Domů Blog Strana 723

Největší logistická konference SpeedCHAIN už začátkem září

[quote]Společnost RELIANT si dovoluje informovat širokou logistickou veřejnost, že největší logistická události roku – mezinárodní logistická konference SpeedCHAIN 2021 – se koná již za necelý měsíc v termínu 7.9.2021 opět v historických prostorách Břevnovského kláštera v Praze 6.[/quote]

Odborný program konference SpeedCHAIN 20:21 je připraven a nabídne nejzajímavější zkušenosti odborníků, které přinesla globální krize, ale i trendy, jež ovlivní podobu nového, odolnějšího a flexibilnějšího dodavatelského řetězce nadcházejících let.

Logistická konference SpeedCHAIN je již patnáct let synonymem nejen pro výměnu odborných informací, sdílení nejnovějšího know-how a expozicí toho nejzajímavějšího z celého dodavatelského řetězce, ale dnes představuje především unikátní komunikační a společenskou platformou pro setkávání nejvýznamnějších osobností spojených s moderní logistikou.

Celý tým společnosti Reliant i všichni partneři konference SpeedCHAIN 2021 se velmi těší na osobní setkání s vámi 7. září v pražském Břevnovském klášteře!

Tým společnosti RELIANT s.r.o.

Srážka vlaků podle německých médií a expertů ukazuje problémy železnice v ČR

[quote]Dnešní tragická srážka expresu z Mnichova s protijedoucím regionálním osobním vlakem u obce Milavče na Domažlicku ukázala podle německých médií a expertů na problémy zastaralého zabezpečení železnice v České republice. V rozhovoru s bavorskou televizní stanicí BR24 řekl Lukas Iffländer z vedení německého sdružení cestujících PRO BAHN, že řada českých tratí je jen minimálně udržována a provozována ve značně zjednodušeném režimu.[/quote]

„Pro infrastrukturu je dobře, že tyto tratě zůstaly v provozu, na druhé straně to ale znamená také bezpečnostní rizika,“ řekl Iffländer s tím, že mnohé současné tratě v Česku by v Německu byly nejpozději v 80. letech zrušeny.

„Mnoho tratí v Česku stále není vybaveno vlakovým zabezpečovačem. To jsou systémy, které vlak automaticky zabrzdí, pokud projede červený signál,“ uvedl Iffländer. „V Česku sice mají LS (liniový vlakový zabezpečovač), který by německý systém PZB dokonce překonal, ale ten je jen na určitých úsecích,“ řekl. Doplnil, že vlaky v Česku často jezdí podle zjednodušeného řízení drážní dopravy, kdy se strojvedoucí orientuje sám podle jízdního řádu. „Právě odchýlení se od jízdního řádu třeba při zpožděních, nebo když si člověk splete dny v týdnu, jsou extrémně nebezpečné situace,“ dodal.

A právě chybějící bezpečnostní systém podle Iffländera umožnil, že strojvedoucí expresu projel příkaz k zastavení. Jako řešení vidí Iffländer plošné nasazení zabezpečovacího systému ETCS. „A to ideálně na aplikační úrovni 2,“ řekl. To ale podle něj není levná záležitost. V Německu bude vybavení tratí tímto systémem do roku 2035 stát asi 30 miliard eur (763 miliard korun). „Česko by mohlo částečně těžit z toho, že převezme řešení z Německa,“ uvedl odborník s tím, že i tak částku odhaduje na 7,5 miliardy eur (191 miliard korun).

Na bezpečnostní problémy na českých železnicích a také silnicích dnes v souvislosti s nehodou upozornilo i německé sdružení Aliance pro koleje. To na twitteru zveřejnilo statistiku průměrného počtu mrtvých na miliardu „osobokilometrů“, který představuje přepravu jedné osoby na vzdálenost jednoho kilometru. Zatímco Německo je na železnici s hodnotou 0,03 lepší než unijní průměr 0,09, Česko s bilancí 0,29 za evropským blokem značně pokulhává.

O potížích s bezpečností v Česku informují také německá média. Agentura DPA napsala, že na české železnici stále dochází k nehodám a že místní zabezpečovací technika je na mnoha místech považována za zastaralou. Německá média rovněž připomínají, že při loňské srážce osobních vlaků u Perninku na Karlovarsku zahynuli dva lidé včetně jednoho Němce.

 

Zdroj : ČTK

IATA: Letecká přeprava osob loni kvůli koronaviru klesla o 60 procent

[quote]Aerolinky přepravily v loňském roce na pravidelných linkách 1,8 miliardy cestujících, což bylo o 60,2 procenta méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze statistické ročenky za rok 2020, kterou zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Tržby z přepravy cestujících se loni kvůli pandemii propadly o 69 procent na 189 miliard USD (čtyři biliony Kč). Čistá ztráta leteckých společností pak činila 126,4 miliardy USD.[/quote]

Poptávka po letecké dopravě v celém odvětví měřená v tržbách za osobokilometry meziročně klesla o 65,9 procenta. To byl nejvyšší propad od roku 1950, kdy se tento údaj začal sledovat. Poptávka po mezinárodních letech klesla o 75,6 procenta a na domácích trasách o 48,8 procenta.

V odvětví loni zanikl jeden milion pracovních míst. Loni v dubnu kvůli uzavření mnoha hranic nelétalo 66 procent komerčních letadel, uvedla agentura DPA.

„Rok 2020 byl rokem, na který bychom všichni rádi zapomněli. Analýza statistik výkonnosti za tento rok však odhaluje úžasný příběh vytrvalosti,“ uvedl v prohlášení generální ředitel IATA Willie Walsh. „Mnoho vlád uznalo zásadní přínos letectví a poskytlo finanční prostředky na jeho záchranu a další formy podpory. Byla to však rychlá opatření leteckých společností a odhodlání našich lidí, díky nimž letecký průmysl překonal nejtěžší rok ve své historii,“ dodal.

V Evropě počet cestujících pravidelných letů klesl o 67,4 procenta na 389,9 milionu. V Asii a Tichomoří se snížil o 53,4 procenta a v Severní Americe o 60,8 procenta.

Světlým bodem leteckého průmysl se loni stala nákladní doprava, protože bylo potřeba udržet přepravu zboží, včetně ochranných prostředků, zdravotnických potřeb a vakcín. Celkově se nákladní doprava snížila o 21,4 procenta, na konci roku se však vrátila téměř na hodnotu před krizí. Obsazenost letadel vzrostla o sedm procentních bodů na 53,8 procenta, nejvýše od roku 1990.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří také České aerolinie.

 

Zdroj : ČTK

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR: Firmy chtějí i po pandemii inovovat

[quote]V letošním roce plánuje do výzkumu a vývoje investovat 72 % firem. Pro čtvrtinu podniků jsou investice do výzkumu a vývoje dokonce nejvýznamnější položkou investičního rozpočtu. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Výzkum a vývoj firmám pomáhá vyvinout inovativní produkty a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, a to i na náročných trzích. Svaz průmyslu a dopravy proto po vládě požaduje, aby více podpořila firemní výzkum a vývoj ze státního rozpočtu.[/quote]

Pro průmyslové firmy je veřejná podpora podnikového výzkumu a vývoje důležitá. Dovoluje jim například častěji pracovat na zajímavých projektech či překlenout mnohaleté období od zahájení vývoje inovace po její masový komerční prodej. Díky nim pak firmy na trh přicházejí s atraktivními a konkurenceschopnými produkty. „Firmy budou díky inovacím prodávat výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotu, zaměstnancům budou platit vyšší mzdy, a stát získá vyšší příjmy z daní. Prostředky vložené do podpory výzkumu a vývoje se tak státu vrátí,“ vysvětlil Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Před vypuknutím koronavirové krize směřovalo na výzkum a vývoj v Česku stále větší množství peněz. V roce 2019 to podle Českého statistického úřadu bylo rekordních 112 miliard korun, což byla necelá 2 procenta HDP. Samotné firmy se na této částce podílely 65 miliardami korun. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že na letošek má téměř 90 % firem na výzkum a vývoj připravený vyšší nebo alespoň stejný rozpočet jako v roce 2020.

„Podle našeho průzkumu se letos průmyslové firmy soustředí ve výzkumu a vývoji především na inovace stávajících produktů a služeb. Uvedlo to 42 procent firem. Do vývoje nových produktů a služeb se pustí 35 % podniků. Inovacím ve firemních procesech se bude věnovat čtvrtina firem,“ řekl Eduard Palíšek.

Na podpoře výzkumu a vývoje nesmí stát šetřit

Podniky v průzkumu Svazu průmyslu potvrdily, že státní podpora hraje v rozvoji firemního výzkumu a vývoje zásadní roli. Stimuluje investice do dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a celé ekonomiky. „Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje má smysl. Zejména menším firmám může pomoci vyvinout unikátní stroje nebo jedinečné produkty, s nimiž pak bodují na náročných globálních trzích. Investice do výzkumu a vývoje ve firmách však často mají delší dobu návratnosti. Veřejná podpora pomůže zejména středním a menším firmám, aby si takové investice mohly dovolit,“ řekl Eduard Palíšek.

Díky veřejné podpoře mohou firmy více spolupracovat s vědci z vysokých škol, Akademie věd nebo soukromých výzkumných organizací. Víc než polovina podniků, které investují do výzkumu a vývoje, v průzkumu uvedla, že bez veřejných peněz by dělaly méně vlastního výzkumu a vývoje nebo by ho nerealizovaly vůbec. Více než polovina oslovených firem také hodlá letos a příští rok nějakou formu veřejné podpory využít.

Podpora od státu dostala od firem trojku

Financování vlastního výzkumu a vývoje může firmám usnadnit i nepřímá státní podpora, například v podobě daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj. Svazu průmyslu se už podařilo v tomto směru několik zjednodušení prosadit. Celková podpora vlády pro tento nástroj je však minimální. Když měly firmy ohodnotit fungování daňových odpočtů výdajů na VaVaI podobně jako ve škole od jedničky do pětky, oznámkovaly ho horší trojkou.

Hodnocení dotací na podporu výzkumu a vývoje dostalo od firem lepší trojku. Svaz průmyslu už v minulosti spolupracoval na zjednodušení administrativy například při žádostech o podporu z programů Technologické agentury. Přesto firmy stále upozorňují na její složitost. „Na zpracování žádostí o podporu si podniky často musejí najímat externí poradenské firmy, které si z celkové finanční podpory projektu ukrojí i několik procent. Pokud by ale administrativa byla jednodušší, mohly by firmy i tyto peníze využít na samotný výzkum,“ upozornil Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz dlouhodobě také apeluje na vládu, aby vytvořila jasný a přehledný systém podpory pro jednotlivé fáze inovačního cyklu.

Pro větší podporu výzkumu a vývoje musí vláda vyčlenit i dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Vláda sice dlouhodobě hovoří o tom, jak je nutné inovace podporovat a buduje image země pod značkou Country for the Future. Pro příští rok ale navrhlo ministerstvo financí snížit prostředky ze státního rozpočtu na tuto oblast na 36,1 miliardy korun z letošních 37,5 miliardy. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace přitom v květnu navrhla růst vládních výdajů na výzkum a vývoj pro rok 2022 na 39,4 miliardy korun.

„Svaz průmyslu se snižováním státních investic do výzkumu a vývoje nesouhlasí. V roce 2022 se sice spustí operační programy, z nichž lze část firemního výzkumu financovat, a budou k dispozici také prostředky z Národního plánu obnovy. Státní rozpočet přesto nadále bude hrát zásadní roli v podpoře výzkumu a vývoje. Jde o investice do budoucí konkurenceschopnosti firem i celé ekonomiky,“ zdůraznil Eduard Palíšek.

Průzkum provedl Svaz průmyslu a dopravy od 26. do 28. května. Ze 155 průmyslových firem, které se šetření zúčastnily, bylo 31 % malých firem do 50 zaměstnanců, 32 % středních firem s 50 až 250 pracovníky a 37 % velkých firem s více jak 250 zaměstnanci.

 

Zdroj : SP

Eaton přichází s novým virtuálním modelem elektromobilu pro urychlení výzkumu a vývoje v oblasti elektrifikace vozidel

[quote]Elektrická revoluce je zde – a s ní zvyšující se bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou. Výrobci proto musí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, regulace, které směřují k dopravním prostředkům s nulovou hodnotou emisí (ZEV) a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Společnost Eaton je díky své expertíze a zdrojům v oblasti průmyslové elektrifikace perfektním partnerem pro zvládnutí úskalí, kterým čelí výrobci hybridních (PHEV, HEV) a plně elektrických vozidel (BEV). Její Evropské inovační centrum v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který přispěje k urychlení dalšího výzkumu a vývoje v této oblasti.[/quote]

 

Společnost Eaton se elektrifikaci vozidel věnuje ve stále větší míře a nabízí mimo jiného také možnost vyzkoušet si neotřelé návrhové postupy vývoje nových produktů. “Elektrifikace hraje zcela zásadní úlohu pro zvládnutí stále zpřísňujících emisních regulací. Víme, že zavádění nových technologií je velmi nákladné, a proto úzce spolupracujeme s našimi zákazníky na vývoji modulárních a škálovatelných systémů. Naše znalosti a zkušenosti umožňují výrazně zkrátit vývojový proces a navrhovat komerčně atraktivní řešení šetrná k životnímu prostředí,“ řekl Petr Liškář, specialista pro elektrifikaci vozidel. Eaton tak reaguje na celosvětový růst poptávky po elektrifikaci vozidel. Ve třetím čtvrtletí loňského roku například vzrostl v porovnání s předešlým rokem počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211% na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20% všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

 

Evropské inovační centrum společnosti Eaton sídlící v Roztokách u Prahy nedávno představilo vlastní virtuální model elektromobilu, který umožňuje výzkum a vývoj v této oblasti zásadně zefektivnit a dále urychlit. „Největší přínosem modelu je jeho rychlost, modularita a možnost reprodukovat jízdní data z reálného provozu a vnějšího prostředí,” řekl Petr Liškář. Na modelu pracoval mezinárodní tým pracovníků inovačního centra  s  přispěním ČVUT, přesně oddělení Smart Driving Solutions, které je součástí Katedry řídicí techniky na elektrotechnické fakultě.

 

Představený dvoustopý dynamický model elektrického vozidla umožňuje vývojářům velmi rychle vyhodnotit přínos nových komponent na celkový provoz vozu. Je složen z řady dílčích subsytémů, a kromě celého automobilu uživateli umožňuje studovat a vyhodnocovat i fungování jednotlivých konstrukčních skupin. Jednou z klíčových oblastí pro zajištění nízké spotřeby elektrické energie elektromobilu je například zahrnutí prvků komfortní výbavy cestujících do celé simulace. Jedná se o vytápění a chlazení interiéru, vyhřívání sedadel nebo multimediální systém. Dílčí podskupinou modelu virtuálního vozidla je proto model klimatizační jednotky vozu, model chladicího okruhu pro baterie a systémy trakčního pohonu.

 

Velkou výhodou tohoto virtuálního modelu je možnost simulace jízdy v reálném prostředí s využitím dat z GPS. Tato data mohou být buďto vygenerována pomocí vhodného programu pro plánování trasy, ale také importována jako záznam z jízdy již uskutečněné. Průjezd zadanou trasou je pak možno reprodukovat zcela věrně, neboť systém obsahuje také model autonomního řízení vozu. Díky tomu chování vozidla velmi dobře reflektuje skutečnou jízdní dynamiku a integruje v sobě prvky výbavy aktivní bezpečnosti, jakými jsou protiblokovací systém ABS, systém regulace prokluzu kol ASR, elektronický stabilizační program ESP i systém vektorování točivého momentu. Díky tomu pak bylo možno přistoupit také k implementaci dalších faktorů reálného prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota vzduchu, směr a intenzita větru dokonce i aktuální stav vozovky, která může mít suchý, mokrý nebo i zledovatělý povrch.

 

Virtuální vozidlo lze v současné době lze konfigurovat s jedním nebo více různými motory, střídači a převodovkami současně. Model elektromobilu je plně konfigurovatelný a uživatelé si jej mohou upravit podle svého přání, nebo použít ke své práci jen jeho dílčí části. Vývoj byl dokončen na jaře letošního roku a bude sloužit pro pro interní potřeby společnosti Eaton, další vývoj a interní testy.

Železniční dopravci dosáhnou na kompenzace za 800 milionů Kč, EK je povolila

[quote]Tuzemští železniční dopravci dosáhnout na kompenzace za loňské ztráty během jarní koronavirové krize. Evropská komise (EK) nyní povolila dotační program státu, který mezi dopravce rozdělí kolem 800 milionů korun. Informace serveru lidovky.cz dnes ČTK potvrdil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Stát bude s komisí jednat i o dalších kompenzacích pro dopravce.[/quote]

Schválené kompenzace by podle ministerstva měly zatím pokrýt období od 12. března do 30. června loňského roku. Na největší podíl z dotací dosáhnout zřejmě České dráhy, dále RegioJet, Leo Express či Arriva. Ministerstvo plánuje vypsat dotační výzvu pro dopravce podle Jemelky v nejbližších dnech.

Tím by ovšem sanace ztrát železničních dopravců nejspíš skončit neměla. „Pokud se týče řešení náhrady škody v dalších obdobích, lze uvést, že předpokládáme komunikaci s EK nad podobným schématem. K tomu bude nutné vést ještě další jednání s EK,“ řekl Jemelka.

Stát už dříve rozdělil mezi železniční osobní přepravce zhruba 400 milionů korun. Dotace se však týkaly pouze dopravy objednávané státem. Mimo tak zůstala komerční i regionální doprava. Vedle toho ministerstvo dopravy vypsalo kompenzační programy i pro nákladní železniční dopravce, lodní dopravu či autobusové přepravce.

 

Zdroj : ČTK

Německá pošta přispěje k ochraně klimatu nákupem elektrických letadel

[quote]Německá pošta přispěje k ochraně klimatu nákupem 12 elektrických nákladních letadel. Dopisy a balíky budou doručovat na stokilometrové vzdálenosti. Dnes to uvedla divize Deutsche Post, společnost DHL Express, a dodala, že plánuje první síť elektrických nákladních letadel na světě.[/quote]

„Pevně věříme v budoucnost logistiky s nulovými emisemi,“ řekl podle agentury Reuters generální ředitel DHL Express John Pearson. „Na naší cestě k logistice šetrné k životnímu prostředí hraje rozhodující roli elektrifikace všech druhů dopravy,“ dodal.

Firma stroje s názvem Alice objednala u společnosti Eviation. Podnik patří Singapore’s Clermont Group. Jako jeden z několika vyvíjí malé letouny, které nebudou potřebovat mnoho energie, budou se dát levně provozovat, budou vypouštět méně škodlivých emisí a budou se také pohybovat tišeji než běžná letadla. Eviation odhaduje, že stroje může dodat v roce 2024.

Objednaná letadla bude moci řídit jen jeden pilot. Na vzdálenost až 815 kilometrů budou schopná přepravit náklad o váze více než 1200 kilogramů. Hodí se tak zatím jen pro méně vzdálené cíle. DHL Express zatím provozuje po celém světě letku o více než 260 běžných letadel.

Koncern investuje do roku 2030 do snižování emisí oxidu uhličitého sedm miliard eur (178 miliard Kč). Většinu prostředků použije pro elektromobily, které budou zásilky doručovat posledních pár kilometrů k adresátům, a na klimaticky neutrální budovy, uvedl web týdeníku Der Spiegel. K ceně objednaných letadel se nevyjádřil.

 

Zdroj : ČTK

Je flexibilní trh s elektrickou energií na obzoru?

[quote]V současné době jsme méně než deset let od cílů pro udržitelnost pro rok 2030, jak si je stanovila Organizace spojených národů. Je jasné, že k jejich splnění zbývá ještě dlouhá cesta. Dobrou zprávou ale je, že ekonomika i vlády jednotlivých zemí, začínají dělat potřebné kroky – obzvláště pokud jde o dekarbonizaci elektrizační soustavy a elektrifikace dopravy.[/quote]

 

Očekává se, že do roku 2050[1] budou obnovitelné zdroje pokrývat polovinu produkované elektřiny. V Evropě již v roce 2030[2] bude vice než polovina elektřiny dodávané do sítě z obnovitelný zdrojů. Navíc na důležitosti nabývá elektrifikace dopravy, kterou pohání snižování ceny elektromobilů na cenu srovnatelnou s tradičními automobily.

 

Kombinace sítě, která je z většiny zásobovaná z obnovitelných zdrojů, spolu s novými distribučními místy, která také mohou elektřinu ukládat, znamená, nastolení nového modelu dodávek elektrické energie. Tento nový energetický ekosystém se skládá ze složité sítě “prosumers” (zkratka z anglického PRO-ducers a con-SUMERS): klienti a společnosti, které mohou samostatně lokálně vyrábět a ukládat elektřinu, použít to, co potřebují a často prodat zbytek do sítě – a tak vytvářet důležitou rovnováhu v systémech s obnovitelnou energií.

 

Elektrifikace vytápění a průmyslu ještě navýší tento vznikající virtuální systém, kde budou moci miliony uživatelů prodávat elektřinu s pomocí správných systémů a síťových kódů.

 

V současné době je bohužel, kromě skandinávských zemí, většina trhů přizpůsobena centralizovanému energetickému modelu, což samozřejmě snižuje zájem o investice do flexibilního trhu. Proto naléháme na vlády a regulátory, aby vytvořili jasné regulační a tržní prostředí, které bude podporovat flexibilní trh. Tímto způsobem vlády, bez jakýchkoliv nákladů, umožní uživatelům a společnostem, aby benefitovali z možnosti nových způsobů generování příjmů a rychleji spláceli vybavení jako tepelná čerpadla, bateriová úložiště elektřiny apod. Tento vývoj také nastartuje potřebný cyklus soukromých investic, nižších cen a kvalitních pracovních příležitostí pro specializované elektrikáře a inženýry, jejichž úkolem bude vybudovat tuto infrastrukturu pro budovy a továrny na celém kontinentě.

[1] BloombergNEF (September 2018). Global Electricity Demand to Increase 57% by 2050. Retrieved from https://about.bnef.com/blog/global-electricity-demand-increase-57-2050/#:~:text=Global%20electricity%20demand%20will%20reach,our%20New%20Energy%20Outlook%202018

[2] Henbest, Seb (2019). BloombergNEF New Energy Outlook 2019. Retrieved from https://about.bnef.com/new-energy-outlook/

Vrchní soud potvrdil, že Heavy Machinery Services je v konkurzu

[quote]Vrchní soud v Praze zamítl odvolání firmy Heavy Machinery Services (HMS) proti tomu, že krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na její majetek konkurz. Námitka, že soudce krajského soudu je podjatý, je podle Vrchního soudu nedůvodná, navíc věc nesnese odkladu. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Konkurs je tak pravomocný, řekl ČTK soudce Zdeněk Strnad.[/quote]

Bývalá vagonka Legios je v insolvenci, od roku 2014 v úpadku. Věřitelé původně přihlásili pohledávky za téměř tři miliardy Kč. Teď HMS dluží asi 1,1 miliardy korun, jak řekla ČTK v červnu insolvenční správkyně Petra Hýsková. HMS podala v červnu odvolání proti tomu, že krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil na její majetek konkurs. Domáhala se toho, aby odvolací soud usnesení zrušil a věc znovu projednal jiný soudce než Zdeněk Strnad.

Vrchní soud v Praze vyhodnotil námitku podjatosti jako nedůvodnou. „Vzhledem k tomu, že schůze věřitelů byla připravena pečlivě a hlavním důvodem mělo být rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, na jehož absenci mimochodem dlužník … poukazoval, bylo lze důvodně předpokládat, že věc bude v průběhu schůze věřitelů také rozhodnuta. … Soud přihlédl i k tomu, že se dle jeho názoru jedná nepochybně o věc, jež nesnese odkladu, neboť situace, kdy po delší dobu není rozhodnuto o způsobu řešení úpadku je nejen v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, ale není v zájmu věřitelů ani samotného dlužníka,“ uvedl v odůvodnění soudce Petr Vaňous.

Věřitelé HMS v červnu rozhodli, že firma už podruhé skončí v konkurzu. Věřitelé by tak mohli po letech dostat peníze za pohledávky. O řešení úpadku se muselo hlasovat poté, co Nejvyšší soud vrátil v zimě případ lounského výrobce vagonů na začátek, když zrušil původní verdikt o konkurzu.

Krajský soud v Českých Budějovicích v červenci souhlasil s návrhem správkyně, aby dostali zaplaceno zajištění věřitelé. Soud souhlasil i s tím, že správkyně dostane zálohu odměny 7,8 milionu Kč. Soud ale zakázal správkyni nakládat s penězi získanými z prodeje závodu, než bude pravomocné rozhodnutí o konkurzu.

Firma Gomanold by měla dostat 244,6 milionu korun a úroky od letošního 12. června, Všeobecná zdravotní pojišťovna 8,8 milionu, Česká správa sociálního zabezpečení 18,6 milionu, finanční úřad 18,8 milionu. Soud souhlasil i s odměnou poradenské společnosti Deloitte Advisory tři miliony Kč. Rozhodnutí krajského soudu o rozdělení výtěžku ale není pravomocné. Hýsková měla na účtech v červnu k dispozici asi 800 milionů Kč.

Vagonka už nemá žádný provoz ani zaměstnance. Loni její areál koupila Traťová strojní společnost za 750,7 milionu Kč. Správkyně závod prodala v insolvenčním řízení.

 

Zdroj : ČTK

Skupina Letiště Praha se loni kvůli epidemii covidu propadla do provozní ztráty

[quote]Skupina Letiště Praha se loni propadla do provozní ztráty 687 milionů korun z předloňského provozního zisku 4,7 miliardy korun. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Negativní vliv na hospodaření měla podle ní krize v letecké dopravě způsobená pandemií covidu-19, která zapříčinila pokles počtu cestujících téměř o 80 procent.[/quote]

Skupina podotkla, že tento stav významně ovlivnil také služby odbavení cestujících i letadel, které poskytuje dceřiná společnost Czech Airlines Handling. Pokles provozu i částečná nejistota na trhu se pak dotkly také segmentu údržby letadel, kterou zajišťuje Czech Airlines Technics. Pražské letiště v roce 2020 odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je nejméně za posledních 25 let. V roce 2019 odbavilo letiště téměř 18 milionů cestujících.

„Při pohledu zpět a při zvážení všech okolností jsme rok 2020 zvládli se ctí. Od začátku jsme krizi vnímali jako příležitost. Využili jsme omezeného provozu a urychlili některé projekty nutné rekonstrukce a modernizace letištní infrastruktury, pokračovali jsme v udržitelnosti i v digitalizaci celého letiště,“ řekl dnes člen představenstva Letiště Praha Jiří Černík.

Letiště Václava Havla Praha je největším tuzemským letištěm. kvůli krizi a oslabení provozu propustilo během roku zhruba 600 zaměstnanců. Před krizí mělo asi 2900 pracovníků. V současnosti provoz na letišti postupně roste, stále je však hluboko pod normálem. Samotné letiště bez dceřiných firem dosáhlo loni provozní ztráty 459 milionů korun proti provoznímu zisku 4,5 miliardy korun v roce 2019.

Dceřiná Czech Airlines Handling se propadla do provozní ztráty 126 milionů korun proti provoznímu zisku 33 milionů korun předloni, Czech Airlines Technics pak do provozní ztráty 102 milionů korun proti provoznímu zisku 102 milionů korun v roce 2019. Správa Letiště Praha je stoprocentně vlastněná státem a jejím zřizovatelem je ministerstvo financí.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář