[quote]Letecké muzeum Vojenského historického ústavu (VHÚ) nabídne svým návštěvníkům po otevření dvě nově renovovaná historická letadla. Státní podnik LOM Praha mu dnes v Praze Kbelích po několikaměsíčních rekonstrukčních pracích předal opravené cvičné letouny Aero L-29 Delfín a Avia CB-33 (Il-10).[/quote]

„Dá se říci, že se jedná o světové unikáty,“ řekl ČTK ředitel LOM Praha Jiří Protiva. Ocenil vysokou kvalitu a historickou věrnost, v jaké zaměstnanci práci odvedli. Podle ředitele VHÚ Aleše Knížka má VHÚ oba stroje ve svých sbírkách již dlouhou dobu. Protože byly umístěny v depozitáři, veřejnost si je nemohla prohlédnout. To se poté, co protipandemická opatření umožní znovuotevření muzeí, změní. Na Delfínu pracovali technici asi půl roku, renovace stála řádově statisíce korun. Úpravy Avie musely být rozsáhlejší, zabraly přes rok a stály do dvou milionů korun.

Jan Sýkora, kurátor leteckého fondu Leteckého muzea, ČTK řekl, že v případě Avie CB-33 musel být stroj kompletně rozebrán. „Co se dalo sundat, bylo sejmuto, křídla samozřejmě oddělena od trupu. Celé bylo také kompletně odbarveno, včetně křídel, dutin, včetně vnitřku kabiny a trupu. Je to opravdu sisyfovská práce,“ poznamenal.

Protiva podotkl, že k Avii se nedochovala technická dokumentace a bylo potřeba sehnat řadu náhradních dílů. Podle Sýkory byly pořizovány i od pamětníků a na burzách. Některé z nich musely být i vyrobeny podle výrobních nákresů.

Na Delfínu je pak specifický jeho nátěr. „Jedná se o speciální syntetické barvy, které mají odstínit letoun proti tepelnému vyzařování,“ řekl. Na tomto stroji byly použity pro ověření jejich vlastností.

Cvičný proudový letoun Aero L-29 Delfín vyvinuli koncem 50. let minulého století, první exemplář vzlétl v dubnu 1959. Mezi lety 1963 až 1974 vzniklo více než 3500 letounů, které se staly standardním cvičným strojem armád Varšavské smlouvy. Nejvíce, na 2000, jich odebral Sovětský svaz, československé vojenské letectvo postupně zařadilo do výzbroje zhruba 400 delfínů. Kromě cvičné varianty existovala i průzkumná či akrobatická, v mnoha zemích zejména v Africe a Asii sloužily L-29 také jako lehké bitevníky.

Opravený cvičný bitevní letoun Avia CB-33 byl určen pro výcvik bitevních pilotů létajících na těchto strojích. Postaven byl patrně v roce 1954. Koncem 50. let se dostal od bojového útvaru na letiště Tábor-Všechov a posléze předán Aeroklubu Tábor. Na táborském letišti zůstal až do převzetí do sbírek VHÚ v roce 1967, kam se dostal ve značně poničeném a nekompletním stavu. Částečně byl opraven a následně si jej lidé mohli prohlédnout ve venkovní expozici muzea. Od počátku devadesátých let byl uložen v depozitáři VHÚ. Letoun byl vyvinut v sovětském svazu pod označením Iljušin Il-10. Československý podnik Avia ho v licenci vyráběl od počátku 50. let.

Podle Knížka VHÚ letos počítá s restaurací dalších dvou letounů, na kterých již pracuje státní podnik VTÚ. S LOM Praha VHÚ nyní jedná s ohledem na jeho kapacitu o opravách dalších strojů.

Zdroj : ČTK

[quote]Bratislavský městský dopravce DPB hledá dodavatele celkem 50 trolejbusů, které část své trasy jezdí pod trolejovým vedením a část dokážou zvládnout díky bateriím. Předpokládaná celková hodnota zakázek na dodání tří typů trolejbusů podle dnešní tiskové zprávy DPB činí 45,4 milionu eur (1,18 miliardy Kč) bez daně z přidané hodnoty. V minulosti v podobném tendru bratislavského městského dopravního podniku uspěla plzeňská Škoda Electric.[/quote]

DPB hodlá nakoupit trolejbusy o délce 12, 18 a 24 metrů. Všechna vozidla budou nízkopodlažní a klimatizována. Zakázky bude dopravce, jehož hospodaření negativně ovlivnily dopady koronavirové krize, financovat z evropských fondů. Nová vozidla plánuje DPB nasadit na různé linky ve slovenské metropoli.

Téměř polovinu ze zmíněného počtu kupovaných vozidel budou tvořit 18metrové hybridní trolejbusy, každý s kapacitou minimálně 115 cestujících. Trolejbus tohoto typu si DPB loni vypůjčil ke zkouškám z Českých Budějovic.

„Novými trolejbusy nahradíme autobusy na více linkách. Jsem hrdý na to, že v náročné situaci s výrazným výpadkem tržeb, způsobeným pandemií koronaviru, můžeme i nadále obnovovat vozový park díky efektivnímu využívání evropských fondů,“ uvedl předseda představenstva DPB Martin Rybanský.

DPB v uplynulých měsících vypsal soutěže i na nákup několika desítek nových tramvají.V podobných dřívějších výběrových řízeních bratislavského dopravce na dodávku tramvají uspěla Škoda Transportation, která je mateřskou firmou Škody Electric.

Zdroj  :ČTK

[quote]Policejní hlídky při středeční bezpečnostní akci, při které se zaměřily na kontrolu dodržování rychlosti na silnicích v ČR, zjistily 2747 přestupků. Většina z nich se týkala právě porušení stanovené rychlosti jízdy.[/quote]

Policisté zkontrolovali na zhruba 800 místech po celé zemi téměř 6000 řidičů a rychlost překročilo 2322 z nich, další měli nevyhovující technický stav auta, nebyli připoutáni bezpečnostním pásem, neměli dálniční známku nebo řídili pod vlivem návykových látek. Výsledky akce s názvem Speed marathon dnes policie zveřejnila na webu.

Bezpečnostní akce začala ve středu po půlnoci, trvala 24 hodin a zapojilo se do ní 669 policistů. Kontrolní místa policie vybrala ve spolupráci s občany, kteří o lokalitách mohli hlasovat v únoru. „I přesto, že byla veřejnost předem informována o stanovištích a celé akci, policisté zjistili během čtyřiadvaceti hodin 2747 dopravních přestupků,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.

Vedle 2322 případů překročení rychlosti zjistili policisté u 51 aut nevyhovující technický stav, ve 48 případech nepoužití bezpečnostních pásů, 15 řidičů nemělo dálniční známku a 31 řidičů řídilo pod vlivem návykových látek.

Bezpečnostní Speed marathon pořádá organizace Roadpol po celé Evropě a česká policie se do ně zapojila pošesté. Cílem akce je snížit dopravní nehodovost a zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy.

Zdroj : ČTK

[quote]Úspěšnost vymáhání nesplácených pohledávek v Česku klesá. Zatímco v roce 2019 se firmám podařilo nakonec přimět odběratele uhradit nesplácenou pohledávku v téměř 52 procentech případů, loni míra úspěšnosti klesla pod 45 procent. Důvodem jsou především ekonomické potíže, do nichž se kvůli hospodářské recesi v důsledku koronavirové pandemie dostává čím dál více podniků.[/quote]

Zasaženy přitom nejsou jen subjekty, jichž se krize dotkla přímo, ale potíže obchodních partnerů se skrze nesplácené pohledávky přenášejí i na firmy, je krize dosud příliš neovlivnila. „Nejčastěji používané nástroje vymáhání, jako jsou upomínky či výzvy k zaplacení pohledávek, přestávají být účinné. Nejhorší pozici proto mají v tomto ohledu firmy, jež se dosud spoléhaly při vymáhání nesplácených pohledávek samy na sebe,“ popisuje Pavel Vích, ředitel české pobočky společnosti Atradius Collections, jež se na vymáhání nesplácených pohledávek specializuje.

Podle Vícha se navíc bude situace v oblasti nesplácených pohledávek dál zhoršovat, protože se skutečný stav ekonomiky na statistikách úspěšnosti vymáhání projevuje až se zpožděním. „Firmy zpravidla nějakou dobu vyčkávají, než začnou pohledávku po splatnosti samy aktivně vymáhat, nebo ji předají specializované společnosti. Samotný proces vymáhání je rovněž časově náročný. Proto očekávám, že se následky lockdownů a zhoršení platební morálky na nesplácených pohledávkách naplno ukážou až ve druhé polovině letošního roku, nebo začátkem roku 2022.“

Tomuto scénáři nahrává také vývoj v zahraničí. U největších obchodních partnerů České republiky se propad v úspěšnosti vymáhání pohledávek ještě nedostavil. Zatímco v Německu úspěšnost vymáhání pohledávek loni podle dat Atradius Collections stagnovala kolem 59 %, na Slovensku zaznamenali dokonce nárůst ze 41,5 procenta na více než 50 %. „Je však jen otázkou času, než se potíže projeví i v těchto zemích. Čeští exportéři by proto měli být nyní mimořádně obezřetní a měli by předem zvážit, jak budou postupovat, až začne míra úspěšnosti vymáhání nesplácených pohledávek klesat i v zemích, kam nejvíce vyvážejí,“ říká Vích.

Odborníci upozorňují také na to, že vymáhání nesplácených pohledávek je vždy důležité řešit včas. Pokud se odběratel dostane do konkurzu je už pozdě, protože věřitelé v takovém případě inkasují v průměru jen 1 až 3 % z jistiny pohledávky. Insolvencí firem přitom bude letos rovněž přibývat. Úvěrová pojišťovna Atradius očekává, že jich za celý rok 2021 bude v Česku o 18 % více než loni. „Řada firem v hospodářských potížích se insolvenci zatím vyhnula díky moratoriím, jež dočasně rozvolnila pravidla pro podávání insolvenčních návrhů. S potupným odezníváním pandemie ale budou ochranná opatření končit,“ popisuje Vích. Firmám, jež čelí nespláceným pohledávkám, proto doporučuje podniknout kroky k získání vlastních peněz z pohledávek po splatnosti co nejdříve. „Pohled na nejméně příznivé roky v historické časové řadě ukazuje, že z loňské 45% úspěšnosti vymáhání nesplácených pohledávek je bohužel prostor pro další pokles až k pouhým 30 procentům,“ uzavírá Vích.

[quote]Covid-19 v populaci setrvale slábne, potvrzují data z plošného testování zaměstnanců ve firmách. Podniky se proto už připravují, aby zkušenosti z testování využily také pro očkování svých zaměstnanců. Od ledna roste podíl firem, které se chtějí do očkování aktivně zapojit. V dubnovém průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedlo 86 procent ze 190 zúčastněných firem, že se hodlají podílet na očkování. Podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy ČR by se díky aktivitě firem mohl naočkovat až milion lidí.[/quote]

Jak se blíží doba, kdy se očkování proti Covid-19 otevře širším skupinám populace, roste zájem firem podílet se na očkování svých zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků a veřejnosti. Potvrzují to data z průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V tom posledním z poloviny dubna uvedlo 86 procent firem, že se chtějí do očkování aktivně zapojit. O měsíc dříve mělo o očkování zaměstnanců zájem 70 procent podniků. V lednu o očkování svých zaměstnanců uvažovala zhruba třetina podniků.

„Očkování ve firmách dává velký smysl. Pro zaměstnance bude očkování na pracovišti komfortní, nebudou  za ním muset nikam jezdit. Věříme, že snadnější přístup k očkování zajistí i vyšší proočkovanost v populaci.  Stát by měl tuto nabídku podniků využít a zajistit pro ně dostatek vakcín,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve firmách už druhý měsíc běží plošné testování zaměstnanců. Výsledky testování z dvou týdnů po Velikonocích ukazují, že rozsah epidemie v pracující populaci slábne. Firmy, které se zúčastnily dubnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, otestovaly v každém týdnu zhruba 130 tisíc zaměstnanců. V prvním povelikonočním týdnu zachytily 369 zaměstnanců s pozitivním testem, což odpovídá 0,28 procenta ze všech testovaných. O týden později se podíl pozitivních záchytů dál snížil na 0,17 procenta.

„Data z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR ukazují, že testování ve firmách funguje. Je to vidět na výsledcích ve středních firmách. Ty  s testováním začaly o něco později než velké podniky, z nichž řada dobrovolně testovala zaměstnance už dříve. V polovině dubna se střední firmy dostaly na stejně nízký podíl pozitivních testů jako velké firmy, a to na 0,17 procenta pozitivních testů,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podíly pozitivních testů ve firmách podle průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR klesly od začátku března do poloviny dubna z 0,77 procenta na 0,17 procenta.

„Firmy nyní potřebují, aby stát jasně řekl, jak dlouho plošné testování v podnicích ještě potrvá. Požaduje to podle našeho průzkumu 99 procent firem, aby věděly, jak dlouho budou muset testování věnovat své finanční a personální kapacity,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ceny samovyšetřovacích testů za měsíc a půl pomalu klesají. Zatímco na začátku března 80 procent firem kupovalo testy za více než 100 korun za kus, v polovině dubna jich bylo 37 procent. Polovina firem nyní kupuje testy za cenu v rozmezí od 60 do 100 korun. Ministerstvo zdravotnictví ovšem stále nevyslyšelo požadavky Svazu průmyslu a dopravy ČR, aby sestavilo seznam doporučených testů podle jejich kvality a citlivosti. Takové doporučení firmám stále chybí, aby se mohly lépe orientovat v nabídce testů na trhu.

Pokud by stát zajistil dostatečné laboratorní a logistické kapacity pro PCR testy a přišel také s dostatečnou finanční kompenzací těchto testů, bylo by ochotno na tuto metodu přejít převážná většina firem. „Smysl přechodu na PCR testování ve firmých by ještě vzrostl, pokud by tyto testy mohli zaměstnanci používat také k prokazování bezinfekčnosti například při návštěvách kulturních a společenských akcí nebo pro využívání služeb, u nichž by stát vyžadoval negativní test. Do té doby by pro vybrané služby mohl sloužit i negativní výsledek antigenního testu prováděný na pracovišti,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dosud provedl tři průzkumy, v nichž monitoroval průběh a výsledky testování na Covid-19 ve firmách. Firmy poskytly údaje s výsledky testů za první tři březnové týdny a první dva dubnové týdny. V každém týdnu firmy, které se účastnily průzkumů, otestovaly více než 100 tisíc zaměstnanců.

Zdroj : SP

[quote]Německo, země dálnic a silného automobilového průmyslu, chce po svých občanech, aby trávili méně času za volantem a začali více jezdit na kole. Spolková vláda dnes za tímto účelem schválila strategii rozvoje cyklistické dopravy do roku 2030. Podle ministra dopravy Andrease Scheuera plán učiní z Německa „zemi jízdních kol“, informovala agentura AP.[/quote]

Strategie má za cíl zvýšit o polovinu v příštích deseti letech počet cest na kole každého obyvatele Německa – z průměrných 120 na 180 ročně. Podle mluvčí německé vlády Ulrike Demmerové tento rozdíl představuje tři až čtyři miliony tun kysličníku uhličitého, který se tímto neuvolní do atmosféry.

Obavy z klimatických změn se v posledních letech umísťují v průzkumech veřejného mínění mezi nejpalčivějšími problémy, jimž Německo čelí. Strana Zelených se tento týden poprvé dostala do čela průzkumu volebních preferencí, což z ní učinilo favorita zářijových parlamentních voleb.

Aby se ježdění na kole stalo atraktivnější, plánují úřady rozšířit v zemi počet páteřních „cyklodálnic“, vytvořit více vyhrazených cyklostezek a stojanů na kola a zohlednit potřeby rostoucího počtu uživatelů nákladních kol.

Plán má rovněž za cíl snížit v příštích deseti letech počet usmrcených cyklistů na německých silnicích o 40 procent oproti roku 2019, kdy při dopravních nehodách zemřelo 445 lidí na kole.

Jen v příštích dvou letech hodlá německá vláda na realizaci strategie rozvoje cyklistické dopravy vyčlenit téměř 1,5 miliardy eur (téměř 39 miliard korun).

Zdroj : ČTK

[quote]Letecký provoz bude oživovat z pandemie nemoci covid-19 pomaleji, než se doposud čekalo. Otevírání trhu brzdí pomalejší očkování a nechuť vlád vytvořit plány pro uvolnění cestování a otevírání hranic, uvedlo dnes Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Celosvětový letecký provoz na základě počtu cestujících a proletěné vzdálenosti bude letos na 43 procentech úrovně před krizí. Koncem loňského roku IATA čekala, že bude na 51 procentech předkrizové úrovně.[/quote]

IATA rovněž předpokládá, že ztráty odvětví za letošní rok dosáhnou 47,7 miliardy USD (jeden bilion Kč). To je sice výrazně zlepšení proti loňské ztrátě 126,4 miliardy USD, IATA však dodala, že aerolinky budou nadále potřebovat od vlád podporu na vyplácení mezd.

„Tato krize je delší a hlubší, než kdokoliv mohl očekávat,“ řekl generální ředitel IATA Willie Walsh.

Nejnovější výhled pro odvětví také ukazuje, jak je oživení nerovnoměrné. Rostou hlavně velké domácí trhy v USA a Číně. Naopak Evropa bude letos jen na třetině provozu z roku 2019, odhadla IATA.

Tržby letos pravděpodobně stoupnou o 23 procent na 231 miliard USD. Stále však budou hluboko pod tržbami z roku 2019, kdy činily 607 miliard USD.

Světlým bodem nadále zůstane poptávka po nákladní přepravě. Ta se má letos zvýšit o 13,1 procenta a překoná úroveň z roku 2019. Celkový objem nákladu má činit 63,1 milionu tun a dostane se do blízkosti předkrizového vrcholu z roku 2018, napsala agentura Reuters.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří také České aerolinie.

Zdroj : ĆTK

[quote]Přes současný mírný pokles české průmyslové produkce rostl meziročně za první tři měsíce letošního roku zájem o služby odvětví logistiky a přeprav. „Trh přeprav se v prvním čtvrtletí vyvíjí poměrně příznivě. V segmentu e-commerce registrujeme u Gebrüder Weiss růst obratu ve výši 27 %, počet zásilek v tomto segmentu za první dva měsíce v porovnání s loňským rokem se zvýšil dokonce o 79 %,“ uvádí Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.[/quote]

Celkový vývoj obchodní bilance České republiky za rok 2020 byl ovlivněn zejména skokovým poklesem ve druhém čtvrtletí loňského roku. V současnosti je v přepravách vidět oživení nejen v oblasti e-commerce. „Vedle e-commerce vidíme v porovnání prvního čtvrtletí 2020 a 2021 u Gebrüder Weiss nárůst obratu v přepravách spotřebního zboží (14 %), automotive (11 %) i stavebného průmyslu,“ říká Jan Kodada.

Zahraniční obchod České republiky vykazuje na začátku roku i přes probíhající pandemii mírný růst. Celkový objem exportu z ČR, který se kladně vyvíjel již na konci roku 2020, dosáhnul v prvních dvou měsících roku 2021 meziročního nárůstu ve výši 3,8 %. V případě Gebrüder Weiss se k nejčastěji poptávaným exportním destinacím ze strany jeho zákazníků řadí Německo, Rakousko, Velká Británie, Slovensko a Švýcarsko. Na třetím místě v obejmu exportu z ČR stojí nově Velká Británie. „Český vývoz do Velké Británie dlouhodobě, už pět let v řadě převyšuje hodnotu 200 miliard korun. Do Británie putují z České republiky hlavně osobní automobily, stroje a přístroje, výrobky ocelářských firem nebo potraviny. Po komplikacích s celním odbavením a novými systémy přechodu hranic po Brexitu 1. ledna se situace postupně stabilizuje. Velká Británie se v prvním čtvrtletí významně posunula na našem žebříčku zemí, do kterých našim zákazníkům zajišťujeme přepravy. V prvním čtvrtletí 2021 byla třetí nejpoptávanější destinací,“ vysvětluje Jan Kodada.

Zdroj : GW

[quote]Správa železnic znovu začala připravovat aktualizaci dokumentace pro územní řízení stavby nové trati mezi pražským Smíchovem a Berounem, jejíž součástí bude více než 24kilometrový tunel. Vypsala proto nyní opakovaný tendr. Informovala o tom dnes Správa železnic. Organizace na zakázku vypsala soutěž už loni, po zásahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ji však zrušila. Tehdy se její odhadovaná cena pohybovalo kolem 160 milionů korun.[/quote]

Nová dvoukolejná trať, která bude součástí třetího koridoru, začne úpravou výjezdu ze stanice Praha-Smíchov, kde ke dvěma stávajícím kolejím přibudou další dvě. Trať povede převážně v tunelu, který začne pod Barrandovem a vyústí u Berouna. Dále bude nový koridor pokračovat estakádou přes údolí Berounky. Na pražské straně tunelu bude vybudována odbočka na Branický most ve směru Praha-Krč a na berounské straně tunelu bude připravena odbočka pro navazující novou vysokorychlostní trať ve směru na Plzeň. Nový tunel bude navržen na maximální rychlost 200 km/h. Samotná stavba by měla začít v roce 2028 a trvat zhruba sedm let.

Po dostavbě trati by se podle správy měla zkrátit jízdní doba ze Smíchova do Berouna ze současné více než půlhodiny na 12 minut. Zrychlí tak mezinárodní doprava mezi Prahou, Plzní a Mnichovem či Norimberkem. Zkvalitnění čeká i regionální dopravu mezi hlavním městem a Berounem a jihozápadní částí Středočeského kraje ve směru do Prahy. Odlehčení současné přetížené železnice podél Berounky od dálkové osobní a nákladní dopravy umožní zvýšit frekvenci provozu příměstských vlaků na této trati.

Většina ražby tunelů bude v hloubce zhruba 150 metrů pod povrchem. V současné době existuje na světě 13 delších železničních tunelů a obdobné množství se staví nebo připravuje.

Jde o první větší veřejnou zakázku související s plánovaným vybudováním tunelu mezi Prahou a Berounem, které by ve výsledku mělo přijít předběžně na 50 miliard korun. Správa železnic zakázku vypsala loni. V závěru roku tendr napadla u ÚOHS společnost Sudop Praha a úřad zakázal uzavření smlouvy. Správa následně soutěž zrušila s odůvodněním, že chce postupovat při zadávání veřejných zakázek způsobem, který je absolutně transparentní. Zrušením soutěže ztratila Správa železnic asi půl roku.

Zdroj : ČTK