně o silničním provozu také umožní od předpokládané platnosti změn v roce 2024 požádat si elektronicky či na úřadě o zasílání informací o bodovém kontě řidiče. Umožní to lepší přehled o udělených trestech a zároveň si řidič může hlídat limit 12 bodů, po jehož dosažení je mu odebrán řidičský průkaz na stanovenou dobu.

Zdroj : ČTK

U Londýna začal aerosalon, ovlivnila ho válka na Ukrajině i oživení v sektoru

Na letišti ve Farnborough u Londýna začal včera začíná mezinárodní aerosalon, jeden z největších na světě. Koná se poprvé po čtyřech letech, před dvěma lety plány zhatila pandemie způsobená šířením koronaviru. Organizátoři letos očekávají zhruba 1200 vystavovatelů ze 42 zemí, noviny v leteckém sektoru by si mohlo přijít prohlédnout více než 80.000 návštěvníků. Letošní ročník ale poznamená i válka na Ukrajině.

Na akci se představí jak armádní, tak civilní letadla. Válka na Ukrajině změnila především výhled zbrojařského sektoru, změna spočívá zejména ve zvýšení rozpočtů na obranu. Uzavřené kontrakty se tak podle analytiků budou pohybovat ne v miliardách, ale v desítkách miliard dolarů.

„Teď se k tomu přidává výrazný nárůst výdajů, hlavně v zemích NATO,“ řekl BBC John Coykendall z poradenské společnosti Deloitte. „Já si myslím, že uvidíme spoustu debat mezi vojenskými představiteli vlád a různými zástupci obranného sektoru, kteří jsou na aerosalonu rovněž přítomni. Budou posuzovat produkty a bavit se o potenciálních kontraktech,“ dodal.

Aerosalon ve Farnborough se střídá s podobnou akcí v Le Bourget u Paříže. Tam se aerosalon konal naposledy v roce 2019, loni jeho konání rovněž znemožnila pandemie. Letošní přehlídka ve Farnborough tak nabídne příležitost posoudit, jaká panuje v odvětví nálada, a zároveň ukáže, jak se který výrobce vyrovnává s naprosto odlišnou situací, než jaká v sektoru výroby letecké techniky panovala před pandemií a před nejhorším ozbrojeným konfliktem v Evropě od konce druhé světové války.

K hlavním tématům pro výrobce letadel i nadále patří snaha snižovat uhlíkové emise a vyrábět letadla, která budou v ovzduší zanechávat co nejméně škod. Slovo ‚udržitelnost‘ proto bude prakticky všudypřítomné.

V civilním letectví se jako tradičně utkají dva největší výrobci – americký Boeing a evropský Airbus. Z těchto dvou firem byly poslední tři roky složitější pro amerického výrobce, který ve Farnborough ukáže nejnovější dopravní letadlo 737 MAX 10. To je zatím nejdelší a nejpokročilejší verzí letadel MAX, která se po dvou smrtelných nehodách starších verzí ještě před pandemií musela na mnoho měsíců uchýlit do hangárů, než výrobce zajistil nápravu v podobě aktualizovaného softwaru a dalších konstrukčních změn.

Boeing předpokládá, že právě MAX 10 mu pomůže vrátit se do hry, rehabilitovat značku MAX a opět účinně konkurovat Airbusu. Na obzoru jsou ale potíže – nezdá se totiž pravděpodobné, že firma získá do konce roku pro tato letadla potřebnou certifikaci. V takovém případě už bude podléhat novým bezpečnostním pravidlům pro varovné systémy v kokpitu. To by znamenalo vyšší náklady jak na modernizaci letadla, tak na školení pilotů, kteří létají se staršími verzemi letadel MAX.

Evropský výrobce Airbus do Farnborough přijel ukázal hlavně dopravní letadlo A321neo. Firma začátkem tohoto měsíce předpověděla, že poptávka po osobní letecké dopravě se bude v příštích dvaceti letech zvyšovat tempem 3,6 procenta ročně. Airbus očekává, že z tohoto růstu bude profitovat i díky nabídce svých dalších letadel, jako je A350 a A321XLR.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář