Domů Blog Strana 724

PPF vstupuje do partnerství s francouzským výrobcem lodí Beneteau

[quote]Skupina PPF vytvoří společný podnik s francouzským výrobcem menších rekreačních plavidel a plachetnic Groupe Beneteau. Ve společném podniku zaměřeném na pronájem rekreačních lodí bude mít česká finanční skupina podíl 59 procent. Transakce by měla být vypořádaná do konce září po splnění obvyklých regulatorních a právních podmínek, uvedla dnes PPF. Hodnotu transakce nezveřejnila.[/quote]

Společný podnik PPF a Groupe Beneteau spojí aktiva charterových společností Dream Yacht a Navigare. „Obě charterové společnosti a jejich dceřiné firmy, včetně rychle rostoucí platformy on-line objednávání (SamBoat), provozují největší světovou flotilu čítající kolem 1200 plachetnic,“ uvedla PPF.

Společný podnik bude mít základny ve více než padesátce kotvišť po celém světě. Nejsilnější pozici bude mít zejména v Karibiku a dalších exotických destinacích, jako jsou Seychely a Francouzská Polynésie.

„PPF se rozhodla investovat do nového byznysu ve specifickém segmentu trhu, protože v něm vidí zajímavou a svým způsobem unikátní příležitost v rámci odvětví cestovního ruchu,“ uvádí skupina v tiskové zprávě. Pronájem rekreačních plavidel je podle ní odvětvím, které se bude v pozitivním smyslu odlišovat od ostatních segmentů globální turistiky.

Skupiny PPF a Beneteau získaly společně 87procentní podíl ve společnosti Dream Yacht, kterou v roce 2000 založil na Seychelách Loic Bonnet. Ten nadále zůstává minoritním akcionářem firmy. Dream Yacht vlastní více než tisícovku lodí, které kotví v 60 lokalitách po celém světě.

PPF a Beneteau rovněž získají poloviční podíl ve firmě Navigare, kterou PPF v nedávné době koupila od firmy ovládané spoluzakladatelem Navigare Yachting Jesperem Rönngardem. Společný podnik PPF a Beneteau má navíc opci na získání 100procentního podílu v Navigare.

Flotila společnosti Navigare zahrnuje téměř 200 plavidel kotvících v evropských přístavech, Karibiku, Indickém či Tichém oceánu. Firma nabízí pronájmy plavidel s posádkou či bez a také související služby, jako je zprostředkování nebo investiční příležitosti do plachetnic. Objednávkové kanceláře firmy jsou ve Švédsku, v Chorvatsku a ve Spojených státech amerických.

Skupina Groupe Beneteau, která bude mít ve společném podniku s PFF podíl 41 procent, nabízí 180 modelů lodí od plachetnic po motorové lodě pro osobní, sportovní či odpočinkové využití. Je rovněž významným výrobcem montovaných domů. Skupina zaměstnává 7500 lidí, zejména ve Francii, v USA, Polsku, Itálii a Číně.

Česká finanční skupina PPF je aktivní ve 25 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe. Investuje do řady odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Skupina vlastní aktiva ve výši 39,7 miliardy eur (přibližně jeden bilion Kč) a zaměstnává celosvětově 94.000 lidí.

 

Zdroj : ČTK

Praha chce po státu garanci peněz na okruh formou zákona

[quote]Vedení Prahy požaduje po vládě, aby garantovala přislíbené financování dostavby vnitřního okruhu města formou zákona. Novinářům to po dnešní schůzce zástupců Prahy a vlády řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj dříve změnil názor ohledně pozemků ve vinohradské nemocnici, kde mělo být podle dohody traumacentrum, ale nyní stát počítá se střediskem pro onkologické pacienty. Babiš řekl, že otázka traumacentra s jednáním nijak nesouvisí a že schválení zákona není za stávající Sněmovny možné.[/quote]

Stát a Praha nyní jednají o znění memoranda, které má zakotvit spolupráci ohledně financování dopravních staveb a rozvoje městských pozemků v Letňanech, kde chce Babiš postavit areál pro státní úředníky. Hřib i Babiš dnes uvedli, že Praha do konce srpna vládě předloží upravený text memoranda, který bude zahrnovat garanční zákon.

„Požadujeme skutečně neprůstřelnou garanci,“ uvedl Hřib. Důvodem je podle něj změna plánovaného využití pozemků v areálu Vinohradské nemocnice, které město státu přenechalo. Podle premiéra to nicméně s jednáním o Letňanech a okruhu nesouvisí a dnes o vinohradské nemocnici nebyla vůbec řeč. „Jim to může být jedno, co tam bude, ty nemocnice patří státu,“ řekl po jednání novinářům.

Premiér dále řekl, že stát nyní vyčká na předložení memoranda ze strany města. K možnému garančnímu zákonu uvedl, že stát financování přislíbil. „Pan primátor tomu moc nevěří, tak on to chce mít zákonem, ale to samozřejmě není možné za stávající Sněmovny,“ řekl.

Obě strany nyní jednají o dvou možnostech financování vnitřního okruhu státem. Město dříve požadovalo a stále preferuje, aby mu stát dal dotaci 60 miliard korun a projekt dostavby by zůstal pod kontrolou samosprávy. Po poslední schůzce v červnu nicméně obě strany začaly mluvit o možnosti, že by magistrát pouze dokončil projektovou dokumentaci dostavby a poté by samotnou výstavbu zajistil stát, pravděpodobně formou PPP projektu, tedy ve spolupráci se soukromým investorem.

V obou případech bude nicméně podle dnešního vyjádření vedení města vyžadovat garanci zákonem. Zástupci magistrátu se navíc k možnosti stavby formou PPP projektu s ohledem na komplikovanost stavby vyjádřili skepticky. „Je otázka, jestli se na trhu vůbec najde tak silný partner,“ řekl radní Jan Chabr (TOP 09). Dodal, že zásadní je také dokončit další majetkové směny města se státem, například v areálu Nemocnice na Bulovce nebo Všeobecné fakultní nemocnice.

Vnitřní okruh dosud financovalo město, vnější spadá pod dálniční síť a staví ho stát. Z vnitřního okruhu zbývá dokončit asi desetikilometrový úsek mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy. Projekt současné vedení města oproti původnímu plánu upravilo a rozšířilo délku úseku, který má vést tunely. Oproti dřívějšímu plánu na 4,2 kilometru tunelů se nyní počítá s tím, že zahlouben bude dvojnásobek. Kdy se začne stavět, zatím není jasné.

 

Zdroj : ČTK

Sedm z deseti dobíjecích stanic se nachází jen ve třech zemích EU, Česko jich má pouze půl procenta

[quote]Sedm z deseti dobíjecích stanic v EU je rozmístěno pouze ve třech státech – Nizozemsku, Francii a Německu. Ty přitom pokrývají méně než čtvrtinu území sedmadvacítky. Vyplývá to z interaktivní mapy Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Nabíječky v ČR tvoří jen 0,5 % z jejich celkového počtu v EU a Česku tak patří místo v polovině žebříčku. Nejhorší je situace na Kypru, Maltě a v Litvě. Vyššímu budování infrastruktury nepřispívá nízký zájem českých firem o elektromobily, podle průzkumu Arval Mobility Observatory je v Česku využívají firmy zhruba třikrát méně, než je průměr zemí EU.[/quote]

Budování dobíjecích stanic v Česku ovlivňuje nízký zájem firem o elektromobily

Hustota nabíječek v Česku je podle odborníků významně ovlivněna zájmem firem o vozidla na elektrický pohon. Nové registrace vozidel totiž v tuzemsku tvoří převážně vozy ve firemních flotilách. „Vzhledem k tomu, že v současnosti tvoří téměř tři čtvrtiny registrací nových vozidel firemní flotily, ovlivňují počty elektromobilů ve fleetech významně budování dobíjecí infrastruktury v Česku. Bateriové elektromobily najdeme dle průzkumu Arval Mobility Observatory jen v  8 % firemních autoparků, oproti cca 24 % v ostatních zemích EU. Popularita elektromobilů však i v Česku zvolna stoupá a souběžně s tím se rozvíjí také síť veřejných dobíjecích stanic,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek, konzultant společnosti Arval, která poskytuje operativní leasing elektromobilů.

V počtu dobíječek vede Nizozemsko, Česko je čtrnácté

Zpráva ACEA  také ukázala, že dobíjecí stanice jsou v EU nerovnoměrně rozloženy. Přes 66 tisíc, tj. 30 % z celkového počtu, je jen v Nizozemsku. V Česku je to 1 125 dobíjecích míst. „Počet dobíjecích stanic odpovídá mimo jiné zájmu firem o využívání bateriových elektromobilů ve flotilách. Nizozemsko je v jejich počtu ve fleetech na špičce Evropy, najdeme je u 34 % firem, což je oproti Česku více než čtyřnásobek,“ konstatuje Tomáš Kadeřábek ze společnosti Arval.

Počet dobíječek ovlivňuje cenu elektromobilů, mohly by stát podobně jako běžná auta

Podle zprávy ACEA se počet elektromobilů prodaných v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 %, počet nabíjecích stanic však vzrostl pouze o necelých 60 %, tedy na celkových 225 tisíc. Jak navíc upozorňuje Tomáš Kadeřábek: „Konkurenceschopnost elektromobilů je dána primárně jejich cenou. Ta by mohla být snížena nejen díky podpoře ze strany státu. Pokud bude síť dobíjecích stanic napříč EU dostatečně hustá, budou moci automobilky do elektromobilů v budoucnu montovat baterie s optimální kapacitou, což může ve výsledku přiblížit jejich cenu běžným vozům se spalovacími motory“.

CZ LOKO finišuje s přípravami na získání certifikátu ECM

Společnost CZ LOKO intenzivně pracuje na získání certifikátu ECM (Entity in Charge of Maintenance). Společnosti, které získají tento certifikát jsou oprávněny stát se tzv. „subjektem odpovědným za údržbu kolejových vozidel“ což v praxi znamená, že odpovídají za řádnou a včasně provedenou údržbu jednotlivých vozidel ve sféře jejich působnosti.

 

„Sice je to do jisté míry administrativní komplikace, nicméně jedná se o nutnou legislativní úpravu, která prospěje ke zkvalitnění provozu a zvýšení bezpečnosti na železnici obecně. Situaci se snažíme vnímat také jako obrovskou tržní příležitost a již několik měsíců se plně věnujeme přípravám napříč společností. ECM zasahuje prakticky do všech procesů a systémů fungování firmy. Od 1.7. jsme otevřeli nové oddělení Zákaznického servisu a intenzivně pracujeme na přípravě aplikace MyLoko, která převede celou problematiku poprodejních služeb do přehledného, intuitivního a moderního online prostředí. “ říká Ing. Jan Kutálek, obchodní ředitel a člen představenstva CZ LOKO.

 

Novou povinnost požaduje IV. železniční balíček Evropské unie, který do nutné certifikace systému údržby, týkající se dosud jen nákladních vozů, zařadil všechna železniční vozidla. Tedy i lokomotivy, ucelené jednotky, osobní vozy a speciální vozidla. Evropská unie tím chce sjednotit kvalitu prováděné údržby železničních vozidel provozovaných na veřejné železniční síti. Každé pak bude mít od poloviny června 2022 svou registraci a tedy garanci, že je v bezpečném a provozuschopné stavu.

 

Společnost CZ LOKO vyvíjí, již zmiňovanou, desktopovou aplikaci MyLoko, kterou spustí od ledna 2022. Již od letošního října ale bude k dispozici pilotní verze pro vybrané zákazníky. „Všechny procesy spojené s managmentem fleetu, převedeme přehledně do online prostředí. Klienti pak mohou být v kontaktu s pracovníky našeho zákaznického servisu prakticky nonstop. Součástí prostředí bude také on-line monitoring a sledování jednotlivých vozidel pomocí systému našeho dlouhodobého partnera společnosti GX Corpfin, který bude do MyLoko plně implementován. Jsem přesvědčen, že tato služba přinese všem uživatelům značnou finanční úsporu, a to nejen v nákladech na plánování a zajišťování pravidelné údržby svých vozidel.,“ dodal Ing. Jan Kutálek.

 

Zdroj : CZ LOKO

Hřib: Demolici mostu přes D11 prověříme, řidičům se za potíže omlouváme

[quote]Vedení Prahy se bude zabývat demolicí mostu přes D11 v Horních Počernicích. Práce zastavily provoz na dálnici na několik dní. V současné chvíli město čeká na podrobnou zprávu Technické správy komunikací (TSK), která má most na starosti a demolici prováděla. Následně se rozhodne, jak bude postupovat dál. „Chtěl bych se omluvit všem řidičům, kteří byli postiženi prodlouženou demolicí mostu. Je to samozřejmě záležitost, která nás netěší,“ řekl dnes na dotaz ČTK primátor Zdeněk Hřib (Piráti).[/quote]

Dálnice byla uzavřena v sobotu v 17:00 a otevřena měla být v neděli v 09:00. Kvůli komplikacím se ale prodloužily. Plně průjezdná je D11 teprve od dnešních asi 05:30.

„Aktuálně TSK zpracovává podrobnou zprávu o celém procesu přípravy, předání dokumentace a stanovených lhůt pro zhotovitele. Co nejdříve by měla být na stole. Budeme se hlavně snažit zajistit, aby se podobná situace už neopakovala,“ řekl Hřib.

Práce zkomplikoval nejdříve v noci ze soboty na neděli nález kabelu pod napětím, který nebyl zanesen v dokumentaci. Následně pak dělníci zjistili, že v mostě je také množství výztuže, která se rovněž neshodovala s původní projektovou dokumentací. Dálnice tak byla místo plánovaných 16 hodin uzavřena ve směru na Prahu zhruba 48 hodin a ve směru na Hradec Králové více než 60 hodin.

Práce oproti minulosti zkomplikovaly právě části mostu nezanesené v žádné dokumentaci. Hřib zmínil, že TSK má zkušenosti s demolicí mostu přes dálnici. Naposledy likvidovala most přes D4 na Zbraslavi. „TSK jej zbouralo za pár hodin, konkrétně za 16 hodin přes noc. Ale ten most byl odlišné konstrukce, proto se to tam podařilo tak rychle. Tady také všichni pracovali nonstop, ale objevily se záležitosti, které nebyly v původních výkresech,“ dodal primátor.

Zdržení kritizoval v pondělí ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Uzavírka na D11 musí co nejrychleji skončit a viník tohoto již déle než 24 hodin trvajícího zpoždění na jedné z dopravních tepen republiky by měl nést odpovědnost,“ uvedl ministr. Ministerstvo dopravy dá podle něj podnět k zahájení řízení o finančním potrestání viníka.

Uzavření dálnice D11 komplikovalo dopravu na východě Prahy. Na objížďkách se místy tvořily kolony, příměstské autobusy nabíraly podle informací Pražské integrované dopravy (PID) až hodinová zpoždění.

 

Zdroj : ČTK

Elektrokola mají řadu benefitů, musí ale splňovat limity

[quote]Elektrokola jsou trendem posledních let a těší se čím dál větší oblibě. Dávno neplatí, že si je pořizují pouze senioři nebo méně zdatnější cyklisté. Na kole s elektropohonem jezdí i mladí lidé. Běžně se s nimi tak potkáme v terénu, na cyklostezkách nebo ve městech a okolí. Kromě nových zážitků, rychlejšímu přesunu, ale i možností, kam se za pomoci elektrického pohonu podívat, mají elektrokola i svá rizika. Cyklista musí jednak pamatovat na bezpečnost v silničním provozu, a také na parametry, které musí jeho e-kolo splňovat, tak aby byl při jízdě stále cyklistou.[/quote]

Mnoho Čechů při výběru letošní dovolené kvůli koronavirovým omezením upřednostní tuzemsko. Navíc léto k usednutí na kolo a poznávání krás při jízdě na něm přímo vybízí. Elektrokola mají spoustu benefitů, mimo to, že jsou ekologicky šetrné, otevírají nové možnosti. Cyklisté jsou díky asistenci elektromotoru schopni ujet delší trasu, jsou si jistější, udržují se v kondici, a současně e-kola přináší i menší fyzickou zátěž. Na druhou stranu, na něj často usednou i ti, kteří by si na vyjížďku na klasickém jízdním kole netroufli. Nevyplatí se proto přeceňovat své síly.

 

Pozor na čipování elektrokol

Výkon elektrokola nesmí přesáhnout 250 W a maximální rychlost nesmí být vyšší 25 km/h. „Pokud dosáhneme této rychlosti, motor se automaticky vypne, přestane při jízdě pomáhat. Pro rychlejší jízdu už musíme zabrat vlastní silou,“ říká Ladislav Slánský, koordinátor projektu Na kole jen s přilbou. Pokud elektrokolo nesplňuje stanovené limity dané legislativou, jeho uživatel už není považován za cyklistu. „Najdou se i tací prodejci, a to včetně známých značek a prodejen, kteří již v základu prodávají kola tzv. čipnutá. To znamená, že na nich není omezena rychlost a pohon má vyšší výkon,“ upozorňuje Slánský. Na takový prostředek se vztahují jiná zákonná pravidla, nezbytné je například řidičské oprávnění, pojištění a registrace vozidla apod. Vyjet může pouze na určené komunikace.

 

Vyplatí se absolvovat testovací jízdu

Při pořízení elektrokola je vhodné si vybraný model dobře prohlédnout, vyzkoušet a porovnat s ostatními typy. Elektrokolo je mnohem těžší a díky elektrickému pohonu má jinde umístěno těžiště. Proto je zapotřebí se s kolem předem seznámit, vyjet na něm na bezpečných místech dřív než naostro v provozu. Pro ty, kteří na něj sednou poprvé nebo po delší době, může být taková cesta složitá a nebezpečná.

 

Lidé by se měli při výběru zajímat i o kapacitu baterie a dojezd elektrokola. „Před každým cyklovýletem je potřeba zvážit náročnost trasy a vlastní schopnosti, a zrovna tak zkontrolovat stav elektrokola a baterie. Bylo by nemilé snížit kapacitu dojezdu jen kvůli tomu, že jsme dostatečně baterku nenabili a trasa našeho výletu byla zpočátku velmi do kopce,“ doporučuje Slánský.

 

Ačkoliv je ochranná přilba ze zákona povinná do osmnácti let, měla by být obzvlášť pro jezdce na elektrokole samozřejmostí bez rozdílu věku. Pád z kola v rychlosti 25 km/h je podobný jako když člověk spadne na zem z výšky dva a půl metru.

 

Zdroj : ČTK

Evropský průzkum klimatu bezpečnosti železnic

[quote]Evropská železniční agentura (ERA) zahájila čtyřměsíční online průzkum vnímání bezpečnosti na železnici. Je otevřen všem pracovníkům Evropské unie zaměstnaným v kterékoli organizaci, která se podílí na evropském železničním systému. Cílem projektu s názvem „Evropský průzkum klimatu bezpečnosti železnic (ERA-SCS)“ je další zlepšení bezpečnosti v evropském železničním systému. Možnost vyplnit dotazník mají respondenti až do 7. října 2021.[/quote]

„Jako národní orgán pro bezpečnost drážní dopravy tento průzkum podporujeme a věříme, že se do něho zapojí co nejvíce subjektů a jejich pracovníků z českého železničního systému,“ řekl Jiří Kolář, ředitel Drážního úřadu a dodal: „Veškeré informace jsou k nalezení také na webových stránkách Drážního úřadu.“

Průzkum běží na platformě EUSurvey a je přístupný ve 22 evropských jazycích včetně češtiny. Spustit jej lze na smartphonech, tabletech nebo počítačích. Vyplnění dotazníku je anonymní, zabere maximálně 10 minut.

Dotazník byl vypracován s podporou odborníků ze všech oborů železničního systému a Institutu pro kulturu průmyslové bezpečnosti. Tvoří jej soubor 48 bezpečnostních prohlášení v souladu s Evropským modelem kultury bezpečnosti železnic.

Evropská železniční agentura si pro realizaci průzkumu vybrala právě rok 2021, jelikož byl vyhlášen Evropským rokem železnice. Opakovat by jej chtěla každé 4 roky.

Veškeré výsledky budou analyzovány na evropské úrovni, aby mohly být vyhodnoceny a dále využity pro zvýšení bezpečnosti evropského železničního systému. První výstupy budou prezentovány již letos v listopadu.

Bližší informace najdete na webu Drážního úřadu, přímý přístup do českého dotazníku je zde.

Devatenáctiletá pilotka chce sama obletět celý svět, byla by nejmladší ženou

[quote]Devatenáctiletá pilotka Zara Rutherfordová se v srpnu vydá na sólo let kolem světa, poletí na ultralightu česko-slovenské výroby Shark. Rutherfordová pochází z rodiny pilotů, létat se učila ve škole v Británii a aktuálně žije v Belgii, odkud také na svůj pokus 11. srpna odstartuje. Oblet zeměkoule by chtěla pilotka dokončit za dva až tři měsíce. Pokud by se jí to podařilo, stala by se nejmladší ženou na světě, která sama obletěla svět, píše agentura Reuters.[/quote]

Rutherfordová vzlétne z Bruselu na cestu dlouhou 51.000 kilometrů, během níž dvakrát překoná rovník a z výšky uvidí 52 zemí. Za knipl sedla mladá pilotka poprvé ve 14 letech, pilotní průkaz získala v roce 2020. S přípravou cesty a logistiky jí pomáhá rodina. Nejprve poletí přes Atlantik, pak přes Grónsko, Kanadu, Jižní Ameriku, Aljašku, Rusko, Indonésii a zpět do Evropy. Cesta je navržená tak, aby splňovala pravidla pro zápis do Guinessovy knihy rekordů, uvedla BBC.

Ultralight Shark, na kterém cestu absolvuje, patří k nejrychlejším strojům své kategorie na světě. Dvoumístný jednomotorový letoun, který může letět rychlostí až 300 kilometrů v hodině, vyrábí firma Shark.Aero ve slovenské Senici a v českém Hodoníně. Ultralight má rozpětí necelých osm metrů a prázdný neváží ani 300 kilogramů.

Rutherfordová doufá, že svou cestou inspiruje další mladé ženy a přiblíží ženské letecké rekordy těm mužským. Dosud nejmladší ženou, která sama obletěla svět, je Američanka Shaesta Waizová, které v době cesty v roce 2017 bylo 30 let. Nejmladším sólo pilotem, který absolvoval cestu kolem světa, se letos v červenci stal osmnáctiletý Brit Travis Ludlow.

 

Zdroj : ČTK

Loni v Praze přibylo cyklistů. Sčítače napočítaly přes 4,45 milionu průjezdů

[quote]Loni v hlavním městě přibylo cyklistů. Automatické sčítače umístěné na cyklostezkách napočítaly více než 4,45 milionu průjezdů, což je meziročně téměř o 1,13 milionu více. Důvodem zvýšení počtu je pandemie covidu-19, kdy část lidí přesedla na kola z MHD. Nejvytíženější byly trasy v Povltavské a v Modřanech. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou máš ČTK k dispozici. Sčítače jsou na více než dvou desítkách míst, a to buď jako indukční smyčka, nebo radar; na některých místech jsou použity obě technologie.[/quote]

Počty cyklistů jsou ovlivněny zmíněnou pandemií covidu. „Posílil zájem o sportovní aktivity na čerstvém vzduchu, narostly prodeje bicyklů, lidé se báli kvůli šíření nákazy cestovat hromadnou dopravou,“ píše se v dokumentu.

Na nejvytíženější trase A2 v Povltavské ulici sčítač nedaleko Trojského zámku zaznamenaly 426.843 cyklistů. To je meziroční nárůst o více než 80 procent. Oproti předloňsku o téměř polovinu více cyklistů projelo také na A2 na křížení ulic Vltavanů a U kina v Modřanech. Sčítače tu ukázaly 417.486 přejezdů. Obě zmíněné cyklostezky drží prvenství také v nejvyšším denním průjezd, a to 5978, respektive 5048 cyklistů.

K největšímu nárůstu cyklistů, a to o 136 procent, došlo v loňském roce na trase A23 v cyklopruzích u Vršovického nádraží, který využilo 247.945 lidí. Nejvíce lidé po Praze jezdili v období od dubna do července.

V loňském roce se pro cyklisty a pěší otevřela nová Trojská lávka, která nahradila tu původní, která se na konci roku 2017 zřítila. Další významnou stavbou bylo vybudování podjezdu na cyklostezce A26 pod mostem v Čuprově ulici. Cyklopruhy vznikly mj. v Husitské, Kamýcké nebo Bucharově ulici. Obousměrný provoz byl cyklistům umožněn například v některých ulicích Prahy 5 a 6.

V hlavním městě bylo k 31. prosinci 2020 celkem 520 kilometrů značených cyklotras, z nichž 200 kilometrů vede odděleně od automobilové dopravy. V ulicích je také 34,1 kilometru tzv. cyklopiktokoridorů, kde jsou řidiči speciálními znaky na silnici upozorňováni na zvýšený počet cyklistů. Cykloobousměrky jsou zavedeny ve 173 ulicích a rozmístěno je po Praze 4083 stojanů na kola.

 

Zdroj : ČTK

Pražský dopravní podnik zrušil tendr na distribuci novin v metru

[quote]Dopravní podnik hlavního města Prahy zrušil zakázku na pronájem míst pro distribuci novin v metru. Napsal to dnes server Seznam Zprávy, kterému to řekl mluvčí podniku Daniel Šabík. Náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě) koncem června uvedl, že z tendru by měl být kvůli střetu zájmů vyřazen deník Metro, který patří do vydavatelství Mafra vlastněného Agrofertem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO).[/quote]

Společnost Mafra rozdává v podzemní dráze deník Metro od roku 2008. Novou zakázku na distribuci dopravní podnik vyhlásil koncem dubna, počítala s pětiletou smlouvou, její hodnota byla vyčíslena na 450 milionů korun. Zda na její zrušení měl vliv střet zájmů, mluvčí dopravního podniku nepotvrdil. Podle Šabíka byla zrušena „bez udání důvodu“, píše server. „Tendr vypíšeme znovu, jakmile bude připravena zadávací dokumentace,“ dodal mluvčí.

Ve zrušeném tendru měli uchazeči podávat nabídky do 21. května. Jednou z podmínek byla zajištěná inzerce pro dopravní podnik. Vybraná firma měla s distribucí novin začít v červenci. Uchazeči o zakázku museli vyplnit také čestné prohlášení, podle kterého vyhovují omezením podle zákona o střetu zájmů.

Právě kvůli střetu zájmů podle Scheinherra nemají Babišovy firmy profitovat z veřejných zakázek. „Vyřazení médií skupiny Agrofert ze zakázky vyžaduje zákon i základní politická slušnost. Dopravnímu podniku jsme coby zástupci stoprocentního majitele tento názor jasně vyjádřili a požadujeme, aby jej společnost ve zpracování veřejné zakázky beze zbytku respektovala,“ uvedl.

Pražský dopravní podnik si tendr jako městem vlastněná akciová společnost zajišťuje sám a vedení magistrátu do něj nemůže zasahovat. Scheinherr nicméně jako předseda dozorčí rady podniku požadoval přezkoumání pravdivosti prohlášení uchazečů o tom, že nejsou ve střetu zájmů.

Už v květnu napsal pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vedení Dopravního podniku dopis, ve kterém podle Deníku N poukazoval na zjištění auditorů Evropské komise. Podle nich může Babiš ovládat své firmy bez ohledu na jejich převedení pod svěřenské fondy, tím pádem by se tyto společnosti neměly účastnit veřejných zakázek a dostávat dotace.

 

zdroj : ČTK

Logistický kalendář