[quote]Dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk ve třetím čtvrtletí ztrojnásobil hrubý provozní zisk (EBITDA) na rekordních 6,9 miliardy dolarů (152,1 miliardy Kč). Firma je světově největším kontejnerovým dopravcem po moři a hospodářský výsledek zlepšila navzdory přetrvávajícímu nedostatku kontejnerů. Za ním jsou převážně problémy v přístavech způsobené uzávěrami kvůli šíření koronaviru. Firma dnes uvedla, že jí pomohly rekordní sazby za přepravu zboží.[/quote]

Důsledkem koronavirové pandemie je mimo jiné nedostatek kontejnerových lodí a zácpy v přístavech. To všechno v době vysokých spotřebitelských výdajů a poptávky, což vede k růstu poplatků za přepravu nákladů na nová maxima. Firma očekává, že její klíčový byznys, což je přeprava zboží přes oceány, poroste pomaleji než globální poptávka po kontejnerech. U ní se letos počítá s růstem o sedm až devět procent, zatímco dosud se čekal růst o šest až osm procent.

Dánský podnik také oznámil, že koupí zasílatelskou firmu Senator International, jejíž největší část podnikání se soustředí na leteckou přepravu zboží. Spolu s nákupem dvou letadel Boeing za to Maersk zaplatí celkem asi 644 milionů dolarů.

Maersk své aktivity neustále přizpůsobuje situaci na trhu. Díky solidním výsledkům za pandemie firma urychluje transformaci z kontejnerového dopravce po moři směrem k vytvoření integrované logistické společnosti. Zisk za třetí čtvrtletí je výrazně vyšší, než firma uváděla v předběžném odhadu v polovině září, kdy hovořila o zisku blízko sedmi miliardám dolarů. Tehdy také zlepšila celoroční výhled.

Podnik také oznámil, že rozšíří program odkupu svých akcií, a to o pět miliard dolarů na roky 2024 a 2025. Odkupem akcií se snižuje jejich počet v oběhu, což přispívá k růstu zisku na akcii a zpravidla vede i k růstu ceny akcií na burze.

Zdroj : ČTK

[quote]Česko patří v množství emisí oxidu uhličitého vypuštěného z nových aut k nejhorším v Evropě. S hodnotou emisí 120,9 gramu na kilometr je v žebříčku Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) šesté nejhorší. Upozornila na to společnost Arval. Hlavní příčinou tohoto stavu je podle ní konzervativní přístup firem i lidí k alternativním pohonům.[/quote]

V Evropě podle údajů klesly emise z nově prodaných aut v průměru o 11 procent. Průměr je kolem 108,2 g/km. Nejnižší množství emisí z nových vozů patří podle ACEA Norsku, Islandu a Nizozemsku. Na opačném konci žebříčku stojí země východní a střední Evropy, nejhorší výsledek patří Bulharsku se 133 gramy oxidu uhličitého na kilometr.

Klíčovým důvodem vysokých hodnot oxidu uhličitého u nových vozů v Česku je slabé zastoupení aut s alternativním pohonem. Podle odborníků je to patrné především u firem, protože firemní vozy tvoří dlouhodobě více než tři čtvrtiny registrací nových vozů v Česku.

„České firmy stále většinově nakupují spíše automobily se spalovacími motory, byť se situace postupně mění a 22 procent tuzemských společností má již ve svých vozových parcích vozidla s alternativními pohony,“ uvedl Tomáš Kadeřábek, konzultant společnosti Arval, která poskytuje operativní leasingy. Poukázal přitom na letošní průzkum Arval Mobility Observatory, podle něhož se výrazně zvýšil podíl firem majících ve své flotile elektromobily, oproti loňsku dvojnásobně na osm procent. „Pokud však nedojde k výraznějšímu daňovému zvýhodnění vozů s alternativními pohony, větší proměna preferencí fleetových manažerů v nejbližší době nenastane,“ dodal Kadeřábek.

Pro běžné motoristy je dlouhodobě hlavním argumentem cena. Většina českých řidičů plánuje podle průzkumů za nový vůz utratit do půl milionu korun, takových vozů ale výrazně ubývá. „Vozy s alternativními pohony budou do deseti let jedinými auty, která si od automobilek s evropským zastoupením bude moci český zákazník koupit. Jejich cena ale v dohledné době neklesne pod půlmilionovou hranici, která je pro většinu zákazníků v Česku zásadní,“ podotkl generální ředitel Arvalu Aleš Polák.

Zájem o elektromobily postupně stoupá. Na konci loňského roku bylo v Česku registrováno 7109 elektromobilů a kolem 3000 plug-in hybridů. Počet bateriových elektrických vozidel se vloni téměř zdvojnásobil. Elektromobily se na celkových prodejích nových aut podílely z 2,58 procenta.

Zdroj : ČTK

[quote]Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna zvýšil z původních 2,1 milionu na 2,4 milionu korun pokutu pro společnost Lorenc Logistic, kterou firma dostala za kartelovou dohodu. Společnost proti původní pokutě podala rozklad, rozhodnutí je pravomocné. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě[/quote]

„Sankce neměla být stanovena na základě obratu soutěžitele za rok 2019, nýbrž z již dostupných údajů za rok 2020. Při výpočtu na základě účetních podkladů za rok 2020 pak byla pokuta pro soutěžitele Lorenc stanovena na 2,413.000 korun. Podatel rozkladu si musí být vědom skutečnosti, že v druhostupňovém řízení u Úřadu může být pokuta i zvýšena,“ uvedl Mlsna.

Lorenc Logistic dostala spolu se společností Expres Van letos v červnu pokutu za to, že v souvislosti s veřejnými zakázkami Správy železnic na přepravu obchodních balíků pro roky 2014 až 2016 a 2016 až 2018 koordinovaly svou účast a nabídky tak, aby zakázku získala společnost Expres Van. Tato firma byla navíc potrestána zákazem účasti ve veřejných zakázkách na dva roky, zaplatila také pokutu 754.000 korun.

Lorenc Logistic přistoupila v prvostupňovém řízení na takzvané narovnání s ÚOHS, za což dostala o 20 procent nižší pokutu ve výši 2,1 milionu korun a nebyl jí uložen zákaz plnění veřejných zakázek. Proti výši pokuty následně podala rozklad k předsedovi úřadu, kde argumentovala tím, že její jednání nemělo žádný dopad na hospodářskou soutěž a že z tohoto jednání neměla žádný prospěch. Výši pokuty označila za nespravedlivou ve srovnání s pokutou uloženou Expres Van.

Mlsna, který rozkladu nevyhověl, zdůraznil, že odmítá snahu o zlehčování tohoto protisoutěžního jednání. „V případě zakázaných dohod typu ‚bid rigging‘ není primárně postihován výsledek nebo dopad jednání ve shodě, ale samotné jednání jako takové – zakázaná cílová dohoda,“ uvedl Mlsna.

Rozhodnutí je pravomocné a firma musí pokutu zaplatit. Rozhodnutí předsedy ÚOHS může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně, podání žaloby ale neodkládá povinnost pokutu zaplatit.

Zdroj : ČTK

[quote]Unikátní lokomotiva „Laminátka“ z plzeňské Techmanie, která je zapsána na seznamu kulturních památek ČR, obohatí sbírky Národního technického muzea (NTM). Jde o prototyp šestinápravové elektrické lokomotivy S699.001 vyrobené ve Škodě Plzeň roku 1963. Dnes se vydala na cestu z Plzně do železničního depozitáře NTM v Chomutově. Šlo o největší a nejtěžší elektrickou lokomotivu pro traťovou službu na území ČR, řekl dnes ČTK mluvčí muzea Jan Duda.[/quote]

NTM ji získalo na základě předkupního práva ministerstva kultury do státní sbírky. Podle Dudy jde o „průkopníka“, který stojí na počátku vývoje střídavé elektrické trakce na českém území, která brzy ovládla celou republiku. „Vedle rozměrových a výkonových superlativů je nesmírně cenná také pro svůj ikonický design, za nějž vděčí designérovi Otakaru Diblíkovi, který pro stavbu skříně použil tehdy nový a nepříliš vyzkoušený materiál -⁠ skelný laminát, díky němuž se podařilo vytvořit z lokomotivy doslova umělecké dílo,“ uvedl Duda.

Plzeňská Techmania Science Center, jejíž hlavní náplní je přibližování vědy a techniky prostřednictvím chytré zábavy, spravuje několik klenotů bývalé továrny Škoda Plzeň. „Po zhodnocení svých možností v ochraně historických exponátů a snaze centra se stát výkladní skříní nových technologií a jejich aplikací rozhodla o odprodeji této lokomotivy značné historické hodnoty a významu,“ řekl Duda. Vozidlo je pro své kvality zapsáno na seznamu kulturních památek ČR, a ministerstvo kultury tak uplatnilo předkupní právo státu ve prospěch NTM. „Přechodem z nestátního sektoru do státní sbírky bude pro tento unikát zaručena nejvyšší možná právní ochrana a jistota zachování pro budoucí generace,“ uvedl.

V návštěvní sezoně bude lokomotiva vystavena v depozitáři NTM v Chomutově. „Po dokončení stálé expozice Muzea železnice a elektrotechniky NTM na pražském Masarykově nádraží je předpokládáno vystavení právě zde. Ani jedna z lokací nevylučuje příležitostné vystavení na dalších místech, domovskou Plzeň nevyjímaje,“ řekl mluvčí NTM. Muzeum podle něj nezískává předměty do sbírek primárně k jejich zprovoznění, ale kvůli zachování ve státní sbírce pro budoucí generace, což platí i pro historická kolejová vozidla. „Zapsání do sbírky NTM však neznamená, že některé z vozidel nemůže být zprovozněno. Rozhodující je celá řada okolností. Mimo jiné je to finanční náročnost opravy a následné provozní využití stroje,“ uvedl Duda. Laminátka patří k těm, jejichž zprovoznění je pro NTM za finanční a provozní spolupráce externích partnerů představitelné.

Zdroj : ČTK

[quote]Při dopravních nehodách na českých silnicích zemřelo v říjnu zatím 43 lidí. Loni ve stejném měsíci si havárie vyžádaly 36 životů. Vyplývá to ze statistik na webu dopravní policie. Od začátku letošního roku zemřelo při nehodách 386 lidí.[/quote]

Ve třech říjnových dnech si havárie vyžádaly shodně čtyři oběti. V dalších dvou dnech přibylo do statistik po třech mrtvých.

Navzdory počínajícímu podzimu byly mezi oběťmi říjnových nehod i cyklisté a motorkáři. Poslední řidič motorky zemřel v sobotu u Jaroměře na Náchodsku po nárazu do boku před ním jedoucí dodávky, která pravděpodobně odbočovala vlevo. V pondělí v Hradci Králové zahynul třiapadesátiletý cyklista, do kterého zezadu narazilo osobní auto.

Zatím nejtragičtějším měsícem na českých silnicích byl letos srpen s 56 oběťmi. Následuje červenec se 47 a květen se 46 mrtvými při nehodách.

Nejčastější příčiny tragických nehod jsou podle policie dlouhodobě stejné. Patří mezi ně hlavně nepřizpůsobení rychlosti, nevěnování se řízení a nedání přednosti v jízdě.

V loňském roce si nehody na českých silnicích vyžádaly 460 obětí, což byl nejnižší počet od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky nehod. Důvodem byla opatření související s epidemií koronaviru, která loni hlavně na jaře a pak také na podzim výrazně utlumila provoz.

Zdroj : ČTK

[quote]Rakouský železniční dopravce ÖBB přechází v Česku na proud z obnovitelných zdrojů, a to s okamžitou platností. Počátkem tohoto roku přechod na stoprocentní zelený proud rakouské dráhy oznámily přitom už i na linkách v Německu. V samotném Rakousku využívá ÖBB zelený trakční proud už od roku 2018.[/quote]

Zeleně i po Česku, to oznámily rakouské dráhy ÖBB, které všechny spoje TransFER budou s okamžitou platností provozovat výhradně se zeleným trakčním proudem. Novinka se týká především intermodální přepravy z Brna do Budapešti nebo z Mělníka do Hamburku a vozových zásilek z Bohumína nebo Petrovic do Hohenau.

Zavedením zeleného trakčního proudu v Česku pokračuje ÖBB RCG ve své cestě k udržitelné nákladní dopravě.

Již počátkem roku zavedly rakouské dráhy zelený proud na linkách v Německu. V Rakousku ho využívají již od roku 2018. Podle vyjádření ÖBB je ale již nyní jasné, že po České republice budou přibývat i další země, v kterých nákladní vlaky dopravce bude využívána pouze energie z obnovitelných zdrojů energie.

Pro železničního dopravce se sídlem ve Vídni je Česko významným trhem.

Více než 300 zaměstnanců RCG se v České republice stará o zákazníky především z oblasti zemědělství, odpadového hospodářství, dřevařského průmyslu, chemického průmyslu a stavebnictví. Kromě skladu s vlečkou v Praze-Malešicích provozuje skupina ÖBB Rail Cargo v České republice tři kontejnerové terminály na centrálních místech v Brně, Mělníku a Přerově. Bez ohledu na to, zda se jedná o manipulaci z vagónu na kamion nebo z vagónu na vagón, na terminálech je k dispozici dostatek kontejnerových vysokozdvižných vozíků, kolejových systémů a kontejnerových kapacit.

Zelený trakční proud pro železniční provoz v Německu a České republice je získáván z partnerských elektráren a čerpán z veřejné sítě. Původ je potvrzen certifikáty nebo dokladem o původu. V Rakousku již ÖBB provozuje osm vlastních vodních elektráren a jednu solární elektrárnu, které dohromady vyrábějí více než třetinu potřebné trakční energie.

Cílem ÖBB Rail Cargo Group je i v budoucnu přesunout více zboží na koleje.

Každá tuna, která se totiž přepravuje po železnici, snižuje ekologickou stopu a přispívá podle ÖBB k dosažení rakouských a evropských cílů v oblasti klimatu a životního prostředí. V současné době ušetří vlaky železniční nákladní dopravy skupiny ÖBB Rail Cargo v Rakousku ročně 1,1 milionu tun CO2. Spoje operované v České republice by tuto úsporu mohly v budoucnu ještě navýšit.