Objem leasingů a úvěrů roste. Objem leasingů a úvěrů na nová osobní auta i počet profinancovaných vozidel v letošním prvním čtvrtletí meziročně stouply, a to jak v kategorii domácností, tak ve firemní sféře. Zároveň po delší době přestala růst průměrná výše leasingu anebo úvěrů na nový osobní automobil. Vyplývá to ze statistik České leasingové a finanční asociace (ČLFA).

V letošním prvním čtvrtletí si domácnosti od členských společností asociace půjčovaly na nový osobní vůz v průměru 313 802 korun, zatímco loni ve stejném období to bylo 325 813 korun. Meziročně tak došlo k poklesu průměrné výše leasingu či úvěru o 3,7 %. Členské společnosti ČLFA poskytly domácnostem v letošním prvním čtvrtletí na financování nových osobních automobilů 888 milionů korun, o 5,3 % více peněz než v úvodním kvartále loňského roku. Počet profinancovaných nových osobních aut v této kategorii stoupl o 9,3 % na 2830.

Objem leasingů a úvěrů roste. V posledních třech letech asociace pozorovala neustálý nárůst průměrné výše leasingu nebo úvěru na nový osobní automobil. Jenom za loňský rok tento parametr meziročně poskočil o 13,5 % v kategorii domácností a o 6,6 % ve firemní sféře. V letošním prvním čtvrtletí došlo poprvé po delší době k narušení tohoto trendu.

„Nelze vyloučit, že jak privátní zájemci, tak podnikatelské subjekty začali vnímat zhoršený makroekonomický vývoj, zejména vysokou inflaci, a proto jsou s investicemi opatrnější. Na druhou stranu stále platí, že situace na trhu s novými automobily, tedy jejich nedostatek a neustálé zdražování všech vstupů, nahrává spíše dalšímu zvyšování cen. Zatím je tedy předčasné vyvozovat, že dochází k trvalejší změně v dosavadním vývoji. Uvidíme, jaká čísla přinesou další měsíce,“ říká Jaroslav Krutilek, generální tajemník ČLFA.

Pokud jde o produkty, kterými zákazníci financují osobní automobily, mezi domácnostmi je nejoblíbenější spotřebitelský úvěr, který volí významná většina privátních klientů členů ČLFA.  Na operativní leasing v této zákaznické skupině v letošním prvním čtvrtletí připadlo 13,3 % nově uzavřených smluv.

Ve firemní sféře dosáhl podíl operativního leasingu v rámci financování nových osobních vozidel 46,8 %. Firmy přitom na rozdíl od domácností více využívají nejvyšší formu operativního leasingu, tak zvaný full-service leasing, který poskytuje komplexní péči o vozidlo.

Česká republika je s počtem kolem 51.000 internetových obchodů považována podle firmy Shopsys za e-shopovou velmoc. Většina on-line prodejců ale neprosperuje. Postupně se tak bude prohlubovat rozdíl mezi jednotlivými firmami – velké budou na úkor malých a středních růst, některé menší společnosti ale mohou z trhu zmizet. Problém budou mít především obchodníci, kteří se nedokážou odlišit a budou chtít konkurovat pouze cenou. ČTK to řekl Michal Dugáček, nový e-commerce ředitel společnosti Shopsys, která je zaměřená na tvorbu e-shopů.

Z dat Asociace pro elektronickou komerci (APEK) podle Dugáčka vyplývá, že 90 procent on-line obchodů působících v tuzemsku má roční obrat do jednoho milionu korun. „To není ani na zaplacení jednoho člověka vzhledem k poměrně nízkým maržím v e-commerce,“ řekl. Dodal, že navíc i některé velké společnosti mají problém se ziskovostí. Zmínil například Mall Group, která společně s kurýrní službou WeDo vykázala za finanční rok končící letos 31. března provozní ztrátu (upravená EBITDA) 96 milionů zlotých, tedy přes půl miliardy korun, proti předchozímu mírnému zisku.

Mezi internetovými obchodníky se budou podle Dugáčka čím dál tím více „rozevírat nůžky“. Větší firmy porostou rychleji než trh, nejsilnější společnosti budou těžit ze své velikosti a známosti mezi zákazníky. Menší a střední firmy budou slábnout nebo ukončí činnost, uvedl.

Pandemie koronaviru zrychlila rozvoj internetového prodeje a z velkých kamenných obchodníků nemají podle Dugáčka e-shop už pouze jednotky společností. Právě u provozovatelů kamenných prodejen lze ale očekávat více investic do on-line prodeje. „Pouze zhruba deset až 20 procent hráčů má e-shop a služby na něm na takové úrovni, že můžou konkurovat nejlepším e-commerce hráčům. Mám pocit, že někteří prodejci pořád e-commerce nevěnují dostatečnou pozornost a e-shop mají jen proto, že ´musí´,“ řekl dále Dugáček.

Překážky vstupu do internetového prostředí jsou podle Dugáčka sice poměrně malé, ale bariéry úspěchu obrovské. Dugáček proto kamenným obchodníkům radí, aby přestali své e-shopy řídit krizově, jak byli zvyklí v průběhu pandemie, a přistoupili k vedení více strategicky. Pro úspěšné fungování je dobré mít pro internetový obchod samostatný tým, nevčleňovat ho do stávajících oddělení marketingu nebo IT.

Dugáček doplnil, že internetoví i kamenní obchodníci se v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu a rostoucí inflace musejí připravit na to, že lidé budou méně utrácet, zejména za zbytné zboží a budou ještě citlivější na cenu. Navíc mnoho produktů si už nakoupili v průběhu pandemie, kdy nemohli peníze tolik vydávat za kulturu nebo cestování.

Tržby internetovým a zásilkovým obchodům v březnu podle dat Českého statistického úřadu meziročně klesly o 19 procent.

Češi loni v e-shopech podle dat nákupního rádce Heureka a APEK utratili 223 miliard korun, meziročně o 14 procent více. Počet internetových obchodů ve srovnání s předchozím rokem vzrostl o tři procenta na 50.985.

Starší motocyklisté jsou na silnicích stále rizikovější skupinou, jejich podíl na nehodovosti každým rokem roste. Loni motocyklisté starší 45 let byli u 1241 dopravních nehod, což je nejvíce za minimálně deset let. U mladších motorkářů naopak podíl klesá. Příčinou je rostoucí obliba motocyklů mezi staršími, kteří si často opatřují silnější stroje. Vyplývá to ze statistik policie a pojišťoven.

Mezi nejrizikovější skupinu řidičů na silnicích patří dlouhodobě automobiloví řidiči do 24 let, kteří bývají nezkušení a častěji riskují. V posledních letech však stoupá podíl nehodovosti i u motoristů ve střední věku a starších řidičů, zejména pak v případě motocyklistů, ukazují statistiky.

„Zatímco u osobních aut je nejvyšší riziko u mladých, u motocyklů se vyvíjí za poslední léta trend, že nejvíce nehod, tedy přes polovinu, způsobí čtyřicátníci a padesátníci. Ti si také aktuálně pořizují nejvíce strojů. Plní si chlapecké sny a mají dost peněz na silné motocykly,“ řekla mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.

Podle statistik mladší řidiči už v současnosti procentuálně způsobují na motocyklech méně nehod, než řidiči ve středním věku. „Mladí zpravidla rostou na malých mopedech či motocyklech a postupně se sžívají se silnějšími stroji a vyšší rychlostí, jak to jejich věk dovolí. Mají také podstatně lepší fyzickou kondici než osoby ve středním věku, což je pro provoz motocyklů určitě předpoklad jeho správného zvládnutí,“ dodala Svobodová.

Podle Igora Siroty z ÚAMK (Ústředního automotoklubu České republiky) existuje spojitost mezi věkem a tím, jaký druh motocyklu řidič využívá. „Pokud jde o věk motorkářů, je nutné rozlišit, zda jde o maloobjemové stroje, jako jsou skútry. V této kategorii jsou jezdci častěji mladšího věku. Naopak u velkoobjemových strojů je vysoký podíl jezdců ve věku nad 40 let, protože se jedná o poměrně drahé kusy,“ vysvětlil Sirota.

„Ty sedlají často sváteční jezdci z vyšších věkových kategorií s menší vyježděností, tudíž tak dobře nezvládají svůj silný motocykl a zapisují se do statistik jako věková kategorie s vyšším počtem nehod,“ dodal.