Jsou nástroje, které dnes organizace GS1 nabízí, dostatečně flexibilní, aby vyhověly požadavkům trhu, nebo si technologické změny vyžádají vznik standardů zcela nové generace?
Standardy GS1 jsou praxí prověřené a permanentně se vyvíjející nástroje pro efektivní automatizaci procesů. Jejich flexibilita, a hlavně relevance, je dána zejména tím, že na vývoji se přímo podílí uživatelé. Tedy ti, kteří standardy rutinně využívají v každodenní obchodní praxi.
Na druhou stranu standard je ze své podstaty něco, co se nemění každý den a co má určitou setrvačnost. Kdyby bylo možno je lusknutím prstů změnit, asi by neplnily svoji roli a nebyly by pro uživatele ani dostatečně věrohodné. Standard je něco, co je solidní, prověřené a skýtá vysokou míru jistoty, že uživatel při jejich nasazení nešlápne vedle.
Pokud jde o technologie a inovace, globální organizace GS1 se snaží o rychlou adopci nových vývojových trendů. Chceme být v tomto směru co nejlépe připraveni na všechno, co nové technologie nabízejí. GS1 standard má za cíl podporovat digitalizaci obchodních procesů, přehlednost dodavatelských řetězců, i trendy jako je bezpečnost nebo udržitelný rozvoj.
Dobrým příkladem z oblasti logistiky může být například řešení implementované v přístavu Rotterdam. GS1 standardy pro identifikaci a sdílení dat jsou součástí společného informačního panelu, který mohou využívat všechna plavidla v přístavu. Toto řešení lze snadno aplikovat i na kontejnery přepravované na těchto plavidlech a jejich manipulaci v přístavních terminálech.
Důsledná identifikace zboží dnes již umožňuje jeho sledování na cestě od výroby až ke konečnému spotřebiteli. Je reálné očekávat, že právě přehled o pohybu zboží bude v budoucnu iniciačním faktorem pro postupné zkracování dodavatelských řetězců s cílem minimalizace jejich environmentálních důsledků? Je reálné očekávat, že právě standardy identifikace přispějí v budoucnu k postupnému zkracování dodavatelských řetězců?
Jednoznačná identifikace položek v dodavatelském řetězci je důležitá zejména proto, aby jeho fungování bylo přehledné, efektivní a zároveň obecně srozumitelné pro všechny zúčastněné. Standardy GS1 definují, co, kdo, kdy a kde se v dodavatelském řetězci děje. Tyto informace jsou klíčové pro jeho řízení a udržitelné fungování, ať už se bude jednat o zkracování dodavatelského řetězce, nebo jiné projekty vedoucí k plnění ambiciózních cílů, které jsou před výrobce, logistiky či obchodníky kladeny.
Podle zpětné vazby, kterou máme od manažerů nadnárodních logistických společností a institucí, je sdílení informací a další zvyšování transparentnosti dodavatelského řetězce jednou z mála oblastí, kde je možné ještě navýšit kapacitu logistiky bez navyšování kvantitativních ukazatelů.
Lean & Green je v tuto chvíli platforma založená na snaze vybraných společností dobrovolně činit kroky ke snižování environmentální zátěže. Lze z dosažených výsledků vyvodit konstruktivní závěry pro postupnou implementaci strategie Green Deal do každodenní praxe? Lze očekávat, že zkušenosti z účasti v projektu Lean&Green firmám zjednoduší cestu k přijetí opatření vyplývajících ze strategie Green Deal?
Program Lean & Green je jedním z projektů, které pomáhají společnostem porozumět požadavkům a připravit si vlastní cestu, jak dosáhnout snížení emisí CO2 produkovaných logistickými provozy. Zapojením do programu Lean & Green společnosti deklarují svůj závazek snižovat dopad na životní prostředí. Rozhodnutí, jaká opatření zvolí, je přitom pouze jejich volbou a vychází z jejich konkrétních podmínek. Klíčovým benefitem programu Lean & Green je možnost sdílet zkušenosti s dalšími společnostmi a nechat se inspirovat. V projektu je v Evropě zapojeno zhruba 500 firem, v Česku zatím pouze 10, ale zájem roste.
Green Deal představuje dlouhodobou vizi pro celou Evropu a pro všechny oblasti – doprava a logistika je jen jedním ze sektorů. Současně Green Deal jasně deklaruje, které technologie a jaké zdroje energií budou z dlouhodobého pohledu podporovány. Firmám tak poskytuje základní rámec pro jejich rozhodování. Pro stále více společností se principy udržitelnosti stávají integrální součástí jejich business modelu. Lean & Green se může stát užitečným průvodce konkrétními kroky, jak dosáhnout v konkrétním časovém úseku zvýšení efektivity, snížení nákladů na spotřebu energií a tomu odpovídající snížení emisí CO2 .
Jsem si téměř jista, že zkušenosti z tohoto projektu mohou být užitečné například i pro ochotu firem (ne)akceptovat závazky, které na ně uvalí Green Deal. Doufám ale, že společnosti, které si vyzkouší, kudy konkrétně v jejich provozu vedou cesty k efektivitě logistických operací, snižování energetické náročnosti a uhlíkové stopy, budou ochotny a schopny pomoci nastavit rozumné a realizovatelné cíle velkých strategií typu Green Deal. A to budeme všichni v budoucnu moc potřebovat.
Jakou technologii považujete obecně za nejperspektivnější pro oblast identifikace?
V posledních letech se oprávněně hovoří zejména o dvoudimenzionálních kódech. 2D kódy přináší celou řadu nových možností, od kódování většího množství dat, přes širokou škálu variant provedení, prostorovou úspornost až po možnost propojení na informační databáze nebo flexibilně se měnící datový obsah.
Další velmi perspektivní oblastí jsou standardy pro sdílení dat, elektronické datové katalogy jako úložiště věrohodných dat a podpora kvality dat obecně. Dnes je výpočetní technika, datové sítě a technické a technologické možnosti pro zabezpečení datových přenosů na velmi vysoké úrovni. GS1 standardy se zaměřují na datový obsah, jeho globální srozumitelnost a kvalitu.
Celou svou profesní kariéru jste zasvětila sběru dat, analýzám a prací s informacemi. Co nasměrovalo vaše kroky do tohoto oboru a čím si vás tento obor získal, že jste u něj již zůstala?
Můj pozitivní vztah k tomuto oboru se částečně formoval už na vysoké škole, kde jsem studovala obor ekonomické informace a kontrola. Později jsem se v mém prvním zaměstnání dostala souhrou okolností k prvním pokusům o elektronickou komunikaci dat v prostředí českého maloobchodu, a to mě finálně nasměrovalo do mého současného oboru, a nakonec také do sdružení EAN (předchůdce GS1 Czech Republic), které v devadesátých letech EDI komunikaci na našem trhu pomáhalo zavést.
Já jsem měla to štěstí, že jsem zažila skutečné začátky této technologie u nás a zároveň také ten obrovský boom, který nastal s příchodem obchodních řetězců. To bylo svým způsobem něco jako zlatý věk standardizace. Ročně nám přibývaly i dva tisíce nových uživatelů. To je pro srovnání asi třikrát víc než dnes, ale kapacita sdružení v tu dobu byla pětinová. Asi proto jsme prakticky téměř nic jiného než registraci nových členů nestíhali. Všechno bylo hektické, technologie byly málo dostupné, těžkopádné a pomalé. Ale bylo to dobrodružství, na které všichni, kdo to zažili, rádi vzpomínají.
Na pozici ředitelky společnosti GS1 Česká republika působíte od roku 2006. Co považujete na této pozici za svůj největší úspěch a co pro vás byla největší zkušenost?
Já si velmi cením toho, že se mi podařilo vybudovat silnou národní organizaci, která prošla velkým přerodem z úřadu pro registraci do Systému GS1 na společnost, která poskytuje širokou škálu služeb a má velké expertní zázemí. Myslím, že dnešní GS1 Czech Republic je uznávaným a důvěryhodným partnerem pro všechny uživatele standardů GS1 i pro celou řadu dalších institucí a spolupracujících společností.
Samozřejmě nemohu nezmínit to, že se nám konečně podařilo prosadit na českém trhu datovou synchronizaci, kterou můžeme vnímat jako kvalitativně vyšší, navazující technologii k EDI komunikaci. To byl svým způsoben i můj dlouholetý osobní cíl.
Naše národní organizace je plnohodnotně zapojena do činnosti GS1 in Europe i do globálních projektů, což je při naší velikosti určitě něco, na co můžeme být, já i moji kolegové, hrdí. Tady bych řekla, že je i ta největší zkušenost, kterou člověk získá, pokud má možnost pracovat s kolegy z různých zemí světa. Naše práce nám navíc dává příležitost potkávat skutečné lídry světového průmyslu, což je nesmírně obohacující.
Pavla Cihlářová
vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po jejím absolvování pracovala 10 let jako matematik-analytik a IT specialista ve společnosti PORS Praha. Na počátku 90. let byla jedním z prvních odborníků, kteří měli v rámci česko-německé spolupráce možnost získat teoretické i praktické zkušenosti s elektronickou výměnou dat (EDI). Tyto znalosti později uplatnila na pozici manažerky pro EDI komunikaci ve sdružení EAN Česká republika, kam nastoupila v roce 1995. Sdružení EAN Česká republika se později přejmenovalo na GS1 Czech Republic a Pavla Cihlářová je od roku 2006 jeho ředitelkou. Je členkou řídicího výboru GS1 in Europe. Na lokální i globální úrovni spolupracuje s řadou expertních skupin. Je členkou představenstva SOCR ČR a FITPRO.
Zdroj : LN
