[quote]

Po zdlouhavých jednáních o budoucím partnerství Evropské unie s Velkou Británií podepsaly státy eurozóny, včetně České republiky, dohodu o spolupráci a obchodu. Plnění dohody o brexitu bylo zahájeno 1. ledna 2021. Doprovázeno však bylo mnoha nezodpovězenými otázkami, které se týkaly podnikatelů, společností i podniků.

[/quote]

Hranice

Od 1. ledna 2021 mohou občané EU, kteří legálně pobývají ve Velké Británii déle než pět let, požádat o trvalý pobyt v této zemi. To platí i pro občany Spojeného království v zemích EU, včetně České republiky.

České ministerstvo vnitra dodává, že pro občany Spojeného království bude důkazem legálního pobytu přítomnost dokladu o dočasném nebo trvalém pobytu vydaném před 1. únorem 2020. Alternativním průkazem pak bude potvrzení o pobytu vydané po 1. únoru 2020.

U krátkodobých pobytů v České republice „do 90 dnů“ musí občané Spojeného království požádat o udělení schengenského víza.

Finance

Kvůli daňovým změnám, které vstoupily v platnost od letošního nového roku, začaly některé internetové obchody v České republice odmítat dodávky do Velké Británie. Společnosti se potýkají s obtížemi, protože čelí dalším výdajům, zvýšenému množství papírování a byrokracii.

Logistické společnosti jako FedEx a TNT oznámily možné zvýšení výdajů na přepravu zboží mezi Velkou Británií a EU, z velké části kvůli nákladům na přizpůsobení se systémů brexitu. Maloobchodníci, kteří přepravují zboží do 150 EUR, jsou nyní povinni se registrovat pro platbu britského DPH i u britských celních úřadů.

Obchod

Nová pravidla pro obchod mezi zeměmi po brexitu byla zveřejněna 26. prosince, několik dní před vstupem dohody v platnost. To způsobilo potíže společnostem, které dříve narážely na problémy s celním prohlášením. Potíž spočívá ve skutečnosti, že pokud společnost nevyplní správně dokumentaci a neobdrží povolení ke vstupu do země, zboží se zasekne ve skladech a distribučních centrech. A uzavření hranic v důsledku nové mutace, Covid-19, který se nedávno objevil ve Velké Británii, působí větší tlak na řidiče na hranicích.

„Velká Británie je pro české vývozce pátým nejdůležitějším trhem. Je těžké předvídat, co se stane v příštích měsících a letech, takže je příliš brzy na hodnocení celé dohody. Toto je pro české společnosti velmi obtížná doba, protože každý se bude muset přizpůsobit nové realitě, – komentuje Tatiana Serikova, country manažerka v České republice a manažerka pražské pobočky. – Velká Británie již není součástí Evropské unie a tyto nové podmínky pro rozvoj obchodních vztahů s britskými partnery se stávají povinnými. Úkolem týmu AsstrA je pečlivě sledovat situaci na trhu, rychle předávat informace klientům a nabízet kompetentní alternativy“.

Zdroj : AsstrA

[quote]Nevěnování se řízení je dlouhodobě nejčastější příčinou dopravních nehod v ČR. Nekoncentrovaní řidiči vloni zavinili více než pětinu všech nehod na silnicích. Celkem šlo o 15.383 nehod, vyplývá z policejních statistik. Nehod způsobených nekoncentrovaností navíc přibývá.[/quote]

Podle odborníků rostoucí počet případů nehod zapříčiněných nedostatečným věnování se řízení jde na vrub především rozšiřování podnětů, které řidiče rozptylují. „Stačí si uvědomit, co všechno je na palubním displeji, kolik funkcí k obsluze. I když má řidič tzv. handsfree k mobilu, málokdo hledá kontakt hlasově, většina to dělá manuálně. Také naťukat lokaci na navigaci zabere pár vteřin,“ upozornila mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.

Případy automobilových nehod, které jsou zapříčiněny rozptýlenou pozorností řidiče, jsou podle Svobodové navíc stále častější. Nejběžnější rušivé elementy jsou mobily, navigace, hudba, palubní displej nebo hádka se spolujezdcem. „V poslední době je trendy nebezpečná zábava – natáčení selfie videí za volantem. S tím, jak houstne provoz na silnicích, je každé odpoutání pozornosti rizikové,“ podotkla.

Připomněla i některé kuriózní případy pojišťovny, kdy se řidiči ve voze za jízdy například uvolnilo převážené prase, které pak na šoféra následně doráželo. Jiný řidič zase boural kvůli záchvatu senné rýmy. Upozornila, že k nehodě stačí chvilková nepozornost. Nejčastějším přestupkem, který vede k nekoncentrovanosti řidiče, je však držení telefonu během jízdy, dodala.

Zdroj : ČTK

[quote]České dráhy rozšířily svůj vozový park o šest elektrických lokomotiv řady 193 Vectron. Až na deset let si je pronajmou od společnosti Rolling Stock Lease. V příštím roce od stejné firmy převezmou dalších sedm strojů. Dnes o tom informoval státní dopravce. Cenu za pronájem jedné lokomotivy dopravce nezveřejnil, celková hodnota kontraktu, která počítá i s možností odebrání celkem až 50 lokomotiv, je 10,8 miliardy Kč bez DPH. Nové lokomotivy dnes převzal i dopravce RegioJet, sdělil ČTK jeho mluvčí Aleš Ondrůj.[/quote]

ČD tak rozšíří stávající flotilu 11 vozidel stejného typu, které jezdí v běžném provozu. Prvních pět strojů z kontraktu dráhy už převzaly v minulých dnech, dnes dostaly šestý. Původně přitom počítaly s jeho převzetím až v následujících dnech. „Počítáme s nimi pro linku R18 z Prahy do Starého Města u Uherského Hradiště zpočátku ve formě zkušebního provozu se zácvikem dalších strojvedoucích. V čele našich vlaků se na této lince objeví již dnes,“ uvedl mluvčí dopravce Robert Pagan. Celkem tak mají nyní dráhy 17 těchto strojů.

Nové lokomotivy nahradí starší vozidla řady 371, které podle drah už není ekonomické vybavovat zabezpečovacím systémem ETCS a přestavovat na jinou napěťovou soustavu. Staré vozy by z provozu měly zmizet v příštím roce.

České dráhy se s pronajímatelem dohodly na závazném pronájmu 13 lokomotiv až na deset let, dráhy mohou stroje v případě potřeby i nejdříve po roce odkoupit. Dalších sedm lokomotiv převezmou v příštím roce. Vedle toho kontrakt zahrnuje v případě zájmu i možnost pronájmu dalších 37 strojů, ty už však nezávazně.

V investicích do vozového parku chtějí dráhy pokračovat i přes současnou koronavirovou krizi a ztráty, které loni jen na tržbách činily přes čtyři miliardy korun. Například loni podnik rozhodl o modernizaci až 52 vozů pro regionální dopravu. Další plány směřovaly do nákupu nových lokomotiv či vozů pro dálkovou i regionální dopravu.

RegioJet dnes převzal další tři z celkem 15 vícesystémových lokomotiv Bombardier TRAXX MS3. Do flotily jich tak již zařadil pět, zbývajících deset dorazí podle mluvčího do konce letošního roku. První dvě lokomotivy, které RegioJet převzal začátkem letošního roku, už najezdily ve zkušebním provozu s cestujícími více než 60.000 kilometrů, dodal.

Zdroj : ČTK

[quote]Roli insolvenčního správce při řešení úpadku Českých aerolinií bude za karvinskou společnost Inskol vykonávat Michael Šefčík. Firma pověření od soudu přijala a uvedla, že ve věci není nijak zainteresovaná. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Městský soud v Praze vyhlásil úpadek ČSA na její vlastní návrh ve středu.[/quote]

ČSA evidují nesplacené pohledávky za přibližně 1,8 miliardy korun, z toho miliardu v rámci neproplacených nebo neprojetých letenek cestujících a zbytek pak společnost dluží dodavatelům. Firma na konci února podala k insolvenčnímu soudu návrh na reorganizaci s cílem záchrany podniku.

Insolvenčním správcem soud ve středu jmenoval firmu Inskol, která se zabývá zabývá se činností insolvenčního správce a likvidátora. K té se mohou nyní hlásit další věřitelé. Správce bude přihlášky přijímat do poloviny května, následně jejich seznam zpřístupní zájemců a předloží soudu. Firma má za úkol vytvořit přesný soupis veškerého majetku aerolinek a jednat s jejími dlužníky.

Soud všechny přihlášené pohledávky posoudí v červnu. Okamžitě poté by se měla uskutečnit schůzka všech věřitelů. Na ní by se mělo rozhodnout o dalším řešení úpadku ČSA.

Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize musela zrušit velké množství spojů. Dopravce kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V únoru pak firma oznámila Úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech pracovníků.

Krize postihla i mateřskou společnost Smartwings, která je nyní stále pod ochranným moratoriem. Ta však zřejmě bude situaci řešit jinak, na rozdíl od ČSA má nárok na garanci z program COVID Plus. Vede proto jednání o úvěru s bankami, který by měl být krytý právě státním programem.

Skupina Smartwings, do níž ČSA patří, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce neplánuje.

Zdroj : ČTK

[quote]Ministerstvo dopravy chystá železničním dopravcům za ztráty způsobené pandemií koronaviru rozdělit až 1,5 miliardy korun. Lidovým novinám (LN) to řekl ministr dopravy Karel Havlíček. Má jít o náhradu škody za spoje, jejichž provoz dotuje stát či kraje, tak i za komerční spoje. Dopravci by měli žádat ve dvou dotačních podtitulech, podpora čeká na schválení Evropskou komisí. Železniční dopravci dosud od státu nedostali pro svůj obor žádnou přímou pomoc, ztráty počítají kvůli razantnímu propadu počtu cestujících ti menší ve stamilionech, České dráhy (ČD) v miliardách.[/quote]

„Řízení u Evropské komise stále probíhá, rozhodnutí vydáno nebylo,“ potvrdil Martin Švanda, mluvčí antimonopolního úřadu (ÚOHS), který českou žádost do Bruselu odeslal. Podle Havlíčka by 1,1 miliardy korun mělo jít na závazkovou dopravu a 400 milionů na komerční.

Dopravci zatím čerpali státní podporu jen přes program Antivirus, který nahrazuje část mezd firmám s omezeným podnikáním. V plánu měl resort dopravy také vyplacení části ztrát za 67 dnů jarního nouzového stavu, a to těm dopravcům, kteří na objednávku státu vypravují rychlíkové spoje – tedy ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio. Podpora se měla počítat z odjetých kilometrů a ztrát, výplatu celkem asi 500 milionů měly stvrdit smluvní dodatky připravené k podpisu už na konci srpna.

Brusel ale podle LN doporučil pomoci dopravcům místo smluv raději dotacemi, aby dostaly podporu i komerční linky. Do hry o náhradu škod se tak dostal například Leo Express, který pro stát nejezdí rychlíky, ale mimo jiné operuje denně pět spojů mezi Prahou a Ostravskem a Starým Městem. Dotaz na ÚOHS, zda nově upravený program pomoci dopravcům není nedovolenou podporou, odeslalo pak ministerstvo podle LN až v půlce ledna.

Nyní ministerstvo i dopravci čekají na to, v jaké podobě se pomoc schválí. „Primárně chceme co nejdříve dotáhnout jarní nouzové období, s co nejvyšší mírou příspěvku. Od schváleného rozsahu podpory se pak bude odvíjet snaha o kompenzaci dalších období,“ dodal mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Zdroj : ČTK

[quote]Dopravní piloti kvůli pandemické krizi pořád létají výrazně méně, pro zachování odborných schopností i potřebných osvědčení proto nyní trénují na leteckých simulátorech. Od začátku epidemie, kvůli které se snížil letecký provoz asi o dvě třetiny a v případě některých společností až o 80 procent, není k dispozici dostatek letů k hodnocení pilotů v reálných podmínkách provozu. Píše o tom agentura AFP.[/quote]

„Normálně by k něčemu takovému vůbec nedošlo,“ vysvětluje dopravní pilotka Airbusu A320 Tanja Harterová, která je i technickou ředitelkou Evropského sdružení technických letových posádek (ECA). To je organizace, která zastupuje na 40.000 evropských pilotů.

Pro profesionální piloty není v sázce pouze jejich zručnost, ale také oprávnění létat. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) stanoví povinnost uskutečnit tři vzlety a přistání během posledních tří měsíců, aby zůstávalo pilotní oprávnění platné.

V tu chvíli přicházejí na scénu simulátory, které jsou na hony vzdálené videohrám pro širokou veřejnost. Kokpit a obrazovky se chovají stejně jako za letu, přístroj simuluje také náklony a otřesy běžné při pohybu letadla, mají i zvukovou kulisu včetně alarmu. „Podobá se to skutečnému letu na 98 až 99 procent,“ potvrzuje prezident ECA a dálkový pilot společnosti KLM Otjan de Bruijn.

Podle pravidel ICAO je možné si licence prodloužit na simulátorech. Piloti musejí navíc dvakrát ročně absolvovat obsáhlejší teoretické a praktické zkoušky, které prověřují zejména schopnost reakce na poruchy a krizové situace.

Aerolinky Air France mají 16 simulátorů, které jsou v provozu až 22 hodin denně. Simulace na objednávku mohou například zabránit ztuhlosti kloubů při návratu za knipl do běžného provozu, vysvětluje pilot a tiskový mluvčí letecké společnosti Philippe Lacroute. „V naší profesi je procvičování zásadní,“ říká.

„Ochranné prvky jsou tak zásadní, že nehrozí žádné riziko, tvrdí specialista na leteckou bezpečnost Xavier Tytelman. Přesto americká média v posledních týdnech informovala o menších incidentech, které připisovala pilotům „zrezivělým“ nečinností.

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) také přiznává, že „věnuje pozornost nedostatku operativního procvičování pilotů“, který řeší právě použitím simulátorů.

Některé letecké společnosti už posílají do vzduchu jen část pilotů. Podle ECA už 18.000 pilotů dostalo výpověď nebo jim výpověď hrozí, což vyvolává napětí a špatnou náladu. Plat pilotů, kteří nadále létají, také klesl, protože se propadly odměny za odlétané hodiny.

Podle nedávné studie personální společnosti Goose a specializovaného listu FlightGlobal, které se účastnilo na 2600 pilotů, se 82 procent pilotů, kteří létají nebo je firma kvůli nedostatku práce zatím nechává doma, o svou práci obává. Tato skutečnost je poměrně paradoxní, když ještě v roce 2019 byl pilotů nedostatek. Nejoptimističtější předpoklady počítají s návratem na předkrizový objem leteckého provozu v roce 2024.

Mnohé aerolinky jsou si vědomy rizik pro psychiku svých pilotů. Proto zřídily podpůrné programy, které se liší podle zemí i firem. „Nestaráme se jen o praktické cvičení, ale také o osobní stránku,“ vysvětluje Harterová ze sdružení ECA.

ZDroj : ČTK