[quote]Skupina České dráhy hospodařila v letošním prvním pololetí se ztrátou 217 milionů korun. Meziročně je to i přes pandemii koronaviru a s ní spojená omezení zlepšení o téměř 1,8 miliardy korun. Skoro všechny dceřiné společnosti skupiny skončily první půlrok ziskem. Ve ztrátě 580 milionů korun byla kvůli snížené mobilitě pouze osobní doprava, meziročně si však polepšila o 1,3 miliardy korun. Vlaky ČD cestovalo 50,3 milionu pasažérů, meziročně o 9,5 milionu méně. Novinářům to dnes řekl šéf Českých drah Ivan Bednárik. Za celý loňský rok skupina kvůli krizi hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun.[/quote]

Krize letos zasáhla hlavně osobní dopravu. Během jarního uzavření okresů jezdila vlaky ČD v průměru asi desetina běžného počtu cestujících. Zhruba o tři kilometry se snížila i průměrná přepravní vzdálenost na 40 kilometrů. Tržby z osobní přepravy pak klesly o více než 12 procent na 2,42 miliardy korun.

„Přesto se podařilo hospodaření osobní dopravy výrazně zlepšit. Propad příjmů firma z velké části vykompenzovala efektivním řízením nákladů. Šetříme ve všech oblastech, ať už to jsou personální náklady, výdaje na provoz, marketing a další činnosti,“ uvedl Bednárik. Podle něj nejde jen o jednorázová řešení, ale zejména o systémové změny. Bednárik uvedl, že podnik provedl přes 20 opatření zaměřených na lepší využití synergií uvnitř skupiny, které podniku v pololetí ušetřily na nákladech mateřské společnosti kolem 900 milionů korun.

„V tuto chvíli máme schválenou dlouhodobou strategii, agentura Moody’s nám potvrdila rating na stupni Baa2 se stabilním výhledem, pokračujeme v investicích do obnovy vozidel, rozvoje služeb nebo opravárenství. V příštích deseti letech plánujeme investice ve výši zhruba 120 miliard korun. Většina z těchto prostředků půjde do nákupu nových moderních vozidel. České dráhy i celá Skupina ČD jsou tedy stabilizované a mají jasnou strategii dalšího rozvoje,“ dodal Bednárik.

Ztrátu z loňského roku naopak smazal nákladní přepravce ČD Cargo. Firma v pololetí vydělala 247 milionů korun, což je meziročně zlepšení o skoro 300 milionů. Dopravce přepravil meziročně o 2,1 milionu tun zboží více, tedy celkem 31,1 milionu tun, a navýšil výkony u většiny stěžejních komodit. „Opět se potvrdilo, že vstup na zahraniční trhy byl správným krokem, protože k dosažení konsolidovaného zisku významně přispěly i obchodní aktivity ČD Cargo v Rakousku, Německu, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V tomto trendu dále pokračujeme a založili jsme další dceřinou společnost ČD Cargo Adria, která by měla už brzy začít využívat potenciál dopravního trhu v Chorvatsku a Srbsku,“ podotkl šéf ČD Cargo Tomáš Tóth.

České dráhy letos posílily svou likviditu také rámcovými úvěry se třemi bankami ve výši 8,5 miliardy korun. Další financování investic do vlaků by mělo zajistit připravované partnerství s Národní rozvojovou bankou.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává kolem 23.500 lidí.

Zdroj  :ČTK

Soud v americkém státě Delaware rozhodl, že akcionáři společnosti Boeing mohou žalovat představenstvo firmy v souvislosti se dvěma haváriemi strojů 737 MAX, při nichž zemřelo celkem 346 lidí. Informovala o tom agentura Reuters.

Soudkyně Morgan Zurnová v úterý večer místního času uvedla, že pád prvního ze dvou letounů 737 MAX měl být pro vedení firmy „výstražným světlem“ ohledně bezpečnosti automatizovaného systému řízení letu MCAS, jehož vadné fungování úřady označují za možnou příčinu obou havárií. „Představenstvo tomu mělo věnovat pozornost, ale místo toho věc ignorovalo,“ uvedla soudkyně s tím, že vedení firmy „veřejně lhalo o tom, jak dohlíželo na dodržování bezpečnosti letounů 737 MAX“.

V červnu zahájil v USA činnost fond s 500 miliony dolarů (10,6 miliardy Kč) na odškodnění pozůstalých po téměř 350 obětech, které v roce 2018 způsobil pád letounu 737 MAX v Indonésii a o rok později v Etiopii. Fond je součástí urovnání v celkové výši 2,5 miliardy dolarů (53,2 miliardy Kč), které v lednu uzavřelo s Boeingem americké ministerstvo spravedlnosti. Urovnání umožnilo společnosti Boeing vyhnout se trestnímu stíhání, ale nemělo dopad na občanskoprávní spory příbuzných obětí, které nadále pokračují.

Dvojice havárií způsobila Boeingu ztrátu zhruba 20 miliard dolarů (429 miliard korun).

Zdroj : ČTK

[quote]Letošní letní prodeje dálničních známek byly vyšší než loňské, kdy se prodalo přes 900 tisíc kusů ještě papírových kuponů. Během července a srpna motoristé koupili denně v průměru 21 tisíc dálničních známek, celkově pak přes 1,3 milionu kusů za téměř 700 milionů korun. Nejvíce se prodalo desetidenních e-vinět, přes 800 tisíc kusů. Třicetidenních variant koupili lidé téměř 300 tisíc a ročních přes 200 tisíc. Zvýšený zájem souvisel jak s dovolenými, tak s tranzitem turistů.[/quote]

Dlouhodobě nejoblíbenějším prodejním kanálem zůstává e-shop na webu edalnice.cz. Jeho prostřednictvím si e-známku pořizuje průměrně přes
83 % motoristů. Na čerpacích stanicích EuroOil nakupuje přibližně 9 % lidí a na pobočkách České pošty zhruba 6 %. Zejména při transitu přes Českou republiku využívají řidiči také samoobslužné prodejní kiosky rozmístěné především v blízkosti hraničních přechodů. Ty se na celkových prodejích podílí 2 %. Státní podnik CENDIS, který je provozovatelem systému elektronických dálničních známek, v průběhu léta také pružně zareagoval na zvýšenou poptávku na vstupu do ČR ze Saska po dálnici D8 a do Varvažova instaloval další kiosek.

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka vývoj prodeje elektronických známek ukazuje, že si lidé na tento způsob úhrady dálnic rychle zvykli a nečiní jim větší potíže. „Od spuštění prodeje v prosinci loňského roku jsme systém přizpůsobili některým požadavkům z praxe. Nyní je tak možné například požádat o vrácení peněz, pokud jste omylem zaplatili dálniční známku na neexistující SPZ,“ říká Havlíček a doplňuje: „Průběžně také reagujeme na potřeby zahraničních motoristů, abychom jim nákup známky co nejvíc ulehčili.“

Jan Paroubek pověřený řízením s. p. CENDIS vysvětluje: „Bližší pohled na prodeje ročních elektronických dálničních známek ukazuje, že lidé rádi využívají jejich klouzavou platnost. Největší zájem byl pochopitelně letos koncem ledna a v únoru, po uplynutí platnosti papírových kuponů. Jsem rád, že jsme nápor bez problémů zvládli. V dalších letech už očekáváme špičky na přelomu roku menší, protože se nám nákupy ročních známek pozvolna rozprostřou do celého roku,“

Dálniční známky v Evropě používá 12 zemí. Ve většině případů nabízí dvě krátkodobé a jednu roční. Výjimkou je Švýcarsko, které prodává jen roční dálniční známku.

Od prosince loňského roku se v Česku prodalo téměř 5 milionů dálničních známek, z toho více než 2,6 milionu ročních, zhruba půl milionu měsíčních a více než 1,6 milionu desetidenních.

Zdroj : CENDIS

[quote]Veřejnou dopravu v Praze a ve středních Čechách by měl v budoucnu řídit jeden organizátor místo nynějších dvou. Na sloučení organizací Ropid a Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) se dohodli zástupci kraje a Prahy. Se sloučením do jednoho subjektu vlastněného Prahou i krajem se počítá do roku 2024, řekl na dnešním setkání se středočeskými starosty v Praze krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).[/quote]

Jednotný systém dopravy umožňuje cestování na stejný tarif v centru metropole i za jejími hranicemi a vzájemnou návaznost spojů. „Jsme dnes v situaci, kdy máme integrovanou dopravu, ale máme ji řízenou dvěma organizátory, což nedává valného smyslu jak z pohledu organizačního, tak finančního. Takže jsme se dohodli předběžně i s kolegy z Prahy, že bychom obě organizace sloučili do organizace jedné, která by sloužila jak pro Prahu, tak pro Středočeský kraj,“ uvedl Borecký.

Nová organizace převezme práva a závazky Ropidu a IDSK, její právní formou by mohla být akciová společnost. Zřízení společného organizátora dopravy ale musejí nejdříve projednat radní Prahy i kraje.

Borecký upozornil na to, že kraji dramaticky vzrostly náklady na veřejnou dopravu z 2,15 miliardy korun v roce 2017 na 3,7 miliardy Kč v roce 2021 při současném poklesu příjmů. Hejtmanství se podle něj podařilo udržet veřejnou dopravu v provozu, nastartovat spolupráci s Prahou a dokončit integraci v metropolitní oblasti. To se podle radního neobešlo bez nepopulárních opatření, jako bylo zdražení jízdného nebo nyní rušení a omezení provozu na některých lokálních tratích. Tento krok kraje vyvolal hlasitou kritiku, lidé kvůli tomu podepisovali protestní petici.

„Ta opatření byla nezbytná, ale podařilo se nám stoupající křivku zastavit a udržet v chodu systém veřejné dopravy. Myslím, že to nejhorší je za námi,“ dodal Borecký. Mezi nejbližšími prioritami jmenoval finanční stabilizaci systému, zavedení standardů dopravní obslužnosti a dokončení integrace veřejné dopravy na území kraje. Připomněl, že hejtmanství musí také připravit soutěže na nové autobusové dopravce od roku 2024 a na železnici od roku 2029. Do roku 2024 chce kromě sloučení organizátorů dopravy postavit první záchytná parkoviště, vybudovat alespoň 100 kilometrů cyklostezek a spustit nové digitální služby, jako doprava na zavolání, případně autobus na zavolání, které budou využívány například v okrajových oblastech.

„Autobusy budou mít formálně standardizované jízdní řády, ale budou na svoje okruhy vyjíždět jen v případě, že si je cestující objedná dopředu,“ uvedl Borecký. Podle něj je bude možné objednat přes aplikaci v mobilu i telefonicky, podobný systém už testuje Plzeňský nebo Liberecký kraj.

Kraj řeší také možnost, že by do řídce osídlených oblastí nevyjížděl autobus, ale mikrobus, dodávka nebo taxi. Zařazení taxislužby do systému je ale problematické legislativně, hejtmanství o tom ještě jedná s ministerstvem dopravy.

Zdroj : ČTK