Cyklistu má na silnici chránit vyhrazený pruh. Jejich pravidla veřejnost často nezná.
Počet dopravních nehod cyklistů z dlouhodobého hlediska neklesá, dochází ale k poklesu vážných následků těchto nehod. Bohužel i přesto, že počet usmrcených cyklistů se ve srovnání s rokem 2011 snížil, jednalo se v roce 2021 o 43 cyklistů, kteří při dopravních nehodách přišli o život. Milovníky kol kromě pasivní bezpečnosti mohou na silnici ochránit pro ně vyhrazené pruhy. Existují tři druhy. Veřejnost ale často neví, jaká se k nim váží pravidla a mylně je označuje za cyklostezku.
Počet dopravních nehod cyklistů z dlouhodobého hlediska neklesá, dochází ale k poklesu vážných následků těchto nehod. K nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu počtu usmrcených došlo mezi lety 2015 a 2016, kdy počet usmrcených cyklistů při dopravních nehodách klesl z 68 na 39, bohužel se tento trend neudržel v následujících letech, kdy opakovaně dochází k jednotkovým nárůstům a poklesům. Podle Centra dopravního výzkumu evidovala v roce 2011 Policie ČR celkem 3 785 nehod cyklistů, vážně zraněných bylo 443 (11,7 %), úmrtí 50 (1,3 %) O pět let později (2016) to bylo 3 985 dopravních nehod s účastí cyklistů, vážně zraněných bylo 417 (10,5 %) a mrtvých 39 (1 %). V roce 2021 bylo evidováno 3 994 nehod s účastí cyklisty, při kterých bylo 234 (5,9 %) vážně zraněno a 43 osob (1,1 %) usmrceno.
Bezpochyby klíčovým faktorem, kromě znalosti pravidel, je na silnicích vzájemná ohleduplnost, respekt a tolerance mezi cyklisty a motoristy. „Nejbezpečnější by bylo oddělit cyklisty od silnic plných aut, motocyklů a nákladní dopravy. To ale reálně není možné,“ říká za Tým silniční bezpečnosti Jan Polák a dodává: „K vyšší bezpečnosti přispívají na tuzemských komunikacích vyčleněné pruhy pro cyklisty. Existují tři druhy, veřejnost jejich rozdíly často nezná.“
Vyhrazený pruh pro cyklisty je označen vodorovným symbolem kola a pokud prochází křižovatkou, je vyznačen červenou barvou. Na začátku je označený svislou dopravní značkou. Použitý je tam, kde to šířka komunikace dovoluje. „Pruh je výhradně určen pro cyklisty, kterými jsou i jezdci na koloběžkách a tento pruh mohou využít případně i jezdci na kolečkových bruslích. Nikdo jiný ve vyhrazeném pruhu pro cyklisty nemá co dělat. Není to místo, kde by měli chodit chodci nebo zastavovat nebo dokonce parkovat auta.“ upřesňuje metodička dopravní výchovy Týmu silniční bezpečnosti Markéta Novotná.
Druhým typem je jízdní pruh pro cyklisty, tzv. ochranný, s vodorovným symbolem kola. Ten není označen svislou dopravní značkou. V tomto pruhu má cyklista přednost a automobily do něj mohou za určitých okolností vjet. Rozdíl mezi jízdním pruhem pro cyklistu tzv. ochranným a vyhrazeným jízdním pruhem spočívá v tom, že do ochranných jízdních pruhů pro cyklisty mohou vjíždět vozidla, pro které ve zbytku vozovky není dostatek místa. Platí ale stejné pravidlo jako u vyhrazeného pruhu – žádné parkování a stání aut a chození chodců. Není barevně podbarven, oddělený je přerušovanou dělící čáru, která bývá užší než pro vyhrazený jízdní pruh. Jak podotýká Jan Polák neplatí to vždy: „Existuje unifikace v podobě technických podmínek, ale není vždy dodržována. Je to spíše doporučení, než závazné pravidlo.“
Třetím pruhem je piktogramový koridor pro cyklisty. Ten není oddělený od pruhu pro motorová vozidla, není podbarvený, nemá ani na svém začátku svislou dopravní značku. Je vyznačen pouze vodorovným značením se symbolem cyklisty na kole a směrem jízdy. Účastníkům silničního provozu naznačuje kudy mohou projíždět cyklisté a vnímat se dá i jako místo s jejich zvýšeným výskytem.
„Cyklisté, stejně jako motoristé, se v jednotlivých pruzích neorientují. Obě skupiny je vnímají jako pruh pro cyklisty. Jaká se k nim vztahují pravidla už nevědí. Veřejnost rozdíly nezná a nesprávně tyto pruhy označuje za cyklostezku,“ upozorňuje Markéta Novotná a Jan Polák dodává: „Není nic výjimečného, že se cyklisté i motoristé na silnicích setkají s kombinací všech tří pruhů, které se střídají. Pro každý platí jiná pravidla. Bohužel chybí kontinuita řešení, jak v takové situace cyklistu ochránit.“ Jednotlivé pásy se mohou na krátkém úseku rychle měnit a znalost jejich pravidel v podvědomí lidí stále chybí. „Je to mimo jiné i chyba závěrečných otázek v autoškole. Ty příliš nereflektovaly změny v dopravě, téma jako celek chybí. Situace se poslední dobou konečně mění k lepšímu,“ doplňuje Jan Polák.
„V rámci projektu Na kole jen s přilbou se tomuto tématu věnujeme. Chceme cyklisty edukovat a tím je také ochránit. K ochraně ale patří i pasivní bezpečnost, proto je důležité mít kolo technicky v pořádku. Velmi důležitá je i ochranná přilba, která je do osmnácti let povinná. Kvalitní a správně nasazená snižuje riziko vážných nebo smrtelných zranění i u dospělého,“ připomíná Markéta Novotná.
Rozdíly v přístupu k pasivní bezpečnosti jsou patrné mezi milovníky sportovní cyklistiky a těmi, kteří kolo využívají v městské dopravě. U sportovní jsou většinou kola dobře vybavená a technicky v pořádku, lidé dbají na fyzičku a více také na pasivní bezpečnost. Podle statistik zanedbává pasivní bezpečnost především generace ve věku 55 – 64 let. „Velmi často je tato generace přesvědčená, že dosud se bez přilby obešla a nic se nestalo, tak proč to měnit,“ upozorňuje na fakt Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR.
Podle policejních statistik minulý rok zemřelo při dopravních nehodách 43 cyklistů, 72 % z nich nemělo ochrannou přilbu. Centrum dopravního výzkumu analyzovalo 119 nehod cyklistů v rozmezí let 1995 až 2013. Podle závěru 37 % cyklistů by kolizi přežilo, pokud by použili cyklistickou helmu. „Přestože je to výzkum starší, závěry jsou stále platné. Je to jasné poselství o důležitosti ochranné přilby při jízdě na kole,“ uzavírá Jan Polák.
Hlavním cílem projektu Na kole jen s přilbou je přispět ke snížení nehodovosti a zejména závažných následků dopravních nehod cyklistů, zapříčiněných jejich nesprávným chováním a nepoužíváním bezpečnostních prvků při jízdě na kole, a to prostřednictvím komunikační kampaně zaměřené na informování a motivování cyklistů k dodržování příslušných bezpečnostních zásad při jízdě na kole ve městech, ale i při rekreaci. Projekt je spolufinancován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Mezi významné partnery patří Policie ČR, Horská služba ČR, Mojekolo.cz, Toyota a podnik Lesy České republiky, s. p.
