[quote]Doba doručení zboží z Asie do ČR se prodloužila minimálně o dva týdny na osm týdnů. Standardní přeprava bez příplatků se může protáhnout o 1,5 až dva měsíce. Hlavním úskalím a prodloužením celého procesu dopravy je naloďování, kdy zboží respektive kontejner déle čeká v přístavu. Doprava je zároveň čtyřikrát dražší než před rokem a významná část zboží kvůli tomu zdražuje. Vyplývá to z údajů distribuční společnosti Agora DMT, která zastupuje světové výrobce elektroniky.[/quote]

Před rokem bylo podle údajů CzechTrade možné velký kontejner o délce 40 stop (cca 12 metrů) objednat na dopravu mezi Evropou a Indií nebo Čínou za cenu zhruba kolem 2500 dolarů (56.640 Kč). V současnosti stejná objednávka vyjde na 10.000 až 12.000 dolarů (až 257.500 Kč). „Nicméně s různými příplatky za garantované dodání či prioritu při odeslání se cena může vyšplhat dokonce až k 16.000 USD,“ doplnil ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji Aleš Červinka. Někteří čeští dovozci tak nemají jinou možnost než odložit dovoz zboží z Číny na pozdější dobu a doufat, že doprava zlevní. Při započítání stávajících cen za kontejnery by totiž bylo dovozené zboží v Evropě neprodejné.

Prodloužení doby dopravy od výrobce je v kontrastu s tím, že zákazníci žádají zboží skladem, a pokud jej nemají, obrátí se jinam. „Dlouhodobý trend je takový, že právě časové hledisko berou zákazníci při výběru e-shopu výrazně v potaz,“ uvedla mluvčí největšího českého srovnávače cen Heureka.cz Adéla Berková. „Rychlost a cena doručení hrají klíčovou roli. Český zákazník je v tomto aspektu velmi náročný a prodlevy v doručení příliš neodpouští,“ dodala mluvčí Mall.cz Pavla Hobíková. Zájem o zboží z Asie je přitom podle ní nyní extrémní.

Letos i s ohledem na větší poptávku po zboží lze podle ředitele Agory Davida Fuchse očekávat, že jen obchodník, který jej má skladem, bude prodávat. „V kontextu zdražování surovin a materiálů a logistických problémů bude nastávající sezóna opravdu zajímavá,“ dodal.

Pandemie koronaviru do značné míry přesunula koupi elektroniky a podobného zboží z kamenných prodejen na internet. Novinkou u velkých on-line prodejců je tzv. dropshipping, kdy prodejce na svých internetových stránkách nabízí zboží, které nemá skladem, je ovšem domluvený se svým dodavatelem k přímému poslání zákazníkům. Tento způsob objednávání a komunikace je ale podle obchodníků finančně náročný na nastavení mezi prodejcem a dodavatelem. Kvůli tomu jej využívají jen velcí dodavatelé nebo distributoři.

Zdroj : ČTK

[quote]Zabezpečovací evropský železniční systém ETCS by v následujících deseti letech měl být postupně vybudován na asi 4800 kilometrech tuzemských tratí. Stát na to dá zhruba 47 miliard korun, dalších 15 miliard vynaloží na vybavení vlaků stejným systémem. Vyplývá to z plánu na zabezpečení tuzemských železnic, který v pondělí projedná vláda. ETCS je nejvyšší zabezpečovací systém, automaticky zastaví vlak na dálku. V ČR je jím nyní vybaveno 569 kilometrů tratí z celkových zhruba 9000 kilometrů železniční sítě.[/quote]

Zabezpečení železničních tratí je v Česku dlouhodobě diskutované téma. Prioritou státu je instalace evropského sytému ETCS na všech tratích v jeho různých modifikacích. „I železnice musí být bezpečnější než dosud, proto se chceme zaměřit nejen na železniční přejezdy, ale za prioritní považujeme i zavádění ETCS,“ uvádí ministerstvo dopravy v plánu pro vládu.

Plán se zatím konkrétněji zaměřuje na období do roku 2030. V minulosti však ministerstvo avizovalo, že investice do zavádění ETCS by mělo pokračovat i v dalších letech. V následujících 20 letech by mělo do systému investovat kolem 100 miliard korun a ETCS by se mělo v různých formách objevit i na menších tratích v Česku. Využít na to stát chce i peníze z evropských fondů.

Plán také uvádí, že po instalaci systému na jednotlivé úseky na nich bude postupně zaveden výhradní provoz pro vlaky, které budou stejným systémem vybaveny. Bez toho by ETCS nefungovalo.

Systémem ETCS je nyní pokryto 569 kilometrů železničních tratí, 560 km z nich je ve zkušebním provozu, a na dalších úsecích se připravuje. Například letos začala nebo začne instalace v úsecích Dětmarovice – Mosty u Jablunkova, Votice – České Budějovice, Praha Uhříněves – Praha hl. n., Milovice – Praha hlavní nádraží či Brno Horní Heršpice – Zastávka u Brna.

Téma zabezpečení tuzemských tratí letos opět oživily nehody. K nejtragičtějším patří srpnový střet dvou vlaků trati u obce Milavče na Domažlicku, při kterém zemřeli tři lidé. Trať je vybavená návěstidly a reléovým zabezpečovacím zařízením, ETCS na něm není. Příčinou nehody bylo zřejmě nepovolené vjetí na jednokolejnou trať jednoho z vlaků.

Zdroj : ČTK

[quote]Skupina České dráhy hospodařila v letošním prvním pololetí se ztrátou 217 milionů korun. Meziročně je to i přes pandemii koronaviru a s ní spojená omezení zlepšení o téměř 1,8 miliardy korun. Skoro všechny dceřiné společnosti skupiny skončily první půlrok ziskem. Ve ztrátě 580 milionů korun byla kvůli snížené mobilitě pouze osobní doprava, meziročně si však polepšila o 1,3 miliardy korun. Vlaky ČD cestovalo 50,3 milionu pasažérů, meziročně o 9,5 milionu méně. Novinářům to dnes řekl šéf Českých drah Ivan Bednárik. Za celý loňský rok skupina kvůli krizi hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun.[/quote]

Krize letos zasáhla hlavně osobní dopravu. Během jarního uzavření okresů jezdila vlaky ČD v průměru asi desetina běžného počtu cestujících. Zhruba o tři kilometry se snížila i průměrná přepravní vzdálenost na 40 kilometrů. Tržby z osobní přepravy pak klesly o více než 12 procent na 2,42 miliardy korun.

„Přesto se podařilo hospodaření osobní dopravy výrazně zlepšit. Propad příjmů firma z velké části vykompenzovala efektivním řízením nákladů. Šetříme ve všech oblastech, ať už to jsou personální náklady, výdaje na provoz, marketing a další činnosti,“ uvedl Bednárik. Podle něj nejde jen o jednorázová řešení, ale zejména o systémové změny. Bednárik uvedl, že podnik provedl přes 20 opatření zaměřených na lepší využití synergií uvnitř skupiny, které podniku v pololetí ušetřily na nákladech mateřské společnosti kolem 900 milionů korun.

„V tuto chvíli máme schválenou dlouhodobou strategii, agentura Moody’s nám potvrdila rating na stupni Baa2 se stabilním výhledem, pokračujeme v investicích do obnovy vozidel, rozvoje služeb nebo opravárenství. V příštích deseti letech plánujeme investice ve výši zhruba 120 miliard korun. Většina z těchto prostředků půjde do nákupu nových moderních vozidel. České dráhy i celá Skupina ČD jsou tedy stabilizované a mají jasnou strategii dalšího rozvoje,“ dodal Bednárik.

Ztrátu z loňského roku naopak smazal nákladní přepravce ČD Cargo. Firma v pololetí vydělala 247 milionů korun, což je meziročně zlepšení o skoro 300 milionů. Dopravce přepravil meziročně o 2,1 milionu tun zboží více, tedy celkem 31,1 milionu tun, a navýšil výkony u většiny stěžejních komodit. „Opět se potvrdilo, že vstup na zahraniční trhy byl správným krokem, protože k dosažení konsolidovaného zisku významně přispěly i obchodní aktivity ČD Cargo v Rakousku, Německu, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V tomto trendu dále pokračujeme a založili jsme další dceřinou společnost ČD Cargo Adria, která by měla už brzy začít využívat potenciál dopravního trhu v Chorvatsku a Srbsku,“ podotkl šéf ČD Cargo Tomáš Tóth.

České dráhy letos posílily svou likviditu také rámcovými úvěry se třemi bankami ve výši 8,5 miliardy korun. Další financování investic do vlaků by mělo zajistit připravované partnerství s Národní rozvojovou bankou.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává kolem 23.500 lidí.

Zdroj  :ČTK

Soud v americkém státě Delaware rozhodl, že akcionáři společnosti Boeing mohou žalovat představenstvo firmy v souvislosti se dvěma haváriemi strojů 737 MAX, při nichž zemřelo celkem 346 lidí. Informovala o tom agentura Reuters.

Soudkyně Morgan Zurnová v úterý večer místního času uvedla, že pád prvního ze dvou letounů 737 MAX měl být pro vedení firmy „výstražným světlem“ ohledně bezpečnosti automatizovaného systému řízení letu MCAS, jehož vadné fungování úřady označují za možnou příčinu obou havárií. „Představenstvo tomu mělo věnovat pozornost, ale místo toho věc ignorovalo,“ uvedla soudkyně s tím, že vedení firmy „veřejně lhalo o tom, jak dohlíželo na dodržování bezpečnosti letounů 737 MAX“.

V červnu zahájil v USA činnost fond s 500 miliony dolarů (10,6 miliardy Kč) na odškodnění pozůstalých po téměř 350 obětech, které v roce 2018 způsobil pád letounu 737 MAX v Indonésii a o rok později v Etiopii. Fond je součástí urovnání v celkové výši 2,5 miliardy dolarů (53,2 miliardy Kč), které v lednu uzavřelo s Boeingem americké ministerstvo spravedlnosti. Urovnání umožnilo společnosti Boeing vyhnout se trestnímu stíhání, ale nemělo dopad na občanskoprávní spory příbuzných obětí, které nadále pokračují.

Dvojice havárií způsobila Boeingu ztrátu zhruba 20 miliard dolarů (429 miliard korun).

Zdroj : ČTK