Domů Blog Strana 649

Rotterdam dočasně rozebere historický most kvůli proplutí Bezosovy jachty

Radnice nizozemského přístavního města Rotterdamu ve středu oznámila, že nechá dočasně rozebrat historický most, aby pod ním mohla proplout obří jachta postavená pro amerického miliardáře Jeffa Bezose. Informovala o tom agentura AFP.

Luxusní jachta zakladatele internetového obchodu Amazon za 430 milionů eur (10,4 miliardy korun) je příliš velká na to, aby pod ikonickým výtahovým mostem Koningshavenbrug z roku 1878 proplula. Výrobce proto požádal, aby radnice nechala dočasně odmontovat jeho střední část, která je i při maximálním vyzdvižení pro loď příliš nízká.

„Je to jediný průchod k moři,“ řekla AFP mluvčí rotterdamské radnice a dodala, že náklady na tuto komplikovanou operaci ponese loďařská společnost. Jachta se staví v loděnicích v Alblasserdamu nedaleko Rotterdamu.

Město souhlasilo s demontáží technické památky lidově nazývané De Hef, přestože po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2017 slíbilo, že konstrukci již nikdy nerozmontuje. Ústupek radnice zdůvodnila hospodářským významem a pracovními příležitostmi, které stavba lodi poskytla. Ujistila, že po proplutí lodi bude most vrácen do současné podoby.

Zdroj  :ČTK

Vítězství železnice a silnice pro nadrozměrný náklad

V přepravě nadrozměrných nákladů, což je relativně úzký segment logistického trhu, vyžaduje dosažení úspěchu nejvyšší stupeň profesionality. Poptávka po nadrozměrných přepravních službách výrazně ovlivňuje stav celého logistického trhu.

AsstrA přepravila na přelomu září a října 2021 2 železniční vagóny o celkové hmotnosti 125 tun pro jednoho z hlavních klientů společnosti. Náklad putoval 15 dnů z Maďarska do města Fanipol v Bělorusku. „Přeprava zahrnovala tři fáze: silniční přepravu, terminálové operace – tedy přeložení nákladu z kamionů na železniční nástupiště – a železniční přepravu z terminálu v Maďarsku do cílové stanice v Bělorusku. V první fázi jsme dopravili náklad na maďarsko-ukrajinskou hranici specializovanými lodními mostovými návěsy vybavenými speciálními upevňovacími systémy a přizpůsobenými podpěrami. Po přepravení vozů na maďarsko-ukrajinskou hranici byly tyto přeloženy a umístěny na předem připravené železniční podvozky 1520 mm.

Odtud jsme byli schopni dokončit přepravu po železnici do konečného místa určení,“ říká Przemysław Boroński, vedoucí oddělení těžkých výtahů ve společnosti AsstrA-Associated Traffic AG. „Pro nás to byl unikátní projekt vyžadující kombinaci odborných znalostí v silniční i železniční dopravě. V silniční dopravě tento druh nákladu nazýváme nadrozměrným nákladem. V železniční dopravě tomu říkáme mimořádná zátěž s nadměrnou ložnou měrou. Projekt byl unikátní i pro našeho klienta.

Naším úkolem, kromě zajištění trasy, byla přeprava kompletních vozů dříve namontovaných na podvozcích 1520 mm z železničního terminálu na maďarsko-ukrajinské hranici do běloruského Fanipolu. U této zásilky z Maďarska do Běloruska bylo naším klíčovým úkolem efektivně koordinovat místní železniční dopravce i pohraniční a celní služby,“ zdůrazňuje Ewa Trochimiuk, manažerka železniční dopravy společnosti AsstrA. V rámci projektu byli experti skupiny zodpovědní za plánování a realizaci celého dopravního procesu, včetně získání všech povolení a organizování všech nezbytných podpůrných služeb ze strany policie, správců energetických sítí, provozovatelů trolejbusů atd.

Projekt zahrnoval širokou škálu odpovědnosti, včetně zajištění počáteční nakládky v továrně, zajištění překládky na železničním terminálu, sledování stavu nákladu, zajištění celního odbavení, organizace železniční desky pro přejímku na kolejích 1520 mm, dohled nad zásilkou po celé přepravní trase a převzetí zásilky vagonů v cílové stanici. Plánování projektu trvalo 3 měsíce a byl proveden za 15 dní. Díky zkušenostem a úzké spolupráci týmů z několika poboček AsstrA se náklad bezpečně dostal ke konečnému příjemci o den dříve, než se očekávalo, což je působivý výsledek, se kterým byl zákazník velmi spokojen.

Zdroj : AsstrA

OPEC+ od března zvýší těžbu ropy o dalších 400.000 barelů denně

Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci v čele s Ruskem se na dnešním zasedání podle očekávání dohodli, že v březnu zvýší těžbu ropy o dalších 400.000 barelů denně. Skupina zvaná OPEC+ tak bude pokračovat v postupném zvyšování produkce, na jehož podobě se sjednotila loni v červenci.

„Máme olympijského ducha, a proto jsme překonali rekord schůzky, když jsme ji skončili za 16 minut,“ řekl podle agentury Reuters po neobvykle krátkém setkání saúdský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán.

Skupina OPEC+ se předloni v dubnu dohodla na snížení těžby o rekordních 9,7 milionu barelů denně. Reagovala tak na prudký pokles poptávky po ropě a následný cenový propad v důsledku pandemie nemoci covid-19. Ve druhé polovině roku 2020 ale skupina začala omezení těžby postupně zmírňovat a loni v červenci se dohodla, že bude každý měsíc zvyšovat denní produkci o 400.000 barelů.

Někteří přední spotřebitelé ropy, například Spojené státy nebo Indie, skupinu vyzývali, aby zvýšila těžbu mnohem výrazněji. Ceny ropy se totiž nyní pohybují kolem nejvyšší hodnoty za sedm let. Například severomořská ropa Brent se nyní prodává za více než 90 dolarů za barel.

„Očekávalo se to, navzdory některým včerejším fámám, že by se OPEC+ mohl dohodnout na větším zvýšení,“ citovala agentura Bloomberg analytika finanční společnosti Commerzbank Carstena Fritsche. OPEC+ si podle něj prozatím nechal v záloze munici.

Další jednání OPEC+ o těžbě se má uskutečnit 2. března. Tato skupina se na celosvětové těžbě ropy podílí více než 40 procenty.

Poslední statistika ukázala, že těžba v rámci OPEC v lednu rostla pomaleji, než umožňovala dohoda o postupném zvyšování produkce sjednaná se spojenci. Celá skupina OPEC+ pak podle výpočtů agentury Reuters loni nesplnila cíl těžby ropy v průměru o více než 800.000 barelů denně. Analytici upozorňují, že některé země se potýkají s omezenými kapacitami nebo výpadky v těžbě, nemají peníze na investice do rozšíření těžby a celkově je jejich volná kapacita nízká.

Zdroj : ČTK

Obaly v e-commerce. Jaké budou trendy pro rok 2022?

Již dva roky se Česká republika potýká s pandemií Covidu-19, která zasáhla téměř všechny odvětví ekonomiky. Velké množství společností se tak muselo situaci přizpůsobit a své podnikání a služby přesunout do online prostředí. Rozvoj e-commerce sebou přinesl řadu výzev i pro obalový průmysl. Podle predikcí společnosti RAJA, budou trendy ve světě obalů pro rok 2022 určovány zejména důrazem na udržitelnost, cenou materiálů a rozvojem nových technologií.

Pokračující růst online nákupů

Donášky jídla přes aplikace, kamenné obchody prodávající své zboží online, veškeré služby se přesunuly do prodeje přes internet.  Tento vývoj se pravděpodobně již nezmění, a proto se tímto směrem vyvíjí i trendy v oblasti obalů a zabezpečení zásilek tak, aby e-shopy zajistily co nejlepší zážitek z nákupu i na dálku.

To potvrzuje také Gabriela Fabianová ze společnosti RAJA, předního výrobce obalových materiálů. „V loňském roce jsme zaznamenali přes 15 tisíc webových objednávek, tedy o 20 % více než v roce 2020. Primárně se objednávky týkaly obalů typických pro e-shopy: krabice, obálky, výplňový a fixační materiál. V loňském roce jsme zaznamenali také zvýšený zájem o ekologické varianty těchto produktů, které přispívají k redukci odpadního materiálu.”

Redukce množství materiálu

Na redukci obalových materiálů tlačí jak důraz na udržitelnost, tak rostoucí ceny surovin. Jen papír oproti roku 2021 zdražil o 40 % a není pravděpodobné, že se cenová situace v průběhu roku 2022 vrátí k původním sazbám.

Ve snaze šetřit jak peníze, tak životní prostředí můžeme ve světě pozorovat zajímavé invence, například co se týče výplňových a fixačních materiálů. „Od loňského roku se v zahraničí rozšířil trend vyplňování krabic materiálem vyrobeným z bramborového škrobu nebo recyklaci starého papíru. E-shopy si výplň vyrábí také využitím skartovaných použitých krabic. Zamezí tak vzniku dalšího odpadu, a navíc ušetří peníze za výplňový materiál. Můžeme očekávat, že se podobné trendy dostanou i do České republiky,” říká Gabriela Fabianová.

Směr i nadále určuje udržitelnost

 Většina trendů ve vývoji obalového průmyslu je udávána právě důrazem na udržitelnost.  Pozornost je věnována zejména redukci množství odpadů, který vzniká při balení a zasílání objednávek. Na oblibě získávají vratné obaly, které jsou opakovaně použitelné.  Příkladem je například návrat bavlny, jako obalového materiálu.  Ať už se jedná o bavlněné tašky, které jsou prakticky nezničitelné, nebo plátna z bavlny, která jsou používána jako výplň, nebo na zabalení produktu.

Očekávat můžeme také boom alternativních, ekologičtějších obalů, k jejichž rozvoji přispívají moderní technologie,” říká Fabianová. „Typickým příkladem je snaha nahrazovat plasty. V zahraničí zažívají boom například papírové strečové fólie, které jsou vyrobeny ze 100% přírodních zdrojů, recyklovatelné na 82% a, dle EUMOS standardů, bezpečné a ideální pro využívání při dopravě křehkých předmětů, PET lahví nebo krabicových zásilek,” dodává. I klasická bublinková fólie se dočkala své papírové alternativy, která je recyklovatelná, neprůhledná a ideální pro obalení nábytku a jakýchkoliv křehkých předmětů a předmětů citlivých na nárazy a otřesy.

Personalizace obalů

Čím dál více firem a e-shopů si začíná uvědomovat sílu obalu.  „Vhodně zvolený obalový materiál a design balení může výrazně podpořit prodej a vnímání e-shopu a prodávaného zboží. I to nejběžnější každodenní zboží může být díky kreativnímu obalu proměněno v unikátní produkt,” říká Gabriela Fabianová.

S dalším rozvojem e-commerce proto můžeme očekávat nárůst zájmu o personalizované a kvalitní obaly, které zvýší zážitek z nákupu. Díky současné úrovni výrobních strojů je navíc výroba designových obalů daleko snazší – stroje umožňují například výrobu jakoukoliv velikosti či formy kartonového obalu a také ho přizpůsobit typu nabízeného produktu.

Zdroj : RAJA

Udržitelnost: Nápojové kartony s certifikovanými recyklovanými polymery

Společnosti Tetra Pak a Elvir společně presentovaly novinku letošního roku, a to hned na globální úrovni. V tomto případě se jednalo o kartonové obaly využívající certifikované recyklované polymery. Tyto polymery byly využity při výrobě uzávěrů k výše uvedeným obalům.

Tetra Pak se ve spolupráci s Elvirem, dceřinou společností Savencia Fromage & Dairy – předního světového zpracovatele mléka – stal průkopníkem v oblasti kartonových obalů v potravinářském a nápojovém průmyslu, který uvedl na trh uzávěry využívající certifikované recyklované polymery.

Tento krok představuje zároveň klíčový krok v pokroku obou společností směrem k cirkulární ekonomice. Tím, že společnosti Tetra Pak a Elvir pomáhají najít ekonomicky rozumné využití plastového odpadu a odpovědně získávají suroviny, pokračují v minimalizaci své závislosti na původních fosilních zdrojích.

Elvir si vybral HeliCap

Uzávěr HeliCap™ 23 je opětně uzavíratelný šroubovací uzávěr, který se vyrábí v závodě Châteaubriant společnosti Tetra Pak v Loire-Atlantique ve Francii.  HeliCap™ 23  použila společnost Elvire u obalů typu Tetra Brik® Aseptic 1L Slim. Uzávěr nabízí spotřebitelům nejenom snadné otevírání, ale je i vybaven jasně viditelným kroužkem proti neoprávněné manipulaci, který poskytuje jistotu, že produkt nebyl již dříve otevřen.

Slovo víceprezidenta společnosti

Marco Marchetti, viceprezident Packaging Materials, Sales & Distribution Solutions společnosti Tetra Pak, dodává: „Jako signatář globálního závazku Ellen MacArthur New Plastics Economy se společnost Tetra Pak zavázala do roku 2025 začlenit do kartonových obalů v průměru minimálně 10 % obsahu recyklovaných plastů. V kombinaci s požadavky Elle & Vire a našimi partnery INEOS a RSB, kteří nám pomáhají odklonit se od původních, fosilních zdrojů, jsme nyní o krok blíže k dosažení našeho cíle.“

Revoluční tunel pod centrem Zlína potvrdila studie proveditelnosti

Město Zlín chce zklidnit dopravu v širším centru a odstranit průjezd aut přímo historickým středem. Řešením má být tunel. Záměr tohoto revolučního konceptu právě potvrdila studie proveditelnosti. Zpracovala ji architektonická, projekční a inženýrská společnost AFRY. Co navrhuje? Jaké jsou odhadované náklady investice a jak vypadají vizualizace projektu?

Hlavním účelem záměru je převedení tranzitní dopravy a zklidnění středu města. Tunel odvede z centra asi 18 000 aut denně, což postačuje k návrhu celkové humanizace oblasti. „Umožňuje to vznik pěší zóny, zobousměrnění některých ulic, propojení parků apod. Tunel zlepší dostupnost centra pro chodce a cyklisty a zvýší jejich bezpečnost. Místní ocení nižší hluk a řidiči rychlejší a plynulejší průjezd v západo-východním směru,“ říká o studii proveditelnosti Prokop Nedbal, hlavní inženýr projektu a vedoucí oddělení Koncepce dopravy AFRY CZ.

AFRY vypracovala studii v několika variantách, z nichž jedna byla doporučena k další projektové přípravě. Ostatní varianty byly během tvorby studie po projednání s odborníky zavrženy. „Pro výslednou variantu jsme zpracovali kapacitní posouzení dotčených křižovatek, návrh postupu a organizace výstavby, spočítali odhad stavebních nákladů a připravili návrh architektonického řešení oblasti,“ říká Vojtěch Nižňanský, projektant AFRY CZ.

Pro motoristy 2 x 2 pruhy, pro obyvatele příjemné centrum

Tunel bude veden ve stopě třídy Tomáše Bati v délce cca 1,1 km, zahloubení silnice je navrženo v úseku mezi křižovatkami s ul. Březnická a s ul. Hluboká/Lorencova. Počítá se s dvoutubusovým tunelem se dvěma plnohodnotnými jízdními pruhy v každém směru. Oproti generelu dopravy města Zlína, z kterého zadání studie vychází, bylo zrušeno napojení ul. Dlouhá na tunel. To by totiž bez zásadního zásahu do stávající zástavby nebylo technicky možné.

„V oblasti Náměstí Míru a mezi parky dojde k přeměně třídy Tomáše Bati na pěší zónu s přístupem MHD a zásobování. Náměstí Míru tak bude celistvé, nerozdělené frekventovanou komunikací. Park Komenského a Sad Svobody se akcí propojí,“ přibližuje koncept Nižňanský a dodává: „V oblasti Náměstí Práce navrhujeme zrušení třídy Tomáše Bati, což přispěje k výraznému rozšíření veřejného prostoru v jinak obtížně urbanisticky využitelné oblasti. Podchod chceme nahradit přechodem pro chodce s přejezdem pro cyklisty a zároveň navrhujeme několik dalších nových přechodů s cyklo-přejezdy. Lépe se tak pro nemotorovou dopravu propojí Náměstí Práce s areálem Svitu.“

Ulice Štefánikova a Osvoboditelů budou nově obousměrné a opatřeny jízdními pruhy pro cyklisty. Všechny přechody v této oblasti se zkrátí a rozdělí ochrannými ostrůvky.

Zahájení stavby se předpokládá po roce 2030, ukončení o necelé 4 roky později. Celkové stavební náklady tunelu vyčíslila AFRY i s rezervou na 4,67 miliardy Kč bez DPH, tedy 5,65 miliardy Kč s DPH.

Proč hloubit tunel?

V současné době prochází hlavní tah skrz historické centrum. Intenzita provozu v obou směrech činí téměř 40 tisíc vozidel denně, což tvoří výraznou bariéru v pohybu pěších a znehodnocuje to městský prostor. Vzhledem k okolní zástavbě a terénu ani není možné odvést dopravu jinými ulicemi.

Před zadáním studie proveditelnosti se zvažoval i obchvat města. Ten by byl podle generelu dopravy ale neúčinný, protože velká část dopravy má svůj zdroj či cíl právě v širším centru. Vzhledem k okolnímu terénu by obchvat byl také velice finančně náročný a součástí takového řešení by musel být tunel o délce cca 2,5 km. Značný by nejspíš byl i vliv obchvatu na životní prostředí. Lze předpokládat, že by záměr nezískal potřebná svolení z hlediska posouzení ekologických aspektů.

„Místním, chodcům, cyklistům a motoristům tunel v centru do budoucna výrazně ulehčí pohyb po městě. Z urbanistického pohledu a z pohledu trvale udržitelného rozvoje je to pro Zlín nejlepší řešení,“ hodnotí Nedbal.

Pro město by byla výstavba tunelu z vlastního rozpočtu finančně nedostupná. Zlín předpokládá, že investorem by mělo být Ředitelství silnic a dálnic, protože jde o státní silnici. „Po celou dobu záměr komunikujeme s ŘSD, které na studii proveditelnosti také spolupracovalo. Poslali jsme jim i návrh společného memoranda o této stavbě. Dalším krokem by mělo být uzavření smlouvy o spolupráci a o společném postupu zadavatelů. Potom by následovalo posuzování vlivu stavby na životní prostředí a zadání dokumentace pro územní rozhodnutí,“ vypočítává další kroky radní pro dopravu města Zlína Michal Čížek.

Na české železnici bude několik regionálních tratí otestováno pro vodíkové vlaky

Na české železnici bude otestováno několik regionálních tratí pro provoz vodíkových vlaků. Pilotní analýzu provede norská společnost SINTEF na 113 kilometrů dlouhé trati mezi Ústím nad Labem, Děčínem a Českou Lípou, následně budou vybrány i další tratě. V tiskové zprávě to dnes uvedl Výzkumný ústav železniční (VUZ), která se na projektu také podílí. Zatím bylo pro vodíkové vlaky vytipováno 16 tratí.

Cílem projektu, který vede Ústav jaderného výzkumu Řež, je analýza českých železničních tratí a následné vytipování oblastí, kde by vodíková doprava mohla být ekonomicky a ekologicky efektivnějším řešením proti jiným technologiím.

Na vybraných tratích tak chtějí tvůrci projektu provést technicko-ekonomickou analýzu a porovnání jednotlivých pohonů vlaků, konkrétně nafty, baterie, vodíku a hybridu. „Výsledky umožní identifikovat preferované oblasti s příznivým technologickým, ekonomickým a environmentálním výsledkem pro nasazení vodíkových vlaků a nahradit budoucí vyřazené dieselové vlaky z provozu na neelektrifikované železnici,“ uvedl VUZ.

VUZ, který je v projektu odpovědný za výběr tratí, na úvod připravil návrh parametrů pro výběr tratí. Zatím je tak pro projekt takto vytipováno 16 tratí, u kterých lze podle VUZ předpokládat provoz pro vodíkový pohon. Parametry ovšem zřejmě upraví výsledky z pilotní analýzy trati na severu Čech. Kdy budou výsledky projektu známé, zatím tvůrci projektu neuvedli.

Projekt Regionální vodíkové vlaky na české železnici je podle tvůrců financován částkou zhurba 13,3 milionu korun z Islandu, Lichtenštejnska a Norska z fondů Evropského hospodářského prostoru a Technologické agentury ČR.

Zdroj : ČTK

Česko v elektromobilitě zaostává, v podílu elektroaut je až na 25. místě v EU

Rozvoj elektromobility v tuzemsku ve srovnání s Evropou zaostává. S podílem 1,3 procenta nových bateriových elektrických osobních aut na celém vozovém parku bylo Česko v Evropské unii až na 25. místě. Celkem loni v Česku přibylo přes 6300 aut s elektrickým pohonem, zhruba 2600 jich bylo výhradně bateriových. Uvedlo to Centrum dopravního výzkumu (CDV) v dnešní tiskové zprávě. Celoevropský průměr aut s elektrickým pohonem loni činil 18 procent, nejvyšší je v Nizozemsku a Švédsku, nejnižší naopak na Kypru.

V roce 2021 bylo v celé EU registrováno přes 1,75 milionu nových osobních elektrických vozidel. Meziročně se jejich počet zvýšit o dvě třetiny. Čistě bateriových vozidel loni v EU přibylo 878.000. Plug-in hybridních vozů, které kombinují elektrický motor se spalovacím, pak 867.000, což je více než vozů s naftovým motorem. Nejvyšší podíl bateriových elektrických aut na celkovém počtu registrovaných vozů nyní jezdí v Nizozemku, kde mají téměř 20 procent. Následuje Švédsko s 19 procenty a Rakousko s téměř 14 procenty. Vyšší podíl mají proti Česku i okolní země. V Polsku činí 2,1 procenta, na Slovensku pak 1,5 procenta. Nejnižší čísla naopak vykazuje z EU Kypr s 0,8 procenta. U vozů s plug-in hybridní technologií byl nejvyšší podíl ve Švédsku se skoro 26 procenty, následovaly Dánsko a Finsko.

„Ta data nejsou zrovna nejoptimističtější. Je však třeba si uvědomit, že v loňském roce nebyly k dispozici žádné evropské prostředky, které v minulosti třeba stály za podporou nákupu elektromobilů pro podnikatele. To by se letos mělo podle mých informací změnit, a tak věřím, že letošní čísla budou určitě příznivější,“ uvedl pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský.

Zatímco počet čistě elektrických vozidel v zemích EU v uplynulém roce meziročně rostl, v Česku byl vývoj podle CDV opačný. Vloni v ČR bylo registrováno 2646 bateriových vozů, což bylo meziročně o 616 méně. Pokles ale podle CDV nebyl překvapivý, neboť to ovlivnilo především uvedení nové elektrické Škody Enyaq na trh v závěru roku 2020. „Za celý uplynulý rok bylo registrováno 738 těchto vozidel. Přestože se jednalo suverénně o nejvíce registrovaný nový osobní bateriový vůz, ani celoroční bilance nevyrovnala tu prosincovou v roce 2020,“ vysvětlil ředitel CDV Jindřich Frič.

Mírně lépe si Česko vede ve srovnání nových registrací v přepočtu na počet obyvatel za posledních pět let. Se 727 bateriovými vozy na milion obyvatel je mezi státy EU na 17. místě. Nejvyšší podíl s více než 13.000 bateriovými auty na milion obyvatel má Nizozemsko.

Zdroj : ČTK

Nejvyšší soud přezkoumá 15letý trest za stržení volantu při jízdě autem

Nejvyšší soud přezkoumá rozsudek nad Martinem Majlingem, jenž si má odpykat 15 let za pokus o vraždu. Úmyslně strhnul přítelkyni volant při jízdě autem, které pak vyjelo do protisměru. Soud dovolání spolu se spisem obdržel v lednu, zatím není rozhodnuto, zjistila ČTK z justiční databáze. V průměru soud vyřizuje dovolání v trestní agendě za 42 dní.

Incident se stal v květnu 2017 v katastru Klimkovic na Novojičínsku. Opilý Majling podle rozsudku strhl volant do protisměru ve chvíli, kdy tam jel další vůz se dvěma lidmi. Řidička svou rychlou reakcí zabránila nejhoršímu, auta do sebe narazila jen bokem. Při druhém zásahu do řízení však už vyjela ze silnice, havarovala a zranila se.

Ostravský krajský soud původně Majlingovi uložil sedmiletý trest za pokus o těžké ublížení na zdraví. Vrchní soud v Olomouci ale čin překvalifikoval na pokus o vraždu a trest zpřísnil. „Obžalovaný úmyslně vyvolal stav, který hrozil smrtelným následkem, k tomuto následku byl lhostejný a jen šťastnou shodou okolností k němu nedošlo,“ uvedl loni v září soudce vrchního soudu Michael Vrtek.

Majling měl podle rozsudku vztek, protože přítelkyně se s ním v den incidentu rozešla, pohádali se, navíc byl opilý. V situaci, kdy řidičce zasahoval do řízení, jelo auto rychlostí zhruba 80 kilometrů v hodině. Obžalovaný vinu popíral. U soudu prvního stupně tvrdil, že si nic nepamatuje.

Zdroj : ČTK

Za odmítnutí vážení nákladního auta padla na Vysočině poprvé pokuta 100.000 Kč

Policie na Vysočině dnes za odmítnutí vážení nákladního vozu udělila poprvé pokutu 100.000 korun. Umožnila jí to novela zákona o pozemních komunikacích účinná od 1. ledna letošního roku. Loni mohla být pokuta nejvýše 30.000 korun. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí policie Dana Čírtková. Nízkorychlostní vážení odmítl pětadvacetiletý řidič jízdní soupravy převážející dřevo při kontrole na silnici I/38 u obce Horky na Třebíčsku.

Kontrola byla na vozidla převážející vytěžené dřevo zaměřená. Policie se jejich kontrole věnuje opakovaně. Důvodem je kůrovcová kalamita v kraji a velké množství nákladních aut, která dřevo svážejí. Přetížené a špatně naložené soupravy mohou být nebezpečné v provozu a přispívají k ničení silnic.

„Při kontrolách vozidel převážejících dřevní hmotu jsme se loni setkávali s nekázní řidičů. V nejčastějších případech to bylo přetížení vozidel nebo jízdních souprav, překročení stanovených rozměrů, zejména výšky a dále nesprávně zajištěných nákladů. Řešili jsme rovněž situace, kdy se řidič na výzvu policisty odmítl podrobit kontrolnímu vážení a při kontrole odmítl najet s vozidlem na nízkorychlostní kontrolní váhy, což mu ukládá zákon,“ uvedl David Jirák, vedoucí odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Loni nízkorychlostní vážení odmítlo 112 řidičů, policisté za to ukládali pokuty v maximální možné výši.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář