Domů Blog Strana 699

Koruna mírně posílila k euru i dolaru, pražská burza oslabila

Od
Michaela Drábková
-

Koruna dnes mírně posílila k oběma hlavním světovým měnám. K euru proti předchozímu závěru zpevnila o šest haléřů na 24,64 Kč/EUR, vůči dolaru si česká měna polepšila o tři haléře a okolo 17:00 se obchodovala v kurzu 22,39 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza dnes po pěti růstech v řadě oslabila.

Dopoledne koruna posílila až na 24,45 Kč vůči euru, odpoledne ale ztrácela. „Výraznější pohyby můžeme od koruny očekávat koncem března, kdy se očekává další zvýšení centrální úrokové sazby,“ uvedl Jaroslav Tupý ze společnosti Purple Trading.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora dnes v rozhovoru pro agenturu Bloomberg řekl, že úrokové sazby mohou výrazně přesáhnout pět procent. Centrální banka se tím snaží zpomalit vysokou inflaci. Základní sazba, od které se v Česku odvíjí úročení komerčních úvěrů, od začátku února činí 4,5 procenta.

Koruna po zahájení ruské invaze na Ukrajinu na konci února nejprve prudce oslabila na úroveň blížící se skoro 26 korunám za euro a 24 korunám za dolar. Po oznámení ČNB ze 4. března o zahájení intervencí na devizovém trhu proti oslabování české měny koruna zase zpevnila. V posledních dnech kurz koruny k oběma hlavním světovým měnám kolísá.

Pražská burza dnes po pěti růstech v řadě oslabila. Index PX klesl o 1,10 procenta na 1340,29 bodu. Dolů burzu táhly hlavně akcie bankovní skupiny Erste, které odepsaly skoro čtyři procenta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

V červených číslech dnes skončila většina hlavních emisí pražské burzy. Mezi oslabujícími navíc byly emise, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Právě akcie Erste, které dosáhly největšího objemu obchodů, zaznamenaly i nejvýraznější propad. Zlevnily o 3,88 procenta na 807 korun.

Ztrácely i cenné papíry Komerční banky a energetické firmy ČEZ, které byly spolu s Erste třemi nejobchodovanějšími emisemi. Akcie Komerční banky odepsaly 1,44 procenta na 854 korun a akcie ČEZ 0,17 procenta na 860,50 koruny.

Největšího růstu dnes dosáhly cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris ČR, a to o 1,30 procenta na 17.100 korun. Polepšily si také třeba akcie Moneta Money Bank, které si připsaly 0,45 procenta na 89,90 koruny.

Kurz české měny:

Předchozí závěr Dnes kolem 17:00
Kč/EUR 24,70 24,64
Kč/USD 22,42 22,39

Praha spustila další web s informacemi o dopravě

Od
Michaela Drábková
-

Pražský magistrát spustil web prahajede.cz, na kterém lidé naleznou informační servis o pražské dopravě. ČTK o tom v tiskové zprávě informoval mluvčí magistrátu Vít Hofman. Kromě aktualit přinese rozhovory, zajímavosti a informace o plánovaných úpravách ve všech oblastech dopravy. Již dříve Praha spustila weby poladprahu.cz o koncepčním plánu udržitelné mobility a opravujeme.to o dopravních omezeních.

„Chceme, aby Pražané měli jedno místo, kam si chodit pro zajímavé a čtivé informace o tom, co se v dopravě děje a chystá,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě). Texty na webu mají spíše než tradiční formu tiskových výstupů města podobu klasických novinářských článků a mají za úkol přinášet i pohledy do zákulisí a zajímavosti.

Lidé na webu najdou informace o aktuálních stavbách a projektech, jako je rekonstrukce Barrandovského a dalších mostů, stavba metra D, prodlužování a stavba nových tramvajových tratí nebo obnova trolejbusové dopravy. „Pozornost bude věnována i architektuře či dopravním technologiím, které jsou skryty před zraky cestujících. Stránky navíc představí různé historické momenty a výročí,“ sdělil Hofman.

V rozhovorech se nový web zaměří na zástupce zajímavých profesí spojených s pražskou dopravou, například na geology ze stavby metra D, pracovníky vytvářející jízdní řády, řidiče autobusů nebo zaměstnance investičního odboru, pod jejichž dohledem vznikají dopravní stavby. Web se zaměří na všechny druhy mobility, tedy na MHD, automobilovou dopravu, pěší i cyklistiku.

Zdroj  :ČTK

Praha si bude moci nechat peníze ze SFDI, které loni nestihla utratit

Od
Michaela Drábková
-

Hlavní město si bude moci ponechat peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které loni nestihlo utratit. Jde o zhruba 205 milionů korun. Peníze jsou určené na rozvoj a opravy komunikací nahrazující Pražský okruh. Vyplývá to z dokumentu, který dnes projednal magistrátní výbor pro dopravu. Ponechání peněz musí ještě ve čtvrtek schválit pražští zastupitelé. Loni Praha dostala ze SFDI přes 520 milionů korun, což bylo meziročně více.

„Jedná se o prostředky, které nemohly být vyčerpány v loňském roce, proto na ně uzavíráme novou smlouvu,“ řekl na jednání výboru náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Peníze, které město ze SFDI přijalo, jsou určené například na rekonstrukci Barrandovského mostu, propojovací komunikaci Kutnohorské ulice s Pražským okruhem a lávku přes D4 na Zbraslavi, kde je nyní běžný přechod pro chodce. Finance slouží i na opravu opěrné zdi v Průmyslové ulici a na správu, modernizaci dopravního značení či údržbu silnic první třídy. Praha z nich zaplatí také opravu semaforů na křižovatce Argentinské a Plynární ulice v Praze 7.

Město peníze dostává zálohově a použít je může pouze pro schválené účely. Vše musí SFDI následně vyúčtovat. Do každého projektu financovaného z tohoto fondu musí rovněž vložit část svých peněz. Částka, kterou město ze SFDI dostává, se v průběhu roku mění.

SFDI byl zřízený v roce 2000 a je podřízený ministerstvu dopravy. Jeho účelem je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest nebo zavedení či provozování systému elektronického mýtného. Podílí se také na výstavbě nebo opravách cyklistických stezek.

Zdroj : ČTK

Sněmovna podpořila audity bezpečnosti dálnic a stanovených silnic

Od
Michaela Drábková
-

Podmínky pro kontrolu bezpečnosti dálnic, silnic první třídy a dalších vybraných silnic se zřejmě zpřísní. Například vlastníci zákonem stanovených pozemních komunikací budou muset každých pět let zajistit posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích. U rizikových úseků pak budou následovat podrobné prohlídky s návrhy vyššího zabezpečení. Větší kontrola by měla fungovat také při projektování a stavbě dálnic a silnic. Počítá s tím novela zákona o pozemních komunikacích, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Novela zavádí do zákona nové evropské předpisy.

Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti budou kromě komunikací zařazených do transevropské silniční sítě i veškeré dálnice a silnice první třídy vlastněné státem a dále úseky silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví krajů, pokud jsou zcela nebo jen zčásti financované z EU. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poslancům řekl, že audity bezpečnosti dnes často dělají sami investoři z vlastního zájmu, když chtějí dosáhnout v rámci investice co nejvyšší kvality. „V případě akcí dotovaných EU ty audity jsou často už v současné době nezbytnou podmínkou, protože opodstatňují zároveň příslušnou investici,“ dodal. Uvedl také, že ministerstvo tuto novinku projednalo s kraji.

„Jde o úplně novou věc, která dříve nebyla. Nyní to bude povinné,“ sdělil ČTK místopředseda sněmovního hospodářského výboru a stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO). Předpokládá, že na této novince nastane politická shoda mezi opozicí i koalicí. Podle něj toto opatření povede k větší bezpečnosti a nižší nehodovosti.

První posouzení komunikací se má uskutečnit v roce 2024 a opakovat se má každých pět let. Česká strana zvolila tuto nejdelší možnou lhůtu, kterou umožňuje evropský předpis, a to kvůli náročnosti posouzení, uvádí důvodová zpráva. Posuzování se má zaměřit na rizika nehod a na závažnost jejich dopadů. Změny v zákoně by měly zlepšit identifikaci rizikových míst na dálnicích a silnicích. Jednotlivé úseky by měly být následně rozděleny na části s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Ministerstvo dopravy bude vést jejich souhrnný seznam. U rizikových úseků budou muset úřady provést podrobné prohlídky a podle nich nastavit opatření ke zvýšení bezpečnosti.

Další novinkou bude institut prvotního hodnocení záměru, který bude předcházet auditům bezpečnosti dálnic a silnic a jednotlivým postupům podle stavebního zákona.

Zpřísnění podmínek pro posuzování bezpečnosti vychází z evropské směrnice. Dosud tyto podmínky platily pouze pro strategické úseky, které patří do tzv. transevropské dopravní sítě. Nyní se to rozšíří na všechny dálnice, silnice první třídy a také mimoměstské úseky ostatních silnic, které financovala EU.

Předloha má také zrušit povinnost vybavit vozidla s vojenskou poznávací značkou, registrační značkou elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značkou historického vozidla elektronickou palubní jednotkou pro placení elektronického mýtného. „Tato změna navazuje na požadavek ministerstva obrany vznesený v rámci mezirezortního připomínkového řízení. U těchto vozidel je již z jejich specifických registračních značek patrné, že užití zpoplatněných pozemních komunikací dotčenými vozidly nepodléhá úhradě mýtného,“ uvádí vláda v důvodové zprávě.

Další změny by se měly týkat provozovatele mýta, kterým je v Česku společnost CzechToll. Novela pro firmu zavádí povinnost vést účetnictví z mýta odděleně od ostatních aktivit. Návrh také mění dílčí podmínky pro evropskou službu elektronického mýtného, kdy její poskytovatel už nebude muset pokrývat všechny členské státy EU s mýtem, ale postačí smlouvy s pouze čtyřmi zeměmi, respektive provozovateli mýta v nich.

Zdroj : ČTK

Počet uprchlíků ve vlacích do ČR klesá, stále však jde o tisíce lidí denně

Od
Michaela Drábková
-
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Počty uprchlíků z Ukrajiny ve vlacích do Česka v posledních dnech postupně klesají. Nadále jimi ale do země přijíždějí tisíce lidí denně, proti nejvytíženějším dnům v předchozích týdnech jde však zhruba o poloviční úroveň. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Pokračuje také provoz speciálních vlaků RegioJetu, těmi do ČR zatím přijelo kolem 7000 běženců.

„Po vrcholu přeprav sledujeme zhruba v posledním týdnu postupný pokles počtu uprchlíků v našich spojích. Za celé období války od jejího začátku po dnešek je současný počet uprchlíků ve vlacích zhruba na poloviční úrovni proti dnům s největším počtem přepravených osob,“ řekl Šťáhlavský.

Upozornil ale, že i nadále vlaky dopravce jezdí do ČR řádově tisíce lidí, zejména z Polska, Slovenska a také Maďarska. Část z uprchlíků po dojezdu do ČR v zemi dlouho nezůstává a pokračuje do Německa či Rakouska.

Dráhy už v minulých týdnech kvůli velkému počtu cestujících z Ukrajiny posílily mezistátní spoje z Polska a Slovenska o dodatečné vozy. Zvláštní vlak vypravují také mezi Bohumínem a Prahou kvůli zpožděnému příjezdu spoje z Přemyšlu, vlak má podle dopravce také sloužit k odlehčení kmenové soupravy na území ČR. „Vývoj počtu přepravených osob průběžně sledujeme a přizpůsobujeme kapacitu vlaků počtu cestujících,“ dodal Šťáhlavský.

Denně nadále jezdí uprchlíci také speciálními vlaky RegioJetu do Přemyšlu u polsko-ukrajinských hranic. Podle provozního manažera RegioJetu Jiřího Jahelky zatím vlaky do Česka přicestovalo kolem 7000 lidí. Třikrát v týdnu je součástí vlaku humanitární pomoc od nadace Člověk v tísni. Ta je na polsko-ukrajinských hranicích přeložena do vlaku partnerských Ukrajinských železnic a směřuje dále do vnitrozemí válkou zasažené země. „Spojení funguje stabilně a bez jakýchkoliv obtíží,“ dodal Jahelka k provozu vlakového mostu.

Zvláštní humanitární vlaky do ukrajinského Čopu vypravovaly v minulých týdnech i České dráhy. Do Česka jimi přicestovalo na 3700 žen, dětí a seniorů z válkou postižených oblastí. Evakuační spoje však byly pozastaveny kvůli tomu že není možné slovenskou stranou zajišťovat kontrolu na vnější schengenské hranici.

V současnosti dopravce vysílá na Ukrajinu nákladní vlaky s humanitární pomocí. České dráhy také vyhradily 20 vozů pro polské železnice, které je využívají pro převoz uprchlíků v rámci Polska.

Zdroj: ĆTK

Ministr Kupka navštívil Brusel. S evropskými kolegy probíral dopravní plány českého předsednictví i pomoc Ukrajině

Od
Michaela Drábková
-

Pomoc Ukrajině s obnovou dopravní infrastruktury, rozvoj vysokorychlostních tratí nebo příprava evropského systému zabezpečené družicové komunikace. O tom všem jednal ministr dopravy Martin Kupka při své první pracovní návštěvě Bruselu, kde se setkal se svými evropskými protějšky – eurokomisařkou pro dopravu Adinou Vălean, šéfem Generálního ředitelství pro dopravu Henrikem Hololeiem, eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretone, jenž má v portfoliu kosmické aktivity a místopředsedkyní Evropské komise Margrethe Vestager. Svým protějškům představil i připravované akce z dopravní oblasti, které Česká republika uskuteční během nadcházejícího předsednictví v Radě EU.

 

„Celý resort dopravy se připravuje na nadcházející půlrok českého předsednictví. Vše ovlivní ruská válka na Ukrajině. Samozřejmě na situaci reagujeme i v přípravě našich priorit. Je jasné, že mnoho věcí se promění a úspěch našeho předsednictví bude záviset i na tom, jak dokážeme řešit aktuální problémy. Dobře zvládnutá logistika bude jednou z důležitých podmínek pro obnovu válkou zničené Ukrajiny. V oblasti dopravy se určitě  zaměříme na posílení propojení mezi státy, především pak na rozvoj vysokorychlostních železničních spojení, ve kterých vidíme budoucnost evropské dopravy. Věřím, že také můžeme přispět k nalezení kompromisů mezi jednotlivými státy v oblasti snižování emisí v dopravě,“ uvedl po jednáních ministr Kupka.

 

Ministr Kupka se v Bruselu na úvod svého „bruselského dne“ sešel s generálním ředitelem Generálního ředitelství pro dopravu DG-MOVE Henrikem Hololeiem. Následně jednal s eurokomisařem Thierry Bretonem, který na evropské úrovni koordinuje oblast kosmických aktivit. Mluvili především o připravovaném nařízení Secure Connectivity, které by mělo vést k vybudování autonomní evropské sítě zabezpečeného družicového spojení. „Ruská invaze na Ukrajinu nám znovu připomněla důležitost vybudování nezávislého a bezpečného evropského satelitního systému. Proto silně podporujeme program Secure Connectivity a vyjednávání o jeho podobě považujeme za jednu z našich předsednických priorit. Tento systém může představovat i velkou příležitost pro naše firmy, které se mohou zapojit do jeho vývoje,“ říká ministr Martin Kupka.

 

Martin Kupka v rámci návštěvy Bruselu jednal i se svým protějškem v Evropské komisi – eurokomisařkou pro dopravu Adinou Vălean. „S paní eurokomisařkou jsme navázali na naše poslední setkání v polském Krakově a probírali jsme dopravní pomoc Ukrajině. Ta utrpěla obrovské škody na dopravní infrastruktuře a je jasné, že bude potřeba evropský plán na její obnovu – nový Marshallův plán pro Ukrajinu. Jsme připraveni se na jeho přípravě aktivně podílet, uvedl po jednání Martin Kupka.

 

Na společném jednání se probíralo i nadcházející české předsednictví. „Bavili jsme se o legislativních návrzích, které budou spadat do období našeho předsednictví. Jedná se například o nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Stejně tak je pro nás důležitá revize politiky TEN-T dopravních sítí, kde nad rámec vyjednaných vysokorychlostní tratí usilujeme o zahrnutí nového železničního spojení Praha – Liberec do rozšířené sítě TEN-T,“ dodal ministr Kupka.

 

Na závěr své návštěvy Bruselu se ministr Kupka sešel také k diskusi s českými europoslanci, se kterými hovořil o českých dopravních prioritách na nadcházející předsednictví v Radě EU.

 

Česká republika zahájí své historicky druhé předsednictví v Radě EU 1. července.  V rámci něho resort dopravy zorganizuje v říjnu neformální zasedání Rady ministrů dopravy v Praze. Zároveň se připravují i akce na expertní úrovni. Konkrétně Brno by mělo hostit akci Urban Mobility Days, která představí moderní trendy, technologie a inovace v oblasti městské mobility. Na pražském výstavišti se pak začátkem října uskuteční European Space Week (3. – 6. října 2022). Na všechny tyto akce dnes ministr Kupka své evropské kolegy pozval.

Dosluhující šéf Škody Auto Schäfer chce, aby koncern měl závod na baterie v ČR

Od
Michaela Drábková
-

Dosluhující předseda představenstva Škody Auto Thomas Schäfer, který převezme od 1. dubna provozní řízení značky VW, chce, aby si mateřský koncern Volkswagen vybral pro vybudování továrny na automobilové baterie Českou republiku. Schäfer to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podporu Česka jako možného místa nového závodu označil list jako Schäferův dárek na rozloučenou.

„Přejeme si, aby Česko vyhrálo a stalo se dalším místem pro továrnu na baterie koncernu Volkswagen,“ řekl Schäfer. Koncern chce v Evropě vybudovat šest takových závodů, o třech je již rozhodnuto. Vedle Německa, Švédska a Španělska je střední Evropa dalším regionem, kde by měl závod stát. Podle Schäfera panuje velká rivalita mezi sousedními státy o to, kdo ho získá.

Česká vláda podporuje, aby se výrobním místem stalo Česko. FAZ upozornil, že Česko se zároveň připravuje na těžbu lithia ve své části Krušných hor. Lithium je klíčovou surovinou pro výrobu bateriových článků.

Koncern o výstavbě středoevropské továrny na baterie chtěl mít jasno již na konci loňského roku, rozhodnutí ale odložil o zhruba půl roku. Na posuzování a jednání má vliv i nynější ruská invaze na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že ještě v prvním pololetí dospějeme k rozhodnutí,“ řekl Schäfer. Pokud by se tak stalo, koncern by rozhodl ještě za Schäferova působení ve škodovce, protože českou automobilku povede až do konce června.

Schäfer s FAZ hovořil také o tom, že Česko by se mělo stát jedním z center elektromobility a že se zúžením modelových řad automobilky Škoda se nepočítá, ačkoli se podnik musí připravit na další úspory. „Důsledně se zaměřujeme na efektivitu,“ řekl s tím, že cílem je vedoucí pozice v oblasti cenových nákladů. „Škoda na to má,“ dodal.

Zatím není jasné, kdo Schäfera v Mladé Boleslavi nahradí. Týdeník Škodovácký odborář v únoru uvedl, že ve hře o šéfa Škody je devět uchazečů. Čtrnáctideník Automobilwoche na svém webu dnes napsal, že v užším výběru jsou již jen dva kandidáti. Jméno Schäferova nástupce by mělo být známo do dvou týdnů.

Zdroj : ČTK

Ve čtvrtek budou policisté na 900 místech v Česku měřit rychlost

Od
Michaela Drábková
-

Na zhruba 900 místech po celém Česku budou policisté ve čtvrtek po celý den kontrolovat dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Část míst pro kontroly při dopravněbezpečnostní akci Speed Marathon vybrala veřejnost. Na webu policie to dnes oznámila mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Nejčastěji podle ní lidé hlasovali pro měření rychlosti v obcích Nymburk, Ústí nad Orlicí, Dolní Dobrouč na Orlickoústecku, Budiměřice a Netřebice na Nymbursku a Kopidlno na Jičínsku.

Speed Marathon, který je součástí celoevropského měření rychlosti na silnicích, se v Česku uskuteční posedmé. „Akce je zaměřena na dodržování stanovených rychlostních limitů, a to v obci i mimo obec. Policie České republiky na základě dopravně bezpečnostních analýz v daném teritoriu a vlastních vytipovaných rizikových lokalit bude provádět po celý den měření rychlosti,“ popsala akci mluvčí policie.

Místa pro čtvrteční měření rychlosti mohli vybírat i lidé ve veřejném on-line hlasování. Do mapy na webu hlasování zadali podle policie asi 7700 míst. Hlasů bylo jednotlivým místům rozdáno skoro 36.000.

Policisté zároveň na webu zveřejnili úseky, kde budou 24. března rychlost měřit. „Cílem dopravněbezpečnostních akcí je především, snížit dopravní nehodovost a zvýšit bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích. I z tohoto důvodů o akci předem informujeme. Cílem není odhalit co nejvíce přestupků, ale upozornit na rizika, která s sebou nedodržování rychlosti přináší a má za následek každoročně tisíce dopravních nehod a desítky zmařených lidských životů,“ sdělila Rubášová.

Při loňském Speed Marathonu policisté měřili rychlost na 800 místech a zkontrolovali téměř 6000 řidičů. Rychlost překročilo 2322 z nich. Celkem zaznamenali policisté při akci 2747 přestupků.

Zdroj : ČTK

Novým šéfem ČD by se měl stát Krapinec z ČD-Telematika

Od
Michaela Drábková
-

Novým šéfem Českých drah by se měl stát Michal Krapinec, který v současnosti vede dceřiný podnik drah ČD-Telematiku. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Státní dopravce nyní vybírá předsedu představenstva a zároveň generálního ředitele společnosti ve výběrovém řízení, do finálového výběru se z uchazečů podle serveru vedle Krapince dostali ještě Michal Sládek a Bogdan Heczko. Nového šéfa drah, který ve funkci nahradí v únoru odstoupivšího Ivana Bednárika, by ve čtvrtek měla volit dozorčí rada podniku.

České dráhy vyhlásily výběrové řízení na nového šéfa v únoru. Mezi požadavky byly kromě ekonomických, právních nebo obchodních znalostí například manažerské zkušenosti ve společnosti s více než 250 zaměstnanci. Podle dřívějších informací E15.cz se do soutěže přihlásilo kolem deseti uchazečů. Výběr kandidátů má na starosti komise složená z předsedy dozorčí rady ČD Miroslava Zámečníka, dále místopředsedkyně rady a náměstkyně ministra dopravy Lenky Hlubučkové, nového politického náměstka ministra dopravy Tomáše Vrbíka, předsedy Výboru pro audit ČD Tomáše Vyhnánka z ministerstva financí a psychologa Radvana Bahbouha.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zatím výběr nového šéfa drah nekomentoval. „Z výběrového řízení musí vzejít silný manažer, který stabilizuje hospodaření Českých drah. Zároveň bude jeho úkolem vypořádat se s majetkovými vztahy, nastavit efektivnější strukturu řízení celé skupiny ČD. Zvýšit se má také kvalita poskytovaných služeb národního dopravce,“ řekl dříve ministr. Konkrétní nebyl ani předseda dozorčí rady Zámečník.

Vítězný uchazeč nahradí v čele společnosti Ivana Bednárika.Ten v polovině února rezignoval, důvody odchodu z čela společnosti nekomentoval s vysvětlením, že jsou mezi ním a radou. Zároveň však uvedl, že má výhrady vůči úsporám, které vláda při podnikovém hospodaření žádala. Bednárik byl šéfem ČD od prosince 2020, kdy v čele společnosti nahradil Václava Nebeského. Předtím Bednárik vedl ČD Cargo. V současnosti dráhy dočasně vede z pozice místopředsedy představenstva Michal Kraus.

Skupina České dráhy, zahrnující osobního i nákladního dopravce a další dceřiné podniky, předloni hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun. V prvním pololetí loňského roku skončila ve ztrátě 217 milionů korun. Skupina zaměstnává kolem 23.500 lidí.

Ruským aerolinkám bylo v zahraničí zabaveno téměř 80 letadel, řekl ministr

Od
Michaela Drábková
-

V důsledku protiruských sankcí bylo ruským leteckým společnostem v zahraničí zabaveno téměř 80 letadel. Řekl to ruský ministr dopravy Vitalij Saveljev. Západní leasingové společnosti kvůli sankcím vypovídají ruským aerolinkám smlouvy a žádají vrácení letadel. Saveljev též uvedl, že ruské aerolinky S7 do provozu vrátí stroje domácí výroby Iljušin Il-86 a Il-96, napsala agentura RIA Novosti.

„Měli jsme v zemi 1367 letadel (před sankcemi). Přišli jsme o 78,“ řekl podle agentury Interfax ministr. „Tato letadla byla zabavena, a to i v zemích přátelských vůči Rusku – v Turecku, Ázerbájdžánu či v Arménii,“ dodal.

Saveljev rovněž uvedl, že Rusko se snaží jednat o odkupu letadel se západními leasingovými společnostmi, ty však podle něj taková jednání odmítají. Rusko proto začalo pronajatá letadla přesunovat do domácí registrace, což podle agentury DPA umožní ruským aerolinkám nadále provozovat letadla na vnitrostátních linkách.

„Přesunuli jsme (do domácí registrace) téměř 800 letadel. Pojišťujeme je u ruských zajišťoven, které fungují pod centrální bankou,“ řekl ministr. „Hledáme právní cesty, jak se s pronajímateli dohodnout a tento problém vyřešit, zatím to ale není možné,“ dodal. „Neztrácíme však naději a nevzdáváme se, protože v tom případě bychom zůstali bez letecké dopravy,“ prohlásil ministr.

„Nyní jsou S7 pod mým patronátem. Dohodl jsem se s (ministrem průmyslu a obchodu Denisem) Manturovem. Berou pět strojů, dva Il-96 a tři Il-86. Nechají je dostavět a budeme létat,“ řekl Saveljev ke vrácení iljušinů do provozu.

Stroj Il-86 se sériově vyráběl v letech 1977 až 1991. Už v době svého vzniku měl zastaralé motory. Je hlučný a má nízký dolet. Letadla Il-96 jsou „chudou kopií“ amerického Boeingu 767. Jedná se o první sovětské širokotrupé letadlo. Poprvé tento iljušin vzlétl v roce 1993. Je určen pro střední a dlouhé trasy.

Letecká doprava zatím v Rusku dál funguje, v určité fázi však aerolinky začnou pro letadla potřebovat náhradní díly. Úřady se snaží tento problém vyřešit, zaměřují se přitom na zkušenosti Íránu, který je terčem sankcí po řadu let, upozornil Saveljev.

Zdroj : ČTK

1...698699700...1 226Strana 699 z 1 226

Logistický kalendář